11 C 240/2024-36

O zaplacení 35 681 Kč s příslušenstvím

Okresní soud v Přerově Datum rozhodnutí: 25.02.2025 ECLI:CZ:OSPR:2025:11.C.240.2024.1

I.Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II.Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu s úrokem v částce , částka, a úrokem 29,67 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, spolu s úrokem z prodlení v částce , částka, a úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zamítá.

III.Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám , tituly před jménem, , jméno, , , tituly za jménem, , advokáta.

1.Žalobkyně , Jméno žalobkyně, . se žalobou podanou u zdejšího soudu dne , datum, domáhala, aby byl žalovaný , Jméno žalovaného, zavázán k zaplacení částky , částka, spolu s úrokem od , datum, do , datum, v částce , částka, , úrokem 29,67 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, spolu s úrokem z prodlení od , datum, do , datum, v částce , částka, a zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Svůj nárok vůči žalovanému odůvodnila tím, že na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřené dne , datum, (dále též jen „smlouva“) právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále též jen „společnost“) poskytl žalovanému po předchozím posouzení jeho úvěruschopnosti úvěr v částce , částka, , kterou žalovaný převzal v den uzavření smlouvy, což potvrdil svým podpisem smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy jsou Smluvní podmínky smlouvy obsažené na listině smlouvy (dále jen „smluvní podmínky“). Žalovaný se zavázal splácet poskytnutý úvěr spolu se souhrnnou částkou , částka, za úrok 29,67 % ročně z poskytnutých peněžních prostředků (, částka, ) a administrativní činnost (, částka, ) v 18 měsíčních splátkách po , částka, do , datum, . Žalovaný neplnil svůj smluvní závazek řádně (neuhradil žádnou splátku) a právnímu předchůdci žalobkyně ke dni , datum, vzniklo právo na úhradu celé zbývající neuhrazené části dlužné částky, která činila ke dni , datum, v součtu jistiny úvěru (, částka, ) a poplatku (, částka, ) nejméně , částka, . Společnost , právnická osoba, postoupila svou pohledávku za žalovaným ze smlouvy žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , což bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalovaný dosud na tuto pohledávku ničeho nezaplatil, ačkoliv byl výzvou k plnění opětovně prostřednictvím právního zástupce žalobkyně upomenut k úhradě. Žalobkyně rovněž požadovala přiznání sjednaného úroku 29,67 % ročně, který pro dobu od , datum, do , datum, kapitalizovala na částku , částka, a dále požadovala z částky neuhrazené jistiny , částka, od , datum, do zaplacení, a přiznání zákonného úroku z prodlení, a to ode dne následujícího po dni marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední sjednané splátky, který pro dobu od , datum, do , datum, kapitalizovala na částku , částka, , a dále požadovala z částky neuhrazené jistiny od , datum, do zaplacení.

2.Žalovaný , Jméno žalovaného, se k žalobě nevyjádřil a k jednání soudu ve věci se nedostavil.

3.Při provedeném dokazování bylo prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, včetně smluvních podmínek, že žalovaný uzavřel se společností , právnická osoba, smlouvu, na základě které byl žalovanému touto společností poskytnut úvěr , částka, , což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se jako dlužník zavázal ke splacení poskytnutého úvěru s úrokem 29,67 % ročně a úhradou za administrativní činnost (tedy včetně souhrnného poplatku v částce celkem , částka, ) v 18 měsíčních splátkách po , částka, . Kartou zákazníka ze dne , datum, bylo prokázáno, že žalovaný před podpisem smlouvy popsal společnosti své osobní a majetkové poměry. Podle tvrzení žalobkyně a přehledu plateb v tabulce umoření ke smlouvě žalovaný ničeho neuhradil. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně seznamu postupovaných pohledávek bylo prokázáno, že společnost postoupila žalobkyni svou pohledávku z titulu smlouvy se žalovaným v částce celkem , částka, s příslušenstvím. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, bylo prokázáno, že společnost tuto skutečnost oznámila žalovanému. Výzvou k plnění ze dne , datum, bylo prokázáno, že žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k úhradě postoupené pohledávky.

4.Podle ust. § 2395 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5.Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně plnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení. i úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

6.Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. nabývá postoupením pohledávky postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně zajištění7. Podle ust. § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

8.Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

9.Soud dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným (společnost coby podnikatel a žalovaný coby spotřebitel; § 1810 o. z.) nebyla platně uzavřena spotřebitelská smlouva o úvěru podle ust. § 2390 o. z.

10.Podle ust. § 86 odst. 1, odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni podpisu smlouvy mezi účastníky, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

11.Podle ust. § 87 odst. 1 věta první zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12.Věřiteli je zde uložena povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Toto je věřitel povinen učinit jak před vznikem závazku, tak před jeho jakoukoliv změnou, která by znamenala významné navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru. Věřitel je při tom povinen vynaložit odbornou péči. Zákon o spotřebitelském úvěru pojem odborné péče nedefinuje. Určité jeho vymezení však lze nalézt v jiných právních předpisech, zejména v zákoně o ochraně spotřebitele nebo v zákoně o podnikání na kapitálovém trhu. V § 2 odst. 1 zák. o ochraně spotřebitele je odborná péče definována jako "úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti". Odborná péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyžaduje speciální znalosti v příslušné oblasti a jejich aplikaci v konkrétním případě. Věřitel je povinen postupovat jako profesionál. Zákon nestaví přesný postup či hierarchii informací nutných k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. V řadě případů mohou věřiteli dostačovat již informace, které má o spotřebiteli na základě předchozích či současných smluvních vztahů. Tyto informace mohou být dostatečným důvodem pro odmítnutí poskytnout spotřebitelský úvěr (opakované prodlení se splácením předchozích úvěrů apod.), nemohou však být samy o sobě dostačující pro kladné rozhodnutí o poskytnutí spotřebitelského úvěru (některé pohyby na platebním účtu spotřebitele mohou představovat peněžní toky např. příbuzného spotřebitele; stejně tak věřitel nemusí mít povědomí o všech dluzích spotřebitele u jiných věřitelů apod.).

13.Podle rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne , datum, ve věci C-679/18 články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48/ES musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

14.Posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebiteli v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, případně domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. K tomu je nutné zejména podrobně analyzovat osobní, resp. domácí rozpočet spotřebitele - žadatele o spotřebitelský úvěr, a to obě jeho strany, tedy jak příjmy, tak výdaje. Analýza pouze jedné ze stran rozpočtu sama o sobě k posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr nepostačuje, neboť např. ze samotné informace o čistých měsíčních příjmech spotřebitele není možné říci, zda bude schopen platit splátky, pokud nejsou současně známy všechny jeho ostatní výdaje. Při posouzení úvěruschopnosti musí věřitel vždy zohlednit rodinné postavení spotřebitele, tedy zda vyživuje další osoby, anebo naopak zda se na financování provozu domácnosti podílí další osoba (rodiče, manžel, druh, děti) atp. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je ryze individuální záležitost v tom smyslu, že se týká jednotlivého spotřebitele ve vztahu ke konkrétnímu spotřebitelskému úvěru. Odborná péče věřitele mimo jiné zahrnuje i skutečnost, že při tom věřitel nevychází ze statisticky zprůměrovaných údajů (např. nájem v místě a čase obvyklý či jiné průměrné výdaje domácnosti), ale vždy bere v potaz konkrétní situaci spotřebitele žádajícího o spotřebitelský úvěr. Obecně dostupné statistické údaje však mohou posloužit k alespoň částečnému ověření realističnosti údajů tvrzených spotřebiteli a být základem pro podrobnější prověřování situace spotřebitele (např. pokud spotřebitel uvede, že průměrné výdaje na stravování či bydlení činí měsíčně částku, která je o řád nižší než výdaje v místě a čase obvyklé).

15.Podle ust. § 101 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a podle § 120 odst. 1, 3 o. s. ř. jsou povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, který z navrhovaných důkazů provede. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazní povinnost je tedy vymezena jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení. Pokud nebudou potřebná tvrzení prokázána, stihne účastníka, který má důkazní povinnost, újma spočívající v pro něho nepříznivém soudním rozhodnutí.

16.V daném případě žalobkyně v řízení tvrdila, že společnost posoudila schopnost žalovaného (jakožto spotřebitele) splácet spotřebitelský úvěr ve smyslu ust. § 86 zák. č. 256/2016 Sb. K prokázání této skutečnosti však soudu předložila pouze důkaz kartou zákazníka, jež obsahují jen údaje poskytnuté společnosti žalovaným před uzavřením smlouvy bez dalšího ověření jejich správnosti. Na základě skutkového stavu, jak byl v řízení prokázán, nemohl soud dospět k závěru, že byla při smlouvy ověřena úvěruschopnost žalovaného (tj. že by věřitel splnil zákonem mu uloženou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí, a tedy poskytl úvěr, aniž by bylo zřejmé, zda bude žalovaný schopen úvěr splatit).

17.Proto soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru uzavřená dne , datum, je podle § 87 odst. 1 věta první zákona o spotřebitelském úvěru neplatná (§ 580 a 588 o. z.). Jedná se přitom o absolutní neplatnost právního úkonu, tedy o neplatnost, která nastává přímo ze zákona a soudy se jí musí zabývat z úřední povinnosti, je-li z neplatného právního úkonu patrna, anebo jestliže se o důvodu neplatnosti procesně korektním způsobem dozví. Absolutní neplatnost znamená neplatnost právního úkonu od samého počátku a na právní úkon se hledí jakoby nikdy nevznikl a účastníkům z tohoto právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

18.Plnění, které si smluvní strany mezi sebou poskytly, představuje s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o úvěru plnění z neplatného právního úkonu ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, přičemž plnění na jistinu je žalovaný povinen vydat. Pokud tedy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému na základě absolutně neplatné smlouvy o úvěru částku , částka, , je žalovaný povinen takové plnění vrátit. Žalovaný dosud ničeho neuhradil, jak vyplývá z tvrzení žalobkyně a provedeného dokazovaní. Nadále je povinen vrátit částku , částka, . Pokud jde o lhůtu přiměřenou k možnostem spotřebitele k zaplacení nedoplatku úvěrové jistiny (nebo zápůjčky), z ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., z důvodové zprávy k tomuto ustanovení, z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR č. j. , spisová značka, i Krajského soudu v , adresa, – pobočky v Olomouci č. j. , spisová značka, vyplývá, že v případech absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy pro řádné neprovádění úvěruschopnosti spotřebitele, není spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu ihned, nýbrž „v době odpovídající jeho možnostem“, což je buď v soudem určené lhůtě nebo v soudem stanovených splátkách, v jakých je spotřebitel schopen jistinu úvěru splácet. Do rozhodnutí soudu se tudíž spotřebitel nemůže ocitnout s úhradou nesplacené jistiny úvěru v prodlení a poskytovateli spotřebitelského úvěru nebo zápůjčky nemůže vzniknout nárok na přiznání zákonných úroků z prodlení. Poněvadž soud pro pasivitu žalovaného nezjistil důvody pro umožnění hradit dluh v přiměřených splátkách, určil žalovanému přiměřenou třídenní lhůtu splatnosti analogicky podle § 160 odst. 1 o.s.ř. Soud proto žalobě výrokem I. tohoto rozsudku v části vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, , ale výrokem II. tohoto rozsudku zamítl zbývající část nároku žalobkyně.

19.O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a v řízení převážně úspěšné žalobkyni (rozdíl mezi jejím úspěchem v rozsahu 70 % nároku a neúspěchem v rozsahu 30 % nároku činí 40 %) přiznal poměrnou část náhradu nákladů, jež tvoří zaplacený soudní poplatek , částka, a náklady právního zastoupení. Odměna advokáta žalobkyně určená z tarifní hodnoty projednávané věci , částka, podle § 14b odst. 1 bodu 3., § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, činí , částka, (3 x 500) za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby) dle ust. § 14b odst. 1 písm. a) citované vyhlášky. Dále náleží advokátovi náhrada hotových výdajů v částce , částka, za tři úkony právní služby po , částka, podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. a náhrada 21 % DPH z částky , částka, ve výši , částka, . Celková výše nákladů řízení žalobkyně tak činí , částka, poměrná část 40 % z takto vzniklých nákladů přiznaná žalobkyni činí , částka, .

Odkazované předpisy

Související rozhodnutí

14 C 35/2026-41 24.04.2026

o 15 104,84 Kč s příslušenstvím

14 C 121/2026-32 22.04.2026

o 7 493 Kč s příslušenstvím

14 C 129/2026-40 21.04.2026

o 28 650 Kč s příslušenstvím

14 C 121/2026-30 21.04.2026

o 7 493 Kč s příslušenstvím

12 C 7/2026-29 15.04.2026

o 49 298,70 Kč s příslušenstvím

Komentáře 0

Pro psaní komentářů se prosím přihlaste.

Informace

Spisová značka	11 C 240/2024-36
Soud	Okresní soud v Přerově
Soudce	Mgr. Petr Andrýsek
Datum rozhodnutí	25.02.2025
Datum zveřejnění	30.05.2025
ECLI	ECLI:CZ:OSPR:2025:11.C.240.2024.1

Přihlaste se a sledujte podobná rozhodnutí

Registrace zdarma Přihlásit se

11 C 240/2024-36

O zaplacení 35 681 Kč s příslušenstvím

Odkazované předpisy

Související rozhodnutí

Komentáře 0

Informace

Klíčová slova

Podobná rozhodnutí

Další od tohoto soudu

Spolupracující weby

Oblíbené

Historie prohlížení