17 C 63/2024-56

O zaplacení 14 690,69 Kč s příslušenstvím

Okresní soud Plzeň-město Datum rozhodnutí: 05.04.2024 ECLI:CZ:OSPM:2024:17.C.63.2024.1
Sdílet:
I.Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá vůči žalované zaplacení částky 14 690,69 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 5 426,97 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 8 454,34 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 7 143 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení ve výši 7,75% a úroku 21% ročně z částky 7 143 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, se zamítá.
II.Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1.Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že její právní předchůdkyně, společnost , právnická osoba, , se žalovanou uzavřela smlouvu o půjčce, kterou žalovaná v plném rozsahu nevrátila.
2.Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, listiny s výzvou k vyjádření jí byly doručeny fikcí. V souladu s § 115a o. s. ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř. soud rozhodl bez jednání, když žalobkyně s tímto výslovně souhlasila a žalovaná nevyjádřila ve stanovené lhůtě svůj nesouhlas.
3.Soud z předložených listin učinil následující skutková zjištění. Podle předložené smlouvy o půjčce podepsané právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou dne 29. 4. 2011, půjčila právní předchůdkyně žalobkyně žalované téhož dne částku 30 000 Kč, žalovaná peníze převzala v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala půjčku spolu s poplatkem ve výši 25 080 Kč vrátit v 60 splátkách po 918 Kč týdně, splatných počínaje 7. dnem od data uzavření smlouvy. Poplatek byl vypočten jako součet úroku ve výši 3 831 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 5 700 Kč a poplatku za hotovostní inkaso ve výši 15 549 Kč. Dle dohody obsažené ve smlouvě, měly být splátky nejprve započítávány na jistinu dluhu a až následně na poplatek (třetí obdélník smlouvy, věta poslední).
4.Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně příloh ze dne 20. 1. 2020 ve spojení s oznámením o postoupení pohledávky z téhož dne a podacím lístkem bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována.
5.Z předžalobní výzvy ze dne 1. 6. 2023 ve spojení s podacím lístkem bylo zjištěno, že žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k úhradě svého dluhu.
6.Z protokolu o platební historii žalované ze dne 11. 2. 2021, kterou žalobkyně soudu předložila, bylo zjištěno, že žalovaná v období od 5. 5. 2011 do 11. 1. 2018 uhradila v souvislosti s uzavřenou smlouvou o půjčce právní předchůdkyni žalobkyně částku v celkové výši 32 261,95 Kč.
7.Ze statistiky České národní banky bylo zjištěno, že v dubnu 2011, tedy v okamžiku uzavření smlouvy o půjčce, činily průměrné úrokové sazby u spotřebitelských úvěrů 13,94 % ročně.
8.Ze shora uvedených skutkových zjištění soud učinil následující závěr. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná sjednaly dne 29. 4. 2011 smlouvu o půjčce, podle které žalovaná převzala částku 30 000 Kč, kterou se zavázala zaplatit ve sjednaných týdenních splátkách. Do dnešního dne žalovaná uhradila žalobkyni částku 32 261,95 Kč. Tvrzená pohledávka z uvedené smlouvy byla následně postoupena na žalobkyni.
9.Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.
10.Podle § 3028 odst. 2 o. z. není-li stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných, jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé před dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.
11.Podle § 3028 odst. 3 o. z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. O tom ale z obsahu spisu nic nevyplývá, proto soud věc posoudil podle právních předpisů účinných ve znění do 31. 12. 2013.
12.Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen ObčZ) smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Při peněžité půjčce lze dohodnout úroky (§ 658 odst. 1 ObčZ). Dle § 39 ObčZ je neplatným právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. § 3 odst. 1 ObčZ stanoví, že výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.
13.Ze shora uvedeného vyplývá, že žalovaná splnila zcela svou povinnost vrátit žalobkyni poskytnutou půjčku 30 000 Kč, kterou převzala, když v řízení bylo prokázáno, že ve prospěch právní předchůdkyně žalobkyně uhradila celkem 32 261,95 Kč. V souladu s ujednáním smlouvy o půjčce měly být platby žalované započítány nejprve na jistinu dluhu. Je tedy zřejmé, že pokud se žalobkyně žalobou domáhá úhrady jistiny ve výši 7 143 Kč, nemohla být úspěšná, když žalovaná uhradila jistinu dluhu zcela.
14.Pokud se žalobkyně žalobou domáhala úhrady dlužné částky 7 547, 69 Kč představující sjednaný poplatek a částku 8 454,34 Kč jako kapitalizované úroky, pak ani v tomto ohledu nemohla být úspěšná, když soud sjednaný poplatek v celkové výši 25 080 Kč považuje za (zastřeně) sjednaný úrok a nikoliv jakýsi „souhrnný poplatek“ za poskytnutí půjčky. V tomto případě tak byl sjednán úrok ve smyslu ust. § 39 ObčZ neplatně ve výši 66,88 % p. a. (za 15 měsíců /60 týdenních splátek/trvání půjčky měla žalovaná uhradit 25 080 Kč jako úrok z částky 30 000 Kč), což je úrok jednoznačně nepřiměřený, a to i s ohledem na to, že právní předchůdkyně žalobkyně nebyla bankovním subjektem. Ze statistiky ČNB vyplývá, že v době uzavření smlouvy o půjčce míra úrokových sazeb u spotřebitelských úvěrů a půjček činila 13,94 % p.a. S ohledem na již ustálenou judikaturu (např. 21Cdo 1484/2004 ze dne 15. 12. 2004), není možné ujednání ohledně úroku za tuto půjčku shledat jiným, než ujednáním absolutně neplatným pro rozpor s dobrými mravy dle ust. § 3 odst. 1 ObčZ, když není možné akceptovat úrokovou míru ve výši 4,7násobku míry obvyklé v bankovním sektoru. K absolutně neplatnému ujednání musí soud dle výše uvedeného ust. § 39 ObčZ přihlížet ex offo. Z tohoto důvodu musel soud žalobu v uvedeném rozsahu zamítnout. Ve zbývajících žalobních návrzích (úroky z prodlení a úroky ve výši 21%) musela být žalobkyně s ohledem na neplatnost sjednané výše úroků a s ohledem na úhradu žalované ve výši přesahující zapůjčenou jistinu, rovněž neúspěšná.
15.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že nepřiznal ani jednomu z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, když v řízení zcela úspěšné žalované žádné náklady nevznikly.
Hodnocení:

Komentáře 0

Pro psaní komentářů se prosím přihlaste.
Oblíbené
Historie prohlížení