9 C 104/2023-81

1.Žalobkyně se žalobou podanou dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku, a to z titulu smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr , částka, . Žalovaný se dle žalobkyně zavázala platit z poskytnutého úvěru smluvní úrok 99,83 % ročně, úvěr s úroky měl být splacen 12 měsíčními splátkami po , částka, , počínaje únorem 2022. Žalovaný úvěr vyčerpal , datum, , úvěr však řádně nesplácel. V důsledku prodlení žalovaného došlo k zesplatnění úvěru ke dni , datum, (do data zesplatnění žalovaný uhradil , částka, , poslední úhrada byla provedena , datum, ), a dále žalobkyni vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši , částka, (smluvní pokuta 0,1 % denně vypočtená z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši , částka, , z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši , částka, , z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši , částka, , z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši , částka, a z částky , částka, od , datum, do , datum, ). Po zesplatnění úvěru žalovaný zaplatil ještě , částka, ; zbývající dlužnou částku nezaplatil ani poté, kdy mu byla zaslána předžalobní upomínka.

2.Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3.Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru / smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr , částka, na 12 měsíců, měsíční splátka úvěru byla sjednána ve výši , částka, . Před uzavřením smlouvy o úvěru poskytla žalobkyně žalovanému informace týkající se úvěru, a to na tzv. předsmluvním formuláři ze dne , datum, , v němž byly uvedeny smluvní pokuty, úroková sazba, splátky a celková splatná částka tak, jak byly následně uvedeny ve smlouvě. K uzavření smlouvy mezi účastníky došlo prostřednictvím prostředků komunikace na dálku – žalovaný s návrhem smlouvy vyjádřil souhlas prostřednictvím kódu, který mu byl zaslán na mobilní telefon, totožnost žalovaného byla ověřena občanským průkazem. Návrh žalovaného na uzavření smlouvy byl žalobkyní akceptován , datum, .

4.Z oznámení o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , včetně splátkového kalendáře, soud zjistil, že žalobkyně oznámila žalovanému, že návrh smlouvy byl přijat a úvěr ve výši , částka, byl schválen. Žalovaný si písemnost nevyzvednul, k vyzvednutí mu byla uložena , datum, .

5.Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že úvěr byl žalovanému vyplacen na bankovní účet č. , Anonymizováno, dne , datum, , a to ve výši , částka, .

6.Ze sdělení banky ze dne , datum, a z výpisu z účtu č. , č. účtu, za leden 2022 soud zjistil, že uvedený účet je účtem žalovaného, ke kterému byl žalovanému ze strany banky poskytnut kontokorentní úvěr s limitem , částka, . V lednu 2022 byl na účtu počáteční záporný zůstatek -, částka, , na konci měsíce pak rovněž záporný zůstatek -, částka, ; celkem v lednu 2022 byly na účet připsány platby v celkové výši , částka, , odchozí platby činily , částka, . Dne , datum, byla zaúčtována příchozí platba , částka, s popisem platby „, Anonymizováno, “, dne , datum, byla dále na účet žalovaného připsána platba , částka, odeslaná z účtu žalobkyně (variabilní symbol platby , Anonymizováno, , popis platby: „, Anonymizováno, , datum, “). Z účtu žalovaného byly inkasovány platby , částka, dne , datum, s popisem „cena za využití účtu Peníze na klik“, ve výši , částka, dne , datum, s popisem „Anuita“, ve výši , částka, dne , datum, s popisem „Anuita“. Dne , datum, byla na účet připsána výplata žalovaného ve výši , částka, , dále pak dne , datum, příchozí platba , částka, od , právnická osoba, (nemocenské).

7.Z osobní karty žalovaného soud zjistil, že žalovaný měl být zaměstnancem společnosti , právnická osoba, ., na poskytnutý úvěr žalovaný celkem zaplatil , částka, .

8.Z formuláře hodnocení klienta ze dne , datum, soud zjistil, že při hodnocení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně vycházela z toho, že žalovaný měl příjem ze zaměstnání ve výši , částka, čistého měsíčně, pracovní poměr měl být sjednán na dobu neurčitou od , datum, . Výdaje žalovaného měly činit , částka, měsíčně a tvořilo je životní minimum na osobu žalovaného ve výši , částka, měsíčně, výdaje na bydlení (nájemné, inkaso) , částka, měsíčně a ostatní výdaje (doprava, kurzy, záliby) , částka, měsíčně; finanční rezerva žalovaného měla dle žalobkyně činit , částka, měsíčně. Žalovaný měl být svobodný, vyučen a měl bydlet u rodičů.

9.Dle výpisu z registru SOLUS nebyly zjištěny k , datum, žádné dluhy žalovaného, dle výpisu , Anonymizováno, (výpis z nebankovního registru klientských informací) byl žalovaný k , datum, se skóre 358 zařazen do kategorie II., tj. do kategorie osob s menším rizikem splácení.

10.Z jednotlivých výpisů plateb z bankovního účtu žalovaného č. , č. účtu, pak soud zjistil, že žalovanému byla na účet zasílána výplata, a to dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, v částce , částka, , dne , datum, ve výši , částka, a dne , datum, výplata ve výši , částka, .

11.Žalobkyně opakovaně vyzývala žalovaného k zaplacení dlužné částky, a to dopisy ze dne , datum, , , datum, a , datum, . Dopisem ze dne , datum, oznámila žalovanému zesplatnění úvěru. Naposledy byl žalovaný k úhradě dlužné částky vyzván předžalobní upomínkou ze dne , datum, , odeslanou dle poštovního podacího archu téhož dne.

12.Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že účastníci uzavřeli dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr , částka, - k jeho vyplacení došlo bezhotovostně na účet žalovaného dne , datum, . Žalovaný se zavázal takto poskytnutý úvěr splatit 12 měsíčními splátkami po , částka, . Při vyhodnocení žádosti žalovaného o poskytnutí úvěru nezjišťovala žalobkyně skutečné výdaje žalovaného, ale vycházela z životního minima jakožto výdajů žalovaného ve výši , částka, , výdaje na bydlení žalovaného (nájemné, inkaso) měly činit , částka, a jeho ostatní výdaje (doprava, kurzy, záliby apod.) , částka, měsíčně. Žalovaný měl být svobodný, měl být vyučen a měl bydlet u rodičů. Žalovaný využíval na svém bankovním účtu kontokorentní úvěr s limitem , částka, , přičemž na počátku měsíce leden 2022 byl na účtu žalovaného záporný zůstatek, a to -, částka, , na konci měsíce pak opět záporný zůstatek -, částka, (žalovaný přečerpal kontokorentní úvěr); celkem v lednu 2022 byly na účet žalovaného připsány platby v celkové výši , částka, , odchozí platby činily , částka, , součástí příchozích plateb byl rovněž žalobkyní poskytnutý úvěr , částka, . Žalovaný splácel další úvěry nebo půjčky, neboť z jeho účtu byly v lednu 2022 strhávány tomu odpovídající platby (, částka, dne , datum, , jakožto poplatek za využití služby „, Anonymizováno, “, platba , částka, dne , datum, , jakožto anuita úvěru, tj. splátka jistiny a úroků, platba , částka, dne , datum, opět jakožto anuita). Jediným příjmem žalovaného byl příjem ze zaměstnání, na mzdě bylo žalovanému vyplaceno , datum, celkem , částka, , dne , datum, pak , částka, , dne , datum, mzda , částka, a dne , datum, částka , částka, . Dle výpisu z nebankovního registru klientských informací byl žalovaný zařazen do kategorie osob s menším rizikem splácení. Žalovaný na žalobkyní poskytnutý úvěr ve výši , částka, celkem zaplatil , částka, , přičemž částku , částka, zaplatil nejpozději , datum, , následně ještě uhradil částku , částka, , a to do , datum, .

13.Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14.Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

15.Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění ke dni uzavření smlouvy o úvěru, tj. ke dni , datum, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

16.Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

17.Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

18.Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

19.Podle § 3 odst. 1 písm. c) zákona o spotřebitelském úvěru se pro účely tohoto zákona rozumí posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.

20.V daném případě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, , aniž by před jeho poskytnutím náležitě posoudila úvěruschopnost žalovaného, jakožto spotřebitele, resp. bylo prokázáno, že toto posouzení provedla zcela nedostatečně a čistě formalisticky. Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr bez jakéhokoli doložení či alespoň ověření výdajů žalovaného. Žalobkyně vycházela ze životního minima , částka, , jakožto výdajů žalovaného, ani se nesnažila získat informace o skutečných výdajích žalovaného. Pokud jde o náklady uváděné jako náklady na bydlení, pak bez dalšího žalobkyně vycházela z částky , částka, , přičemž nebylo vůbec zřejmé, jak k této částce dospěla, co tyto náklady mělo tvořit (zejména za situace, kdy žalovaný měl bydlet u rodičů). Další výdaje žalovaného pak byly uváděny ve výši , částka, , a to opět bez jakékoli bližší specifikace o jaké výdaje se jedná. Žalobkyně si tyto výdaje žalovaného nijak neověřovala, a to přesto, že se jedná o nepřiměřeně nízké částky. Žalobkyně se nezajímala ani o případné další výdaje žalovaného, a to zejména pokud jde o možnou vyživovací povinnost, splátky jiných úvěrů nebo půjček. Soud proto dospěl k závěru, že nebylo ze strany žalobkyně dostatečně tvrzeno a prokázáno, že náležitě odborně posoudila úvěruschopnost žalovaného, přičemž žalobkyně ani po poučení, které jí bylo ze strany soudu poskytnuto ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), žádná další skutková tvrzení nedoplnila a další důkazy nenavrhla. Žalobkyně tak neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní ve vztahu k její povinnosti posoudit náležitě úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěr.

21.S ohledem na shora uvedené tak soud dospěl k závěru, že mezi účastníky uzavřená smlouvy o úvěru ze dne , datum, je absolutně neplatná, a to s ohledem na rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie, kdy soudy se případnou neplatností smluv z důvodu neposouzení úvěruschopnosti spotřebitele zabývají z úřední povinnosti (tomuto výkladu pak odpovídá rovněž aktuální znění ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, v němž je toto již výslovně zakotveno). Nárok žalobkyně na zaplacení žalované částky by s ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru mohl být posouzen jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení, avšak v tomto případě bylo prokázáno, že žalovaný vyčerpanou částku úvěru žalobkyni zcela uhradil – žalovaný vyčerpal , částka, , přičemž nejpozději ke dni , datum, takto vyčerpanou částku žalobkyni uhradil (žalovaný na poskytnutou částku , částka, celkem zaplatil , částka, , přičemž částku , částka, zaplatil nejpozději , datum, , následně ještě uhradil částku , částka, , a to do , datum, ). Z tohoto důvodu byla žaloba v plném rozsahu zamítnuta, neboť celková částka, kterou žalovaný na základě neplatně uzavřené smlouvy o úvěru od žalobkyně obdržel, také žalobkyni zaplatil, a to dříve, než se dle tvrzení žalobkyně dostal s plněním do prodlení (žalovaný jistinu úvěru zaplatil v plné výši dne , datum, , přičemž žalobkyně požadovala zákonné úroky z prodlení z tvrzené dlužné částky od , datum, do zaplacení). S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o úvěru pak nebylo možné žalobkyni přiznat ani požadovaný smluvní úrok, poplatky a smluvní pokuty.

22.Podle § 142 odst. 1 o. s. ř., účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

23.O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalovaný byl ve věci plně úspěšný a vzniklo mu tak právo na náhradu nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že žalovanému v průběhu řízení žádné náklady nevznikly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.