16 C 39/2018-1232

1.Podaným návrhem se žalobce původně domáhal nahrazení projevu vůle spočívajícího v uložení povinnosti žalované uzavřít se žalobcem smlouvu o bezúplatném převodu pozemku č. parc. 310/6 v katastrálním území , adresa, , zapsaného v katastru nemovitostí vedeného Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, , Katastrálním pracovištěm , adresa, , na LV č. , hodnota, . Žalobu odůvodnil mimo jiné tím, že je osobou oprávněnou dle zákona o půdě a jako takové mu vznikl nárok na poskytnutí náhradních pozemků za nevydaný pozemek , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , který je nutné ocenit mnohonásobně vyšší částkou, než jak jej ocenila žalovaná. Žalobce se nemůže domoci náhradních pozemků postupem stanoveným dle zákona o půdě, protože mezi žalobcem a žalovanou je spor o výši nároku žalobce a žalobce se účastnil veřejných nabídek dle § 11a zákona o půdě, avšak bez úspěchu. Žalobce se tak touto žalobou domáhá, aby byla žalované uložena povinnost uzavřít se žalobcem smlouva o bezúplatném převodu shora uvedeného pozemku, který si žalobce vybral na základě jeho zveřejnění žalovanou ve veřejné nabídce, čímž by došlo k částečnému uspokojení jeho nároku. Dále tvrdil, že je dle rozhodnutí Státního notářství v , adresa, č. j. D , Anonymizováno, /, Anonymizováno, jediným dědicem po paní , jméno FO, , zemřelé dne 1. 2. 1981, která byla původním vlastníkem pozemků p.č. (dle pozemkového katastru , Anonymizováno, ) , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , a která byla v roce 1949 a znovu v roce 1978 přinucena pod nátlakem a za nápadně nevýhodných podmínek převést předmětné pozemky na Československý stát. Žalobce svou žádostí ze dne 17. 12. 1992 uplatnil u Pozemkového úřadu , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, svůj nárok na vydání zemědělského majetku podle § 9 zákona o půdě a projednání této žádosti u příslušného správního orgánu opakovaně urgoval, přičemž Pozemkový úřad , adresa, ) částečně rozhodnul o uplatněné žádosti dne 20. 11. 2012, kdy vydal rozhodnutí pod čj. , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, , kterým stanovil, že žalobce jako oprávněná osoba, není vlastníkem nemovitosti dle PK část parc.č. , hodnota, a v odůvodnění uvedl, že předmětné pozemky, které byly převedeny původní vlastnicí paní , jméno FO, na československý stát na základě kupní smlouvy ze dne 1. 3. 1978 byly převedeny v tísni a za nápadně nevýhodných podmínek a uvedl tak, že předmětné pozemky přešly na stát za podmínek, jak je předpokládá § 6 odst. 1 písm. k) zákona o půdě. Žalobce se za účelem alespoň částečného uspokojení svého nároku účastnil veřejných nabídek vyhlášených žalovanou dle § 11a zákona o půdě, ale nebyl úspěšný. Proto žalobci nezbývá než se domáhat náhradních pozemků touto žalobou.

2.V průběhu řízení došlo v důsledku úmrtí žalobce ke změně na straně žalující strany, kdy do řízení vstoupily na základě usnesení zdejšího soudu ze dne 17. 3. 2023, č.j. , Anonymizováno, C , Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , současné žalobkyně, tj. , Jméno žalobkyně A, a , Jméno žalobkyně B, .

3.Dále pak v průběhu řízení došlo několikrát ke změně předmětu řízení, resp. ke změně pozemků ve vlastnictví státu, které mají být převedeny na žalobkyně, kdy v pořadí poslední změna byla soudem připuštěna usnesením zdejšího soudu ze dne 16. 6. 2023, č.j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , na jehož základě se předmětem řízení, o němž bylo soudem rozhodováno staly celkem , hodnota, pozemky, a to pozemek v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , vedený u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, , LV. č. , hodnota, parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, (hodnota , hodnota, Kč), pozemek v katastrálním území , právnická osoba, , obec , právnická osoba, , vedený u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , LV. č. , hodnota, , parc. č. , hodnota, (hodnota , hodnota, Kč), a parc. č. , hodnota, (hodnota , hodnota, Kč). Pokud se týká posledních dvou pozemků, tyto byly žalobkyněmi vybrány ze seznamu pozemků, tedy z nabídky pozemků, které sama žalovaná k převodu žalobkyním navrhovala a nabízela. Ze strany obou účastníků řízení, tak byl při ústním jednání dne 21. 6. 2023 převod těchto pozemků prohlášen za možný s tím, že dle jejich výslovného prohlášení neshledávají žádnou překážkou ani nic jiného, co by převodu těchto pozemků bránilo. Současně pak učinili za nesporné i ocenění obou pozemků dle předloženého znaleckého posudku. V případě pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k.ú. , adresa, pak již bylo pravomocně rozhodnuto. Poslední návrh na změnu předmětu řízení pak soud svým usnesením ze dne 10. 9. 2024, č.j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, C , Anonymizováno, /, Anonymizováno, -1219, jehož právní moc nastala 17. 9. 2024, zamítl.

4.Ve věci bylo soudem celkem již třikrát rozhodnuto, a to rozsudkem zdejšího soudu dne 27. 5. 2019, č.j. , Anonymizováno, C , Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , a rozsudkem zdejšího soudu ze dne 31. 5. 2021, č.j. , Anonymizováno, C, Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , a rozsudkem zdejšího soudu ze dne 27. 6. 2023, č.j. , Anonymizováno, C , Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, . Ve všech případech byl rozsudek zdejšího soudu v důsledku podaného odvolání zrušen a věc vrácena k dalšímu projednání a rozhodnutí ve věci. V pořadí třetím rozhodnutí odvolací soud navíc částečně rozsudek soudu I. stupně potvrdil právě ohledně pozemku č. parc. 1136/21 v k.ú. , adresa, , a částečně zrušil. Odvolací soud ve svých předchozích rozhodnutí potvrdil závěry soudu I. stupně stran osoby oprávněné k vydání náhradních pozemků dle § 11a zákona č. 229/1991 Sb. o půdě, což mezi účastníky nebylo sporné, a dále stran liknavosti žalované při uspokojování restitučního nároku žalobce, resp. žalobkyň. V dalším řízení tak soud postupoval dle pokynu odvolacího soudu a provedl dokazování zejména ve vztahu k uplatnění případných srážek při ocenění pozemku PK č. , hodnota, v k.ú. , adresa, , tedy dokazování zaměřené zejména na to, zda existovala u předmětného pozemku možnost napojení na veřejnou kanalizaci či neexistovala. V rámci jednoho ze svých podání pak žalovaná zmínila i námitku nemožnosti napojení pozemku na veřejný vodovod a k tomu se vztahující případnou srážku ve výši 5 % dle oceňovací vyhlášky, když v případě obou námitek žalovaná vycházela jednak zejména ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , který oceňoval pozemky , Anonymizováno, , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, a jednak ze sdělení , právnická osoba, . Za tímto účelem pak soud doplnil dokazování v souladu s návrhem žalované zejména o výslech znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , listinné důkazy zejména vyjádření , právnická osoba, ., s nimiž byl znalec , tituly před jménem, , jméno FO, při svém výslechu také konfrontován a dalšími listinnými důkazy vztahujícími se k uvedené problematice, včetně protokolu o ústním jednání Okresního soudu v , adresa, , v rámci kterého byl vyslechnut zaměstnanec , právnická osoba, . , tituly před jménem, , jméno FO, .

5.Žalobce v průběhu řízení předložil znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, , Anonymizováno, , kterým byl nevydaný pozemek oceněn jako stavební na částku 1 575 600 Kč. V průběhu řízení žalovaná v podání ze dne 2. 3. 2021, jež bylo okresnímu soudu doručeno dne 3. 3. 2021, prohlásila, že mezi účastníky je nesporná výše původního restitučního nároku, a to v částce 1 575 600 Kč dle znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , Anonymizováno, . Následně své stanovisko žalovaná změnila a podala proti znaleckému posudku , tituly před jménem, , Anonymizováno, námitky, které uplatnila ve svém podání ze dne 6. 2. 2023, a to námitky spočívající v domáhání se uplatnění srážky ve výši 7 % při ocenění pozemku , Anonymizováno, , Anonymizováno, za nemožnost napojení pozemku , Anonymizováno, , Anonymizováno, na veřejnou kanalizaci.

6.Za této situace soud při rozhodování vycházel z toho, že mezi účastníky je nesporné, že žalobce, resp. aktuálně již žalobkyně jsou osobami oprávněnými k vydání náhradních pozemků dle § 11a zákona č. 229/1991 Sb. o půdě, což nebylo mezi účastníky ani sporné, dále je nesporná liknavost žalované při uspokojování restitučního nároku žalobce, resp. žalobkyň. Pokud jde o otázku výše restitučního nároku byla předmětem posuzování a hodnocení v celé řadě dalších současně vedených řízení, jak ostatně konstatoval ve svém druhém rozhodnutí i odvolací soud, kdy již se tato otázka zdála být uzavřena, a na základě této výše restitučního nároku žalobkyň byla vydána celá řada již pravomocných rozhodnutí, která byla učiněna právě na základě takto stanoveného ocenění nemovitosti. Nicméně se ukázalo, že stran výše restitučního nároku žalobkyň je třeba dokazování doplnit, proto postupoval soud dle pokynu odvolacího soudu a doplnil dokazování ve smyslu shora uvedenému.

7.Z tohoto důvodu soud rekapituluje provedené dokazování a z předložených listin učinil tato skutková zjištění.

8.Z rozhodnutí Státního notářství v , adresa, ze dne 3. 9. 1982, čj. , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , že žalobce je závětním dědicem, tj. právním nástupcem po zemřelé , jméno FO, , narozené , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , a zemřelé 1. 2. 1981.

9.Z uplatnění nároku na vydání nemovitosti ve smyslu příslušných ustanovení zákona č. 229/1991 Sb., ve znění později platných změn a doplňků a předpisů souvisejících, že dne 17. 12. 1992 uplatnil žalobce u Pozemkového úřadu , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, jakožto oprávněná osoba svůj nárok na poskytnutí náhradních pozemků.

10.Z uplatnění nároku dle zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, že dne 27. 1. 1993 uplatnil žalobce u Pozemkového úřadu , Anonymizováno, , adresa, jakožto oprávněná osoba svůj nárok dle § 9 odst. 1 na nemovitosti, jež jsou uvedené v kn. vl. č. , hodnota, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, k.ú , adresa, , obec , adresa, .

11.Z rozhodnutí Ministerstva zemědělství pozemkového úřadu , adresa, ze dne 20. 11. 2012, č.j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, , a následně rozhodnutí , právnická osoba, ze dne 5. 5. 2017, č.j. SPU , č. účtu, -, Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , že žalobce jako oprávněná osoba není vlastníkem nemovitosti dle PK část parc. č. , hodnota, v k.ú. , adresa, s odůvodněním, že předmětné pozemky, které byly převedeny původní vlastnicí paní , jméno FO, na československý stát na základě kupní smlouvy, byly převedeny v tísni a za nápadně nevýhodných podmínek a že předmětné pozemky přešly na stát za podmínek, jak je předpokládá § 6 odst. 1 písm. k) zákona o půdě. Žalobci nebylo možné vydat ani druhou část pozemku parc. č. , hodnota, dle PK, neboť byla zastavěna budovami čp. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , dále pozemek bezprostředně souvisel se zastavěnou částí a na části byla vybudována silnice. Dále se v odůvodnění konstatuje, že v případě pozemků dle PK parc. č. , hodnota, a , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, žalobce neposkytl žalované dostatečnou součinnost při prokázání tísně a nápadně nevýhodných podmínek, ačkoliv k tomu byl vyzván již dopisem ze dne 26. 10. 2012.

12.Z dopisu žalobce ze dne 20. 7. 2017 soud zjistil, že žalobce vyzval žalovanou k ocenění nevydaných pozemků a k vydání pozemků náhradních s tím, že nevydaný pozemek (část pozemku parc. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, ) měl být dle žalobce oceněn jako stavební, neboť jako stavební pozemek byl předmětem kupní smlouvy z 1. 3. 1978.

13.Z kupní smlouvy ze dne 1. 3. 1978, uzavřené mezi , jméno FO, , jako prodávající, a národním podnikem , právnická osoba, , jako kupujícím, soud zjistil, že cena nevydaného pozemku parc. č. PK , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, byla určena s odkazem na § 14 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 43/1969 Sb., přičemž toto ustanovení se vztahuje k ocenění pozemků v zastavěném území.

14.Z ocenění nevydaných pozemků – část 1. ze dne 2. 11. 2017 soud zjistil, že žalovaná ocenila nárok žalobce za část nevydaného pozemku parc. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, o výměře 8 036 m² částkou 86 788,80 Kč (sazba 10,80 Kč/m²). Z ocenění zbývající části nevydaného pozemku parc. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, provedeného žalovanou dne 13. 12. 2012 pak soud zjistil, že zbývající část nevydaného pozemku o výměře 110 m² byla oceněna částkou 1 062 Kč (86 m² oceněno sazbou 10,80 Kč/ m², 24 m² sazbou 5,55 Kč/m²). Žalovaná eviduje neuspokojený nárok žalobce v celkové výši 87 850,80 Kč.

15.Z výpisu z pozemkové knihy list , právnická osoba, , knihovní vložka č. , hodnota, , pro katastrální území , adresa, , soud zjistil, že vlastníkem pozemku parc. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, (role) byla paní , jméno FO, (dříve , Anonymizováno, ), vlastnictví nabyla v roce 1942. Z rozhodnutí Státního notářství v , adresa, ze dne 3. 9. 1982, sp. zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , pak soud zjistil, že dědictví po , jméno FO, , narozené 21. 11. 1897, zemřelé 1. 2. 1981, nabyl na základě závěti žalobce.

16.Ze schválených územních plánů , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , včetně výřezů z ortofotomapy, pak soud zjistil, že podle schváleného směrného územního plánu z roku 1976 byl nevydaný pozemek parc. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, zahrnut do oblasti určené pro průmysl, stavebnictví, výrobní služby a sklady. Z ortofotomapy z roku 1975 pak soud dále zjistil, že nevydaný pozemek byl již v roce 1975 částečně zastavěn.

17.Ze znaleckého posudku č. , hodnota, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, soudního znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , Anonymizováno, ze dne 9. 4. 2019 včetně příloh soud zjistil, že jím byl oceněn nevydaný pozemek parc. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, . Znalec pozemek ocenil jako pozemek stavební, neboť dle směrného územního plánu , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, z roku 1976, který byl schválen dne 23. 6. 1976, byla větší část pozemku o výměře 6 280 m² z celkových 8 146 m² vedena jako území „A“, tj. jako území určené pro zástavbu pro průmysl a výrobní služby, stavebnictví a sklady; menší (spodní) část pozemku o výměře 1 866 m² z celkových 8 146 m² pak byla vedena jako komunikace a zeleň. Znalec provedl ocenění dle vyhlášky č. 316/1990 Sb., kterou byla změněna a doplněna vyhláška č. 182/1988 Sb., kdy celkem 6 280 m² nevydaného pozemku ocenil jako stavební pozemek na částku 1 570 000 Kč (sazba 250 Kč/m²), a zbývajících 1 866 m² pozemku ocenil jako jiné pozemky na částku 5 598 Kč (sazba 3 Kč/m²). Celkem byl nevydaný pozemek parc. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, znalcem oceněn na 1 575 600 Kč, přičemž ke srážkám (snížení ceny dle vyhlášky) nebyl dle znalce důvod. Znalecký posudek byl následně znalcem stvrzen v rámci jeho výpovědi u ústního jednání Okresního soudu v , adresa, dne 11. 2. 2020, přičemž dále bylo výslechem znalce zjištěno, že rozdíl mezi územním plánem a směrným územním plánem spočívá pouze v jejich názvu; v daném případě (tj. ve vztahu k oceňovanému pozemku parc. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, ) byl směrný územní plán z roku 1976 jediným vydaným územním plánem, podle kterého se postupovalo (jiný územní plán v té době nebyl). Znalec se zabýval možným uplatněním srážek, přičemž stavební srostlost oceňovaného pozemku byla zcela zřejmá zejména z ortofotomapy z roku 1975 (území dle znalce téměř přímo navazovalo; pokud jde obecně o stavební srostlost, pak znalci vychází z toho, že o stavební nesrostlost se jedná v případě minimálně 300 metrů bez stavební provázanosti, což v daném případě dáno nebylo). Pokud jde o možnost napojení oceňovaného pozemku na inženýrské sítě, pak dle znalce byla nepochybně tato možnost dána, neboť oceňovaný pozemek je umístěn podél komunikace, a navíc na jeho hranicích byly postaveny budovy (dle leteckého snímku se jednalo o velké, funkční budovy o zastavěné ploše 100 až 200 m², v nichž nepochybně sítě byly; bližší zkoumání charakteru budov pak znalec považoval s ohledem na učiněná zjištění za nadbytečné). Dále znalec v celkovém popisu pozemku uvedl, že se jedná o obdélníkový pozemek – bývalou PK parcelu v , adresa, situovanou kratšími stranami mezi ulicemi Strojírenská a Křivatcova, podél levé strany ul. Hevlínská a na pravou stranu navazuje průmyslový areál.

18.Z doplnění znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , Anonymizováno, (čl. 1214) soud zjistil, že se znalec vyjádřil i k ostatním námitkám žalované stran směrného územního plánu, kdy uvedl, že směrný územní plán je územní plán, kdy se jednalo o jediný platný dokument, dle kterého byly stavby v územním řízení povolovány a užití slovíčka „směrný“ nemá na jeho význam žádný vliv. Krom toho uvedl, že pozemky, které cenil jako stavební již fyzicky zastavěny byly a ocenění je vždy nutné provést dle skutečného stavu. Ocenění pozemku jako orná půda je dle znalce zcela chybné. Ke druhé námitce o stavební nesrostlosti znalec uvedl, že tuto absolutně nechápe, neboť dle ortofotosnímku z roku 1975, katastrální území , adresa, plynule navazuje na území , adresa, , což je zcela patrné např. v , adresa, nebo , Anonymizováno, a tedy zcela bezpochyby dokazuj pravý opak.

19.Soud v rámci doplnění dokazování znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , Anonymizováno, vyslechl, včetně toho, že byl současně konfrontován s vyjádřeními , právnická osoba, ., zejména pak s vyjádřením ze dne 6. 3. 2023, které je založeno na čl. 945. Znalec v rámci svého výslechu potvrdil, že uvedené vyjádření , právnická osoba, . k dispozici sice neměl, nicméně zkonstatoval, že za předpokladu, že veřejná kanalizace je vedená v komunikaci, je napojení možné, což v době zpracování znaleckého posudku posuzoval na základě územního plánu. Po předložení a seznámení se s vyjádřením , právnická osoba, . ze dne 6. 3. 2023 uvedl, že i dle tohoto vyjádření je zřejmé, že tam zástavba byla, stejně tak kanalizační systém. Dále uvedl, že vyjádření společnosti jen podporuje jeho závěr o možnosti napojení na veřejnou kanalizaci s tím, že by to samozřejmě vyžadovalo nějakou investici, neboť by se pravděpodobně budovala nová přípojka, ale základní kanalizace zde, dle znalce, byla. Uvedené dle znalce vyplývá z vyjádření společnosti, konkrétně z druhého odstavce tohoto vyjádření (čl. 945). Znalec se následně vyjádřil i k závěru vyjádření společnosti, kdy dle znalce je tím míněno, že v roce 1978 nebylo možné připojení pozemku , Anonymizováno, , Anonymizováno, na veřejnou kanalizaci bez toho, aniž by muselo dojít k určité investici, kdy následně i takto pozemek napojen byl. K napojení by tak byla nutná přípojka, kterou by bylo nutné provést a zainvestovat za tímto účelem. Pokud je přípojka v komunikaci, napojení je možné vždy. Přípojka nebyla vyvedena přímo na hranici pozemku, ale možnost napojení tam byla. Znalec byl dále tázán, zda je schopen stanovit, že už k datu 1. 3. 1978 tam splašková kanalizace, tzn. možnost napojení byla, k čemuž se vyjádřil, že už v roce 1976 tam zástavba byla, sousední objekty tak musely být napojeny na veřejnou kanalizaci. Zástavba zde byla už v roce 1967. Dále konstatoval, že podmínkou kolaudačního rozhodnutí strojního závodu je napojení na veřejnou kanalizaci, tj. standard. Splašková kanalizaci ukončená čističkou je veřejná kanalizace. Znalec se vyjádřil i k dotazu, z čeho vyvozuje, že předchozí zástavba, tj. před rokem 1978, byla napojena na kanalizaci zakončenou čističkou, kdy uvedl, že ve velkých městech není možné, aby veřejná kanalizace nebyla zakončena čističkou. Znovu zopakoval, že druhý odstavec předmětného vyjádření společnosti jen podporuje vyjádření, že tam byla veřejná kanalizace, která byla napojena na dnes již zrušenou čističku odpadních vod.

20.Ze znaleckého posudku č. , hodnota, -, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , tituly před jménem, , jméno FO, , včetně příloh a dodatku č. , hodnota, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ke znaleckému posudku č. , hodnota, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, , že pozemky č. parc. , Anonymizováno, o výměře 968 m2 a č. parc. , Anonymizováno, o výměře 1146 m2 v katastrálním území , právnická osoba, je evidován v katastru nemovitostí druhem jako zahrada. Dle skutečného stavu zjištěného na místním šetření je pozemek využíván jako zeleň v zastavěném území obce. Na pozemku se nachází trvalé porosty. Dle platného územního plánu se pozemek nachází v plochách změn „SO – Plochy smíšené obytné venkovské.“ Cena pozemku č. parc. , Anonymizováno, byla stanovena částkou 43 061,66 Kčs, pozemek č. parc. , Anonymizováno, byl stanoven částkou 44 080,12 Kčs, a to včetně ocenění trvalých porostů na pozemcích.

21.Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, soud zjistil, že byly oceněny pozemky , Anonymizováno, , Anonymizováno, a , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, a tyto byly oceněny částkou 9 233 060 Kč s tím, že u těchto pozemků není možnost napojení na veřejnou kanalizaci, proto u nich byla uplatněna srážka ve výši 7 % dle vyhl. č. 182/1988 Sb. ve znění vyhl. č. 316/1990 Sb., dále srážka ve výši 5 % dle uvedené vyhlášky z důvodu nemožnosti napojení na veřejný vodovod a dále ve výši 10% uvedené vyhlášky z důvodu přístupu k nim po nezpevněné komunikaci. Znalec pak své závěry stran uplatněných srážek opírá, o přílohy, zejména jednotlivá sdělení , právnická osoba, .

22.Z vyjádření , právnická osoba, . ze dne 12. 3. 2021 bylo zjištěno, že lze prokázat existenci veřejné kanalizace ve vybraných ulicích, a to ulici Křivatcová, Hevlínská a Strojírenská a lze ji bezpečně prokázat k roku 1998 v případě ulice Křivatcové, k roku 2007 v případě ulice Hevínská a 1978 v případě ulici Strojírenské. Ohledně roku 1949 je vysoká pravděpodobnost, že se v té době veřejná kanalizace v popsané lokalitě vůbec nenacházela, neboť dle historických map tu nebyla žádná souvislá zástavba. Pouze pár domů v horní části ul. Strojírenská. Souvislá zástavba začínala až u Návesního rybníka, ale i tato část starého Zličína byla odkanalizována až v 90. letech.

23.Ze sdělení , právnická osoba, ., včetně zákresu aktuálního stavu kanalizačních stok ze dne 6. 3. 2023 (čl. 945), pak vyplývá, že v letech 1951 až 1967 byl východně od pozemku PK č. , hodnota, postaven strojírenský výrobní závod , právnická osoba, , dnes , právnická osoba, . V rámci tohoto výrobního závodu byla vybudována i kanalizace vedoucí přes pozemek PK č. , hodnota, , která byla napojena na dnes již zrušenou čistírnu odpadních vod umístěnou v Dolňanské ulici u rybníka Dolejšák. V roce 1978 byla vybudována stavba nové splaškové kanalizace , Anonymizováno, , Anonymizováno, (PVC), která začínala šachtou umístěnou v současné době na pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , severně od pozemku PK č. , hodnota, . Podmínkou takového připojení by však muselo být vybudování prodloužení této splaškové kanalizace až k pozemku PK č. , hodnota, , která vybudována nebyla.

24.Z protokolu o jednání Okresního soudu , adresa, ze dne 18. 1. 2022 (čl. 891 až 892) bylo zjištěno, že v rámci tohoto jednání byl vyslechnut zaměstnanec , právnická osoba, . , tituly před jménem, , jméno FO, , který byl mimo jiné i k předmětné otázce vyslechnut a z jeho výpovědi vyplynulo, že je zjevné, že areál byl napojen na biologickou čističku odpadních vod. Ta byla umístěna v těsné blízkosti vjezdu do areálu. V areálu pak byla vybudována vlastní kanalizace pro potřeby závodu. Jednalo se o splaškovou kanalizaci a dešťovou kanalizaci. Podle dochované mapy měla být dešťová kanalizace vyvedena vně areálu směrem k velkému rybníku (Zličínský Dolejšák). I vyčištěná splašková voda byla svedena do rybníka. Podle legendy na mapě lze učinit závěr o tom, kudy vedla trasa splaškové kanalizace a dešťové kanalizace v tomto areálu. Napojení závodu strojíren na veřejnou kanalizaci bylo možno až v roce 1977. Tím je míněna splašková kanalizace. Pokud jde o veřejný vodovod k tomu uvedl, že po hlubším vyhledání informací ohledně vedení veřejného vodovodu a kanalizace v k.ú. , adresa, zjistil, že v roce 1904 až 1905 bylo započato s výstavbou tzv. Košířského vodovodu, který byl veřejným vodovodem pro Zličín. Tento vodovod vedl v těsné blízkosti parcely značené PK , Anonymizováno, a PK , Anonymizováno, . , tituly před jménem, , jméno FO, tak uzavřel, že bylo možné napojení těchto parcel na veřejný vodovod, který byl vybudován zejména pro nedostatek vody ve městě Košíře. Byla předložena i trasa vodovodu. Současně se svědek zmínil i o stavebním povolení k výstavbě vodovodu vydaného dne 3. 2. 1905 a mapu, z níž byla patrná trasa s vyznačením hydrantů i odboček. Napojení označených pozemků tak bylo možné téměř kdekoliv. Předmětné pozemky se tak mohly napojit na veřejný vodovod kdekoli v místě vyznačených hydrantů i odboček. Vodovod byl aktivní ještě v 70. a 80. letech s tím, že se svědek omluvil u tohoto jednání za předchozí nepravdivou informaci obsaženou v jejich zprávě, tj. ve zprávě , právnická osoba, ., že veřejný vodovod v dané lokalitě nebyl. Uvedl, že v době podání zprávy neměl kompletní dokumentaci k tomuto vodovodu. Po hlubším vyhledání informací v archivu však zjistil, že Košířský vodovod skutečně v rozhodné době v dané lokalitě byl vybudován.

25.Z přehledu nároků a plnění nároků oprávněné osoby § 11 ze dne 6. 6. 2023 a 7. 6. 2023 (čl. 986 a 987), přehledu žalobce v jeho vyjádření ze dne 8. 6. 2023 (čl. 950 až 953) a ze dne 19. 8. 2024 (čl. 1122) a sdělení právního zástupce žalobce při ústním jednání dne 2. 10. 2024, že dosud bylo pravomocně vyčerpáno již 1 453 847,81 Kč, zbývá tak k uspokojení nárok ve výši 121 752,19 Kč.

26.Soud při tomto rozhodování vycházel jednak ze skutečností, které účastníci řízení učinili v průběhu řízení za nesporné, a to stran osoby oprávněné k vydání náhradních pozemků dle § 11a zákona č. 229/1991 Sb. o půdě, kdy tato skutečnost od počátku nebyla mezi účastníky sporná, stran převoditelnosti a ocenění náhradních pozemků č. parc. , Anonymizováno, a č. parc. , Anonymizováno, v katastrálním území , právnická osoba, , kdy cena pozemku č. parc. , Anonymizováno, byla stanovena částkou 43 061,66 Kčs, a cena pozemku č. parc. , Anonymizováno, byla stanovena částkou 44 080,12 Kčs, a to včetně ocenění trvalých porostů na pozemcích. Tyto dva pozemky byly účastníky řízení prohlášeny za převoditelné s tím, že jim není známa žádná překážka, která by převodu těchto dvou náhradních pozemků bránila. Pozemky byly žalobkyněmi vybrány z veřejné nabídky pozemků žalovanou, proto u nich není shledána žádná překážka převodu.

27.Dále soud při rozhodování vycházel ze skutečností, které sice byly mezi účastníky řízení sporné, nicméně k nim, vzhledem k tomu, že ve věci již bylo odvolacím soudem rozhodováno, odvolací soud zaujmul své stanovisko, z něhož aktuálně soud vychází, a to stran prokázané liknavosti žalované při uspokojování restitučního nároku žalobce, resp. nyní již žalobkyň.

28.Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému zjištění.

29.Žalobce, resp. nyní již žalobkyně jsou oprávněnými osobami ve smyslu zákona o půdě (na žalobce, jakožto dědice původního vlastníka, přešel uplatněný nárok podle § 4 odst. 4 zákona o půdě), přičemž rozhodnutím Ministerstva zemědělství ze dne 20. 11. 2012, č.j. PÚ , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , Anonymizováno, 1, a rozhodnutím , právnická osoba, ze dne 5. 5. 2017, č.j. SPU , č. účtu, – , Anonymizováno, , Anonymizováno, /92, bylo určeno, že žalobce není vlastníkem nevydaného pozemku parc. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, s celkovou výměrou 8 146 m². Nevydaný pozemek přešel do vlastnictví státu na základě kupní smlouvy ze dne 1. 3. 1978, uzavřené mezi , jméno FO, , jako prodávající, a národním podnikem , právnická osoba, , jako kupujícím, přičemž kupní cena nevydaného pozemku parc. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, byla určena dle příslušné vyhlášky vztahující se k ocenění pozemků v zastavěném území; nevydaný pozemek přešel na stát za účelem realizace investičního záměru národního podniku , právnická osoba, . Nevydaný pozemek parc. č. PK , Anonymizováno, byl dle schváleného směrného územního plánu , Anonymizováno, města , Anonymizováno, z roku 1976 určen k zastavění stavbami s charakterem průmysl, stavebnictví, výrobní služby a sklady. Již v roce 1975 byl tento pozemek částečně zastavěn, následně výstavba pokračovala. Žalovaná evidovala neuspokojený nárok žalobce v celkové výši celkem 87 850,80 Kč, a to s ohledem na provedené ocenění nevydaného pozemku parc. č. PK , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, jako pozemku zemědělského (část nevydaného pozemku o výměře 8 036 m² byla žalovanou oceněna na 86 788,80 Kč, zbývající část pozemku o výměře 110 m² byla oceněna částkou 1 062 Kč). Znaleckým posudkem zpracovaným znalcem , tituly před jménem, , Anonymizováno, , Anonymizováno, byl nevydaný pozemek parc. č. PK , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, oceněn jako pozemek stavební na celkovou částku 1 575 600 Kč, resp. část nevydaného pozemku o výměře 6 280 m² znalec ocenil jako stavební pozemek za použití sazby 250 Kč/m², zbývajících 1 866 m² pozemku pak ocenil jako jiné pozemky sazbou 3 Kč/m², a to se zohledněním data odnětí 1. 3. 1978, přičemž nebyly dány důvody pro použití srážek při jeho ocenění (pozemek byl stavebně srostlý s územím hlavního města Prahy, bylo možné jej napojit na inženýrské sítě). V průběhu řízení cca v lednu 2021 ačkoli učinili oba účastníci řízení závěry znaleckého posudku , tituly před jménem, , Anonymizováno, za nesporné, později proti výši ocenění podali námitky stran uplatnění srážky za nemožnost napojení pozemku na veřejnou kanalizaci.

30.Dále bylo v řízení prokázáno, že žalobce se aktivně zúčastňoval veřejných nabídek pozemků, ovšem nebyl úspěšný, a to především z důvodu výše restitučního nároku evidovaného žalovanou. Žalobce rovněž požádal žalovanou přímo o převod žalobcem zvolených náhradních pozemků, přičemž byl žalovanou upozorněn na postup výběru náhradních pozemků z veřejné nabídky, event. na právo na peněžitou náhradu. Obecně je soudu z jeho úřední činnosti známo, že veřejné nabídky pozemků žalované nejsou dostačující co do počtu nabízených pozemků a četnosti nabídek, pozemky zahrnuté do veřejných nabídek neodpovídají nejen svou polohou, ale zejména svou kvalitou a výměrou pozemků, které byly oprávněným osobám odňaty.

31.Pokud jde o převoditelnost náhradních pozemků č. parc. , Anonymizováno, a č. parc. , Anonymizováno, v k.ú. , právnická osoba, , účastníci řízení učinili za nesporné, že oba pozemky jsou převoditelné s tím, že zde není překážka, která by převodu bránila a dále učinili nespornou i výši ocenění předmětných pozemků. Současně pak i z provedeného dokazování nevyplývá, žádná skutečnost, která by převodu těchto pozemků na žalobkyně bránila. Oba pozemky se nachází v katastrálním území , právnická osoba, , a jsou evidovány v katastru nemovitostí svým druhem jako zahrada. Dle skutečného stavu zjištěného na místním šetření jsou pozemky využívány jako zeleň v zastavěném území otce, nachází se na nich trvalé porosty a dle platného územního plánu se nachází v plochách změn „SO – Plochy smíšené obytné venkovské.“ Cena pozemku č. parc. , Anonymizováno, byla stanovena částkou 43 061,66 Kčs, pozemek č. parc. , Anonymizováno, byl stanoven částkou 44 080,12 Kčs, a to včetně ocenění trvalých porostů na pozemcích.

32.Podle § 11a odst. 1 zákona o půdě oprávněným osobám uvedeným v § 4, kterým podle tohoto zákona nelze vydat pozemek odňatý způsobem uvedeným v § 6 odst. 1 a 2, převádí pozemkový úřad jiné pozemky na základě veřejných nabídek, není-li dále stanoveno jinak. Osoby, na které právo oprávněné osoby na bezúplatný převod jiného pozemku přešlo děděním, se pro účely tohoto zákona považují za oprávněné osoby. Podle § 4 odst. 1 zákona o půdě je oprávněnou osobou státní občan České a Slovenské Federativní Republiky, jehož půda, budovy a stavby, patřící k původní zemědělské usedlosti, přešly na stát nebo na jiné právnické osoby v době od 25. února 1948 do 1. ledna 1990 způsobem uvedeným v § 6 odst. 1.

33.Podle § 11a odst. 2 zákona o půdě sestavuje veřejné nabídky pozemkový úřad jak z pozemků, které se nacházejí v zastavěném území obce nebo zastavitelné ploše takto vymezenými závaznou částí schválené územně plánovací dokumentace, pokud jejich převodu nebrání zákonná překážka, tak z pozemků, které se nacházejí mimo zastavěné území obce nebo zastavitelné ploše takto vymezenými závaznou částí územně plánovací dokumentace. Pozemky nepřevedené na základě této nabídky budou předmětem převodu podle zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů.

34.Podle § 11a odst. 7 zákona o půdě musí žádost o nabídnutý pozemek obsahovat nezaměnitelné údaje o nároku, který má být převodem označeného pozemku zcela nebo zčásti uspokojen, musí být doručena na určenou adresu včas a musí mít písemnou formu. Jinak je neplatná. Neplatná je i žádost o pozemky, jestliže celkový nárok v ní uplatněný je nižší než součet cen žádaných pozemků. Podle odstavce 8 téhož ustanovení s oprávněnou osobou, která o nabídnutý pozemek požádá, uzavře neprodleně pozemkový úřad smlouvu o bezúplatném převodu. Smlouvu lze uzavřít pouze k uspokojení nároku uplatněného v žádosti. Dle odstavce 9 téhož ustanovení, požádá-li o nabídnutý pozemek více oprávněných osob, vyzve je pozemkový úřad, aby nabídly za pozemek nárok vyšší, než je cena pozemku stanovená podle odstavce 13. Podle výše nabídek stanoví pozemkový úřad pořadí, podle kterého bude postupně navrhovat oprávněným osobám uzavření smlouvy. Lhůta pro přijetí návrhu činí 14 dnů a po jejím marném uplynutí má právo na uzavření smlouvy oprávněná osoba na dalším místě v pořadí.

35.Podle § 11a odst. 13 věta první zákona o půdě, se cena pozemků uvedená ve veřejné nabídce stanoví podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání pozemků, ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., přičemž pozemky určené schválenou územně plánovací dokumentací k zastavění budou oceněny jako stavební.

36.Podle § 28a zákona o půdě se poskytují náhrady v cenách platných ke dni 24. června 1991, a to u věcí nemovitých v cenách podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb.

37.Dle přílohy č. 7, tabulky I. vyhlášky MF ČR č. 316/1990 Sb., platí, že srážka ve výši 7 % se uplatní při ocenění nevydaného pozemku „není-li v místě možnost napojení na veřejnou kanalizaci“ a srážka 5 % se uplatní při ocenění nevydaného pozemku „není-li v místě možnost napojení na veřejný vodovod“ a srážka ve výši 10 % za přístup po nezpevněné komunikaci.

38.V daném případě bylo prokázáno, že žalobce, resp. nyní již žalobkyně jsou osobami oprávněnými ve smyslu § 4 zákona o půdě, přičemž jim nelze vydat pozemek parc. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , který byl odňat způsobem uvedeným v § 6 odst. 1 a 2 zákona o půdě (rozhodnutím Ministerstva zemědělství ze dne 20. 11. 2012 a rozhodnutím , právnická osoba, ze dne 5. 5. 2017 bylo určeno, že žalobce není vlastníkem tohoto pozemku). Žalobkyním proto přísluší náhrada, kterou zákon předpokládá primárně v podobě jiných pozemků, které jsou zahrnuty do veřejné nabídky žalované ve smyslu § 11a zákona o půdě. Mezi účastníky byl spor jednak o výši restitučního nároku žalobce - dle žalované měl být nevydaný pozemek parc. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, oceněn jako pozemek zemědělský částkou 87 850,80 Kč (v této výši rovněž žalovaná restituční nárok žalobce evidovala), dle žalobce měl být nevydaný pozemek oceněn jako pozemek stavební, a to částkou 1 575 600 Kč (v této výši měla žalovaná jeho restituční nárok evidovat a následně uspokojit). V průběhu řízení však žalobce se žalovanou učinili nejprve výši restitučního nároku za nespornou, když žalovanou došlo k přecenění a nadále již byl z její strany evidován restituční nárok žalobce ve výši dané znaleckým posudkem , tituly před jménem, , Anonymizováno, , tj. částkou 1 575 600 Kč. Po v pořadí druhém rozhodnutí odvolacího soudu však žalovaná vznesla proti výši ocenění nemovitosti námitku spočívající v domáhání se uplatnění srážky ve výši 7 % při ocenění pozemku , Anonymizováno, , Anonymizováno, za nemožnost napojení pozemku , Anonymizováno, , Anonymizováno, na veřejnou kanalizaci.

39.Pokud tak jde o otázku výše restitučního nároku žalobkyň, resp. výše ocenění pozemku PK č. , hodnota, v k.ú. , adresa, , považuje soud za prokázané, že závěry znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , Anonymizováno, jsou správné a lze tak vycházet při ocenění předmětného pozemku z jím stanovené částky 1 575 000 Kč, neboť důvod k uplatnění srážek za nemožnost napojení na veřejnou kanalizaci a veřejný vodovod nebyl prokázán. K tomuto závěru dospěl soud po doplněném dokazování výslechem znalce , tituly před jménem, , Anonymizováno, a provedeným listinným dokazováním, zejména jednotlivými sdělením , právnická osoba, . a protokolu o ústním jednání, při němž byl vyslechnut zaměstnanec této společnosti , tituly před jménem, , jméno FO, . Na tomto místě je zapotřebí na prvním místě zkonstatovat, že znalec , tituly před jménem, , jméno FO, na správnosti svých závěrů znaleckého posudku i po uplatněných námitkách setrval, své závěry o výši oceněného pozemku , Anonymizováno, , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, náležitě obhájil a vysvětlil, a to i v konfrontaci se sděleními , právnická osoba, . Dále je třeba zkonstatovat a při rozhodování vzít v úvahu, že námitky žalované vycházejí vesměs z podkladů, které se vztahovaly a byly podkladem znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, a k jím oceňovaným pozemkům , Anonymizováno, , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , tedy k pozemkům, které nejsou předmětem tohoto řízení a také k úplně jinému rozhodnému datu, tj. k datu 21. 11. 1949. Podklady, o které žalovaná své námitky stran případného uplatnění srážek, opírá, jsou tak pro toto řízení irelevantní. Žalovaná pak tyto námitky uplatnila z důvodu, že se pozemek , Anonymizováno, , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, nachází v blízkosti pozemků PK , Anonymizováno, a PK , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, a lze tak pravděpodobně závěry o nich vztáhnout i na předmětný pozemek. Toto se však v průběhu řízení ukázalo jako nepravdivé a liché. Doplněným dokazováním totiž bylo v řízení prokázáno, že pokud jde o existenci veřejného vodovodu, došlo ze strany , právnická osoba, . k chybnému sdělení, kdy za tímto účelem byl vyslechnut, byť jiným soudem, zaměstnanec této společnosti , tituly před jménem, , jméno FO, , který se omluvil za předchozí nepravdivou informaci obsaženou ve sdělení , právnická osoba, . o neexistenci veřejného vodovodu a dále vysvětlil, že po hlubším vyhledání informací ohledně vedení veřejného vodovodu a kanalizace v k.ú. , adresa, zjistil, že v roce 1904 až 1905 bylo započato s výstavbou tzv. Košířského vodovodu, který byl veřejným vodovodem pro , adresa, . Tento vodovod vedl v těsné blízkosti parcely značené , Anonymizováno, , Anonymizováno, a PK , Anonymizováno, . , tituly před jménem, , jméno FO, tak uzavřel, že napojení těchto parcel na veřejný vodovod možné bylo. Současně byla předložena i trasa vodovodu a bylo zmíněno i stavební povolení k výstavbě vodovodu vydané dne 3. 2. 1905 a mapa, z níž byla patrná trasa s vyznačením hydrantů i odboček. Napojení označených pozemků tak bylo možné téměř kdekoliv v místě vyznačených hydrantů i odboček. Vodovod byl aktivní ještě v 70. a 80. letech. Za původně chybnou informaci se zaměstnanec společnosti omluvil, kdy uvedl, že v době podání zprávy neměl kompletní dokumentaci k tomuto vodovodu. Po hlubším vyhledání informací v archivu však zjistil, že Košířský vodovod skutečně v rozhodné době v dané lokalitě byl vybudován.

40.Pokud jde o existenci veřejné kanalizace k rozhodnému datu, tj. k datu přechodu pozemků na stát, tj. k 1. 3. 1978, pak soud považuje rovněž tuto za prokázanou, a to výslechem znalce , tituly před jménem, , Anonymizováno, , který setrval na svých závěrech učiněných v jeho posudku a dále se v rámci svého výslechu vyjádřil i ke sdělení , právnická osoba, ., s nímž byl po jeho seznámení se konfrontován a uvedl, že vyjádření společnosti jen podporuje jeho závěr o možnosti napojení pozemku na veřejnou kanalizaci s tím, že by to samozřejmě vyžadovalo nějakou investici, neboť by se pravděpodobně budovala nová přípojka, ale základní kanalizace, na kterou bylo možné se napojit zde, dle znalce, byla. Uvedené dle znalce vyplývá z vyjádření společnosti, konkrétně z druhého odstavce tohoto vyjádření (čl. 945). V tomto odstavci je uvedeno, že zřejmě v letech 1951 až 1967 byl východně od pozemku PK č. , hodnota, postaven strojírenský výrobní závod , právnická osoba, , dnes , právnická osoba, . a v rámci tohoto závodu byla vybudována i kanalizace vedoucí přes pozemek PK č. , hodnota, , která byla napojena na dnes již zrušenou čističku odpadních vod umístěnou v Dolňanské ulici u rybníka Dolejšák. Znalec se následně vyjádřil i k závěru vyjádření společnosti, kdy dle znalce je tím míněno, že v roce 1978 nebylo možné připojení pozemku PK , Anonymizováno, na veřejnou kanalizaci bez toho, aniž by muselo dojít k určité investici, kdy následně i takto pozemek napojen byl. K napojení by tak byla nutná přípojka, kterou by bylo nutné provést a zainvestovat za tímto účelem. Pokud je přípojka v komunikaci, napojení je možné vždy. Přípojka nebyla vyvedena přímo na hranici pozemku, ale možnost napojení na veřejnou kanalizace zde byla. Znalec byl dále tázán, zda je schopen stanovit, že už k datu 1. 3. 1978 tam splašková kanalizace, tzn. možnost napojení byla, k čemuž se vyjádřil tak, že už v roce 1976 tam zástavba byla, sousední objekty tak musely být napojeny na veřejnou kanalizaci. Navíc dodal, že zástavba zde byla už v roce 1967. Dále konstatoval a doplnil, že podmínkou kolaudačního rozhodnutí strojního závodu je napojení na veřejnou kanalizaci, což je standard a vysvětlil, že splašková kanalizaci ukončená čističkou je „veřejná kanalizace“. Znalec tak nejenom obhájil své závěry uvedené v posudku, ale současně je srozumitelně a jednoznačně vysvětlil. Nadto se vyjádřil i k dotazu, z čeho vyvozuje, že předchozí zástavba, tj. před rokem 1978, byla napojena na kanalizaci zakončenou čističkou, kdy uvedl, že ve velkých městech není možné, aby veřejná kanalizace nebyla zakončena čističkou. I z této skutečnosti tak možnost napojení na veřejnou kanalizaci tedy vyplývá. Znovu zopakoval, že druhý odstavec předmětného vyjádření společnosti jen podporuje vyjádření, že tam veřejná kanalizace byla, a byla napojena na dnes již zrušenou čističku odpadních vod. Uvedené pak podporuje i výslech , tituly před jménem, , jméno FO, provedený při jednání u Okresního soudu v , adresa, , u něhož vyplývá, že v roce 1977 zde veřejná kanalizace vybudována byla, neboť strojírenský závod na ní byl napojen právě v tomto roce. Lze tak uzavřít, že v těsné blízkosti pozemku byla vybudována veřejná, splašková kanalizace. Možnost připojení pozemku na tuto veřejnou kanalizaci proto existovala, byť fakticky pozemek připojen nebyl, protože to nebylo zapotřebí. To však již nic nemění na tom, že možnost napojení tak, jak o tom hovoří oceňovací vyhláška, zde existovala. Znalec tak pro soud zcela jednoznačně a přesvědčivě vysvětlil otázku možnosti napojení na veřejnou kanalizaci i z pohledu existence strojírenského závodu a vybudované čističky odpadních vod, který zde, tj. v těsné blízkosti pozemku, byl vybudován již v letech 1951 až 1967, ale i z pohledu v té době existující zástavby dané lokality. Uvedl, od jaké doby byla v předmětné oblasti zástavba, od kdy zde byl strojírenský závod a vysvětlil v souvislostech, proč tam tak již v roce 1977 a 1978 veřejná kanalizace a možnost napojení na ni musela existovat. O správnosti závěrů jeho znaleckého posudku tak ani po žalovanou uplatněných námitkách není pochyb.

41.Pokud jde o výši restitučního nároku žalobkyň, lze tak nadále vycházet z částky 1 575 600 Kč. Jak bylo v řízení prokázáno, z dosud nevyčerpaného restitučního nároku, v případě pozemku PK č. , hodnota, , tj. pozemku, který je předmětem tohoto řízení, bylo pravomocně vyčerpáno již 1 453 847,81 Kč, zbývá tak k uspokojení nárok ve výši 121 752,19 Kč. Pokud tak tímto rozhodnutím bude smlouvou vypořádáno celkem 87 141,78 Kč za oba pozemky, je zcela jednoznačné, že tímto rozhodnutím nemůže dojít k vyčerpání výše restitučního nároku žalobkyň. Pokud pak jde o převoditelnost pozemků, k nim se soud podrobněji vyjádřil shora s tím, že pro stručnost na své zdůvodnění učiněné shora odkazuje a dodává, že tato ani mezi účastníky nebyla sporná, neboť pozemky byly žalobkyněmi vybrány z veřejné nabídky pozemků a ani jeden z účastníků žádnou překážku jejich převoditelnosti nenamítal.

42.S ohledem na shora uvedené soud podané žalobě vyhověl a svým rozhodnutím nahradil projev vůle žalované uzavřít se žalobkyněmi smlouvu o bezúplatném převodu pozemků ve vlastnictví státu podle zákona o půdě tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, čímž došlo k uspokojení restitučního nároku žalobkyň ve výši 87 141,78 Kč.

43.Závěrem soud uvádí, že zamítnul návrh účastníků řízení na doplnění dokazování učiněný při jednání dne 2. 10. 2024, zejména pak návrh žalované na vypracování revizního znaleckého posudku. K zamítnutí soud přistoupil na základě skutečnosti, že žalovaná k výzvě soudu učiněné po zrušení jeho posledního rozsudku učinila návrh na doplnění dokazování (čl. 1063), v němž požadovala buď zpracování revizního posudku nebo výslech znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , Anonymizováno, , tedy zpracovatele znaleckého posudku, který se tak dle ní měl vyjádřit a být konfrontován právě se sdělením , právnická osoba, . o nemožnosti napojení na veřejnou kanalizaci, dále pak listinnými důkazy, a to předmětnými sděleními společnosti. Soud tak vyhověl návrhu žalované a znalce k ústnímu jednání předvolal. V rámci něho byl znalec vyslechnut nejenom ke správnosti svých závěrů zaměřených zejména na otázku možnosti či nemožnosti napojení pozemku na veřejnou kanalizaci, ale byl konfrontován i s námitkami žalované a se sdělením , právnická osoba, o nemožnosti napojení na veřejnou kanalizaci. Soud, ale i oba účastníci řízení tak měli možnost vznést dotazy, konfrontovat znalce s námitkami, doptat se na skutečnosti, které byly sporné. Znalec na svých závěrech setrval, své závěry uvedené v posudku náležitě obhájil, podrobně se vyjádřil ke sdělení , právnická osoba, ., kdy uvedl, že prakticky jeho závěry toto vyjádření potvrzuje a současně otázku možnosti napojení na veřejnou kanalizaci vysvětlil i z pohledu existence strojírenského závodu, který zde, tj. v těsné blízkosti, byl vybudován již v letech 1951 až 1967, ale i z pohledu existence zástavby. Uvedl, od jaké doby byla v předmětné oblasti zástavba, od kdy zde byl strojírenský závod a vysvětlil v souvislostech, proč tam tak již v roce 1977 a 1978 veřejná kanalizace a možnost napojení na ni musela existovat. Jenom skutečnost, že žalovaná nesouhlasí s tím, že znalec se neztotožnil s jejími námitkami nemůže vést k tomu, aby soud toto řízení protahoval a z pohledu ekonomického jej činil náročnějším. Na tomto místě pak soud znovu konstatuje, že žalovaná opřela své námitky o důkazy, které byly opatřovány ve vztahu k jiným pozemkům a k jiné rozhodné době.

44.O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobci, resp. nyní již žalobkyním, vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu odpovídajícímu míře jejich úspěchu ve věci. K tomu soud uvádí, že žaloba je od počátku ve svém základu shledána jako důvodná, kdy v důsledku liknavého postupu žalované musel být původním žalobcem vyvolán spor, kterým se žalobkyně musely domoci svého práva. Soud však při rozhodování o náhradě nákladů řízení přihlédl v souladu s ustálenou judikaturou i na míru zaviněného úspěchu či neúspěchu ve věci a přiznal žalobkyním právo na náhradu nákladů řízení v následující výší.

45.Soud vyčíslil nejprve celkové náklady řízení původního žalobce , právnická osoba, ve výši 37 500 Kč + DPH, a to za 25 úkonů právní služby, kdy při jejím stanovení vycházel z předmětu řízení, tj. z hodnoty pozemků, resp. z výše restitučního nároku žalobce, který byl rozhodnutím uspokojen, tj. jako tarifní hodnotu pro výpočet náhrady nákladů řízení soud použil částku 7 012 Kč (pozemek č. parc. 1583/1 v k.ú. , adresa, ), (§ 8 odst. 1 ve spojení s § 7 bod 4. vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu). Náhradu nákladů řízení pak tvoří odměna advokáta ve výši 37 500 Kč za 25 úkonů právní služby ve výši po 1 500 Kč (§ 11 odst. 1 písm. a) AT - příprava a převzetí zastoupení, dále § 11 odst. 1 písm. d) AT - podání žaloby, podání ze dne 2. 7. 2018, vyjádření žalobce ze dne 27. 2. 2019, doplnění listinných důkazů ze dne 10. 5. 2019, vyjádření žalobce ze dne 5. 12. 2019, označení náhradních pozemků ze dne 20. 2. 2020, 24. 7. 2020, 11. 9. 2020, aktualizace výše restitučního nároku žalobce ze dne 27. 1. 2021, replika k vyjádření žalované ze dne 16. 2. 2021, 14. 3. 2021, 23. 4. 2021, částečné zpětvzetí žaloby a důkazy o neexistenci překážek ze dne 12. 5. 2021, závěrečný návrh ze dne 24. 5. 2021, dále § 11 odst. 1 písm. g) AT - 7x účast na jednání soudu dne 28. 1. 2019, 20. 5. 2019, 18. 1. 2021, 15. 3. 2021, 5. 5. 2021, 24. 5. 2021, účast u jednání odvolacího soudu dne 22. 9. 2021, dále § 11 odst. 1 písm. j) AT – návrh na vydání PO ze dne 2. 12. 2020 a vyjádření k odvolání proti nařízení PO ze dne 16. 8. 2018, dále § 11 odst. 1 písm. k) AT – vyjádření k odvolání ze dne 7. 7. 2021, 25 režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 advokátního tarifu, tj. 7 500 Kč, celkem tak částka 45 000 Kč. Dále pak se jedná o náklady řízení ve výši 14 700 Kč + DPH za 7 úkonů právní služby, kdy při jejím stanovení vycházel z předmětu řízení, tj. z hodnoty pozemků, resp. z výše restitučního nároku žalobce, který byl rozhodnutím uspokojen, tj. jako tarifní hodnotu pro výpočet náhrady nákladů řízení soud použil částku 24 305,51 Kč (pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k.ú. , adresa, ), (§ 8 odst. 1 ve spojení s § 7 bod 5. vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu). Náhrada nákladů řízení pak tvoří odměna advokáta ve výši 14 70 Kč za 7 úkonů právní služby ve výši po 2 100 Kč, a to dle § 11 odst. 1 písm. d) AT – podání ze dne 29. 11. 2021, 21. 2. 2022, 22. 3. 2022, 18. 4. 2022, 19. 6. 2022, 25. 9. 2022 a dle § 11 odst. 1 písm. g) AT – účast na jednání dne 2. 2. 2022, dále pak 7 režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 advokátního tarifu, tj. 2 100 Kč, celkem tak částka 16 800 Kč. Dále pak náklady řízení žalobkyň , Jméno žalobkyně A, a , Jméno žalobkyně B, počínající dnem 16. 1. 2023. Náklady řízení , Jméno žalobkyně A, ve výši 58 032 Kč + DPH za 13 úkonů právní služby, kdy při jejím stanovení vycházel z předmětu řízení, tj. z hodnoty pozemků, resp. z výše restitučního nároku žalobce, který byl rozhodnutím uspokojen, tj. jako tarifní hodnotu pro výpočet náhrady nákladů řízení soud použil částku 111 447,29 Kč (pozemek č. parc. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , č. parc. , Anonymizováno, a č. parc. , Anonymizováno, v k.ú. , právnická osoba, ), (§ 8 odst. 1 ve spojení s § 7 bod 5. a § 12 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu). Náhrada nákladů řízení pak tvoří odměna advokáta ve výši 58 032 Kč za 13 úkonů právní služby ve výši po 4 464 Kč, a to dle § 11 odst. 1 písm. d) AT – podání ze dne 16. 1. 2023, 16. 2. 2023, 8. 6. 2023, 26. 6. 2023, 31. 1. 2024, 19. 2. 2024, 11. 6. 2024, 29. 7. 2024, 19. 8. 2024, dále dle § 11 odst. 1 písm. g) AT - účast u jednání soudu dne 21. 6. 2023, účast na jednání odvolacího soudu dne 13. 11. 2023, účast u jednání dne 2. 10. 2024 a § 11 odst. 1 písm. k) AT – vyjádření k odvolání ze dne 20. 9. 2023, dále pak 13 režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 advokátního tarifu, tj. 3 900 Kč, celkem tak částka 61 932. Náklady řízení , Jméno žalobkyně B, ve výši 58 032 Kč + DPH za 13 úkonů právní služby, kdy při jejím stanovení vycházel z předmětu řízení, tj. z hodnoty pozemků, resp. z výše restitučního nároku žalobce, který byl rozhodnutím uspokojen, tj. jako tarifní hodnotu pro výpočet náhrady nákladů řízení soud použil částku 111 447,29 Kč (pozemek č. parc. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , č. parc. , Anonymizováno, a č. parc. , Anonymizováno, v k.ú. , právnická osoba, ), (§ 8 odst. 1 ve spojení s § 7 bod 5. a § 12 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu). Náhrada nákladů řízení pak tvoří odměna advokáta ve výši 58 032 Kč za 13 úkonů právní služby ve výši po 4 464 Kč, a to dle § 11 odst. 1 písm. d) AT – podání ze dne 16. 1. 2023, 16. 2. 2023, 8. 6. 2023, 26. 6. 2023, 31. 1. 2024, 19. 2. 2024, 11. 6. 2024, 29. 7. 2024, 19. 8. 2024, dále dle § 11 odst. 1 písm. g) AT - účast u jednání soudu dne 21. 6. 2023, účast na jednání odvolacího soudu dne 13. 11. 2023, účast u jednání dne 2. 10. 2024 a § 11 odst. 1 písm. k) AT – vyjádření k odvolání ze dne 20. 9. 2023, dále pak 13 režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 advokátního tarifu, tj. 3 900 Kč, celkem tak částka 61 932 Kč. Dále pak náhrada cestovních výdajů ve výši 18 416 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, tj. 2x cesta , adresa, a zpět o celkové vzdálenosti 240 km dle výpočtu na základě vyhlášky č. 333/2018 Sb.: základní náhrada za používání silničního motorového vozidla ve výši 4,10 Kč/1 km x 240 km činí 984 Kč a výše náhrady za spotřebované pohonné hmoty při kombinované spotřebě 6 l/100 km a ceně pohonných hmot 33,60 Kč/l činí za 240 km celkem 483,84 Kč, celkem 2 935,70 Kč, dále 4x cesta , adresa, a zpět o celkové vzdálenosti 240 km dle výpočtu na základě vyhlášky č. 589/2020 Sb.: základní náhrada za používání silničního motorového vozidla ve výši 4,40 Kč/1 km x 240 km činí 1 056 Kč a výše náhrady za spotřebované pohonné hmoty při kombinované spotřebě 6 l/100 km a ceně pohonných hmot 27,20 Kč/l činí za 240 km celkem 391,68 Kč, celkem 5 790,70 Kč, dále 1x cesta , adresa, a zpět o celkové vzdálenosti 234 km dle mapy.cz dle výpočtu na základě vyhlášky č. 589/2020 Sb.: základní náhrada za používání silničního motorového vozidla ve výši 4,40 Kč/1 km x 234 km činí 1 030 Kč a výše náhrady za spotřebované pohonné hmoty při kombinované spotřebě 6 l/100 km a ceně pohonných hmot 27,20 Kč/l činí za 234 km celkem 382 Kč, celkem 1 412 Kč, dále 1x cesta , adresa, a zpět o celkové vzdálenosti 240 km dle výpočtu na základě vyhlášky č. 511/2021 Sb.: základní náhrada za používání silničního motorového vozidla ve výši 4,70 Kč/1 km x 240 km činí 1 128 Kč a výše náhrady za spotřebované pohonné hmoty při kombinované spotřebě 6 l/100 km a ceně pohonných hmot 47,10 Kč/l činí za 240 km celkem 678 Kč, celkem 2 934 Kč, dále 1x cesta , adresa, a zpět o celkové vzdálenosti 240 km dle výpočtu na základě vyhlášky č. 467/2022 Sb.: základní náhrada za používání silničního motorového vozidla ve výši 5,20 Kč/1 km x 240 km činí 1 248 Kč a výše náhrady za spotřebované pohonné hmoty při kombinované spotřebě 6 l/100 km a ceně pohonných hmot 24,40 Kč/l činí za 240 km celkem 495 Kč, celkem 1 743 Kč, dále 1x cesta , adresa, a zpět o celkové vzdálenosti 234 km dle mapy.cz dle výpočtu na základě vyhlášky č. 467/2022 Sb.: základní náhrada za používání silničního motorového vozidla ve výši 5,20 Kč/1 km x 234 km činí 1 217 Kč a výše náhrady za spotřebované pohonné hmoty při kombinované spotřebě 6 l/100 km a ceně pohonných hmot 34,40 Kč/l činí za 234 km celkem 483 Kč, celkem 1 700 Kč a dále 1x cesta , adresa, a zpět o celkové vzdálenosti 240 km dle výpočtu na základě vyhlášky č. 398/2023 Sb.: základní náhrada za používání silničního motorového vozidla ve výši 5,60 Kč/1 km x 240 km činí 1 344 Kč a výše náhrady za spotřebované pohonné hmoty při kombinované spotřebě 6 l/100 km a ceně pohonných hmot 38,70 Kč/l činí za 240 km celkem , hodnota, Kč, celkem 1 901 Kč. Dále pak náhrada za promeškaný čas ve výši 7 000 Kč strávený cestou z , adresa, a zpět a cestou z , adresa, v celkové délce 70 půlhodin po 100 Kč podle § 14 advokátního tarifu a 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 44 327 Kč. K otázce náhrady cestovních výdajů soud uvádí, že přiznal žalobkyním náhradu pouze v rozsahu cesty z , adresa, , resp. , adresa, , neboť právní zástupce má sídlo v Praze. Skutečnost, že pověřil zastupováním advokáta, který má sídlo v Ostravě pak nemůže jít k tíži žalované v podobě větších nákladů na cestovné.

46.Celkové náklady tak byly vyčísleny na částku 255 407 Kč s tím, že soud náhradu nákladů řízení přiznal ve výši dle míry úspěchu žalobkyň ve věci, tj. žalobkyně byly v celkovém řízení úspěšné ve výši celkem , hodnota, Kč, a to v případě pozemku č. parc. , Anonymizováno, /1 v k.ú. , adresa, ve výši 7 012 Kč, pozemku č. parc. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k.ú. , adresa, ve výši 24 305,51 Kč, parc. č. , hodnota, v k.ú. , právnická osoba, ve výši 43 061,66 Kč a parc. č. , hodnota, v k.ú. , právnická osoba, ve výši 44 080,12 Kč. Neúspěšné v podobě buď zamítnutí žaloby nebo procesního kroku zpětvzetí žaloby z důvodu, že pozemky byly nepřevoditelné pak v případě pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, ve výši 17 168,75 Kč, č. parc. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k.ú. , adresa, ve výši 13 462,35 Kč, č. parc. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k.ú. , adresa, ve výši 7 517,45 Kč a pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k.ú. , adresa, ve výši 44 829,12 Kč, přičemž v případě tohoto posledního pozemku má soud za to, že skutečnost, že pozemek byl vysoutěžen třetí osobou nemohla být původnímu žalobci známa, neboť okamžik vysoutěžení a podaná žaloba byly ve velmi těsné časové blízkosti. Neúspěšné tak žalobkyně dle názoru soudu byly ve výši 38 148,55 Kč. S ohledem na shora uvedené pak žalobkyně byly úspěšné ve výši 76 %, neúspěšné ve výši 24 %. Vzhledem k tomu, že 76 % z částky 255 407 Kč, tj. z celkově vypočtené náhrady nákladů řízení žalobkyň činí částka 194 109 Kč, byla žalobkyním přiznána náhrada nákladů řízení v této výši.

47.V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna uhradit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyň. Lhůta pro zaplacení nákladů řízení byla žalované stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., tedy v délce tří dnů od právní moci rozsudku.