9 C 7/2025-59

o zaplacení 17 929,20 Kč s příslušenstvím

Obvodní soud pro Prahu 8 Datum rozhodnutí: 27.02.2025 ECLI:CZ:OSPH08:2025:9.C.7.2025.1

I.Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 999,97 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 7 999,97 Kč od 27. 11. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II.Žaloba se co do částky 9 781,29 Kč, částky 147,94 Kč, úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 8 159,17 Kč od 16. 7. 2024 do 26. 11. 2024 a úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 159,20 Kč od 27. 11. 2024 do zaplacení zamítá.

III.Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1.Žalobkyně se podanou žalobou u zdejšího soudu domáhala po žalovaném zaplacení částky 17 929,20 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne 22. 2. 2024 uzavřela s žalovaným distančním způsobem smlouvu o revolvingovém úvěru č. 24820393, na základě níž se zavázala poskytnout žalovanému úvěr s možností postupného čerpání až do výše 80 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit spolu s příslušenstvím formou pravidelných denních splátek, přičemž první byla splatná dne 23. 3. 2024 a poslední dne 12. 8. 2025. Žalobkyně tvrdila, že ověřila úvěruschopnost žalovaného, kdy tento uvedl výši svého měsíčního čistého příjmu částkou 39 500 Kč. Žalobkyně žalovanému zaslala na jeho bankovní účet dne 22. 2. 2024 částku 8 000 Kč, dne 28. 2. 2024 částku 8 000 Kč a dne 15. 3. 2024 částku 8 000 Kč. Žalovaný na jistinu dluhu splatil částku 16 000 Kč. Jelikož žalovaný nehradil pravidelné splátky úvěru, žalobkyně smlouvu vypověděla dne 15. 7. 2024. Žalobkyně eviduje dluh žalovaného v celkové výši 17 781,26 Kč, z toho částku 7 999,97 Kč na jistině, 9 622,09 Kč na smluvním úroku a 159,20 Kč na poplatku za vyplacení tranší úvěru. Dále je žalovaný dlužen žalobkyni smluvní pokutu ve výši 147,94 Kč.

2.Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil a po celou dobu řízení zůstal zcela nečinný.

3.Podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. S ohledem na to, že byly splněny podmínky pro postup dle ust. § 115a o. s. ř., kdy žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila v podané žalobě (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu), a žalovaný nereagoval na výzvu soudu, měl soud za to (§ 101 odst. 4 o. s. ř.), že souhlasí a k projednání věci nenařizoval jednání.

4.Na základě listinných důkazů, které jsou obsahem spisu, vzal soud za prokázaný následující skutkový stav: Žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. 24820393 (dále jen „smlouva“), na základě níž se zavázala poskytnout žalovanému úvěr až do výše 80 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal čerpaný úvěr splácet denními splátkami s pevným denním úrokem ve výši 1,016 % (prokázáno článkem VI. smlouvy). Žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného tak, že zjišťovala dotazem na žalovaného počet členů ve společné domácnosti s příjmem, výši pravidelných měsíčních výdajů na půjčky a na bydlení, další nezbytné výdaje a ostatní zbytné výdaje, načež ověřila výši čistého měsíčního příjmu žalovaného (prokázáno výpisem o posouzení úvěruschopnosti žalovaného). Z titulu smlouvy byla na číslo účtu , č. účtu, dne 22. 2. 2024 zaslána částka 8 000 Kč, dne 28. 2. 2024 částka dohromady ve výši 8 000 Kč a dne 15. 3. 2024 částka dalších 8 000 Kč (prokázáno přehledem bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli). Majitelem a jediným disponentem účtu č. , č. účtu, byl od 9. 6. 2018 do 16. 1. 2025 právě žalovaný (prokázáno sdělením , právnická osoba, . ze dne 16. 1. 2025). Žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění s dostatečným předstihem před podáním žaloby (prokázáno výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne 27. 11. 2024 a podacím lístkem z téhož dne).

5.Po právní stránce soud věc posoudil podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zák. č. 257/2016 Sb.“), dle kterého poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

6.Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

7.Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

8.Podle ustálené judikatury vyšších soudů je třeba k neplatnosti předmětné úvěrové smlouvy přihlédnout z úřední povinnosti podle § 588 o. z., nikoli jen na základě případné námitky spotřebitele (podle § 87 odst. 1 věta druhá zák. č. 257/2016 Sb.). Ve svém usnesení ze dne 9. 2. 2011, sp. zn. Pl. ÚS 1/10, Ústavní soud označil „koncepci relativní neplatnosti spotřebitelských smluv“ za „nesouladnou i s českým ústavním pořádkem, konkrétně s principy rovnosti, přiměřenosti a právní jistoty, tedy koncepci porušující závazky, které pro Českou republiku vyplývají z mezinárodních smluv (čl. 1 odst. 1, odst. 2 Ústavy a čl. 1 a čl. 3 odst. 1 Listiny), která je neslučitelná s podstatou a účelem takové právní úpravy, jež má být projevem zásady ochrany fakticky slabší smluvní strany (spotřebitele), v soukromém právu korigující uplatnění zásady autonomie vůle.“ Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, „povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve.“ (k tomu viz též nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18).

9.Soud se proto zprvu zabýval tím, zdali lze na smlouvu o úvěru hledět jako na platně uzavřenou s ohledem na výše uvedená zákonná ustanovení, a dospěl k názoru, že žalobkyně před poskytnutím spotřebitelského úvěru žalovanému řádně neposoudila jeho úvěruschopnost ve smyslu § 86 zák. č. 257/2016 Sb., pročež soud považuje úvěrovou smlouvu v souladu s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a níže citovanou judikaturou za absolutně neplatnou, což se týká i vedlejších ujednání, na jejichž základě se žalobkyně domáhala smluvených poplatků. Podle § 84 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb. byla žalobkyně (poskytovatelka úvěru) povinna ověřit úvěruschopnost žalovaného způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů. Z žaloby ani ze skutkových zjištění nevyplývá, že by si žalobkyně obstarala dostatečné informace k ověření příjmů a výdajů žalovaného. Žalobkyně se zejména nezabývala tím, zdali žalovaný bydlí v nájemní či vlastní nemovitosti. Zodpovězení uvedené otázky má přitom zásadní dopad na výdajovou stránku žalovaného. Žalobkyně se spokojila s pouhým nedoloženým tvrzením žalovaného o tom, že jeho náklady na bydlení činí 5 000 Kč. Nadto žalobkyně nevyužila databáze dle § 88 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., a z dostupných systémů (např. BRKI, NRKI či Solus) nezjišťovala, zdali žalovaný není vázán též vůči jinému subjektu poskytujícímu spotřebitelské úvěry. Žalobkyně se přitom spokojila s nereálným tvrzením žalovaného, že vyjma výdajů na bydlení nemá žádné další zbytné či nezbytné výdaje. Na poskytnuté plnění pak soud hledí jako na bezdůvodné obohacení, které je obohacená osoba, tedy žalovaný, povinen dle § 2991 o. z. vrátit žalobkyni.

10.Na základě zjištěného skutkového stavu a následného právního posouzení věci soud uzavřel, že žaloba je co do vydání bezdůvodného obohacení vůči žalovanému zcela oprávněná. Co do zbytku žalobního návrhu, tedy zaplacení smluvní pokuty, smluvního úroku a poplatku, soud tuto žalobu zamítl. Žalovaný sice figuroval ve smlouvě o úvěru, nicméně tu soud shledal jako absolutně neplatnou z výše uvedených důvodů. Věc pak připadalo do úvahy posuzovat pouze dle ustanovení upravujících bezdůvodné obohacení, ke kterému v daném případě došlo, když žalobkyně zaslala bez právního důvodu, resp. z právního důvodu, který vyslovením absolutní neplatnosti smlouvy odpadl, částku 24 000 Kč na účet žalovaného. Z této částky ovšem žalovaný dle tvrzení žalobkyně uhradila částku 16 000,03 Kč. Soud proto uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 7 999,97 Kč z titulu bezdůvodného obohacení. Příslušenství tvořené zákonným úrokem z prodlení nelze žalovanému ukládat k zaplacení ode dne splatnosti poskytnutého úvěru, neboť úvěrová smlouva byla shledána absolutně neplatnou a datum splatnosti úvěru je tak pro určení počátku prodlení žalovaného irelevantní. Rozhodné pro určení počátku prodlení žalovaného s vrácením bezdůvodného obohacení žalobkyni je výzva žalobkyně k navrácení bezdůvodného obohacení, směřující vůči žalovanému. Tato výzva byla učiněna předžalobní výzvou ze dne 27. 11. 2024, když ještě tentýž den byla žalovanému odeslána prostřednictvím provozovatele poštovních služeb. Žalovaný se tudíž do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení dostal až dne 27. 11. 2024, a proto mu soud uložil zaplacení zákonného úroku z prodlení až od tohoto data.

11.O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť úspěch obou účastníků byl přibližně stejný. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 17 929,20 Kč spolu s příslušenstvím, přičemž jí soud přiznal toliko částku 7 999,97 Kč včetně zkráceného příslušenství. Vezme-li soud v potaz úspěch účastníků demonstrovaný na jistinách žalobkyní požadované a přiznané částky, pak se úspěch žalobkyně rovná zhruba 45 %, přičemž žalovaný byl úspěšný v rozsahu 55 %. Příslušenství dluhu tvořilo zanedbatelnou část nároku, a jelikož by jeho promítnutí do celkového výpočtu poměru úspěchu ve věci nemohlo nic změnit na uvedeném závěru o nepřiznání práva žádnému z účastníků na náhradu nákladů řízení, nebral ho soud pro účely vyčíslení poměru úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci v potaz.

12.Lhůtu k plnění soud uložil podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř., když pro jiné rozhodnutí neshledal zákonné důvody.

Odkazované předpisy

Související rozhodnutí

38 C 9/2026-16 20.03.2026

o zaplacení 35 315 Kč s příslušenstvím

38 C 29/2026-18 20.03.2026

o zaplacení 12 049,71 Kč s příslušenstvím

27 C 125/2025-211 12.03.2026

o zaplacení 9 212,57 Kč s příslušenstvím

29 C 5/2026-15 11.03.2026

o zaplacení 113 762,82 Kč s příslušenstvím

36 C 7/2026-45 05.03.2026

o zaplacení 12 306 Kč s příslušenstvím

Komentáře 0

Pro psaní komentářů se prosím přihlaste.

Informace

Spisová značka	9 C 7/2025-59
Soud	Obvodní soud pro Prahu 8
Soudce	JUDr. Kateřina Kyselová
Datum rozhodnutí	27.02.2025
Datum zveřejnění	01.04.2025
ECLI	ECLI:CZ:OSPH08:2025:9.C.7.2025.1

Přihlaste se a sledujte podobná rozhodnutí

Registrace zdarma Přihlásit se

9 C 7/2025-59

o zaplacení 17 929,20 Kč s příslušenstvím

Odkazované předpisy

Související rozhodnutí

Komentáře 0

Informace

Klíčová slova

Podobná rozhodnutí

Další od tohoto soudu

Spolupracující weby

Oblíbené

Historie prohlížení