47 C 236/2023-68

o zaplacení 80 000 Kč s příslušenstvím

Obvodní soud pro Prahu 2 Datum rozhodnutí: 03.09.2024 ECLI:CZ:OSPH02:2024:47.C.236.2023.1
Sdílet:
I.Žaloba, aby soud uložil žalované zaplatit žalobkyni 80 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od 27. 10. 2023 do zaplacení, se zamítá.
II.Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 900 Kč, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.
1.Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 27. 10. 2023 domáhala po žalované náhrady nemajetkové újmy vzniklé v souvislosti s trestním řízením vedeným proti žalobkyni, a to ve věci vedené u Okresního soudu v Prostějově pod sp. zn. , Anonymizováno, , když nejprve usnesením policejního orgánu Policie ČR Krajské ředitelství policie Prostějov, Územní odbor Prostějov, z 16. 9. 2022, č. j.: , Anonymizováno, , které nabylo právní moci dne 21. 10. 2022, bylo trestní stíhání žalobkyně pro čin jinak trestný - krádeže podle § 205 odst. 1 trestního zákoníku odloženo, a to z důvodu nepřípustnosti pro nízký věk žalobkyně. Následně dne 5. 12. 2022 podalo Okresní státní zastupitelství v Prostějově k Okresnímu soudu v Prostějově na žalobkyni návrh na uložení opatření podle § 90 odst. 1 zák. č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže. Nicméně usnesením Okresního soudu v Prostějově ze dne 26.1.2023 č.j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, byl návrh státní zástupkyně zamítnut, přičemž toto usnesení nabylo právní moci dne 22. 3. 2023. Řízení o činu jinak trestném bylo pro žalobkyni spojeno s velkým psychickým vypětím spojeným s pocity stresu a nejistoty. Řízení pro ni mělo velký význam, bylo jí jen 9 let, a přesto se opakovaně musela podrobovat úkonům v trestním řízení i před orgány OSPOD. Nutno zdůraznit, že žalobkyně od počátku odmítala skutečnost, že by věděla, že dospělé osoby za zboží nezaplatí. Konkrétně žalobkyně požadovala zaplacení částky 80 000 Kč představující přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou trestním stíháním.
2.Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním z 6. 6. 2024, v němž učinila nesporným, že žalobkyně u ní uplatnila nárok, jež jí měl vzniknout v souvislosti s trestním řízením ve věci vedené u Okresního soudu v Prostějově pod sp. zn. , Anonymizováno, (dále jen „posuzované řízení“) podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen „OdpŠk“). Žalovaná však nárok představující přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou trestním stíháním odmítla, když konstatování a vyslovení omluvy shledala dostačujícím s tím, že žalobkyně neprokázala vznik nemajetkové újmy a nijak nedokládá příčinnou souvislost. Nadto žalovaná poukázala, že trestní stíhání nebylo vedeno bezdůvodně, policejní orgán je povinen zahájit úkony trestního řízení v okamžiku, kdy se dozví, o skutečnostech důvodně nasvědčujících spáchání trestného činu. V doplnění vyjádření ze dne 28. 8. 2024 však sdělila, že reviduje svůj původní názor a nově, s odkazem na rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 1866/23, dospěla k závěru, že v případě žalobkyně žádné rozhodnutí, kterým by bylo zahájeno řízení a které by následně mohlo být považováno za nezákonné, nebylo vydáno.
3.Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:4. Mezi stranami bylo nesporným, že žalobkyně u žalované nárok předběžně uplatnila, a to dne 3. 4. 2023. Dále nebylo pochyb stran průběhu trestního stíhání žalobkyně. Dne 5. 12. 2022 podalo Okresní státní zastupitelství v Prostějově k Okresnímu soudu v Prostějově na žalobkyni návrh na uložení opatření podle § 90 odst. 1 zák. č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže, jímž by bylo nezletilé žalobkyni uloženo opatření napomenutí s výstrahou, neboť se měla dopustit činu jinak trestného, krádeže, podle § 205 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku spáchaného ve spolupachatelství podle § 23 trestního zákoníku. Tomuto návrhu předcházelo usnesení Policie ČR, Krajského ředitelství policie Olomouckého kraje, Územního odboru Prostějov, OOK Prostějov, ze dne 16.9.2022 č.j. , Anonymizováno, o odložení trestního stíhání nezletilé žalobkyně pro čin jinak trestný krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, spáchaného ve spolupachatelství dle § 23 tr. zákoníku, neboť je nepřípustné z důvodu nedostatku věku nezletilé. Tento návrh byl žalobkyni doručen dne 5. 1. 2023. Usnesením Okresního soudu v Prostějově ze dne 26. 1. 2023 č.j. , Anonymizováno, byl návrh státní zástupkyně zamítnut, přičemž toto usnesení nabylo právní moci dne 22. 3. 2023.
5.Soud ve věci učinil závěr o skutkovém stavu, který koresponduje s výše popsanými skutkovými zjištěními. Z důkazů v řízení provedených byla učiněna skutková zjištění plně postačující pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku. Soud nezamítal žádný z navržených důkazů. Z provedených důkazů soud žádné další pro věc podstatné skutečnosti nezjistil.
6.Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně:7. Podle ust. § 5 písm. a), b) OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.
8.Podle § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.
9.Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo podle zákona zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.
10.Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle druhého odstavce téhož ustanovení, zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.
11.V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně svůj nárok u žalované předběžně uplatnila ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).
12.Objektivní odpovědnosti za škodu z nezákonného rozhodnutí se stát nemůže zprostit, jestliže jsou kumulativně splněny tři podmínky: 1) nezákonné rozhodnutí, 2) vznik škody či nemajetkové újmy a 3) příčinná souvislost mezi vydáním nezákonného rozhodnutí a vznikem majetkové újmy. Existence všech těchto podmínek musí být v soudním řízení bezpečně prokázána, přičemž důkazní břemeno leží na poškozeném.
13.Soud v prvé řadě zkoumal existenci tvrzeného nezákonného rozhodnutí, kterým měl návrh na uložení opatření podle § 90 odst. 1 zák. č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže (dále jen „návrh na uložení výchovného opatření“) ze dne 5. 12. 2022, jímž by bylo nezletilé žalobkyni uloženo opatření napomenutí s výstrahou, neboť se měla dopustit činu jinak trestného, krádeže, podle § 205 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku spáchaného ve spolupachatelství podle § 23 trestního zákoníku. Nezákonným rozhodnutím ve smyslu OdpŠk je však pouze pravomocné rozhodnutí, které bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem, kdy soud nemá zato, že návrh na uložení výchovného opatření by bylo možno, v poměrech souzené věci, za takové rozhodnutí považovat. Soud svůj závěr opírá o nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 1866/23 ze dne 18. 6. 2024, ve kterém Ústavní soud uvedl: „Důvody, pro něž je považováno usnesení o zahájení trestního stíhání za rozhodnutí, které bylo pro nezákonnost zrušeno, nelze bez dalšího vztáhnout na rozhodnutí o uložení ochranného opatření. Ani závěr obecných soudů, že odpovědnostním titulem nemůže být návrh státní zástupkyně na uložení ochranného opatření, když ten není ani rozhodnutím, neshledal Ústavní soud ústavně nekonformním.“ Přestože v předmětné věci šlo o návrh na uložení ochranného opatření, soud má za to, že výše citované závěry jsou aplikovatelné i ve věci zdejší žalobkyně, neboť v obou případech se jedná o návrh na uložení opatření (byť v případě žalobkyně výchovného a nikoliv ochranného) za čin jinak trestný a v obou případech se jedná o osoby, které nejsou trestně odpovědné.
14.V obecné rovině lze konstatovat, že se lze částečně ztotožnit s názorem žalobkyně ohledně jistých podobností trestního stíhání a řízení o uložení výchovného opatření. V obou případech se jedná o snahu státní moci uložit dané osobě opatření omezující svobodnou vůli člověka. Tento postup může být vnímán danou osobou úkorně a nelze vyloučit, že jí způsobí duševní útrapy. To ale může způsobit i zahájení jakéhokoliv řízení v civilní věci, např. o omezení svéprávnosti, zásahu do rodičovské zodpovědnosti, a to dokonce z moci úřední.
15.Ze shora citovaných důvodů soud pro nesplnění již první podmínky-existence nezákonného rozhodnutí žalobu bez dalšího zamítl (výrok I. rozsudku), když už se více nezabýval otázkou vzniku nemajetkové újmy, neboť nebyly splněny již dvě podmínky pro úspěšnost žaloby (rovněž existence příčinné souvislosti mezi nezákonným rozhodnutím a vznikem újmy, která nemůže být z podstaty věci dána, pokud absentuje nezákonné rozhodnutí).
16.O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalovaná s ohledem na úspěch ve sporu má právo na náhradu nákladů řízení, když přiznaná částka je představována 3 paušálními částkami po 300 Kč za vyjádření se k žalobě, přípravu a účast na jednání dne 3. 9. 2024 dle ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. za použití §1 a 2 vyhlášky č.254/2015 Sb.
Hodnocení:

Komentáře 0

Pro psaní komentářů se prosím přihlaste.
Oblíbené
Historie prohlížení