10 C 87/2024-119

1.Žalobkyně se žalobou ze dne 8. 12. 2023 domáhala po žalovaném zaplacení částky 25 280,25 Kč s příslušenstvím s odůvodněním že její právní předchůdkyně společnost , právnická osoba, ., a žalovaný uzavřeli dne 5. 5. 2022 smlouvu o úvěru č. , RČ, , na jejímž základě byla žalovanému dne 6. 5. 2022 vyplacena částka ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr uhradit ve 30 měsíčních splátkách po 1 453 Kč počínaje měsícem následujícím po vyplacení úvěru. Žalovaný však splátky řádně nehradil a ke dni 23. 2. 2023, kdy došlo k zesplatnění úvěru, uhradil pouze 10 169 Kč z čehož bylo započteno na jistinu 2 121,41 Kč a na smluvní úrok 8 047,59 Kč. Poslední platba na pohledávku byla ze strany žalovaného uhrazena dne 9. 12. 2022. Rámcovou Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 6. 2023 uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní, účinnou ke dni 29. 8. 2023, byla pohledávka postoupena právní předchůdkyní žalobkyně na žalobkyni. Ke dni postoupení 29. 8. 2023 činila výše pohledávky za žalovaným částku 28 114,58 Kč a skládala se z dlužné jistiny ve výši 17 878,59 Kč, dlužného úroku za poskytnutý úvěr přirostlého ke dni zesplatnění ve výši 2 122,42 Kč, dlužné smluvní pokuty do zesplatnění ve výši 499 Kč a dalších dlužných úroků, smluvních pokut a nákladů za období od zesplatnění do postoupení. Součástí částky 28 114,58 Kč je i dlužná náhrada nákladů vzniklých právnímu předchůdci žalobkyně, které však žalobkyně neučinila předmětem řízení. Domáhala se tak částky 17 878,59 Kč jakožto dlužné jistiny, částky 2 122,42 Kč jakožto dlužného úroku za poskytnutý úvěr a částky 5 279,24 Kč jakožto smluvní pokuty vyčíslené ke dni 20. 10. 2023 jako součtu neuhrazené smluvní pokuty do zesplatnění a smluvní pokuty po zesplatnění. Vedle těchto nároků se žalobkyně domáhala též úroku ve výši 26,16 % ročně z dlužné jistiny ve výši 17 878,59 Kč od 24. 2. 2023 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 20 001,01 Kč od 6. 3. 2023 do zaplacení.

2.Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno písemně a před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě žalované částky.

3.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Skutkový stav:4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , RČ, ze dne 6. 5. 2022 a z dodatku č. , hodnota, k ní ze dne 5. 5. 2022 má soud za prokázané, že žalovaný uzavřel se společností , právnická osoba, ., distančním způsobem smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě mu měl být poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splatit ve 30 měsíčních splátkách po 1 453 Kč, přičemž splátky byly splatné 20. den každý kalendářní měsíc, a to počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byl úvěr vyplacen. Celkově měl žalovaný povinnost uhradit žalobkyni 43 590 Kč. Vedle jistiny se žalovaný zavázal uhradit úrok za poskytnutí úvěru (zápůjční úroková sazba) ve výši 72 % ročně na celou dobu splácení úvěru. Smlouva stanoví povinnost žalovaného v případě prodlení s úhradou kterékoliv splátky či její části o délce 30 dnů uhradit smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, ohledně níž se ocitl v prodlení (bod 6.1 smlouvy), v případě prodlení s úhradou splátky o 15 dní povinnost zaplatit částku 200 Kč (bod 6.2 smlouvy). V případě zesplatnění celého dluhu postupem dle smlouvy vzniká žalovanému povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Ve smlouvě je uvedeno, že RPSN úvěru činí 101,22 % ročně a zápůjční úroková sazba 72 % ročně. V oznámení o schválení úvěru ke smlouvě č. , RČ, ze dne 9. 5. 2022 je pak uvedeno RPSN ve výši 95,47 %. V každé splátce měla být zahrnuta platba jistiny úvěru a platba úroku za poskytnutí úvěru. Úrok zahrnutý do každé splátky odpovídá úroku přirostlému k jistině úvěru k poslednímu dni splatnosti dané splátky.Shodu s prvopisem potvrzuje , jméno FO, .

5.Ze sdělení , právnická osoba, ze dne 26. 7. 2024, výpisu z účtu žalovaného za období 1. 5. 2022– 31. 5 2022 a z dokladu právní předchůdkyně žalobkyně o vyplacení úvěru má soud za prokázané, že dne 6. 5. 2022 byla žalovanému připsána na účet částka 20 000 Kč zaslaná společností , právnická osoba, .

6.Z listiny poskytnuté žalobkyní týkající se transakcí ke smlouvě č. , RČ, soud zjistil, že na tuto smlouvu žalovaný uhradil v období od 13. 6. 2022 do 9. 12. 2022 celkem 10 169 Kč.

7.Pohledávka za žalovaným byla smlouvou ze dne 29. 6. 2023 postoupena společností , právnická osoba, ., žalobkyni, což má soud za prokázané společným prohlášením smluvních stran o postoupení pohledávek ze dne 31. 8. 2024 a její přílohou č. , hodnota, identifikující postoupené pohledávky. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 20. 9. 2023, přičemž žalovaný byl zároveň vyzván k úhradě dluhu žalobkyni do 10 dnů od obdržení dopisu (prokázáno dopisem společnosti , právnická osoba, ., a podacím lístkem ze dne 20. 9. 2023). Předžalobní výzva byla žalovanému zaslána dne 3. 11. 2023 (prokázáno dopisem , tituly před jménem, Goláně ze dne 3. 11. 2023 a podacím lístkem ze dne 6. 11. 2023).

8.Ze statistických údajů ČNB – sestavy 1144 – uvádějící úrokové sazby u Korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR v květnu roku 2022 soud zjistil, že v případě úvěrů poskytnutých v tomto období domácnostem na spotřebu s dobou splatnosti 1 až 5 let činil úrok v průměru 8,72 % ročně, v případě kontokorentu a revolvingových úvěrů 16,81 % ročně a v případě úroků na kreditních kartách 17,01 % ročně.

9.Poskytovatel úvěru prověřil příjmy žalovaného vyžádáním si výplatních pásek za období čtyř kalendářních měsíců, ze kterých vyplývá, že mzda žalovaného se v období ledna až dubna 2022 činila v průměru 21 443 Kč měsíčně (prokázáno výpisy z účtu zachycujícím platby společnosti , Anonymizováno, -, právnická osoba, . s poznámkou mzda). V databázi nebankovního registru klientských informací si žalobce ověřil, že žalovaný je hodnocen jako klient s nízkým rizikem (prokázáno výpisem , Anonymizováno, ze dne 5.5.2022).

10.Z výpis z registru SOLUS je zřejmé pouze to, že dne 2.5.2022 poskytovatel úvěru vznesl dotaz ohledně žalovaného, aniž by obdržel z tohoto registru zpět jakékoliv údaje.

11.Ze zbylých provedených důkazů (příloha 6 ke smlouvě o postoupení pohledávek, pověření zaměstnance právní předchůdkyně žalobkyně, oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 23. 2. 2023, informace o zpracování osobních údajů ze dne 20. 9. 2023, listina s názvem Základní informace o klientovi, listina s názvem Důkaz o odeslání 1 Kč, listina s názvem Zaslaná SMS (informace o vyplacení), listina s názvem Důkaz o přijaté SMS (pro vyplacení), hodnocení klienta a splátkový kalendář žalovaného], soud nezjistil žádné skutečnosti rozhodné pro posouzení věci.Právní posouzení:12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13.Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.

14.Podle § 580 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo kteréShodu s prvopisem potvrzuje , jméno FO, .odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

15.Již před účinností současného občanského zákoníku dovodila soudní judikatura, že nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. prosince 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004; v daném případě pak soud považoval za rozporné s dobrými mravy sjednaný úrok téměř čtyřikrát vyšší než nejvyšší bankovní úroková sazba).

16.Soud konstatuje, že smluvená RPSN ve výši 101,22 %, resp. 95,47 %, ročně v tomto případě činí více než desetinásobek průměrné úrokové sazby evidované ČNB, přičemž soudu je z jeho činnosti známo, že RPSN úvěru obvykle překračuje úroky z úvěru maximálně v řádu nižších jednotek procent ročně (ČNB ve svých statistikách totiž ještě v roce 2023 uváděla nejen výši úroků z úvěru, ale též RPSN úvěrů). Žalovaný měl v důsledku takového úročení dle smlouvy o úvěru fakticky zaplatit za dva a půl roku částku více než dvojnásobnou, než jaká mu byla poskytnuta. Byť si je soud vědom, že výše úroků uvedená v databázi ČNB zcela neodpovídá obvyklému úroku v daném místě a čase, jedná se o dostatečně reprezentativní údaj pro potřeby posouzení, v jakém přibližném rozmezí se obvyklé úroky v rozhodném období pohybovaly. Zjištěný nepoměr je natolik zásadní, že soud nepovažoval za nutné zjišťovat obvyklou úrokovou míru např. dotazy na jednotlivé banky. Mezi účastníky se přitom jednalo o běžný úvěrový vztah v tom smyslu, že nešlo o poskytnutí tzv. mikropůjčky na krátkou dobu, kdy by za určitých okolností mohla být vyšší úroková míra akceptovatelná. Nešlo ani o úvěr poskytnutý prostřednictvím kontokorentu či kreditní karty, u nichž je obvyklá s ohledem na specifické smluvní podmínky vyšší úroková míra, která se i tak v rozhodném období pohybovala v průměru dokonce pod 20 %. Zjištěný nepoměr oproti běžným úrokovým sazbám je možno označit za dramatický i při vědomí, že se jednalo o nebankovní úvěr. Byť úrokové sazby nebankovních poskytovatelů úvěrů bývají oproti bankovnímu sektoru obvykle vyšší, nehraje tato skutečnost při posouzení přiměřenosti sjednaného úroku roli. Pokud by totiž soudy měly použít jiné srovnávací měřítko pro nebankovní poskytovatele než pro banky, vedlo by to k absurdním závěrům zakládajícím nerovnost mezi oběma skupinami poskytovatelů úvěrů (stejná úroková míra by při poskytnutí úvěru bankou mohla být označena za lichevní či v rozporu s dobrými mravy a při poskytnutí úvěru za shodných podmínek nebankovním subjektem nikoliv – viz rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 24.10.2019 č.j. 22 Co 197/2019-99).

17.S ohledem na výše uvedené soud dospívá k závěru, že úročení sjednané účastníky ve smlouvě vysoko přesahuje přijatelnou hranici úrokových sazeb a smlouva o úvěru z tohoto důvodu se zjevně příčí dobrým mravům. Smlouva je tedy absolutně neplatná ve smyslu § 588 o. z.

18.Byť si je soud vědom obsahové oddělitelnosti ujednání o úrocích od ostatních ujednání úvěrové smlouvy, tento princip v souzené věci nelze uplatnit z toho důvodu, že nerovnováha vzájemných práv a povinností v neprospěch spotřebitele je i s ohledem např. na ujednání o smluvní pokutě ujednané pouze v neprospěch spotřebitele (smlouva neobsahuje žádné ujednání o smluvní pokutě pro případ porušení povinnosti poskytovatelem úvěru) či možnost účtovat smluvní pokutu ve výši 200/499 Kč při prodlení s každou jednotlivou splátkou, tak výrazná a významná, že činí smlouvu jako celek obecně nespravedlivou a rozpornou s dobrými mravy. Neplatnými jsou tak i veškerá vedlejší ujednání o poplatcích a pojištění, z nichž žalobkyně dovozuje část svého nároku uplatněného v tomto řízení.

19.Žalovanému bylo vyplaceno 20 000 Kč, z čehož poskytovateli úvěru vrátil částku 10 169 Kč, což ostatně odpovídá tvrzení žalobkyně, které žalovaný nikterak nerozporoval. Rozdíl ve výši 9 831Shodu s prvopisem potvrzuje , jméno FO, .předchůdkyně žalobkyně a v tomto rozsahu soud žalobě vyhověl, když žalobkyně prokázala, že pohledávku za žalovaným nabyla postoupením dle ust. § 1879 a násl. o. z. Žalobkyně prokázala, že postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem odeslaným dne 20. 9. 2023, přičemž s ohledem na poskytnutou lhůtu k plnění, měl žalovaný dlužnou částku uhradit do 5. 10. 2023 (viz § 573 o. z. stanovující domněnku doby dojití zásilky třetím pracovním dnem po jejím odeslání ve spojení s § 607 o. z.). Následujícím dnem se tak ocitl žalovaný v prodlení, a proto soud žalobkyni přiznal počínaje dnem 6. 10. 2023 též úrok z prodlení ve výši stanovené § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb.

20.Vzhledem k tomu, že smlouva o úvěru je neplatná, není žalovaný povinen platit žádné smluvní poplatky, smluvní úroky či pojištění sjednané touto smlouvou. Soud proto žalobu zamítl jak v rozsahu všech těchto nároků převyšujících samotnou nevrácenou jistinu poskytnuté částky, tak i co do úroku z prodlení uplatněného za období do 5. 10. 2023.

21.Odůvodnění nákladového výroku se podává ze znění § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř“). Procesně úspěšnějšímu žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, a proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo.

22.Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.