23 C 30/2021-115

1.Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 26. 5. 2021 domáhal původně určení, že jeho funkce soudce nezaniká ke dni , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, s odůvodněním, že od , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, vykonává funkci soudce a v kalendářním roce , Anonymizováno, dosáhne věku 70 let. Ust. § 94 písm. a) zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích (dále jen „zákon o soudech a soudcích“), které stanovuje věkovou hranici pro zánik funkce soudce, shledává diskriminačním z důvodu věku, neboť porušuje právo na rovné zacházení ve věcech přístupu k povolání, zaměstnání a jiné samostatné výdělečné činnosti ve smyslu ustanovení § 1 odst. 1 antidiskriminačního zákona, a tím porušuje čl. 26 Listiny základních práv a svobod, zajišťující právo na svobodnou volbu povolání. V žalobě žalobce současně navrhl, aby soud řízení přerušil a věc předložil Ústavnímu soudu s návrhem na zrušení ust. § 94 písm. a) zákona o soudech a soudcích. Podáním soudu doručeným dne 26. 9. 2023 žalobce navrhl změnu žalobu, tak že se napříště domáhá uložit žalovanému povinnost zařadit žalobce s účinností od , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, ve funkci předsedy senátu do svého rozvrhu práce a od uvedeného dne mu přidělovat práci, usnesením soudu ze dne , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, byla změna žaloby připuštěna.

2.Žalovaný se ve věci vyjádřil tak, že ponechává procesní postup a rozhodnutí ve věci na úvaze soudu.

3.Dosavadní průběh řízení: Okresní soud v Olomouci dospěl k závěru, že ustanovení zákona, jehož má být při rozhodování použito, je v rozporu s ústavním pořádkem. Z tohoto důvodu řízení usnesením ze dne 27. 8. 2021 přerušil a podal u Ústavního soudu návrh na zrušení ust. § 94 písm. a) zákona o soudech a soudcích, které s odkazem na důvodovou zprávu k zákonu, relevantní judikaturu a z důvodů v návrhu uvedených, považoval v rozporu s ústavním pořádkem pro jeho diskriminační povahu a z toho vyplývající porušení čl. 26 Listiny základních práv a svobod. Usnesením Ústavního soudu ze dne 24. 5. 2022, sp. zn. Pl. ÚS 32/21, byl návrh Okresního soudu v Olomouci na zrušení ust. § 94 písm. a) zákona o soudech a soudcích odmítnut pro nedostatek aktivní legitimace Okresního soudu v Olomouci k podání návrhu. Usnesení o odmítnutí návrhu Ústavní soud odůvodnil tím, že soud může podat návrh na zrušení pouze takového zákona nebo jeho dílčího ustanovení, který má přímo (bezprostředně) aplikovat při řešení aktuálního probíhajícího sporu. Návrh vzešel z občanského soudního řízení, v němž se žalobce domáhal určení, že k určitému datu nezanikne jeho funkce soudce. Dle ust. § 7 odst. 1 o.s.ř. soudy v občanském soudním řízení projednávají a rozhodují spory a jiné právní věci, které vyplývají z poměrů soukromého práva. Otázka, zda někomu zaniká funkce soudce, takovým sporem či jinou právní věcí, která by vyplývala z poměrů soukromého práva, není. Ačkoli vedle funkce soudce existuje dle stávající judikatury obecných soudů pracovněprávní vztah soudce ke státu, který je povahou soukromoprávní, nelze soudce vnímat jako pouhého úředníka či zaměstnance státu. Naopak, soudci jsou ústavními činiteli, vykonavateli soudní moci a reprezentanty justice jakožto jednoho ze tří pilířů veřejné moci. Funkce soudce je veřejnou funkcí, která má i vzhledem ke svému mimořádnému významu pro řádné fungování demokratického právního státu pevné ústavní zakotvení (čl. 82, čl. 93 Ústavy). Soud proto v občanském soudním řízení nemá pravomoc k určovací žalobě rozhodovat o tom, zda je někdo soudcem, resp. zda něčí funkce soudce k nějakému datu zaniká, stejně jako např. nemá pravomoc určovat, kdo je prezidentem republiky, poslancem či Veřejným ochráncem práv. Nic z toho totiž nevyplývá "z poměrů soukromého práva" a pravomoc činit taková rozhodnutí civilním soudům není svěřena ani jiným způsobem. Ostatně ani konkrétně "spor" o to, zda žalobcova funkce soudce ve věci řešené navrhovatelem zanikne k určitému datu, vůbec nemá soukromoprávní původ, neboť k zániku veřejné funkce má dojít přímo ze zákona a podstatou žaloby je toliko žalobcův názor, že tento zákon je neústavní. Kdyby tedy soud určovací žalobě, o níž je vedeno řízení, z jakéhokoli důvodu vyhověl, na zániku žalobcovy funkce by to nemohlo nic změnit, protože civilní soud nemůže o takové otázce závazně rozhodovat (viz odůvodnění usnesení ÚS sp. zn. Pl. ÚS 32/21, zejména bod 13-18).

4.Následně usnesením zdejšího soudu ze dne , datum, č.j. , spisová značka, , bylo řízení zastaveno z důvodu neodstranitelného nedostatku podmínek řízení spočívajícím v nedostatku pravomoci soudu k rozhodnutí o podané žalobě dle § 7 odst. 1 o.s.ř., s odkazem na odůvodnění usnesení Ústavního soudu viz shora. Věc nebyla současně postoupena jinému příslušnému orgánu s tím, že ani žádnému jinému orgánu nepřísluší o zániku funkce soudce rozhodovat. Usnesení o zastavení řízení bylo potvrzeno usnesením Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , proti kterém žalobce podal dovolání.

5.Nejvyšší soud ČR usnesením ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, změnil usnesení Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, tak, že se usnesení Okresního soudu v Olomouci ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , mění tak, že řízení se nezastavuje s odůvodněním, že pracovní vztah soudce se řídí především zákonem o soudech a soudcích a zvláštními právními předpisy, a nestanoví-li tyto právní předpisy jinak, použijí se pro pracovní vztah soudce přiměřeně ustanovení zákoníku práce a jiných pracovněprávních předpisů. Okolnost, že právní vztah soudce a státu – stanovení jeho esenciálních náležitostí – nemůže vzniknout bez soudcova souhlasu, že soudcem nemůže být nikdo bez dalšího jmenován nějakým mocenským aktem veřejné moci, znamená kromě jiného, že pracovní vztah soudce je svojí povahou – jak plyne ze zákona o soudech a soudcích za subsidiárního použití zákoníku práce – právním poměrem soukromoprávním, jehož účastníci mají rovné postavení. Funkce soudce je veřejnou funkcí, která však není vykonávána v pracovním poměru (založeném pracovní smlouvou nebo jmenováním), ale v pracovním vztahu, jehož zánik splývá se zánikem (veřejné) funkce soudce. Funkce soudce (byť jde o veřejnou funkci) nemá jen (ryze) veřejnoprávní charakter, ale obsah této funkce má smíšenou povahu (vzájemně se v ní prolínají soukromoprávní a veřejnoprávní prvky). Důsledkem této smíšené povahy funkce soudce je (mimo jiné) též skutečnost, že zánik pracovního vztahu soudce (jakožto vztahu soukromoprávní povahy) splývá se zánikem (veřejné) funkce soudce. Domáhá-li se žalobce v projednávané věci žalobou, aby soud určil, že jeho funkce soudce nezaniká ke dni , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, z důvodu uvedeného v ustanovení § 94 písm. a) zákona o soudech a soudcích, neboť má za to, že stanovení věkové hranice pro zánik funkce soudce může být považováno za porušení práva na rovné zacházení ve věcech přístupu k povolání, zaměstnání a jiné samostatné výdělečné činnosti ve smyslu ustanovení § 1 odst. 1 antidiskriminačního zákona (ve smyslu přímé diskriminace), jde (vzhledem k tomu, že jde rovněž o otázku zániku pracovního vztahu soudce a s ním související žalobcem tvrzené přímé diskriminace) o právní věc vyplývající z poměrů soukromého práva. Není přitom rozhodné, že žalobce při formulaci žalobního petitu užil slova „funkce soudce“, a nikoli „pracovní vztah soudce“, neboť pracovní vztah soudce je nedílnou (obsahovou) součástí funkce soudce jako takové. Protože (zároveň) nejde o věc, kterou podle zákona projednávají a rozhodují o ní jiné orgány (Nejvyšší soud má za to, že zde není správní nebo jiný orgán, který by měl odpovídajícím kompetenčním předpisem výslovně vymezenou pravomoc tuto věc projednat a rozhodnout), jde o věc, kterou ve smyslu § 7 odst. 1 o. s. ř. projednávají a rozhodují soudy v občanském soudním řízení. Nadto absence výroku o postoupení věci, má-li dojít k zastavení řízení pro nedostatek soudní pravomoci, se rovná účinkům denegationis iustitiea, neboť jestliže zákon nesvěřuje projednávání a rozhodování sporu z určitého reálného vztahu daných subjektů jinému orgánu, je povolán k ochraně jejich práv a oprávněných zájmů právě soud. Usnesení Ústavního soudu vydané v této věci není obecně závazné, požívá závaznosti pouze inter partes, a to pouze v tom smyslu, že návrh na zrušení ust. § 94 odst. písm. a) zákona o soudech a soudcích podaný soudem prvého stupně nebude věcně projednán, neboť byl podán někým zjevně neoprávněným. Nejvyšší soud se s názorem pléna Ústavního soudu vyjádřeným v odůvodnění jeho usnesení ze dne 24. 5. 2022 v otázce pravomoci soudu projednat a rozhodnout věc v občanském soudním řízení neztotožňuje. Protože dosavadní výsledky ukazují, že je možné o věci rozhodnout, dovolací soud změnil dovoláním napadené usnesení způsobem uvedeným (viz odůvodnění usnesení NS ČR sp. zn. , spisová značka, , zejména bod 13 -34).

6.Byť proti sobě stojí názor Ústavního soudu vyjádřený v odůvodnění usnesení ze dne 24. 5. 2022 a Nejvyššího soudu v usnesení ze dne 29. 8. 2023 v otázce pravomoci soudu projednat a rozhodnout věc v občanském soudním řízení, je Okresní soud v Olomouci vázán právním názorem dovolacího soudu (§ 243g, § 226 odst. 1 o.s.ř.).

7.Podle § 27 zákona o soudech a soudcích, vrchní soud rozhoduje v senátech složených z předsedy senátu a 2 soudců, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.

8.Podle § 42 odst. 1 písm. a) zákona o soudech a soudcích, se v rozvrhu práce jmenovitě určují soudci tvořící senát, samosoudci, přísedící, asistenti soudců, vyšší soudní úředníci, soudní tajemníci a soudní vykonavatelé, kteří budou působit v jednotlivých soudních odděleních.

9.Podle § 84 odst. 1 zákona o soudech a soudcích, pracovní vztah vzniká dnem, který je stanoven jako den nástupu do funkce, a zaniká dnem zániku funkce soudce. Nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak, použijí se na pracovní vztah soudce přiměřeně ustanovení zákoníku práce a jiných pracovněprávních předpisů.

10.Podle § 94 písm. a) zákona o soudech a soudcích, funkce soudce zaniká uplynutím kalendářního roku, v němž soudce dosáhl věku 70 let.

11.Podle § 103 odst. 3 zákona o soudech a soudcích, předsedy senátů vrchního soudu jmenuje z řad soudů tohoto soudu předseda vrchního soudu.

12.Podle § 108 odst. 3 písm. a) zákona o soudech a soudcích, funkce předsedy a místopředsedy soudu, předsedy kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu a předsedy senátu dále zaniká zánikem funkce soudce.

13.Soud ve věci rozhodl bez jednání za splnění zákonných podmínek ve smyslu ust. § 115a o.s.ř.

14.Soud vzal za svá skutková zjištění shodná tvrzení účastníků spočívající v tom, že žalobce ke dni podání žaloby vykonával funkci soudce a funkci předsedy senátu u Vrchního soudu v Olomouci (žalovaného). Žalobce dosáhl věku 70 let dne , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . Žalovaný žalobce nezařadil do rozvrhu práce účinného od , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, a od tohoto data mu nepřiděluje práci.

15.Žalobce se domáhal (po připuštění změny žaloby) toho, aby jej žalovaný zařadil ode dne , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , tj. od prvého dne kalendářního roku následujícím po kalendářním roku, v němž žalobce dosáhl věku 70 let, do svého rozvrhu práce ve funkci předsedy senátu a podle takového rozvrhu práce mu přiděloval práci. Po právním zhodnocení věci soud dospěl k právnímu závěru, že žaloba není důvodná a nelze jí vyhovět.

16.Dle shora cit. ust. § 103 odst. 3 zákona o soudech a soudcích jsou předsedové senátů vrchního soudu jmenováni předsedou tohoto soudu z řad soudců daného soudu a dle § 108 odst. 3 písm. a) zákona o soudech a soudcích pak funkce předsedy senátu zaniká zánikem funkce soudce. Funkce soudce dle § 94 písm. a) zákona o soudech a soudcích zaniká uplynutím kalendářního roku, v němž soudce dosáhl věku 70 let. Jelikož žalobce dosáhl věku 70 let dnem , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , zanikla jeho funkce soudce uplynutím kalendářního roku , Anonymizováno, (§ 94 písm. a) zákona o soudech a soudcích) a současně tak zanikla jeho funkce předsedy senátu (§ 108 odst. 3 písm. a) zákona o soudech a soudcích). Otázku, zda funkce soudce žalobce zanikla uplynutím kalendářního roku , Anonymizováno, , soud v tomto řízení, po připuštění změny žaloby, posuzoval jako otázku předběžnou. Soulad zákonů nebo jejich jednotlivých ustanovení s ústavním pořádkem je oprávněn posuzovat pouze Ústavní soud (čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy). Obecný soud k tomuto oprávněn není. Soudce je při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou. Dojde-li soud k závěru, že zákon, jehož má být při řešení věci použito, je v rozporu s ústavním pořádkem, předloží věc Ústavnímu soudu (čl. 95 Ústavy). Okresní soud v Olomouci podal (původně v žalobě o určení, zda zaniká funkce soudce žalobce ke dni , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, ) s návrhem na zrušení ust. § 94 písm. a) zákona o soudech a soudcích, neboť došel k závěru, že předmětné zákonné ustanovení je v rozporu s ústavním pořádkem pro jeho diskriminační povahu a z toho vyplývající porušení čl. 26 Listiny základních práv a svobod. Návrh byl usnesením Ústavního soudu odmítnut pro nedostatek aktivní legitimace zdejšího soudu k podání návrhu, předmětné ust. § 94 písm. a) zákona o soudech a soudcích je nadále platným a účinným zákonným ustanovením, kterým je soud při svém rozhodování vázán a toto v rámci právního zhodnocení v nyní projednávané věci aplikoval. Žalobcova funkce soudce a funkce předsedy senátu Vrchního soudu v Olomouci zanikla uplynutím kalendářního roku , Anonymizováno, , neboť se jednalo o kalendářní rok, v němž žalobce dosáhl věku 70 let, současně zanikl i pracovní vztah žalobce, když funkce soudce je veřejnou funkcí, která je vykonávána v pracovním vztahu, jehož zánik splývá se zánikem veřejné funkce soudce (viz bod 24 odůvodnění usnesení NS ČR ze dne 29. 8. 2023 sp. zn. , spisová značka, , nebo rozsudek NS ČR ze dne 28. 3. 2018, sp. zn. , spisová značka, ). Žalované tedy nelze uložit povinnost zařadit žalobce v této funkci do rozvrhu práce žalované s úč. od 1. 1. 2024 a přidělovat mu dle takového rozvrhu práce práci. Z uvedených důvodů soud žalobu zamítl.

17.O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. dle úspěchu ve věci. Procesně úspěšným byl žalovaný, kterému však dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.