46 C 255/2024-70

zaplacení 24 300 Kč s příslušenstvím

Okresní soud ve Zlíně Datum rozhodnutí: 10.12.2024 ECLI:CZ:OSZL:2024:46.C.255.2024.1

I.Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II.Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 4 300 Kč a úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 20 000 Kč od 29. 1. 2024 do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 450 Kč, zamítá.

III.Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 3 112 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.

1.Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 24 300 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 20 000 Kč od 29. 1. 2024 do zaplacení a náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 450 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovanou uzavřela dne 26. 10. 2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru (dále jen „Smlouva“), na základě které poskytla žalované po posouzení její úvěruschopnosti úvěr ve výši 10 000 Kč s možností opakovaného čerpání a žalovaná se zavázala úvěr splatit společně s úrokem. Žalovaná čerpala celkem částku 20 000 Kč, žalobkyni však ničeho neuhradila. Vedle dlužné jistiny žalobkyně požaduje úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 20 000 Kč od 29. 1. 2024 do zaplacení a náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 450 Kč dle sazebníku a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 20 000 Kč od 29. 1. 2024 do 30. 8. 2024 ve výši 4 300 Kč. Žalovaná ničeho neuhradila ani na předžalobní upomínku.

2.Žalovaná se ve věci nevyjádřila, za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), za použití § 101 odst. 4 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé.Zjištěný skutkový stav3. Žalobkyně a žalovaná si ujednaly dne 26. 10. 2023 Smlouvu, a to prostřednictvím internetových stránek www., Anonymizováno, .cz (viz smlouva o spotřebitelském úvěru na č. l. 10, kopie občanského průkazu na č. l. 14, proces žádosti o úvěr na č. l. 37–53). Na základě Smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku až do výše 10 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr splatit společně s úrokem ve výši 40 % (viz Smlouva na č. l. 10). Žalobkyně k posouzení úvěruschopnosti žalované použila aplikaci Kontomatik, ze které vyhodnotila příjmy žalované ve výši 37 500 Kč a výdaje ve výši 12 500 Kč. Z výpisu z dané aplikace jsou patrné pohyby na účtu žalované za období 10/2022–10/2023, přičemž v období 2 – 9/2023 je zřejmé, že na účet přicházely platby ve výši 45 000 Kč – 106 000 Kč s popisem „salary“, ale v měsíci 10/2023 již žádná taková platba nepřišla a dále je z pohybů na účtu patrné, že výdaje žalované v měsíci 7/2023 činily cca 50 000 Kč, v měsíci 8/2023 cca 81 847 Kč a v měsíci 9/2023 cca 81 052 Kč (viz doklady o ověření úvěruschopnosti na č. l. 17). Z výpisu z účtu žalované za měsíce 9 – 10/2023 vyplývá, že k 1. 9. 2023 činil zůstatek na tomto účtu 98 Kč a dne 22. 10. 2023 bylo na účet připsáno 10 000 Kč od společnosti , právnická osoba, s popisem „poskytnutí zápůjčky“ (viz mimořádný výpis z účtu na č. l. 58).

4.Žalovaná čerpala dne 26. 10. 2023 a dne 21. 11. 2023 pokaždé částku 10 000 Kč (viz potvrzení o provedené platbě na č. l. 20 a 21, sdělení , Anonymizováno, , a.s. na č. l. 57). Žalovaná neuhradila ničeho, a to ani na základě předžalobní výzvy ze dne 2. 8. 2024 (viz předžalobní výzva na č. l. 25).Právní posouzení věci5. Podle § 2390 o. z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

6.Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1).

7.Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

8.Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

9.Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10.Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

11.Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 26. 10. 2023 smlouvu úvěru ve smyslu § 2395 o. z., na jejímž základě žalovaná čerpala celkem částku 20 000 Kč.

12.Ačkoliv lze shledat smluvní konsensus obou smluvních stran být smlouvou vázány, má soud za to, že Smlouva je neplatným právním jednáním podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., neboť žalobkyně řádným způsobem neposoudila úvěruschopnost žalované, jak vyžaduje § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Jak vyplývá z právní úpravy a na ní navazující judikatury (např. nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18), Společnost, která poskytuje spotřebitelské úvěry, se při posuzování úvěruschopnosti nesmí obecně jen spolehnout na údaje sdělené spotřebitelem (v tomto případě žalovanou), nýbrž musí provést sama patřičné šetření, což však v daném případě splněno nebylo. Žalobkyně měla k dispozici údaje z aplikace Kontomatik, ze kterých zjistila příjem žalované ve výši 37 500 Kč a výdaje ve výši 12 500 Kč. Z uvedeného výpisu je sice patrné, že žalovaná měla v měsících 2 – 9/2023 vysoký příjem pohybující se v rozmezí 45 000 Kč – 106 000 Kč, v měsíci 10/2023 však tento příjem chybí. Žalobkyně sama neověřovala, jaký je zdroj příjmu žalované, nedotazovala se, zda je v okamžiku uzavření Smlouvy zaměstnaná, OSVČ či čerpá dávky státní podpory. Žalobkyně rovněž zcela rezignovala na vlastní přezkumnou činnost a neprováděla lustraci žalované ve veřejně či i neveřejně dostupných registrech (např. SOLUS, NRKI, BRKI), přitom před uzavřením Smlouvy byla žalované poskytnuta půjčka od jiné nebankovní instituce ve výši 10 000 Kč. Výdaje žalované žalobkyně stanovila opět dle aplikace Kontomatik na částku 12 500 Kč, aniž by však bylo zřejmé, jak k této částce dospěla. Z výpisů z této aplikace je totiž patrné, že výdaje žalované mnohonásobně převyšovaly tuto částku a mnohdy také převyšovaly samotné příjmy žalované. Také z výpisu z účtu žalované je zřejmé, že na tomto neměla téměř žádné finanční prostředky. Žalobkyně tedy nijak nezkoumala konkrétní složení výdajů žalované na bydlení, jídlo, ošacení atd. ani nezjišťovala, zda nemá žalovaná například vyživovací povinnost k jiné osobě. Z výše uvedeného tak soud uzavřel, že nejen, že žalobkyně řádně neposoudila úvěruschopnost žalované, ale před uzavřením Smlouvy bylo také vzhledem k vysokým výdajům žalované zřejmé, že nebude schopna úvěr splácet.

13.S účinností od 29. 5. 2022 stanoví § 87 zákona č. 257/2016 Sb., že v případě poskytnutí úvěru v rozporu s § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., je taková smlouva neplatná, přičemž k její neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu. Z povahy věci tak jde, ve smyslu § 588 o. z., o neplatnost absolutní. Nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti přitom v daném případě způsobuje neplatnost úvěrové smlouvy v celém rozsahu.

14.Jestliže je Smlouva neplatným právním jednáním, nebylo možné přiznat žalobkyni jakéhokoliv plnění, které by žalobkyně odvozovala ze spotřebitelského úvěru založeného Smlouvou. Při závěru o neplatnosti Smlouvy je nicméně s ohledem na zásadu iura novit curia třeba právní poměr mezi žalobkyní a žalovanou posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalované dle § 2991 odst. 1 o. z. spočívající v tom, že žalovaná obdržela od žalobkyně částku 20 000 Kč, aniž by pro takovou platbu existoval (platný) právní důvod. Došlo tak k naplnění skutkové podstaty bezdůvodného obohacení spočívajícího v získání majetkového prospěchu plněním bez právního důvodu (srov. § 2992 odst. 2 o. z.). Žalovaná neposkytla žalobkyni ničeho.

15.Z ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí zákona č. 257/2016 Sb. rovněž vyplývá, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté, anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. věřiteli vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. , spisová značka, ).

16.Při promítnutí uvedených závěrů do posuzovaného případu lze uvést, že žalobkyně má nárok jen na vrácení částky 20 000 Kč coby poskytnuté jistiny. Na úrok z prodlení žalobkyni nárok rovněž nevznikl, neboť žalovaná se doposud nedostala do prodlení; pokud jde totiž o splatnost povinnosti vrátit poskytnutou jistinu, v projednávaném případě nedošlo mezi stranami k dohodě o době splatnosti „v době přiměřené možnostem spotřebitele“, a proto je soud nucen stanovit splatnost svým rozhodnutím. Jelikož poměry žalované zůstaly soudu pro její pasivitu v řízení neznámé, postupoval soud v souladu s § 160 odst. 1 věty první o. s. ř. tak, že uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok I.) a ve zbytku žalobu pro nedůvodnost zamítl (výrok II.).Náklady řízení a lhůta k plnění17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“). Pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení dle citovaného ustanovení bylo nutné k datu vyhlášení rozhodnutí kapitalizovat částky, jejichž zaplacení se žalobkyně žalobou domáhala, a částky, které byly žalobkyni skutečně přiznány, aby bylo možno posoudit míru úspěchu a neúspěchu žalobkyně v řízení. Žalobkyni byla ke dni vydání rozhodnutí přiznána částka 20 000 Kč (jistina úvěru), naopak žalobou požadovala celkem částku 28 198,90 Kč (částku 20 000 Kč + úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 20 000 Kč od 29. 1. 2024 v kapitalizované výši 2 448,90 Kč + částku 1 450 Kč + smluvní pokuta ve výši 4 300 Kč). Co do vyjádření v procentech, úspěch žalobkyně v řízení činil 70,92 % v poměru k neúspěchu 29,08 %. S ohledem na uvedené má žalobkyně nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení ve výši 41,84 %. Náklady řízení v celkové výši 7 438 Kč sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 288 Kč, odměny advokáta ve výši 5 250 Kč (§ § 6 odst. 1 a § 7 bod 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu), která spočívá v odměně za 2,5 úkonu právní pomoci (převzetí a příprava zastoupení a písemné podání žaloby, jednoduchá výzva k plnění) á 2 100 Kč a náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 900 Kč za 3 úkony právní služby á 300 Kč [§ 13 odst. 4 cit. vyhl.]. Soud proto žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 41,84 % z výše uvedené částky 7 438 Kč, tedy částku 3 112 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna tyto náklady uhradit k rukám zástupkyně žalobkyně (výrok III.).

Odkazované předpisy

Související rozhodnutí

8 C 21/2026-66 30.03.2026

zaplacení 53 096 Kč s příslušenstvím

36 C 2/2026-30 25.03.2026

zaplacení 56 900 Kč s příslušenstvím

46 C 21/2026-32 24.03.2026

vyklizení parkovacího stání

46 C 19/2026-24 24.03.2026

zaplacení 12 762 Kč s příslušenstvím

46 C 125/2025-41 24.03.2026

zaolacení 22 494,81 Kč s příslušenstvím

Komentáře 0

Pro psaní komentářů se prosím přihlaste.

Informace

Spisová značka	46 C 255/2024-70
Soud	Okresní soud ve Zlíně
Soudce	Mgr. Tomáš Pavlíček
Datum rozhodnutí	10.12.2024
Datum zveřejnění	20.02.2025
ECLI	ECLI:CZ:OSZL:2024:46.C.255.2024.1