3 C 109/2024-26

Žalobce se v řízení domáhal po žalované zaplacení částky 62.992,94 Kč s příslušenstvím jako dluhu z uzavřené smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny na odběrné místo , adresa, .Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, jednání u soudu se nezúčastnila a bylo rozhodnuto v nepřítomnosti žalované dle ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř.Soud dospěl z provedeného dokazování k následujícímu skutkovému závěru. Dne , datum, uzavřel žalobce jako obchodník a žalovaná jako zákazník smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny do odběrného místa , adresa, . Žalovaná se zavázala platit zálohy ve výši 2.000 Kč měsíčně. Žalobce vyúčtoval za odebranou elektřinu za období od 12. 1. 2022 do 20. 10. 2022 doplatek ve výši 60.907,98 Kč splatný dne 9. 11. 2022. Žalobce vyúčtoval za odebranou elektřinu za období od 21. 10. 2022 do 6. 2. 2023 doplatek ve výši 937,46 Kč splatný dne 23. 2. 2023. Žalobce vyúčtoval žalované poplatek za samostatné odpojení ve výši 907,50 Kč splatný dne 22. 2. 2023. Žalobce vyúčtoval žalované poplatek za upomínku ze dne 30. 11. 2022 ve výši 240 Kč k úhradě dlužné částky. Žalobce předžalobní výzvou ze dne 12. 9. 2023 upomínal žalovanou o zaplacení dlužné částky 70.858,34 Kč. Žalovaná na svůj dluh žalobci ničeho neuhradila.Žalobce jako obchodník a žalovaná jako zákazník uzavřeli dne , datum, smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, přičemž tato smlouva se řídí ustanovením zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon a ustanovením § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník dále jen o.z.) týkající se kupní smlouvy. Na základě takto uzavřené smlouvy byl žalobce povinen dodávat žalované elektřinu do odběrného místa na adrese , adresa, a povinností žalované bylo za dodanou elektřinu zaplatit. Soud proto shledává žalobcův nárok jako oprávněný, když žalovaná dosud dluh za dodanou elektřinu neuhradila.Neuhrazením dluhu za elektřinu se žalovaná dnem následujícím po dni splatnosti faktury ocitla v prodlení se splněním svého peněžitého závazku. S tímto prodlením spojuje ust. § 1970 o.z. vznik povinnosti žalované zaplatit žalobci i úroky z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto vyhověl žalobě v části týkající se příslušenství – úroku z prodlení.Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce byl ve věci zcela úspěšný. Náhrada nákladů řízení žalobce se sestává z odměny advokáta ve výši 9.050 Kč za 2,5 úkonu právní pomoci po 3.620 Kč (§7 bod 5. a § 8 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. – ½ předžalobní upomínka, převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby), náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní pomoci po 300 Kč, tj. celkem 900 Kč dle § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb., daně z přidané hodnoty ve výši 21 %, tj. celkem 2.089,50 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 2.520 Kč. Tyto náklady žalobce vynaložil k účelnému uplatňování svého práva a soud tedy žalobci jejich náhradu v celkové výši 14.559,50 Kč (9.050 + 900 + 2.089,50 + 2.520) přiznal.