19 Co 1589/2024-167

o zaplacení 274 735,32 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 21.3.2024, č. j. 27 C 377/2023-130

Krajský soud v Českých Budějovicích Datum rozhodnutí: 19.12.2024 ECLI:CZ:KSCB:2024:19.Co.1589.2024.1

I.Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku I. ohledně splatnosti částky 207 505,85 Kč mění takto:Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 3 399,77 Kč do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku a částku 204 106,08 Kč v pravidelných měsíčních splátkách po 500 Kč splatných vždy ke každému poslednímu dni příslušného kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.

II.Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů 46 896,40 Kč do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1.Okresní soud v Českých Budějovicích (soud prvního stupně) napadeným rozsudkem uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 207 505,85 Kč v pravidelných měsíčních splátkách po 500 Kč splatných vždy ke každému poslednímu dni příslušného kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku (výrok I.). V části, v níž se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky 67 229,47 Kč spolu s úrokem a s úrokem z prodlení specifikovanými ve výroku II. rozsudku soud prvního stupně žalobu zamítl. O nákladech řízení bylo rozhodnuto tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladu řízení ve výši 35 735,60 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce (výrok III.).

2.Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky 274 735,32 Kč s příslušenstvím představující nevypořádané nároky ze dvou smluv o úvěru uzavřených mezi žalovaným jako spotřebitelem a právní předchůdcem žalobce společností , právnická osoba, ., a to smlouvy o úvěru ze dne , datum, a smlouvy ze dne , datum, .

3.Soud prvního stupně po provedeném dokazování vyšel ze zjištění, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, . ze dne , datum, smlouvu o úvěru, na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 268 000 Kč, které se žalovaný zavázal splatit spolu se sjednaným úrokem ve výši 17,7 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný z titulu této smlouvy uhradil celkem 63 893,92 Kč. Žalovaný dále uzavřel s právním předchůdcem žalobce dne , datum, smlouvu o bankovních produktech a službách, dne , datum, byly mezi právním předchůdcem žalobcem a žalovaným uzavřeny dispozice se sjednanými parametry kontokorentního úvěru , název, , na základě kterých byl sjednán úvěrový rámec ve výši 20 000 Kč, v případě nepovoleného debetního zůstatku se žalovaný zavázal zaplatit poskytnuté prostředky spolu s úrokem ve výši 29 % ročně. Před uzavřením smlouvy o úvěru, resp. dispozic se sjednanými parametry kontokorentního úvěru právní předchůdce žalobce posuzoval úvěruschopnost žalovaného na základě údajů uvedených žalovaným, podle nichž byl žalovaný zaměstnán v pracovním poměru na dobu určitou s příjmem ve výši 18 143 Kč měsíčně, neměl vyživovací povinnost. Žalovaný měl již jiné závazky u právního předchůdce žalobce, které hradil splátkami ve výši 4 976,67 Kč měsíčně a další závazky u jiných subjektů, které byl povinen platit ve splátkách ve výši 5 007 Kč měsíčně. Pohledávky za žalovaným, jejichž úhrady se žalobce domáhá, byly na žalobce postoupeny na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 25.11.2022. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky před podáním žaloby předžalobní výzvou ze dne 13.4.2023.

4.Zjištěný skutkový stav soud prvního stupně posoudil podle § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. S ohledem na soudní judikaturu se soud zabýval z úřední povinnosti tím, zda právní předchůdce žalobce před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru se žalovaným zkoumal s odbornou péčí schopnost žalovaného splácet úvěr a dospěl k závěru, že nikoliv. Z tohoto důvodu smlouvy o úvěru posoudil jako neplatné ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalovanému tak vzniklo bezdůvodné obohacení, které představují peněžní prostředky poskytnuté právním předchůdcem žalobce žalovanému, předmět bezdůvodného obohacení je žalovaný povinen vydat. Z titulu smlouvy ze dne , datum, byly žalovanému poskytnuty prostředky ve výši 268 000 Kč, žalovaný zaplatil celkem 63 893,92 Kč, soud mu proto uložil povinnost zaplatit žalobci zbylou část poskytnutých prostředků, tedy částku 204 106,08 Kč. Z titulu druhé ze smluv soud vyhověl žalobě co do částky 3 399,77 Kč představující čerpané prostředky, jejichž výše nebyla žalovaným sporována, neboť žalobce ani přes výzvu soudu dle § 118a o.s.ř. nedoplnil konkrétní výši čerpaných prostředků. Soud prvního stupně při stanovení splatnosti pohledávky žalobce vycházel z tvrzení žalovaného, který uvedl, že je v současné době zcela bez příjmu, s pomocí rodiny by však byl schopen splácet dlužnou jistinu ve splátkách po 500 Kč měsíčně. Soud prvního stupně takovou splatnost považuje za přiměřenou možnostem žalovaného ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Současně soud prvního stupně s ohledem na ustálenou judikaturu vychází z toho, že žalovaný se ke dni vyhlášení rozsudku neocitl v prodlení, proto podanou žalobu zamítl i co do žalobcem požadovaného úroku z prodlení. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobce byl v řízení úspěšný co do 75,6 %, žalovaný co do 24,4 %, proto žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 51,2 %, tj. ve výši 35 735,60 Kč.

5.Proti tomuto rozsudku podal žalobce odvolání, a to pouze do části týkající se lhůty a způsobu plnění, respektive výše splátek určených ke splnění povinnosti rozsudkem uložené. Žalobce nesouhlasí s rozhodnutím soudu prvního stupně o uložení povinnosti žalovaného plnit dlužnou částku v měsíčních splátkách po 500 Kč. Takovou splátku považuje za nedostatečnou vzhledem k výši dluhu. Žalovaný by svůj dluh uhradil v roce 2059, tj. přiznaná částka by nebyla žalobci při splátkách ve výši 500 Kč uhrazena ve lhůtě 3 let, ale ve lhůtě 35 let. Napadeným rozsudkem soudu prvního stupně tak došlo k neúměrnému zvýhodnění žalovaného. Žalobce má za to, že žalovanému byla poskytnuta dostatečná lhůta k tomu, aby svůj dluh uhradil, neboť jeho dluh byl zesplatněn ke dni 21.3.2022 a ke dni 12.6.2023, žaloba byla podána až dne 23.11.2023. Žalovaný je mladý muž, zdravotní omezení neuváděl a úsudek soudu, že má jako muž v nejlepších ekonomicky aktivních letech splácet symbolických 500 Kč, je nepřiměřená. Pro případ prodlení žalovaného není rozsudek jako celek vykonatelný, neboť soudem prvního stupně nebyla určena splatnost celého závazku žalovaného pro případ prodlení žalovaného s úhradou některé splátky dle rozsudku. Žalobce s uloženými splátkami nesouhlasí a žádá, aby žalovanému bylo uloženo zaplatit žalobci danou částku formou splátek ve lhůtě tří let od právní moci napadeného rozsudku, navrhuje splátky v celkové minimální výši 5 700 Kč, které mu umožní uhradit přiznanou částku do 36 měsíců, a to rozhodně se ztrátou výhody splátek.

6.Žalovaný se k odvolání žalobce nevyjádřil.

7.Krajský soud Českých Budějovicích (odvolací soud) po zjištění, že odvolání žalobce bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou a je přípustné, přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v napadené části podle § 212 a § 212a o.s.ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalobce je částečně důvodné.

8.Žalobce se k odvolacímu jednání nařízenému na 19.12.2024 nedostavil, svoji neúčast řádně omluvil. Žalovaný se k odvolacímu jednání bez omluvy nedostavil. Odvolací soud proto věc projednal a rozhodl v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti účastníků, vycházel přitom z obsahu spisu.

9.Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10.Podle odstavce 2 téhož ustanovení, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

11.Odvolací soud se zcela ztotožňuje se závěry soudu prvního stupně, že smlouvy o úvěru uzavřené právním předchůdcem žalobce se žalovaným jsou neplatné ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobci proto náleží pouze částka odpovídající poskytnuté a žalovaným dosud nesplacené jistině těchto úvěrů bez dalších smluvených úroků či úroků z prodlení. Pokud tedy soud prvního stupně žalobě vyhověl co do částky 207 505,85 Kč a ve zbytku žalobu jako nedůvodnou zamítl, je jeho rozhodnutí po skutkové i právní stránce zcela správné. Soud prvního stupně rozhodoval o vrácení poskytnuté jistiny v souladu s ustanovením § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru, dle které je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Vycházel přitom z informací, které o svých poměrech sdělil žalovaný soudu při jednání. Soud prvního stupně však opomněl, že žalobce požaduje zaplacení dvou samostatných pohledávek ze dvou smluv o spotřebitelském úvěru, když na základě smlouvy ze dne , datum, dluží žalovaný žalobci částku 204 106,08 Kč a na základě smlouvy ze dne , datum, dluží částku 3 399,77 Kč. Pokud jde o částku 3 399,77 Kč, dospěl odvolací soud na rozdíl od soudu prvního stupně k závěru, že přiměřená lhůta k plnění s ohledem na výši částky je 3 měsíce od právní moci rozsudku. Naopak pokud jde o zaplacení částky 204 106,08 Kč, sdílí závěr soudu prvního stupně, že možnostem žalovaného odpovídá stanovení splatnosti této částky ve splátkách po 500 Kč měsíčně, když i odvolací soud vychází z tvrzení žalovaného, že takovou částku je s pomocí rodiny schopen měsíčně žalobci hradit. Odvolací soud umožnil žalovanému splácet částku 204 106,08 Kč v pravidelných měsíční splátkách po 500 Kč, avšak na rozdíl od soudu prvního stupně pod ztrátou výhody splátek, neboť také při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru byl žalovaný povinen splácet poskytnutý úvěr v pravidelných měsíčních splátkách s tím, že při nezaplacení některé ze splátek se stává splatným celým dluh. Odvolací soud má za to, že takto stanovená splatnost dluhu žalovaného ze smluv o spotřebitelském úvěru odpovídá kritériím stanoveným v § 87 zákona o spotřebitelském úvěrům, tedy nejen odpovídající možnostem žalovaného jako spotřebitele, ale také v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností spotřebitele a poskytovatele úvěru. Ztráta výhody splátek pak znamená, že pokud se žalovaný zpozdí byť s jedinou splátkou, nestává se sice přisouzená částka splatnou naráz automaticky, ale věřitel (žalobce) může uplatnit zesplatnění celého plnění právním jednáním vůči spotřebiteli (věřitel zašle dlužníku, který je v prodlení, oznámení, kterým uplatní ztrátu výhody splátek, pak dojde k zesplatnění celé částky), když tak musí učinit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky, tedy v režimu obdobném, jak jej stanoví § 1931 občanského zákoníku.

12.Odvolací soud naopak neshledal důvodným návrh žalobce, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit dlužnou částku formou splátek ve lhůtě do 3 let od právní moci rozsudku, tedy ve splátkách v minimální výši 5 700 Kč měsíčně. Žalobce v odvolání nesprávně poukazuje na ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., ačkoliv v projednávané věci soud nestanoví žalovanému pariční lhůtu k plnění ve smyslu § 160 odst. 1 o.s.ř., ale určuje hmotněprávní lhůtu (respektive stanovil splátky), ve které je žalovaný dle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru povinen vrátit žalobci poskytnutou jistinu úvěru. Pokud žalobce v odvolání soudu prvního stupně vytýká, že neposoudil způsobilost žalovaného splácet a výši splátek neodpovídá „objektivně a komplexně“ osobě dlužníka, když nejde přijmout jeho aktuální do předpokladu krátkodobou nezaměstnanost, pak odvolací soud připomíná, že právní zástupce žalobce byl u jednání soudu prvního stupně přítomen, k tvrzením žalovaného o jeho možnostech a schopnostech splácet dlužnou částku neměl žádných připomínek, sám žádná jiná tvrzení k možnostem žalovaného splácet dlužnou jistinu neuvedl a nenavrhl k této otázce ani provedení žádných důkazů.

13.Ze všech shora uvedených důvodů proto odvolací soud podle § 220 o.s.ř. změnil rozsudek soudu prvního stupně v napadené části, tedy ohledně doby splatnosti dlužné jistiny úvěru tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

14.O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1, 2 o.s.ř. a § 142 odst. 2 o.s.ř. za situace, kdy žalobce byl v řízení úspěšný pouze částečně, když odvolací soud vychází z poměru úspěchu a neúspěchu tak, jak byl stanoven soudem prvního stupně. Žalobci tedy bylo přiznáno právo na náhradu 51,2 % z celkově vynaložených nákladů řízení. Kromě nákladů řízení před soudem prvního stupně se jedná o náklady odvolacího řízení, které představuje odměna za 1 úkon právní služby z předmětu odvolacího řízení 207 505,85 Kč ve výši 9 140 Kč, 1 režijní paušál ve výši 300 Kč a 21 % DPH z těchto částek ve výši 1 982,40 Kč. K nákladům odvolacího řízení dále náleží zaplacený soudní poplatek z odvolání ve výši 10 376 Kč. Náklady odvolacího řízení tak celkem činí 21 798,40 Kč, z toho 51,2 % představuje částka 11 160,80 Kč. Po připočtení nákladů řízení přiznaných soudem prvního stupně v částce 35 735,60 Kč dosahují náklady za řízení před soudy obou stupňů částky 46 896,40 Kč. S ohledem na výši nákladů soud uložil žalovanému povinnost, aby tyto náklady zaplatil žalobci do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho právního zástupce.

Odkazované předpisy

Související rozhodnutí

5 Co 347/2026-93 13.05.2026

o zaplacení částky 12 478 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobkyně proti rozsud...

7 Co 275/2026-227 29.04.2026

o žalobě nepominutelného dědice na poskytnutí povinného dílu, o zaplacení částky...

8 Co 500/2026-72 29.04.2026

o zaplacení částky 11 650 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobkyně proti rozsud...

8 Co 386/2026-106 14.04.2026

o zaplacení částky 563 432,01 Kč, o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního...

7 Co 49/2026-502 08.04.2026

o omluvu a přiměřené zadostiučinění 100 000 Kč, o odvolání žalobkyně proti rozsu...

Komentáře 0

Pro psaní komentářů se prosím přihlaste.

Informace

Spisová značka	19 Co 1589/2024-167
Soud	Krajský soud v Českých Budějovicích
Soudce	Mgr. Ing. Martina Lacinová
Datum rozhodnutí	19.12.2024
Datum zveřejnění	10.02.2025
ECLI	ECLI:CZ:KSCB:2024:19.Co.1589.2024.1