116 C 160/2019-294

1.Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 22.8.2019 se žalobce domáhal zrušení vyživovací povinnosti ke zletilé dceři, jelikož se nepřipravuje na své budoucí povolání a dne 23.2.2018 se stala zletilou.

2.Podáním ze dne 1.10.2019 se žalovaná vyjádřila k návrhu na zrušení vyživovací povinnosti a zároveň navrhla zvýšení výživného, jelikož není schopna se sama živit. Studium má pouze přerušeno ze zdravotních důvodů. Byla nucena opakovaně změnit školu, jelikož nezvládala vzhledem k migrénám jakoukoli psychickou či fyzickou zátěž a nezvládala dojíždění. Částka, kterou žalobce hradí na výživné není odpovídající jejímu věku a potřebám. Výživné bylo naposledy stanoveno před osmi lety. Matka, se kterou sdílí domácnost je v invalidním důchodu. Vzhledem k těmto skutečnostem navrhla výživné zvýšit na částku 4 500 Kč, a to tři roky zpětně od podání návrhu.

3.Soud upustil od výslechu žalované s ohledem na její špatný psychický stav a doporučení lékařů (lékařská zpráva ze dne 28.4.2022). Z jednání se vždy omluvila a doložila lékařskou zprávu.

4.Rozsudkem zdejšího soudu bylo dne 10.5.2022 rozhodnuto o zvýšení výživného pro žalovanou z částky 2 500 Kč na částku 4 500 Kč s doplatkem dlužného výživného po 2 000 Kč měsíčně. Usnesením Krajského soudu v Brně č.j. , spisová značka, byl rozsudek zrušen a vrácen k dalšímu řízení.

5.Soud provedl následující dokazování ke zjištění skutkového stavu:6. Z lékařské zprávy , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 28.8.2019, 15.2.2021, 29.4.2021 bylo zjištěno, že žalovaná je pacientkou neurologické ambulance. Dlouhodobě léčena pro obtížně zvladatelné bolesti hlavy, chronickou aktivní infekci herpetickými viry při imunodeficitu. Problémy žalované jsou dlouhodobé a kompenzace jen dočasná. Při potížích není schopna pracovní činnosti ani školní docházky. Netoleruje změny počasí, infekt, psychickou ani fyzickou zátěž. Žalovaná nezvládla distanční formu studia, jelikož sledování monitoru aktivuje bolesti hlavy. Není schopna ani soustavného zaměstnání. Je prakticky rezistentní k obvyklým terapeutickým postupům a medikaci.

7.Z přehledu vyplacených dávek SSP bylo zjištěno, že žalovaná pobírá přídavek na dítě ve výši 1.000 Kč.

8.Z potvrzení úřadu práce ČR ze dne 19.3.2019 bylo zjištěno, že žalovaná není schopna pro svůj dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav soustavně se připravovat na budoucí povolání. Toto potvrzení bylo vystaveno , tituly před jménem, , jméno FO, .

9.Z potvrzení , právnická osoba, bylo zjištěno, že matka žalované pobírá invalidní důchod pro invaliditu 3. stupně, ve výši 9.746 Kč.

10.Z lékařské zprávy ortodontistky , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 9.7.2019 bylo zjištěno, že žalovaná je v léčbě od 8.6.2015 a za léčbu uhradila částku 8.465 Kč.

11.Z potvrzení víceletého gymnázia , adresa, ze dne 21.3.2019 bylo zjištěno, že žalovaná byla ve školním roce 2016-2017, 2017-2018 studentkou pátého ročníku denního studia. Během studia opakovala ročník a měla vysoký počet zameškaných hodin. V 1. pololetí k 31.1.2018 to bylo 390 hodin a ve 2. pololetí k 28.9.2018 552 hodin. , právnická osoba, .9.2018 studium ukončila a přestoupila na Gymnázium , adresa, .

12.Ze sdělení Gymnázia , adresa, ze dne 19.11.2019 bylo zjištěno, že žalovaná nastoupila na školu dne 3.9.2018 a ke dni 12.11.2018 studium ukončila z důvodu přestupu na střední školu v , Anonymizováno, , Anonymizováno, .

13.Z rozhodnutí střední školy dopravy, obchodu a služeb , adresa, , ze dne 31.1.2019 bylo zjištěno, že žalované bylo přerušeno vzdělávání na dobu od 21.1.2019 do 30.1.2021 v oboru ekonomika.

14.Z potvrzení ze dne 4.2.2019 bylo zjištěno, že žalovaná absolvovala řádné denní studium v době od 13.11.2018 do 31.1.2019.

15.Ze sdělení , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , adresa, , ze dne 25.11.2020 bylo zjištěno, že žalovaná je od 1.9.2020 vedena jako žákyně 1. ročníku. Její docházka je nulová, absence byla zpočátku omluvena od lékaře, následně pouze matkou. Ani v době distanční výuky se žalovaná nezapojila, nekomunikuje, zprávy od vyučujících nečetla. S vyučujícími komunikovala pouze matka, která také podala žádost na schválení individuálního vzdělávacího plánu.

16.Z potvrzení , právnická osoba, ze dne 18.2.2021 a 5.5.2021 bylo zjištěno, že žalovaná byla ve školním roce 2020/2021 žákyní denního studia. Neúčastnila se z důvodu pandemie Covid-19 prezenční výuky, distanční výuky pro zdravotní problémy a problémy s komunikační technikou také ne. Ve druhém pololetí byl žalované zapůjčen PC i přesto se výuky neúčastnila. Při osobním setkání působila jako člověk na pokraji zhroucení. Doplňkových zkoušek se nezúčastnila, využila možnosti nebýt klasifikována. Na konci distanční výuky ve 2. pololetí začala žalovaná částečně pracovat, do prezenční výuky se dostavila jen jedenkrát, ale pravděpodobnost zvládnutí 1. ročníku byla nulová.

17.Z transakční historie účtu žalobce bylo zjištěno, že za období od ledna 2016 do 31.5.2024 zaplatil nad rámec stanoveného výživného celkem 133 000 Kč.

18.Z potvrzení o příjmu žalobce, z DP a jeho výslechu bylo zjištěno, že je ženatý od 7/2021, s manželkou vede společnou domácnost už sedm let před uzavřením manželství. , právnická osoba, nemají. Jinou vyživovací povinnost, než k žalované nemá. Se zletilou , Anonymizováno, se dohodl na ukončení vyživovací povinnosti ke konci roku 2020 (nebo 2021), i nadále ji však vypomáhá. Zda po zletilosti starší dcera studovala, nevěděl. S manželkou bydlí v bytě s náklady 18 000 Kč měsíčně včetně hypotéky, která činí 13 000 Kč. Manželka je zaměstnaná, má jedno dítě. Žalobce je zaměstnaný ve vlastní firmě, kterou koupil před pěti lety a od 3/2020 je v ní zaměstnaný, tj. od doby, co přišel o práci konstruktéra. Firma se zabývá dopravou osob. Jeho příjem je 20-21 tis. Kč čistého plus příjem jako OSVČ asi 30 tis. Kč ročně. Vzdělání má vysokou školu VUT strojní inženýr. Majetek větší hodnoty nemá. Výživné hradil řádně do doby, kdy mu dcera neodpovídala na dotazy ohledně studia. Předpokládal, že už nestuduje, proto přestal výživné hradit. Podala na něj návrh na exekuci. Poté hradil pouze stanovené výživné ve výši 2 500 Kč. Žalovaná dostala od dědečka (otce žalobce) částku 200 tis. Kč naspořené ze stavebního spoření. Požádal ji, ať peníze nevybírá. Žalovaná s ním nekomunikuje, snažil se ji kontaktovat emailem, přes zprávy v internetovém bankovnictví a volal ji na telefon matky. Po vydání rozsudku zdejším soudem začal přispívat na výživu dcery stanovenou částkou, včetně splácení dluhu, ačkoli rozsudek nebyl pravomocný. Nechtěl, aby důvodem, proč dcera nestuduje byla její nemajetnost. Dceři dal mobilní telefon a platí ji tarif. S dcerou se nestýká, nejde s ní komunikovat.

19.Z potvrzení o příjmu žalobce 2016, z daňového přiznání žalobce byl zjištěn úhrn příjmů před zdaněním 409 602 Kč, příjmy ze samostatné činnosti ve výši 87 400 Kč, za rok 2017 úhrn příjmů ze závislé činnosti 443 714 Kč a ze samostatné činnosti ve výši 84 469 Kč. Z daňového přiznání za rok 2018 byl zjištěn úhrn příjmů ve výši 830 152 Kč před zdaněním a ze samostatné činnosti ve výši 64 650 Kč. Z daňového přiznání za rok 2019 byl zjištěn příjem před zdaněním ze závislé činnosti ve výši 455 647, příjem ze samostatné činnosti ve výši 59 779 Kč. Za rok 2020 bylo zjištěno potvrzení o příjmu, že průměrný měsíční příjem žalobce v tomto období činil 19 380 Kč a v roce 2021 průměrně 20 539 Kč. Z daňového přiznání za rok 2022 bylo zjištěno, že základ daně ze závislé činnosti činil částku 300 200 Kč.

20.Z připojeného spisu č.j. , spisová značka, bylo zjištěno, zejména z rozsudku č.j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne 8.5.2014 ve výroku o výchově a výživě pro dobu po rozvodu, že obě dcery , Anonymizováno, i , Anonymizováno, byly svěřeny do výchovy matky a otci stanoveno výživné 3.500 Kč na , Anonymizováno, a 2.500 Kč na , Anonymizováno, .

21.Ze spisového materiálu , spisová značka, bylo zjištěno, že tehdy nezletilá , Anonymizováno, byla předběžným opatřením umístěna do výchovného ústavu, jelikož její život a normální vývoj byl ohrožen pro konzumaci alkoholu, záškoláctví, neomluvené absence a hrubé chování. Rozsudkem ze dne 3.9.2014 byla tehdy nezletilé Soni nařízena ústavní výchova.

22.Ze znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví neurologie vypracovaný , tituly před jménem, , jméno FO, a výslechu znalkyně u jednání bylo zjištěno, že při zpracování znaleckého posudku vycházela z výpisů ze zdravotní dokumentace , tituly před jménem, , jméno FO, , z psychologického posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , která ji viděla třikrát a z vlastního zjištění, jelikož žalovanou 5x viděla. Dle jejích závěrů má žalovaná intelektově i pílí na zvládnutí střední školy. Bolesti hlavy se zvracením jsou na podkladě psychického. Žalovaná nestačí z finančního hlediska svým vrstevníkům, a to ji dostává do stresové situace a organismus to řeší zvracením a bolestí hlavy. Organické postižení nebylo prokázáno, a proto není důvod nepokračovat ve studiu, pokud bude dostatečně materiálně a finančně zajištěna. , tituly před jménem, , jméno FO, vyzkoušel celou škálu léků bez efektu, neboť bolesti hlavy a zvracení nejsou podle znalkyně organického, ale psychologického původu. Lze předpokládat, že návštěvou psychologa se její stav zlepší. Musela žalovanou nejdříve odtlumit, tedy vysadit jí veškeré tlumící léky, aby mohla podstoupit psychologické vyšetření. Při dobré péči se může vrátit na střední školu, je třeba ji stimulovat, protože se všeho bojí. Její rozhled je však omezený, ačkoli má normální intelekt. Nemá ani telefon, sedí doma, čte si knížky a když má jít do školy, tak tím psychickým stresem si vyvolá migrénu, o čemž samozřejmě neví. Je v hlubokém stresu, izolovaná. Jednoznačným spouštěčem je škola a to, že nemá dostatečné materiální zajištění tam docházet a být připravená.

23.Z psychologického nálezu , tituly před jménem, , jméno FO, a , právnická osoba, bylo zjištěno, že psychologické vyšetření bylo realizováno k odhadu intelektového potenciálu a celkového psychického stavu žalované a pro podezření na šikanu. Žalovaná se dostavila v doprovodu matky. Uvedla, že ji trápí časté bolesti hlavy se zvracením a následná únava a vyčerpání. Je náchylná na nemoci a má oslabenou imunitu. Při vyšetřování spolupracovala, k úkolům přistupovala se zájmem, soustředěním a snažila se podat dobrý výkon. Zvládala udržet pozornost, ke konci již byla unavená. Všeobecná úroveň intelektových schopností byla zjištěna v pásmu 77-93 IQ bodů, což odpovídá hranici průměru až podprůměru. Mezi jednotlivými hodnocenými indexy však má výrazné rozdíly. Největší potíže má v oblasti všeobecné informovanosti, školních znalostí a početních dovedností. Významným faktorem je i malá slovní zásoba, celková nezralost a ostýchavost. Dominantní je blízký vztah s matkou, se kterou tráví většinu času. Byla jí doporučena individuální psychoterapie a spolupráce s psychiatrem.

24.Ze znaleckého posudku vypracovaného , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, a z jejího výslechu u jednání bylo zjištěno, že vypracovala psychologický posudek na posouzení opakovaného vzdělávacího neúspěchu žalované. Zaměřila se na posouzení kognitivních schopností a posouzení osobních vlastností, doplněné analýzou rodinného prostředí a hierarchií hodnot. Jako zásadní problém, proč žalovaná nestuduje, vyhodnotila nastavení životních hodnot resp. hodnotovou orientaci vzhledem ke svým vrstevníkům. Žalovaná má až patologickou vazbu s matkou, se kterou žije v jedné domácnosti a jedna bez druhé nikam nejdou. Má velkou nedůvěru k okolnímu světu, netouží po běžných věcech jako její vrstevníci. Důležitá je pro ni zdravá strava, nic ji nebaví. Zdravotní ani psychologické problémy, které by žalované bránily ve školní docházce znalkyně nezjistila. Brání ji osobnostní vlastnosti, modifikované rodinným prostředím, ve kterém vyrůstala a žije. Vzdělání není u ní na prvním místě. Ve znaleckém posudku znalkyně doporučila hospitalizaci, jelikož matka a žalovaná stále odkazovaly na nemoci, ale žádné pořádné potvrzení od specialisty lékaře k dispozici neměly. Žalovaná uváděla, že nemůže dýchat, na vyšetření měla problémy s dušností, proto znalkyně doporučila také vyšetření na plicním oddělení a pak také na psychiatrii. Pokud se týká neurologických vyšetření, tak migrénou v dnešní době trpí hodně studentů. Je to řešitelné, ale chce to vůli, kterou žalovaná nemá. V průběhu vyšetření znalkyně nezjistila, že by žalobce, jako otec projevil vůči žalované, své dceři nějaké významné negativní chování. Nicméně je evidentní že žalovaná i její matka se nesmířily s tím, že má žalobce novou rodinu, jelikož se domnívají, že by se o ně měl i nadále starat. To vše svědčí o jejich nezralých osobnostech.

25.Z potvrzení , právnická osoba, ze dne 7.5.2024 bylo zjištěno, že žalovaná společně s matkou vyhledaly dne 4.4.2024 služby osobní poradny , právnická osoba, , jednalo se o podporu v náročné životní situaci. S ohledem na povinnost mlčenlivosti další podrobnosti nebyly uvedeny.

26.Ze shodných tvrzení bylo zjištěno, že žalobce přispívá na výživu dcery od doručení rozsudku zdejšího soudu částkou 4 500 Kč jako běžné výživné, plus splácí dlužné výživné po 2 000 Kč, a to po celou dobu, i přes zrušující usnesení Krajského soudu v Brně.

27.Žalovaná se z jednání opakovaně omlouvala ze zdravotních důvodů a soud nemohl provést její výslech. U prvního jednání, kam se dostavila byla v takové psychické nepohodě, že začala mít problémy s dýcháním a plakala. S právní zástupkyní nakonec přestala komunikovat a ani ta neměla informace, kde či zda studuje nebo zda byla ke studiu někam přijata. Provedeným dokazováním nebyly zjištěny takové zdravotní problémy, které by ji bránily ve studiu. Nepochybně trpí migrénami, bolestmi hlavy, sníženou imunitou. Nebylo však prokázáno, že by kvůli nim nemohla studovat. Bylo zjištěno, že u žalované není vzdělání v hodnotovém žebříčku na prvním místě. V předchozím řízení bylo zjištěno, že ji ve studiu brání nedostatek finančních prostředků. Nicméně po celou dobu, kdy ji otec měsíčně přispívá částkou 6 500 Kč celkem, se nic nezměnilo a žalovaná ke studiu nenastoupila, nepokračovala v něm.

28.Podle § 911 zákona č. 89/2012 Sb. (občanského zákoníku, OZ) výživné lze přiznat jestliže oprávněný není schopen sám se živit. Podle § 913 odst. 1 pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Podle ust. § 915 odst. 1 OZ životní úroveň dítěte, má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.

29.Soud po provedeném dokazování má za prokázané, že žalovaná se nepřipravuje na budoucí povolání studiem.

30.Jedním ze smyslu a účelů poskytování výživného ze strany rodičů je umožnit dítěti dosáhnout co nejvyššího stupně vzdělání a tím mu dát možnost získat v budoucnu sociální jistoty, jež jsou spojeny se začleněním jedince do pracovního procesu. Vyživovací povinnost nelze vnímat jako bezbřehou. Kritériem není dosažení zletilosti, ale způsobilost se sám živit. V původním řízení bylo zjištěno, že jednoznačným spouštěčem psychických problémů je škola a to, že žalovaná nemá dostatečné zajištění do školy docházet a být připravená. Ovšem za dobu, která uplynula od rozhodnutí zdejšího soudu, podle něhož žalobce na výživu přispíval zvýšeným výživným i přesto, že bylo napadeno odvoláním a následně zrušeno, studovat nezačala, resp. ve studiu nepokračovala. Toto „nestudium“ u žalované trvá již osm let a soud má zato, že již nelze po žalobci spravedlivě žádat, aby přispíval na výživu dcery, která ve 24 letech stále nedokončila ani první ročník studia na střední škole a jeví se naprosto nepravděpodobné, že studovat začne. Ze znaleckých posudků nevyplynulo, že by žalovaná nebyla schopna se v budoucnu sama živit. V současné době stále nestuduje, nepracuje. Tvrzené zdravotní problémy by ji bezpochyby studium ztěžovaly, ale neznemožnily. Problémem zůstává osobnostní nastavení žalované, u níž v hodnotové hierarchii není vzdělání na předním místě. Je zcela fixovaná na matku a rodinné prostředí v němž je uzavřena jako v bublině. Vystoupení z této pro ni komfortní zóny je pro ni nepříjemné. Je evidentní, že žalobce by se rád podílel na formování její osobnosti, to mu však nebylo a není vůbec umožněno. Žalovaná s ním nekomunikuje a jelikož je zletilá nemá ani soud možnost, jak komunikaci zprostředkovat. Za situace, kdy však žalovaná tvoří nerozlučnou jednotku se svojí matkou a nemá otec šanci jakkoli zasáhnout a pokusit se změnit její hodnotové nastavení. I přesto žalobce nevyloučil, že jí bude i nadále finančně podporovat, jelikož mu není lhostejný její osud.

31.Žalobce nechtěl, aby nemajetnost byla důvodem, proč dcera nestuduje a závěrem navrhl, aby výživné nebylo rušeno zpětně, ale až ke dni rozhodnutí soudu. Náhrady nákladů řízení se také vzdal. Soud s ohledem na výše uvedené rozhodl o zvýšení výživného za období v souladu se zákonem tři roky zpětně ode dne podání návrhu, tj. od 8.10.2016. Za období od 1.9.2016 do 7.10.2016 pak byl návrh zamítnut. Vzhledem ke zjištěným skutečnostem, kdy žalovaná se řádně nepřipravuje na své budoucí povolání studiem a ke zlepšení docházky nepomohlo ani placení výživného a také nebylo prokázáno, že by nebyla schopna se sama živit, rozhodl soud o zrušení vyživovací povinnosti k 31.5.2024, v souladu s návrhem žalobce.

32.Jelikož bylo výživné zvýšeno zpětně, vznikl žalobci dluh, na který byly započítány platby nad rámec výživného, celkem 133 000 Kč. Soud nezapočetl částku 3.500 Kč v prosinci 2019, jelikož se jednalo o dárek k Vánocům a také nebyly započítány finanční prostředky ze stavebního spoření. Platby telefonního paušálu žalobce započíst na dlužné výživné nechtěl.

33.Dlužné výživné bylo zjištěno ve výši 183 548 Kč celkem. Za období od 8.10.2016 (24 dnů á 64,5 Kč) 1.548 Kč, listopad a prosinec 2016 po 2 000 Kč, za rok 2017 až 2023 činilo dlužné výživné 24 000 Kč ročně (12 x 2 000 Kč) a za rok 2024 celkem 10 000 Kč (5 měsíců po 2000 Kč). Po odečtení částky 133.000 Kč kterou žalobce uhradil nad rámec stanoveného výživného je povinen zaplatit částku 50 548 Kč, kterou mu soud umožnil platit ve splátkách po 2 500 Kč měsíčně.

34.O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř. Oba účastníci byli v řízení úspěšní a stejně tak i neúspěšní, soud tedy vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

35.O náhradě znalečného bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 148 o.s.ř., kdy stát má podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Jelikož bylo vysloveno, že poměr úspěchu a neúspěchu účastníků je v zásadě stejný, rozhodl soud tak, že náklady řízení státu nepřiznal.