47 Co 182/2024-112

1.Okresní soud ve výroku I rozsudku nahradil projev vůle žalované přijmout návrh žalobkyně na uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene – služebnosti č. , hodnota, , ve znění uvedeném v rozsudku. Ve výroku II uložil žalované nahradit žalobkyni k rukám jejího advokáta náklady řízení ve výši , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku.

2.Okresní soud zjistil, že dne , datum, účastnice uzavřely smlouvu o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene – služebnosti a dohodu o umístění stavby č. , hodnota, (dále jen „, zkratka, “). Ve smlouvě se zavázaly uzavřít smlouvu o zřízení věcného břemene (vlastní smlouva) na právo žalobkyně coby budoucí oprávněné umístit, provozovat, opravovat a udržovat zařízení distribuční soustavy na nemovitosti žalované, a to pozemku parc. č. st. , hodnota, a obci , název, , dále provádět jeho obnovu, výměnu a modernizaci, a na povinnost žalované coby povinné výkon těchto práv strpět. V čl. III. odst. 2 bylo sjednáno, že předpokládaný rozsah omezení dotčené nemovitosti věcným břemenem činí 1 bm a nepřesáhne rozsah vyznačený v situačním snímku tvořícím přílohu č. 1 smlouvy. V čl. III. odst. 2 se žalobkyně zavázala po dokončení stavby zařízení distribuční soustavy vyhotovit geometrický plán pro vyznačení rozsahu věcného břemene, vlastní smlouvu a zaslat žalované písemnou výzvu k uzavření vlastní smlouvy, jejíž přílohou bude vlastní smlouva a geometrický plán, popř. situační snímek umístnění zařízení distribuční soustavy (dojde-li věcným břemenem k dotčení budovy). Tuto výzvu se žalobkyně zavázala žalované zaslat ve lhůtě do 6 kalendářních měsíců od kolaudace zařízení distribuční soustavy, nejpozději do 5 let od uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vlastní smlouvu uzavřít nejpozději do 60 dnů ode dne doručení výzvy. Dle čl. IV. odst. 1 žalovaná udělila žalobkyni souhlas s provedením stavby zařízení distribuční soustavy na dotčené nemovitosti v rozsahu dle čl. III. odst. 2 smlouvy. Dle čl. VI. odst. 7 součástí smlouvy je Příloha č. 2 – Situační snímek se zákresem umístění zařízení distribuční soustavy na/v budově s podpisy vlastníků/spoluvlastníků. Ze situačních snímků bylo zřejmé umístnění zemního kabelu na sousedním pozemku a jeho vyústění na pozemku žalované do přípojkové skříně. Byla zde zakreslena a uvedena „skříň ve zdi“. Městský úřad , místo, vydal dne , datum, žalobkyni kolaudační souhlas. Zmocněnkyně žalobkyně zaslala žalované dne , datum, dopis, ve kterém žádá o podepsání zaslané smlouvy o zřízení věcného břemene a zaslání zpět s formulářem pro jednorázovou úhradu náhrady. Žalovaná ani na opakované urgence podepsanou smlouvu nezaslala. Okresní soud v souladu s § 1785 a § 1788 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o. z.) žalobě vyhověl. Platnosti smlouvy nebránilo, že obsah realizační smlouvy nebyl úplný. Její význam bylo možné dovodit výkladem. Okresní soud odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, . V době uzavření , zkratka, žalovaná coby vlastnice dotčené nemovitosti znala její stav. Proto se § 1765 odst. 1 o. z. neuplatní. Okresní soud odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, . Ani nezapsání stavby, kde je umístěna přípojková skříň, do katastru nemovitostí a její dezolátní stav nejsou okolnostmi způsobujícími neplatnost , zkratka, . Tyto okolnosti musely být žalované známy již při uzavírání , zkratka, . Z textu , zkratka, nevyplývá žádné ujednání o připomínkovém procesu před uzavřením , zkratka, . Okresní soud nepřisvědčil námitce žalované, že služebnost je v navrhované , zkratka, stanovena v rozsahu přesahujícím sjednaný rozsah. Je logické, že doba existence věcného břemene je spojena s dobou existence distribučního zařízení (přípojkové skříně). Pokud by bylo zařízení odstraněno, odpadl by logicky důvod pro trvání sjednané služebnosti. Obsah a rozsah budoucího omezení žalované byl z , zkratka, jednoznačně seznatelný, a to i co do časového určení. Soud proto výrokem I žalobě vyhověl a nahradil projev vůle žalované uzavřít s žalobkyní smlouvu v navrhovaném znění. O nákladech řízení okresní soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř.

3.Proti rozsudku podala žalovaná odvolání. Namítla odvolací důvody podle § 205 odst. 2 písm. c) a g) o. s. ř. Žalovaná byla připravena uzavřít s žalobkyní smlouvu o zřízení věcného břemene, avšak nikoli v předloženém znění, ale ve znění připomínek učiněných žalovanou. Žalobkyní předložený návrh , zkratka, přesahuje rámec ujednání v , zkratka, . Jednou z podstatných náležitostí v případě , zkratka, je ujednání, na jakou dobu má být věcné břemeno zřízeno. Takovéto ujednání však , zkratka, neobsahovalo. Bylo by logické, aby věcné břemeno bylo zřízeno na dobu určitou, nejdéle na dobu existence umístěného zařízení distribuční soustavy na nemovitosti žalované. Pokud , zkratka, uvádí, že obsahem věcného břemene má být i právo na nemovitost žalované umisťovat nová zařízení a provádět jejich obnovu, pak takové věcné břemeno nemůže zaniknout pro odpadnutí důvodu pro další trvání. , zkratka, je neplatná pro neurčitost. Žalobkyně se mohla v soudním řízení domáhat, aby obsah , zkratka, určil soud. Žalovaná navrhla, aby byl rozsudek okresního soudu změněn a žaloba byla zamítnuta. Žalovaná žádala náhradu nákladů řízení před okresním i krajským soudem.

4.Žalobkyně s odvoláním žalované nesouhlasila. Žalovaná požadovala vtělit do , zkratka, tři specifická ustanovení, umožňující volnou dispozici s dotčenou nemovitostí, přemístění zařízení distribuční soustavy během stavebních prací a trvalé přemístění zařízení distribuční soustavy v případě odstranění stavby na dotčené nemovitosti. To však vylučuje veřejnoprávní zájem na provozu distribučního zařízení. Věcné břemeno, které je zřizováno pro energetickou infrastrukturu, je institutem sloužícím veřejnému zájmu. Žalobkyně odkázala na § 25 odst. 4 energetického zákona. Je povinností žalobkyně jako licencované provozovatelky distribuční soustavy nést náklady na její údržbu a opravy. Věcné břemeno žalovanou v běžné dispozici s dotčenou nemovitostí nijak neomezuje. Žalované je kladena pouze povinnost, aby zařízení distribuční soustavy nebylo jeho činností na zatížené nemovitosti zasaženo či poškozeno. Zařízení distribuční soustavy se nachází na fasádě vně stavby situované na dotčené nemovitosti, proto je snadné tuto část od zbytku stavby v případě potřeby rekonstrukce či demolice oddělit. Požadavek, aby žalobkyně zajistila dočasné nebo trvalé přemístění zařízení distribuční soustavy na své náklady v případě stavebních prací nebo demolice stavby je v přímém rozporu s § 47 odst. 2 energetického zákona. V případě havarijního stavu stavby, případně její demolice, je osoba vyvolávající potřebu přeložky vlastník nemovitosti, nikoli provozovatel zařízení distribuční soustavy. Žalovaná neupřesnila, v čem , zkratka, přesahuje obsahový rámec , zkratka, . K namítané neurčitosti , zkratka, žalobkyně připomněla, že smlouva o smlouvě budoucí nemusí obsahovat všechny prvky, které by byly nutné pro samotnou budoucí smlouvu, tedy ani ujednání o časové působnosti věcného břemene. Smlouva o smlouvě budoucí by měla obsahovat pouze základní určení předmětu smlouvy a informaci, zda se jedná o smlouvu úplatnou či bezúplatnou. Když žalovaná nesouhlasila s návrhem , zkratka, , nezbylo žalobkyni než se obrátit na soud. V rámci žaloby o nahrazení projevu vůle ve smyslu § 1787 odst. 1 o. z. je žalobkyně povinna přesně vymezit požadovaný obsah , zkratka, , což se v tomto případě stalo. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud rozsudek potvrdil a uložil žalované nahradit žalobkyni náklady odvolacího řízení.

5.Odvolací soud po zjištění, že odvolání žalované je přípustné (§ 201 o. s. ř.), bylo podáno včas a oprávněnou osobou (§ 201, § 204 o. s. ř.) a obsahuje všechny podstatné náležitosti (§ 205 o. s. ř.), přezkoumal napadený rozsudek i jemu předcházející řízení (§ 212 o. s. ř.). Odvolání žalované nebylo shledáno opodstatněným.

6.Okresní soud se zabýval právem žalobkyně na nahrazení projevu vůle žalované k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene poté, co žalovaná uzavřela s žalobkyní smlouvu o smlouvě budoucí se závazkem uzavřít smlouvu o zřízení věcného břemene. Žalovaná v odvolání namítla neplatnost smlouvy o smlouvě budoucí, V , zkratka, chybělo ujednání, na jakou dobu má být věcné břemeno zřízeno. Přesto žalobkyně do návrhu , zkratka, uvedla v čl. III odst. 4, že se věcné břemeno sjednává na dobu neurčitou.

7.Podle § 1785 o. z. se smlouvou o smlouvě budoucí nejméně jedna strana zavazuje uzavřít po vyzvání v ujednané lhůtě, jinak do jednoho roku, budoucí smlouvu, jejíž obsah je ujednán alespoň obecným způsobem.

8.Z tohoto ustanovení vyplývá, že v budoucí smlouvě postačí obecné vymezení předmětu plnění, tedy uvedení podstatných náležitostí daného smluvního typu. Závazek musí být vymezen natolik určitě, aby bylo možno posoudit, zda byl splněn a aby teoreticky mohla být žalovanému jako povinnému soudem uložena vykonatelná povinnost k plnění.

9.Podle § 1257 odst. 1 o. z. věc může být zatížena služebností, která postihuje vlastníka věci jako věcné právo tak, že musí ve prospěch jiného něco trpět nebo něčeho se zdržet.

10.Podle § 1267 odst. 1 o. z. služebnost inženýrské sítě zakládá právo vlastním nákladem a vhodným i bezpečným způsobem zřídit na služebném pozemku nebo přes něj vést vodovodní, kanalizační, energetické nebo jiné vedení, provozovat je a udržovat. Vlastník pozemku se zdrží všeho, co vede k ohrožení inženýrské sítě, a je-li to s ním předem projednáno, umožní oprávněné osobě vstup na pozemek po nezbytnou dobu a v nutném rozsahu za účelem prohlídky nebo údržby inženýrské sítě. Podle odst. 2 je-li to výslovně ujednáno, zahrnuje služebnost právo zřídit, mít a udržovat na služebném pozemku také potřebné obslužné zařízení, jakož i právo provádět na inženýrské síti úpravy za účelem její modernizace nebo zlepšení její výkonnosti. Podle odst. 3 oprávněná osoba zpřístupní vlastníku pozemku dokumentaci inženýrské sítě v ujednaném rozsahu, a není-li ujednán, v rozsahu nutném k ochraně jeho oprávněných zájmů.

11.Zákonné náležitosti smlouvy o zřízení věcného břemene byly uvedeny zejména v čl. III a IV , zkratka, . Časové vymezení trvání věcného břemene není podstatnou náležitostí smlouvy o zřízení věcného břemene. Z jazykového vyjádření podstaty daného věcného břemene (provádět obnovu, výměnu a modernizaci zařízení distribuční soustavy) vyplynulo zřízení věcného břemene na dobu neurčitou, nejen na dobu existence instalovaného zařízení distribuční soustavy. Všechny skutečnosti namítané žalovanou v odvolání týkající se podstaty a rozsahu věcného břemene, musely být žalované známy již při uzavírání smlouvy o smlouvě budoucí. Změnu poměrů, jak správně uvedl okresní soud, nebylo možné dovodit.

12.Žalobkyně nepochybila, když v žalobě o nahrazení projevu vůle uvedla navrhovaný text smlouvy o zřízení věcného břemene.

13.Podle § 1787 odst. 1 o. z. nesplní-li zavázaná strana povinnost uzavřít smlouvu, může oprávněná strana požadovat, aby obsah budoucí smlouvy určil soud nebo osoba určená ve smlouvě. Neurčí-li tato osoba obsah budoucí smlouvy v přiměřené lhůtě nebo odmítne-li jej určit, může oprávněná strana navrhnout, aby jej určil soud. Podle odst. 2 obsah budoucí smlouvy se určí podle účelu, který má uzavření budoucí smlouvy zřejmě sledovat. Přitom se vychází z návrhů stran a přihlédne se k okolnostem, za kterých byla smlouva o smlouvě budoucí uzavřena, jakož i k tomu, aby práva a povinnosti stran byly poctivě uspořádány.

14.Z uvedeného ustanovení vyplývá, že žalobkyně mohla podat žalobu na určení obsahu smlouvy. Obsah smlouvy by stanovil soud s přihlédnutím k oprávněným požadavkům obou stran. I v takovém případě by však nebyl návrh textu smlouvy ze strany žalobkyně pochybením. Soud by však do rozsudku nemusel přenést žalobkyní navrhované znění smlouvy, výsledná smlouva obsažená ve výroku rozsudku by se mohla v zájmu poctivého uspořádání poměrů mezi stranami od žaloby lišit.

15.Žalobkyně však zvolila typ žaloby o nahrazení projevu vůle žalované. Pro případ, že by měl soud za to, že navrhovaný text smlouvy o zřízení věcného břemene je v rozporu se , zkratka, nebo v rozporu se zákonem, musela by být taková žaloba zamítnuta. V případě nahrazení projevu vůle žalované spočívajícím v akceptaci návrhu žalobkyně by nebylo možné do takového návrhu žalobkyně soudně zasahovat.

16.Okresní soud se zabýval oprávněností návrhu žalobkyně na uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene. Okresní soud vycházel z obecných ustanovení týkajících se věcného břemene. Přihlédl i k úpravě zák. č. 484/2000 Sb. energetického zákona (dále jen „EZ“).

17.Podle § 25 odst. 3 písm. e) EZ má provozovatel distribuční soustavy právo v souladu se zvláštním právním předpisem zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech zařízení distribuční soustavy, přetínat tyto nemovitosti vodiči a umísťovat v nich vedení.

18.Podle § 25 odst. 4 věty před středníkem EZ je provozovatel distribuční soustavy povinen zřídit věcné břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odstavci 3 písm. e), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti za jednorázovou náhradu ve výši ceny zjištěné podle oceňovacího předpisu, pokud se strany nedohodnou jinak.

19.Okresní soud nepochybil, neshledal-li návrh , zkratka, uvedený v žalobě v rozporu ani se , zkratka, ani se zákonem. Proto správně vyhověl žalobě na nahrazení projevu vůle žalované takový návrh akceptovat.

20.Na základě výše uvedeného krajský soud rozsudek okresního soudu v obou výrocích jako věcně správný potvrdil (§ 219 o. s. ř.).

21.Žalobkyně má právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (§ 224 odst. 1, § 142 odst. 1 o. s. ř.). Žalobkyni náleží náhrada odměny advokáta ve výši , částka, a náhrada hotových výdajů , částka, za vyjádření k odvolání a účast u jednání dne , datum, , celkem , částka, (§ 9 odst. 3 písm. b/ a § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.). Žalobkyně žádala nahradit jízdné k jednání odvolacího soudu z , adresa, vlakem Českých drah ve výši , částka, . Podle § 157 zák. č. 262/2006 Sb. má žalobkyně právo na náhradu jízdného k jednání soudu ve výši , částka, . Podle § 14 odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. náleží žalobkyni náhrada za promeškaný čas , hodnota, advokáta ve výši , částka, . Žalobkyni náleží i náhrada DPH 21 % podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. ve výši , částka, . Soud uložil žalované nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady odvolacího řízení v celkové výši , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o. s. ř.).