38 C 112/2024-29

o zaplacení částky 10 878 Kč s příslušenstvím

Městský soud v Brně Datum rozhodnutí: 19.11.2024 ECLI:CZ:MSBR:2024:38.C.112.2024.1

I.Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 7.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75% ročně z částky 7.000 Kč od 30. 7. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II.Žaloba v části, podle které se žalobce domáhá zaplacení částky ve výši 3.878 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 9.800 Kč od 30. 6. 2023 do 29. 7. 2024, s úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 2.800 Kč od 30. 7. 2024 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 2,25% ročně z částky 7.000 Kč od 30. 7. 2024 do zaplacení, se zamítá.

III.Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 284 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1.Žalobou podanou u Městského soudu v Brně dne 15. 12. 2023 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 10.878 Kč s příslušenstvím a úhradu nákladů řízení s odůvodněním, že žalobce na základě smlouvy o úvěru ze dne 24. 2. 2023 mohl poskytnout žalovanému úvěr až do výše 20.000 Kč, žalovaný čerpal finanční prostředky ve výši 7.000 Kč. Pohledávka žalobce se skládá z nesplacené jistiny ve výši 7.000 Kč a ze smluvního úroku ve výši 40% ročně z jistiny v kapitalizované výši 2.800 Kč. Žalovaný však dosud žalobci dlužnou částku nevrátil, i když byl splatný nejpozději dne 23. 6. 2023. Žalobce se také domáhá zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny, kapitalizované částkou 2.861 Kč. Žalobce marně vyzýval žalovaného k uhrazení dlužných částek.

2.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3.V souladu s ust. § 115a o.s.ř. k projednání věci samé soud nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání za použití ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. souhlasili.

4.Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:5. Žalobce předložil soudu žalovaným fyzicky nepodepsanou smlouvu o úvěru ze dne 24. 2. 2023, na základě které měl žalobce poskytnout žalovanému peněžní prostředky až do výše 20.000 Kč. Žalovaný měl splatit poskytnutou částku s úrokem a s náklady na úvěr odpovídající roční procentní sazbě (RPSN)ve výši 5518,06%. Z potvrzení o platbě ze dne 24. 2. 2023 vyplývá, že žalobce poskytnul na účet žalovaného dne 24. 2. 2023 částku 7.000 Kč. Žalobce vyzýval žalovaného k zaplacení dlužné částky nejprve prostřednictvím zesplatnění spotřebitelského úvěru ze dne 26. 6. 2023 a také výzvou k úhradě ze dne 1. 12. 2023. Z ostatních provedených důkazů nebyly zjištěny pro spor žádné rozhodné skutečnosti.

6.Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „OZ“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7.Podle ust. § 2399 odst. 1 OZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

8.Podle ust. § 2048 OZ ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

9.Podle ust. § 1813 OZ se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

10.Podle ust. § 2993 OZ plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

11.Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je z části důvodná. Žalobce tvrdil, že byla uzavřena smlouva na dálku. Z žádného z předložených důkazů však nevyplynulo, že by konkrétně žalovaný se smlouvou souhlasil. Smlouva není žalovaným podepsána ani zde není možnost jednoznačného určení jednající osoby, když kopie občanského průkazu, nemůže jednoznačně určit, kdo byl jednající osobou, která občanský průkaz poskytla, na rozdíl od osobního kontaktu, kde má jednající možnost ověřit alespoň shodu vzhledu s osobou na občanském průkazu. Na dálku fyzicky podepsána smlouva zase umožňuje odborně posoudit pravost podpisu osoby. Způsob uzavírání smluv uvedený věřitelem neumožňuje žádnou aspoň relativní možnost identifikace osoby akceptující obsah smlouvy. K jednoznačné identifikaci vůle jednající osoby při elektronické komunikaci slouží především kvalifikovaný elektronický podpis. Dále je tu možnost sjednat mezi účastníky jiný způsob identifikace osoby prostřednictvím elektronických prostředků, ale dohoda o tomto způsobu musí být smluvně uzavřena způsobem, který dovoluje jednoznačně identifikovat jednající osobu dle zákonných prostředků, a nikoliv dohodnutým způsobem, jelikož ten je možné použít až po účinnosti smlouvy.

12.Obecně písemnost smlouvy vyžaduje smlouvu sepsanou na fyzickém podkladu, který je pak stvrzen účastníky podpisem. Obsah smlouvy je pak (v teoretické rovině) neoddělitelný od podpisů. Na obdobném principu funguje kvalifikovaný elektronický podpis, který přes státem uznanou certifikační autoritu identifikuje osobu, která podpis na určitý dokument připojila, a zaručuje integritu dat a podpisu (že se podepsaná data od podpisu nezměnila). Nároky na smlouvu uzavřenou prostředky elektronické komunikace by měly pro fikci písemnosti dle ust. § 561 odst. 1 OZ pak dle názoru soudu splňovat alespoň obdobnou propojenost „podpisu“ účastníků a elektronického dokumentu. Jedině pak lze alespoň v rámci rozumných možností zaručit zachycení obsahu jednání a určení jednající osoby zároveň (v informatickém názvosloví authentication a identificiation). Opsání kódu ze SMS a jeho uvedení na konci elektronického dokumentu toto vzájemné propojení nevytváří, neboť tento kód může jakákoliv osoba umístit na jakýkoliv jiný konec elektronického dokumentu bez jakékoliv možnosti ověřit, kdo jej tam připojil (obdoba napsání jména na fyzické smlouvě na psacím stroji) a zda následně tento dokument nebyl změněn (je obecnou známostí, že většina elektronických dokumentů je přes editor změnitelná, pokud není jakkoliv chráněná před změnou např. zakódováním).

13.Právním posouzením věci dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná z titulu vydání bezdůvodného obohacení, když předestřená smlouva nebyla ze strany žalovaného řádně podepsána a tím pádem nebylo prokázáno, že by došlo k uzavření předmětné smlouvy. Věřitel tak měl poskytnout žalovanému peněžní prostředky bez právního důvodu, a to v částce celkem 7.000 Kč. Žalovaný zůstal ve sporu neaktivní a netvrdil ani nedokazoval žádné rozhodné skutečnosti. Žalobci tak vznikl dle § 2993 OZ nárok na vrácení poskytnuté částky ve výši 7.000 Kč. Soud tedy žalobě vyhověl a zavázal žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 7.000 Kč včetně příslušenství, tj. úroku z prodlení v zákonné výši stanovené dle § 1970 OZ ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobce vyzval žalovaného k uhrazení dlužné částky přípisem ze dne 1. 12. 2023, žalobce však soudu nepředložil doklad o odeslání této výzvy. S ohledem na uvedené se žalovaný ocitl v prodlení dnem 29. 7. 2024, kdy byla žaloba žalovanému doručena do vlastních rukou. Ode dne následujícího tedy žalobci náleží úrok z prodlení. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

14.Vzhledem k tomu, že nebyla prokázána existence celé úvěrové smlouvy, nepřiznal soud žalobci úroky z úvěru či poplatky, neboť podklad pro jejich přiznání – úvěrová smlouva – dle výsledků dokazování neexistuje. Při neexistenci úvěrové smlouvy tak není důvod zkoumat případnou výši obvyklého úroku, jako bývá činěno v případech pouhé částečné neplatnosti úvěrových smluv co do sjednaného vysokého úroku z úvěru. Soud tak žalobci nepřiznal ani žalovaný úrok ani zákonný obvyklý úrok.

15.Co se týče nároku na smluvní pokutu, soud žalobu zamítnul, když, jak je výše uvedeno, nebylo prokázáno, že by byly jednotlivé smlouvy uzavřeny a nebylo tak prokázáno, že by žalobci nárok na zaplacení těchto částek vzniknul.

16.S ohledem na neprokázání existence výše uvedených smluv se soud dále nezabýval otázkou ohledně případné absolutní neplatnosti smlouvy pro nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného ze strany žalobce (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39 či rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018) či alespoň absolutní neplatnosti některých ujednání smlouvy pro rozpor s dobrými mravy (nález Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18) či pro nepřiměřený zisk žalobce k poskytnutému plnění žalovanému (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1993/2001), které by dle obsahu tvrzení žalobce ohledně podmínek sjednání smluv mohla přicházet v úvahu.

17.O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. Plná náhrada nákladů řízení žalobce by byla představována zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč a odměnou právního zástupce žalobce dle ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), v platném znění, a to za tři úkony právní služby po 300 Kč, dále za tři náhrady hotových výdajů za úkony učiněné po 100 Kč dle ust. § 14b odst. 5 advokátního tarifu, a to za tyto úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, písemné podání soudu ve věci samé – žaloba, a daň z přidané hodnoty z těchto částek ve výši 252 Kč dle ust. § 137 odst. 1, 3 o.s.ř. Celkem se jedná o částku 2.252 Kč. Žalobce byl úspěšný z 56,3 % a žalovaný tak byl úspěšný z 43,7 %. Žalobci tak náleží 12,6 % z 2.252 Kč. Žalobci tak náleží částka 284 Kč po zaokrouhlení, kterou je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobce v souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku. O třídenní lhůtě bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.

18.Žaloba splňuje všechny náležitosti určené § 14b odst. 1 advokátního tarifu, když z praxe je soudu známo, že žalobce podává velké množství stejných žalob, ve kterých jsou měněny pouze údaje o úvěru a žalovaných.

Odkazované předpisy

Související rozhodnutí

21 C 246/2025-17 15.04.2026

rozvod manželství

72 C 22/2026-23 14.04.2026

10 534 Kč s příslušenstvím - příspěvek za nepojištěné vozidlo

41 C 127/2025-32 10.04.2026

zaplacení 17 665 Kč - nedoplatek na elektřině

37 C 39/2026-23 09.04.2026

11 993,18 Kč s příslušenstvím - úvěr

16 C 256/2025-35 09.04.2026

20 000 Kč s příslušenstvím - bezdůvodné obohacení

Komentáře 0

Pro psaní komentářů se prosím přihlaste.

Informace

Spisová značka	38 C 112/2024-29
Soud	Městský soud v Brně
Soudce	Mgr. Ivo Kadrmas
Datum rozhodnutí	19.11.2024
Datum zveřejnění	17.01.2025
ECLI	ECLI:CZ:MSBR:2024:38.C.112.2024.1

Přihlaste se a sledujte podobná rozhodnutí

Registrace zdarma Přihlásit se

38 C 112/2024-29

o zaplacení částky 10 878 Kč s příslušenstvím

Odkazované předpisy

Související rozhodnutí

Komentáře 0

Informace

Klíčová slova

Podobná rozhodnutí

Další od tohoto soudu

Spolupracující weby

Oblíbené

Historie prohlížení