10 C 297/2024-20
O zaplacení 14 925 Kč s příslušenstvím
Okresní soud v Litoměřicích
Datum rozhodnutí: 06.11.2024
ECLI:CZ:OSLT:2024:10.C.297.2024.1
I.Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč se 14,75% zákonným úrokem z prodlení z této částky , datum, do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
II.Žaloba se zamítá co do částky 4 925 Kč s příslušenstvím a co do částky 108,56 Kč na kapitalizovaném zákonném úroku.
III.Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 766 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
1.Žalobkyně ve své žalobě domáhala vydání elektronického platebního rozkazu s tím, že se žalovaným dne , datum, uzavřela úvěrovou smlouvu, když se jednalo o bezúčelový spotřebitelský úvěr. Žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, a to zjištěním prostřednictvím registrů, zda žalovaný má další úvěry a zda tyto platí. Prověřovala i registr SOLUS, Centrální evidenci exekucí a insolvenční rejstřík. Částka 10 000 Kč podle smlouvy žalovanému byla poskytnuta na 24 měsíců s poplatkem za poskytnutí ve výši 330 Kč. Tato částka pak byla dne , datum, zaslána na účet číslo , č. účtu, , což byl účet, který označil žalovaný ve smlouvě. Dále byly sjednány ještě další poplatky, a to poplatek za expres výplatu 199 Kč, poplatek za tzv. bezpečnou splátku 99 Kč, v rámci 2. – 8. splátky se pak vynáší úrok pevnou částku ve výši 490 Kč. Žalovaný však na dluh neuhradil ničeho a dostal se tak do prodlení. Žalovanému pak byla v souladu s úvěrovou smlouvou napočítána smluvní pokuta, a to dne , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., , datum, a , datum, á 500 Kč a dále účelně vynaložené náklady á 300 Kč dne , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., , datum, a , datum, a dne , datum, 130 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný dluh ani přes předžalobní upomínky ze dne , datum, nezaplatil, žalobkyni nezbylo než podat předmětný návrh. Úvěr byl zesplatněn , datum, a žalovaný byl vyzván k zaplacení celého úvěru včetně smluvní pokuty. Celkem tedy žalobkyně má za žalovaným pohledávku 14 925 Kč, která se skládá z neuhrazené jistiny 10 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru 330 Kč, poplatku za expres výplatu ve výši 199 Kč, poplatku za bezpečnou splátku ve výši 396 Kč, úroku celkové výši 1 470 Kč, účelně vynaložených nákladů v celkové výši 1 030 Kč a smluvních pokut v celkové výši 1 500 Kč. Žalobkyně pak požaduje i zákonný úrok z prodlení od , datum, .
2.Soud ve věci po č.j. EPR , č. účtu, –, Anonymizováno, vydal dne , datum, elektronický platební rozkaz. Tento se žalovanému nepodařilo doručit vlastních rukou, a proto byl zrušen a ve věci bylo nařízeno jednání. K jednání se zástupce žalobce nedostavil po omluvě, žalovaný bez omluvy, ačkoliv měl řádně vykázáno doručení, a proto soud jednal v jeho nepřítomnosti podle § 101 odstavec 3 o.s.ř.
3.Z úvěrové smlouvy, kterou uzavřeli účastníci dne , datum, , bylo zjištěno, že předmětem úvěru byla částka 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal dále zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru 330 Kč, a to v 24 splátkách, když celková částka k vrácení byla 13 760 Kč bez doplňkových služeb, které byly sjednány: poplatek za expres výplatu jednorázově 199 Kč, za službu bezpečná splátka 99 Kč měsíčně, poplatek za korunový odklad 990 Kč. Ve smlouvě byla také další ustanovení týkající se smluvní pokuty při řádném neplacení, jakož i dalších sankcích. Součástí byl i splátkový kalendář, kdy žalovaný měl zaplatit , datum, 1045 Kč, v prosinci 2023 až v červnu 2024 á 1 006 Kč a od července 2024 do října 2025 pak splátky á 516 Kč.
4.Z výpisu o proplacení smlouvy bylo zjištěno, že žalobkyně dne , datum, na číslo účtu , č. účtu, zaslala částku 10 000 Kč.
5.Z potvrzení o provedení ověření bonity klienta žalobkyní bylo zjištěno, že je potvrzováno, že žalovaný měl výši příjmu 27 000 Kč, ostatní členové domácnosti 15 000 Kč. Splátky jiným společnostem měl pak v částce 5 000 Kč. Neprocházel pak žádnými registry dlužníků.
6.Z předžalobní upomínky bylo zjištěno, že byla zaslána žalovanému dne , datum, s tím, že měl žalovaný zaplatit do , datum, .
7.Podle § 2395 a následujících občanského zákoníku číslo 89/2012 Sb. účinného od , datum, (dále jen OZ) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8.Podle § 86 odstavec 1 zákona číslo 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných spolehlivých, dostatečných a přiměřených informacích získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
9.Podle § 87 odstavec 1téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odstavec 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
10.Podle § 2991 odstavec 1 OZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
11.Podle § 2991 odstavec 2 OZ bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
12.Nejprve se soud zabýval předloženou úvěrovou smlouvou se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem (článek 8 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23.04.2008 a také rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 18.12.2014 ve věci C-449/13 Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a další a jeho transpozicí ve výši uvedeném ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru.
13.V projednávané věci žalobkyně sice tvrdí, avšak řádně neprokazuje (nebyly předloženy žádné listiny), že by s odbornou péčí posuzovala schopnost spotřebitele, tj. žalovaného, splácet úvěr poskytnutý ve výši 10 000 Kč + další částky připadající na poplatek za úvěr a dále za službu bezpečná splátka a poplatek za expresní výplatu), a to ve 24 splátkách shora uvedených. Žalobkyně pouze tvrdila, že zjistila, že žalovaný má příjem 27 000 Kč, ostatní členové domácnosti 15 000 Kč a ze splácí jiným společnostem 5 000 Kč. Zjevně nebyly zjišťovány celkové majetkové poměry žalovaného, jeho příjmy za delší období, výdaje, závazky apod. Žalobkyně dle shora citovaného zákonného ustanovení je povinna náležitým způsobem prověřovat tvrzení žadatele o úvěr. Pokud totiž doložení tvrzení žadatelů o své bonitě nevyžaduje, nepostupuje v souladu s citovaným ustanovením a nelze než uzavřít, že neplní řádně povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Z posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebiteli v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, případně domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. K zjištění úvěruschopnosti klienta je nutné zejména podrobně analyzovat osobní, respektive domácí rozpočet spotřebitele, žadatele o spotřebitelský úvěr, a to na obě jeho strany, tedy jak příjmy, tak výdaje, přičemž věřitel musí vždy zohlednit rodinné postavení spotřebitele, tedy, zda vyživuje další osoby, nebo naopak, zda se na financování provozu domácnosti podílí další osoba. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je ryze individuální záležitost v tom smyslu, že se týká jednotlivého spotřebitele ve vztahu ke konkrétnímu spotřebitelskému úvěru.
14.Zákon o spotřebitelském úvěru sice ukládá dlužníkovi povinnost poskytnout věřiteli údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (§ 84 zákona číslo 257/2016 Sb.), avšak tato povinnost nepřesouvá důkazní břemeno za správnost poskytnutí údajů na spotřebitele ani nezbavuje věřitele povinnosti jednat s odbornou péčí. Věřitel se tedy nemůže s informacemi získanými od spotřebitele bez dalšího spokojit a brát je jako fakt, ale je povinen tyto informace s odbornou péčí vyhodnotit a důkladně je prověřit. Pokud má věřitel pochybnosti o jejich správnosti (například pokud výdaje na bydlení či stravování nebo jiné náklady neodpovídají cenám v místě a čase obvyklých) je věřitel povinen požadovat po spotřebiteli objasnění takových údajů, popř. v rámci svých možnosti jiným způsobem ověřit. Údaje pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele musí být aktuální a musí vypovídat o finanční situaci spotřebitele v okamžiku, kdy žádá o spotřebitelský úvěr.
15.Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí z 01.04.2015 sp. zn. 1As 30/2015 uzavřel, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověřování (požadavku na doložení) těchto tvrzení (například potvrzením o zaměstnání a příjmů, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.). Nejvyšší soud v uvedeném rozhodnutí dále mimo jiné uvedl, že předobrazem shora citovaného ustanovení k posouzení úvěruschopnosti dle zákona o spotřebitelském úvěru je článek 8 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23.04.2008. Soudní dvůr, který se zabýval výkladem tohoto článku, konstatoval, že „…poskytovatel úvěru musí v každém jednotlivém případě s přihlédnutím k jeho konkrétním okolnostem zvážit, zda se jedná o příslušné informace a zda jsou tyto informace dostatečné pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. V tomto ohledu se dostatečnost uvedených informací může lišit podle okolností, za nichž dojde k uzavření úvěrové smlouvy podle osobní situace spotřebitele nebo podle částky úvěru uvedené v této smlouvě. Toto posouzení lze provést pomocí podkladu o finanční situaci spotřebitele, ale nelze vyloučit možnost, aby poskytovatel úvěru zohlednil případné dříve získané znalosti o finanční situaci zájemce o úvěr. Avšak pouhá, ničím nepodložená, či nedostatečně podložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady.“16. Soud pak tedy v projednávaném případě dospěl k závěru, že žalobkyně v řízení před soudem I. stupně neprokázala, že by kvalifikovaně a s odbornou péčí jako poskytovatel úvěru zjišťovala, a především ověřovala bonitu žalovaného, zda by byl schopen splácen po 24 měsíců částku 10 000 Kč, respektive tuto částku navýšenou o poplatek a další služby, když nedoložil ani, jak k údaje, které uvedl, získal.
17.Soud pro úplnost dodává, že pokud dle ustanovení § 87 zákona číslo 257/2016 Sb. spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti (smlouvy z důvodu uzavření smlouvy v rozporu s ustanovením § 86 odstavec 1 zákona o spotřebitelském úvěru) v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy, nelze toto ustanovení vykládat tak, že pokud dlužník námitku neplatnosti sám aktivně neuplatní (například podáním žaloby na neplatnost sjednané smlouvy o úvěru) nemůže se soud z moci úřední zabývat úvěrovou smlouvou se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem dle článku 8 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, . Tento závěr je plně v souladu jak s názorem Nejvyššího soudu k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích prezentovaném v rozsudku ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, , kde mj. uvedl, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka, tedy spotřebitele, ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli, aby dlužníka – spotřebitele náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná, a to shodně s nálezem Ústavního soudu ze dne , datum, IIIÚS 4129/18, který na citované rozhodnutí Nejvyššího soudu odkazuje s tím, že výslovně uvádí, že nezkoumá-li obecný soud zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v článku 36 odstavec 1 Listiny základních práv a svobod.
18.S ohledem na shora uvedené závěry soudu tedy po právní stránce nezbylo než věc posoudit tak, že smlouva o úvěru uzavřená dne , datum, je neplatná. Současně má soud v řízení za prokázané, že žalobkyně poskytla žalovanému částku 10 000 Kč jako úvěr, což je částka, kterou žalobkyně zaslala žalovanému na jím uvedený účet. Soud proto dospěl k závěru, že se v této výši žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, a to o celou částku 10 000 Kč, když ničeho nevrátil.
19.Protože má soud úvěrovou smlouvu za neplatnou, tak veškeré další žalobní nároky plynoucí z úvěrové smlouvy byl nucen zamítnout, neboť uvedené nároky jsou povahou akcesorické a váží se k hlavnímu, tedy k úvěrovému vztahu, který byl neplatně sjednán.
20.Pokud by se žalobkyně dostavila k jednání, byl by v souladu s § 118a odstavec 3 o.s.ř. soudem poučen o tom, že dosud nedoplnil skutková tvrzení ohledně skutečnosti, že smlouva nebyla uzavřena v rozporu s dobrými mravy vzhledem k výši souhrnného poplatku a též ohledně tvrzení ohledně úvěruschopnosti. Svou neúčastí na jednání však žalobce znemožnil soudu poskytnout mu takové poučení a současně se tohoto dobrodiní soudu vzdal (viz například usnesení Ústavního soudu ČR sp. zn. IIÚS 175/04 či rozsudek Vrchního soudu v Praze sp. zn. , spisová značka, ), když jak vyplývá z ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR (například rozsudek sp. zn. , spisová značka, ), potřebná poučení soud poskytuje pouze při jednání, popřípadě při přípravném roku nařízeném podle ustanovení § 114c o.s.ř. a není tedy možné poučovat žalobce o neunesení důkazního břemene mimo jednání či přípravný rok. Nedostavení se účastníka k jednání není v žádném směru důvodem pro odročování jednání za účelem splnění poučovací povinnosti podle § 118a odstavec 1 a 3.
21.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že v případě 100 % úspěšnosti by žalobkyni byla přiznána částka ve výši 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 500 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21%, tj. 252 Kč. Žalobkyně však byla úspěšná pouze v 67 %, žalovaný pak v 33 %, tzn. že úspěch žalobkyně je 34 % z částky 2 252 Kč což činí celkem 766 Kč.
Odkazované předpisy
- § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.
- § 101 z. č. 99/1963 Sb. (§ 101)
- § 114c z. č. 99/1963 Sb. (§ 114c)
- § 118a z. č. 99/1963 Sb. (§ 118a)
- § 142 z. č. 99/1963 Sb. (§ 142)
- § 2395 z. č. 89/2012 Sb. (§ 2395)
- § 2991 z. č. 89/2012 Sb. (§ 2991)
- § 84 z. č. 257/2016 Sb. (§ 84)
- § 86 z. č. 257/2016 Sb. (§ 86)
- § 87 z. č. 257/2016 Sb. (§ 87)
Související rozhodnutí
Informace
| Spisová značka | 10 C 297/2024-20 |
|---|---|
| Soud | Okresní soud v Litoměřicích |
| Soudce | JUDr. Alena Herčíková |
| Datum rozhodnutí | 06.11.2024 |
| Datum zveřejnění | 17.01.2025 |
| ECLI | ECLI:CZ:OSLT:2024:10.C.297.2024.1 |
Přihlaste se a sledujte podobná rozhodnutí
Klíčová slova
Podobná rozhodnutí
20 C 252/2020-44
Okresní soud v Litoměřicích
02.12.2020
Okresní soud v Litoměřicích
36 C 297/2020-63
Okresní soud ve Zlíně
02.12.2020
Okresní soud ve Zlíně
32 C 235/2020-34
Okresní soud v Mostě
01.12.2020
Okresní soud v Mostě
32 C 166/2020-27
Okresní soud v Mostě
03.11.2020
Okresní soud v Mostě
5 C 226/2020-54
Okresní soud v Kroměříži
07.12.2020
Okresní soud v Kroměříži
Další od tohoto soudu
15 C 69/2026-38
23.04.2026
o 15 000 Kč s příslušenstvím
13 C 51/2026-25
22.04.2026
o 34 424 Kč s příslušenstvím
15 C 335/2025-66
14.04.2026
o 43 679 Kč s příslušenstvím
13 C 37/2026-72
30.03.2026
o 16 484,10 Kč s příslušenstvím
4 T 10/2026-1577
30.03.2026
Trestní věc
Komentáře 0