15 C 175/2023-242

1.Žalobci se podanou žalobou domáhali ochrany svého vlastnictví. V žalobě uvedli, že žalovaní v bezprostřední blízkosti hranice pozemků , Anonymizováno, k.ú. , adresa, , obec , adresa, ve vlastnictví žalobců a pozemku , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , obec , adresa, vysadili živý plot ze stromů konkrétně tújí – Zeravu západního (thuja occidentalis). Tento živý plot je v současné době 180 cm vysoký, je hustě osazen v bezprostřední blízkosti laťkového plotu, který si žalobci vybudovali mezi výše uvedenými pozemky. Živý plot porušuje ustanovení § 1017 nového OZ, když nedodržuje minimální povolenou vzdálenost 1,5 m od plotu a poškozuje jej. Žalobci opakovaně vyzývali žalované, aby živý plot odstranili, popř. přemístili na přípustnou vzdálenost. Původně žalobci požadovali výhradně odstranění živého plotu do vzdálenosti 1,5 m od společné hranice. V průběhu řízení žalobci několikrát změnili žalobu a v definitivním znění se domáhali primárně, aby soud uložil žalovaným povinnost ve lhůtě 2 měsíců od právní moci rozsudku odstranit z pozemku , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , obec , adresa, veškeré túje nalézající se do vzdálenosti 50 cm od hranice s pozemkem p.č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , obec , adresa, , a pro případ, že by soud neshledal důvody pro vyhovění tomuto návrhu, žalobci podali eventuální petit, kterým se domáhali, aby soud uložil žalovaným povinnost túje nacházející se do 50 cm od plotu oddělujícího obě parcely 2x ročně stříhat, a to jednou v době od 1. 4. do 30. 4. a jednou od 1. 10. do 30. 10., aby výška tújí byla maximálně 165 cm a větve tújí byly vzdáleny nejméně 25 cm od plotu. Tento poslední změněný návrh soud připustil v souladu s § 95, odst. 1 o.s.ř. usnesením vyhlášeným při ústním jednání dne 26. 4. 2024. Žalobci dále zmínili rozsudek Krajského soudu v , adresa, – pobočka v Liberci ze dne 16. 1. 2024 č. j. , spisová značka, , kterým byl změněn rozsudek OS v , adresa, ze dne 19. 4. 2013 č. j. , spisová značka, tak, že bylo určeno, že žalobci jsou vlastníky pozemku 937/3, který vydrželi. Žalobci dále namítli, že plot nelze ze strany pozemku žalovaných nijak nelze ošetřovat. Větve tújí tlačí na plot, poškozují jej a zkracují jeho životnost. Dále žalobci namítli, že nelze po nich spravedlivě požadovat, aby strpěli ošetřování tújí z jejich pozemku, protože to znamená každoroční mnohahodinovou asistenci žalobců u plotu při ošetřování tújí, a to 2x ročně. Nelze po žalobcích ani spravedlivě požadovat, aby nechali žalované nebo jiné osoby pohybovat se po jejich pozemku bez dohledu. Efektivní řešení spatřují v jednorázovém přesazení tújí.

2.Žalovaní v průběhu řízení uvedli, že před podáním žaloby žalobci osobně s žalovanými nic neřešili. Dopis ze strany žalobců obdrželi dne 22. 6. 2023 a následně ještě 26. 7. 2023. Zpochybnili tvrzení žalobců, že túje byly vysázeny až v roce 2015, tedy poté, kdy žalobci postavili nový plot. Žalobci vyzvali žalované k odstranění či přemístění tújí poprvé v předžalobní výzvě ze dne 15. 8. 2023. Předtím je žalobci vyzývali pouze ke zkrácení výšky tújí, čemuž se žalovaní nebrání. Je pravdou, že k ořezání tújí nedošlo s ohledem na vysoký věk a zdravotní stav žalovaných a nutnosti vstoupit na pozemek žalobců. Dále připomněli, že túje byly vysázeny v roce 2013, to je za platnosti občanského zákoníku 40/1964 Sb., který jejich výsadbu nijak nereguloval. V této souvislosti odkázali na judikaturu NS ČR, a to rozhodnutí 22 Cdo 5259/2015, dle kterého se nelze domáhat odstranění stromu vysazeného do dne 31. 12. 2013.

3.Soud dne 10. 11. 2023 provedl ohledání na místě samém. Bylo zjištěno, že pozemky , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, jsou odděleny plastovým plaňkovým plotem. Na pozemku , Anonymizováno, jsou podél celého plotu vysazeny túje. Soud namístě samém změřil vzdálenost rostlin od plotu cca 35 cm. Dále bylo zjištěno, že větve tújí částečně prorůstají skrz plaňky plotu až do šíře 40 cm. Na povrchu nebyly shledány žádné kořeny a ani nebylo shledáno poškození plotu. Soud na místě samém vyhotovil fotografie, které jsou přílohou protokolu o místním ohledání.

4.Z výpisu z katastru nemovitostí , Anonymizováno, pro k.ú. , adresa, , obec , adresa, bylo zjištěno, že pozemek , Anonymizováno, je zapsán v SJM , Jméno žalobce B, a , Jméno žalobce A, . Dále bylo zjištěno z , Anonymizováno, pro k.ú. , adresa, , obec , adresa, , že pozemek p.č. 937/1 je zapsán v SJM , Jméno žalované, a Pharm. , tituly za jménem, , jméno FO, .

5.Z předžalobní výzvy datované 15. 8. 2023 podané prostřednictvím právní zástupkyně žalobců bylo zjištěno, že žalobci vyzývají žalované k odstranění živého plotu od plotu žalobců, respektive jeho přemístění na přípustnou vzdálenost, a to ve lhůtě 5 dnů. Dále zde žalobci konstatují, že živý plot ze stromu byl vysazen v bezprostřední blízkosti plotu žalobců, zasahuje do něj, narušuje jeho konstrukci a kořeny prorůstají do pozemku. Z podacího lístku bylo zjištěno, že uvedená výzva byla podána na poště , adresa, dne 28. 8. 2023. Dále byl předložen dopis žalobců adresovaný žalovaným datovaný 22. 6. 2023, kde žalobci konstatují, že živý plot je protiprávně vysázen na hranici pozemků, nicméně v rámci zachování sousedských vztahů a po dohodě souhlasili, aby plot zůstal na místě, ale za podmínky, že bude pravidelně stříhán do výšky 1,5 m a nebude zasahovat a narušovat plot žalobců.

6.Po výzvě soudu podle § 118a, odst. 1 a 3 o.s.ř., aby prokázali, že túje lze přemístit tak, aby nedošlo k jejich poškození či jejich definitivnímu zničení a jakým způsobem, a do jakých rozměrů, a v jakém vegetačním období lze udržovat rostliny tújí, žalobci předložili odborný posudek , tituly před jménem, , jméno FO, . S ohledem na návrh účastníků soud , tituly před jménem, , jméno FO, ustanovil znalcem a po složení znaleckého slibu jej vyslechl při ústním jednání dne 26. 4. 2024. Výslech znalce byl realizován za situace, kdy žalovaní v průběhu řízení nechali túje ořezat zahradníkem, a to ze svého pozemku. Znalec při výslechu potvrdil své odborné vyjádření. V tomto vyjádření znalec konstatoval, že se jedná o kultivar túje západní – thuja occidentalis (brabant) ve věku 15 let, kde na místě samém zjistil, že výška živé stěny je 2,15 m, průměr živé stěny je 1,28 m, zdravotní stav posoudil jako velmi dobrý, s poškozením 10 – 20 % povrchu a s životností na místě samém stabilní a perspektivní. Hodnotu živé stěny odhadl na 123 137 Kč. Na místě samém dle svého tvrzení napočítal 18 ks stromů a náklady na jejich přesazení odhadl částkou 100 374 Kč. Dále znalec uvedl, že tvarovací řez živé stěny je nutno provádět 2x až 3x ročně a minimální růstové přírůstky jsou v rozsahu 20 – 30 cm a minimální roční obvodové přírůstky v obvodu 5-10 cm. Stávající stromy v živé stěny by bylo nutno redukovat o 0,7 m, což je závažný zásah do jejich fyziologické stability. S ohledem na blízkost výsadby tújí od plotu by seříznutí živé části stěny nebylo možné, tento zásah by mohl vést až k odumření stromu. V případě ponechání růstu bez zásahu by mohly sílící větve do určité míry plot mechanicky poškodit. Poté, kdy se znalec seznámil s fotografiemi znázorňujícími ořezané stromy, uvedl, že takto hluboký řez je považován spíše za poškození. Jedná se o stromy relativně mladé, s možností regenerace, nicméně je nebezpečí, kdy dojde ke spálení zastíněných částí a poškození té hluboko ořezané části tújí. Dále se vyjádřil, že řez by se měl opakovat 2x, spíše 3x do roka. Dále zmínil problém při ořezání v souvislosti s nedostatečnou šíří uličky 25 cm. Dále se vyjádřil k tomu, zda by bylo realizovatelné seříznutí tújí o půl metru a uvedl, že přežití jednotlivých stromů by bylo hodně malé. Dále uvedl, že řez by měl být prováděn 3x, poprvé v období březen – květen, poté v červnu a následně ještě v srpnu a v září. Nakonec na základě protokolu z místního ohledání připustil, že počet tújí není 18, ale 48, což by znamenalo snížení nákladů spojených s přesazením jedinců.

7.Podle § 1012 věta druhá občanského zákoníku dle zákona 89/2012 Sb. (dále jen o.z.) vlastníku se zakazuje nad míru přiměřenou poměrům závažně rušit práva jiných osob, jakož i vykonávat takové činy, jejichž hlavním účelem je jiné osoby obtěžovat nebo poškodit.

8.Podle § 1013 odst. 1 o.z. vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk otřesy a jiné podobné účinky, (imise) vznikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat. Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, leda že se to opírá o zvláštní právní důvod.

9.Podle § 1016 odst. 2 o.z. neučiní-li to vlastník v přiměřené době poté, co ho o to soused požádal, smí soused šetrným způsobem a ve vhodné roční době odstranit kořeny nebo větve stromu přesahující na jeho pozemek, působí-li mu to škodu nebo obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu.

10.Podle § 1017 odst. l o.z. má-li proto vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil. Nestaví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí o.z.ro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 3 m.

11.Podle § 1021 vlastník umožní sousedovi vstup na svůj pozemek v době, rozsahu a způsobem, které jsou nezbytné k údržbě sousedního pozemku nebo hospodaření na něm, nelze-li tohoto účelu dosáhnout jinak. Soused však nahradí vlastníku pozemku škodu tím způsobenou.,12. V tomto případě bylo nesporně prokázáno, že žalovaní na hranicích pozemku p.č , Anonymizováno, vysadili 49 stromů kultivaru tújí západních, to do vzdálenosti cca 20-30 cm od plotu žalobců na hranici pozemků. Jak byl zjištěno při místním ohledání větve tújí prorůstají plaňkovým plotem do šířky až 2cca 50 cm. Před podáním žaloby účastníci komunikovali v souvislosti s požadavkem žalobců na zkrácení tújí, žalovaní se obecně tomuto nároku nebránili, ovšem do dne podání žaloby túje neostříhali. Soud odkazuje v této souvislosti na doklady o komunikaci účastníků. Požadavek žalobců na odstranění tújí byl žalovaným odeslán až v den podání žaloby.

13.Soud v tomto řízení řešil eventuální návrh, to znamená, že žalobci jako primárně požadovali odstranění tújí, a teprve pro případ, že by tento nárok nebyl soudem akceptován navrhli jako eventuální nárok ostříhání tújí. Soud se nejprve zabýval primárním návrhem žalobců, směřujícím k odstranění tújí, resp jejich posunutí do úrovně 50 cm od plotu. Z listinných důkazů, zejména účtenek vystavených společností HORNBACH dne 15.

10.2013 bylo zjištěno, že obsahují údaj o zakoupení 20 ks tújí Brabant (na každé účtence. Soud tedy považuje za prokázané, že žalovaní zakoupili túje a vysadili je na pozemek v průběhu roku 2013, tedy ještě za účinnosti občanského zákoníku 40/194 Sb., který žádná omezení týkající se vzdálenosti stromů od plotu neupravoval. Soudu nebyl předložen žádný důkaz o tom, že by túje byly zasazeny po datu 1. 1. 2014.V této souvislosti soud odkazuje na judikaturu Nejvyššího soudu, konkrétně rozhodnutí , spisová značka, . Dle právní věty nárok na odstranění stromů podle § 1017 odst. 1 o.z. nelze úspěšně uplatnit, jde-li o stromy vysázené před 1. lednem 2014. Soud dále vycházel z odborného vyjádření a výslechu znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , který sice úplně nevyloučil možnost přesazení tújí, ovšem s tím, že by přežila zřejmě jen část rostlin cca 60-80 %. Samotné přesazení by zároveň znamenalo podstatnou finanční zátěž. Znalec počítal s 18 rostlinami a dospěl k částce 100 373 Kč. Při ústním jednání po informaci, že je vysázeno 49 rostlin svůj závěr poněkud korigoval s tím, že cena za přesazení jedné rostliny by zřejmě byla nižší z důvodu menšího balu. Soud dospěl k závěru, že vysázením tújí v roce 2013 žalovaní neporušili žádný kogentní právní předpis. Pokud by návrhu bylo vyhověno a túje přesazeny tak by podstatná část stromů takový zásah nepřežila. Nelze ani přehlédnout výši nákladů s tím spojených, jak je shora uvedeno. Navíc, jak je níže uvedeno, odstranění tújí je pouze jednou z možných variant a situaci lze řešit i jiným způsobem. S ohledem na všechny tyto okolnosti soud zamítl primární návrh žalobců na odstranění, resp. přesunutí rostlin do vzdálenosti 50 cm od plotu.

14.Soud se dále zabýval eventuálním petitem, tedy aby soud uložil žalovaným uložil žalovaným dvakrát do roka túje stříhat konkrétně navrženým způsobem. Žalovaní v průběhu řízení tento nárok žalobců nezpochybnili a v průběhu řízení nechali túje ostříhat zahradníkem. Vzhledem k tomu, že žalobci kategoricky odmítli poskytnout součinnost a umožnit ostříhání tújí z jejich pozemku, byly všechny práce provedeny z pozemku žalovaných. Znalci , tituly před jménem, , jméno FO, byly předloženy fotografie ostříhaných tújí. Znalec hodnotil situaci tak, že se jednalo o radikální zásah, který je hodnocen spíše jako poškození stromů. Nicméně se jedná o mladé rostliny, které regenerují intenzivněji, nicméně může dojít k intenzivnímu prosychání stromů. Negativně hodnotil situaci, kdy není zachována dostatečné manipulační ulička. Pokud jde o výšku tújí, tak připustil výšku 2 m, ovšem i s tím, že by byl již omezený prostor pro práci. Dále zmínil i možné komplikace v souvislosti s plotem žalobců. Konkrétně pokud by se pracovník provádějící řez o plot opřel, byl by problém, zda by to plot udržel. Nicméně uvedl, že on není odborník ve věcech statických a stavebních. K námitkám žalobců týkajících se možného poškození jejich plotu, soud vyžádal stanovisko výrobce plotu, a to společnosti , právnická osoba, . Technolog této firmy se vyjádřil k použitému materiálu Traplast, což je směs recyklovaných plastů, vtlačovaných za horka do forem. Materiál je odolný vůči povětrnostním vlivů, méně je odolný vůči poškrábání. Pokud jde o možno deformaci plotu při údržbě zeleně tak záleží na konstrukci a kvalitě montáže plotu. Plotové latě se při chvilkovém zatížení nezlomí, pouze se do jiné míry prohnou a po ukončení zatížení se vrátí zpět do původního stavu. Ke konkrétním dotazům a fotografiím žalobců uvedl, že pokud bude docházet k opakovanému zapírání se nohama přímo o plotovky a ne o vodorovný jekl, může teoreticky časem dojít k uvolnění plotovky, což ovšem záleží na síle, kterou příslušná osoba vyvine. Pokud jde o možné poškození plotu při pravidelné údržbě tůjí, záleží na zručnosti této osoby. Pokud neošetřované větve dosáhnou odpovídající síly a délky mohou na plotovkách způsobit škrábance. Možné vyvrácení plotu nejsou schopni posoudit záleží na kvalitě a hloubce zabetonovaných sloupků.

15.Soud považuje v tomto řízení za prokázané, že žalovaní nedostatečným způsobem ošetřovali tůje na hranici pozemků a v důsledku nedostatečné údržby došlo k prorůstání větví (imisi) až na pozemek žalobců s tím, že větve prorůstaly plaňkovým plotem ve vlastnictví žalobců, což soud zjistil i v průběhu místního ohledání. Žalovaní tento stav nijak nezpochybňovali, pouze odkázali na svůj věk a zdravotní stav. V průběhu řízení žalovaní nechali odbornou firmou provést řez tůjí, tak že byly zkráceny do výšky cca 2 m a z boční strany směrem k pozemku žalobců byly zkráceny tak, že nezasahovaly na jejich pozemek. Je pravdou, že takto radikální zásah může vést k poškození stromů, nicméně v této konkrétní situaci je třeba preferovat právo žalobců jako vlastníků vedlejšího pozemku na obranou proti imisi. Vzhledem k tomu, že soud zamítl primární návrh na odstranění tújí, je prořezání stromů jedinou další možnou variantou. Soud zároveň uvádí, že nepřehlédl ustanovení § 1016 OZ, které upravuje možnost souseda (žalobců) odstranit šetrném způsobem a ve hodné roční době přerůstající větve. Žalobci tohoto ustanovení nevyužili, ovšem s ohledem na velice konfliktní vztahy účastníků, které se projevily i v průběhu tohoto řízení a např. ústním jednání 26. 4. 2024, by realizace těchto prací byla velmi obtížná a není vyloučeno, že by otázka úhrady nákladů souvisejících s provedením prací, byla předmětem dalších soudních sporů.

16.Soud tedy v tomto řízení vyhověl eventuálnímu žalobnímu petitu žalobců a uložil žalovaným provádět údržbu tújí dvakrát do roka dle návrhu žalobců, který je v souladu i s doporučením znalce. Žalovaní fakticky prokázali, že ostříhání je proveditelné, a to dokonce i bez součinnosti žalobců (vstup na jejich pozemek). Pokud jde o způsob údržby soud poněkud jinak formuloval způsob údržby, kdy nestanovil konkrétní výšku a šířku, na kterou by měly být túje ostříhány. Pokud jde o výšku tak s ohledem na závěr znalce, formuloval povinnost tak, že udržovací řez bude proveden tak, aby nově vyrůstající výhony přesáhly 2 metry na výšku. Pokud jde o boční řez tújí, tady soud v rámci ochrany žalobců před imisemi stanovil, že musí být prováděn tak, aby ani nově vyrůstající výhony se nedotýkaly plotu ve vlastnictví žalobců.

17.Soud dále upozorňuje žalobce na znění § 1021 o.z., který upravuje povinnost vlastníka umožnil sousedovi vstup za zákonem stanovených podmínek. Za těchto okolností soud považuje námitky žalobců, že taková součinnost je nepřiměřeně zatěžuje a obtěžuje za účelové, které spíše souvisí s konfliktními vzájemnými vztahy. Pokud by bylo třeba některé části stromů ostříhat z pozemku žalobců, popřípadě odklidit nějaké spadlé větve, žalovaní, popř. jimi pověřené osoby mají zákonný nárok v takových nezbytných případech vstoupit na pozemek žalobců, samozřejmě po předběžné dohodě o termínu. Pokud jde o obavy žalobců z možného poškození jejich plotu, tak soud upozorňuje, že při již realizované údržbě, prováděné odborníkem, fakticky k žádnému poškození plotu nedošlo. Z vyjádření výrobce, společnost Transform, , adresa, vyplývá, že použití materiál Traplast je odolný běžným vlivům. Samozřejmě při opření osoby při práci, popřípadě prorůstání větví, může dojít k nějakému poškození. Dle názoru soudu tedy záleží na tom, jak opatrně si bude počínat osoba, provádějící údržbu tújí. Pokud byla již provedena údržba bez poškození plotu, je zřejmé, že při běžné opatrnosti lze předcházet možnému poškození. Nelze tedy bez dalšího dovozovat, že při další údržbě bude plot poškozen. Soud ještě opětovně připomíná, že túje byly ostříhány bez poškození plotu a pokud by nějaké nebezpečí poškození hrozilo, mohou žalovaní ostříhat túje z pozemku žalobců, pokud by odtud byl vhodnější přístup k rostlinám., a to s odkazem na § 1021 o.z.

18.Soud tedy ve výroku II. uložil žalovaným povinnost provádět zde popsanou údržbou stromů, kultivaru tújí západních, a to popsaným způsobem. Vzhledem k tomu, že soud přesně nevyhověl žalobním nárokům, tak ve výroku III. zamítl plnění požadované nad rámec výroku II.

19.Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud dospěl k závěru, že žalobci nesplnili povinnost uvedenou v § 142a o.s.ř , tedy nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení nezaslali žalovaným výzvu k plnění. Žalobci zaslali žalovaným výzvu, datovanou 15. 8. 2023, kde je vyzvali k odstranění živého plotu od plotu žalobců na přípustnou vzdálenost. Nicméně z předloženého podacího lístku bylo zjištěno, že výzvu byla podána na poštu , adresa, dne 28. 8. 2023, to znamená ve stejný den, kdy byla do datové schránky soudu doručena žaloba ve věci samé. Navíc soud připomíná, že žalovaní ještě reagovali v průběhu měsíce září, kdy přislíbili ostříhání tújí a požadovali přístup na pozemek žalobců. Jak je shora uvedeno, s nárokem žalobců na odstranění tújí byli žalovaní seznámeni teprve po podání žaloby, tj. v průběhu tohoto řízení. Soud v tomto případě neshledal ani žádné důvody zvláštního zřetele hodné dle § 142a odst. 2 pro přiznání náhrady nákladů řízení. Soud proto v této věci rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.