17 C 208/2023-64

1. Žalobou doručenou soudu dne 29. 6. 2023 se žalobkyně jako právní nástupkyně [anonymizována tři slova] (dále jen„ [právnická osoba]“) domáhala zaplacení jistiny úvěru ve výši 10 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 15. 2. 2022 do 15. 2. 2023 v kapitalizované výši 1 175 Kč a od 25. 2. 2023 do zaplacení, kapitalizovaného úroku a poplatku za upomínku v celkové výši 7 159,14 Kč a smluvní pokuty ve výši 457,42 Kč ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 25. 1. 2022, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč; žalovaný nezaplatil na úvěr ničeho.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud věc rozhodl bez nařízení jednání, neboť byly splněny podmínky podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v aktuálním znění, pro věc rozhodném, (dále jen„ o. s. ř.“) když bylo lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali.
4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 25. 1. 2022 a z potvrzení o platbě vystaveného [právnická osoba], a vzal soud za prokázané, že [právnická osoba] a žalovaný uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru ze dne 25. 1. 2022, na jejímž základě [právnická osoba] poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč platbou z téhož dne; žalovaný měl úvěr splatit jednorázovou platbou ve výši 11 633,13 Kč, splatnou dne 14. 2. 2022. Z tvrzení žalobkyně vzal soud za prokázané, že žalovaný neuhradil na úvěr ničeho. Žalobkyně odeslala žalovanému předžalobní výzvu ze dne 30. 11. 2022.
5. Ve vztahu k posouzení úvěruschopnosti žalovaného vzal soud za prokázané, že [právnická osoba] posoudila jeho úvěruschopnost pouze na základě údajů uvedených v žádosti o spotřebitelský úvěr (z tvrzení žalobkyně).
6. Ve vztahu k postoupení pohledávky vzal soud za prokázané, že dne 24. 2. 2023 [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovaným žalobkyni (z rámcové smlouvy o postupování pohledávek ze dne 18. 7. 2022 a z dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 2. 2023 včetně přílohy [číslo] – seznamu pohledávek v listinné podobě).
7. Z ostatních listinných důkazů soud nevzal za prokázané žádné právně významné skutečnosti.
8. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2023, pro věc rozhodném, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odstavec 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odstavec 2).
9. Podle § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022, pro věc rozhodném, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (odstavec 1). Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odstavec 2).
10. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „obč. zák.“) může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
11. Po právní stránce posoudil soud zjištěný skutkový stav tak, že strany uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru, která je neplatná, neboť právní předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného jenom na základě údajů uvedených v žádosti o spotřebitelský úvěr. Žalovaný je tedy povinen vrátit pouze poskytnutou jistinu úvěru (poníženou o částečné plnění) v době přiměřené jeho možnostem; za dobu přiměřenou možnostem žalovaného přitom soud považoval 3 měsíce od právní moci rozsudku. Žalobkyně je ve sporu věcně legitimovaná, neboť nabyla spornou pohledávku postoupením; vůči žalovanému se stalo postoupení účinným nejpozději doručením žaloby. Proto soud postupoval podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, když uložil žalovanému, aby zaplatil žalobkyni 10 000 Kč, do 3 měsíců od právní moci tohoto rozsudku, jak je uvedeno v bodě I. výroku, a ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl, jak je uvedeno v bodě II. výroku.
12. Žalobkyně byla převážně neúspěšná, když nárokovala celkem 20 200,78 Kč (jdoucí zákonný úrok z prodlení ke dni vyhlášení rozsudku činil 1 409,22 Kč), a žalovanému žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jak je uvedeno v bodě III. výroku.