24 C 5/2016-333

1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí ukládajícího žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 2 470 028 Kč s příslušenstvím - úrokem z prodlení, jak jej specifikovala v podání došlém soudu dne [datum], a to vždy ode dne úhrady jednotlivých částek, jak jsou tyto specifikovány ve výroku pod bodem II. Požadavek na peněžité plnění vyvěrá z požadavku žalobkyně odškodnit majetkovou újmu, která byla žalobkyni způsobena nezákonným rozhodnutím Celního úřadu pro [územní celek] a spočívá v zaplacené dani ze zemního plynu osvobozeného od daně ve smyslu ust. § 8 odst. 1 písm. g) části čtyřicáté páté zák. č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů (dále jen„ stabilizační zákon“). Rozhodnutím nebylo vyhověno žádosti žalobkyně o vydání povolení k nabytí plynu osvobozeného od daně pro účel použití plynu při ekologickém spalování kapalných a plynných odpadních chlorovaných uhlovodíků z výroby závodu žalobkyně (tzv. termické zpracování odplynů) probíhající na [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova]. Po zrušení nezákonného rozhodnutí bylo v části žádosti žalobkyně (co do [anonymizována dvě slova]) vyhověno, a vzhledem k přechodnému ustanovení stabilizačního zákona byla žalobkyně v dotčené části od placení daně (co do [anonymizována dvě slova]) osvobozena, a to již od počátku roku 2008, avšak daň za jednotlivá měsíční zdaňovací období od ledna roku 2008 do srpna roku 2013 žalobkyně již uhradila a zákon jí neumožňoval domáhat se vrácení daně.
2. Žalovaná se setrvale bránila tím, že žaloba není důvodná. Konkrétně se bránila námitkou promlčení (dnem [datum] začala plynout tříletá promlčecí doba, která skončila v roce 2011, a nároky žalobkyně jsou proto promlčeny ve vztahu k zdaňovacímu období za leden roku 2008 až srpen roku 2009). Dále žalovaná žalobě vytýkala, že mezi tvrzenou škodou a nezákonným rozhodnutím není příčinná souvislost, navíc daň, kterou žalobkyně zaplatila, nemůže být škodou z hlediska občanskoprávního. Současně poukázala na své přesvědčení o tom, že výklad přechodného ustanovení stabilizačního zákona učinil správní orgán správně.
3. Ve věci bylo poprvé rozhodnuto rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne [datum rozhodnutí],
č.j. [číslo jednací], kterým soud prvního stupně žalobu zamítl se závěrem o neexistenci nezákonného rozhodnutí ve smyslu ust. § 8 zák. č. 82/1998 Sb. K odvolání žalobkyně Městský soud v Praze usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc soudu prvního stupně vrátil k dalšímu řízení. Odvolací soud dovodil existenci odpovědnostního titulu v podobě nezákonného rozhodnutí - rozhodnutí Celního ředitelství [obec] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], které bylo pro nezákonnost zrušeno rozsudkem Městského soudu v Praze č. j. [číslo jednací], a následně bylo správními orgány v části žádosti žalobkyně vyhověno. Na soudu prvního stupně zůstalo, aby se zabýval otázkou příčinné souvislosti, otázkou škody a námitkou promlčení.
4. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] bylo rozhodnuto o tom, že základ nároku žalobkyně je dán. Soud dopěl k závěru o existenci příčinné souvislosti mezi nezákonným rozhodnutím správce daně ze dne [datum] a majetkovou škodou žalobkyně spočívající v zaplacené dani za jednotlivé měsíce, když správce daně návrhu co do [anonymizována dvě slova] nakonec vyhověl, a nebýt nezákonného rozhodnutí, žalobkyně by neměla povinnost daň zaplatit. Uvedené soud dovodil úvahou opírající se o ust. § 30 odst. 2 stabilizačního zákona, podle něhož pokud právnická nebo podnikající fyzická osoba podá návrh na vydání povolení k nabytí plynu bez daně nebo na vydání povolení k nabytí plynu osvobozeného od daně nejpozději do [datum], považuje se taková osoba od počátku roku 2008 za držitele povolení k nabytí plynu bez daně nebo za držitele povolení k nabytí plynu osvobozeného od daně, bylo-li návrhu vyhověno. Žalobkyně včasný návrh podala dne [datum], jejímu návrhu nakonec bylo v části vyhověno a v dotčené části byla žalobkyně osvobozena ex lege od počátku roku 2008 od placení daně v části týkající se zdanění plynu používaného do chemické reakce. Podle soudu to, že v následném povolení uvedl správní orgán termín povolení pro futuro, bylo v rozporu se zákonem a navíc uvedené ani nemělo pro posouzení věci význam, neboť ke změně právního postavení žalobkyně došlo ex lege s účinky ex tunc. Žalobkyně neměla možnost se na žalované sanovat jiným způsobem, neměla možnost žádat o vrácení přeplatku na dani ve vztahu k podstatné části relevantního období a za situace, kdy správní orgány zprvu opakovaně žalobkyni nevyhovovaly, žalobkyni nezbylo, než podávat daňová přiznání a daň platit, zaplacená daň je proto škodou. Námitku promlčení soud vyhodnotil jako nedůvodnou s tím, že promlčecí doba nemohla začít běžet od okamžiku, kdy bylo žalobkyni doručeno první rozhodnutí odvolacího správního orgánu, neboť nešlo o nezákonné rozhodnutí splňující podmínky ust. § 8 zák. č. 82/1998 Sb.
5. Mezitimní rozsudek byl následně potvrzen rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], jelikož odvolací soud se ztotožnil se soudem prvního stupně v závěru o naplnění všech tří podmínek odpovědnosti státu za škodu. V příčinné souvislosti s nezákonným rozhodnutím ze dne [datum] došlo ke škodě představované daňovými odvody, které by žalobkyně nemusela odvádět, pokud by celní orgány rozhodly správně, neboť by podle ust. § 30 odst. 2 části čtyřicáté páté stabilizačního zákona došlo k fikci vydání povolení k nabývání plynu osvobozeného od daně zpětně ke dni [datum]. Jediným žalobkyni dostupným prostředkem nápravy bylo podání dodatečného daňového přiznání na nižší daňovou povinnost podle ust. § 26 odst. 2 (dříve odst. 3) části čtyřicáté páté stabilizačního zákona, čehož žalobkyně po vydání rozhodnutí ze dne [datum] využila a její žádosti bylo co do maximální přípustné lhůty šesti měsíců vyhověno. I podle odvolacího soudu je neprávem odvedená a správcem daně nevrácená daň škodou vzniklou nezákonným rozhodnutím ve smyslu zák. č. 82/1998 Sb. Odvolací soud se přiklonil i k závěru o nedůvodnosti námitky promlčení.
6. Z provedeného dokazování se podávají tato skutková zjištění, která v souhrnu vytváří závěr o skutkovém stavu:
7. Z vnitřního pokynu [číslo] s datem schválení dne [datum] vyplývá, že osvobození plynu, resp. pevných paliv určených k použití, nabízených k prodeji nebo používaných k jinému účelu než pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla, i když při takovém použití vzniká technologické teplo podle § 8 odst. 1 písm. g) části čtyřicáté páté stabilizačního zákona, se vztahuje na plyn a pevná paliva používaná například při chemických reakcích, při nichž se uvolňuje teplo jako sekundární efekt.
8. Žalobkyně dne [datum] doručila Celnímu úřadu [obec] návrh na vydání povolení k nabytí plynu osvobozeného od daně. Uvedla v něm předpokládané roční množství odebraného plynu osvobozeného od daně a jako odběrné místo uvedla dvě odběrná místa - jednotky termického zpracování odplynů (TZO), a to měřící zařízení [anonymizováno] a měřící zařízení [anonymizováno]. Současně popsala chemický proces, v rámci kterého využívala zemní plyn, a to s popisem procesů na [anonymizována dvě slova] i na [anonymizována dvě slova]. Uvedla, že se jedná o užití zemního plynu podle ust. § 8 odst. 1 písm. g) části čtyřicátí páté stabilizačního zákona. Připojila také schéma zařízení, samostatně ve vztahu k lince [anonymizována dvě slova] [anonymizováno].
9. Z rozhodnutí Celního úřadu [obec] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] vyplývá, že správní orgán návrh žalobkyně ze dne [datum] zamítl s tím, že se jedná o výrobu tepla spalováním plynu, a proto nelze aplikovat ust. § 8 odst. 1 písm. g) části čtyřicáté páté stabilizačního zákona.
10. Žalobkyně proti rozhodnutí celního úřadu ze dne [datum] brojila odvoláním ze dne [datum], namítala, že plyn v procesu slouží jako zdroj vodíku, který je dodáván do chemické reakce a odkazovala na vnitřní pokyn [číslo] Sb. Poukázala také na to, že s ohledem na zákonem podmíněnou konverzi vedlejších chlorovaných uhlovodíků z výroby VCM a PVC na neškodné látky slouží zemní plyn jako zdroj vodíku při konverzi chloru ve vysokochlorovaných uhlovodících, dodatkové palivo (zemní plyn) pro čištění emitovaných plynů z technologie VMC především pokrývá vodíkový deficit reakce, řídí teplotu reakce a slouží k čištění odplynů podle specifikovaného vzorce. Teplo odejmuté z reakce je využito přímo v technologii výroby VCM a není předáváno do rozvodu pro jiné uživatelské páry. Chlorovodík vzniklý reakcí je z reakčních spalin vypírán v absorpci za vzniku kyseliny chlorovodíkové. Žalobkyně tehdy také uvedla, že v případě potřeby je možné vyslechnout pracovníky, kteří jsou schopni na základě své kvalifikace podat podrobné informace.
11. Z rozhodnutí Celního ředitelství [obec] ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum], vyplývá, že odvolací správní orgán zrušil prvostupňové rozhodnutí ze dne [datum].
12. Rozhodnutím Celního úřadu [obec] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] správní orgán žádost žalobkyně napodruhé zamítl se závěrem o tom, že se jedná o výrobu tepla spalováním plynu, a proto nelze aplikovat ust. § 8 odst. 1 písm. g) části čtyřicátí páté stabilizačního zákona.
13. Z rozhodnutí Celního ředitelství [obec] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] vyplývá, že odvolací správní orgán zamítl odvolání žalobkyně proti rozhodnutí správního orgánu ze dne [datum], rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum].
14. Žalobou proti rozhodnutí Celního ředitelství [obec] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] žalobkyně namítala nesprávnou aplikaci ust. § 8 odst. 1 písm. g) části čtyřicáté páté stabilizačního zákona, porušení zásady zákonnosti daňového řízení, porušení zásady volného hodnocení důkazů.
15. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] bylo rozhodnutí Celního ředitelství [obec] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] zrušeno, a to pro nesprávnou interpretaci ust. § 8 odst. 1 písm. g) části čtyřicáté páté stabilizačního zákona. Soud vytkl odvolacímu správnímu orgánu, že jeho rozhodnutím nebyla zohledněna správnímu orgánu známá skutečnost o tom, že zemní plyn je na jednotce TZO použit také jako surovina, totiž jako zdroj vodíku. Odvolacímu správnímu orgánu soud uložil, aby posoudil, v jaké míře je při činnosti jednotky TZO plyn použit jako palivo k dosažení potřebné teploty a v jaké míře slouží jako surovina, s tím, že v části, v níž je zemní plyn použit jako surovina, má správní orgán uplatnit osvobození od daně podle ust. § 8 odst. 1 písm. g) části čtyřicáté páté stabilizačního zákona.
16. Z výzvy Celního úřadu pro Středočeský kraj ze dne [datum] vyplývá, že správnímu orgánu prvního stupně bylo uloženo provedení nápravy cestou ust. § 113 odst. 2 zák. č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále také jen„ DŘ“) a za použití § 74 DŘ tak, že vyzve žalobkyni k odstranění vad návrhu tak, aby žalobkyně přesně specifikovala množství zemního plynu použitého jako palivo k dosažení potřebné teploty a množství spotřeby zemního plynu vstupujícího do reakce v rámci TZO jako surovina k obohacení o vodík z metanu.
17. Z rozhodnutí Celního úřadu pro Středočeský kraj ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] se podává, že odvolání žalobkyně bylo částečně vyhověno a na základě návrhu žalobkyně ze dne
[datum] bylo žalobkyni povoleno nabývat plyn osvobozený od daně užívaný jako surovina na [anonymizována dvě slova] podle ust. § 8 odst. 1 písm. g) části čtyřicáté páté stabilizačního zákona. V rozhodnutí je uvedeno, že se povolení vydává na dobu 5 let, tj. do [datum].
18. Z protokolu o ústním jednání v rámci místního šetření konaného dne [datum] vyplývá, že [ulice] úřad pro Středočeský kraj u daňového subjektu (žalobkyně) uvedeného dne provedl kontrolu vedení evidence, dodržování podmínek a povinností souvisejících s povolením k nabytí plynu osvobozeného od daně ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací]. Žalobkyně na dotaz správce daně sdělila, že zemní plyn je používán jednak jako palivo pro výrobu tepla, to je zdaněno, a jednak jako surovina pro zásobení reakce vodíku z metanu v rámci výroby elektřiny, což je osvobozeno od daně. Plyn použitý pro osvobozené účely je měřen před každým kotlem. Žalobkyně vede měsíční evidenci„ ekologická daň za měsíc“ a podklady pro tuto evidenci získává z účetního a skladového programu [příjmení] a z odečtu měřidel. [příjmení] měřidel dodává pan [příjmení], vedoucí technického oddělení, poté dochází k přepočtu pomocí spalného tepla a údaj se vynásobí sazbou daně. Ke změnám u typu a čísla měrného zařízení nedošlo. Správce daně ověřil i evidenční čísla měřidel.
19. Další místní šetření správce daně proběhlo u žalobkyně dne [datum] (protokol o ústním jednání v rámci místního šetření ze dne [datum]), došlo ke změně měřitel a k ověření jejich evidenčních čísel. Bez jakýchkoliv negativních zjištění proběhla i další místní šetření konaná ve dnech [datum],
[datum], [datum] a [datum] (protokoly o ústním jednání v rámci místního šetření ze dne [datum],
ze dne [datum], ze dne [datum] a ze dne [datum]). V protokolu o ústním jednání v rámci místního šetření ze dne [datum] bylo zachyceno, že žalobkyně k otázce, jak rozlišuje spotřebu osvobozeného a neosvobozeného plynu, odpověděla tak, že plyn je měřen u [anonymizována dvě slova] a změřená suma slouží jako základ pro výpočet skutečné spotřeby plynu pro osvobozený účel. Správce daně kontroloval evidenci a zjistil, že údaje v evidenci souhlasí s údaji v daňovém přiznání, dospěl současně k závěru o tom, že žalobkyně řádně plní veškeré podmínky a povinnosti stanovené v povoleních. V protokolu o ústním jednání v rámci místního šetření ze dne [datum] je uvedeno, že plyn je měřen podružným měřidlem u [anonymizována dvě slova], množství osvobozeného plynu se stanovuje výpočtem pomocí teplotní křivky procesu. Správce daně opět prověřil náhodně vybrané zdaňovací období a zjistil, že evidence a údaje z daňového přiznání souhlasí a žalobkyně podle výsledků kontroly řádně plnila veškeré podmínky a povinnosti stanovené v povoleních.
20. Předloženými výpisy z bankovního účtu žalobkyně prokázala, že provedla platby daně tak, jak tvrdila v doplnění žaloby ze dne [datum], resp. jak specifikovala v přiložené tabulce, a to až na jedinou výjimku (v tabulce úroků z prodlení je uvedeno za období červen 2013 začátek období prodlení [datum], ačkoliv podle výpisu z účtu byla platba odeslána až dne [datum]). Tak má soud za prokázané, že žalobkyně zaplatila na dani ze zemního plynu dne [datum] částku
465 261 Kč, dne [datum] částku 463 269 Kč, dne [datum] částku 501 774 Kč, dne [datum] částku 449 856 Kč, dne [datum] částku 448 940 Kč, dne [datum] částku 330 610 Kč, dne
[datum] částku 553 480 Kč, dne [datum] částku 494 870 Kč, dne [datum] částku
482 959 Kč, dne [datum] částku 439 774 Kč, dne [datum] částku 386 429 Kč, dne
[datum] částku 377 057 Kč, dne [datum] částku 422 084 Kč, dne [datum] částku
415 346 Kč, dne [datum] částku 438 123 Kč, dne [datum] částku 400 138 Kč, dne [datum] částku 377 005 Kč, dne 27. 7 2009 částku 414 877 Kč, dne [datum] částku 426 668 Kč, dne
[datum] částku 416 291 Kč, dne [datum] částku 320 675 Kč, dne [datum] částku
441 282 Kč, dne [datum] částku 242 771 Kč, dne [datum] částku 396 340 Kč, dne
[datum] částku 395 538 Kč, dne [datum] částku 390 292 Kč, dne [datum] částku
402 129 Kč, dne [datum] částku 397 946 Kč, dne [datum] částku 276 528 Kč, dne [datum] částku 379 943 Kč, dne [datum] částku 401 869 Kč, dne [datum] částku 407 278 Kč, dne
[datum] částku 396 950 Kč, dne [datum] částku 301 377 Kč, dne [datum] částku 287 981 Kč, dne [datum] částku 372 801 Kč, dne [datum] částku 462 360 Kč, dne [datum] částku 366 238 Kč, dne [datum] částku 401 196 Kč, dne [datum] částku 381 336 Kč, dne
[datum] částku 403 641 Kč, dne 22. 7 2011 částku 330 933 Kč, dne [datum] částku
406 878 Kč, dne [datum] částku 364 957 Kč, dne [datum] částku 375 623 Kč, dne
[datum] částku 291 203 Kč, dne [datum] částku 199 832 Kč, dne [datum] částku
231 810 Kč, dne [datum] částku 327 826 Kč, dne [datum] částku 368 870 Kč, dne [datum] částku 354 734 Kč, dne [datum] částku 324 866 Kč, dne [datum] částku 281 715 Kč, dne
[datum] částku 313 180 Kč, dne [datum] částku 333 860 Kč, dne [datum] částku
459 122 Kč, dne [datum] částku 421 152 Kč, dne [datum] částku 311 607 Kč, dne
[datum] částku 284 264 Kč, dne [datum] částku 335 962 Kč, dne [datum] částku
383 327 Kč, dne [datum] částku 361 266 Kč, dne [datum] částku 385 776 Kč, dne [datum] částku 390 128 Kč, dne [datum] částku 425 170 Kč, dne [datum] částku 31 814 Kč, dne
[datum] částku 294 812 Kč a dne [datum] částku 352 067 Kč.
21. Z tabulky ZP TZO [anonymizována dvě slova] [rok] – [rok] je patrná spotřeba zemního plynu jako suroviny na [anonymizována dvě slova] v jednotlivých dnech v období od roku [rok] do roku [rok]. Spotřeba zemního plynu byla zaznamenávána, jak vyplývá z grafického záznamu spotřeby.
22. Z příkladu odečtu ZP pro TZO je patrné, jakým způsobem se zjišťuje množství spotřebovaného zemního plynu jako suroviny za měsíc, vzorec výpočtu je následujcí: množství zemního plynu x spalné teplo x sazba daně 30,6 Kč/MWh.
23. Na tomto místě je třeba uvést, že žalovaná nijak nesporovala postup, jakým žalobkyně vyčíslila škodu. Ve vztahu ke vzorci výpočtu, který žalobkyně zvolila při výpočtu výše škody, žalovaná uvedla, že tento vyplývá přímo ze zákona.
24. (Mezi účastníky nikoliv sporná) skutečnost o tom, že žalobkyně před podáním žaloby, a to konkrétně podáním ze dne [datum], uplatnila nárok u Ministerstva financí, je podpořena i obsahem písemnosti – uplatnění nároku na náhradu škody způsobené při výkonu veřejné moci nezákonným rozhodnutím.
25. Podle ust. § 1 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb., stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.
26. Podle ust. § 5 zák. č. 82/1998 Sb., stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.
27. Podle ust. § 15 odst. 2 zák. č. 82/1998 Sb., domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.
28. O tom, že základ nároku žalobkyně je dán, již bylo pravomocně rozhodnuto, je tedy na místě vycházet z toho, že byly naplněny všechny tři předpoklady odpovědnosti žalované, jimiž jsou v posuzované věci existence nezákonného rozhodnutí správce daně ze dne [datum], vznik škody spočívající v žalobkyní zaplacené dani a existence vztahu příčinné souvislosti mezi nezákonným rozhodnutím správce daně a vznikem škody na straně žalobkyně.
29. Žalobkyně při výpočtu výše škody použila stejný vzorec, který vyplývá i z evidence ekologické daně, která prošla několika kontrolami správce daně. Je tak zřejmé, že množství spotřeby osvobozeného zemního plynu se stanovuje výpočtem pomocí teplotní křivky procesu a je možné ho vypočítat podle vzorového příkladu z tabulky spotřeby v jednotlivých dnech. Mezi účastníky nebyl veden spor ani ohledně spolehlivosti a správnosti vstupních dat pro výpočet výše škody. Z výsledků jednotlivých kontrol správce daně (realizovaných v období let 2014 – 2020) se nepodávají žádná negativní zjištění, žalobkyně plnila veškeré podmínky a povinnosti stanovené v povoleních, tedy ve vztahu k chování žalobkyně jako daňového subjektu nebyly zjištěny žádné negativní poznatky. Byť se jednalo o kontroly spadající do období navazující po období, v němž žalobkyně zaplatila daň představující újmu na jejím jmění, má uvedené zjištění soudu alespoň podpůrnou vypovídací hodnotu. Lze proto uzavřít, že žalobkyně v řízení dostatečně prokázala skutečnosti vedoucí k závěru o tom, že jí škoda spočívající v zaplacené dani v souhrnné výši 2 470 028 Kč vznikla.
30. Žalobkyně současně požadovala také zaplacení úroku z prodlení, počítaného vždy z dílčího dluhu žalované a vždy ode dne zaplacení příslušné částky. Žalovaná v poslední fázi řízení uplatnila výhrady k požadavku žalobkyně na úrok z prodlení, když žalovaná nemohla být v prodlení před tím, než odmítla v předsoudním stadiu žádost žalobkyně o odškodnění. Na peněžité plnění v částce 2 470 028 Kč je nutno nahlížet jako na peněžitý dluh žalované a soud s ohledem na ust. § 15 odst. 2 zák. č. 82/1998 Sb. přisvědčuje žalované, že se splněním peněžitého dluhu žalovaná prodlévá až marným uplynutím lhůty šesti měsíců ode dne, kdy žalobkyně nárok řádně uplatnila (k tomu došlo dne [datum]). Teprve ode dne následujícího po uplynutí lhůty stíhá žalovanou povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení. Žalované lhůta marně uplynula dnem [datum], ode dne
[datum] proto žalobkyni náleží úrok z prodlení z dílčích peněžitých dluhů tvořících v souhrnu částku 2 470 028 Kč. Žalobkyně se domáhala zaplacení úroku z prodlení i za období, za která jí úrok nenáleží, a jelikož nárok žalobkyně není důvodný v rozsahu, jak je uvedeno ve výroku pod bodem II. tohoto rozsudku, musela být žaloba v uvedeném rozsahu zamítnuta.
31. Pro úplné vypořádání obrany žalované je ještě třeba uvést, že žalovaná v poslední fázi řízení také připomněla své výhrady k existenci příčinné souvislosti – podle žalované s nezákonným rozhodnutím ze dne [datum] nemůže souviset škoda, jejíž vznik časově předchází vydání nezákonného rozhodnutí, z čehož žalovaná usuzovala na to, že část nároku žalobkyně nemůže být po právu. Tato obrana však není důvodná. Jak soud dovodil již v mezitimním rozsudku, žalobkyně byla se včasným návrhem na vydání povolení k nabytí plynu osvobozeného od daně částečně úspěšná (jejímu návrhu bylo zčásti vyhověno), považuje se proto od počátku roku 2008 za držitele povolení k nabytí plynu osvobozeného od daně. K osvobození žalobkyně tak došlo ex lege s účinky ex tunc, všechny žalobkyní provedené platby daně za období od [datum] představují škodu, která je v příčinné souvislosti s nezákonným rozhodnutím, jelikož zrušením nezákonného rozhodnutí došlo k tomu, že se otevřela cesta pro to, aby se věcí opětovně zabýval správce daně, a v konečném důsledku k tomu, že na veškeré do té doby provedené platby se vztahuje zákonné osvobození.
32. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., procesně úspěšnější žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení proti procesně méně úspěšné žalované. Žalobkyně byla úspěšná v rozsahu 81,1 % předmětu řízení (ten ke dni vyhlášení rozsudku odpovídá částce 5 064 757,44 Kč dané součtem jistiny 2 470 028 Kč, přisouzeného úroku z prodlení v celkové výši 1 637 002,59 Kč a zamítnutého úroku z prodlení v celkové výši 957 726,85 Kč), a proto žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení v rozsahu 62,2 % (81,1 % minus 18,9 %). Nekrácená náhrada nákladů žalobkyně je tvořena:
- náhradou za zaplacený soudní poplatek z dovolání ve výši 4 000 Kč,
- odměnou zástupce žalobkyně v celkové výši 373 510 Kč (ust. § 8 odst. 1, § 7 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, „a. t.“, v sazbě 18 220 Kč za každý jeden úkon právní služby, tj. za převzetí a přípravu zastoupení – ust. § 11 odst. 1 písm. a) a. t., sepis žaloby - ust. § 11 odst. 1 písm. d) a. t., sepis odvolání proti usnesení č.j. [číslo jednací] - ust. § 11 odst. 1 písm. d) a. t., účast na jednání před soudem dne [datum] - ust. § 11 odst. 1 písm. g) a. t., účast na jednání před soudem dne [datum], kdy byl toliko vyhlášen rozsudek - ust. § 11 odst. 2 písm. f) a. t. (odměna za úkon 9 110 Kč), sepis odvolání proti prvnímu rozsudku - ust. § 11 odst. 1 písm. k)
a. t., sepis vyjádření k výzvě soudu k zaplacení soudního poplatku z odvolání - ust. § 11 odst. 1 písm. d) a. t., sepis odvolání proti usnesení č.j. [číslo jednací] - ust. § 11 odst. 1 písm. k) a. t., sepis dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze č.j. [číslo jednací] - ust. § 11 odst. 1 písm. k) a. t., účast na jednání před soudem odvolacím dne [datum] - ust. § 11 odst. 1 písm. g) a. t., účast na jednání před soudem dne [datum] - ust. § 11 odst. 1 písm. g) a. t., sepis podání – doplnění žaloby na výzvu soudu ze dne [datum] - ust. § 11 odst. 1 písm. d) a. t., účast na jednání před soudem dne [datum] - ust. § 11 odst. 1 písm. g) a. t., nahlížení do spisu dne
[datum] - ust. § 11 odst. 3 a. t., odst. 1 písm. f) a. t., sepis podání – doplnění žaloby na výzvu soudu ze dne [datum] - ust. § 11 odst. 1 písm. d) a. t., sepis vyjádření k odvolání žalované proti mezitímnímu rozsudku - ust. § 11 odst. 1 písm. k) a. t., sepis vyjádření k výzvě odvolacího soudu - - ust. § 11 odst. 1 písm. d) a. t., účast na jednání před soudem dne [datum] - ust. § 11 odst. 1 písm. g) a. t., sepis podání ve věci samé – závěrečný návrh žalobkyně - ust. § 11 odst. 1 písm. d)
a. t., nahlížení do spisu dne [datum] - ust. § 11 odst. 3 a. t., odst. 1 písm. f) a. t., účast na jednání před soudem dne [datum] - ust. § 11 odst. 1 písm. g) a. t.),
- paušální náhradou hotových výdajů ke každému úkonu právní služby dle ust. § 13 odst. 1, 4 a. t. ve výši 21 x 300 Kč, tj. celkem 6 300 Kč,
- náhradou za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ze základu daně, jímž je částka 379 810 Kč (373 510 Kč + 6 300 Kč), tj. 79 760,10 Kč.
Výsledná výše náhrady nákladů žalobkyně činí 288 340,60 Kč (62,2 % z částky 463 570,10 Kč).
Soud žalobkyni nepřisoudil odměnu zástupce a související náhrady za doplnění žaloby podáním ze dne [datum], neboť uvedeným podáním žalobkyně toliko odstraňovala nedostatky žaloby, za níž soud žalobkyni odměnu zástupce i související náhrady přiznal a která mohla (a lépe vyjádřeno měla) být projednatelná již při jejím podáním. Není účelně vynaloženým nákladem takový náklad, který vůbec vynaložen být nemusel, podala-li by právně zastoupená žalobkyně bezvadnou žalobu, potřeba doplňujícího podání by vůbec nevyvstala. Kritériu účelnosti vynaložených nákladů neodpovídalo ani přisouzení odměny zástupce a souvisejících náhrad za sepis žádosti ze dne
[datum], o prodloužení lhůty k podání vyjádření žalobkyně k odvolání žalované, když potřeba prodloužení lhůty vzešla, podle obsahu žádosti, z poměrů žalobkyně a jejího zástupce.
33. Uložené povinnosti je žalovaná povinna splnit ve lhůtách určených dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když žalovaná, zjevně si vědoma důvodnosti žaloby přinejmenším co do jejího základu, ani neargumentovala ve prospěch jiného určení pariční lhůty.