47 C 96/2023-24

Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že dle jejího zjištění žalovaný jako provozovatel osobního automobilu [registrační značka] se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 000 cm3 do 1 350 cm3 neměl v době od [datum] do [datum] k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyně se tak domáhá zaplacení částky [částka] jako příspěvku za [anonymizováno] dny, kdy vozidlo nebylo pojištěno, když výše příspěvku činí 35 Kč denně. Žalovaný u předmětného vozidla neměl dále k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu v době od [datum] do [datum], žalobce se tak domáhá zaplacení částky [částka] jako příspěvku za [anonymizováno] dny, kdy vozidlo nebylo pojištěno. Dále se domáhá zaplacení částky 600 Kč (2 x 300 Kč) jako nákladů spojených s uplatněním práva na příspěvek v obou uvedených případech.
Soud ve věci postupoval dle ust. § 115a o.s.ř., bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila, žalovaný se v určené lhůtě k tomuto postupu nevyjádřil a soud tak předpokládal jeho souhlas (ust. § 101 odst. 4 o.s.ř.).
Na základě provedeného dokazování (výzvy k úhradě příspěvku, upomínky) soud učinil ve věci tento skutkový závěr s následujícím právním hodnocením:
Žalovaný byl v uvedených obdobích provozovatelem výše uvedeného osobního vozidla, které v období uvedených v žalobě nemělo sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla podle zákona č. 168/1999 Sb. (dále„ zákon“), tato povinnost vyplývá z ustanovení § 1 odst. 2 zákona. Žalobkyně získala údaje o vozidle a o tom, že žalovaný je jeho provozovatelem a že v uvedených obdobích nebylo pojištěno, postupem uvedeným v ustanoveních § 15 odst. 1 – 3 zákona. Žalobkyni tak vznikl nárok na zaplacení příspěvku dle ustanovení § 4 odst. 1 zákona, podle něhož vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2, to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno, tento příspěvek činí 35 Kč denně (ust. § 2 odst. 1 písm. f) vyhlášky č. 205/1999 Sb.). Žalobkyně v obou případech splnila povinnost vyplývající z ustanovení § 4 odst. 6 zákona odeslat žalovanému výzvu k zaplacení příspěvku od jednoho roku, kdy se dozvěděla, že žalovaný je provozovatelem předmětného vozidla, výzva pak splňuje požadavky uvedené v ust. § 4 odst. 7 zákona (důvod vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení příspěvku a nákladů, lhůta ke splnění povinnost v trvání nejméně 30 dnů od doručení výzvy, poučení o právech a povinnostech adresáta výzvy). Žalovanému byla výzvy doručeny ve dnech [datum] a [datum], splatnost příspěvku nastala ve dnech [datum] a [datum].
V řízení bylo na žalovaném, aby případně tvrdil a prokázal, že nárok žalobkyně nevznikl, nebo že žalovanou částku zcela či částečně uhradil. Žalovaný byl v řízení nečinný, soud proto žalobě na zaplacení částky [částka] vyhověl, dále byl žalobkyni přiznán nárok na zaplacení částky celkem 600 Kč, která představuje náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (ustanovení § 4 odst. 4 zákona).
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí, výzva k úhradě, sepis žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].