24 C 117/2023-67

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení 27 895,35 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela pomocí prostředků komunikace na dálku smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] tj. poté, co se žalovaný zaregistroval na internetových stránkách žalobkyně s uvedením požadovaných údajů, požádal o poskytnutí úvěru a odsouhlasil podmínky jeho poskytnutí. Žalobkyně poskytla žalovanému dojednaný úvěr dne [datum] převodem na jeho účet. Žalovaný se zavázal úvěr splatit do [datum] společně s úrokem ve výši 0,9 % denně z vypůjčené částky. Žalovaný však ve stanovené době žalobkyni ničeho neuhradil. Žalobkyně proto vyzvala žalovaného k úhradě dluhu před podáním žaloby. Vedle nesplacené jistiny úvěru ve výši 12 000 Kč a úroku žalobkyně rovněž požaduje zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny od [datum] do [datum] v celkové výši 2 580 Kč z důvodu prodlení žalovaného se splacením úvěru.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. V nedatovaném dokumentu označeném jako„ Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo]“ je žalobkyně označena jako věřitel a žalovaný jako klient a identifikován je jménem a příjmením, rodným číslem, adresou trvalého bydliště, korespondenční adresou, telefonním číslem a e-mailovou adresou. Dokument není žalovaným vlastnoručně podepsán, pouze v místě pro jeho podpis je uvedeno jeho jméno a příjmení, rodné číslo a IP adresa. Ve smlouvě je uvedena výše úvěru 12 000 Kč s dobou trvání 180 dnů, úroková sazba ve výši 0,9 % z vypůjčené částky denně a smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z jistiny, ohledně níž je klient v prodlení. Podle čl. 3 a 4. nepodepsaných všeobecných obchodních podmínek se klient musí zaregistrovat na webových stránkách věřitele, kde vyplní požadované osobní údaje, zvolí si heslo, vyjádří souhlas s textem všeobecných obchodních podmínek, zvolí si podmínky žádosti o úvěr, seznámí se s veškerými poskytnutými informacemi, po vygenerování textu smlouvy a obchodních podmínek zaškrtne políčka„ Souhlasím s podmínkami Smlouvy“ a„ Souhlasím s VOP“, vyplní dotazník ohledně své finanční a majetkové situace a klikne na tlačítko„ Potvrdit žádost“. Zároveň je nutné ověřit identitu klienta. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil parametry poskytovaného úvěru. Z kopie občanského průkazu soud zjistil osobní údaje žalovaného poskytnuté žalobkyni.
4. Z dotazníku žalovaného se záznamem z databáze [příjmení] soud zjistil, že žalovaný uvedl, že je zaměstnán, jeho čistý měsíční příjem činí 27 000 Kč, jeho celkové měsíční výdaje činí 11 000 Kč a dne [datum] požádal o vydání kreditní karty s úvěrovým limitem 35 000 Kč. Z výpisu„ [anonymizováno]“ soud zjistil, že žalobkyně získala přehled agregovaných transakcí z účtu žalovaného č. [bankovní účet] za období 6 měsíců.
5. Z výpisu z účtu č. [bankovní účet] soud zjistil, že na účet č. [bankovní účet] byla dne [datum] převedena částka 12 000 Kč s poznámkou„ Půjčka dle smlouvy [číslo]“ Z faktury ke smlouvě o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že úhrada úvěru měla proběhnout v šesti splátkách, přičemž poslední splátka měla být uhrazena dne [datum]. Ze sdělení společnosti [právnická osoba] soud zjistil, že majitelem účtu č. [bankovní účet] je žalovaný; z výpisu z tohoto účtu soud zjistil, že dne [datum] byla na tento účet připsána částka 12 000 Kč z účtu č. [bankovní účet]. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že byl žalovaný vyzván k úhradě nesplaceného úvěru s příslušenstvím do sedmi dnů od odeslání výzvy; podle potvrzení o odeslání písemnosti držitelem poštovní licence prostřednictvím Hybridní pošty byla tato výzva odeslána žalovanému dne [datum].
6. Pro nadbytečnost soud neprovedl důkaz listinami Informace o pojištění vkladů a Informační přehled o systému pojištění pohledávek z vkladů pro klienta.
7. Na základě provedeného dokazování soud zjistil, že žalobkyně měla uzavřít s žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě mu poskytla částku 12 000 Kč a v níž se měl žalovaný zavázat splatit poskytnutou částku spolu s úrokem do 180 dnů. Pro případ prodlení žalovaného si měli smluvní strany ujednat povinnost žalovaného zaplatit žalobkyni smluvní pokutu. Předmětnou smlouvu měl žalovaný uzavřít poté, co se na webových stránkách žalobkyně zaregistroval a elektronicky požádal o předmětný úvěr. Úvěruschopnost žalovaného posoudila žalobkyně nahlédnutím do dostupných registrů a na základě údajů poskytnutých žalovaným. Dne [datum] byla na účet žalovaného připsána od žalobkyně částka 12 000 Kč. Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě jeho dluhu.
8. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. Podle § 105 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel nebo zprostředkovatel poskytne spotřebiteli jedno vyhotovení smlouvy o spotřebitelském úvěru v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat neprodleně po uzavření této smlouvy. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
9. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle § 551 o. z. o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby. Podle § 554 o. z. k zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
10. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 věty první o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.
11. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
12. Na základě právního posouzení zjištěných skutečností soud dospěl k závěru, že v řízení nebylo prokázáno uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru mezi žalobkyní a žalovaným v podobě předložené soudu. Smlouva o spotřebitelském úvěru musí být podle zákona uzavřena v písemné formě a rovněž musí být poskytnuta v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat spotřebiteli. Za písemnou formu přitom zákon považuje i jednání elektronickými prostředky za podmínky, že tyto prostředky umožňují zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Pro dodržení písemné formy musí být písemnost podepsána. Zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, přitom rozlišuje elektronický podpis a zaručený elektronický podpis. Vzhledem k tomu, že uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nepatří mezi kategorie jednání s osobou veřejnoprávního charakteru podle § 5 a § 7 zákona č. 297/2016 Sb., je možné k jejímu podepsání využít kterýkoliv typ elektronického podpisu. Zároveň však platí, že podpis jednajícího (vlastnoruční i elektronický) plní dvě funkce: jednak prokazuje, že jednala skutečně podepsaná osoba, a jednak zabezpečuje nezměnitelnost podepsané listiny. Obě uvedené funkce přitom splňuje pouze zaručený elektronický podpis (blíže viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2009, sp. zn. 33 Cdo 3210/2007, dostupný na adrese www.nsoud.cz). V projednávané věci měla být smlouva mezi účastníky uzavřena elektronicky prostřednictvím internetových stránek žalobkyně, přičemž žalovaný smlouvu o úvěru vlastnoručně nepodepsal. Žalobkyně soudu předložila znění předmětné smlouvy ve formátu elektronického souboru.pdf, tedy v jiném formátu, než v jakém měla být smlouva v prostředí webového rozhraní uzavřena. Z této skutečnosti nelze dospět k závěru, že znění této smlouvy v okamžiku její akceptace žalovaným bylo totožné se zněním poskytnutým soudu, tudíž že nedošlo k jeho následné změně. Není totiž zřejmé, kdo, kdy a jak tento dokument vytvořil. Žalobkyně tudíž neprokázala, že forma jednání, kterou zvolila, umožnila zachycení obsahu a jeho nezměnitelnost. V takovém případě je však nutno uzavřít, že nebyla prokázána vůle žalovaného uzavřít předmětnou smlouvu o úvěru v podobě předložené soudu, neboť tato smlouva nebyla žalovaným podepsána a uvedení IP adresy v tomto smyslu nemůže nahradit jedinečnost vlastnoručního či zaručeného elektronického podpisu žalovaného, a že současně nebyla dodržena písemná forma smlouvy. Žalobkyni se tudíž nepodařilo prokázat, že výsledkem jednání s žalovaným bylo uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru v podobě předložené soudu a že tato smlouva byla uzavřena v písemné formě. S ohledem na tyto skutečnosti má soud za to, že při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru nebyla prokázána vůle žalovaného uzavřít tuto smlouvu v soudu předloženém znění, a tudíž se jednalo o zdánlivé jednání, k němuž se nepřihlíží. Soud proto uzavírá, že v řízení nebylo prokázáno uzavření předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru mezi žalobkyní a žalovaným v podobě předložené soudu.
13. Žalobkyně však soudu prokázala, že poskytla žalovanému částku 12 000 Kč převodem na jeho účet. V projednávané věci žalovaný netvrdil a neprokázal, že dluh nevznikl, zanikl, byl převeden na jiného nebo že by jej žalovaný splatil, byť jen částečně. Jelikož mezi účastníky není jiné platné ujednání, posoudil soud nárok žalobkyně na zaplacení dluhu jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení, neboť žalobkyně plnila žalovanému bez právního důvodu. Soud tak žalobě částečně vyhověl a uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 12 000 Kč, kterou žalobkyně zaslala na účet žalovaného. Jelikož byl žalovaný v prodlení s plněním peněžitého závazku, přiznal soud žalobkyni i úrok z prodlení z přisouzené částky ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. za období od 18. 1. 2023 do zaplacení; žalovaný byl prokazatelně vyzván k úhradě celého svého dluhu až předžalobní výzvou ze dne 9. 1. 2023 s lhůtou 7 dnů od odeslání výzvy ke splnění závazku. Tato výzva byla žalovanému odeslána dne 10. 1. 2023, tudíž mu lhůta uplynula dne 17. 1. 2023 a prodlení žalovaného započalo dne 18. 1. 2023. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni přisouzenou částku s příslušenstvím ve lhůtě podle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), neboť pro uložení jiné lhůty soud neshledal důvod.
14. Zbývající část žaloby ohledně úroku a smluvní pokuty v celkové výši 15 895,35 Kč soud s ohledem na výše uvedenou zdánlivost právního jednání zamítl.
15. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení úspěšná pouze co do částky 12 000 Kč s příslušenstvím, zatímco žalovaný byl úspěšný co do zamítnuté částky 15 895,35 Kč s příslušenstvím, a proto mu náleží náhrada nákladů řízení v poměrné výši odpovídající míře jeho úspěchu v řízení. Jelikož však žalovanému žádné náklady v řízení nevznikly, rozhodl soud, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.