6 C 171/2021-37

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu ve formě návrhu na vydání platebního rozkazu se žalobkyně na žalované domáhala souhrnně zaplacení částky 466 875,68 Kč s úrokem z prodlení s tvrzením, že dne 19. 1. 2018 došlo v obci [obec] na místní komunikaci nacházející na pozemku parcelní
[číslo] ve vlastnictví žalované k úrazu žalobkyně, když ta uklouzla na neošetřené komunikaci. Utrpěla pertrochanterickou zlomeninu pravé stehenní kosti a zlomeninu malého chocholíku kosti stehenní. Byla operována tentýž den v nemocnici v [obec]. Podle § 27 zákona číslo 13/1997 Sb. vlastník místní komunikace je povinen nahradit škodu vzniklé uživatelům těchto pozemních komunikací. Z tohoto dovozuje žalobkyně odpovědnost žalované za vzniklou újmu na jejím zdraví.
2. 14. 6. 2021 vypracoval soudní znalec [titul] [jméno] [příjmení], [titul], znalecký posudek, kde stanovil výši újmy na zdraví žalobkyně v podobě ztížení společenského uplatnění v souvislosti s úrazem na částku 652 466 Kč. Za vlastní zpracování posudku žalobkyně uhradila částku 10 149,48 Kč. Žalobkyni v důsledku úrazu bolí levé stehno a tříslo, má problémy při sezení, nemůže si lehnout na pravý bok, mimo byt chodí pouze s trekingovými holemi, do schodů si musí pomáhat o zábradlí, ze schodů se jí chodí ještě hůř než do schodů. Nemůže dlouho sedět, problémy má i při jízdě autem, nastupovat a vystupovat musí velmi opatrně. Asi třikrát denně si musí pro bolest lehnout asi na 30 minut. Stát nevydrží ani tak dlouho jako sedět. Nezvládne chůzi déle jak 1 hodinu, nemůže nosit těžší předměty. Problémy má při mytí, do vany vůbec nemůže, špatně se jí vstává, musí mít sprchu s madlem. Kalhoty si obléká vsedě. Prakticky ve všech běžných pracích (žehlení, mytí nádobí a podobně) je nucena sedět. Kleknout si nemůže, protože by nevstala. Běžné práce na zahradě zvládne jen za pomoci hůlky, o kterou se opírá. Pokud není venku sucho, prakticky nemůže nikam vyjít, do lesa také již chodit nemůže.
3. V rámci mimosoudního vyřešení věci žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě nyní žalované částky představující újmu na zdraví žalobkyně v podobě ztížení společenského uplatnění a uhrazení znalečného. Výši ztížení společenského uplatnění žalobkyně ponížila o 30 % představující míru spoluzavinění žalobkyně, a to v návaznosti na rozsudek Okresního soudu v Prachaticích ze dne 12. 6. 2020, č. j. 17 C 13/2019-185 a následnou dohodu žalobkyně a pojistitele žalované v této věci. Žalovaná ničeho neuhradila, proto byla podána žaloba.
4. Okresní soud v Prachaticích vydal ve věci platební rozkaz, proti kterému si žalovaná podala odpor, který následně odůvodnila tím, že žalobní nárok neuznává ze stejných důvodů, jako vedlejší účastník.
5. Podáním doručeným soudu dne 26. 9. 2021 vstoupila do řízení na straně žalované vedlejší účastnice [právnická osoba], která současně k věci podala vyjádření. Z obsahu tohoto vyjádření vyplývá, že vedlejší účastnice za nesporné považuje skutečnost, že 19. 1. 2018 došlo k pádu žalobkyně na neošetřené komunikaci a utrpění zranění uvedených shora. Považuje dále za nesporné, že žalobkyně se obrátila na žalovanou k zaplacení částky, která je aktuálně žalována, a to i s přihlédnutím k závěru rozsudku Okresního soudu v Prachaticích.
6. Za spornou považuje vedlejší účastnice výši plnění. K znaleckému posudku znalce
[titul ] [příjmení], [titul], vedlejší účastnice konstatuje, že tento posudek vykazuje znaky převažující akceptace subjektivních pocitů žalobkyně, to jest, že znalec hodnotí zejména subjektivní omezení u některých úkonů, nikoliv nemožnost tyto úkony provést. Žalovaná takový posudek považuje
za objektivně nepřezkoumatelný z důvodu chybějících zjištění, ze kterých znalec při hodnocení jednotlivých kategorií vycházel, jakou cestou k těmto zjištěním dospěl a na základě jakých úvah. Vedlejší účastnice má za to, že hodnocení společenského uplatnění je založeno pouze
na subjektivitě, chybí zde základní testy.
7. Například u položky D 455 (pohyb) je znalcem stupeň obtíže stanoven nejvyšší hodnotou 4, v procentech obtíže 100 %, což podle Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví je charakterizováno jako úplná porucha, která znamená, že problém je přítomen více než 95 % času s intenzitou, která zcela rozvrací každodenní život osoby, každý den v posledních
30 dnech. To však nekoresponduje s lékařskou dokumentací. Vedlejší účastnice proto ve věci navrhla zpracování revizního znaleckého posudku.
8. Z navazujícího vyjádření žalobkyně soud zjistil, že podle jejího názoru znalecký posudek znalce žádnými vadami netrpí. Byl zpracován v souladu s metodikou Nejvyššího soudu ČR, obsahuje všechny formální náležitosti a po obsahové stránce nevykazuje žádné rozpory a vychází
ze zjištění znalce. Žalobkyně proto nevidí důvod zpracovat revizní znalecký posudek.
9. Soud ve věci nařídil jednání na den 3. 11. 2011 a k tomuto byl přizván i znalec zpracovávající znalecký posudek. Jednání bylo konáno za účasti všech účastníků.
10. Z účastnického výslechu žalobkyně, který byl proveden až po výslechu znalce, soud zjistil, že si myslí, že potřebuje taky fyzickou práci, takže když trošku víc chodí, tak se cítí ještě hůř než
před rokem, kdy byla u znalce. Musí si každou chvíli lehnout, ale to už měla předtím, že prostě si tu nohu natáhne, dá do vodorovné polohy a tak je do dobré. Ještě předtím, než se jí stal úraz, tak byla s manželem v [anonymizována dvě slova], vystoupila až na [anonymizována dvě slova] při své obezitě. Byla zvyklá vždy na docela fyzickou práci, myslí si, že i když byla tlustá, tak leccos dala. Nyní to ale nedá.
U znalce si nic nevymyslela, byla by radši, aby se jí to nezhoršilo. S tím počítat nemůže.
11. Z písemného znaleckého posudku znalce [titul] [jméno] [příjmení], [titul za jménem], soud zjistil, že znalec vycházel z původního znaleckého posudku [číslo] ve kterém byla stanovena výše bolestného, ze zdravotnické dokumentace žalobkyně od její praktické lékařky [titul] [příjmení] a z vyšetření, které bylo provedeno na soudně lékařském oddělení [nemocnice] dne 11. 8. 2020 v rozsahu nutném pro podání znaleckého posudku.
12. Znalec v posudku rozebral jednotlivé lékařské zprávy od provedení operace v [nemocnice] dne 19. 1. 2018, které dokumentují rozsah zranění žalobkyně popisované shora a následné lékařské zákroky.
13. 11. 8. 2020 bylo provedeno na soudně lékařském oddělení nemocnice v [obec] vyšetření žalobkyně, když subjektivně bylo zjištěno, že stále ji bolí levé stehno a tříslo, cítí i tlak kalhotek, po příchodu a nabídnutí křesla si vyžádala židli, neboť je pro ni křeslo moc nízko, sedá si pouze napůl (údajně jí řekli, že na levé půlce nemá svaly), na pravý bok si nemůže lehnout, mimo byt chodí pouze s trekingovými holemi, do schodů si musí pomáhat o zábradlí, ze schodů se jí chodí hůř než do schodů, nemůže dlouho sedět, do hodiny si musí stoupnout (bolí pravé tříslo a stehno), stejné bolesti má při jízdě autem, dala si tam i polštářek, nastupovat a vystupovat musí velmi opatrně, asi třikrát denně si musí pro bolest lehnout asi na 30 minut, stát nevydrží ani tak dlouho jako sedět, stejně tak chůze pouze kratší než 1 hodinu, nést nákup může jenom pár metrů do 6 kg (ví to podle váhy mouky), do vany jít nejde, z mísy se jí špatně vstává, sprchu má s madlem, kalhoty si oblíká vsedě, židličku používá i při mytí nádobí, stejně tak si sedá při žehlení, vytírá na koštěti, kleknout si nejde, protože nevstane, nedřepne si (to ale ani předtím), na zahradě pracuje jen vestoje, opře se o hůlku a dosáhne na zem, králíky obstará, slepice však ne, ani krávu. Do lesa jít nemůže, když je kluzko, nevychází, u televize si v křesle podloží nohy, nebo si lehne, po lécích je jak pitomá, proto je raději nebere. V kostele si„ falešně“ kleká, zavěsí se na hůlku.
14. Objektivně bylo zjištěno, že při chůzi mírně napadá na pravou nohu, předkloní se prsty rukou až na zem. Je obézní, tou je omezen rozsah pohybu v kyčli.
15. Ze závěru znaleckého posudku pak vyplynulo, že stanovení výše odškodnění za ztížení společenského uplatnění je založeno na stanovení rozsahu omezení pomocí procentního vyjádření z absolutního vyřazení ze všech sfér společenského zapojení dle stupně poklesu aktivit v jednotlivých doménách Mezinárodní klasifikace funkčních schopností za použití kvalifikátorů. Absolutní vyřazení ze všech sfér společenského zapojení (100 %) odpovídá čtyřsetnásobku průměrné hrubé měsíční nominální mzdy přepočtené na počty zaměstnanců v národním hospodářství za kalendářní rok předcházející roku, v němž se ustálil zdravotní stav poškozeného, to je, kdy je možno přistoupit k vyčíslení náhrady. Procentní podíl odpovídající zjištěnému stupni omezení poškozené z výchozí částky představuje základní ohodnocení nemateriální újmy
při trvalých zdravotních následcích a je proporcionálním vyjádřením ztráty průměrného potenciálu pro daný typ postižení. Takto zjištěná základní částka může být modifikována věkem. U posuzované činí procento z absolutního vyřazení ze všech sfér společenského zapojení 5,68 %. Částka rovnající se absolutnímu vyřazení pro rok stabilizace zdravotního stavu poškozeného, to je pro rok 2019 je 12 754 000 Kč, z toho 5,68 % je 724 962 Kč. Vzhledem k tomu, že poškozená utrpěla úraz ve věku 63 let, základní částka by měla být snížena o 10 %, to je 652 466 Kč.
16. Ze znaleckého posudku dále bylo zjištěno, že datum ustáleného zdravotního stavu žalobkyně byl stanoven ke dni 19. 1. 2019, posouzení bylo provedeno 11. 8. 2020. Pokud jde o zranění, šlo
o pertrochanterickou zlomeninu pravé stehenní kosti s odlomením malého trochanteru tříštivou, s posunem, dále v souvislosti s tím šlo o hlubokou žilní trombózu, plicní embolii.
17. Součástí znaleckého posudku bylo i provedení tabulky podle technické části k metodice Nejvyššího soudu, a to podle jednotlivých domén zde uváděných. V tomto směru soud konstatuje, že v přehledu domén je vždy uvedeno, jaké bylo zjištění omezení žalobkyně ve vztahu k jednotlivým doménám s tím, že toto zjištění se pak vždy projevilo v procentu ve vztahu k celkovému zdravotnímu stavu. Znalec v posudku rozvedl otázku v pohyblivosti, kde jednotlivé položky omezení byly 14,5 % u měnění základní pozice těla, udržení pozice těla, zvedání a nošení předmětů, přemisťování předmětů, kdy v každém tomto bodě znalec uvedl konkrétní pojmy.
37 % pak byla v chůzi. Další použití dopravy, řízení, byly opět 14,5 %, stejně tak v položkách péče o sebe, kdy šlo u položky sám se umýt 14,5 % 10% položky byly používání toalety, oblékání, péče o své zdraví. Pokud jde o život v domácnosti 10 %, zde bylo získávání obydlí, získávání nezbytných věcí, 14, 5 % příprava jídla, vykonávání domácích prací a péče o předměty v domácnosti. V hlavní oblasti života bylo 14,5 % vzdělávání, příprava na práci, když nemůže vykonávat delší činnosti a placené zaměstnání, kde šlo o 37 % 37 % byl pak i život v komunitě, 14,5 % náboženství a duchovní činnost. V tomto směru se každá z těchto položek projevovala
na celkovém procentu ve výši mezi 0,14 až 0,37 %. Nejvyšší položka ve výši 100 % byla
u položky 0455 pohyb, když tato byla nakonec oceněna jako 0,93 %. Pokud jde o uvedenou položku, tak tato položka podle metodiky Nejvyššího soudu ČR v části aktivity a participace je hodnocena jako chůze a pohyb a zde pohybovat se celým tělem z místa na místo jiným způsobem než chůzí, jako šplhat po skalách nebo utíkat po ulici, poskakovat, utíkat tryskem skákat, dělat kotrmelce nebo běhat přes překážky.
18. Celkově i po snížení provedeném znalcem je součet omezení žalobkyně ve všech položkách souhrnně, jak již shora uvedeno, 5,68 %. V tomto směru tuto část posudku soud považuje
za zcela přezkoumatelnou.
19. Z výslechu znalce při samotném jednání pak soud zjistil, že ten odkázal na zpracování znaleckého posudku s tím, že se seznámil s výhradami žalovaného a nemá nic, co by měnil nebo dodával. Závěr, že následkem úrazu se u paní žalobkyně snížila schopnost jejích aktivit přibližně o 5 %, znamená o 1/20 normálního života, takže by posudek považoval za adekvátní. Při výpočtu vycházel při stanovení náhrady výše z hrubé měsíční nominální mzdy pro rok 2019 31 885 Kč vztahující se k roku 2018, kdy došlo k úrazu.
20. K dotazům pak znalec sdělil, že princip je ten, že bere jednu položku za druhou, u každé té položky posuzuje, jaký vliv měl úraz na činnost, které jsou v položce popsány. Pokud je tam tedy číslo 14,5, tak v té položce se snížila schopnost vykonávat položku o 14,5 %. Znalec pak vysvětlil, jakým způsobem vznikne z tohoto výsledku 0,13 % konečného výsledku. Pokud jde
o kvalifikátor metodiky obtíží, tak zde vycházel opět z metodiky, kdy kvalifikátor 1 je nejnižší kvalifikace, je zařazena do 14,5 %. Pokud je položka hodnocena 37 %, tak je to střední zátěž. Každá doména má své vysvětlení v mezinárodní klasifikaci funkčních schopností a vysvětlení
u pohybu, kdy dal 100 %, je pohyb, který je jinak než chůzí. To znamená především během, skokem, šplháním do kopce a podobně. A toho poškozená není schopna vůbec, respektive je u ní neschopnost 95 %. Byla by schopna se třeba kousek plazit, ale ne jinak. V té položce 5,68 % souhrnně se to projevilo 0,93 %.
21. Pokud jde o zdroje pro hodnocení, takto šlo o zdravotnickou dokumentaci a jednak vyšetření v rozsahu nutném pro podání posudku. Je to samozřejmě založeno do značné míry
na subjektivních údajích, na druhé straně také, jaké zranění utrpěl a jaké bývají obvyklé následky. Velkou váhu má také pozorování pacienta. On to má zařízené tak, že vidí pacienta, jak přichází k jeho budově, protože má kancelář přímo otočenou na příchozí cestu. Vidí, jak jde, vidí, jak se dostane do druhého patra, vidí, jak přichází k němu do místnosti a velmi typické pro toto zranění je, že pacient odmítne si sednout do křesla, které je poměrně nízké a ten pacient, když má následky po takovém úrazu, tak ví, že by z tohoto křesla se mu velice špatně vstávalo. Čili pacienti hned ve dveřích požádají, aby jim dal židli a nikoliv aby je posadil do křesla. Hodnocení je tedy souhrnné. Jde o studium zdravotnické dokumentace, jaké zranění utrpěl, jak se toto zranění vyvíjí. Dále za druhé je to rozhovor s pacientem a za třetí jeho zkušenost, jaké bývají následky po takovém zranění a za čtvrté pozorování pacienta. To všechno u paní žalobkyně proběhlo. S ohledem na věk žalobkyně snížil odškodnění ještě o 10 %, protože je to opět dáno metodikou, přesně že v určitém věku mladém se hodnocení zvyšuje a v určitém věku se hodnotí tak, že vyjde v těch procentech od určitého věku snížení 10 %. Je to proto, že má člověk před sebou v průměru kratší životní úsek s těmi následky a za druhé již předtím úrazem byl pacient omezen svým věkem. Předpokládá se, že pacient ve věku 65 let není schopen tryskem běžet.
22. Za svou práci dostal od žalobkyně zaplaceno.
23. K dotazu vedlejšího účastníka na straně žalované znalec pak sdělil, že u položky, kde byl hodnocen stupeň obtíže 4, jde o to, kolik bylo poškozené v době, kdy se jí ustálil zdravotní stav a co byla schopna dělat před úrazem, který utrpěla v 64 letech. U těchto žen již není běžné, že lezou přes kameny pro borůvky, dobíhají autobus ne sprintem jako mladý člověk, ale přiměřeně svému věku. Čili bere se to, co je přiměřené věku toho člověka a v době, kdy utrpěl úraz. Zároveň se hledá ve zdravotnické dokumentaci, zda netrpěla před úrazem nějakou chorobou, která by schopnost omezovala a tou poškozená netrpěla. Netrpěla chorobou kromě obezity a nebyl nikde omezen žádný úraz ani onemocnění, které by jí omezovalo ve vykonávání těchto aktivit přiměřeným věku. Některé aktivity se přitom dotýkají několik domén, proto jsou hodnoceny v těchto doménách. Snížení o 10 % je automatické, když se předpokládá, že osoba v tomto věku již není schopna plně vykonávat všechny aktivity, které jsou v doménách uvedeny, a proto, že věk dožití už je daleko kratší, než u mladší osoby.
24. Hodnocení položek, které jsou uvedeny, je adekvátní ke zdravotnímu stavu poškozené a
ke změně vzhledem k předchorobní, čili před vznikem úrazu. Ona by samozřejmě nevstávala z toalety jako 20letá, ale vstávala by přiměřeně svému věku. A to se zhoršilo, proto je to hodnoceno jedničkou, čili nejnižším hodnocením. Jinak hodně chodí s trekingovými holemi, ona není schopna venku bez nich jít nebo alespoň v době vyšetření nebyla schopna. Její chůze byla nejistá, velmi brzo ji začala bolet kyčel. Proto to hodnotil stupněm dva, ale s trekingovými holemi nulou. Výsledné hodnocení je pouze 19 %, nikoliv adekvátně té dvojce. Trekingové hole jsou považované za facilitátor. Obtíže 1 u položky příprava jídla a vykonávání domácích prací je hodnoceno jedničkou. Má přitom obtíže, je to pro ni obtížné, nikoliv ale, že to nezastane.
25. Dále znalec sdělil, že vynechal v úvodním vysvětlování jednu zcela zásadní věc, že na hodnocení nemá dále žádný vliv, zda poškozený před úrazem tu činnost vykonával nebo nevykonával, tady jde jenom o zhoršení, když jí po úrazu chtěl vykonávat. Čili je zřejmé, že ona je obtížně schopna chůze zvláště bez trekingových holí, čili nepřichází v úvahu žádné sportovní hry, nepřichází prakticky v úvahu turistika, bolí ji kyčel, jestliže déle sedí, déle stojí, čili tyto aktivity je schopna vykonávat velmi obtížně a po omezenou dobu. Proto to hodnocení dvě. Ale to, zda chodila
do kina předtím, s tím nemá vůbec nic společného.
26. Objektivní vyšetření spočívá v tom, že jak vysvětloval, v pozorování, především jak se poškozená chovala. Za druhé ve vyzkoušení některých konkrétních domén, například posunování věcí nohou při stoji na druhé noze, do jaké hloubky je schopna dřepu, do jaké míry je schopna si kleknout, do jaké míry je schopna se předklonit, základní neurologické vyšetření a pohyblivost kyčle. To dělal. On to dělal nikoliv v rámci kompletního vyšetření, ale v rozsahu nutném
pro podání znaleckého posudku. Objektivní vyšetření dělá od okamžiku, kdy člověka spatří. Jak již uvedl, vidí ho, když přichází, vidí ho, když přijede výtahem, jak jde po schodech. Pak ho požádá, zda by byl schopen třeba sejít jedno patro po schodech. Přitom s ním provede pohovor, požádá ho, aby jednotlivé věci dělal, eventuálně provede základní vyšetření rozsahu pohybů, eventuálně základní neurologické vyšetření. On jim neříká, že to musí udělat, ale aby to zkusili udělat. On pak třeba řekne, já to neudělám, on řekne, já vás budu držet, on se pak o ten dřep někdy pokusí do určité míry. Má tam chyták v tom křesle, ale má i jiné chytáky pro jiná zranění. Přitom vychází, jak se ten člověk choval. Vyšetřovanému řekne, tady si sedněte, on řekne, tam si nesednu, to bych se nezvedl. Nebo řekne, sundejte si kabát, já vám ho dám do skříně a vidí, jak si ten kabát svléká. Na těch lidech je pak vidět, jestli to mohou nebo nemohou dělat.
27. Z dalších důkazů provedených při jednání soud z vyúčtování znalečného zjistil, že znalec
za vyúčtování požadoval celkem částku 10 149,48 Kč (ve výslechu uvedl, že mu byla tato částka zaplacena).
28. Předžalobní výzva žalobkyně byla zaslána žalované obci 28. 6. 2021 s tím, že lhůta k plnění se stanoví nejpozději do 20. 7. 2021.
29. Při jednání byl ze spisu Okresního soudu v Prachaticích sp. zn. 17 C 13/2019 konstatován rozsudek okresního soudu ze dne 12. června 2020. Předmětem žaloby žalobkyně bylo v této věci odškodnění za bolestné způsobené pádem na komunikaci ve vlastnictví žalované. Z obsahu odůvodnění tohoto rozsudku soud jednak dovodil odpovědnost žalované za závadu
ve schůdnosti a odpovědnost tak ve smyslu ustanovení § 26 odst. 7 zákona č. 13/1997 Sb. Současně v dané věci soud dospěl k závěru, že tato závada měla 70 % podílu pádu žalobkyně a vlastní jednání žalobkyně pak podíl 30 %.
30. V tomto směru soud konstatuje, že žalobkyně žalovala částku, která je již snížena právě o 30% spoluzavinění.
31. V dané věci při hodnocení všech důkazů tedy odpovědnosti žalované soud neměl pochybností, žádné výhrady z této strany nebyly vzneseny ani žalovanou a vedlejší účastnicí na straně žalované. V dané věci šlo tedy o správné stanovení výše ztížení společenského uplatnění.
32. Základní námitky žalované a vedlejší účastnice na straně žalované v tomto směru spočívaly v posouzení zranění žalobkyně podle znaleckého posudku znalce [titul] [příjmení]. Po výslechu znalce při jednání soud dospěl k závěru, že znalecký posudek znalce v písemné podobě a výslech znalce souhrnně prokazují výši ztížení společenského uplatnění žalobkyně. Znalecký posudek znalce byl zpracován zcela dle metodiky Nejvyššího soudu ČR. Znalec podle soudu ve znaleckém posudku řádně provedl zhodnocení všech aktivit a participace ve smyslu metodiky, a to ve smyslu učení se a aplikace znalostí, všeobecné úkony a požadavky komunikace, pohyblivost, péče o sebe, život v domácnosti, mezilidské jednání a vztahy v hlavní oblasti života, život komunitní, sociální a občanský. Znalec se všemi jednotlivými doménami uvedenými v přehledu domén zabýval, tyto pak při výslechu znalce i konkrétně objasnil.
33. Soud se neztotožnil s názorem vedlejší účastnice na straně žalované o nepřezkoumatelnosti znaleckého posudku. Má naopak za to, že právě písemný znalecký posudek a výslech znalce rozebraly zdravotní stav žalobkyně po uplynutí jednoho roku od vzniku zranění způsobem, který odpovídá celé metodice Nejvyššího soudu a ze kterého je možno zcela objektivně vyjít. Znalec jednotlivé domény vysvětloval, vysvětlil i výpočet, jakým způsobem se dělá procentní omezení života žalobkyně a z jakých základních i pravidel pro stanovení výše náhrady z hlediska statistických údajů vyšel.
34. Soud tedy souhrnně konstatuje, že znalecký posudek prokázal výši společenského uplatnění žalobkyně a je z něj možno vycházet. 5,68% vyřazení žalobkyně z absolutního vyřazení ze všech sfér společenského zapojení na základě zranění, a to zlomeniny pravé stehenní kosti stanovené řádně podle metodiky Nejvyššího soudu ČR, je důkaz, který soud, jak znovu opakuje, akceptuje bez nutnosti provedení revizního znaleckého posudku příslušným znalcem. Proto byl navrhovaný důkaz provedení revizního znaleckého posudku soudem zamítnut.
35. O zaplacení částky znalečného soud rovněž nemá pochybností a souhrnně tak je jednoznačné, že žalovaná odpovídá za ztížení společenského uplatnění žalobkyně vzniklé v souvislosti s jejím úrazem dne 19. 1. 2018. Ve výroku pod bodem I. rozsudku soud proto rozhodl o povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 466 875,68 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od 16. 8. 2021 do zaplacení. Úrok z prodlení se opírá o ustanovení § 1970 občanského zákoníku a jeho výše byla stanovena podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně přitom nepožadovala splatnost dlužné částky před lhůtou, která byla žalované určena. Splatnost celé dlužné částky pak byla žalované stanovena do tří dnů od právní moci rozsudku, jak uvedeno ve výroku pod bodem I. rozsudku.
36. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky rozhodl soud ve výroku pod bodem II. rozsudku a zcela úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení proti žalované podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení žalobkyně představuje odměna za právní zastoupení počítaná podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., kde sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby podle § 7 bod 6 citované vyhlášky činí částku 10 180 Kč. Zástupce žalobkyně v tomto směru učinil celkem 4 úkony právní služby, a to příprava a převzetí věci, sepis kvalifikované předžalobní výzvy, sepis žaloby a účast při jednání soudu. Jde tedy o částku 40 720 Kč. K této částce je připočítávána dále částka 1 200 Kč jako 4 režijní paušály podle § 13 odst. 3 citované vyhlášky po 300 Kč. Odměna zástupce žalobkyně je zvyšována o 21% DPH a souhrnně tak náklady řízení žalobkyně představují částku 50 732,20 Kč. Uvedenou částku je povinna žalovaná zaplatit žalobkyni, a to k rukám zástupce žalobkyně, do tří dnů od právní moci rozsudku.
37. Ve výroku pod bodem III. rozsudku bylo rozhodnuto o poplatkové povinnosti mezi účastníky. Žalobkyně byla ve věci osvobozena od placení soudního poplatku podle § 11 odst. 2 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb. Podle § 3 odstavec 2 citovaného zákona pak povinnost k zaplacení soudního poplatku s ohledem na základní rozhodnutí soudu přešla na žalovanou. Výše soudního poplatku představuje částku 23 344 Kč. Uvedenou částku je povinna žalovaná zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Prachaticích rovněž do tří dnů od právní moci rozsudku.
38. Ve výroku pod bodem IV. rozsudku bylo rozhodnuto o povinnosti žalované opět s ohledem
na výsledek sporu zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Prachaticích náklady řízení státu, a to ve smyslu ustanovení § 148 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení státu představuje znalečné, které znalec vyúčtoval za provedení výslechu při jednání u soudu.
39. Ke dni vyhlášení rozsudku nebyla tato výše doposud známa a soud proto rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit České republice znalečné, výše znalečného a jeho splatnost pak bude stanovena v samostatném navazujícím usnesení.