Prováděcí nařízení Komise (EU) 2026/114 ze dne 15. ledna 2026 o uložení konečného antidumpingového cla a o konečném výběru prozatímního cla uloženého na dovoz taveného oxidu hlinitého pocházející z Čínské lidové republiky

(1)

Dne 21. listopadu 2024 zahájila Evropská komise (dále jen „Komise“) antidumpingové šetření týkající se dovozu taveného oxidu hlinitého pocházejícího z Čínské lidové republiky (dále jen „dotčená země“ nebo „ČLR“) na základě článku 5 základního nařízení. Oznámení o zahájení zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (2) (dále jen „oznámení o zahájení“).

(2)

Komise zahájila šetření na základě podnětu, který podala dne 9. října 2024 společnost Imerys S.A. (dále jen „Imerys“ nebo „žadatel“). Podnět byl podán jménem výrobního odvětví Unie vyrábějícího tavený oxid hlinitý ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Podnět obsahoval důkazy o dumpingu a výsledné podstatné újmě, které byly dostatečným důvodem pro zahájení šetření.

(3)

Komise rozhodla prováděcím nařízením Komise (EU) 2025/260 (3) (dále jen „nařízení o celní evidenci“) o celní evidenci dovozu dotčeného výrobku.

(4)

V souladu s článkem 19a základního nařízení Komise dne 26. června 2025 poskytla stranám souhrn navrhovaných cel a podrobné údaje o výpočtu dumpingových rozpětí a rozpětí dostatečných k odstranění újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie. Zúčastněné strany byly vyzvány, aby se během tří pracovních dnů vyjádřily k přesnosti výpočtů.

(5)

Vyvážející výrobci zařazení do vzorku, Chongqing Saite Corundum Co., Ltd. (dále jen „Saite“) a Luoyang Runbao Abrasives Co., Ltd. (dále jen „Runbao“), upozornili na to, že chyběly podrobné informace o výpočtu ceny, která nepůsobí újmu, jež byly uvedeny v dokumentaci, ale nebyly poskytnuty. Společnost Runbao dále zdůraznila, že Komise použila stejnou referenční cenu na dva různé vstupy – hydroxid hlinitý různé čistoty – což bylo podle ní věcně a ekonomicky nesprávné. Požádala o poměrnou úpravu referenční hodnoty vstupu s nižší čistotou.

(6)

Žádosti o zveřejnění informací o výpočtu ceny, která nepůsobí újmu, nebylo možné vyhovět, neboť tyto informace jsou důvěrné, vysoce citlivé a jejich zveřejnění by mohlo poškodit dotčené strany. Komise rovněž vysvětlila, že souhrnné údaje nelze poskytnout, aniž by hrozilo zveřejnění důvěrných údajů velmi omezeného počtu výrobců v Unii. Pokud jde o údajnou administrativní chybu týkající se referenčních hodnot hydroxidu hlinitého, Komise poznamenala, že tyto připomínky se netýkají přesnosti výpočtů a v této fázi šetření se jimi nelze zabývat. Uvedenými připomínkami se zabývá oddíl 3.2.3.1.

(7)

Uživatelé a dovozci v Unii, jako jsou společnosti Reckel GmbH (dále jen „Reckel“) a Tyrolit – Schleifmittelwerke Swarovski AG & Co. KG („Tyrolit“), vyjádřili vážné obavy ohledně metodiky. Tvrdili, že analýza Komise se zaměřila pouze na hnědý tavený oxid hlinitý a ignorovala širokou škálu stupňů taveného oxidu hlinitého, které mají různé způsoby použití a strukturu nákladů, což vedlo ke zkresleným srovnáním cen a nákladů. Kritizovali také spoléhání se na rozsáhlé a různorodé obchodní statistiky celních položek pro klíčové vstupy, jako je kalcinovaný bauxit a oxid hlinitý, a poznamenali, že tyto statistiky zahrnují výrobky, které mají velmi rozdílnou kvalitu a cenu. V některých případech byla stejná surovina (kalcinovaný bauxit) podle všeho započítána dvakrát do různých položek.

(8)

Tyto připomínky se netýkaly matematické přesnosti zveřejněných výpočtů. Těmto připomínkám se proto věnuje oddíl 3.2.3.1 tohoto nařízení.

(9)

Další obavy vznesly společnosti Tyrolit a Reckel ohledně výběru zdrojů přiměřených částek prodejních, režijních a správních nákladů a zisku. Příslušné společnosti, od nichž byly obě sazby získány, podle nich působily v odlišných odvětvích, a poskytly tak nereprezentativní údaje. Společnost Tyrolit zdůraznila, že tato skutečnost spolu se závislostí na referenčních cenách z Brazílie u některých výrobních činitelů, včetně oxidu hlinitého a bauxitu, vedla k nadhodnocení referenčních nákladů. Společnosti Tyrolit i Reckel varovaly, že prozatímní antidumpingová cla ve výši až 136 % uložená na výrobek, který je předmětem šetření, jež by ponechala navazující hotové brusné výrobky osvobozené od cla, by znamenala riziko uzavření výrobních závodů v Unii navazujících uživatelů, ztrátu kvalifikovaných pracovních míst a větší závislost na dovozu hotových výrobků.

(10)

Na přesnost matematických výpočtů uvedených v rámci předběžného poskytování informací nemají vliv ani body související s výběrem společností pro získání finančních údajů o prodejních, režijních a správních nákladech a zisku, údajné zkreslení vstupních referenčních hodnot, ani širší ekonomické důsledky opatření. Tyto body spadají do širšího metodického posouzení Komise a analýzy zájmů Unie a byly podrobně řešeny v oddíle 3.2.3.2.

(11)

Dne 17. července 2025 uložila Komise prozatímní antidumpingové clo na dovoz taveného oxidu hlinitého pocházejícího z Čínské lidové republiky prováděcím nařízením Komise (EU) 2025/1456 (4) (dále jen „prozatímní nařízení“).

(12)

Po poskytnutí informací o nejdůležitějších skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo uloženo prozatímní antidumpingové clo (dále jen „poskytnutí prozatímních informací“), podaly následující strany písemná vyjádření, v nichž uvedly svá stanoviska k prozatímním zjištěním ve lhůtě stanovené v čl. 2 odst. 1 prozatímního nařízení:

(13)

Stranám, které o to požádaly, byla poskytnuta příležitost ke slyšení. Po zveřejnění prozatímního nařízení vyzvala Komise strany, aby poskytly další informace, zejména za účelem posouzení zájmu Unie s ohledem na rozdílné zájmy dotčených stran. Slyšení se konala se společnostmi AFA a Imerys, federací PRE, společnostmi VDS, Tyrolit, Saint-Gobain a ArcelorMittal, vyvážejícími výrobci zastoupenými komorou CCCMC a společnostmi Saite a Runbao.

(14)

Komise nadále vyhledávala a ověřovala všechny informace, které považovala za nezbytné pro svá konečná zjištění. Při formulování konečných zjištění zvážila Komise připomínky podané zúčastněnými stranami a v odůvodněných případech své předběžné závěry revidovala.

(15)

Komise všechny zúčastněné strany informovala o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě se rozhodla uložit konečné antidumpingové clo na dovoz taveného oxidu hlinitého pocházejícího z Čínské lidové republiky (dále jen „poskytnutí konečných informací“). Stanoviska předložená stranami po poskytnutí informací byla řešena v příslušných oddílech níže.

(16)

Po poskytnutí informací uvedených ve 15. bodě odůvodnění Komise následně poskytla všem zúčastněným stranám dodatečné konečné informace. Tyto dodatečné informace obsahovaly aktualizovaná zjištění a úvahy. Strany dostaly příležitost se k těmto dodatečným informacím vyjádřit a obdržené připomínky jsou pojednány v příslušných oddílech níže.

(17)

Po poskytnutí prozatímních informací společnosti Reckel, Tyrolit a VDS tvrdily, že čl. 19a odst. 1 základního nařízení vyžaduje, aby k poskytnutí prozatímních informací došlo tři týdny před uložením prozatímních opatření. Strany tvrdily, že Komise tím, že dne 26. června 2025 poskytla stranám informace o plánovaném uložení prozatímního cla, porušila čl. 19a odst. 1, čl. 7 odst. 1 a čl. 5 odst. 10 základního nařízení, jakož i podmínky svého oznámení o zahájení.

(18)

Komise uvedla, že čl. 7 odst. 1 základního nařízení stanoví, že prozatímní clo nebude uloženo do tří týdnů od zaslání informací zúčastněným stranám v souladu s článkem 19a. Toto ustanovení tedy stanoví minimální interval mezi poskytnutím těchto informací a přijetím prozatímních opatření. V tomto případě Komise zaslala informace dne 26. června 2025 a uložila prozatímní opatření dne 18. července 2025. Interval byl tři týdny dlouhý. Požadavky čl. 7 odst. 1 tak byly dodrženy.

(19)

Komise dále připomněla, že článek 19a ve znění nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/1173 (5) upravuje obsah a účel poskytnutí prozatímních informací, zatímco čl. 7 odst. 1 stanoví procesní rámec pro načasování prozatímních opatření. Změna článku 19a nezměnila časové pravidlo stanovené v čl. 7 odst. 1. Komise se proto domnívala, že argument týkající se údajného porušení požadavků na období poskytnutí prozatímních informací je neopodstatněný, a proto toto tvrzení zamítla.

(20)

Po poskytnutí prozatímních informací žádná zúčastněná strana nepředložila žádná další tvrzení nebo připomínky k zahájení přezkumu než ty, které jsou uvedeny v oddíle 1.4 prozatímního nařízení. Komise proto potvrdila svá zjištění a závěry uvedené v 6. až 11. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(21)

Jelikož k výběru vzorku výrobců, dovozců a vyvážejících výrobců v Unii nebyly předloženy žádné připomínky, potvrdila Komise zjištění uvedená v 12. až 28. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(22)

Po poskytnutí prozatímních informací žádná zúčastněná strana nepředložila žádná tvrzení nebo připomínky k odpovědím na dotazník ani k inspekcím na místě. Komise proto potvrdila svá zjištění a závěry uvedené v 29. až 32. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(23)

Jak je uvedeno v 33. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, šetření dumpingu a újmy se týkalo období ode dne 1. října 2023 do dne 30. září 2024 (dále jen „období šetření“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy zahrnovalo období od 1. ledna 2021 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(24)

Komise připomněla, že podle 34. bodu odůvodnění prozatímního nařízení je výrobkem, který je předmětem šetření, umělý korund, chemicky definovaný i nedefinovaný, známý také jako tavený oxid hlinitý (dále jen „výrobek, který je předmětem šetření“).

(25)

Vzhledem ke své tvrdosti a tepelné odolnosti se tavený oxid hlinitý používá především ve dvou průmyslových odvětvích, a to v odvětví brusiv a žáruvzdorných materiálů. V odvětví brusiv se používá v široké škále aplikací, včetně broušení, leštění, řezání a otryskávání. V odvětví žáruvzdorných materiálů slouží jako žáruvzdorný materiál v prostředí vysokých teplot, jako jsou vyzdívky pecí, kelímky a žáruvzdorné cihly. Kromě těchto hlavních použití se tavený oxid hlinitý používá také při výrobě technické keramiky a jako přísada odolná vůči opotřebení v povrstvení povrchu v odvětví laminovaných výrobků.

(26)

Komise připomněla, že jak je uvedeno v 38. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, dotčeným výrobkem je výrobek, který je předmětem šetření, pocházející z ČLR, v současnosti kódů KN 2818 10 11 , 2818 10 19 , ex 2818 10 91 a 2818 10 99 (kódy TARIC 2818 10 91 20, 2818 10 91 40, 2818 10 91 91, 2818 10 91 99) (dále jen „dotčený výrobek“).

(27)

Jelikož nebylo vzneseno žádné tvrzení ani připomínka týkající se tohoto bodu, potvrzují se závěry 40. a 41. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(28)

Někteří uživatelé z Unie z odvětví žáruvzdorných materiálů tvrdili, že zaměnitelnost mezi taveným oxidem hlinitým pro brusný stupeň a taveným oxidem hlinitým pro žáruvzdorný stupeň není možná, a to na základě jejich odlišných fyzikálních a chemických charakteristik, rozdělení velikosti částic, vlastností, použití a vnímání spotřebiteli. Společnost ArcelorMittal také zejména tvrdila, že neexistuje dostatečná výroba a výrobní kapacita taveného oxidu hlinitého pro žáruvzdorný stupeň. Své tvrzení založila na odhadu celkové spotřeby taveného oxidu hlinitého v Unii ve výši 400 000 tun, včetně 170 000 tun taveného oxidu hlinitého pro žáruvzdorný stupeň. Strany tvrdily, že tavený oxid hlinitý pro žáruvzdorný stupeň by proto měl být vyloučen z definice výrobku v rámci šetření.

(29)

Komise připomněla, že tyto argumenty již byly přezkoumány a řešeny ve 42. až 45. bodě odůvodnění a 307. až 308. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Komise zopakovala, že oba stupně mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti, včetně srovnatelného obsahu oxidu hlinitého, tvrdosti, hustoty a bodu tání. Bylo zjištěno, že rozdíly v rozdělení velikosti částic vyplývají spíše ze zpracování po tavení než z přirozených rozdílů mezi výrobky. Komise rovněž zjistila, že se velikosti částic značně překrývají, což umožňuje jejich zaměnitelnost pro určité způsoby použití.

(30)

Komise dále uvedla, že tvrzení týkající se omezené výroby a výrobní kapacity taveného oxidu hlinitého pro žáruvzdorný stupeň v Unii se netýká podstatné povahy výrobku. Jak je uvedeno v 307. a 308. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, Komise zjistila, že výrobní odvětví Unie je schopno dodávat na trh Unie požadovaná množství, včetně konkrétních druhů dotčeného výrobku. Přestože objem výroby výrobního odvětví Unie v posuzovaném období výrazně poklesl v důsledku dumpingového dovozu z Číny, Komise konstatovala, že výrobní odvětví Unie v tomto období výrazně nevyužívalo svou výrobní kapacitu. Komise dále potvrdila, že dostupná dodatečná kapacita zahrnuje výrobu taveného oxidu hlinitého pro žáruvzdorný stupeň, která je k dispozici okamžitě nebo může být uvedena do provozu ve velmi krátké době. Tvrzením o nedostatečné výrobní kapacitě v Unii se podrobněji zabývá oddíl 7.4.

(31)

Pokud jde o spotřebu v Unii, Komise dále připomněla, že jak je uvedeno ve 188. až 190. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, spotřeba v Unii činila během období šetření 305 360 tun. Tvrzení společnosti ArcelorMittal týkající se odhadované spotřeby taveného oxidu hlinitého pro žáruvzdorný stupeň a celkového taveného oxidu hlinitého je nejen v rozporu s ověřenými údaji, ale také se rozchází s hodnocením, které poskytla Evropská federace výrobců žáruvzdorných materiálů, sdružení uživatelů zastupující několik subjektů z Unie v tomto odvětví, jež odhadlo spotřebu taveného oxidu hlinitého pro žáruvzdorný stupeň na 80 000 tun.

(32)

Komise proto setrvala na svém závěru uvedeném ve 42. až 45. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, že oba stupně představují jeden výrobek, jelikož varianty popsané stranami neprokázaly žádné podstatné rozdíly, které by odůvodňovaly vyloučení taveného oxidu hlinitého pro žáruvzdorný stupeň z definice výrobku.

(33)

Společnost Reckel tvrdila, že sol-gel korund se od ostatních typů taveného oxidu hlinitého liší svými základními fyzikálními, chemickými a technickými vlastnostmi, včetně tvrdosti, lomové houževnatosti a tepelných vlastností, a tvrdila, že jej nelze zaměnit ve špičkových přesných aplikacích bez značných provozních obtíží. Společnost Reckel proto tvrdila, že sol-gel korund by měl být z definice výrobku v rámci šetření vyloučen.

(34)

Komise připomněla, že tyto argumenty již byly přezkoumány a řešeny ve 46. až 48. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Zopakovala, že sol-gel korund má podobné fyzikální, chemické a technické vlastnosti jako ostatní tavený oxid hlinitý, včetně srovnatelné tvrdosti, tepelné odolnosti a chemické stability. Přestože se vyrábí odlišným postupem a z odlišných surovin, nemají tyto rozdíly podstatný vliv na funkční vlastnosti výrobku. Kromě toho samotné rozdíly v nákladech nestačí k tomu, aby se sol-gel považoval za samostatný výrobek. Schopnost jiných typů taveného oxidu hlinitého nahradit sol-gel, a to i při sníženém výkonu v náročných aplikacích, prokazuje dostatečnou funkční podobnost a zaměnitelnost pro většinu způsobů použití jako brusiva.

(35)

Komise proto setrvala na svém závěru uvedeném ve 46. až 48. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, že sol-gel korund spadá do definice výrobku, který je předmětem šetření.

(36)

Řada zúčastněných stran tvrdila, že hnědý tavený oxid hlinitý by měl být z oblasti působnosti opatření vyloučen, a uvedla, že se od bílého taveného oxidu hlinitého liší svým chemickým složením, včetně nižšího obsahu Al2O3 a vyššího obsahu nečistot. Dále tvrdily, že hnědý tavený oxid hlinitý se v Unii buď nevyrábí, nebo je dostupný pouze v nedostatečném množství, aby uspokojil poptávku Unie. Kromě toho zúčastněné strany tvrdily, že přechod z výroby hnědého taveného oxidu hlinitého na výrobu bílého taveného oxidu hlinitého je technicky náročný a tržní důkazy ukazují, že tyto dva výrobky nejsou snadno zaměnitelné z hlediska technických vlastností nebo ceny.

(37)

Komise se domnívala, že hnědý tavený oxid hlinitý má sice o něco nižší obsah Al2O3 a vyšší obsah nečistot než bílý tavený oxid hlinitý, tyto rozdíly však nepředstavují podstatný rozdíl ve fyzikálních, chemických nebo technických vlastnostech, který by byl dostatečný pro vymezení samostatného výrobku. Dále uvedla, že tvrzení týkající se omezené výroby a výrobní kapacity hnědého taveného oxidu hlinitého v Unii se netýká podstatné povahy výrobku. Komise však poznamenala, že hnědý tavený oxid hlinitý v současné době výrobní odvětví Unie vyrábí. Pokud jde o množství uvedená v 307. a 308. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, Komise zjistila, že výrobní odvětví Unie je schopno dodávat na trh Unie požadovaná množství, a to i v případě hnědého taveného oxidu hlinitého. Komise dále potvrdila, že podstatná část dostupné dodatečné kapacity, která je buď okamžitě k dispozici, nebo může být uvedena do provozu ve velmi krátké době, se týká výroby hnědého taveného oxidu hlinitého. Tvrzením o nedostatečné výrobní kapacitě v Unii se podrobněji zabývá oddíl 7.4.

(38)

Z těchto důvodů se Komise domnívala, že hnědý tavený oxid hlinitý spadá do definice výrobku v rámci šetření, a žádost o jeho vyloučení zamítla.

(39)

Komise proto dospěla k závěru, že všechny obdržené připomínky týkající se definice výrobku neposkytly dostatečné odůvodnění pro vyloučení výrobku. V důsledku toho byla všechna tvrzení zamítnuta.

(40)

Jelikož nebylo vzneseno žádné tvrzení ani připomínka týkající se tohoto bodu, potvrzují se závěry 49. až 55. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(41)

Po poskytnutí prozatímních informací předložily společnosti Abranova, Tyrolit a VDS připomínky týkající se existence podstatných zkreslení.

(42)

Společnost Abranova nesouhlasila s argumentem Komise týkajícím se existence podstatných zkreslení v Číně. Tvrdila, že nákladové výhody čínských výrobců pocházejí především z přírodních faktorů: přístup k surovinám, nižší náklady na energii a dlouhodobé investice do technologií pro kontrolu znečištění. Trvala na tom, že potíže výrobců v Unii jsou spíše způsobeny vysokými cenami elektřiny a závislostí na dovozu surovin. Společnost Abranova se důrazně ohradila proti tomu, že čínský politický systém nebo cíle sjezdu Komunistické strany Číny prokazují systémové zkreslení výrobních nákladů. Zdůraznila, že i státní a soukromé podniky v Číně musí fungovat se ziskem a nemohou přežít pouze z dotací. Proto argument Komise týkající se vlivu státu nebyl k prokázání zkreslení podle jejího názoru opodstatněný.

(43)

Jak je uvedeno v 74. až 110. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, Komise provedla podrobné posouzení podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení a zjistila, že v ČLR existují podstatná zkreslení ovlivňující stanovování výrobních nákladů a cen. Z důkazů vyplynul všudypřítomný vliv státu na ekonomiku, včetně energetiky, surovin, práce a přístupu k financování, a tedy i vliv na strukturu nákladů v celém odvětví. Argumenty, které společnost Abranova předložila, na těchto zjištěních nic nezměnily. Tvrzení proto bylo zamítnuto.

(44)

Společnost Tyrolit uvedla, že se Komise k prokázání existence zkreslení na trhu surovin v případě oxidu hlinitého a bauxitu opírá o obecné důkazy, nikoli o podstatné skutečné důkazy. Tvrdila, že se s oxidem hlinitým a bauxitem obchoduje na integrovaném globálním trhu a že čínské domácí ceny těchto komodit úzce souvisejí s mezinárodními referenčními hodnotami. Podle jejího názoru nebylo opírání se Komise o obecné politické důkazy opodstatněné, protože nezohledňovalo reálné údaje o cenách ze zdrojů, jako je databáze S&P Global Commodity Insights. Společnost Tyrolit tvrdila, že ačkoli u některých výrobních činitelů (např. energie, práce) mohou existovat zkreslení, neplatí to jednotně, a zejména ne pro oxid hlinitý a bauxit. Společnost VDS tento postoj podpořila a poukázala na důkazy, které prokazují, že čínské ceny oxidu hlinitého a bauxitu do značné míry kopírují celosvětové úrovně, což zpochybňuje zjištění Komise týkající se zkreslení.

(45)

Jak je podrobně uvedeno v 59. až 110. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, důkazy obsažené ve spisu, včetně zprávy Komise o podstatných zkresleních v Číně, podnětu a vlastního průzkumu Komise, prokázaly významné státní zásahy do čínského hospodářství, a to i do odvětví oxidu hlinitého a bauxitu. Čínské vládě byly zaslány dotazníky týkající se existence podstatných zkreslení a zkreslení na trhu surovin, ale vláda na ně neodpověděla. Podobně žádný čínský vyvážející výrobce nepředložil podložené důkazy o tom, že jeho vstupní náklady, včetně nákladů na oxid hlinitý a bauxit, nebyly zkresleny. Šetřením bylo naopak zjištěno, že jak státní podniky, tak soukromé subjekty působící v těchto odvětvích jsou ve vlastnictví, pod kontrolou nebo pod politickým dohledem čínských orgánů, přičemž rozsáhlé plánovací dokumenty a průmyslové politiky jsou zaměřeny konkrétně na oxid hlinitý a bauxit. V této souvislosti Komise dospěla k závěru, že ceny a náklady oxidu hlinitého a bauxitu v ČLR nelze považovat za výsledek působení volných tržních sil.

(46)

Komise tedy setrvala na svém stanovisku a závěry uvedené v 56. až 115. bodě odůvodnění prozatímního nařízení byly proto potvrzeny.

(47)

Po poskytnutí prozatímních informací kritizovaly společnosti Andre Abrasives Articles a VDS výběr Brazílie jako reprezentativní země.

(48)

Společnost Andre Abrasives Articles požádala o přehodnocení s odůvodněním, že Brazílie je nevhodná kvůli velmi odlišné struktuře nákladů na energii a menší velikosti trhu, což omezuje její srovnatelnost s Čínou.

(49)

Žádost o přehodnocení metodiky běžné hodnoty a o odmítnutí Brazílie jako reprezentativní země z důvodu struktury nákladů nebo velikosti trhu nebyla nijak odůvodněna. Komise připomněla, že Brazílie byla vybrána v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení na základě dostupnosti spolehlivých a reprezentativních údajů, jak je uvedeno ve 141. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Tvrzení proto bylo zamítnuto.

(50)

Společnost VDS dále zdůraznila, že Komise nejprve odmítla Mexiko kvůli údajné nedostatečné výrobě a poté se jasného zdůvodnění vybrala Brazílii.

(51)

Komise připomněla, že Brazílie byla vybrána jako reprezentativní země poté, co bylo zjištěno, že na rozdíl od Brazílie neexistuje v Mexiku skutečná výroba výrobku, který je předmětem šetření. Toto rozhodnutí bylo učiněno také na základě připomínek zúčastněných stran včetně společnosti VDS ohledně neexistence výroby v Mexiku. Tvrzení proto bylo zamítnuto.

(52)

Komise tedy setrvala na svém stanovisku a závěry uvedené v 116. až 143. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se proto potvrzují.

(53)

Po poskytnutí prozatímních informací předložilo několik zúčastněných stran připomínky týkající se referenčních hodnot používaných pro určité výrobní činitele a prodejních, režijních a správních nákladů použitých k početnímu zjištění běžné hodnoty.

(54)

Společnosti Saite, Runbao, sdružení DFFI, federace PRE a společnost Vesuvius vyjádřily obavy ohledně toho, že se Komise opírá o brazilské dovozní ceny bauxitu a považuje je za zdroj nezkreslených cen. Tvrdily, že Brazílie je hlavním vývozcem bauxitu, takže se dovážejí pouze specializované výrobky s vysokou cenou, které nejsou pro výrobní náklady na tavený oxid hlinitý reprezentativní. Kromě toho značná část brazilského dovozu pochází z Číny, což zvyšuje riziko zkreslení. Naproti tomu struktura mexického dovozu byla považována za rozmanitější a ekonomicky relevantnější a poskytovala spolehlivější základ pro výpočet běžné hodnoty.

(55)

Komise uvedla, že použití brazilských dovozních cen, které odrážely domácí ceny, je v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. Skutečnost, že Brazílie je významným vývozcem bauxitu, nijak nesnižuje spolehlivost jejích dovozních statistik, které pokrývají dostatečný objem a různorodý původ. Jak bylo vysvětleno v první poznámce k výrobním činitelům, dovoz pocházející z ČLR byl z výpočtu referenční hodnoty pro bauxit vyloučen. Dovoz z ČLR neměl navzdory svému relativnímu podílu významný vliv na dovozní ceny ze zbytku světa, když tento dovoz byl realizován za výrazně vyšší ceny. Tvrzení proto bylo zamítnuto.

(56)

Společnost Tyrolit rovněž zpochybnila referenční hodnoty pro oxid hlinitý a bauxit a zdůraznila, že tyto vstupy jsou celosvětově obchodovanými komoditami, jejichž ceny v Číně kopírují úroveň na mezinárodním trhu, a proto je stanovení referenčních cen zbytečné. Společnosti Tyrolit a Saite rovněž kritizovaly použití údajů o brazilském dovozu, které zahrnovaly vysoce kvalitní španělský vývoz kalcinovaného bauxitu, jenž nebyl srovnatelný se standardní průmyslovou surovinou, a upozornily na nesrovnalosti, jako jsou změny kódů HS, které neměly vliv na dumpingová rozpětí. Tvrdily, že běžné hodnoty by měly odrážet nezkreslené brazilské ceny na domácím trhu, případně vývozní ceny, a v neposlední řadě uvedly, že neexistují žádné důkazy o zkreslení na trhu surovin v Číně, která by odůvodňovala náhradní referenční hodnoty.

(57)

Komise připomněla, že referenční hodnoty musely být stanoveny, protože domácí čínské ceny a náklady nemohly být použity z důvodu existence podstatných zkreslení v ČLR, jak je uvedeno v 74. až 110. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Jako nejvhodnější zdroj nezkreslených referenčních cen byly v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) použity údaje o brazilském dovozu. Přítomnost údajů týkajících se specializovaných druhů výrobků ve statistice dovozu nečiní soubor údajů o dovozu jako celek, který zahrnoval dostatečné objemy z různých zemí původu, neplatným. Kromě toho tyto strany nepředložily žádné podpůrné důkazy o tom, že referenční hodnoty neodrážejí nezkreslené domácí brazilské ceny. Tvrzení proto bylo zamítnuto.

(58)

Federace FEPA a společnost Smirdex s.a. tvrdily, že brazilští výrobci taveného oxidu hlinitého získávají bauxit na domácím trhu, takže statistiky dovozu jsou pro srovnávání nákladů irelevantní. Obě strany doporučily používat tzv. transparentní a mezinárodně uznávané indexy, jako jsou indexy S&P Global Commodity Insights nebo CBIX, které podle zúčastněných stran lépe vystihují realitu na trhu. Společnost Smirdex dále poukázala na důkazy, které prokazují, že brazilské tržní ceny bauxitu a oxidu hlinitého byly jen asi o 10 až 15 % vyšší než čínské, což nesvědčí o velmi vysokých dumpingových rozpětích zjištěných v prozatímním nařízení.

(59)

Komise na základě čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení použila údaje reprezentativní země, pokud byly relevantní údaje snadno dostupné. Za vhodnou byla považována referenční hodnota pro bauxit pocházející z reprezentativní země, tj. z Brazílie. Kromě toho údajné cenové rozdíly mezi Brazílií a Čínou nebyly podloženy žádnými důkazy, ale byly pouze výsledkem neověřených tvrzení. Zúčastněné strany proto neprokázaly, že by zvolená referenční hodnota pro bauxit byla nevhodná a že by Komise měla použít alternativní metodiku pro stanovení nezkreslené referenční hodnoty pro tento výrobní činitel. Komise dále uvedla, že referenční cena bauxitu se pohybovala ve stejném rozmezí jako čínská vývozní cena bauxitu, pro žáruvzdorný stupeň, 85 %/2,0/3,15–3,2 (0–6 mm), FOB Xingang, jak je uvedeno v nezávislých průmyslových referenčních cenách pro světový kovoprůmysl a těžební průmysl (dále jen „ceny společnosti Fastmarkets“), které vydává společnost Metal Bulletin. Tvrzení proto bylo zamítnuto.

(60)

Společnost Vesuvius namítala, že Komise jasně neuvedla, které kódy HS byly použity k početnímu zjištění referenčních hodnot pro bauxit a kalcinovaný bauxit. Poznamenala, že zatímco dokumenty v rámci předběžného poskytování informací odkazovaly na kód HS 2508 30 , prozatímní nařízení uvádí celní kód 2606 00 12 a 2606 00 90 . Podle jejího názoru tato nejednotnost vytváří nejistotu ohledně údajů, z nichž se skutečně vychází, a narušuje transparentnost metodiky. Společnost Vesuvius proto požádala Komisi o řádné poskytnutí přesných kódů HS použitých k určení běžné hodnoty.

(61)

Komise uvedla, že kalcinovaný bauxit byl původně uveden pod kódem HS 2508 30 v první poznámce k výrobním činitelům, což odpovídá hliníkovým rudám a jejich koncentrátům obecně. Po dalším šetření a ověření v prostorách vyvážejících výrobců zařazených do vzorku se potvrdilo, že kalcinovaný bauxit je správně zařazen pod kódy KN 2606 00 12 a 2606 00 90 , které byly použity k početnímu zjištění referenčních hodnot v prozatímním nařízení. Tato změna zajistila správné celní zařazení výrobního činitele skutečně používaného vyvážejícími výrobci a nezměnila základní metodiku. Odkaz na kód HS 2508 30 v dřívějších dokumentech odrážel předběžné informace poskytnuté vyvážejícími výrobci. V tabulce 1 prozatímního nařízení byl jako vstup ponechán pouze kalcinovaný bauxit, protože vyvážející výrobci používali kalcinovaný, nikoli surový bauxit. Komise proto dospěla k závěru, že metodika byla použita důsledně a transparentně, a tvrzení bylo zamítnuto.

(62)

Společnost Vesuvius tvrdila, že metoda Komise pro stanovení nákladů na energii po zdanění pro čínské vývozce, založená na brazilských cenách elektřiny a plynu, nepřesně používá odpočet daně ICMS ve výši 17,5 %. Tvrdila, že sazby ICMS v Brazílii se pohybují v rozmezí 17–20 %, přičemž mnohé zdroje uvádějí, že transakce uvnitř státu, jako jsou dodávky energie, se obvykle pohybují v tomto rozmezí. Společnost Vesuvius proto navrhla, aby byla použita průměrná sazba 18,5 % namísto 17,5 %.

(63)

Komise zjistila, že v období šetření většina brazilských států uplatňovala na průmyslovou spotřebu elektřiny sazby ICMS ve výši 17–18 %. Několik států sice stanovilo vyšší sazby, ty se však vztahovaly především na spotřebu domácností nad určitou hranici, nikoli na průmyslové uživatele. Komise se proto domnívala, že odpočet ve výši 17,5 % použitý v předběžných výpočtech přesně odráží průměrné podmínky, kterým čelí průmysloví uživatelé, a poskytuje přiměřený a reprezentativní základ pro stanovení nákladů na energii po zdanění. Tvrzení proto bylo zamítnuto.

(64)

Komise tedy setrvala na svém stanovisku a závěry uvedené v 144. až 160. bodě odůvodnění prozatímního nařízení byly proto potvrzeny.

(65)

Po poskytnutí konečných informací společnost Vesuvius uvedla, že Komise vycházela z údajů MOP o skutečně odpracovaných týdenních hodinách ve všeobecném výrobním odvětví v Brazílii (40,4 hodiny), které podle názoru společnosti Vesuvius neodrážejí hospodářskou činnost relevantní pro výrobek, který je předmětem šetření. Společnost Vesuvius tvrdila, že byly k dispozici údaje MOP pro hospodářské odvětví 23 („Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků“), které uvádějí 41,3 skutečně odpracovaných hodin týdně, a měly být použity místo nich.

(66)

Komise toto tvrzení přezkoumala a potvrdila, že soubor údajů MOP poskytuje rozčleněné informace pro hospodářské odvětví 23. Jelikož výroba dotčeného výrobku spadá do tohoto odvětví, Komise připomínku přijala. Komise proto přepočítala referenční hodnotu pro náklady práce tak, že nahradila dříve používanou týdenní skutečně odpracovanou dobu (40,4 hodiny) hodnotou 41,3 hodiny specifickou pro dané odvětví. Všechny ostatní metodické kroky zůstaly beze změny. Tato úprava vedla ke snížení hodinových nákladů práce z 58,36 CNY/hodinu na 57,09 CNY/hodinu.

(67)

Sdružení DFFI a federace PRE předložily připomínky, že vybrané brazilské společnosti – Tecnosulfur, Bozel Brasil S.A. a Trevo Industrial – nejsou spolehlivými zástupci pro odvětví taveného oxidu hlinitého, protože působí v nesouvisejících oblastech s odlišnými výrobními postupy a trhy. Podle sdružení DFFI a federace PRE tyto společnosti neodrážejí ekonomické ani technické charakteristiky výroby taveného oxidu hlinitého.

(68)

Společnost Tyrolit podobně tvrdila, že srovnatelnost vybraných brazilských společností s výrobním odvětvím taveného oxidu hlinitého je omezená. Zatímco společnost Bozel, jakožto výrobce feroslitin provozující obloukové pece, měla určitou podobnost s výrobci taveného oxidu hlinitého, společnosti Trevo a Tecnosulfur byly považovány za nevhodné. Společnost Trevo působila v oblasti výroby sádrokartonových desek (6), což je zcela odlišné odvětví, a obchodní model společnosti Tecnosulfur vyžadoval výrazně vyšší prodejní, režijní a správní výdaje spojené s marketingem, výzkumem a vývojem a podporou prodeje. Společnost Tyrolit vyzvala Komisi, aby údaje těchto společností nahradila údaji vhodnějších brazilských výrobců v odvětví feroslitin, kteří ke zpracování rudy používají obloukové pece, což je činí vysoce energeticky náročnými, jako jsou Ferbasa, RIMA, Nova Era Silicon nebo Ferro Ligas, jejichž zveřejněné finanční výkazy by poskytly přesnější referenční hodnoty.

(69)

Společnost Vesuvius dodala, že dvě ze tří vybraných společností – Trevo a Tecnosulfur – nemají žádnou spojitost s výrobou taveného oxidu hlinitého. Činnost společnosti Trevo se omezuje na výrobu sádrokartonových desek, která nezahrnuje elektrofúzi, zatímco společnost Tecnosulfur dodává odsiřovací výrobky pro kapalné kovy (7). Ačkoli společnost Bozel provozuje elektrofúzní pece, společnost Vesuvius zdůraznila, že společnosti vybrané Komisí nejsou celkově dostatečně srovnatelné s výrobci taveného oxidu hlinitého, takže nejsou vhodné pro stanovení spolehlivé nezkreslené a přiměřené částky pro prodejní, režijní a správní náklady a pro zisk.

(70)

Na základě těchto nových skutečností bylo zjištěno, že původně vybrané společnosti nebyly vzhledem ke svým činnostem dostatečně spojeny s průmyslovým odvětvím taveného oxidu hlinitého nebo že úroveň prodejních, režijních a správních nákladů zjištěná pro společnost Bozel ve výši 2–3 % nebyla považována za přiměřenou ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, protože byla příliš nízká ve srovnání s úrovní prodejních, režijních a správních nákladů běžně zjištěnou u společností působících v tomto odvětví (8) během posuzovaného období, která přesahovala 10 %. Proto nebyly pro odvětví taveného oxidu hlinitého považovány za reprezentativní. Komise proto přehodnotila svůj výběr, aby určila společnosti, jejichž činnosti jsou technicky a ekonomicky srovnatelnější s výrobou taveného oxidu hlinitého, i když jsou zařazeny pod jiným, ale souvisejícím kódem NACE 24.1 (Výroba surového železa, oceli a feroslitin). Nově identifikovanými společnostmi jsou FERBASA, RIMA Industrial, Aço Verde do Brasil, MINASLIGAS a Viena Siderúrgica.

(71)

Komise se domnívala, že tyto společnosti jsou vhodnějšími zástupci výrobců taveného oxidu hlinitého, protože jejich činnost v odvětví feroslitin zahrnuje výrobní procesy a strukturu nákladů, které jsou úzce spjaty s výrobou taveného oxidu hlinitého. Konkrétně mají společné klíčové technické a ekonomické charakteristiky: i) výroba v elektrických obloukových nebo elektrických pecích, ii) vysokoteplotní redukční/tavicí procesy, iii) energeticky a kapitálově náročné nákladové struktury, iv) dodavatelské řetězce surovin na bázi minerálů, v) využití vedlejších produktů a kontrola životního prostředí a vi) silné vazby na ocelářský průmysl, v němž tavený oxid hlinitý hraje rovněž zásadní roli jako žáruvzdorná surovina.

(72)

Komise proto uznala, že společnosti původně vybrané v prozatímní fázi nebyly dostatečně reprezentativní. Výpočty byly opětovně provedeny na základě finančních údajů společností v odvětví feroslitin a oceli, které jsou považovány za více spojené s výrobou výrobku, který je předmětem šetření. Tato úprava zajistila, že referenční hodnoty pro prodejní, režijní a správní náklady a zisk použité pro početní zjištění běžné hodnoty přesněji odrážejí realitu výrobců působících ve srovnatelných energeticky náročných odvětvích. Na tomto základě činily procentní podíly prodejních, režijních a správních nákladů a zisku 11,41 % a 5,63 % nákladů na prodané zboží.

(73)

Po poskytnutí konečných informací společnost Imerys uvedla, že by měla být revidována referenční hodnota prodejních, režijních a správních nákladů a zisku, a tvrdila, že neodráží „nezkreslené a přiměřené“ úrovně ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. Podle jejího názoru nejsou dvě z vybraných společností – Aço Verde do Brasil a Viena Siderúrgica – technicky srovnatelné s výrobci taveného oxidu hlinitého, protože nepůsobí v odvětví feroslitin a používají spíše vysokou pec než elektrickou obloukovou pec. Společnost Imerys dále tvrdila, že úrovně prodejních, režijních a správních nákladů a zisku těchto společností nejsou reprezentativní, přičemž se odvolávala na velikost a ziskovost společnosti Viena a nižší poměr prodejních, režijních a správních nákladů společnosti Aço Verde do Brasil na základě výpočtů prodejních, režijních a správních nákladů společnosti Imerys. V tomto ohledu společnost Imerys tvrdila, že při stanovení výpočtu prodejních, režijních a správních nákladů by neměly být čisté finanční náklady odečteny od čitatele. Společnost Imerys se rovněž na důkaz podmínek, které údajně neodrážejí běžné chování na trhu, odvolávala na veřejně oznámená vyšetřování v oblasti pracovních práv, která se týkala některých dodavatelů spojených se společností Viena. Na tomto základě společnost Imerys požádala, aby byly tyto dvě společnosti vyloučeny a aby byla referenční hodnota přepočítána pouze s použitím výrobců, které považuje za skutečně srovnatelné.

(74)

Komise měla za to, že předložené argumenty neprokázaly, že by prodejní, režijní a správní náklady a výše zisku dotčených společností byly zkreslené nebo nereprezentativní. I když se typ použité pece může lišit, základní výrobní postupy a nákladové struktury zůstávají pro účely stanovení přiměřené zástupné hodnoty podle čl. 2 odst. 6a písm. a) srovnatelné.

(75)

Komise dále uvedla, že tvrzení týkající se rozdílné dynamiky nabídky a poptávky nebo struktury nákladů nebyla doložena. Velikost společností rovněž není relevantním faktorem pro určení reprezentativnosti. Pokud jde o prodejní, režijní a správní náklady, Komise potvrdila, že poměry prodejních, režijních a správních nákladů byly vypočteny v souladu se standardní praxí, přičemž při stanovení sazby prodejních, režijních a správních nákladů byly zohledněny příslušné finanční příjmy a výdaje. Na základě vlastních ověřených výpočtů Komise se poměry prodejních, režijních a správních nákladů obou společností pohybují v rozmezí, které je běžně pozorováno u srovnatelných hospodářských subjektů.

(76)

Komise v neposlední řadě poznamenává, že údajné chování v oblasti pracovních práv, na které upozornila společnost Imerys, se týká probíhajících řízení souvisejících s některými dodavateli v předcházejících odvětvích, nikoli samotných společností, a proto nemělo dopad na vhodnost jejich finančních údajů pro stanovení referenční hodnoty.

(77)

Na tomto základě Komise tvrdila, že vybrané společnosti jsou vhodné a že není důvod k revizi referenční hodnoty.

(78)

Po poskytnutí dodatečných konečných informací společnost Imerys zopakovala stejné připomínky, které již předložila po poskytnutí konečných informací, aniž předložila nové faktické důkazy nebo informace. Poskytnutí dodatečných konečných informací se týkalo výhradně prvků, které byly změněny na základě připomínek obdržených k poskytnutí konečných informací, a zúčastněné strany byly vyzvány, aby se vyjádřily pouze k těmto konkrétním změnám. Jelikož opakovaná tvrzení společnosti Imerys se netýkala pozměněných prvků, nebyly tyto připomínky zohledněny.

(79)

Jelikož nebylo vzneseno žádné tvrzení ani připomínka týkající se tohoto bodu, potvrzují se závěry 170. až 172. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(80)

Po poskytnutí prozatímních informací předložily společnosti Tyrolit a VDS připomínky týkající se srovnání.

(81)

Společnosti VDS a Tyrolit namítaly, že Komise neuvedla, které konkrétní jakosti taveného oxidu hlinitého byly použity při výpočtu běžné hodnoty, a zdůrazňovaly, že smysluplné srovnání lze provést pouze na srovnatelném základě vzhledem k velkým cenovým rozdílům mezi jednotlivými jakostmi. Tvrdily, že brazilské ceny výrobku, který je předmětem šetření, jsou obecně pouze o 10 až 15 % vyšší než ceny čínské, a poukázaly na rozdíly mezi cenami společností Runbao a Elfusa, známých výrobců výrobku, který je předmětem šetření, v Brazílii, které se pohybují od –18 % do +16 %. Dále tvrdily, že nadměrná dumpingová rozpětí uvedená v prozatímním nařízení jsou důsledkem metodických chyb, jako je příliš široký záběr výrobků, spoléhání se na nereprezentativní údaje a použití chybných brazilských cen, přičemž rovněž poznamenaly, že společnost Elfusa sama uvedla, že spravedlivá cena za některé druhy oxidu hlinitého by byla o 30–35 % vyšší než čínské ceny.

(82)

Komise připomíná, že všechny relevantní parametry tvořící základ pro výpočet dumpingu byly zveřejněny v souladu s článkem 19 základního nařízení, což stranám umožnilo vyjádřit se k podstatným skutečnostem. Tvrzení, že brazilské ceny výrobku, který je předmětem šetření, jsou pouze o 10 až 15 % vyšší než čínské ceny, že rozdíly mezi cenami společnosti Runbao a Elfusa ukazují na metodické nedostatky nebo že „spravedlivé“ ceny by měly být o 30 až 35 % vyšší než čínské ceny, nebyla podložena důkazy. Zjištění Komise vycházela z ověřených údajů od vyvážejících výrobců zařazených do vzorku a z referenčních hodnot popsaných v oddíle 3.2.3.1 prozatímního nařízení. Komise se proto domnívala, že její metodika odpovídá příslušným právním ustanovením základního antidumpingového nařízení a je v souladu se zavedenou praxí a že prozatímní dumpingová rozpětí byla stanovena správně.

(83)

Jak je popsáno v 72. bodě odůvodnění, v návaznosti na podložená a přijatá tvrzení zúčastněných stran Komise dumpingová rozpětí revidovala.

(84)

Po poskytnutí prozatímních informací společnost August Riiggeberg GmbH & Co. KG, PFERD-Riiggeberg S.A. a VDS předložily připomínky k dumpingovým rozpětím.

(85)

Společnosti August Riiggeberg GmbH & Co. KG a PFERD-Riiggeberg S.A. uvedly, že zbytkové dumpingové rozpětí ve výši 136,36 % je nepřiměřené a neodráží skutečné tržní podmínky. Tvrdily, že zbytkové clo bylo odvozeno z malé podmnožiny prodejů výrobce s nejvyšším rozpětím, takže není reprezentativní. Strany dále uvedly, že nemohly výpočet ověřit z důvodu nedostatečné transparentnosti, ale domnívají se, že je pravděpodobně chybný, pravděpodobně v důsledku nekompatibilního porovnání výrobků. Podle jejich názoru jsou skutečné cenové rozdíly mezi čínským a brazilským umělým korundem výrazně menší, než uvádí Komise, a to i během nedávných výkyvů na trhu souvisejících s válkou na Ukrajině a energetickou krizí.

(86)

Zbytkové dumpingové rozpětí bylo stanoveno na základě ověřených zjištění z podskupiny prodejů společnosti Saite, vývozce zařazeného do vzorku s nejvyšším dumpingovým rozpětím. Tato podskupina, která představovala 7 % vývozu dotčeného výrobku do Unie (a [4,8] % vývozu dotčeného výrobku vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku) během období šetření, byla považována za vhodný a reprezentativní základ pro stanovení zbytkového cla použitelného na nespolupracující vývozce v souladu s článkem 18 základního nařízení. Komise zveřejnila základní skutečnosti a úvahy, které tvořily základ výpočtu, a zároveň zajistila vhodnou rovnováhu mezi transparentností a ochranou důvěrných informací. Nepodložená tvrzení o možném pochybení nebo nepřiměřenosti nemohla být přijata. Srovnání výrobků a stanovení běžné hodnoty bylo provedeno na základě příslušných právních předpisů a v souladu s praxí Komise. Tato tvrzení byla proto zamítnuta.

(87)

Konečná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny zahrnující náklady, pojištění a přepravné (CIF) s dodáním na hranice Unie před proclením, jsou následující:

(88)

Některé zúčastněné strany tvrdily, že předběžná analýza újmy a příčinných souvislostí vykazuje nedostatky, protože určité části trhu nebyly analyzovány samostatně. Tvrdily, že segmentová analýza újmy pro různé typy výrobků je oprávněná vzhledem k rozdílům ve fyzikálních, chemických a technických vlastnostech typů výrobků. Společnosti ArcelorMittal, Saite a vyvážející výrobci zastoupení komorou CCCMC konkrétně tvrdili, že pro tavený oxid hlinitý pro žáruvzdorný stupeň jsou nutné samostatné analýzy. Vyvážející výrobci zastoupení komorou CCCMC se rovněž vyslovili pro segmentovou analýzu újmy pro sol-gel. Společnosti Reckel a Tyrolit tvrdily, že výpočty újmy pro společnost Runbao jsou založeny na nesouladu sortimentu výrobků, protože společnost Runbao vyráběla převážně hnědý tavený oxid hlinitý, zatímco výroba výrobního odvětví Unie se zaměřuje především na bílý tavený oxid hlinitý. Podobně společnost Tyrolit tvrdila, že výpočty újmy pro společnost Saite jsou ještě méně reprezentativní, protože společnost Saite vyrábí pouze hnědý tavený oxid hlinitý.

(89)

Šetřením bylo zjištěno, že společnosti v Unii zařazené do vzorku vyrábějí hnědý tavený oxid hlinitý. Bylo zjištěno, že čínští vyvážející výrobci zařazení do vzorku přímo konkurují výrobkům vyráběným výrobním odvětvím Unie, včetně hnědého taveného oxidu hlinitého. Analýza újmy je proto reprezentativní a odráží skutečnou hospodářskou soutěž na trhu.

(90)

Navíc z důvodů uvedených v 42. až 48. bodě odůvodnění prozatímního nařízení a zopakovaných v 28. až 39. bodě odůvodnění Komise potvrdila, že výrobek, který je předmětem šetření, je nutno posuzovat jako jediný výrobek. Komise poznamenala, že neexistence úplné zaměnitelnosti typů výrobků a skutečnost, že výrobky patří do různých tříd, není dostatečná k tomu, aby bylo nutné provést posouzení podle segmentů. Podání obdržená po poskytnutí prozatímních informací na těchto zjištěních nic nemění. Všechny typy výrobků jsou navíc distribuovány stejnými kanály a prodávány stejným skupinám odběratelů. Tyto skutečnosti prokazují, že výrobky jsou součástí stejného konkurenčního trhu. Komise potvrdila, že různé typy taveného oxidu hlinitého mají v dostatečné míře společné základní funkční vlastnosti a že cenové rozdíly mezi různými typy výrobků jsou již zohledněny v rámci metody PCN používané k analýze cenového podbízení.

(91)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky týkající se definice výrobního odvětví Unie a výroby v Unii, byly potvrzeny závěry uvedené v 186. až 187. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(92)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky týkající se spotřeby v Unii, byly potvrzeny závěry uvedené v 188. až 190. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(93)

Společnosti Saite a Runbao tvrdily, že úprava PCN týkající se hnědého taveného oxidu hlinitého, jak je vysvětlena v 11. a 199. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, byla nepřesná vzhledem k technickému rozdílu mezi oběma stupni. Proto tvrdily, že vzhledem k neexistenci výroby hnědého taveného oxidu hlinitého druhého stupně v Unii by měl být hnědý tavený oxid hlinitý druhého stupně vyráběný vyvážejícími výrobci buď vyřazen z cenového srovnání, nebo odpovídajícím způsobem upraven.

(94)

Kromě toho vyvážející výrobci zastoupení komorou CCCMC tvrdili, že analýza cenového podbízení je nepřesná z toho důvodu, že postrádá analytický kontext a vychází ze srovnání průměrných cen, které nezohledňuje rozdíly mezi různými typy výrobku. Vyvážející výrobci zastoupení komorou CCCMC tvrdili, že široké rozpětí dovozních cen taveného oxidu hlinitého, pozorované nejen u dovozu z Číny, ale i ze třetích zemí, odráží rozdíly v povaze vyráběných výrobků, což vede k chybnému srovnání.

(95)

Kromě toho vyvážející výrobci zastoupení komorou CCCMC tvrdili, že nebylo provedeno žádné odůvodněné posouzení stlačení cen.

(96)

Pokud jde o tvrzení týkající se úpravy PCN, Komise uvedla, jak je vysvětleno v 11. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, že šetřením bylo zjištěno, že rozlišení mezi hnědým taveným oxidem hlinitým prvního a druhého stupně v PCN je umělé, neodráží průmyslově uznávané normy a podléhá výkladu. Proto byla nutná úprava PCN, pokud jde o hnědý tavený oxid hlinitý. Komise se domnívala, že při porovnávání výrobků jsou rozhodujícími prvky obsahy Al2O3 a Fe2O3, které se odrážejí v hodnotách A1/A2 a F1/F2 v rámci PCN. Tvrzení proto bylo zamítnuto.

(97)

Pokud jde o tvrzení o analýze cenového podbízení, Komise uvedla, že metodika PCN použitá v šetření již zohledňuje cenové rozdíly mezi jednotlivými druhy výrobků. Tím je zajištěno, že se porovnávají výrobky s podobnými fyzikálními a chemickými vlastnostmi, čímž se zachová integrita analýzy cenového podbízení. Tvrzení proto bylo zamítnuto.

(98)

Pokud jde o tvrzení, že nebylo provedeno žádné odůvodněné posouzení stlačení cen, Komise uvedla, že jak je podrobně uvedeno v oddíle 4.3.2 a oddíle 5.1 prozatímního nařízení, Komise provedla důkladnou analýzu cenových trendů, vývoje nákladů a ziskovosti výrobního odvětví Unie. Šetření odhalilo, že navzdory rostoucím nákladům nebylo výrobní odvětví Unie schopno odpovídajícím způsobem zvýšit své prodejní ceny, což vedlo ke stlačení cen a zhoršení ziskovosti. Jak Komise uvedla ve 196. a 278. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, průměrná cena výrobního odvětví Unie, která nepůsobí újmu, během období šetření činila 1 880 EUR za tunu, zatímco průměrná dovozní cena z Číny činila 878 EUR za tunu. To potvrzuje existenci podstatné újmy způsobené dumpingovým dovozem. Tvrzení proto bylo zamítnuto.

(99)

Vyvážející výrobci zastoupení komorou CCCMC tvrdili, že pokles výroby výrobního odvětví Unie o 37 % není v příčinné souvislosti s nárůstem čínského dovozu. Pokud jde o využití kapacity, vyvážející výrobci zastoupení komorou CCCMC tvrdili, že kapacity byly nedostatečně využity již před zvýšením dovozu z Číny a před začátkem posuzovaného období, což dokládá skutečnost, že využití kapacity výrobního odvětví Unie bylo již na začátku posuzovaného období na úrovni 69 %. Vyvážející výrobci zastoupení komorou CCCMC rovněž tvrdili, že pokles vývozu výrobního odvětví Unie nebyl důsledkem tlaku ze strany čínských vyvážejících výrobců.

(100)

Komise se domnívala, že tyto argumenty se týkají spíše příčinných souvislostí než makroekonomických ukazatelů jako takových, a zabývá se jimi v oddíle 5 níže. Poznamenala však, že bez ohledu na využití kapacity výrobního odvětví Unie na začátku posuzovaného období se míra využití prudce snížila z 69 % v roce 2021 na 43 % během období šetření, jak je uvedeno ve 206. až 208. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, což dokazuje, že využití výrobní kapacity výrobního odvětví bylo během období šetření významně ovlivněno.

(101)

Jelikož s ohledem na výrobu, výrobní kapacitu a využití kapacity nebyly předloženy žádné další připomínky, byly potvrzeny závěry uvedené ve 206. až 208. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(102)

Vyvážející výrobci zastoupení komorou CCCMC tvrdili, že zvýšení čínského dovozu a čínské ceny v roce 2022 nevyvíjely tlak na snižování cen výrobního odvětví Unie nebo jeho podílu na trhu, protože výrobní odvětví Unie bylo schopno zvýšit ceny, přičemž by ztratilo pouze omezený prodej. Vyvážející výrobci zastoupení komorou CCCMC dále uvedli, že čínský dovoz získal pouze malou část trhu, který dříve měly třetí země, a že k následné ztrátě podílu výrobního odvětví Unie na trhu v roce 2023 došlo navzdory poklesu objemu čínského dovozu, což odráží spíše celkový pokles trhu Unie než dopad čínského dovozu.

(103)

Komise poznamenala, že celé posuzované období bylo zkoumáno z hlediska trendů objemu dovozu, podílu na trhu a ukazatelů újmy a stlačení cen. Komise dále uvedla, že argument nezohledňuje rozdíly ve velikosti trhu Unie mezi lety 2022 a 2023. Jak je vysvětleno ve 189. až 190. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, spotřeba v Unii se snížila z 367 672 tun v roce 2022 na 294 891 tun v roce 2023. Jakékoli hodnocení vývoje podílu na trhu a jeho vztahu k objemu dovozu by mělo být provedeno s ohledem na celkový pokles trhu. Komise zjistila, že navzdory poklesu objemu dovozu z Číny mezi lety 2022 a 2023 se podíl Číny na trhu zvýšil ze 48 % na 51 %, zatímco podíl výrobního odvětví Unie klesl z 38 % na 35 %. Komise rovněž uvedla, že v roce 2022 výrobní odvětví Unie zvýšilo své ceny v souladu s nárůstem cen z Číny, ale přesto zaznamenalo 11% pokles prodeje a 8% pokles podílu na trhu. Komise proto toto tvrzení v celém rozsahu zamítla.

(104)

Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky týkající se objemu prodeje a podílu na trhu, byly potvrzeny závěry uvedené ve 209. až 210. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(105)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné připomínky týkající se růstu, byly potvrzeny závěry, k nimž se dospělo ve 211. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(106)

Vyvážející výrobci zastoupení komorou CCCMC tvrdili, že dopad na zaměstnanost byl zanedbatelný a že k významným změnám došlo pouze v období šetření, nikoli v průběhu posuzovaného období.

(107)

Jak je uvedeno ve 212. až 214. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, počet zaměstnanců vyrábějících dotčený výrobek se v období 2021–2023 snížil o 8 % a v posuzovaném období o 16 %. Skutečnost, že tento pokles vrcholí během období šetření nic nemění na závěrech o trendu pozorovaném během posuzovaného období. Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné další připomínky týkající se zaměstnanosti a produktivity, byly potvrzeny závěry uvedené ve 212. až 214. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(108)

Jelikož nebyly předloženy žádné připomínky týkající se rozsahu dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu, závěry uvedené ve 215. až 216. bodě odůvodnění prozatímního nařízení byly potvrzeny.

(109)

Vyvážející výrobci zastoupení komorou CCCMC tvrdili, že zvýšení čínského dovozu a čínské ceny v roce 2022 nevyvíjely tlak na snižování cen výrobního odvětví Unie nebo jeho podílu na trhu, protože výrobní odvětví Unie bylo schopno zvýšit ceny, přičemž by ztratilo pouze omezený prodej.

(110)

Komise tento argument posoudila v 103. bodě odůvodnění.

(111)

Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky týkající se cen a činitelů ovlivňujících ceny, byly potvrzeny závěry uvedené ve 217. až 219. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(112)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky ohledně nákladů práce, byly potvrzeny závěry uvedené ve 220. až 221. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(113)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky týkající se zásob, byly potvrzeny závěry uvedené v 222. až 225. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(114)

Vyvážející výrobci zastoupení komorou CCCMC tvrdili, že posouzení Komise ohledně poklesu ziskovosti je chybné, protože ziskovost a investice v roce 2022 vzrostly navzdory 25% nárůstu čínského dovozu. Vyvážející výrobci zastoupení komorou CCCMC uvedli, že následný pokles ziskovosti byl důsledkem podstatného zvýšení investic a rostoucích výrobních nákladů, včetně nákladů na energii, suroviny a výrobní postupy, které se nadále zvyšovaly, i když ceny elektřiny v roce 2023 klesly, což dokazuje, že údajná újma nebyla způsobena čínským dovozem.

(115)

Komise se domnívala, že tyto argumenty se týkají spíše příčinných souvislostí než mikroekonomických ukazatelů jako takových, a zabývá se jimi v oddíle 5 níže.

(116)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné další připomínky týkající se ziskovosti, peněžních toků, investic, návratnosti investic a schopnosti opatřit si kapitál, byly potvrzeny závěry uvedené ve 226. až 231. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(117)

Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky týkající se újmy, potvrdila Komise své závěry uvedené ve 232. až 237. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(118)

V 270. bodě odůvodnění prozatímního nařízení dospěla Komise k závěru, že podstatná újma, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, byla způsobena dumpingovým dovozem dotčeného výrobku pocházejícího z dotčené země.

(119)

Vyvážející výrobci zastoupení komorou CCCMC tvrdili, že pokles výroby výrobního odvětví Unie o 37 % není v příčinné souvislosti s nárůstem čínského dovozu. Vyvážející výrobci zastoupení komorou CCCMC tvrdili, že objem výroby výrobního odvětví Unie klesl ze 187 988 tun v roce 2022 na 139 354 tun v roce 2023 v době, kdy dovoz z Číny klesl ze 175 343 tun v roce 2022 na 151 650 tun v roce 2023.

(120)

Komise uvedla, že argument nezohledňuje rozdíly ve velikosti trhu Unie mezi lety 2022 a 2023. Jak je vysvětleno ve 189. až 190. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, spotřeba v Unii se snížila z 367 672 tun v roce 2022 na 294 891 tun v roce 2023. Při posuzování tohoto zmenšení trhu Komise zjistila, že navzdory poklesu objemu dovozu z Číny v letech 2022 až 2023 se podíl Číny na trhu přesto zvýšil ze 48 % na 51 %, zatímco podíl výrobního odvětví Unie se snížil z 38 % na 35 %. Komise proto toto tvrzení v celém rozsahu zamítla.

(121)

Kromě toho společnost Abranova tvrdila, že výkyvy v objemu čínského dovozu během posuzovaného období nebyly v příčinné souvislosti s dumpingovým dovozem, ale byly spíše důsledkem mimořádných vnějších faktorů. Společnost Abranova zejména uvedla, že dovoz se snížil během pandemie COVID-19, kdy náklady na kontejnerovou přepravu vzrostly čtyřikrát až pětkrát nad běžnou úroveň. Po válce na Ukrajině naopak dovoz výrazně vzrostl v důsledku zákazu EU dovážet tavený oxid hlinitý z Ruska, nižších sazeb za přepravu a nedostatečné výrobní kapacity výrobního odvětví Unie. Společnost Abranova proto tvrdila, že změny v objemu dovozu mezi lety 2020 a 2024 byly způsobeny bezprecedentním vnějším vývojem a že řádné srovnání s úrovněmi před pandemií COVID-19 by prokázalo, že pozorované trendy dovozu nelze přičítat účinkům dumpingového dovozu.

(122)

Komise uznala, že vnější faktory, jako je pandemie COVID-19 a válka na Ukrajině, ovlivnily celkové obchodní toky. Tento vývoj však nezpochybňuje existenci příčinné souvislosti mezi dumpingovým dovozem z Číny a podstatnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie. Šetřením bylo zjištěno, že bez ohledu na širší narušení trhu se dovoz z Číny dostával do Unie ve významných objemech, získával podíl na trhu a jeho ceny byly trvale nižší než prodejní ceny a výrobní náklady výrobního odvětví Unie. Komise potvrdila, že tyto skutečnosti jasně prokázaly, že dumpingový dovoz byl v příčinné souvislosti s újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, jelikož výrobní odvětví Unie nebylo schopno zvýšit své prodejní ceny v souladu se zvýšením výrobních nákladů, což vedlo ke stlačení cen a zhoršení ziskovosti.

(123)

Jelikož nebyly předloženy žádné připomínky ohledně účinků dumpingového dovozu, byly potvrzeny závěry uvedené ve 239. až 242. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(124)

Vyvážející výrobci zastoupení komorou CCCMC tvrdili, že dovoz ze třetích zemí oslabuje příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie. Komora CCCMC tvrdila, že dovoz ze třetích zemí si během posuzovaného období udržel významný podíl na trhu ve výši přibližně 15 % a jeho ceny byly trvale výrazně nižší než prodejní ceny výrobního odvětví Unie.

(125)

Komise uvedla, že ve srovnání s Čínou byly ostatní třetí země v posuzovaném období na trhu Unie přítomny v omezené míře. Jak je vysvětleno ve 244. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, společný podíl dovozu ze všech třetích zemí kromě Číny na trhu se snížil z 22 % v roce 2021 na 15 % v období šetření. Hlavní vyvážející třetí země, konkrétně Ukrajina, Spojené státy, Brazílie a Bahrajn, představovaly 2 až 5 % trhu Unie a jejich podíly na trhu zůstaly v posuzovaném období v podstatě stabilní.

(126)

Komise dále uvedla, že ačkoli Ukrajina a Bahrajn prodávaly během období šetření za nižší ceny než Čína, jejich omezené podíly na trhu znamenaly, že jejich celkový vliv na trh Unie byl minimální. Ceny ostatních dovozů ze třetích zemí byly obecně vyšší než ceny dovozů z Číny. Komise dospěla k závěru, že dopad dovozu ze třetích zemí nesnižuje příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z Číny a podstatnou újmou, kterou utrpěli výrobci v Unii, a potvrdila závěry uvedené v 243. až 246. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(127)

Vyvážející výrobci zastoupení komorou CCCMC, federace PRE, sdružení DFFI a společnost Reckel uvedli, že zhoršení vývozní výkonnosti výrobního odvětví Unie oslabuje příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie. Dále tvrdili, že pokles vývozní výkonnosti nemohl být způsoben čínským vývozem na třetí trhy a že mezi neschopností výrobního odvětví Unie alespoň udržet objem vývozu a cenovým tlakem ze strany čínského vývozu neexistuje žádná příčinná souvislost.

(128)

Komise potvrdila, že zhoršení vývozní výkonnosti výrobního odvětví Unie nepřičítá čínskému vývozu na třetí trhy. Uvedla, že vývoz představoval v posuzovaném období pouze přibližně 14 % celkového prodeje výrobního odvětví Unie. Komise proto dospěla k závěru, že vývoz do třetích zemí mohl mít jen nepatrný dopad na situaci způsobující újmu výrobnímu odvětví Unie během období šetření, a nemohl tudíž narušit příčinnou souvislost mezi čínským dumpingovým dovozem a podstatnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(129)

Komise dospěla k závěru, že dopad vývozní výkonnosti výrobního odvětví Unie nesnižuje příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z Číny a podstatnou újmou, kterou utrpěli výrobci v Unii, a potvrdila závěry uvedené v 247. až 250. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(130)

Vyvážející výrobci zastoupení komorou CCCMC, federace PRE, sdružení DFFI a společnost Reckel uvedli, že pokles poptávky a snížení spotřeby v Unii ruší nebo značně oslabuje příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie. Federace PRE a sdružení DFFI tvrdily, že výrazný pokles poptávky po taveném oxidu hlinitém na trhu Unie byl způsoben především nepříznivými makroekonomickými podmínkami od roku 2021. Poukazovaly zejména na kombinované účinky krátkodobého oživení po pandemii, vysokých nákladů na energii, nízkého růstu, inflace a geopolitického napětí, které výrazně snížily poptávku v navazujících odvětvích, jako je ocelářství, stavebnictví a automobilový průmysl.

(131)

Komise v souladu s 252. bodem odůvodnění prozatímního nařízení uvedla, že spotřeba v Unii během posuzovaného období klesla o 20 % a prodej v Unii se snížil o 37 %, což vedlo ke ztrátě 9 % podílu na trhu. Podobně výrazně poklesl i dovoz ze všech jiných třetích zemí. Naproti tomu podíl čínského dovozu na trhu se ve stejném období zvýšil o 16 %.

(132)

Komise připomněla, že existence dalších činitelů ovlivňujících výrobní odvětví Unie neruší příčinnou souvislost, pokud se zjistí, že dumpingový dovoz sám o sobě způsobil podstatnou újmu. V tomto případě sice pokles spotřeby mohl mít určitý vliv, ale mohl hrát pouze omezenou roli a nemůže vysvětlit rozsah pozorovaného zhoršení.

(133)

Komise dospěla k závěru, že pokles spotřeby v Unii nesnižuje příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z Číny a podstatnou újmou, kterou utrpěli výrobci v Unii, a potvrdila závěry uvedené v 252. až 253. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(134)

Společnosti Reckel, Abranova, federace PRE, sdružení DFFI a vyvážející výrobci zastoupení komorou CCCMC tvrdili, že zvýšení výrobních nákladů výrobního odvětví Unie, zejména v důsledku vyšších cen elektřiny, inflace a rostoucích nákladů na dovážené suroviny, ruší nebo přinejmenším značně oslabuje příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a podstatnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(135)

Komise toto tvrzení přezkoumala již v prozatímním nařízení a dospěla k závěru, že zvýšení cen energie a surovin nevysvětluje zjištěné zhoršení. Šetření zejména ukázalo, že v roce 2022, kdy byly ceny energie nejvyšší, zůstalo výrobní odvětví Unie ziskové. Bylo to možné proto, že část zvýšených nákladů na energii mohla být přenesena na uživatele. To, co výrobnímu odvětví Unie umožnilo přenést zvýšení nákladů na energii v roce 2022, bylo mimořádné zvýšení cen dovozu z Číny (o 44 % od roku 2021, viz tabulka 4 prozatímního nařízení), které podstatně zmírnilo podpůrnou sílu tohoto dovozu. V roce 2023 však ceny dovozu z Číny prudce poklesly na úroveň blízkou roku 2021, což výrazně zvýšilo tlak na stlačení cen výrobního odvětví Unie. Za těchto okolností již výrobní odvětví Unie nebylo schopno přenášet náklady na energii, i když se tyto náklady ve srovnání s rokem 2022 snížily. Komise uvedla, že v roce 2023 a v období šetření, kdy ceny energií klesly, již výrobní odvětví Unie nebylo schopno odpovídajícím způsobem upravit své ceny v důsledku stlačování cen způsobeného dovozem z ČLR za nízké ceny, což vedlo k propadu ziskovosti. Stejně tak nebylo zjištěno žádné systematické znevýhodnění, pokud jde o ceny surovin.

(136)

Jelikož v konečné fázi nebyly předloženy žádné nové důkazy, které by odůvodňovaly jiný závěr, Komise potvrzuje své posouzení uvedené v 254. až 259. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, že zvýšené výrobní náklady nemohou oslabit příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a podstatnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(137)

Federace PRE a sdružení DFFI tvrdily, že všechny činitele, které přispěly k újmě, by měly být posuzovány kumulativně, včetně poklesu spotřeby v Unii, špatné vývozní výkonnosti Unie, rostoucích nákladů na energii a suroviny a dovozu z Číny a dalších třetích zemí. Tvrdily, že tyto činitele jednotlivě i společně oslabují příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a podstatnou újmou, kterou údajně utrpělo výrobní odvětví Unie.

(138)

Jak je vysvětleno v 132. bodě odůvodnění výše, Komise připomněla, že existence dalších činitelů ovlivňujících výrobní odvětví Unie neruší příčinnou souvislost, pokud se zjistí, že dumpingový dovoz sám o sobě způsobil podstatnou újmu. Šetřením bylo zjištěno, že bez ohledu na ostatní činitele posuzované jednotlivě nebo kumulativně, se dovoz z Číny dostával do Unie ve významných objemech, získal podíl na trhu a jeho ceny byly trvale nižší než prodejní ceny a výrobní náklady výrobního odvětví Unie. Komise dále potvrdila, že navzdory rostoucím výrobním nákladům nebylo výrobní odvětví Unie schopno odpovídajícím způsobem přizpůsobit své ceny, což vedlo ke stlačení cen a zhoršení ziskovosti. To prokazuje, že mezi podstatnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, a dumpingovým dovozem existovala příčinná souvislost.

(139)

Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky týkající se příčinné souvislosti, potvrdila Komise své závěry uvedené ve 267. až 270. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(140)

Jak je vysvětleno v 88. až 90. bodě odůvodnění, Komise potvrdila, že analýza újmy je reprezentativní a odráží skutečnou hospodářskou soutěž na trhu. Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky, byl potvrzen 280. bod odůvodnění prozatímního nařízení. Konečná úroveň odstranění újmy pro spolupracující vyvážející výrobce a všechny ostatní společnosti je proto následující:

(141)

Na základě výše uvedeného posouzení by mělo být konečné antidumpingové clo stanoveno tak, jak je uvedeno níže, v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení:

(142)

Jak je vysvětleno v 285. až 288. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, výrobní odvětví Unie tvoří devět výrobců z různých členských států, kteří zaměstnávají přibližně 962 pracovníků. Většina těchto výrobců podnět podpořila a proti zahájení šetření nic nenamítala.

(143)

Výrobní odvětví Unie v současné době funguje za podmínek, které jsou ekonomicky neudržitelné a vedou k neudržitelné úrovni ziskovosti. Dumpingová rozpětí stanovená v oddíle 3.5 jsou mimořádně vysoká. Tento dumpingový dovoz způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu podle oddílu 4.6 a ohrozil jeho životaschopnost a schopnost fungovat za běžných tržních podmínek.

(144)

Nezavedení opatření by pravděpodobně mělo významný negativní dopad na výrobní odvětví Unie, pokud jde o další stlačování cen a další snížení prodeje, což by se promítlo do větších ztrát a pravděpodobně by způsobilo uzavření výrobních zařízení, propouštění a v konečném důsledku ukončení činnosti celých podniků.

(145)

Tyto výsledky by mohly narušit kontinuitu evropské výroby taveného oxidu hlinitého a představovat dlouhodobé riziko pro průmyslovou odolnost a strategickou autonomii Unie. Tavený oxid hlinitý je nezbytnou surovinou pro výrobu široké škály navazujících výrobků, včetně žáruvzdorných materiálů, brusiv a pokročilé keramiky, které jsou zase nepostradatelné pro kritická odvětví, jako je výroba oceli, jiných kovů, skla a souvisejících materiálů. Je považován za citlivý produkt vzhledem ke svému strategickému významu, včetně vojenských aplikací a aplikací dvojího užití (9). Díky svým jedinečným vlastnostem, včetně výjimečné tvrdosti a tepelné stability, může tavený oxid hlinitý nahradit jen málo materiálů. Strategický význam a citlivost tohoto výrobku podtrhuje nutnost zachování stabilního a bezpečného dodavatelského řetězce v Unii. Narušení by mohlo přímo ovlivnit hospodářskou bezpečnost Unie tím, že by mělo dopad na kritickou průmyslovou, energetickou a obrannou infrastrukturu, která je závislá na komponentech na bázi taveného oxidu hlinitého, a ohrozilo by odolnost dodavatelských řetězců vůči vnějším otřesům, nátlaku nebo jiným rizikům.

(146)

Komise proto dospěla k závěru, že je v zájmu Unie uložit opatření, která umožní výrobnímu odvětví Unie získat zpět část ztracených podílů na trhu a obnovit spravedlivou hospodářskou soutěž.

(147)

Dovozce Traxys tvrdil, že uložení antidumpingových opatření by vedlo k významnému omezení hospodářské soutěže na trhu Unie. Společnost Traxys dále tvrdila, že zvýšené náklady nelze přenést na výrobce žáruvzdorných výrobků a že uložení opatření by vedlo k uzavření závodů provozovatelů žáruvzdorných výrobků, ztrátě kvalifikovaných pracovních míst a větší závislosti na dovozu hotových žáruvzdorných výrobků. Rovněž tvrdila, že zejména opatření týkající se hnědého taveného oxidu hlinitého by měla závažné a nepřiměřené dopady na evropský ocelářský průmysl.

(148)

Komise uvedla, že argumenty společnosti Traxys se týkaly obecného posouzení trhu, včetně dopadu na uživatele a ocelářský průmysl, ale neposkytly další informace o zájmech dovozců a obchodníků, kteří nejsou ve spojení, nad rámec toho, co již bylo uvedeno a řešeno v 290. až 294. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Komise poznamenala, že argumenty týkající se zvýšených nákladů pro uživatele, včetně výrobců žáruvzdorných materiálů, jsou řešeny v oddíle 7.3 níže. Argumenty týkajícími se koncentrace trhu se Komise zabývá v oddíle 7.4 níže.

(149)

Jelikož nebyly k tomuto oddílu vzneseny žádné další připomínky, byly potvrzeny závěry uvedené ve 289. až 294. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(150)

Po vydání prozatímního nařízení předložilo několik uživatelů informace, v nichž zdůraznili negativní účinky, které pocítili již po uložení prozatímních opatření, zejména nemožnost přenést zvýšení cen na zákazníky. Tyto obavy byly rovněž vzneseny a vysvětleny v prozatímní fázi, kdy uživatelé tvrdili, že uložení antidumpingových cel by výrazně zvýšilo jejich náklady, které by bylo obtížné přenést na odběratele. Uživatelé tvrdili, že by to mohlo ohrozit jejich ziskovost a konkurenceschopnost. Někteří uživatelé dále varovali, že zvýšení nákladů spojené s cly by mohlo ohrozit jejich provozní udržitelnost a ohrozit další životaschopnost některých výrobních činností v Unii. Mezi možné důsledky patřilo snižování počtu zaměstnanců, přemístění podniků mimo Unii a jejich uzavření.

(151)

Komise poznamenala, že informace shromážděné během šetření byly široce zdokumentovány, jak je podrobně uvedeno v 295. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Přihlásilo se přibližně 50 uživatelů a sdružení uživatelů, kteří se aktivně účastnili řízení. Mnoho z těchto uživatelů poskytlo úplné odpovědi na dotazník, což Komisi umožnilo provést důkladné a reprezentativní posouzení situace. Zvláště aktivní byla průmyslová sdružení v odvětví brusiv a žáruvzdorných materiálů, která předložila podstatné a podrobné informace. Tato sdružení zastupují široké spektrum provozovatelů, včetně značného počtu malých a středních podniků i větších uživatelů. Tím je zajištěno, že údaje odrážejí rozmanitost a rozsah navazujících průmyslových odvětví Unie.

(152)

Ze socioekonomického hlediska se na základě informací od průmyslových sdružení odhaduje, že odvětví žáruvzdorných materiálů zaměstnává v celé Unii přibližně 20 000 osob a vytváří roční obrat ve výši přibližně 4 miliardy EUR. Pokud jde o odvětví brusiv, jen v Německu a Itálii vytváří přibližně 8 400 pracovních míst a jeho celkový roční obrat v těchto dvou členských státech činí přibližně 2,3 miliardy EUR. Na základě informací poskytnutých sdruženími uživatelů v obou odvětvích představuje odvětví brusiv a žáruvzdorných materiálů Unie dohromady roční obrat přibližně 6,6 miliardy EUR a 39 000 přímých pracovních míst v Unii, z nichž více než 22 600 by bylo významně a bezprostředně ohroženo.

(153)

Tato odvětví tak významně přispívají k hospodářskému rozvoji a zaměstnanosti v zemích, kde jsou provozována. Kromě toho hraje odvětví brusiv a žáruvzdorných materiálů zásadní roli při výrobě oceli, kovů a skla, jakož i řezných, brusných a lešticích nástrojů a nástrojů konečné úpravy, tedy nástrojů, které jsou rozhodující pro výrobní procesy v odvětvích, jako je automobilový, letecký a stavební průmysl.

(154)

Komise uvedla, že podle odpovědí na dotazník zaslaného uživatelům pochází přibližně 50 % taveného oxidu hlinitého používaného v odvětví brusiv a přibližně 65 % taveného oxidu hlinitého používaného v odvětví žáruvzdorných materiálů z Číny. Tyto údaje odrážejí významnou závislost navazujících průmyslových odvětví na taveném oxidu hlinitém čínského původu. Přestože značná část dodávek pochází z alternativních zdrojů, což by mohlo zmírnit celkový dopad cel na náklady některých společností, Komise rovněž konstatovala, že závislost na levném a dumpingovém dovozu z Číny zůstává značná. Pro uživatelé, kteří jsou do značné míry závislí na čínském materiálu, by mělo jakékoli zvýšení cen v důsledku zavedení cel dopad na výrobní náklady.

(155)

Jak je vysvětleno v 300. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, Komise při hodnocení možného dopadu na výrobní náklady odhadla, že uložení cel by mohlo vést ke zvýšení nákladů pro uživatelská odvětví v rozmezí 10 až 30 % v závislosti na konkrétní společnosti a odvětví za předpokladu, že 100 % taveného oxidu hlinitého pochází z Číny. Konkrétně by se odvětví žáruvzdorných materiálů mohlo potýkat s nárůstem nákladů o 10 až 30 %, zatímco odvětví brusiv by mohlo zaznamenat nárůst v rozmezí 10 až 23 %. Komise proto dospěla k závěru, že výrobní náklady uživatelů jsou vysoce náchylné ke kolísání ceny taveného oxidu hlinitého.

(156)

Komise proto uznala ekonomickou zranitelnost uživatelských odvětví. Uživatelská odvětví jsou velmi roztříštěná a zahrnují širokou škálu subjektů s různou schopností absorbovat zvýšení nákladů. U některých uživatelů by zvýšení nákladů v důsledku antidumpingových cel mohlo ohrozit jejich provozní udržitelnost. To by mohlo vést ke snižování počtu zaměstnanců, přemístění provozů mimo EU nebo uzavření podniků.

(157)

Vzhledem ke složení uživatelských odvětví, která zahrnují jak velké globální společnosti, tak četné malé a střední podniky, by mohly být obzvláště silně zasaženy menší nebo nákladově citlivější subjekty. Komise připustila, že menší společnosti by nemusely být schopny absorbovat dodatečné náklady a mohly by být nuceny ukončit svou činnost. Větší společnosti by naopak s větší pravděpodobností přesunuly svou výrobu do stávajících zařízení mimo Unii.

(158)

Na základě výše uvedeného Komise uznala vysoké riziko deindustrializace v navazujících odvětvích. Mnoho společností v odvětví žáruvzdorných materiálů a brusiv již nyní hospodaří se ztrátou a jejich finanční nestabilita přímo ohrožuje udržitelnost průmyslové činnosti v oblastech, které mají pro Unii strategický význam.

(159)

Některé strany v odvětví žáruvzdorných materiálů tvrdily, že nahrazení dovozu z Číny by ohrozilo bezpečnost dodávek pro odvětví žáruvzdorných materiálů Unie vzhledem k omezené výrobní kapacitě výrobního odvětví Unie v případě typů výrobků, které jsou pro toto odvětví nejdůležitější, zejména tavený oxid hlinitý pro žáruvzdorný stupeň a hnědý tavený oxid hlinitý. Uvedly, že výrobní odvětví Unie se tradičně orientuje na výrobu taveného oxidu hlinitého pro brusný stupeň, který představuje větší podíl na celkové poptávce, obchoduje se za vyšší ceny a těží z úspor z rozsahu, což umožňuje účinnější racionalizaci nákladů. Dále tvrdily, že dovoz ze třetích zemí nemůže představovat životaschopný alternativní zdroj dodávek, protože jejich podíl na trhu je stále omezený.

(160)

Společnost VDS dále tvrdila, že je nedostatečné posuzovat výrobní kapacity souhrnně, protože chybí kapacita pro výrobu specifické kvality, úpravy a velikosti zrn taveného oxidu hlinitého. Kromě toho společnost VDS uvedla, že ani ve třetích zemích není často možné získat výrobky, co mají stejnou kvalitu jako výrobky pocházející z Číny.

(161)

Komise zjistila, že výrobní odvětví Unie je schopno dodávat na trh Unie požadovaná množství, a to i pokud jde o různé druhy, vlastnosti, úpravu a velikost zrn dotčeného výrobku. Přestože objem výroby výrobního odvětví Unie v posuzovaném období v důsledku dumpingového dovozu z Číny podstatně poklesl, Komise zjistila, že výrobní odvětví Unie v tomto období využívalo svou výrobní kapacitu značně nedostatečně, jak je uvedeno ve 206. až 208. a 308. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Komise potvrdila, že dostupná dodatečná kapacita zahrnuje výrobu taveného oxidu hlinitého pro žáruvzdorný stupeň a hnědého taveného oxidu hlinitého. Komise zejména dále potvrdila, že podstatná část dostupné dodatečné kapacity se týká výroby hnědého taveného oxidu hlinitého, která je buď okamžitě k dispozici, nebo může být uvedena do provozu ve velmi krátké době.

(162)

Navíc zopakovala, že kromě výroby výrobního odvětví Unie představuje dovoz ze třetích zemí i nadále spolehlivý zdroj taveného oxidu hlinitého, jak je uvedeno v 304. a 305. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Zatímco třetí země byly v období šetření na trhu Unie přítomny v porovnání s Čínou jen v omezené míře, Komise uvedla, že po uložení prozatímních opatření již byl na základě nejnovějších dostupných údajů zaznamenán mírný nárůst dovozu ze třetích zemí. Tento vývoj potvrzuje, že proces přizpůsobování probíhá podle očekávání a vzhledem k jeho postupné povaze lze důvodně očekávat další nárůst dovozu ze třetích zemí s tím, jak hospodářské subjekty rozšiřují nebo upevňují svou přítomnost na trhu Unie. Komise dále nenalezla žádné důkazy, které by podporovaly tvrzení, že výrobky ze třetích zemí jsou horší kvality než výrobky pocházející z Číny. Z informací, které má Komise k dispozici, vyplývá, že výrobci ve třetích zemích jsou schopni dodávat tavený oxid hlinitý srovnatelných specifikací a výkonnostních charakteristik.

(163)

Některé strany navíc tvrdily, že čínský vývoz taveného oxidu hlinitého do Unie byl nezbytný pro zachování hospodářské soutěže na trhu Unie, zejména s ohledem na omezené alternativní zdroje. Tyto strany tvrdily, že ačkoli záměrem Komise není vyloučit čínské výrobce, navrhovaná antidumpingová cla by je zvýšením jejich cen nad úroveň Unie účinně vyloučila, což by vedlo ke koncentraci trhu, omezení hospodářské soutěže a potenciálnímu poškození uživatelů v navazujících odvětvích.

(164)

Komise připomněla, že účelem antidumpingových opatření je obnovit spravedlivé obchodní podmínky narušené dumpingovým dovozem, nikoli vyloučit čínské vyvážející výrobce z trhu Unie. Jak je uvedeno v 311. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, Komise potvrdila, že nebyly předloženy žádné podložené důkazy, které by prokazovaly, že by uložení opatření mělo za následek závažné nepříznivé účinky na strukturu trhu, včetně protisoutěžního jednání výrobního odvětví Unie, které by negativně ovlivnilo hospodářské subjekty v navazujících odvětvích.

(165)

Šetření ukázalo, že potvrzení prozatímních opatření v navržené podobě by mělo za následek vysoké riziko deindustrializace v navazujících odvětvích. Mnoho společností v odvětví žáruvzdorných materiálů a brusiv již nyní hospodaří se ztrátou a jejich finanční nestabilita přímo ohrožuje udržitelnost průmyslové činnosti v oblastech, které mají pro Unii strategický význam.

(166)

Zároveň by neuložení opatření mělo pro výrobní odvětví Unie negativní a nevratné důsledky, neboť pokračující stlačování cen a pokles prodeje by urychlily finanční ztráty a vedly k uzavření výrobních zařízení. To by mohlo ohrozit kontinuitu evropské výroby taveného oxidu hlinitého, který je nezbytným materiálem pro strategická odvětví, jako je ocelářství a obrana, a pro další citlivé aplikace. Tím by se oslabila průmyslová odolnost a strategická autonomie Unie.

(167)

Z těchto důvodů a aby se zabránilo zániku výrobního odvětví Unie nebo navazujícího odvětví, považovala Komise za vhodné upravit podobu opatření, jak je uvedeno v oddíle 8.

(168)

Po zveřejnění prozatímních opatření Komise pokračovala ve shromažďování informací a zapojila se do rozsáhlého konzultačního procesu. Tento proces se vyznačoval vysokou mírou interakce se zúčastněnými stranami, včetně slyšení, písemných podání, prezentací a podrobné výměny informací s výrobci i uživateli v Unii.

(169)

Společnost Saint-Gobain navrhla, aby bylo antidumpingové clo rozšířeno na dotčený výrobek integrovaný do navazujících výrobků. Tvrdila, že tento návrh zajistí rovné podmínky a spravedlivou hospodářskou soutěž na navazujících trzích, protože zabrání výrobcům ze třetích zemí, kteří používají čínský tavený oxid hlinitý za nespravedlivé ceny, získat konkurenční výhodu oproti výrobcům z Unie působícím na těchto trzích.

(170)

Komise se domnívala, že tento přístup není v rámci současného šetření možný. Uvedla, že antidumpingové šetření dovozu taveného oxidu hlinitého bylo zahájeno v omezeném rozsahu, který se týkal pouze dotčeného výrobku. Zjištění týkající se dumpingu a újmy proto nelze bez samostatného šetření legálně použít na navazující výrobky. Komise dále zjistila, že provádění tohoto návrhu by představovalo značné praktické obtíže, protože ověřování obsahu taveného oxidu hlinitého v navazujících hotových výrobcích by bylo velmi složité. Tento návrh byl proto zamítnut.

(171)

Vzhledem k dotčeným zájmům popsaným v oddíle 7 výše se Komise domnívá, že celní kvóta s nulovou celní sazbou je nejlepší formou opatření, které vyváží různé zájmy, a to ochranu postavení výrobců v Unii, zatímco na straně uživatelů zabrání nákladovým šokům, zmírní dopady na náklady, zajistí dostatek času na přizpůsobení se a sníží závislost na Číně.

(172)

Vzhledem k potřebě chránit výrobce v Unii, kteří utrpěli újmu v důsledku dumpingového dovozu, a zároveň zmírnit náklady uživatelů a snížit závislost na Číně by konečné antidumpingové opatření mělo mít podobu celní kvóty s nulovou celní sazbou. Dovoz dotčeného výrobku v rámci této kvóty je osvobozen od antidumpingového cla. Dovoz přesahující objem kvóty však podléhá plnému antidumpingovému clu, jak je stanoveno v tomto nařízení.

(173)

Komise přistoupila k určení vhodné výše této kvóty. Výchozím bodem bylo posouzení toho, co výrobci v Unii potřebují, aby zůstali životaschopní. To zahrnovalo určení objemu prodeje potřebného k udržení stabilní přítomnosti na trhu na základě historických údajů z období, kdy bylo odvětví konkurenceschopné a ziskové.

(174)

Dalším krokem bylo zvážit, jak by se mohl vyvíjet dovoz ze třetích zemí. Nakonec byla zohledněna velikost trhu Unie. Na základě dodávek do Unie a předpokládaného dovozu ze třetích zemí byl zbývající objem stanoven jako úroveň, na kterou se vztahuje bezcelní kvóta.

(175)

Na základě tohoto posouzení Komise stanovila celní kvótu s nulovou celní sazbou pro rok 2026 s počátečním objemem 60 000 tun. Tato kvóta se má během pěti let postupně snižovat o 7 500 tun ročně a do roku 2030, tedy na konci tohoto období, dosáhnout 30 000 tun.

(176)

Celní kvóta s nulovou celní sazbou je přidělována podle zásady „kdo dřív přijde, je dřív na řadě“. Aby byl zajištěn široký a spravedlivý přístup, byla kvóta rozdělena 1) podle výrobků, přičemž kvóty na hnědý tavený oxid hlinitý a bílý tavený oxid hlinitý byly přiděleny zvlášť, 2) podle granularity, aby bylo zajištěno vyvážené rozdělení mezi různé aplikace, a 3) podle času, se čtvrtletním rozdělováním, aby byla zajištěna dostupnost po celý rok. Tato struktura zajišťuje, že opatření podporuje proporcionální přístup napříč odvětvími a reaguje na potřeby jednotlivých odvětví.

(177)

Pokud jde o očekávaný dopad objemu celní kvóty s nulovou celní sazbou na zúčastněné strany, Komise uvedla následující:

(178)

V případě výrobního odvětví Unie vycházel bezcelní objem z referenčního bodu, kdy již výrobní odvětví dosahovalo přiměřených ziskových rozpětí. Byl navržen tak, aby udržel tuto úroveň ziskovosti a zároveň zvýšil prodej, podíl na trhu a výrobu. Očekávalo se, že snížením objemu čínského dovozu za nespravedlivé ceny bude výrobní odvětví Unie fungovat ve stabilnějším prostředí, což umožní lepší řízení cen a trvalou ziskovost.

(179)

Konkrétně se předpokládalo, že prodej výrobního odvětví Unie vzroste v roce 2026 o 84 % a do roku 2031 dosáhne 95% nárůstu, což je téměř dvojnásobek prodeje zaznamenaného v období šetření. Očekávalo se, že využití kapacity vzroste ze 43 % během období šetření na 67 % v roce 2026 a v roce 2031 dosáhne 71 %, což představuje zlepšení o 65 %. Předpokládalo se, že podíl na trhu vzroste z 32 % během období šetření na 59 % v roce 2026 a do roku 2031 dosáhne 63 %, což představuje nárůst o 96 %, tedy téměř dvojnásobek úrovně zjištěné během období šetření. Pokud jde o ceny, vzhledem k omezenému množství údajů byly přesné prognózy nejisté. Budoucí úroveň cen může ovlivnit několik faktorů, jako jsou trendy spotřeby, mezinárodní srovnání cen, skladba čínských výrobků a změny výrobních nákladů.

(180)

Vzhledem k tomuto předpokládanému zlepšení prodeje, využití kapacity a podílu na trhu byla celní kvóta s nulovou celní sazbou navržena tak, aby zajistila trvalou životaschopnost výrobního odvětví Unie. Tím, že opatření poskytuje předvídatelný rámec pro dovoz, umožňuje výrobcům těžit z očekávaného růstu, přizpůsobit své výrobní a investiční plány a udržet si své postavení na trhu.

(181)

V případě uživatelských odvětví bylo vzhledem k širokému spektru zapojených společností náročné posoudit přesný dopad navrhovaného opatření. Přístup založený na celní kvótě s nulovou celní sazbou však nabízí přechodné období, které zmírní počáteční dopady na náklady a poskytne uživatelům čas na přizpůsobení se tím, že najdou alternativní dodavatele, zajistí potřebné certifikace výrobků a přizpůsobí se požadavkům zákazníků. Kromě toho opatření nadále nabízí značný bezcelní objem a zavádí předvídatelný a transparentní rámec, který má podpořit strategické plánování a zajistit méně narušující transformaci.

(182)

Pokud by se období šetření považovalo za referenční, toto opatření by konkrétně umožnilo, aby se bez cla do Unie v prvním roce, tj. v roce 2026, dostávalo 37 % čínského dovozu. Celní kvóta s nulovou celní sazbou byla navržena tak, aby se postupně snižovala a do roku 2030 dosáhla 19 %. Přístup k těmto bezcelním objemům měl v závislosti na skladbě výrobků a zdrojích dodávek přinést okamžité a podstatné snížení nákladů pro společnosti v porovnání se standardním uložením cla.

(183)

Po poskytnutí konečných informací a dodatečných konečných informací řada stran zpochybnila objemy stanovené v bezcelní kvótě. Strany zastupující výrobní odvětví Unie jednak tvrdily, že fungují v ekonomicky neudržitelných podmínkách a jejich životaschopnost je přímo ohrožena stlačením cen. Podle jejich názoru byla proto nezbytná opatření k obnovení spravedlivé hospodářské soutěže a získání ztraceného podílu na trhu. Dále tvrdily, že při navrhování objemu bezcelní kvóty by se mělo zvýšit využití kapacity výrobního odvětví Unie, a proto by buď neměla být povolena žádná bezcelní kvóta, nebo by tyto kvóty měly být podstatně sníženy. Podle nich by bylo vhodnější tříleté místo pětiletého období bezcelní kvóty, protože poskytuje uživatelům dostatečný čas na snížení závislosti a diverzifikaci dodavatelů.

(184)

Na druhé straně uživatelská odvětví tvrdila, že kvóty na současné úrovni nestačí k řešení obav navazujících hospodářských subjektů, a požadovala ještě větší snížení cel spolu s výrazným zvýšením objemu kvót. Zpochybnila metodiku Komise pro posouzení využití kapacity a tvrdila, že snižování kvót je příliš rychlé. Kromě toho tvrdila, že je zapotřebí vyšší počáteční objem bezcelní kvóty, aby uživatelská odvětví měla dostatečnou příležitost přizpůsobit své činnosti a diverzifikovat své zdroje dodávek, a že postupné snižování bezcelní kvóty by mělo být v prvních třech letech zrušeno.

(185)

Komise potvrdila, že její metodika je správná, neboť je založená na historických údajích a věcných důkazech shromážděných během šetření, včetně informací o nákladech, využití kapacity, objemech prodeje, závislosti na čínském dovozu a celkové úrovni dovozu. Dále uvedla, že její metodika zohledňuje, co výrobci v Unii potřebují, aby zůstali životaschopní. To zahrnovalo určení objemu prodeje, který je nezbytný k udržení stabilní přítomnosti na trhu. Komise zároveň při navrhování bezcelní kvóty zohlednila zájmy uživatelů, opatření nadále poskytuje značný bezcelní objem a zajišťuje méně narušující transformaci. Opatření zejména umožňuje, aby se více než 37 % čínského dovozu registrovaného během období šetření v prvním roce (2026) dostávalo do Unie bez cla. Poté se kvóta postupně sníží a do roku 2030 dosáhne 19 %. Tato koncepce výrazně zmírňuje dopad na náklady uživatelů, nabízí přechodné období ke zmírnění počátečních dopadů a poskytuje čas na přizpůsobení prostřednictvím určení alternativních dodavatelů a zajištění nezbytných certifikací výrobků. Uvedená tvrzení byla proto zamítnuta.

(186)

Po poskytnutí konečných informací vyjádřila řada stran obavy ohledně toho, že se Komise spoléhá na dovoz ze třetích zemí. Řada uživatelů tvrdila, že tyto země nemohou reálně zaplnit mezeru v dodávkách a že předpoklady Komise jsou příliš optimistické. Na základě toho požadovali, aby se zvýšil objem bezcelní kvóty. Poukázali zejména na to, že Brazílie se stáhla z trhu Unie kvůli clům uloženým Spojenými státy, že výroba na Ukrajině je narušena probíhající válkou a že Indie je sama závislá na dovozu z Číny. Naproti tomu výrobní odvětví Unie tvrdilo, že existují pádné důvody předpokládat, že dovoz ze třetích zemí vstoupí na trh Unie po zavedení antidumpingových cel rychleji. Proto tvrdilo, že by se objem bezcelní kvóty měl podstatně snížit. Poukázalo zejména na Ukrajinu, která zvýšila své výrobní kapacity a veřejně nabídla rozšíření vývozu do Unie.

(187)

Komise poznamenala, že její odhad zvýšeného dovozu ze třetích zemí vychází z historických údajů o dovozu. Na jedné straně tato metodika zohlednila, že aby bylo dosaženo maximální úrovně dovozu zjištěné v roce 2021, nedojde k případnému zvýšení náhle, ale spíše postupně. Na druhé straně Komise rovněž zvážila skutečné toky dovozu ze třetích zemí po uložení prozatímních opatření. Tyto údaje ukázaly, že dovoz v rozporu s tvrzeními uživatelů rostl, ale nerostl tak prudce, jak tvrdilo výrobní odvětví Unie. Vzhledem k protichůdným a rozporuplným argumentům předloženým různými stranami Komise poznamenala, že její metodika se opírá jak o zjištěné historické údaje o dovozu, tak o pozorované dovozní aktivity třetích zemí v měsících následujících po uložení prozatímních opatření. Komise proto považovala svůj přístup za správný, spolehlivý a podložený fakty. Uvedená tvrzení byla proto zamítnuta.

(188)

Jak je vysvětleno ve výše uvedeném oddíle, celní kvóta s nulovou celní sazbou by měla fungovat podle zásady „kdo dřív přijde, je dřív na řadě“.

(189)

Aby byl zajištěn široký a spravedlivý přístup, je kvóta rozdělena takto: podle výrobků, s oddělenými příděly pro hnědý tavený oxid hlinitý a bílý tavený oxid hlinitý, a podle granularity, aby byl zajištěn vyvážený přístup pro hlavní uživatelská odvětví. Kromě toho by se kvóta měla rozdělovat čtvrtletně, aby byla zajištěna její dostupnost po celý rok.

(190)

Tato struktura má zaručit, že celní kvóta s nulovou celní sazbou bude spravedlivě rozdělena a bude odpovídat specifickým potřebám různých odvětví.

(191)

Při rozdělování kvóty podle typů výrobků se Komise zaměřila na hlavní různé kategorie: hnědý tavený oxid hlinitý a bílý tavený oxid hlinitý, s ohledem na proveditelnost stávající nomenklatury a rozlišení kódů TARIC.

(192)

Komise na základě historických údajů o dovozu, informací získaných prostřednictvím dotazníků a podání zúčastněných stran posoudila úroveň spotřeby hnědého taveného oxidu hlinitého a bílého taveného oxidu hlinitého v Unii, prodej a výrobu výrobního odvětví Unie, jeho výrobní kapacitu a míru závislosti uživatelů na dovozu z Číny. Posouzení rovněž zvážilo proveditelnost získávání dodávek od alternativních dodavatelů, ať už z Unie nebo ze třetích zemí, na úrovni nákladů, která by nezpůsobila rušivé cenové šoky pro uživatele.

(193)

Na základě výše uvedeného Komise přidělila 70 % bezcelní kvóty hnědému tavenému oxidu hlinitému a 30 % bílému tavenému oxidu hlinitému. Vzhledem k tomu, že sol-gel je cenově specifický, vedlo by jeho zahrnutí do objemu přiděleného bílému tavenému oxidu hlinitému k nesprávnému využívání kvóty. Pro sol-gel korund se stanoví samostatná kvóta.

(194)

Aby bylo zajištěno vyvážené rozdělení objemů mezi hlavní uživatelská odvětví, tj. brusiva a žáruvzdorné materiály, přidělila Komise kvótu tak, aby oběma odvětvím umožnila přístup k příslušným podílům bezcelní kvóty.

(195)

Za tímto účelem Komise na základě informací shromážděných během šetření, včetně historických údajů o dovozu a podílu spotřeby na trhu obou odvětví, posoudila relativní potřeby a závislost dodávek jednotlivých odvětví.

(196)

Na základě výše uvedeného Komise přidělila 60 % kvóty odvětví brusiv a 40 % odvětví žáruvzdorných materiálů.

(197)

Na základě granularity a technického popisu výrobku jsou vytvořeny specifické kódy TARIC. Ačkoli se tyto kódy překrývají, reálně rozlišují mezi aplikacemi v odvětví brusiv a odvětví žáruvzdorných materiálů, přičemž klasifikace zůstává založena na fyzikálních vlastnostech výrobku.

(198)

Bezcelní kvóta má být rozdělena do čtvrtletí, čímž se zajistí rovnoměrné rozložení dovozu v průběhu roku a zabrání se tomu, že se na začátku období nashromáždí značné množství dovážených výrobků, aby se zabránilo případnému uložení cla. Nevyužitá čtvrtletní celní kvóta se automaticky převádí do dalšího období.

(199)

Objem celní kvóty s nulovou celní sazbou se postupně snižuje. Snížení se provádí každoročně po vstupu tohoto nařízení v platnost, počínaje 60 000 tunami, přičemž se snižuje o 7 500 tun ročně až na 30 000 tun.

(200)

Podle očekávání mělo toto roční snižování objemové kvóty postupně omezit újmu, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, a umožnit výrobcům v Unii zotavit se z ní a obnovit životaschopnost v průběhu času.

(201)

V případě uživatelů měl tento přístup podpořit řízení nákladů tím, že zabrání náhlým cenovým dopadům na kritické vstupy. Měl by poskytnout čas ke snížení závislosti na Číně, diverzifikaci dodavatelů a splnění požadavků na certifikaci a zákaznické normy. Navržený harmonogram zajišťoval předvídatelnost, což uživatelům umožňovalo plánovat a přizpůsobovat operace.

(202)

Po poskytnutí konečných informací řada zúčastněných stran namítala, že je systém celní kvóty s nulovou celní sazbou, zejména jeho fungování podle zásady „kdo dřív přijde, je dřív na řadě“, nevhodný. Tvrdily, že tento systém nepřiměřeně zvýhodňuje velké odběratele, znevýhodňuje malé a střední podniky a podporuje spekulativní chování a hromadění zásob. Podle těchto stran by byly poškozeny malé a střední podniky, protože na rozdíl od velkých obchodníků nemohou rychle vytvářet zásoby nebo provádět celní odbavení, takže jsou závislé na zprostředkovatelích. Aby byl zajištěn spravedlivý přístup, vyzvaly k zavedení ochranných metod přidělování, jako jsou denní dovozní limity a specifické kvóty pro malé a střední podniky.

(203)

Komise uvedla, že systém celní kvóty s nulovou celní sazbou byl navržen tak, aby zajistil široký a spravedlivý přístup. Zavádí rozlišení podle výrobků, přičemž rozlišuje mezi hnědým taveným oxidem hlinitým a bílým taveným oxidem hlinitým, podle času prostřednictvím čtvrtletního rozdělování a podle granularity, čímž de facto vytváří rozdíly podle typu uživatelů. Cílem tohoto rozdělení kvóty je zabránit koncentraci a umožnit, aby z ní mělo prospěch široké spektrum hospodářských subjektů. Pokud jde o návrh denních dovozních limitů pro jednotlivé společnosti, Komise poznamenala, že tento mechanismus by byl obtížně proveditelný a vytvořil by nepřiměřenou administrativní zátěž na vnitrostátní celní úrovni. Komise dále uvedla, že malé a střední podniky mohou ze systému těžit jak samy, tak i prostřednictvím zavedených dovozců, kteří, jak bylo potvrzeno během šetření, fungují jako zprostředkovací kanál mezi čínskými vývozci a malými a středními podniky. Vzhledem k tomu, že malé a střední podniky v mnoha případech nedovážejí přímo, je úloha zavedených dovozců zásadní pro zajištění jejich přístupu k materiálu. Zavedení denních limitů pro jednotlivé podniky by znamenalo riziko zablokování tohoto kanálu a v praxi by ohrozilo přístup, který malé a střední podniky potřebují. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(204)

Po poskytnutí konečných informací řada zúčastněných stran namítla, že Komise uměle a technicky nesprávně rozlišuje mezi brusným stupněm a žáruvzdorným stupněm. Tvrdily, že tyto dvě kategorie jsou fyzicky a chemicky zaměnitelné a že celní orgány nemají prostředky, jak toto rozlišování prosazovat. Tyto strany dále namítaly, že bez přísnějších kontrol by část kvóty mohla spotřebovat jiná odvětví, než pro která je určena. S ohledem na tyto obavy vyzvaly k zavedení certifikace koncových uživatelů.

(205)

Komise uvedla, že ačkoli je výrobek, který je předmětem šetření, stejný, byly stanoveny specifické kódy TARIC na základě granularity a technického popisu výrobku. Ačkoli se tyto kódy do jisté míry překrývají, do značné míry účinně rozlišují spotřebu v odvětví brusiv a v odvětví žáruvzdorných materiálů. Klasifikace je proto pevně založena na fyzikálních vlastnostech výrobku, což zajišťuje, že rozlišení je technicky správné a proveditelné. Komise dále uvedla, že zavedení výjimky pro koncové uživatele by bylo obtížně proveditelné a vzhledem k velkému počtu potenciálních uživatelů by způsobilo nepřiměřenou administrativní zátěž. Kromě toho by tato výjimka mohla narušit úlohu tradičních dovozců, kteří de facto fungují jako zprostředkovací mechanismus mezi čínskými vývozci a malými a středními podniky. Vzhledem k tomu, že malé a střední podniky v mnoha případech nedovážejí přímo, spoléhají se na zavedené dovozce, kteří jim zajišťují přístup k materiálu. Zavedení certifikace koncových uživatelů by mohlo tento kanál zablokovat a mohlo by přístup malých a středních podniků spíše ohrozit než chránit. Tvrzení proto bylo zamítnuto.

(206)

Po poskytnutí konečných informací některé strany zpochybnily objemy bezcelních kvót v rámci kategorií výrobků. Řada zúčastněných stran tvrdila, že tavený oxid hlinitý pro žáruvzdorný stupeň by měl být z opatření vyňat nebo že by mělo být zavedeno zvláštní osvobození pro konečné použití taveného oxidu hlinitého dováženého pro výrobu žáruvzdorných výrobků určených pro ocelářský průmysl. Jiné strany namítaly, že některé formy výrobků, jako je sol-gel a kusy, by měly být z oblasti působnosti celní kvóty vyloučeny nebo že objemy některých druhů výrobků, jako je hnědý tavený oxid hlinitý, by měly být zvýšeny. Kromě toho řada zúčastněných stran zastupujících odvětví žáruvzdorných materiálů zpochybnila rozdělení kvóty mezi žáruvzdorné materiály a brusiva a tvrdila, že rozhodujícím kritériem pro rozdělení kvóty mezi uživatelská odvětví by měla být závislost, a nikoli spotřeba.

(207)

Komise uvedla, že při určování objemu kvót vzala v úvahu celou definici výrobků a použila jednotnou metodiku pro všechny výrobky spadající do této definice. Komise konkrétně stanovila celkový objem kvóty ve výši 60 000 tun, jak je vysvětleno ve 173. až 175. bodě odůvodnění. Z tohoto množství bylo 70 % přiděleno hnědému tavenému oxidu hlinitému a 30 % bílému tavenému oxidu hlinitému, jak je rovněž uvedeno v oddíle 8.3.1. Objemy byly poté poměrně rozděleny mezi příslušné kódy TARIC těchto kategorií na základě podílu dovozu zaznamenaného během období šetření.

(208)

Komise považovala tuto metodiku za správnou, vyváženou a přiměřenou, neboť s dotčeným výrobkem zacházela jako s celkem, a neupřednostnila ani nevyloučila žádnou konkrétní typologii. Jak již bylo stanoveno v 222. bodě odůvodnění, všechny formy se považují za součást téhož dotčeného výrobku. Kromě toho Komise konstatovala, že metodika použitá k určení rozdělení kvóty mezi uživatelská odvětví je správná a zohledňuje jak závislosti uživatelů, tak úrovně spotřeby. Tato tvrzení byla tudíž zamítnuta.

(209)

Po poskytnutí konečných informací řada zúčastněných stran uvedla, že by měla být zahrnuta doložka o přezkumu, který by řešil možné změny okolností, včetně vývoje výroby v Unii, dovozu ze třetích zemí a velikosti trhu Unie, jež by odůvodňovaly úpravu bezcelní kvóty.

(210)

Komise uvedla, že v souladu se základním nařízením může zahájit přezkum, pokud dojde ke změnám okolností, včetně změn celkové výroby v Unii, spotřeby taveného oxidu hlinitého v Unii a dovozu ze třetích zemí. Komise se proto domnívala, že začlenění samostatné doložky o přezkumu není opodstatněné.

(211)

Po poskytnutí konečných informací vyvážející výrobci zastoupení komorou CCCMC tvrdili, že vyvážející výrobci, kteří během šetření spolupracovali, by měli mít při přidělování kvót přednost.

(212)

Komise uvedla, že celní kvóta s nulovou celní sazbou byla stanovena na základě zájmu Unie s cílem zmírnit dopad opatření na uživatelská odvětví a vyvážit zájmy všech stran, nikoli poskytnout preferenční zacházení jednotlivým vyvážejícím výrobcům. Z tohoto důvodu bylo tvrzení, že by spolupracující výrobci měli mít při přidělování kvót přednost, zamítnuto.

(213)

Po poskytnutí konečných informací řada stran tvrdila, že zařazení kódu TARIC 2818 10 91 20, určeného pro modrý sol-gel, pod hnědý tavený oxid hlinitý bylo nepřesné. Tvrdily, že pro účely rozlišení typů výrobků v souladu s jejich klasifikací TARIC by modrý sol-gel neměl být považován za speciální typ hnědého taveného oxidu hlinitého. Tvrdily, že modrý sol-gel má obsah oxidu hlinitého nižší než 98,5 %, a proto spadá pod kód KN 2818 10 91 , avšak je v omezené míře zaměnitelný se standardními výrobky z hnědého taveného oxidu hlinitého. Dále tvrdily, že sol-gel používá jako hlavní surovinu boehmit, což je zvláštní druh oxidu hlinitého, přičemž oxid hlinitý je také hlavní surovinou pro výrobky z bílého taveného oxidu hlinitého, zatímco hnědý tavený oxid hlinitý závisí na bauxitu. Kromě toho tvrdily, že existuje vyšší úroveň zaměnitelnosti mezi modrým sol-gelem a bílým sol-gelem, které jsou klasifikovány pod kódy TARIC 2818 10 11 10 a 2818 10 11 20, než u standardních stupňů hnědého taveného oxidu hlinitého. Stejně tak tvrdily, že zahrnutí modrého sol-gelu do hnědého taveného oxidu hlinitého by nepřiměřeně přidělilo objemy specializovanému typu výrobku, čímž by hrozilo, že by se do Unie v rámci bezcelní kvóty dostalo nepřiměřené množství modrého sol-gelu. Na základě toho strany požadovaly, aby byl modrý sol-gel vyloučen z kategorie hnědého taveného oxidu hlinitého a aby se s ním v rámci celní kvóty s nulovou celní sazbou zacházelo samostatně.

(214)

Komise tuto žádost pečlivě posoudila a na základě předložených argumentů dospěla k závěru, že ačkoli všechny typy výrobku v rámci šetření představují tentýž dotčený výrobek a mají společné klíčové fyzikální, chemické a technické vlastnosti, pro účely rozlišení typů výrobku v souladu s jejich klasifikací TARIC by modrý sol-gel neměl být považován za specializovaný typ hnědého taveného oxidu hlinitého. Místo toho by měl být zařazen do kategorie bílého taveného oxidu hlinitého. Tento závěr byl technicky odůvodněný, ale vycházel také z úvahy, že zahrnutí modrého sol-gelu do hnědého taveného oxidu hlinitého by nepřiměřeně přidělilo objemy specializovanému typu výrobku, čímž by hrozilo, že by se do Unie v rámci bezcelní kvóty mohlo dostat nepřiměřené množství modrého sol-gelu.

(215)

Komise dále uvedla, že záměrem bezcelní kvóty a většího podílu ve výši 70 % pro hnědý tavený oxid hlinitý bylo zmírnit dopad na značné objemy spotřeby hnědého taveného oxidu hlinitého u většiny uživatelů. Zahrnutí modrého sol-gelu do této kategorie by však vzhledem k jeho malé spotřebě podstatně nezměnilo celkovou dostupnost objemů pro uživatele, ale na druhou stranu by mohlo významně poškodit výrobní odvětví Unie.

(216)

Proto se Komise rozhodla pro účely přerozdělení objemů zařadit kód TARIC 2818 10 91 20 pod bílý tavený oxid hlinitý.

(217)

Kromě toho řada zúčastněných stran tvrdila, že jsou nutné určité úpravy popisů kódů TARIC pro sol-gel, aby se zajistila technická přesnost a zamezilo se možnému nesprávnému zařazení dovážených sol-gelových výrobků. Tyto úpravy zahrnovaly vyjasnění, že pod kódy TARIC 2818 10 11 10 a 2818 10 91 20 jsou zahrnuty jak slinuté, tak předslinuté sol-gely. Kromě toho některé strany tvrdily, že je nutná úprava kódu TARIC 2818 10 91 20, aby se zabránilo dovozu některých sol-gelových výrobků s méně než 98,5 % oxidu hlinitého pod kódem TARIC 2818 10 91 99.

(218)

Komise tuto žádost pečlivě posoudila a na základě předložených argumentů dospěla k závěru, že změny jsou důvodné pro účely zajištění technické přesnosti a zabránění možnému nesprávnému zařazení dovážených sol-gelových výrobků. Komise dále uvedla, že záměrem bezcelní kvóty bylo zmírnit dopad na značnou závislost objemu spotřeby uživatelů. Úprava kódů TARIC týkající se typu výrobku by vzhledem k jeho malé spotřebě neměla podstatný vliv na celkovou dostupnost objemů pro uživatele a mohla by zabránit nesprávnému zařazení výrobků, které by mohlo významně poškodit výrobní odvětví Unie.

(219)

Po poskytnutí dodatečných konečných informací společnost Imerys poukázala na technickou nepřesnost v popisu jednoho z nově vytvořených kódů TARIC pro výrobky ze sol-gelu a požádala o jeho revizi.

(220)

Komise konstatovala, že tato připomínka je správná, a popis příslušných kódů TARIC odpovídajícím způsobem upravila.

(221)

Na základě výše uvedených skutečností by sazby konečného antidumpingového cla vyjádřené na základě ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením měly činit:

(222)

Individuální sazby antidumpingového cla pro dotčené společnosti uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjištění plynoucích z tohoto šetření. Odrážejí proto situaci zjištěnou během tohoto šetření, pokud jde o tyto společnosti. Tyto sazby cla jsou proto použitelné výlučně na dovoz výrobku, který je předmětem šetření, pochází z dotčené země a je vyráběn uvedenými právními subjekty. Na dovoz dotčeného výrobku vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, se tyto sazby nevztahují a měla by se na něj vztahovat celní sazba platná pro „veškerý ostatní dovoz pocházející z Číny“.

(223)

Pokud společnost následně změní název svého subjektu, může požádat o uplatnění těchto individuálních sazeb antidumpingového cla. Tato žádost musí být předložena Komisi (10). Žádost musí obsahovat veškeré relevantní informace umožňující prokázat, že změna nemá vliv na právo dané společnosti využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje. Pokud změna názvu společnosti nemá vliv na její právo využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje, bude nařízení o změně názvu zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

(224)

Za účelem minimalizace rizika obcházení těchto opatření, které vzhledem k rozdílným celním sazbám hrozí, je nutné přijmout zvláštní opatření, která umožní zajistit řádné uplatňování individuálních sazeb antidumpingového cla. Uplatňování individuálních sazeb antidumpingového cla je možné až poté, co je celním orgánům členských států předložena platná obchodní faktura. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení. Dokud nebude taková faktura předložena, měl by dovoz podléhat antidumpingovému clu použitelnému na „veškerý ostatní dovoz pocházející z Číny“.

(225)

I když je předložení této faktury celním orgánům členských států nezbytné pro uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla na dovoz, není tato faktura jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států by totiž měly i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné použití celní sazby odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(226)

Pokud by se zejména po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření obcházení antidumpingových opatření. V rámci takového šetření lze mimo jiné prověřit potřebu zrušit individuální celní sazbu (sazby) a následně uložit celostátní clo.

(227)

Aby bylo zajištěno řádné vymáhání antidumpingových cel, měla by se sazba antidumpingového cla stanovená pro veškerý další dovoz pocházející z Číny vztahovat nejen na vyvážející výrobce, kteří při tomto šetření nespolupracovali, nýbrž také na výrobce, kteří v období šetření neuskutečnili žádný vývoz do Unie.

(228)

Vyvážející výrobci, kteří během období šetření nevyváželi dotčený výrobek do Unie, by měli mít možnost požádat Komisi, aby se na ně vztahovala sazba antidumpingového cla pro spolupracující společnosti nezařazené do vzorku. Komise by měla takovéto žádosti vyhovět, pokud jsou splněny tři podmínky. Nový vyvážející výrobce by musel prokázat, že: i) dotčený výrobek nevyvážel v období šetření do Unie; ii) není ve spojení s vyvážejícím výrobcem, který tak činil, a iii) vyvážel dotčený výrobek posléze nebo se smluvně neodvolatelně zavázal k vývozu podstatného množství výrobků do Unie.

(229)

Po poskytnutí konečných informací některé strany namítaly, že výběr prozatímních cel na úrovni dumpingových rozpětí je neoprávněný. Tvrdily, že tento výběr by pro uživatele představoval nepřiměřenou zátěž a vzhledem k tomu, že forma konečných opatření byla upravena, neměla by být prozatímní cla vybírána ve stávající podobě.

(230)

Komise uvedla, že konečná opatření zavádějí celní kvótu s nulovou celní sazbou, která se vztahuje na část objemu dovozu z Číny. Na základě dovozu z Číny během období šetření by 62,6 % celkového objemu dovozu nevyužívalo bezcelní kvóty, a proto by podléhalo antidumpingovému clu. Aby se zohlednil skutečný podíl dovozu podléhajícího clu a aby se zabránilo nadměrnému výběru cla nad rámec toho, co bylo uloženo v rámci konečných opatření, měla Komise za to, že v období mezi uložením prozatímních opatření a vstupem konečných opatření v platnost by vybrané clo mělo odpovídat stejnému podílu dovozu, na který se nevztahuje celní kvóta, přičemž jako referenční hodnota se bere objem dovozu v období šetření, a to 62,6 % konečné výše cla. Tento přístup zajišťuje, že se s dovozem zachází jednotně, clo se uplatňuje přiměřeně a nevybírají se žádné nadměrné částky nad rámec konečných opatření.

(231)

Vzhledem ke zjištěným dumpingovým rozpětím a k úrovni újmy, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, by částky zajištěné v podobě prozatímního antidumpingového cla uloženého prozatímním nařízením měly být s konečnou platností vybrány, a to ve výši cla 62,6 %, jak je stanoveno tímto nařízením.

(232)

Vzhledem ke zjištěným dumpingovým rozpětím a k úrovni újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie by částky zajištěné v podobě prozatímního antidumpingového cla uloženého prozatímním nařízením měly být s konečnou platností vybrány, a to ve výši cla 62,6 %, jak je stanoveno tímto nařízením.

(233)

Jak je uvedeno v oddíle 1.2, Komise zavedla celní evidenci dovozu výrobku, který je předmětem šetření.

(234)

Během konečné fáze šetření byly údaje shromážděné v souvislosti s celní evidencí vyhodnoceny. Komise analyzovala, zda byla splněna kritéria podle čl. 10 odst. 4 základního nařízení pro výběr konečného cla se zpětnou působností.

(235)

Kromě výše dovozu, která během období šetření způsobila újmu, analýza Komise již neprokázala žádné další podstatné zvýšení dovozu podle čl. 10 odst. 4 písm. d) základního nařízení. Za tímto účelem Komise porovnala objemy dovozu u i) období od prvního celého měsíce po zahájení řízení do posledního celého měsíce před celní evidencí a u období od prvního celého měsíce po zahájení do posledního celého měsíce před přijetím prozatímních opatření na jedné straně a u odpovídajících kalendářních měsíců období šetření na straně druhé, aby zohlednila sezónnost, a ii) měsíčního průměru za tato období s měsíčním průměrem za celé období šetření.

(236)

Výsledek této analýzy ukázal pokles objemu dovozu. Údaje konkrétně ukázaly 9% pokles průměrného měsíčního objemu dovozu při srovnání sedmiměsíčního období od zahájení šetření do zveřejnění prozatímních opatření s měsíčním průměrem během období šetření. Podobné srovnání za dvouměsíční období od zahájení do celní evidence dovozu ukázalo 8% pokles průměrného měsíčního objemu dovozu. Komise rovněž porovnala objemy dovozu během sedmi měsíců po zahájení se stejnými kalendářními měsíci během období šetření. Toto srovnání ukázalo 10% pokles objemu dovozu. Kromě toho byl při srovnání dvou měsíců po zahájení až do celní evidence dovozu se stejnými měsíci během období šetření zjištěn pokles objemu dovozu o 3,2 %.

(237)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem důkazy nepotvrdily existenci podstatného nárůstu dovozu po zahájení. Komise proto dospěla k závěru, že podmínky pro uložení opatření se zpětným účinkem nebyly splněny.

(238)

S ohledem na článek 109 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509 (11), pokud má být částka uhrazena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, měla by být pro zaplacení úroku použita sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce.

(239)

Výbor zřízený podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036 nevydal stanovisko k opatřením stanoveným tímto nařízením,