Prováděcí nařízení Komise (EU) 2026/101 ze dne 15. ledna 2026 o stanovení technických specifikací a dalších požadavků decentralizovaného informačního systému podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2844 v souvislosti s postupy stanovenými právními akty uvedenými v bodech 3 a 4 přílohy I a právními akty uvedenými v bodech 1, 10 a 11 přílohy II zmíněného nařízení a s postupem pro elektronické doručování písemností prostřednictvím evropského elektronického přístupového místa podle článku 19a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1784, zavedeného čl. 24 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2844

32026R0101

Platné Nařízení EU Účinnost od 05.02.2026
Sdílet:

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2026/101

ze dne 15. ledna 2026

o stanovení technických specifikací a dalších požadavků decentralizovaného informačního systému podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2844 v souvislosti s postupy stanovenými právními akty uvedenými v bodech 3 a 4 přílohy I a právními akty uvedenými v bodech 1, 10 a 11 přílohy II zmíněného nařízení a s postupem pro elektronické doručování písemností prostřednictvím evropského elektronického přístupového místa podle článku 19a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1784, zavedeného čl. 24 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2844

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2844 ze dne 13. prosince 2023 o digitalizaci justiční spolupráce a přístupu ke spravedlnosti v přeshraničních občanských, obchodních a trestních věcech a o změně některých aktů v oblasti justiční spolupráce (1), a zejména na čl. 10 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Za účelem zajištění bezpečné, účinné, rychlé, interoperabilní, důvěrné a spolehlivé komunikace mezi členskými státy pro účely přeshraničních soudních řízení v občanských, obchodních a trestních věcech by měly být využívány vhodné moderní komunikační technologie, a to za předpokladu, že budou splněny určité podmínky týkající se bezpečnosti, neporušenosti a spolehlivosti obdrženého dokumentu a identifikace účastníků komunikace. Příslušné orgány by měly pro komunikaci standardně používat decentralizovaný informační systém podle nařízení (EU) 2023/2844.

(2)

Tento decentralizovaný informační systém by se měl skládat z koncových systémů v členských státech a příslušných institucích a agenturách Unie, jakož i z interoperabilních přístupových bodů, jejichž prostřednictvím jsou tyto systémy zabezpečeným způsobem vzájemně propojeny.

(3)

Nařízení (EU) 2023/2844 nařizuje používání kvalifikovaných elektronických podpisů a pečetí a prostředků pro elektronickou identifikaci s vysokou úrovní záruky. Ke splnění této povinnosti je nutné zajistit, aby decentralizovaný informační systém byl způsobilý fungovat s kvalifikovanými elektronickými podpisy, pečetěmi a prostředky pro elektronickou identifikaci, jako jsou evropské peněženky digitální identity zavedené podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 (2) („evropský rámec pro digitální identitu“).

(4)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/850 (3) zřizuje systém komunikace v oblasti e-justice prostřednictvím on-line výměny údajů (e-CODEX), který je nástrojem vyvinutým k zajištění přímé, interoperabilní, udržitelné, spolehlivé a bezpečné přeshraniční elektronické výměny údajů týkajících se jednotlivých případů mezi příslušnými orgány. Přístupové body decentralizovaného informačního systému by měly být založeny na systému e-CODEX.

(5)

Decentralizovaný informační systém podle nařízení (EU) 2023/2844 je zaveden v rámci většího decentralizovaného informačního systému založeného na systému e-CODEX, označovaného jako digitální systém pro výměnu informací v oblasti justice (JUDEX), což vyžaduje účinnou výměnu informací o horizontálním vývoji.

(6)

Je nezbytné stanovit pravidla, která členským státům i institucím a agenturám Unie umožní přizpůsobit jejich příslušné informační systémy pro účely připojení k decentralizovanému informačnímu systému.

(7)

Členské státy by měly mít také možnost využívat namísto vnitrostátního informačního systému software vyvinutý Komisí (referenční prováděcí software). S cílem zajistit interoperabilitu s vnitrostátními informačními systémy by měl být referenční prováděcí software způsobilý implementovat digitální procesní normy, jak jsou vymezeny v nařízení (EU) 2022/850.

(8)

Digitální procesní normy, jak jsou vymezeny v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/850, by měly být prováděny vnitrostátními koncovými systémy a oprávněnými přístupovými body systému e-CODEX pro účely a na podporu elektronické komunikace v rámci postupů stanovených právními akty uvedenými v bodech 3 a 4 přílohy I a právními akty uvedenými v bodech 1, 10 a 11 přílohy II nařízení (EU) 2023/2844 a v rámci postupu pro elektronické doručování písemností prostřednictvím evropského elektronického přístupového místa podle článku 19a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1784, (4) zavedeného čl. 24 odst. 3 nařízení (EU) 2023/2844.

(9)

Žádné ustanovení tohoto nařízení by nemělo být vykládáno jako odchylka od ustanovení právních aktů uvedených v článku 1.

(10)

V souladu s rozhodnutím Komise (EU) 2024/789 (5) se Irsko účastní tohoto nařízení pouze ve vztahu k právním aktům uvedeným v přílohách I a II nařízení (EU) 2023/2844, kterých se Irsko účastní a kterými je vázáno. V souladu s článkem 3 a čl. 4a odst. 1 Protokolu (č. 21) o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, oznámilo Irsko své přání účastnit se přijímání a používání nařízení (EU) 2020/1784.

(11)

V souladu s články 1 a 2 Protokolu (č. 22) o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné.

(12)

V souladu s čl. 42 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (6) byl konzultován evropský inspektor ochrany údajů, který vydal stanovisko dne 28. listopadu 2025.

(13)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro digitalizaci justiční spolupráce,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Oblast působnosti

Toto nařízení se vztahuje na:

1)

elektronické komunikace v rámci postupů stanovených:

a)

nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1896/2006 (7);

b)

nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007 (8);

c)

rámcovým rozhodnutím Rady 2002/584/SVV (9);

d)

směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/41/EU (10);

e)

nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1805 (11);

2)

elektronické komunikace v rámci postupu pro elektronické doručování písemností prostřednictvím evropského elektronického přístupového místa podle článku 19a nařízení (EU) 2020/1784, zavedeného čl. 24 odst. 3 nařízení (EU) 2023/2844.

Článek 2

Technické specifikace decentralizovaného informačního systému

Technické specifikace, opatření a cíle decentralizovaného informačního systému uvedené v čl. 10 odst. 1 písm. a), b), c) a d) nařízení (EU) 2023/2844 jsou stanoveny v příloze I tohoto nařízení.

Článek 3

Digitální procesní norma pro postup podle nařízení (ES) č. 1896/2006

Digitální procesní norma použitelná na elektronickou komunikaci prostřednictvím decentralizovaného informačního systému v rámci postupu podle nařízení (ES) č. 1896/2006 je stanovena v příloze II tohoto nařízení.

Článek 4

Digitální procesní norma pro postup podle nařízení (ES) č. 861/2007

Digitální procesní norma použitelná na elektronickou komunikaci prostřednictvím decentralizovaného informačního systému v rámci postupu podle nařízení (ES) č. 861/2007 je stanovena v příloze III tohoto nařízení.

Článek 5

Digitální procesní norma pro postupy podle rámcového rozhodnutí 2002/584/SVV

Digitální procesní norma použitelná na elektronickou komunikaci prostřednictvím decentralizovaného informačního systému v rámci postupů podle rámcového rozhodnutí 2002/584/SVV je stanovena v příloze IV tohoto nařízení.

Článek 6

Digitální procesní norma pro postupy podle směrnice 2014/41/EU

Digitální procesní norma použitelná na elektronickou komunikaci prostřednictvím decentralizovaného informačního systému v rámci postupů podle směrnice 2014/41/EU je stanovena v příloze V tohoto nařízení.

Článek 7

Digitální procesní norma pro postupy podle nařízení (EU) 2018/1805

Digitální procesní norma použitelná na elektronickou komunikaci prostřednictvím decentralizovaného informačního systému v rámci postupů podle nařízení (EU) 2018/1805 je stanovena v příloze VI tohoto nařízení.

Článek 8

Digitální procesní norma pro postup podle článku 19a nařízení (EU) 2020/1784, zavedeného čl. 24 odst. 3 nařízení (EU) 2023/2844

Digitální procesní norma použitelná na elektronickou komunikaci prostřednictvím decentralizovaného informačního systému v rámci postupu pro elektronické doručování písemností prostřednictvím evropského elektronického přístupového místa podle článku 19a nařízení (EU) 2020/1784, zavedeného čl. 24 odst. 3 nařízení (EU) 2023/2844, je stanovena v příloze VII tohoto nařízení.

Článek 9

Harmonogram provádění

Harmonogram provádění uvedený v čl. 10 odst. 1 písm. f) nařízení (EU) 2023/2844 je stanoven v příloze VIII tohoto nařízení.

Článek 10

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.

V Bruselu dne 15. ledna 2026.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)   Úř. věst. L, 2023/2844, 27.12.2023, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2023/2844/oj.

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 73, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2014/910/oj).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/850 ze dne 30. května 2022 o počítačovém systému pro přeshraniční elektronickou výměnu údajů v oblasti justiční spolupráce v občanských a trestních věcech (systém e-CODEX) a o změně nařízení (EU) 2018/1726 (Úř. věst. L 150, 1.6.2022, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2022/850/oj).

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1784 ze dne 25. listopadu 2020 o doručování soudních a mimosoudních písemností ve věcech občanských a obchodních v členských státech (doručování písemností) (přepracované znění) (Úř. věst. L 405, 2.12.2020, s. 40, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2020/1784/oj).

(5)  Rozhodnutí Komise (EU) 2024/789 ze dne 6. března 2024, kterým se potvrzuje účast Irska na provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2844 o digitalizaci justiční spolupráce a přístupu ke spravedlnosti v přeshraničních občanských, obchodních a trestních věcech (Úř. věst. L, 2024/789, 8.3.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2024/789/oj).

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2018/1725/oj).

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1896/2006 ze dne 12. prosince 2006, kterým se zavádí řízení o evropském platebním rozkazu (Úř. věst. L 399, 30.12.2006, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2006/1896/oj).

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007 ze dne 11. července 2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích (Úř. věst. L 199, 31.7.2007, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2007/861/oj).

(9)   8. Rámcové rozhodnutí Rady 2002/584/SVV ze dne 13. června 2002 o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy – Prohlášení některých členských států k přijetí rámcového rozhodnutí (Úř. věst. L 190, 18.7.2002, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec_framw/2002/584/oj).

(10)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/41/EU ze dne 3. dubna 2014 o evropském vyšetřovacím příkazu v trestních věcech (Úř. věst. L 130, 1.5.2014, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2014/41/oj).

(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1805 ze dne 14. listopadu 2018 o vzájemném uznávání příkazů k zajištění a příkazů ke konfiskaci (Úř. věst. L 303, 28.11.2018, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2018/1805/oj).


PŘÍLOHA I

Technické specifikace, opatření a cíle decentralizovaného informačního systému

1.   Úvod a rozsah působnosti

Tato příloha stanoví technické specifikace, opatření a cíle decentralizovaného informačního systému v souladu s nařízením (EU) 2023/2844 pro právní akty uvedené v bodech 3 a 4 přílohy I, právní akty uvedené v bodech 1, 10 a 11 přílohy II zmíněného nařízení a postup pro elektronické doručování písemností prostřednictvím evropského elektronického přístupového místa podle čl. 24 odst. 3 nařízení (EU) 2023/2844.

2.   Definice

2.1.

„Výměnou údajů“ se rozumí výměna zpráv a dokumentů prostřednictvím decentralizovaného informačního systému;

2.2.

protokolem „Hypertext Transfer Protocol Secure“ nebo „HTTPS“ se rozumí šifrovaná komunikace a zabezpečené kanály propojení;

2.3.

„nepopiratelností původu“ se rozumí opatření poskytující důkaz o integritě a důkaz o původu údajů prostřednictvím metod, jako jsou elektronická certifikace, infrastruktura veřejných klíčů a elektronické podpisy a elektronické pečeti;

2.4.

„nepopiratelností přijetí“ se rozumí opatření poskytující původci údajů důkaz o přijetí údajů zamýšleným příjemcem prostřednictvím metod, jako jsou elektronická certifikace, infrastruktura veřejných klíčů a elektronické podpisy a elektronické pečeti;

2.5.

architekturou „REST“ (REpresentational State Transfer) se rozumí architektonický styl pro navrhování síťových aplikací. Opírá se o bezstavový komunikační model klient-server a používá standardní metody pro provádění operací se zdroji, které jsou obvykle reprezentovány ve strukturovaných formátech;

2.6.

protokolem „SOAP“ se rozumí, podle norem konsorcia World Wide Web Consortium, specifikace komunikačního protokolu pro výměnu strukturovaných informací při zavádění webových služeb v počítačových sítích;

2.7.

„webovou službou“ se rozumí softwarový systém určený k podpoře interoperabilní interakce mezi počítači prostřednictvím počítačové sítě; webová služba má rozhraní popsané v strojově zpracovatelném formátu.

3.   Způsoby komunikace elektronickými prostředky

Decentralizovaný informační systém využívá pro účely výměny zpráv a dokumentů způsoby komunikace založené na službách, jako jsou webové služby nebo jiné opakovaně použitelné komponenty a softwarová řešení.

Konkrétně zahrnuje komunikaci prostřednictvím přístupových bodů systému e-CODEX, jak je stanoveno v čl. 5 odst. 2 nařízení (EU) 2022/850.

4.   Komunikační protokoly

Decentralizovaný informační systém používá pro komunikaci v rámci decentralizovaného informačního systému zabezpečené internetové protokoly, jako je HTTPS, a pro předávání strukturovaných údajů a metadat komunikační protokoly založené na standardech, jako například SOAP, nebo metody, jako například REST.

5.   Cíle v oblasti bezpečnosti informací a příslušná technická opatření

5.1.

Pro výměnu informací prostřednictvím decentralizovaného informačního systému musí technická opatření zajišťující minimální bezpečnostní standardy informačních technologií zahrnovat:

a)

opatření k zajištění důvěrnosti informací, a to i prostřednictvím používání zabezpečených komunikačních kanálů, jako je HTTPS;

b)

opatření k zajištění integrity údajů v úložišti („at rest“) a při přenosu („in transit“);

c)

opatření k zajištění nepopiratelnosti původu odesílatele informací v rámci decentralizovaného informačního systému a nepopiratelnosti přijetí informací;

d)

opatření k zajištění protokolování bezpečnostních událostí v souladu s uznávanými mezinárodními doporučeními pro bezpečnostní standardy informačních technologií (1);

e)

opatření k zajištění autentizace a autorizace uživatelů a opatření k ověření totožnosti systémů připojených k decentralizovanému informačnímu systému.

5.2.

Pokud se v rámci decentralizovaného informačního systému používá TLS, použije se nejnovější stabilní verze protokolu, nebo případně verze bez známých bezpečnostních zranitelností. Povoleny jsou pouze délky klíčů, které zajišťují odpovídající úroveň kryptografické bezpečnosti, a nesmí se používat sady šifer, o nichž je známo, že jsou nezabezpečené nebo zastaralé.

5.3.

Digitální certifikáty infrastruktury veřejných klíčů (PKI) používané pro účely provozu decentralizovaného informačního systému vydávají pokud možno certifikační autority uznané jako kvalifikovaní poskytovatelé služeb vytvářejících důvěru v souladu s nařízením (EU) č. 910/2014. Musí být zavedena opatření, která zajistí, aby se tyto certifikáty používaly výhradně k účelům, pro něž byly zamýšleny, na požadované úrovni důvěry a v souladu s příslušnými požadavky nařízení (EU) č. 910/2014.

5.4.

Komponenty decentralizovaného informačního systému musí být vyvinuty v souladu se zásadou ochrany údajů již od návrhu a jako standardní nastavení a musí být zavedena vhodná administrativní, organizační a technická opatření k zajištění vysoké úrovně kybernetické bezpečnosti.

5.5.

Komise navrhne, vyvine a udržuje referenční prováděcí software v souladu s požadavky a zásadami ochrany údajů stanovenými v nařízení (EU) 2018/1725. Referenční prováděcí software poskytnutý Komisí umožní členským státům splnit jejich povinnosti podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (2), resp. směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 (3).

5.6.

Členské státy, které používají jiný vnitrostátní informační systém než referenční prováděcí software, zavedou nezbytná opatření, aby zajistily jeho soulad s požadavky nařízení (EU) 2016/679, resp. směrnice (EU) 2016/680.

5.7.

S ohledem na svou účast v decentralizovaném informačním systému provedou Eurojust a Úřad evropského veřejného žalobce opatření nezbytná k zajištění toho, aby jejich příslušné informační systémy splňovaly požadavky nařízení (EU) 2018/1725 a jejich zřizovacích aktů.

5.8.

Členské státy, Eurojust a Úřad evropského veřejného žalobce zavedou pro informační systémy, které jsou součástí decentralizovaného informačního systému a za které odpovídají, spolehlivé mechanismy pro odhalování hrozeb a reakci na incidenty, aby zajistily včasnou identifikaci a zmírnění bezpečnostních incidentů a obnovu po nich v souladu se svými příslušnými politikami.

6.   Minimální cíle dostupnosti

6.1.

Členské státy zajistí nepřetržitou dostupnost komponent decentralizovaného informačního systému, za které odpovídají, přičemž cílová technická dostupnost musí bez plánované údržby činit nejméně 98 % ročně.

6.2.

Komise zajistí nepřetržitou dostupnost databáze příslušných soudů (orgánů), přičemž cílová technická dostupnost musí bez plánované údržby činit více než 99 % ročně.

6.3.

Pokud je to možné, operace údržby musí být plánovány mimo pracovní dny nebo během pracovních dnů na dobu mezi 20:00–7:00 SEČ.

6.4.

Členské státy informují Komisi a ostatní členské státy o činnostech údržby následovně:

a)

5 pracovních dnů předem v případě údržby, která může způsobit nedostupnost o délce až 4 hodin;

b)

10 pracovních dnů předem v případě údržby, která může způsobit nedostupnost o délce 4 až 12 hodin;

c)

30 pracovních dnů předem v případě údržby, která může způsobit nedostupnost o délce překračující 12 hodin.

6.5.

Pokud mají členské státy stanoveny termíny pravidelné údržby, informují Komisi a ostatní členské státy o čase a dni (dnech), na kdy jsou tyto termíny pravidelné údržby plánovány. Aniž jsou dotčeny povinnosti stanovené v bodě 6.4, členské státy se mohou rozhodnout, že v případě nedostupnosti komponent decentralizovaného informačního systému, za které odpovídají, během těchto termínů pravidelné údržby nebudou Komisi pokaždé informovat.

6.6.

Členské státy v případě neočekávaného technického selhání komponent decentralizovaného informačního systému, za které odpovídají, informují neprodleně Komisi a ostatní členské státy o tomto selhání, a pokud je znám, i o předpokládaném časovém rámci obnovy.

6.7.

V případě neočekávaného technického selhání databáze příslušných soudů (orgánů) informuje Komise neprodleně členské státy o tomto selhání, a pokud je znám, o předpokládaném časovém rámci obnovy.

6.8.

Členské státy zajistí dostupnost údajů, včetně osobních údajů, zpracovávaných v rámci komponent decentralizovaného informačního systému, za které odpovídají. Musí být zavedena vhodná technická a organizační opatření, aby se zabránilo ztrátě údajů a aby se v případě incidentu zajistilo včasné obnovení přístupu k údajům. Tato opatření mohou v příslušných případech zahrnovat postupy pro zálohování údajů a jejich obnovu, pravidelné testování integrity zálohovaných údajů a postupů obnovy a mechanismy redundance uchovávání údajů.

7.   Databáze příslušných soudů (orgánů) (4)

7.1.

V souladu s čl. 3 odst. 1 nařízení (EU) 2023/2844 umožňuje decentralizovaný informační systém elektronickou komunikaci mezi příslušnými orgány, ve smyslu čl. 2 bodu 1 uvedeného nařízení, různých členských států a mezi vnitrostátním příslušným orgánem a institucí nebo agenturou Unie. Podle čl. 3 odst. 6 uvedeného nařízení se členský stát může rovněž rozhodnout, že bude decentralizovaný informační systém používat pro komunikaci mezi svými vnitrostátními orgány. Decentralizovaný informační systém navíc podle článku 4 nařízení (EU) 2023/2844 umožňuje přímou elektronickou komunikaci mezi fyzickými nebo právnickými osobami nebo jejich zástupci a příslušnými orgány v souvislosti s nařízeními (ES) č. 1896/2006 a (ES) č. 861/2007.

S ohledem na povinnost členských států oznamovat a aktualizovat seznam svých příslušných orgánů, jak je stanoveno v příslušných ustanoveních právních aktů uvedených v článku 1 tohoto nařízení, a v souladu s čl. 17 odst. 1 písm. e) nařízení (EU) 2023/2844 je proto pro účely decentralizovaného informačního systému nezbytné vytvořit závaznou databázi informací týkajících se těchto orgánů.

7.2.

Závazná databáze příslušných orgánů obsahuje následující informace ve strukturovaném formátu:

a)

pro účely čl. 4 odst. 2 písm. a) a případně čl. 3 odst. 6 nařízení (EU) 2023/2844 informace o příslušných orgánech podle nařízení (ES) č. 1896/2006, zejména čl. 29 odst. 1 uvedeného nařízení, jakož i o těch, na něž se vztahují dodatečná oznámení podle čl. 17 odst. 1 písm. e) nařízení (EU) 2023/2844;

b)

pro účely čl. 4 odst. 2 písm. a) a případně čl. 3 odst. 6 nařízení (EU) 2023/2844 informace o příslušných orgánech podle nařízení (ES) č. 861/2007, zejména čl. 25 odst. 1 uvedeného nařízení, jakož i o těch, na něž se vztahují dodatečná oznámení podle čl. 17 odst. 1 písm. e) nařízení (EU) 2023/2844;

c)

pro účely čl. 3 odst. 1 a případně čl. 3 odst. 6 nařízení (EU) 2023/2844 informace o orgánech oznámených podle rámcového rozhodnutí Rady 2002/584/SVV, zejména čl. 6 odst. 3, čl. 7 odst. 2 a čl. 25 odst. 2 uvedeného rozhodnutí, jakož i o těch, na něž se vztahují dodatečná oznámení podle čl. 17 odst. 1 písm. e) nařízení (EU) 2023/2844;

d)

pro účely čl. 3 odst. 1 a případně čl. 3 odst. 6 nařízení (EU) 2023/2844 informace o orgánech oznámených podle směrnice 2014/41/EU, zejména čl. 33 odst. 1 písm. a) a c) uvedené směrnice, jakož i o těch, na něž se vztahují dodatečná oznámení podle čl. 17 odst. 1 písm. e) nařízení (EU) 2023/2844;

e)

pro účely čl. 3 odst. 1 a případně čl. 3 odst. 6 nařízení (EU) 2023/2844 informace o orgánech oznámených podle nařízení (EU) 2018/1805, zejména čl. 24 odst. 1 a 2 uvedeného nařízení, jakož i o těch, na něž se vztahují dodatečná oznámení podle čl. 17 odst. 1 písm. e) nařízení (EU) 2023/2844;

f)

pro účely čl. 4 odst. 4 a čl. 24 odst. 3 nařízení (EU) 2023/2844 informace o příslušných orgánech, na něž se vztahují dodatečná oznámení podle čl. 17 odst. 1 písm. e) nařízení (EU) 2023/2844 pro účely článku 19a nařízení (EU) 2020/1784;

g)

orgány uvedené v písmenech c) až e) zahrnují:

i)

národní členy Eurojustu, a to i pokud jde o případy, kdy podle čl. 8 odst. 3 a 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1727 (5) mohou v souladu s vnitrostátními právními předpisy podat nebo vykonat žádost o vzájemnou právní pomoc nebo o vzájemné uznávání nebo nařídit, vyžádat nebo vykonat vyšetřovací úkony, jak je stanoveno ve směrnici 2014/41/EU;

ii)

pokud jde o rámcové rozhodnutí Rady 2002/584/SVV, evropské pověřené žalobce ve smyslu čl. 33 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1939 (6);

iii)

evropské pověřené žalobce a evropské žalobce, pokud je členské státy oznámí v souladu s čl. 105 odst. 3 nařízení (EU) 2017/1939 jako příslušné vydávající nebo vykonávající orgány (nebo obojí);

h)

nezbytné informace umožňující v příslušných případech komunikaci s ústřední kanceláří Úřadu evropského veřejného žalobce prostřednictvím decentralizovaného informačního systému;

i)

případně informace nezbytné k určení zeměpisných oblastí působnosti orgánů nebo jiná relevantní kritéria nezbytná k určení jejich působnosti;

j)

informace, které jsou nezbytné pro řádné technické směrování zpráv v rámci decentralizovaného informačního systému.

7.3.

Komise odpovídá za vývoj, údržbu, provoz a podporu závazné databáze.

7.4.

Databáze příslušných soudů (orgánů) umožní členským státům aktualizovat informace, které jsou v ní obsaženy, a orgánům účastnícím se decentralizovaného informačního systému umožní programový přístup k těmto informacím a jejich vyhledávání.

7.5.

Přístup do databáze příslušných soudů (orgánů) musí být možný prostřednictvím společného komunikačního protokolu bez ohledu na to, zda orgány připojené k decentralizovanému informačnímu systému provozují koncový systém nebo nasazení referenčního prováděcího softwaru.

7.6.

Členské státy zajistí, aby informace o jejich orgánech v závazné databázi uvedené v bodě 7.2 byly úplné, přesné a aktualizované.

(1)  Aniž je dotčeno protokolování pro bezpečnostní účely, musí mechanismy protokolování používané komponentami decentralizovaného informačního systému vhodným způsobem umožňovat zajištění souladu s požadavky stanovenými v článku 88 nařízení (EU) 2018/1725 a v příslušných případech v článku 25 směrnice (EU) 2016/680 a podporovat správce údajů při plnění jejich povinností v oblasti odpovědnosti.

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2016/679/oj).

(3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 89, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2016/680/oj).

(4)  Z historických důvodů se systém nazývá „databáze příslušných soudů“. Pro větší jasnost však bude závazná databáze obsahovat také informace o dalších typech orgánů, jako jsou státní zastupitelství, soudní vykonavatelé a ministerstva spravedlnosti.

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1727 ze dne 14. listopadu 2018 o Agentuře Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust) a o nahrazení a zrušení rozhodnutí Rady 2002/187/SVV (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 138, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2018/1727/oj).

(6)  Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2017/1939/oj).


PŘÍLOHA II

Digitální procesní norma pro digitalizaci nařízení (ES) č. 1896/2006

1.   Úvod a rozsah působnosti

V čl. 3 bodě 9 nařízení (EU) 2022/850 o počítačovém systému pro přeshraniční elektronickou výměnu údajů v oblasti justiční spolupráce v občanských a trestních věcech (systém e-CODEX) je „digitální procesní norma“ definována jako technické specifikace modelů provozních procesů a datových schémat, stanovující elektronickou strukturu údajů vyměňovaných prostřednictvím přístupových bodů systému e-CODEX. Model provozních procesů se vyvíjí, udržuje a aktualizuje s použitím modelu a notace provozních procesů nebo jiných oborových standardů pro modelování provozních procesů.

Datová schémata musí umožňovat interoperabilní výměny údajů prostřednictvím systému e-CODEX.

Pro účely digitalizace nařízení (ES) č. 1896/2006 proto tato příloha stanoví technické specifikace pro:

a)

modely provozních procesů;

b)

datová schémata.

2.   Technické specifikace modelů provozních procesů podle nařízení (ES) č. 1896/2006

Technické specifikace modelů provozních procesů se považují za minimální specifikace a stanoví klíčové aspekty nezbytné pro umožnění elektronické komunikace pro účely nařízení (ES) č. 1896/2006 prostřednictvím decentralizovaného informačního systému a zahrnují jak případy přeshraniční komunikace, tak i, pokud se členské státy rozhodnou pro tento účel využívat decentralizovaný informační systém, případy komunikace mezi vnitrostátními subjekty (např. v případě předání jinému příslušnému soudu nebo orgánu).

Technické specifikace jsou následující:

 

Žádost o řízení o evropském platebním rozkazu

podání návrhu – žalobce zašle soudu formulář A,

žádost soudu, aby žalobce doplnil a/nebo opravil formulář návrhu – soud zašle žalobci formulář B,

návrh žalobci na změnu návrhu na vydání evropského platebního rozkazu – soud zašle žalobci formulář C,

soud návrh odmítne – soud zašle žalobci formulář D,

žalobce vezme návrh zpět – žalobce oznámí soudu, že návrh vezme zpět,

platby – strany a soud spolu komunikují ohledně platby poplatků,

předání příslušnému soudu – soud předá návrh příslušnému soudu.

 

Zpracování řízení o evropském platebním rozkazu

prodloužení lhůty – žalobce a/nebo žalovaný požádá o prodloužení lhůty stanovené soudem a soud o této žádosti rozhodne,

soud vydá a doručí žalovanému evropský platební rozkaz – soud vydá a doručí žalovanému evropský platební rozkaz (formulář E),

žalovaný podá proti evropskému platebnímu rozkazu odpor – žalovaný podá soudu odpor proti evropskému platebnímu rozkazu (formulář F).

 

Fáze po evropském platebním rozkazu

soud zašle žalobci prohlášení, že evropský platební rozkaz je vykonatelný – soud zašle žalobci prohlášení o vykonatelnosti (formulář G),

opravné prostředky – žalobce nebo žalovaný mohou podat opravné prostředky, pokud to vnitrostátní právo umožňuje,

přezkum – žalovaný žádá ve výjimečných případech o přezkum.

3.   Technické specifikace datových schémat

V následujících odstavcích jsou uvedena ustanovení pro technické specifikace, které slouží jako základ pro vývoj definic schématu XML (XSD). Tyto specifikace definují klíčové komponenty a veškeré další informace, a poskytují tak komplexní popis pro tvorbu těchto schémat.

Popis má být obecný, aby bylo možné vytvořená schémata XSD upravovat a rozšiřovat, aniž by bylo nutné tyto specifikace měnit.

Specifikace platí pro povinné formuláře, předdefinované zprávy nebo zprávy s volným textem používané při výměně informací podle nařízení (ES) č. 1896/2006.

3.1.   Obecné poznámky

Pro všechna schémata, která mají být poskytnuta, platí následující ustanovení:

 

Správa verzí

Uvede se atribut verze, který usnadňuje správu verzí schématu. To umožní aktualizovat schéma v budoucích iteracích v souladu s provozními požadavky, s uvedením toho, zda je nová verze při zavádění nových funkcí nebo vylepšení zpětně kompatibilní.

 

Deklarace schématu a metadata

Schéma případně využívá příslušné normy nebo slovníky používané systémem e-CODEX za účelem zajištění interoperability, které jsou nezbytné pro řádné ověření prvků a typů definovaných v rámci tohoto schématu. To může zahrnovat:

slovník základních pojmů v oblasti e-justice EU,

nekvalifikované datové typy,

seznam kódů jazyků Evropské unie.

V případě potřeby může schéma zahrnovat také příslušné normy ETSI a využívat jejich definice.

 

Anotace a dokumentace

Anotace: Každý prvek ve schématu je obvykle doplněn anotacemi. Anotace poskytují člověkem čitelnou informaci o daném prvku, často jasně a stručně vymezují jeho účel nebo způsob použití.

 

Použití a přizpůsobitelnost

Modulární struktura: Každá sekce musí být navržena s konkrétní funkcionalitou a může být znovu použita nebo upravena samostatně. Tím se zajistí snadná přizpůsobitelnost schématu pro různé případy užití.

Rozšiřitelnost: Schéma musí být navrženo tak, aby umožňovalo začlenění nových prvků nebo atributů, pokud bude v budoucnu potřeba doplnit další informace. Toho se dosáhne použitím volitelných prvků a sekvencí, které lze rozšířit bez narušení stávajících implementací.

Přizpůsobitelná struktura: Schéma musí být navrženo tak, aby umožňovalo přidávání nebo úpravu prvků či datových typů podle potřeby. Struktura formuláře je schopna reagovat na změny požadavků bez nutnosti zásadních změn návrhu.

Nepovinné prvky: Prvky ve formuláři mohou být označeny jako nepovinné, což znamená, že mohou být zahrnuty nebo vynechány v závislosti na konkrétních okolnostech.

Schéma musí být navrženo tak, aby podporovalo sběr strukturovaných údajů pro konkrétní požadavky.

 

Úpravy

Návrh schématu klade důraz na flexibilitu, modularitu a snadnou přizpůsobitelnost. Použitím složitých typů a volitelných prvků se zajistí, aby schéma zvládlo různorodé scénáře a zároveň zůstalo snadno upravitelné a rozšířitelné.

3.2.   Povinné formuláře

Technické specifikace datových schémat definují strukturovaný rámec pro reprezentaci formulářů, které jsou stanoveny v nařízení (ES) č. 1896/2006, ve formátu XML.

3.3.   Předdefinované zprávy

Předdefinované zprávy představují formy výměny informací stanovené nařízením, pro které však právní akt nestanovil konkrétní podobu. Jejich typy a počet budou určeny během provozní a technické analýzy.

Jejich schémata jsou navržena tak, aby definovala strukturu definic schémat XML (XSD) zajišťujících konzistentnost, strukturu a soulad s provozními potřebami.

Klíčové komponenty těchto schémat jsou následující:

sekce nejvyšší úrovně v tomto schématu musí být pojmenována podle konkrétního typu zprávy, který je definován,

nezbytná pole požadovaná pro konkrétní typ zprávy musí být do této struktury přidána a definována tak, aby správně reprezentovala datové prvky.

3.4.   Zprávy s volným textem

Zprávy s volným textem představují formy výměny informací, které umožňují nestrukturovaný nebo částečně strukturovaný obsah, čímž poskytují flexibilitu při zachování souladu s regulatorními a provozními požadavky. Toto schéma je navrženo tak, aby definovalo strukturu definic schémat XML (XSD) pro tyto zprávy a zajišťovalo konzistenci a správné formátování.

Klíčové komponenty těchto schémat jsou následující:

sekce nejvyšší úrovně v tomto schématu musí být pojmenována podle konkrétního typu zprávy s volným textem, který je definován,

schéma musí definovat potřebnou strukturu zprávy s volným textem a zároveň umožnit vhodné uspořádání prvků podle potřeby,

nezbytná pole požadovaná pro konkrétní typ zprávy s volným textem budou do této struktury přidána a definována tak, aby správně reprezentovala datové prvky.


PŘÍLOHA III

Digitální procesní norma pro digitalizaci nařízení (ES) č. 861/2007

1.   Úvod a rozsah působnosti

V čl. 3 bodě 9 nařízení (EU) 2022/850 o počítačovém systému pro přeshraniční elektronickou výměnu údajů v oblasti justiční spolupráce v občanských a trestních věcech (systém e-CODEX) je „digitální procesní norma“ definována jako technické specifikace modelů provozních procesů a datových schémat, stanovující elektronickou strukturu údajů vyměňovaných prostřednictvím přístupových bodů systému e-CODEX. Model provozních procesů se vyvíjí, udržuje a aktualizuje s použitím modelu a notace provozních procesů nebo jiných oborových standardů pro modelování provozních procesů.

Datová schémata musí umožňovat interoperabilní výměny údajů prostřednictvím systému e-CODEX.

Pro účely digitalizace nařízení (ES) č. 861/2007 proto tato příloha stanoví technické specifikace pro:

a)

modely provozních procesů;

b)

datová schémata.

2.   Technické specifikace modelů provozních procesů podle nařízení (ES) č. 861/2007

Technické specifikace modelů provozních procesů se považují za minimální specifikace a stanoví klíčové aspekty nezbytné pro umožnění elektronické komunikace pro účely nařízení (ES) č. 861/2007 prostřednictvím decentralizovaného informačního systému a zahrnují jak případy přeshraniční komunikace, tak i, pokud se členské státy rozhodnou pro tento účel využívat decentralizovaný informační systém, případy komunikace mezi vnitrostátními subjekty (např. v případě předání jinému příslušnému soudu nebo orgánu).

Technické specifikace jsou následující:

 

Žádost o evropské řízení o drobných nárocích

podání žaloby – žalobce vyplní a předloží soudu žalobní formulář (formulář A),

nárok nespadá do oblasti působnosti nařízení – pokud nárok nespadá do oblasti působnosti nařízení, soud o tom vyrozumí žalobce,

žalobce vezme žalobu zpět – žalobce oznámí soudu, že žalobu vezme zpět,

žalobce vyrozumí soud, že žalobu nevezme zpět – žalobce vyrozumí soud, že nechce žalobu vzít zpět,

žádost soudu o doplnění a/nebo opravu žalobního formuláře – soud požádá žalobce (formulář B) o doplnění a/nebo opravu žalobního formuláře,

soud žalobu odmítne – soud může žalobu rovněž odmítnout,

platby – strany a soud spolu komunikují ohledně platby poplatků,

předání příslušnému soudu – soud předá žalobu příslušnému soudu.

 

Zpracování evropského řízení o drobných nárocích

soud doručí žalovanému žalobní formulář – soud doručí žalovanému žalobní formulář a formulář C,

žalovaný odpoví na žalobu – žalovaný odpoví na žalobu (formulář C),

žalovaný podá vzájemnou žalobu – žalovaný podá vzájemnou žalobu (formulář A),

soud požaduje překlad dokumentu – soud požaduje překlad dokumentu od žalobce nebo žalovaného,

ústní jednání – žalobce a/nebo žalovaný požádají o ústní jednání, o kterém může rozhodnout soud, nebo soud rozhodne o konání ústního jednání z vlastního podnětu,

prodloužení lhůty – žalobce a/nebo žalovaný požádá o prodloužení lhůty stanovené soudem a soud o žádosti rozhodne,

rozhodnutí soudu – rozhodnutí soudu pro žalovaného a žalobce.

 

Fáze po vydání rozhodnutí

opravné prostředky – pokud lze podle vnitrostátního práva podat proti rozhodnutí opravné prostředky, může je žalobce nebo žalovaný podat,

přezkum rozhodnutí – žalovaný může ve výjimečných případech požádat o přezkum a soud o žádosti o přezkum rozhodne,

žádost o osvědčení – žalobce nebo žalovaný požádá soud o osvědčení (formulář D).

3.   Technické specifikace datových schémat

V následujících odstavcích jsou uvedena ustanovení pro technické specifikace, které slouží jako základ pro vývoj definic schématu XML (XSD). Tyto specifikace definují klíčové komponenty a veškeré další informace, a poskytují tak komplexní popis pro tvorbu těchto schémat.

Popis má být obecný, aby bylo možné vytvořená schémata XSD upravovat a rozšiřovat, aniž by bylo nutné tyto specifikace měnit.

Níže uvedené specifikace platí pro povinné formuláře, předdefinované zprávy nebo zprávy s volným textem používané při výměně informací podle nařízení (ES) č. 861/2007.

3.1.   Obecné poznámky

Pro všechna schémata, která mají být poskytnuta, platí následující ustanovení:

 

Správa verzí

Uvede se atribut verze, který usnadňuje správu verzí schématu. To umožní aktualizovat schéma v budoucích iteracích v souladu s provozními požadavky, s uvedením toho, zda je nová verze při zavádění nových funkcí nebo vylepšení zpětně kompatibilní.

 

Deklarace schématu a metadata

Schéma případně využívá příslušné normy nebo slovníky používané systémem e-CODEX za účelem zajištění interoperability, které jsou nezbytné pro řádné ověření prvků a typů definovaných v rámci tohoto schématu. To může zahrnovat:

slovník základních pojmů v oblasti e-justice EU,

nekvalifikované datové typy,

seznam kódů jazyků Evropské unie.

V případě potřeby může schéma zahrnovat také příslušné normy ETSI a využívat jejich definice.

 

Anotace a dokumentace

Anotace: Každý prvek ve schématu je obvykle doplněn anotacemi. Anotace poskytují člověkem čitelnou informaci o daném prvku, často jasně a stručně vymezují jeho účel nebo způsob použití.

 

Použití a přizpůsobitelnost

Modulární struktura: Každá sekce musí být navržena s konkrétní funkcionalitou a může být znovu použita nebo upravena samostatně. Tím se zajistí snadná přizpůsobitelnost schématu pro různé případy užití.

Rozšiřitelnost: Schéma musí být navrženo tak, aby umožňovalo začlenění nových prvků nebo atributů, pokud bude v budoucnu potřeba doplnit další informace. Toho se dosáhne použitím volitelných prvků a sekvencí, které lze rozšířit bez narušení stávajících implementací.

Přizpůsobitelná struktura: Schéma musí být navrženo tak, aby umožňovalo přidávání nebo úpravu prvků či datových typů podle potřeby. Struktura formuláře je schopna reagovat na změny požadavků bez nutnosti zásadních změn návrhu.

Nepovinné prvky: Prvky ve formuláři mohou být označeny jako nepovinné, což znamená, že mohou být zahrnuty nebo vynechány v závislosti na konkrétních okolnostech.

Schéma musí být navrženo tak, aby podporovalo sběr strukturovaných údajů pro konkrétní požadavky.

 

Úpravy

Návrh schématu klade důraz na flexibilitu, modularitu a snadnou přizpůsobitelnost. Použitím složitých typů a volitelných prvků se zajistí, aby schéma zvládlo různorodé scénáře a zároveň zůstalo snadno upravitelné a rozšířitelné.

3.2.   Povinné formuláře

Technické specifikace datových schémat definují strukturovaný rámec pro reprezentaci formulářů, které jsou stanoveny v nařízení (ES) č. 861/2007, ve formátu XML.

3.3.   Předdefinované zprávy

Předdefinované zprávy představují formy výměny informací stanovené nařízením, pro které však právní akt nestanovil konkrétní podobu. Jejich typy a počet budou určeny během provozní a technické analýzy.

Jejich schémata jsou navržena tak, aby definovala strukturu definic schémat XML (XSD) zajišťujících konzistentnost, strukturu a soulad s provozními potřebami.

Klíčové komponenty těchto schémat jsou následující:

prvek nejvyšší úrovně v tomto schématu musí být pojmenován podle konkrétního typu zprávy, který je definován,

nezbytná pole požadovaná pro konkrétní typ zprávy musí být do této struktury přidána a definována tak, aby správně reprezentovala datové prvky.

3.4.   Zprávy s volným textem

Zprávy s volným textem představují formy výměny informací, které umožňují nestrukturovaný nebo částečně strukturovaný obsah, čímž poskytují flexibilitu při zachování souladu s regulatorními a provozními požadavky. Toto schéma je navrženo tak, aby definovalo strukturu definic schémat XML (XSD) pro tyto zprávy a zajišťovalo konzistenci a správné formátování.

Klíčové komponenty těchto schémat jsou následující:

sekce nejvyšší úrovně v tomto schématu musí být pojmenována podle konkrétního typu zprávy s volným textem, který je definován,

schéma musí definovat potřebnou strukturu zprávy s volným textem a zároveň umožnit vhodné uspořádání prvků podle potřeby,

nezbytná pole požadovaná pro konkrétní typ zprávy s volným textem budou do této struktury přidána a definována tak, aby správně reprezentovala datové prvky.


PŘÍLOHA IV

Digitální procesní norma pro digitalizaci rámcového rozhodnutí 2002/584/SVV

1.   Úvod a rozsah působnosti

V čl. 3 bodě 9 nařízení (EU) 2022/850 o počítačovém systému pro přeshraniční elektronickou výměnu údajů v oblasti justiční spolupráce v občanských a trestních věcech (systém e-CODEX) je „digitální procesní norma“ definována jako technické specifikace modelů provozních procesů a datových schémat, stanovující elektronickou strukturu údajů vyměňovaných prostřednictvím přístupových bodů systému e-CODEX. Model provozních procesů se vyvíjí, udržuje a aktualizuje s použitím modelu a notace provozních procesů nebo jiných oborových standardů pro modelování provozních procesů.

Datová schémata musí umožňovat interoperabilní výměny údajů prostřednictvím systému e-CODEX.

Pro účely digitalizace rámcového rozhodnutí 2002/584/SVV proto tato příloha stanoví technické specifikace pro:

a)

modely provozních procesů;

b)

datová schémata.

2.   Technické specifikace modelů provozních procesů podle rámcového rozhodnutí 2002/584/SVV

Technické specifikace modelů provozních procesů se považují za minimální specifikace a stanoví klíčové aspekty nezbytné pro umožnění elektronické komunikace pro účely rámcového rozhodnutí 2002/584/SVV prostřednictvím decentralizovaného informačního systému a zahrnují jak případy přeshraniční komunikace, tak i, pokud se členské státy rozhodnou pro tento účel využívat decentralizovaný informační systém, případy komunikace mezi vnitrostátními subjekty (např. v případě doručení nebo obdržení prostřednictvím ústředního orgánu, je-li to relevantní).

Aby byl zajištěn soulad s články 9 a 10 rámcového rozhodnutí 2002/584/SVV, pracovní postupy podporující níže popsané modely provozních procesů zohlední možnost doručení evropského zatýkacího rozkazu mimo decentralizovaný informační systém, a to i prostřednictvím Schengenského informačního systému (SIS). Samotný proces komunikace prostřednictvím těchto kanálů však nespadá do oblasti působnosti této digitální procesní normy.

Technické specifikace pro modely provozních procesů jsou následující:

 

Model procesu pro vydání a doručení evropského zatýkacího rozkazu (EZR)

Vystavující justiční orgán vydá a zašle EZR příslušnému vykonávajícímu justičnímu orgánu v členském státě, kde se vyžádaná osoba nachází (předpokládá se, že se nachází).

 

Model procesu pro obdržení a výkon EZR

Po obdržení EZR vykonávající justiční orgán žádost posoudí a rozhodne, zda vyžádanou osobu předá vystavujícímu státu, nebo zda to odmítne.

 

Model procesu pro předání vyžádané osoby

Pokud vykonávající justiční orgán rozhodne o předání vyžádané osoby, informuje o tom orgány vystavujícího státu. Tento provozní proces se zabývá také podmíněným předáním a odložením, případně průvozem přes území jiného členského státu.

 

Model procesu pro odmítnutí předání vyžádané osoby

Pokud se vykonávající justiční orgán rozhodne odmítnout předání vyžádané osoby, informuje o tom vystavující justiční orgán.

 

Model procesu pro zpětvzetí EZR

Pokud se vystavující justiční orgán rozhodne vzít EZR zpět, uvědomí o tom vykonávající justiční orgán, jestliže byla vyžádaná osoba zbavena svobody. Ke zpětvzetí může dojít po vydání a doručení EZR až do okamžiku předání osoby.

 

Model procesu pro stíhání za jiné trestné činy

Pokud vystavující justiční orgán hodlá stíhat vyžádanou osobu za jiné trestné činy (viz článek 27 rámcového rozhodnutí 2002/584/SVV) a za předpokladu, že neexistuje situace předpokládaného souhlasu podle čl. 27 odst. 1 rámcového rozhodnutí 2002/584/SVV, podá vystavující justiční orgán žádost ve smyslu čl. 27 odst. 4 rámcového rozhodnutí 2002/584/SVV.

 

Model procesu pro předání třetímu členskému státu

Třetí členský stát může požádat o předání osoby, která již byla předána z jednoho členského státu do jiného. V těchto případech musí poslední stát vykonávající EZR poskytnout svůj souhlas.

 

Model procesu pro vydání do třetí země

Podle čl. 28 odst. 4 nemůže být osoba předaná na základě EZR vydána do třetí země bez souhlasu orgánu členského státu, který tuto osobu předal.

3.   Technické specifikace datových schémat

V následujících odstavcích jsou uvedena ustanovení pro technické specifikace, které slouží jako základ pro vývoj definic schématu XML (XSD) pro digitalizaci rámcového rozhodnutí 2002/584/SVV. Tyto specifikace definují klíčové komponenty a veškeré další informace, a poskytují tak komplexní popis pro tvorbu těchto schémat.

Popis má být obecný, aby bylo možné vytvořená schémata XSD upravovat a rozšiřovat, aniž by bylo nutné tyto specifikace měnit.

Specifikace platí pro povinný formulář, který je přílohou rámcového rozhodnutí 2002/584/SVV, všechny předdefinované zprávy nebo zprávy s volným textem používané při výměně informací podle rámcového rozhodnutí 2002/584/SVV.

3.1.   Obecné poznámky

Pro všechna schémata, která mají být poskytnuta, platí následující ustanovení:

 

Správa verzí

Uvede se atribut verze, který usnadňuje správu verzí schématu. To umožní aktualizovat schéma v budoucích iteracích v souladu s provozními požadavky, s uvedením toho, zda je nová verze při zavádění nových funkcí nebo vylepšení zpětně kompatibilní.

 

Deklarace schématu a metadata

Schéma případně využívá příslušné normy nebo slovníky používané systémem e-CODEX za účelem zajištění interoperability, které jsou nezbytné pro řádné ověření prvků a typů definovaných v rámci tohoto schématu. To může zahrnovat:

slovník základních pojmů v oblasti e-justice EU,

agregované komponenty,

nekvalifikované datové typy,

seznam kódů jazyků Evropské unie.

V případě potřeby může schéma zahrnovat také příslušné normy ETSI a využívat jejich definice.

 

Anotace a dokumentace

Anotace: Každý prvek ve schématu je obvykle doplněn anotacemi. Anotace poskytují člověkem čitelnou informaci o daném prvku, často jasně a stručně vymezují jeho účel nebo způsob použití.

 

Použití a přizpůsobitelnost

Modulární struktura: Každá sekce musí být navržena s konkrétní funkcionalitou a může být znovu použita nebo upravena samostatně. Tím se zajistí snadná přizpůsobitelnost schématu pro různé případy užití.

Rozšiřitelnost: Schéma musí být navrženo tak, aby umožňovalo začlenění nových prvků nebo atributů, pokud bude v budoucnu potřeba doplnit další informace. Toho se dosáhne použitím volitelných prvků a sekvencí, které lze rozšířit bez narušení stávajících implementací.

Přizpůsobitelná struktura: Schéma musí být navrženo tak, aby umožňovalo přidávání nebo úpravu prvků či datových typů podle potřeby. Struktura formuláře je schopna reagovat na změny požadavků bez nutnosti zásadních změn návrhu.

Nepovinné prvky: Prvky ve formuláři mohou být označeny jako nepovinné, což znamená, že mohou být zahrnuty nebo vynechány v závislosti na konkrétních okolnostech.

Schéma musí být navrženo tak, aby podporovalo sběr strukturovaných údajů pro konkrétní požadavky.

 

Úpravy

Návrh schématu klade důraz na flexibilitu, modularitu a snadnou přizpůsobitelnost. Použitím složitých typů a volitelných prvků se zajistí, aby schéma zvládlo různorodé scénáře a zároveň zůstalo snadno upravitelné a rozšířitelné.

3.2.   Povinné formuláře

Technické specifikace datových schémat definují strukturovaný rámec pro reprezentaci formulářů, které jsou stanoveny v rámcovém rozhodnutí 2002/584/SVV, ve formátu XML.

3.3.   Předdefinované zprávy

Předdefinované zprávy představují formy výměny informací stanovené rámcovým rozhodnutím 2002/584/SVV, pro které však právní akt nestanovil konkrétní podobu. Jejich typy a počet budou určeny během provozní a technické analýzy.

Jejich schémata musí být navržena tak, aby definovala strukturu definic schématu XML (XSD) a zajistila konzistenci, strukturu a soulad s provozními potřebami.

Klíčové komponenty těchto schémat jsou následující:

prvek nejvyšší úrovně v tomto schématu musí být pojmenován podle konkrétního typu zprávy, který je definován,

nezbytná pole požadovaná pro konkrétní typ zprávy musí být do této struktury přidána a definována tak, aby správně reprezentovala datové prvky.

3.4.   Zprávy s volným textem

Zprávy s volným textem představují formy výměny informací, které umožňují nestrukturovaný nebo částečně strukturovaný obsah, čímž poskytují flexibilitu při zachování souladu s regulatorními a provozními požadavky. Toto schéma je navrženo tak, aby definovalo strukturu definic schématu XML (XSD) pro tyto zprávy a zajistilo konzistenci a správné formátování.

Klíčové komponenty těchto schémat jsou následující:

sekce nejvyšší úrovně v tomto schématu musí být pojmenována podle konkrétního typu zprávy s volným textem, který je definován,

schéma musí definovat potřebnou strukturu zprávy s volným textem a zároveň umožnit vhodné uspořádání prvků podle potřeby,

nezbytná pole požadovaná pro konkrétní typ zprávy s volným textem musí být do této struktury přidána a definována tak, aby správně reprezentovala datové prvky.


PŘÍLOHA V

Digitální procesní norma pro digitalizaci směrnice 2014/41/EU

1.   Úvod a rozsah působnosti

V čl. 3 bodě 9 nařízení (EU) 2022/850 o počítačovém systému pro přeshraniční elektronickou výměnu údajů v oblasti justiční spolupráce v občanských a trestních věcech (systém e-CODEX) je „digitální procesní norma“ definována jako technické specifikace modelů provozních procesů a datových schémat, stanovující elektronickou strukturu údajů vyměňovaných prostřednictvím přístupových bodů systému e-CODEX. Model provozních procesů se vyvíjí, udržuje a aktualizuje s použitím modelu a notace provozních procesů nebo jiných oborových standardů pro modelování provozních procesů.

Datová schémata musí umožňovat interoperabilní výměny údajů prostřednictvím systému e-CODEX.

Pro účely digitalizace směrnice 2014/41/EU proto tato příloha stanoví technické specifikace pro:

a)

modely provozních procesů;

b)

datová schémata.

2.   Technické specifikace modelů provozních procesů podle směrnice 2014/41/EU

Technické specifikace modelů provozních procesů se považují za minimální specifikace a stanoví klíčové aspekty nezbytné pro umožnění elektronické komunikace pro účely směrnice 2014/41/EU prostřednictvím decentralizovaného informačního systému a zahrnují jak případy přeshraniční komunikace, tak i, pokud se členské státy rozhodnou pro tento účel využívat decentralizovaný informační systém, případy komunikace mezi vnitrostátními subjekty (např. v případě předání nebo obdržení prostřednictvím ústředního orgánu, je-li to relevantní).

Technické specifikace jsou následující:

2.1.   Evropský vyšetřovací příkaz

Model procesu pro vydání a předání evropského vyšetřovacího příkazu

vydání a předání evropského vyšetřovacího příkazu (příloha A): vydávající orgán vydá evropský vyšetřovací příkaz a předá jej vykonávajícímu orgánu (případně prostřednictvím určeného ústředního orgánu),

poskytnutí dalších informací: vydávající orgán poskytne další informace vykonávajícímu orgánu (případně prostřednictvím určeného ústředního orgánu),

změna evropského vyšetřovacího příkazu (příloha A): vydávající orgán nahradí původní evropský vyšetřovací příkaz změněným evropským vyšetřovacím příkazem a předá jej vykonávajícímu orgánu (případně prostřednictvím určeného ústředního orgánu),

vydání a předání doplňujícího evropského vyšetřovacího příkazu (příloha A): vydávající orgán vydá evropský vyšetřovací příkaz, který doplňuje dřívější evropský vyšetřovací příkaz, a předá jej vykonávajícímu orgánu (případně prostřednictvím určeného ústředního orgánu),

odeslání oznámení: vydávající orgán zašle vykonávajícímu orgánu oznámení o opravných prostředcích proti vydání evropského vyšetřovacího příkazu (případně prostřednictvím určeného ústředního orgánu),

zpětvzetí evropského vyšetřovacího příkazu: vydávající orgán informuje vykonávající orgán o zpětvzetí evropského vyšetřovacího příkazu v plném rozsahu (případně prostřednictvím určeného ústředního orgánu),

žádost o informace o aktuálním stavu: vydávající orgán si vyžádá od vykonávajícího orgánu (případně prostřednictvím určeného ústředního orgánu) informace o aktuálním stavu uznání a výkonu evropského vyšetřovacího příkazu,

odeslání a obdržení veškeré další komunikace potřebné v souvislosti s evropským vyšetřovacím příkazem vykonávajícímu orgánu nebo od něj nebo případně určenému ústřednímu orgánu nebo od něj.

Model procesu pro obdržení a výkon evropského vyšetřovacího příkazu

obdržení evropského vyšetřovacího příkazu a odeslání potvrzení o převzetí (příloha B): vykonávající orgán obdrží vydaný evropský vyšetřovací příkaz od vydávajícího orgánu a zašle potvrzení o převzetí (případně prostřednictvím určeného ústředního orgánu). V případě předání evropského vyšetřovacího příkazu se tato povinnost vztahuje jak na orgán, který evropský vyšetřovací příkaz původně obdržel, včetně určeného ústředního orgánu, tak na orgán, kterému byl evropský vyšetřovací příkaz předán,

předání evropského vyšetřovacího příkazu a informování vydávajícího orgánu o předání (příloha B): pokud orgán, který obdržel evropský vyšetřovací příkaz, není příslušný nebo je příslušný pouze částečně, nebo pokud evropský vyšetřovací příkaz případně obdržel určený ústřední orgán, předá se evropský vyšetřovací příkaz příslušnému vykonávajícímu orgánu ve vykonávajícím státě, přičemž orgán, který evropský vyšetřovací příkaz předává, informuje o předání vydávající orgán (případně prostřednictvím určeného ústředního orgánu),

vrácení evropského vyšetřovacího příkazu: pokud evropský vyšetřovací příkaz nebyl vydán vydávajícím orgánem, jak je uvedeno v čl. 2 písm. c) směrnice 2014/41/EU, vrátí vykonávající orgán evropský vyšetřovací příkaz vydávajícímu orgánu (případně prostřednictvím určeného ústředního orgánu),

odeslání oznámení: vykonávající orgán informuje vydávající orgán o dané situaci podle následujících ustanovení směrnice 2014/41/EU: 22. bod odůvodnění, čl. 10 odst. 4 a 5, čl. 12 odst. 5 a 6, čl. 14 odst. 5, článek 15, čl. 16 odst. 2 písm. a), b) a c), čl. 16 odst. 3 písm. b), čl. 19 odst. 2, čl. 32 odst. 2 a 5 (případně prostřednictvím určeného ústředního orgánu),

vyžádání dalších informací: vykonávající orgán si vyžádá od vydávajícího orgánu další informace (případně prostřednictvím určeného ústředního orgánu),

informování o průběhu evropského vyšetřovacího příkazu: vykonávající orgán informuje vydávající orgán o stavu uznání a výkonu evropského vyšetřovacího příkazu (případně prostřednictvím určeného ústředního orgánu),

odeslání výsledků výkonu evropského vyšetřovacího příkazu: vykonávající orgán zašle výsledky výkonu evropského vyšetřovacího příkazu (buď zcela, nebo zčásti) vydávajícímu orgánu (případně prostřednictvím určeného ústředního orgánu),

odmítnutí evropského vyšetřovacího příkazu: vykonávající orgán informuje vydávající orgán o odmítnutí evropského vyšetřovacího příkazu (případně prostřednictvím určeného ústředního orgánu),

ukončení postupu po zpětvzetí evropského vyšetřovacího příkazu vydávajícím orgánem,

odeslání a obdržení veškeré další komunikace potřebné v souvislosti s evropským vyšetřovacím příkazem vydávajícímu orgánu nebo od něj nebo případně určenému ústřednímu orgánu nebo od něj.

Model procesu pro vydání a předání žádosti o průvoz

vydání a předání žádosti o průvoz: orgán žádající o průvoz (orgán vydávajícího státu příslušný k vydání žádosti o průvoz) vydá žádost o průvoz a předá ji orgánu poskytujícímu povolení k průvozu (orgán členského státu průvozu příslušný k povolení průvozu),

poskytnutí dalších informací: orgán žádající o průvoz poskytne další informace orgánu poskytujícímu povolení k průvozu,

zpětvzetí žádosti o průvoz: orgán žádající o průvoz informuje orgán poskytující povolení k průvozu o zpětvzetí žádosti o průvoz v plném rozsahu,

odeslání a obdržení veškeré další komunikace potřebné v souvislosti s žádostí o průvoz orgánu poskytujícímu povolení k průvozu nebo od něj.

Model procesu pro obdržení žádosti o průvoz a odpověď na ni

obdržení žádosti o průvoz: orgán poskytující povolení k průvozu obdrží žádost o průvoz od orgánu žádajícího o průvoz,

předání žádosti o průvoz: pokud orgán, který obdržel žádost o průvoz, není příslušným orgánem, předá žádost o průvoz příslušnému orgánu poskytujícímu povolení k průvozu,

vyžádání dalších informací: orgán poskytující povolení k průvozu si vyžádá od orgánu žádajícího o průvoz další informace,

odeslání odpovědi na žádost o průvoz: orgán poskytující povolení k průvozu zašle odpověď na žádost o povolení k průvozu (s informací o svém rozhodnutí týkajícím se povolení průvozu) orgánu žádajícímu o průvoz,

ukončení postupu po zpětvzetí žádosti o průvoz ze strany orgánu žádajícího o průvoz,

odeslání a obdržení veškeré další komunikace potřebné v souvislosti s žádostí o průvoz orgánu žádajícímu o průvoz nebo od něj.

2.2.   Oznámení o odposlechu telekomunikačního provozu

Model procesu pro vydání a předání oznámení o odposlechu telekomunikačního provozu

vydání a předání oznámení o odposlechu telekomunikačního provozu (příloha C): příslušný orgán odposlouchávajícího členského státu vydá oznámení o odposlechu telekomunikačního provozu a předá je příslušnému orgánu informovaného členského státu,

poskytnutí dalších informací: příslušný orgán odposlouchávajícího členského státu poskytne další informace příslušnému orgánu informovaného členského státu,

změna oznámení o odposlechu telekomunikačního provozu (příloha C): příslušný orgán odposlouchávajícího členského státu nahradí původní oznámení o odposlechu telekomunikačního provozu změněným oznámením o odposlechu telekomunikačního provozu a předá je příslušnému orgánu informovaného členského státu,

zpětvzetí oznámení o odposlechu telekomunikačního provozu: příslušný orgán odposlouchávajícího členského státu informuje příslušný orgán informovaného členského státu o zpětvzetí oznámení o odposlechu telekomunikačního provozu v plném rozsahu,

odeslání a obdržení veškeré další komunikace potřebné v souvislosti s oznámením o odposlechu telekomunikačního provozu příslušnému orgánu informovaného členského státu nebo od něj.

Model procesu pro obdržení oznámení o odposlechu telekomunikačního provozu a odpověď na ně

obdržení oznámení o odposlechu telekomunikačního provozu: příslušný orgán informovaného členského státu obdrží oznámení o odposlechu telekomunikačního provozu od příslušného orgánu odposlouchávajícího členského státu,

předání oznámení o odposlechu telekomunikačního provozu: pokud orgán, který obdržel oznámení o odposlechu telekomunikačního provozu, není příslušný, předá oznámení o odposlechu telekomunikačního provozu příslušnému orgánu informovaného členského státu,

vyžádání dalších informací: příslušný orgán informovaného členského státu si vyžádá od příslušného orgánu odposlouchávajícího členského státu další informace,

odeslání oznámení: příslušný orgán informovaného členského státu odešle oznámení příslušnému orgánu odposlouchávajícího členského státu, v němž informuje o přijatém rozhodnutí, že odposlech nesmí být prováděn nebo že musí být ukončen, a je-li to nezbytné, že veškerý materiál získaný odposlechem během pobytu odposlouchávané osoby na jeho území nesmí být použit, nebo že může být použit pouze za podmínek, které blíže stanoví,

ukončení postupu po zpětvzetí oznámení o odposlechu telekomunikačního provozu příslušným orgánem odposlouchávajícího členského státu,

odeslání a obdržení veškeré další komunikace potřebné v souvislosti s oznámením o odposlechu telekomunikačního provozu příslušnému orgánu odposlouchávajícího členského státu nebo od něj.

3.   Technické specifikace datových schémat

V následujících odstavcích jsou uvedena ustanovení pro technické specifikace, které slouží jako základ pro vývoj definic schématu XML (XSD) pro digitalizaci směrnice 2014/41/EU. Tyto specifikace definují klíčové komponenty a veškeré další informace, a poskytují tak komplexní popis pro tvorbu těchto schémat.

Popis má být obecný, aby bylo možné vytvořená schémata XSD upravovat a rozšiřovat, aniž by bylo nutné tyto specifikace měnit.

Specifikace platí pro povinný formulář, předdefinovanou zprávu nebo zprávu s volným textem používané při výměně informací podle směrnice 2014/41/EU.

3.1.   Obecné poznámky

Pro všechna schémata, která mají být poskytnuta, platí následující ustanovení:

 

Správa verzí

Uvede se atribut verze, který usnadňuje správu verzí schématu. To umožní aktualizovat schéma v budoucích iteracích v souladu s provozními požadavky, s uvedením toho, zda je nová verze při zavádění nových funkcí nebo vylepšení zpětně kompatibilní.

 

Deklarace schématu a metadata

Schéma případně využívá příslušné normy nebo slovníky používané systémem e-CODEX za účelem zajištění interoperability, které jsou nezbytné pro řádné ověření prvků a typů definovaných v rámci tohoto schématu. To může zahrnovat:

slovník základních pojmů v oblasti e-justice EU,

agregované komponenty,

nekvalifikované datové typy,

seznam kódů jazyků Evropské unie.

V případě potřeby může schéma zahrnovat také příslušné normy ETSI a využívat jejich definice.

 

Anotace a dokumentace

Anotace: Každý prvek ve schématu je obvykle doplněn anotacemi. Anotace by měly poskytovat člověkem čitelnou informaci o daném prvku, často jasně a stručně vymezující jeho účel nebo způsob použití.

 

Použití a přizpůsobitelnost

Modulární struktura: Každá sekce musí být navržena s konkrétní funkcionalitou a může být znovu použita nebo upravena samostatně. Tím by se měla zajistit snadná přizpůsobitelnost schématu pro různé případy užití.

Rozšiřitelnost: Schéma musí být navrženo tak, aby umožňovalo začlenění nových prvků nebo atributů, pokud bude v budoucnu potřeba doplnit další informace. Toho lze dosáhnout použitím volitelných prvků a sekvencí, které lze rozšířit bez narušení stávajících implementací.

Přizpůsobitelná struktura: Schéma musí být navrženo tak, aby umožňovalo přidávání nebo úpravu prvků či datových typů podle potřeby. Struktura formuláře je schopna reagovat na změny požadavků bez nutnosti zásadních změn návrhu.

Nepovinné prvky: Některé prvky ve formuláři mohou být označeny jako nepovinné, což znamená, že mohou být zahrnuty nebo vynechány v závislosti na konkrétních okolnostech.

Schéma musí být navrženo tak, aby podporovalo sběr strukturovaných údajů pro konkrétní požadavky.

 

Úpravy

Návrh schématu klade důraz na flexibilitu, modularitu a snadnou přizpůsobitelnost. Použitím složitých typů a volitelných prvků se zajistí, aby schéma zvládlo různorodé scénáře a zároveň zůstalo snadno upravitelné a rozšířitelné.

3.2.   Povinné formuláře

Technické specifikace datových schémat definují strukturovaný rámec pro reprezentaci formulářů, které jsou stanoveny směrnicí 2014/41/EU, ve formátu XML.

3.3.   Předdefinované zprávy

Předdefinované zprávy představují formy výměny informací stanovené směrnicí 2014/41/EU, pro které však právní akt nestanovil konkrétní podobu. Jejich typy a počet budou určeny během provozní a technické analýzy.

Jejich schémata jsou navržena tak, aby definovala strukturu definic schémat XML (XSD) zajišťujících konzistentnost, strukturu a soulad s provozními potřebami.

Klíčové komponenty těchto schémat jsou následující:

prvek nejvyšší úrovně v tomto schématu musí být pojmenován podle konkrétního typu zprávy, který je definován,

nezbytná pole požadovaná pro konkrétní typ zprávy musí být do této struktury přidána a definována tak, aby správně reprezentovala datové prvky.

3.4.   Zprávy s volným textem

Zprávy s volným textem představují formy výměny informací, které umožňují nestrukturovaný nebo částečně strukturovaný obsah, čímž poskytují flexibilitu při zachování souladu s regulatorními a provozními požadavky. Toto schéma je navrženo tak, aby definovalo strukturu definic schémat XML (XSD) pro tyto zprávy a zajišťovalo konzistenci a správné formátování.

Klíčové komponenty těchto schémat jsou následující:

sekce nejvyšší úrovně v tomto schématu musí být pojmenována podle konkrétního typu zprávy s volným textem, který je definován,

schéma musí definovat potřebnou strukturu zprávy s volným textem a zároveň umožnit vhodné uspořádání prvků podle potřeby,

nezbytná pole požadovaná pro konkrétní typ zprávy s volným textem musí být do této struktury přidána a definována tak, aby správně reprezentovala datové prvky.


PŘÍLOHA VI

Digitální procesní norma pro digitalizaci nařízení (EU) 2018/1805

1.   Úvod a rozsah působnosti

V čl. 3 bodě 9 nařízení (EU) 2022/850 o počítačovém systému pro přeshraniční elektronickou výměnu údajů v oblasti justiční spolupráce v občanských a trestních věcech (systém e-CODEX) je „digitální procesní norma“ definována jako technické specifikace modelů provozních procesů a datových schémat, stanovující elektronickou strukturu údajů vyměňovaných prostřednictvím přístupových bodů systému e-CODEX. Model provozních procesů se vyvíjí, udržuje a aktualizuje s použitím modelu a notace provozních procesů nebo jiných oborových standardů pro modelování provozních procesů.

Datová schémata musí umožňovat interoperabilní výměny údajů prostřednictvím systému e-CODEX.

Pro účely digitalizace nařízení (EU) 2018/1805 proto tato příloha stanoví technické specifikace pro:

a)

modely provozních procesů;

b)

datová schémata.

2.   Technické specifikace modelů provozních procesů podle nařízení (EU) 2018/1805

Technické specifikace modelů provozních procesů se považují za minimální specifikace a stanoví klíčové aspekty nezbytné pro umožnění elektronické komunikace pro účely nařízení (EU) 2018/1805 prostřednictvím decentralizovaného informačního systému a zahrnují jak případy přeshraniční komunikace, tak i, pokud se členské státy rozhodnou pro tento účel využívat decentralizovaný informační systém, případy komunikace mezi vnitrostátními subjekty (např. v případě předání nebo obdržení prostřednictvím ústředního orgánu, je-li to relevantní).

Technické specifikace jsou následující

2.1.   Příkaz k zajištění

Model procesu pro vydání a předání osvědčení o příkazu k zajištění / příkazu k zajištění:

vydání a předání příkazu k zajištění: vydávající orgán vydá příkaz k zajištění a zašle příslušné osvědčení o příkazu k zajištění (včetně (ověřené) kopie nebo digitálního originálu příkazu k zajištění, pokud to vykonávající stát vyžaduje) příslušnému vykonávajícímu orgánu (případně prostřednictvím určeného ústředního orgánu),

poskytnutí dalších informací: vydávající orgán poskytne další informace vykonávajícímu orgánu (případně prostřednictvím určeného ústředního orgánu),

zpětvzetí příkazu k zajištění: pokud příkaz k zajištění již nelze uznat a vykonat nebo již není platný, vydávající orgán vezme příkaz k zajištění zpět (případně prostřednictvím určeného ústředního orgánu),

odpověď na žádost o omezení doby zajištění: vydávající orgán odpoví na žádost o omezení doby zajištění,

odeslání a obdržení veškeré další komunikace potřebné v souvislosti s příkazem k zajištění vykonávajícímu orgánu nebo od něj nebo případně určenému ústřednímu orgánu nebo od něj.

Model procesu pro obdržení a rozhodnutí o osvědčení o příkazu k zajištění / příkazu k zajištění

obdržení příkazu k zajištění: vykonávající orgán obdrží příkaz k zajištění (buď přímo, nebo prostřednictvím ústředního orgánu vykonávajícího státu) a musí žádost posoudit, aby mohl rozhodnout, zda příkaz uzná a vykoná,

předání příkazu k zajištění: v případě, že byl příkaz k zajištění předán ústřednímu orgánu vykonávajícího státu, předá uvedený ústřední orgán příkaz k zajištění správnému vykonávajícímu orgánu a informuje o tom vydávající orgán,

vyžádání dalších informací: vykonávající orgán si vyžádá od vydávajícího orgánu další informace (případně prostřednictvím určeného ústředního orgánu),

prodloužení lhůt: vykonávající orgán informuje vydávající orgán o tom, že není schopen dodržet lhůty (případně prostřednictvím určeného ústředního orgánu),

oznámení rozhodnutí o uznání a výkonu: vykonávající orgán uzná předaný příkaz k zajištění (buď zcela, nebo částečně). Přijme opatření nezbytná k jeho výkonu a o svém rozhodnutí informuje vydávající orgán (případně prostřednictvím určeného ústředního orgánu). Výkon lze odložit na základě některého ze zákonných důvodů,

informování o odložení: vykonávající orgán informuje vydávající orgán o odložení příkazu k zajištění (buď přímo, nebo prostřednictvím ústředního orgánu),

informování o opravných prostředcích: vykonávající orgán informuje vydávající orgán o uplatněných opravných prostředcích (buď přímo, nebo prostřednictvím ústředního orgánu),

odeslání zprávy o výkonu: po úspěšném výkonu příkazu k zajištění zašle vykonávající orgán zprávu o výkonu příkazu vydávajícímu orgánu (buď přímo, nebo prostřednictvím ústředního orgánu),

žádost o omezení doby zajištění: kdykoli po výkonu příkazu k zajištění může vykonávající orgán odeslat vydávajícímu orgánu žádost o omezení doby zajištění,

oznámení nemožnosti výkonu: vykonávající orgán oznámí vydávajícímu orgánu nemožnost vykonat osvědčení o příkazu k zajištění / příkaz k zajištění (buď přímo, nebo prostřednictvím ústředního orgánu),

oznámení rozhodnutí o odmítnutí uznání a výkonu: vykonávající orgán informuje vydávající orgán o svém rozhodnutí o odmítnutí uznání a výkonu příkazu k zajištění (buď přímo, nebo prostřednictvím ústředního orgánu),

ukončení postupu po zpětvzetí příkazu k zajištění vydávajícím orgánem (případně prostřednictvím určeného ústředního orgánu),

odeslání a obdržení veškeré další komunikace potřebné v souvislosti s příkazem k zajištění vydávajícímu orgánu nebo od něj nebo případně určenému ústřednímu orgánu nebo od něj.

2.2.   Příkaz ke konfiskaci

Vydání a předání osvědčení o příkazu ke konfiskaci / příkazu ke konfiskaci

vydání a předání příkazu ke konfiskaci: vydávající orgán vydá příkaz ke konfiskaci a zašle příslušné osvědčení o příkazu ke konfiskaci (včetně kopie nebo digitálního originálu příkazu ke konfiskaci, pokud to vykonávající stát vyžaduje) příslušnému vykonávajícímu orgánu (případně prostřednictvím určeného ústředního orgánu),

poskytnutí dalších informací: vydávající orgán poskytne další informace vykonávajícímu orgánu (případně prostřednictvím určeného ústředního orgánu),

zpětvzetí příkazu ke konfiskaci: pokud příkaz ke konfiskaci již nelze vykonat nebo již není platný, vydávající orgán vezme příkaz ke konfiskaci zpět (případně prostřednictvím určeného ústředního orgánu),

odeslání a obdržení veškeré další komunikace potřebné v souvislosti s osvědčením o příkazu ke konfiskaci / příkazem ke konfiskaci vykonávajícímu orgánu nebo od něj nebo případně určenému ústřednímu orgánu nebo od něj.

Obdržení a rozhodnutí o osvědčení o příkazu ke konfiskaci / příkazu ke konfiskaci

obdržení osvědčení o příkazu ke konfiskaci / příkazu ke konfiskaci: po obdržení příkazu ke konfiskaci (buď přímo, nebo prostřednictvím ústředního orgánu vykonávajícího státu) vykonávající orgán posoudí žádost z hlediska uznání a výkonu příkazu,

předání příkazu ke konfiskaci: v případě, že byl příkaz ke konfiskaci předán ústřednímu orgánu vykonávajícího státu, předá tento ústřední orgán příkaz ke konfiskaci správnému vykonávajícímu orgánu a informuje o předání vydávající orgán,

vyžádání dalších informací: vykonávající orgán si vyžádá od vydávajícího orgánu další informace (případně prostřednictvím určeného ústředního orgánu),

prodloužení lhůt: vykonávající orgán informuje vydávající orgán o důvodech nedodržení lhůt a dohodnou se spolu na vhodné době (případně prostřednictvím určeného ústředního orgánu),

oznámení rozhodnutí o uznání a výkonu: vykonávající orgán uzná předaný příkaz ke konfiskaci, přijme opatření nezbytná k jeho výkonu a informuje o svém rozhodnutí vydávající orgán (buď přímo, nebo prostřednictvím ústředního orgánu). Výkon lze odložit na základě některého ze zákonných důvodů,

informování o odložení: vykonávající orgán informuje vydávající orgán o odložení příkazu ke konfiskaci (buď přímo, nebo prostřednictvím ústředního orgánu),

informování o opravných prostředcích: vykonávající orgán informuje vydávající orgán o uplatněných opravných prostředcích (buď přímo, nebo prostřednictvím ústředního orgánu),

odeslání výsledků o výkonu: po úspěšném výkonu příkazu ke konfiskaci odešle vykonávající orgán výsledky výkonu vydávajícímu orgánu (buď přímo, nebo prostřednictvím ústředního orgánu),

informování o nemožnosti vykonat příkaz ke konfiskaci: vykonávající orgán oznámí vydávajícímu orgánu nemožnost vykonat příkaz ke konfiskaci (případně prostřednictvím určeného ústředního orgánu),

oznámení rozhodnutí o odmítnutí uznání a/nebo výkonu: vykonávající orgán informuje vydávající orgán o svém rozhodnutí o odmítnutí uznání a výkonu příkazu ke konfiskaci,

ukončení postupu po zpětvzetí příkazu ke konfiskaci vydávajícím orgánem (případně prostřednictvím určeného ústředního orgánu),

odeslání a obdržení veškeré další komunikace potřebné v souvislosti s příkazem ke konfiskaci vydávajícímu orgánu nebo od něj nebo případně určenému ústřednímu orgánu nebo od něj.

3.   Technické specifikace datových schémat

V následujících odstavcích jsou uvedena ustanovení pro technické specifikace, které slouží jako základ pro vývoj definic schématu XML (XSD) pro digitalizaci nařízení (EU) 2018/1805. Tyto specifikace definují klíčové komponenty a veškeré další informace, a poskytují tak komplexní popis pro tvorbu těchto schémat.

Popis má být obecný, aby bylo možné vytvořená schémata XSD upravovat a rozšiřovat, aniž by bylo nutné tyto specifikace měnit.

Specifikace platí pro povinné formuláře, všechny předdefinované zprávy nebo zprávy s volným textem používané při výměně informací podle nařízení (EU) 2018/1805.

3.1.   Obecné poznámky

Pro všechna schémata, která mají být poskytnuta, platí následující ustanovení:

 

Správa verzí

Uvede se atribut verze, který usnadňuje správu verzí schématu. To umožní aktualizovat schéma v budoucích iteracích v souladu s provozními požadavky, s uvedením toho, zda je nová verze při zavádění nových funkcí nebo vylepšení zpětně kompatibilní.

 

Deklarace schématu a metadata

Schéma případně využívá příslušné normy a slovníky používané systémem e-CODEX za účelem zajištění interoperability, které jsou nezbytné pro řádné ověření prvků a typů definovaných v rámci tohoto schématu. To může zahrnovat:

slovník základních pojmů v oblasti e-justice EU,

agregované komponenty,

nekvalifikované datové typy,

seznam kódů jazyků Evropské unie.

V případě potřeby může schéma zahrnovat také příslušné normy ETSI a využívat jejich definice.

 

Anotace a dokumentace

Anotace: Každý prvek ve schématu je obvykle doplněn anotacemi. Anotace poskytují člověkem čitelnou informaci o daném prvku, často jasně a stručně vymezují jeho účel nebo způsob použití.

 

Použití a přizpůsobitelnost

Modulární struktura: Každá sekce musí být navržena s konkrétní funkcionalitou a může být znovu použita nebo upravena samostatně. Tím se zajistí snadná přizpůsobitelnost schématu pro různé případy užití.

Rozšiřitelnost: Schéma musí být navrženo tak, aby umožňovalo začlenění nových prvků nebo atributů, pokud bude v budoucnu potřeba doplnit další informace. Toho lze dosáhnout použitím volitelných prvků a sekvencí, které lze rozšířit bez narušení stávajících implementací.

Přizpůsobitelná struktura: Schéma musí být navrženo tak, aby umožňovalo přidávání nebo úpravu prvků či datových typů podle potřeby. Struktura formuláře je schopna reagovat na změny požadavků bez nutnosti zásadních změn návrhu.

Nepovinné prvky: Prvky ve formuláři mohou být označeny jako nepovinné, což znamená, že mohou být zahrnuty nebo vynechány v závislosti na konkrétních okolnostech.

Schéma musí být navrženo tak, aby podporovalo sběr strukturovaných údajů pro konkrétní požadavky.

 

Úpravy

Návrh schématu klade důraz na flexibilitu, modularitu a snadnou přizpůsobitelnost. Použitím složitých typů a volitelných prvků se zajistí, aby schéma zvládlo různorodé scénáře a zároveň zůstalo snadno upravitelné a rozšířitelné.

3.2.   Povinné formuláře

Technické specifikace datových schémat definují strukturovaný rámec pro reprezentaci formulářů, které jsou stanoveny v nařízení (EU) 2018/1805, ve formátu XML.

3.3.   Předdefinované zprávy

Předdefinované zprávy představují formy výměny informací stanovené nařízením (EU) 2018/1805, pro které však právní akt nestanovil konkrétní podobu. Jejich typy a počet budou určeny během provozní a technické analýzy.

Jejich schémata jsou navržena tak, aby definovala strukturu definic schémat XML (XSD) zajišťujících konzistentnost, strukturu a soulad s provozními potřebami.

Klíčové komponenty těchto schémat jsou následující:

prvek nejvyšší úrovně v tomto schématu musí být pojmenován podle konkrétního typu zprávy, který je definován,

nezbytná pole požadovaná pro konkrétní typ zprávy musí být do této struktury přidána a definována tak, aby správně reprezentovala datové prvky.

3.4.   Zprávy s volným textem

Zprávy s volným textem představují formy výměny informací, které umožňují nestrukturovaný nebo částečně strukturovaný obsah, čímž poskytují flexibilitu při zachování souladu s regulatorními a provozními požadavky. Toto schéma je navrženo tak, aby definovalo strukturu definic schématu XML, které se pro tyto zprávy vytvoří a zajistí konzistenci a správné formátování.

Klíčové komponenty těchto schémat jsou následující:

sekce nejvyšší úrovně v tomto schématu musí být pojmenována podle konkrétního typu zprávy s volným textem, který je definován,

schéma musí definovat potřebnou strukturu zprávy s volným textem a zároveň umožnit vhodné uspořádání prvků podle potřeby,

nezbytná pole požadovaná pro konkrétní typ zprávy s volným textem musí být do této struktury přidána a definována tak, aby správně reprezentovala datové prvky.


PŘÍLOHA VII

Digitální procesní norma pro digitalizaci postupu podle článku 19a nařízení (EU) 2020/1784, zavedeného čl. 24 odst. 3 nařízení (EU) 2023/2844

1.   Úvod a rozsah působnosti

V čl. 3 bodě 9 nařízení (EU) 2022/850 o počítačovém systému pro přeshraniční elektronickou výměnu údajů v oblasti justiční spolupráce v občanských a trestních věcech (systém e-CODEX) je „digitální procesní norma“ definována jako technické specifikace modelů provozních procesů a datových schémat, stanovující elektronickou strukturu údajů vyměňovaných prostřednictvím přístupových bodů systému e-CODEX. Model provozních procesů se vyvíjí, udržuje a aktualizuje s použitím modelu a notace provozních procesů nebo jiných oborových standardů pro modelování provozních procesů.

Datová schémata musí umožňovat interoperabilní výměny údajů prostřednictvím systému e-CODEX.

Pro účely digitalizace postupu podle článku 19a nařízení (EU) 2020/1784, zavedeného čl. 24 odst. 3 nařízení (EU) 2023/2844, proto tato příloha stanoví technické specifikace pro:

a)

modely provozních procesů;

b)

datová schémata.

2.   Technické specifikace modelů provozních procesů v rámci postupu podle článku 19a nařízení (EU) 2020/1784, zavedeného čl. 24 odst. 3 nařízení 2023/2844

Technické specifikace modelů provozních procesů se považují za minimální specifikace a stanoví klíčové aspekty nezbytné pro umožnění elektronické komunikace pro účely článku 19a nařízení (EU) 2020/1784, zavedeného čl. 24 odst. 3 nařízení (EU) 2023/2844, prostřednictvím decentralizovaného informačního systému a zahrnují jak případy přeshraniční komunikace, tak i, pokud se členské státy rozhodnou pro tento účel využívat decentralizovaný informační systém, případy komunikace mezi vnitrostátními subjekty.

Technické specifikace jsou následující:

 

Doručování prostřednictvím evropského elektronického přístupového místa

Soud doručuje písemnosti adresátovi prostřednictvím evropského elektronického přístupového místa – soud doručuje písemnosti adresátovi, který buď potvrdí jejich přijetí, nebo odmítne jejich přijetí z důvodu použitého jazyka.

3.   Technické specifikace datových schémat

V následujících odstavcích jsou uvedena ustanovení pro technické specifikace, které slouží jako základ pro vývoj definic schématu XML (XSD). Tyto specifikace definují klíčové komponenty a veškeré další informace, a poskytují tak komplexní popis pro tvorbu těchto schémat.

Popis má být obecný, aby bylo možné vytvořená schémata XSD upravovat a rozšiřovat, aniž by bylo nutné tyto specifikace měnit.

Níže uvedené specifikace platí pro povinné formuláře, předdefinované zprávy nebo zprávy s volným textem používané při výměně informací v rámci postupu podle čl. 24 odst. 3 nařízení (EU) 2023/2844.

3.1.   Obecné poznámky

Pro všechna schémata, která mají být poskytnuta, platí následující ustanovení:

 

Správa verzí

Uvede se atribut verze, který usnadňuje správu verzí schématu. To umožní aktualizovat schéma v budoucích iteracích v souladu s provozními požadavky, s uvedením toho, zda je nová verze při zavádění nových funkcí nebo vylepšení zpětně kompatibilní.

 

Deklarace schématu a metadata

Schéma případně využívá příslušné normy nebo slovníky používané systémem e-CODEX za účelem zajištění interoperability, které jsou nezbytné pro řádné ověření prvků a typů definovaných v rámci tohoto schématu. To může zahrnovat:

slovník základních pojmů v oblasti e-justice EU,

nekvalifikované datové typy,

seznam kódů jazyků Evropské unie.

V případě potřeby může schéma zahrnovat také příslušné normy ETSI a využívat jejich definice.

 

Anotace a dokumentace

Anotace: Každý prvek ve schématu je obvykle doplněn anotacemi. Anotace poskytují člověkem čitelnou informaci o daném prvku, často jasně a stručně vymezují jeho účel nebo způsob použití.

 

Použití a přizpůsobitelnost

Modulární struktura: Každá sekce musí být navržena s konkrétní funkcionalitou a může být znovu použita nebo upravena samostatně. Tím se zajistí snadná přizpůsobitelnost schématu pro různé případy užití.

Rozšiřitelnost: Schéma musí být navrženo tak, aby umožňovalo začlenění nových prvků nebo atributů, pokud bude v budoucnu potřeba doplnit další informace. Toho se dosáhne použitím volitelných prvků a sekvencí, které lze rozšířit bez narušení stávajících implementací.

Přizpůsobitelná struktura: Schéma musí být navrženo tak, aby umožňovalo přidávání nebo úpravu prvků či datových typů podle potřeby. Struktura formuláře je schopna reagovat na změny požadavků bez nutnosti zásadních změn návrhu.

Nepovinné prvky: Prvky ve formuláři mohou být označeny jako nepovinné, což znamená, že mohou být zahrnuty nebo vynechány v závislosti na konkrétních okolnostech.

Schéma musí být navrženo tak, aby podporovalo sběr strukturovaných údajů pro konkrétní požadavky.

 

Úpravy

Návrh schématu klade důraz na flexibilitu, modularitu a snadnou přizpůsobitelnost. Použitím složitých typů a volitelných prvků se zajistí, aby schéma zvládlo různorodé scénáře a zároveň zůstalo snadno upravitelné a rozšířitelné.

3.2.   Povinné formuláře

Technické specifikace datových schémat definují strukturovaný rámec pro reprezentaci formuláře L, který je stanoven v nařízení (EU) 2020/1784, ve formátu XML.

3.3.   Předdefinované zprávy

Předdefinované zprávy představují formy výměny informací stanovené nařízením, pro které však právní akt nestanovil konkrétní podobu. Jejich typy a počet budou určeny během provozní a technické analýzy.

Jejich schémata jsou navržena tak, aby definovala strukturu definic schémat XML (XSD) zajišťujících konzistentnost, strukturu a soulad s provozními potřebami.

Klíčové komponenty těchto schémat jsou následující:

prvek nejvyšší úrovně v tomto schématu musí být pojmenován podle konkrétního typu zprávy, který je definován,

nezbytná pole požadovaná pro konkrétní typ zprávy budou do této struktury přidána a definována tak, aby správně reprezentovala datové prvky.

3.4.   Zprávy s volným textem

Zprávy s volným textem představují formy výměny informací, které umožňují nestrukturovaný nebo částečně strukturovaný obsah, čímž poskytují flexibilitu při zachování souladu s regulatorními a provozními požadavky. Toto schéma je navrženo tak, aby definovalo strukturu definic schémat XML (XSD) pro tyto zprávy a zajišťovalo konzistenci a správné formátování.

Klíčové komponenty těchto schémat jsou následující:

sekce nejvyšší úrovně v tomto schématu musí být pojmenována podle konkrétního typu zprávy s volným textem, který je definován,

schéma musí definovat potřebnou strukturu zprávy s volným textem a zároveň umožnit vhodné uspořádání prvků podle potřeby,

nezbytná pole požadovaná pro konkrétní typ zprávy s volným textem budou do této struktury přidána a definována tak, aby správně reprezentovala datové prvky.


PŘÍLOHA VIII

Harmonogram provádění

Harmonogram provádění uvedený v čl. 10 odst. 1 písm. f) nařízení (EU) 2023/2844 je stanoven takto:

a)

Komise zpřístupní členským státům nejpozději čtyři měsíce přede dnem použitelnosti článků 3 a 4 nařízení (EU) 2023/2844 stanoveným v čl. 26 odst. 3 uvedeného nařízení vydání plně vyvinutého, otestovaného a dostatečně stabilního referenčního prováděcího softwaru, který bude moci být nasazen v ostrém provozu, kde k němu budou mít přístup koncoví uživatelé, včetně doprovodné dokumentace;

b)

pokud jde o právní akty v oblasti působnosti tohoto prováděcího nařízení, Komise zpřístupní členským státům nejpozději čtyři měsíce přede dnem použitelnosti článků 3 a 4 nařízení (EU) 2023/2844 stanoveným v čl. 26 odst. 3 uvedeného nařízení vydání plně vyvinuté, otestované a dostatečně stabilní databáze příslušných soudů (orgánů), která bude moci být nasazena v ostrém provozu, kde k ní budou mít přístup koncoví uživatelé, včetně doprovodné dokumentace;

c)

pokud jde o právní akty v oblasti působnosti tohoto prováděcího nařízení, členské státy co nejdříve, nejpozději však jeden měsíc přede dnem použitelnosti článků 3 a 4 nařízení (EU) 2023/2844 stanoveným v čl. 26 odst. 3 uvedeného nařízení plně aktualizují údaje v databázi příslušných soudů (orgánů);

d)

příslušné orgány dokončí instalaci referenčního prováděcího softwaru nejpozději jeden měsíc přede dnem použitelnosti článků 3 a 4 nařízení (EU) 2023/2844 stanoveným v čl. 26 odst. 3 uvedeného nařízení;

e)

úpravy vnitrostátních informačních systémů nezbytné pro zajištění souladu s požadavky decentralizovaného informačního systému se dokončí nejpozději jeden měsíc přede dnem použitelnosti článků 3 a 4 nařízení (EU) 2023/2844 stanoveným v čl. 26 odst. 3 uvedeného nařízení.


ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2026/101/oj

ISSN 1977-0626 (electronic edition)


Přihlaste se pro poznámky, oblíbené a upozornění

Informace o předpisu

CELEX číslo32026R0101
Typ dokumentuNařízení EU
Datum dokumentu15.01.2026
Datum vstupu v platnost05.02.2026
Stav Platné

Nařízení EU je přímo použitelné ve všech členských státech bez nutnosti transpozice do národního práva.

Hodnocení:

Komentáře 0

Pro psaní komentářů se prosím přihlaste.
Znění předpisu má informativní charakter.
Oblíbené
Historie prohlížení