Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2025/2551 ze dne 20. listopadu 2025, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/956 upřesněním podmínek pro udělení akreditace ověřovatelům, kontrolu a dohled nad akreditovanými ověřovateli, odnětí akreditace a vzájemné uznávání a vzájemné hodnocení akreditačních orgánů

PŘÍLOHA I

Rozsah akreditace

Č. skupiny činností CBAM	Rozsah akreditace	Skupiny činností podle přílohy I prováděcího nařízení (EU) 2018/2067
	Souhrnná kategorie zboží
I	Kalcinovaný jíl Cementový slínek Cement Hlinitanový cement	1a, 1b, 6, 98
II	Vodík Amoniak	1a, 1b, 8, 98
III	Kyselina dusičná	1a, 1b, 9, 98
IV	Močovina Smíšená hnojiva	1a, 1b, 98
V	Aglomerovaná ruda Surové železo Přímo redukované železo (DRI) Surová ocel	1a, 1b, 3, 98
VI	Feroslitiny (FeMn, FeCr, FeNi)	1a, 1b, 4, 98
VII	Netvářený (surový) hliník	1a, 1b, 4, 5, 98
VIII	Výrobky ze železa nebo oceli Výrobky z hliníku	1a, 1b, 4, 98
	Jiné činnosti
L	Zachycování, využití a ukládání uhlíku	10, 11
LI	Elektřina dovážená na celní území Unie	nepoužije se
LII	Nepřímé emise	nepoužije se

PŘÍLOHA II

Požadavky na ověřovatele

1.   POŽADAVKY NA ODBORNOU ZPŮSOBILOST OVĚŘOVATELŮ

1.1   Postup ověřování odborné způsobilosti, kritéria odborné způsobilosti a monitorování výkonnosti

1.1.1   Postup ověřování trvalé odborné způsobilosti

Ověřovatel vytvoří, zdokumentuje, zavede a spravuje postup ověřování odborné způsobilosti, aby zajistil, že všichni zaměstnanci pověření ověřovacími činnostmi jsou způsobilí vykonávat úkoly, které jim byly přiděleny.

Pro účely procesu ověřování odborné způsobilosti uvedeného v prvním odstavci ověřovatel vytvoří, zdokumentuje, zavede a spravuje tato kritéria odborné způsobilosti:

a)	obecná kritéria odborné způsobilosti pro všechny zaměstnance vykonávající ověřovací činnosti;

b)	specifická kritéria odborné způsobilosti pro každého zaměstnance, jenž se v rámci ověřovatele podílí na provádění ověřovacích činností, zejména pro vedoucího auditora CBAM, auditora CBAM, osobu provádějící nezávislý přezkum a technického odborníka působícího v rámci ověřování;

c)	metodu k zajištění trvalé odborné způsobilosti všech zaměstnanců, kteří provádějí ověřovací činnosti, a pravidelné hodnocení jejich výkonnosti;

d)	proces pro zajištění průběžné odborné přípravy zaměstnanců provádějících ověřovací činnosti;

e)	proces posouzení toho, zda ověřovací povinnost spadá do rozsahu akreditace ověřovatele a zda má ověřovatel odbornou způsobilost, zaměstnance a zdroje nezbytné pro výběr ověřovacího týmu a pro úspěšné provedení ověřovacích činností v požadované lhůtě.

Kritéria odborné způsobilosti uvedená v druhém odstavci písm. b) jsou specifická pro každý rozsah akreditace, u níž dotyční pracovníci provádějí ověřovací činnosti.

Při hodnocení odborné způsobilosti zaměstnanců podle druhého odstavce písm. c) posoudí ověřovatel jejich způsobilost podle kritérií odborné způsobilosti uvedených v druhém odstavci písm. a) a b).

Postup uvedený v druhém odstavci písm. e) zahrnuje rovněž postup pro posouzení, zda ověřovací tým má veškerou odbornou způsobilost a zaměstnance nezbytné pro provedení ověřovacích činností u konkrétního provozovatele.

Ověřovatel vypracuje obecná a specifická kritéria odborné způsobilosti, která splňují požadavky stanovené v oddílech 1.2, 1.3 a 1.4.

1.1.2   Monitorování a hodnocení

Ověřovatel pravidelně, nejméně však jednou ročně, monitoruje výkonnost všech zaměstnanců provádějících ověřovací činnosti, aby potvrdil, že i nadále mají dovednosti a znalosti potřebné k provádění úkolů, které jim byly svěřeny.

Ověřovatel posoudí způsobilost a výkonnost vedoucího auditora CBAM a auditora CBAM.

Ověřovatel tyto auditory případně monitoruje během ověřování výkazu emisí provozovatele na místě, aby určil, zda splňují kritéria odborné způsobilosti.

Pokud zaměstnanec neprokáže, že plně splňuje kritéria odborné způsobilosti pro konkrétní úkol, který mu byl přidělen, ověřovatel určí a zorganizuje nezbytné dodatečné školení nebo pracovní praxi pod dohledem. Ověřovatel tohoto jednotlivce sleduje, dokud ověřovateli uspokojivě neprokáže, že kritéria odborné způsobilosti splňuje.

Pro nezávislý přezkum ověřovacích činností týkajících se konkrétní ověřovací povinnosti jmenuje ověřovatel osobu provádějící nezávislý přezkum, která není součástí ověřovacího týmu.

1.2   Požadavky na odbornou způsobilost auditorů CBAM

Pro každou ověřovací povinnost sestaví ověřovatel ověřovací tým složený z jednoho vedoucího auditora CBAM a vhodného počtu auditorů CBAM schopných provádět ověřovací činnosti uvedené v oddíle 2.

Vedoucí auditor CBAM musí splňovat požadavky na odbornou způsobilost auditora CBAM a prokázat způsobilost účinně komunikovat v angličtině.

Každý auditor CBAM má odbornou způsobilost požadovanou k posuzování plánů pro monitorování a ověřování výkazů emisí provozovatelů v souladu s nařízením (EU) 2023/956, nařízením (EU) 2025/2547, tímto nařízením a prováděcím nařízením (EU) 2025/2546.

Za tímto účelem má auditor CBAM alespoň:

a)

znalost akreditace, ověřovacích činností a monitorování a výpočtu obsažených emisí podle tohoto nařízení, nařízení (EU) 2023/956 a prováděcích nařízení (EU) 2025/2547 a (EU) 2025/2546, znalosti o shromažďování, monitorování a vykazování údajů relevantních pro přidělování bezplatných povolenek podle prováděcího nařízení (EU) 2025/2620 a dalších použitelných právních předpisů, harmonizovaných norem a pokynů;

b)

znalosti a zkušenosti v oblasti auditu údajů a informací, včetně: 1) metodik auditu údajů a informací, uplatnění úrovně významnosti a posouzení významnosti nepřesností; 2) analýzy inherentních a kontrolních rizik; 3) technik odběru vzorků v souvislosti s odběrem vzorku údajů a ověření kontrolních činností; 4) posouzení datových a informačních systémů, IT systémů, činností týkajících se toku dat, kontrolních činností, kontrolních systémů a postupů kontrolních činností;

c)	schopnost provádět činnosti související s ověřením výkazu emisí provozovatele v souladu s požadavky článku 13;

d)	znalosti a zkušenosti v oblasti technických aspektů monitorování a vykazování specifických pro dané odvětví, které odpovídají rozsahu činností uvedených v příloze I, v jehož rámci auditor CBAM ověření provádí.

Ověřovací tým navíc zahrnuje alespoň jednoho auditora CBAM, který má:

a)	schopnost účinně komunikovat v jazyce potřebném pro přezkoumání informací předložených provozovatelem;

b)	technickou způsobilost a porozumění potřebné k posouzení zvláštních aspektů technického monitorování a vykazování týkajících se činností zařízení uvedených v této příloze;

c)	technickou způsobilost a porozumění potřebné k posouzení důkazů požadovaných k prokázání splnění kritérií stanovených v příloze IV oddíle 5 prvním odstavci písm. a) až d) nařízení (EU) 2023/956, pokud ověřovatel provádí ověřování údajů týkajících se elektřiny dovážené na celní území Unie;

d)	technickou způsobilost a porozumění potřebné k posouzení důkazů potřebných k prokázání splnění kritérií stanovených v oddíle 6 přílohy IV nařízení (EU) 2023/956, pokud ověřovatel provádí ověření údajů týkajících se zboží, které není uvedeno v příloze II nařízení (EU) 2023/956.

1.3   Požadavky na odbornou způsobilost osob provádějících nezávislý přezkum

Osoba provádějící nezávislý přezkum předloží příslušnému orgánu k přezkoumání návrh ověřovací zprávy a interní dokumentaci o ověření podle oddílu 2.15.

Osoba provádějící nezávislý přezkum musí splňovat požadavky na odbornou způsobilost, které se vztahují na auditora CBAM, jak je uvedeno v oddíle 1.2, a musí být schopna účinně komunikovat v angličtině.

Osoba provádějící nezávislý přezkum má nezbytnou odbornou způsobilost k provádění těchto činností:

a)	analyzovat poskytnuté informace a potvrzovat jejich úplnost a integritu;

b)	dotazovat se na chybějící informace a zpochybnit protichůdné informace;

c)	kontrolovat datové stopy pro účely posouzení, zda interní dokumentace o ověření je kompletní a poskytuje dostatečné informace pro závěry návrhu ověřovací zprávy.

1.4   Zapojení technických odborníků v rámci ověřování

Při provádění ověřovacích činností může ověřovatel využít technické odborníky v rámci ověřování k zajištění podrobných vědomostí a odborných znalostí ohledně konkrétního předmětu, které slouží jako podpora auditorovi CBAM při provádění ověřovacích činností. Pokud není osoba provádějící nezávislý přezkum odborně způsobilá k posouzení určitého problému v procesu přezkumu, vyžádá si ověřovatel podporu technického odborníka v rámci ověřování.

Technický odborník působící v rámci ověřování musí mít potřebnou odbornou způsobilost a znalosti, aby auditorům CBAM, popřípadě osobě provádějící nezávislý přezkum, poskytl účinnou podporu ohledně problematiky, pro niž jsou požadovány odborné vědomosti a znalosti. Kromě toho musí být technický odborník působící v rámci ověřování dostatečně obeznámen s otázkami uvedenými v oddíle 1.2 čtvrtém odstavci písm. a), b) a c).

Technický odborník působící v rámci ověřování provádí vymezené úkoly pod vedením a na plnou odpovědnost osoby provádějící nezávislý přezkum nebo auditorů CBAM ověřovacího týmu, v němž technický odborník působí.

1.5   Postupy pro ověřovací činnosti

1.5.1   Postupy a procesy pro ověřovací činnosti

Ověřovací činnosti musí být v souladu s touto harmonizovanou normou:

—	EN ISO/IEC 17029:2019 Posuzování shody – Obecné zásady a požadavky na validační a ověřovací orgány (ISO/IEC 17029:2019) (1).

Kromě harmonizované normy uvedené v prvním odstavci musí být ověřovací činnosti zdokumentovány, prováděny a udržovány v souladu s postupy a procesy stanovenými v oddíle 2.

1.5.2   Systém řízení kvality

Ověřovatelé navrhnou, zdokumentují, zavedou a spravují systém řízení kvality, aby zajistili jednotnou tvorbu, provádění, zlepšování a přezkum postupů a procesů v souladu s harmonizovanou normou uvedenou v oddíle 1.5.1.

1.5.3   Dodatečné postupy

Kromě harmonizované normy uvedené v oddíle 1.5.1 zavedou ověřovatelé tyto postupy, procesy a opatření:

a)	proces a strategii komunikace s provozovatelem a jinými příslušnými stranami;

b)	vhodná opatření pro zajištění důvěrnosti získaných informací;

c)	proces vyřizování odvolání;

d)	proces vyřizování stížností (včetně orientačních lhůt);

e)	postup vydání revidované ověřovací zprávy, pokud je zjištěna chyba v ověřovací zprávě nebo výkazu emisí provozovatele poté, co ověřovatel předložil ověřovací zprávu provozovatele.

f)	postup nebo proces externího zajištění ověřovacích činností prostřednictvím jiných organizací;

g)	postup nebo proces, který zajistí převzetí plné odpovědnosti ověřovatelem za ověřovací činnosti, které jsou prováděny smluvně najatými osobami;

h)

procesy zajišťující řádné fungování systému řízení kvality podle oddílu 1.5.2, včetně procesů: 1) přezkumu systému řízení alespoň jednou ročně, přičemž interval mezi přezkumy systému řízení nesmí překročit patnáct měsíců; 2) provádění interních auditů alespoň jednou ročně, přičemž interval mezi interními audity nesmí překročit patnáct měsíců.

1.6   Záznamy a komunikace

Ověřovatel vede a spravuje záznamy, aby prokázal dodržování tohoto nařízení, a to i pokud jde o odbornou způsobilost a nestrannost zaměstnanců.

Ověřovatel tyto informace pravidelně zpřístupňuje provozovateli a dalším příslušným stranám v souladu s harmonizovanou normou uvedenou v oddíle 1.5.1.

Ověřovatel zajistí důvěrnost informací získaných v průběhu ověřování v souladu s harmonizovanou normou uvedenou v oddíle 1.5.1.

1.7   Nestrannost a nezávislost

1.7.1   Obecné zásady

Ověřovatel je nezávislý na provozovateli, příslušných orgánech určených podle čl. 11 odst. 1 nařízení (EU) 2023/956 a na Komisi. Ověřovatel je rovněž nestranný při provádění svých ověřovacích činností a provádí ověření ve veřejném zájmu.

Aby byla zajištěna nezávislost a nestrannost, nesmí ověřovatel ani žádná součást stejného právního subjektu být provozovatelem, vlastníkem provozovatele ani jeho vlastněným subjektem; ověřovatel dále nesmí mít s provozovatelem vztahy, které by mohly jeho nezávislost a nestrannost ovlivnit.

Ověřovatelé jsou organizováni tak, aby zajistili svou objektivitu, nezávislost a nestrannost. Pro účely tohoto nařízení se použijí příslušné požadavky stanovené v harmonizované normě uvedené v oddíle 1.5.1.

Ověřovatelé neprovedou ověřovací činnosti v případě provozovatele, pokud by to představovalo nepřijatelné riziko pro jejich nestrannost nebo ve vztahu k němuž jsou ve střetu zájmů. Při ověřování výkazu emisí nesmí ověřovatel využívat zaměstnance ani smluvní subjekty, u nichž by došlo ke skutečnému nebo potenciálnímu střetu zájmů. Ověřovatel dále zajistí, aby činnosti zaměstnanců nebo organizací neovlivňovaly důvěrnost, objektivitu, nezávislost a nestrannost ověřování. Za tímto účelem ověřovatel monitoruje rizika ohrožující nestrannost a k odstranění těchto rizik přijímá náležitá opatření.

1.7.2   Nepřijatelné riziko

Za nepřijatelné riziko pro nestrannost nebo střet zájmů se považuje mimo jiné skutečnost, že ověřovatel nebo jakákoliv součást téhož právního subjektu poskytují:

a)	poradenské služby za účelem vypracování části procesu monitorování a vykazování popsaného v plánu pro monitorování, včetně vypracování metodiky monitorování, návrhu výkazu emisí a návrhu plánu pro monitorování;

b)	technickou pomoc pro vypracování nebo správu systému monitorování a vykazování nebo jiné příslušné informace podle nařízení (EU) 2023/956.

1.7.3   Střet zájmů

Má se za to, že ke střetu zájmů mezi ověřovatelem a provozovatelem dochází zejména v kterémkoli z těchto případů:

a)	jestliže je vztah mezi ověřovatelem a provozovatelem založen na společném vlastnictví, společné správě, společném řízení nebo zaměstnancích, sdílených zdrojích, společných financích a společných smlouvách nebo marketingu;

b)	jestliže provozovatel využil poradenské služby podle oddílu 1.7.2 písm. a) nebo technickou podporu podle oddílu 1.7.2 písm. b) od poradenského orgánu, orgánu technické podpory nebo jiné organizace, které jsou ve vztahu s ověřovatelem a ohrožují jeho nestrannost.

Pro účely prvního odstavce písm. b) se nestrannost ověřovatele považuje za ohroženou, jestliže jsou vztahy mezi ním a poradenským orgánem, orgánem technické podpory nebo jinou organizací založeny na společném vlastnictví, společné správě, společném řízení nebo zaměstnancích, sdílených zdrojích, společných financích, společných smlouvách nebo marketingu a společných platbách prodejní provize nebo jiných finančních pobídkách spojených s doporučením nových klientů.

1.7.4   Externí zajištění ověřovacích činností

Ověřovatelé nezadají provedení nezávislého přezkumu nebo vypracování nebo vydání ověřovacích zpráv třetí osobě.

Pokud ověřovatelé zadají třetí osobě provedení jiných ověřovacích činností, musí splnit příslušné požadavky stanovené v harmonizované normě uvedené v oddíle 1.5.1. Na ověřovatele se mimo jiné vztahují tyto povinnosti:

a)	nést plnou odpovědnost za ověření a ověřovací zprávu;

b)	požadovat, aby externí subjekt předložil nezávislé důkazy prokazující soulad s oddíly 1.7.1, 1.7.2 a 1.7.3;

c)	získat souhlas provozovatele s využitím externího subjektu a

d)	mít řádně zdokumentovanou dohodu s externím subjektem.

1.7.5   Postup k zajištění trvalé nestrannosti a nezávislosti

Ověřovatelé vytvoří, zdokumentují, zavedou a spravují proces pro zajištění jejich trvalé nestrannosti a nezávislosti a trvalé nestrannosti a nezávislosti součástí téhož právního subjektu, jiných organizací uvedených v oddíle 1.7.3 a všech zaměstnanců a smluvně najatých osob, jež se na ověřování podílejí. Tento proces zahrnuje mechanismus na ochranu nestrannosti a nezávislosti ověřovatele.

1.7.6   Konsekutivní ověření téhož zařízení

Při ověřování téhož zařízení jako v předchozím roce ověřovatel posoudí riziko pro nestrannost a přijme opatření k jeho snížení.

Pokud vedoucí auditor CBAM provede pět ročních ověření pro dané zařízení a žádný jiný vedoucí auditor CBAM během této doby neprovede roční ověření daného zařízení, přeruší vedoucí auditor CBAM poskytování ověřovacích služeb stejnému zařízení po dobu tří po sobě jdoucích let.

2.   POŽADAVKY NA OVĚŘOVACÍ ČINNOSTI

2.1   Obecné povinnosti ověřovatele

2.1.1   Obecné povinnosti týkající se ověřování

Proces ověřování výkazů emisí provozovatele je účinným a spolehlivým nástrojem podporujícím zabezpečení a kontrolu kvality, v reakci na což může provozovatel jednat tak, aby při monitorování a vykazování emisí zlepšil svou výkonnost.

Ověřený výkaz emisí provozovatele musí být pro uživatele spolehlivý. Musí věrně znázorňovat to, co tvrdí, že znázorňuje, nebo o čem lze přiměřeně předpokládat, že znázorňuje.

Ověřovatel provádí ověřovací činnosti požadované podle tohoto oddílu a uplatňuje zásady ověřování podle prováděcího nařízení (EU) 2025/2546 a s přiměřeným ujištěním vypracuje ověřovací zprávu, v níž se stanoví, zda výkaz emisí provozovatele neobsahuje závažné nepřesnosti.

Ověřovatel si při plánování a provádění ověření zachovává profesní skepsi, která připouští, že mohou existovat okolnosti způsobující, že informace ve výkazu emisí provozovatele obsahují závažné nepřesnosti.

2.1.2   Obecné povinnosti během ověřování

Během ověřování ověřovatel posoudí, zda:

a)	výkaz emisí provozovatele je úplný a splňuje požadavky stanovené v příloze IV prováděcího nařízení (EU) 2025/2547;

b)	je jednání provozovatele v souladu s plánem zařízení pro monitorování;

c)	údaje ve výkazu emisí provozovatele neobsahují závažné nepřesnosti;

d)	lze předložit informace na podporu činností týkajících se toku dat provozovatele, kontrolního systému a souvisejících postupů za účelem zdokonalení jejich monitorování a vykazování.

Za účelem uvedeným v písmeni c) ověřovatel získá od provozovatele jasné a objektivní důkazy na podporu vykázaných obsažených emisí a další údaje vztahující se k vyráběnému zboží, přičemž zohlední všechny ostatní informace uvedené ve výkazu emisí provozovatele.

Pokud ověřovatel zjistí, že plán zařízení pro monitorování není v souladu s prováděcím nařízením (EU) 2025/2547, přijme nezbytná opatření v souladu s oddílem 2.14.

2.2   Předsmluvní závazky a přidělení lhůty

Před přijetím ověřovací povinnosti se ověřovatel důkladně seznámí se zařízením provozovatele a posoudí, zda může ověření provést. Pro tento účel ověřovatel alespoň:

a)	provede revizi informací poskytnutých provozovatelem, aby určil rozsah ověřování;

b)	posoudí, zda ověřovací povinnost spadá do oblasti působnosti jeho akreditace;

c)	posoudí, zda má dostatečnou odbornou způsobilost, zaměstnance a zdroje nezbytné pro výběr ověřovacího týmu, který bude schopen zvládnout složitost zařízení, a zda je schopen úspěšně dokončit ověřovací činnosti v požadované lhůtě;

d)	posoudí, zda je schopen zajistit, aby potenciální ověřovací tým, který má k dispozici, měl veškerou odbornou způsobilost, jakož i dostatek personálu nutného k provedení ověřovacích činností pro konkrétní zařízení;

e)	vyhodnotí rizika spojená s ověřováním výkazu emisí provozovatele v souladu s tímto nařízením;

f)	pro každou požadovanou ověřovací povinnost určí lhůtu potřebnou k řádnému provedení ověření s přihlédnutím ke složitosti zařízení, monitorování a ověřovací povinnosti.

Ověřovatel zajistí, aby smlouva o ověření stanovila možnost účtovat lhůtu, která přesahuje rámec lhůty původně sjednané v této smlouvě, pokud se ukáže, že tato dodatečná lhůta je nezbytná pro provedení strategické analýzy, analýzy rizik nebo jiné ověřovací činnosti.

Ověřovatel zaznamená přidělenou lhůtu v interní dokumentaci o ověření.

2.3   Informace, které mají být obdrženy od provozovatelů

Před provedením strategické analýzy a v dalších fázích ověřování poskytne provozovatel ověřovateli vše následující:

a)	nejnovější verzi plánu provozovatele pro monitorování vypracovaného v souladu s bodem A.5 přílohy II prováděcího nařízení (EU) 2025/2547;

b)	příslušnou dokumentaci nebo popis zařízení, postupů a procesů nebo vývojových diagramů připravených a aktualizovaných mimo plán pro monitorování;

c)	případně záznam o všech změnách provedených v zařízení a v plánu pro monitorování od posledního ověření;

d)	případně plán provozovatele pro odběr vzorků vypracovaný v souladu s bodem A.6 přílohy II prováděcího nařízení (EU) 2025/2547;

e)	výkaz emisí provozovatele, který má být ověřen;

f)	výkaz emisí provozovatele a související ověřovací zprávu za předchozí vykazované období, pokud ověření neprováděl stejný ověřovatel;

g)	případně informace o tom, jak provozovatel napravil neshody nebo vyřešil doporučení ke zlepšení, která byla uvedena v ověřovací zprávě týkající se předchozího vykazovaného období;

h)	případně ověřovací zprávy týkající se použitých prekurzorů, které však nebyly vyrobeny v zařízení;

i)	pokud provozovatel použil skutečný čas výroby prekurzoru k určení vykazovaného období, během něhož byl prekurzor vyroben, důkaz o skutečné době výroby;

j)

pokud výrobní proces složeného zboží použil typ prekurzoru získaného z více zařízení, konkrétní obsažené přímé a případně nepřímé emise, které mají být pro tento prekurzor použity, a údaj o tom, zda byly specifické obsažené emise stanoveny pomocí standardní metody stanovené v článku 14 prováděcího nařízení (EU) 2025/2547 nebo výpočtu obsažených emisí prekurzoru získaného z konkrétního zařízení nebo podskupiny zařízení v souladu s uvedeným článkem;

k)

pokud je v zařízení vyráběno zboží, které není uvedeno v příloze II nařízení (EU) 2023/956, a pokud provozovatel nepoužívá ani standardní hodnotu emisního faktoru elektřiny, ani hodnotu elektřiny vyrobené v zařízení, tyto prvky: 1) ověřovací zprávu o zařízení vyrábějícím elektřinu; 2) důkazy uvedené v bodě D.4.3 přílohy II prováděcího nařízení (EU) 2025/2547;

l)	pokud zařízení vyrábí elektřinu dovezenou na celní území Unie, důkazy uvedené v bodě D.2.4 přílohy II prováděcího nařízení (EU) 2025/2547;

m)	informace o databázích a zdrojích údajů používaných pro účely monitorování a vykazování;

n)	veškeré další příslušné informace nutné pro plánování a provádění ověřování.

2.4   Strategická analýza

2.4.1   Posouzení pravděpodobné povahy, rozsahu a složitosti ověřovacích úkolů

Na začátku ověřování posoudí ověřovatel pravděpodobnou povahu, rozsah a složitost ověřovacích úkolů provedením strategické analýzy všech činností, které musí vykonat, aby mohl provést ověření daného zařízení.

Při provádění strategické analýzy ověřovatel zkontroluje:

a)	zda obdržel nejnovější znění plánu pro monitorování a zda byly v předchozí ověřovací zprávě uvedeny nějaké neshody nebo doporučení ke zlepšení;

b)	zda během vykazovaného období došlo v zařízení nebo v plánu pro monitorování k nějakým úpravám.

2.4.2   Shromažďování informací

Ověřovatel shromáždí a přezkoumá informace potřebné k posouzení, zda je ověřovací tým dostatečně odborně způsobilý k provedení ověření, k rozhodnutí, zda byla správně stanovena přidělená lhůta uvedená ve smlouvě, a k tomu, aby byl schopen provést nezbytnou analýzu rizik.

2.4.3   Přezkum informací

Ověřovatel přezkoumá informace uvedené v oddíle 2.4.2. Při přezkumu těchto informací ověřovatel posoudí alespoň následující prvky:

a)	velikost a složitost zařízení, počet různého vyrobeného zboží, počet a povahu výrobních procesů a postupů;

b)	plán pro monitorování, jakož i specifika metodiky monitorování, která jsou v něm stanovena;

c)	povahu, rozsah a složitost zdrojů emisí a zdrojových toků, jakož i technická propojení mezi výrobními procesy, výrobními postupy a dalšími případnými zařízeními;

d)	měřicí zařízení popsané v plánu pro monitorování, původ a použití výpočtových faktorů a dalších primárních zdrojů údajů;

e)	počet jednotlivých prekurzorů použitých, ale nikoli vyrobených v zařízení, a rozmanitost jejich zdrojů;

f)	u zboží vyrobeného v zařízení, které není uvedeno v příloze II nařízení (EU) 2023/956, počet zařízení, z nichž pochází elektřina, a přístup použitý provozovatelem ke stanovení emisního faktoru elektřiny a veškeré relevantní podkladové údaje;

g)	v případě elektřiny dovážené na celní území Unie přístup, který provozovatel používá ke stanovení emisního faktoru elektřiny, a veškeré relevantní podkladové údaje;

h)	činnosti týkající se toku dat a kontrolní systém.

2.5   Analýza rizik

Za účelem navržení, plánování a provádění účinného ověřování ověřovatel určí a analyzuje tyto prvky:

a)	inherentní rizika;

b)	kontrolní činnosti;

c)	kontrolní rizika, která by mohla mít dopad na účinnost kontrolních činností provedených podle písmene b).

Při určování a analýze prvků uvedených v prvním odstavci vezme ověřovatel v úvahu alespoň:

a)	zjištění strategické analýzy podle oddílu 2.4;

b)	informace uvedené v oddíle 2.3 a 2.4.3 písm. c);

c)	požadované úrovně významnosti uvedené v prováděcím nařízení (EU) 2025/2546.

S ohledem na informace, které získá v průběhu ověřování, ověřovatel popřípadě analýzu rizik reviduje a přizpůsobí nebo znovu provede příslušné ověřovací činnosti.

2.6   Plán ověřování

2.6.1   Minimální obsah plánu ověřování

Ověřovatel vypracuje návrh plánu ověřování, který odpovídá získaným informacím a rizikům zjištěným během strategické analýzy a analýzy rizik. Plán ověřování obsahuje alespoň:

a)	program ověřování s popisem charakteru a rozsahu ověřovacích činností, jakož i časový rámec a způsob provádění těchto činností;

b)	plán zkoušek stanovící rozsah a metody zkoušení kontrolních činností a postupů kontrolních činností;

c)	plán odběru vzorků údajů, který stanoví rozsah a metody odběru vzorků údajů týkající se údajových položek, z nichž vycházejí obsažené emise a další informace ve výkazu emisí provozovatele.

Při stanovení velikosti výběrového souboru a činností týkajících se odběru vzorků pro testování kontrolních činností uvedených v prvním odstavci písm. b) vezme ověřovatel v úvahu tyto prvky:

a)	inherentní rizika;

b)	kontrolní prostředí;

c)	příslušné kontrolní činnosti;

d)	požadavek na předložení ověřovacího posudku s přiměřeným ujištěním.

Při stanovení velikosti výběrového souboru a činností týkajících se odběru vzorků pro odběr vzorku údajů uvedený v prvním odstavci písm. c) vezme ověřovatel v úvahu tyto prvky:

a)	inherentní a kontrolní rizika;

b)	výsledky analytických postupů;

c)	požadavek na předložení ověřovacího posudku s přiměřeným ujištěním;

d)	úroveň závažnosti;

e)	závažnost jednotlivé položky údajů pro celkový soubor údajů.

2.6.2   Provádění a aktualizace plánu ověřování

Ověřovatel vypracuje a provede plán ověřování tak, aby bylo ověřovací riziko sníženo na přijatelnou úroveň, a aby získal přiměřené ujištění, že výkaz emisí provozovatele neobsahuje závažné nepřesnosti.

Pokud ověřovatel zjistí při ověřování další rizika, která je třeba snížit, nebo pokud existuje ve skutečnosti méně rizik, než původně předpokládal, aktualizuje plán ověřování.

2.7   Ověřovací činnosti

Ověřovatel provede plán ověřování uvedený v oddíle 2.6 a na základě analýzy rizik uvedené v oddíle 2.5 zkontroluje, zda je plán pro monitorování řádně prováděn.

V rámci této činnosti ověřovatel provede alespoň zkoušky věcné správnosti založené na analytických postupech, ověření údajů a ověření správného používání metodiky monitorování a zkontroluje následující:

a)	činnosti týkající se toku dat a systémy používané v toku dat včetně systémů informačních technologií;

b)	zda jsou kontrolní činnosti provozovatele náležitě zdokumentovány, prováděny a aktualizovány a zda jsou dostatečně účinné ke zmírnění inherentních rizik;

c)	zda jsou postupy uvedené v plánu pro monitorování dostatečně účinné ke zmírnění inherentních a kontrolních rizik a zda jsou tyto postupy prováděny, dostatečně zdokumentovány a náležitě aktualizovány.

Pro účely kontroly prvního odstavce písm. a) ověřovatel sleduje tok dat na základě posloupnosti a interakce činností týkajících se toku dat od primárního zdroje údajů až po vyhotovení výkazu emisí provozovatele.

2.8   Analytické postupy

Ověřovatel použije pro posouzení věrohodnosti a úplnosti údajů analytické postupy, jsou-li tyto analytické postupy nutné ke stanovení inherentního rizika, kontrolního rizika a povahy kontrolních činností provozovatele.

Při provádění uvedených analytických postupů posoudí ověřovatel vykazované údaje, aby zjistil potenciální rizikové oblasti a následně potvrdil a přizpůsobil plánované ověřovací činnosti. Ověřovatel alespoň:

a)	posoudí věrohodnost výkyvů a trendů v čase nebo mezi porovnatelnými položkami;

b)	zjistí okamžité extrémní hodnoty, neočekávané údaje a nedostatky v údajích.

Při použití uvedených analytických postupů ověřovatel provede následující postupy:

a)	předběžné analytické postupy na souhrnných údajích před provedením činností podle oddílu 2.7, které umožňují pochopit povahu, složitost a význam vykázaných údajů;

b)	věcné analytické postupy na souhrnných údajích a údajových položkách, na nichž se tyto údaje zakládají, za účelem zjištění potenciálních strukturálních chyb a okamžitých extrémních hodnot;

c)	závěrečné analytické postupy na souhrnných údajích s cílem zajistit, aby byly všechny chyby zjištěné během ověřovacího postupu řádně odstraněny.

Pokud ověřovatel zjistí extrémní hodnoty, výkyvy, trendy, nedostatky v údajích nebo údaje, které nejsou v souladu s jinými důležitými informacemi nebo které se podstatně liší od předpokládaných hodnot či poměrů, vyžádá si od provozovatele vysvětlení, která musí být podložená dalšími příslušnými důkazy.

Na základě tohoto vysvětlení a dalších předložených důkazů ověřovatel posoudí dopad na plán ověřování a ověřovací činnosti, které mají být provedeny.

2.9   Ověřování údajů

Ověřovatel ověří údaje ve výkazu emisí provozovatele tím, že údaje podrobně otestuje, mimo jiné sleduje údaje zpět k primárnímu zdroji údajů, provede křížovou kontrolu údajů s externími zdroji údajů, provede sesouhlasení, zkontroluje prahové hodnoty týkající se příslušných údajů a provede přepočty.

V rámci tohoto ověřování údajů a s přihlédnutím k plánu pro monitorování, včetně postupů popsaných v tomto plánu, ověřovatel zkontroluje:

a)	hranice zařízení;

b)	hranice výrobních procesů a výrobních postupů v rámci zařízení;

c)	úplnost zdrojových toků a zdrojů emisí, jakož i případně technická propojení mezi výrobními procesy a s jinými zařízeními, jak je popsáno v plánu pro monitorování;

d)	soulad vykazovaných údajů ve výkazu emisí provozovatele s primárním zdrojem údajů;

e)	případně údaje vyplývající z primárního zdroje údajů ve srovnání s potvrzujícím zdrojem údajů, je-li k dispozici v plánu pro monitorování;

f)	pokud provozovatel používá metodiku založenou na měření podle článku 6 prováděcího nařízení (EU) 2025/2547, naměřené hodnoty oproti příslušnému potvrzujícímu výpočtu;

g)	vykázané úrovně činnosti výrobních procesů;

h)	spolehlivost a přesnost údajů.

2.10   Ověření správného používání metodiky monitorování

Ověřovatel zkontroluje, zda byla správně použita metodika monitorování stanovená v plánu pro monitorování, včetně těchto konkrétních bodů:

a)	zda jsou údaje úplné a zda nedošlo k nedostatkům v údajích nebo k dvojímu započtení, a pokud ano, zda přístup použitý provozovatelem k doplnění chybějících údajů zajišťuje, že emise nejsou podhodnoceny;

b)	případně zda byl správně použit plán odběru vzorků provozovatele uvedený v bodě A.5 přílohy II prováděcího nařízení (EU) 2025/2547;

c)	zda veškeré údaje o emisích, vstupní údaje, výstupní údaje a energetické toky správně přiřazeny k výrobním postupům v souladu s hranicemi systému definovanými podle jednotlivých souhrnných kategorií zboží v souladu s přílohou I prováděcího nařízení (EU) 2025/2547;

d)	zda jsou úrovně činnosti u výrobních procesů založeny na správném uplatňování definic souhrnných kategorií zboží uvedených v tabulce 1 oddílu 2 přílohy I prováděcího nařízení (EU) 2025/2547;

e)	zda byla spotřeba energie správně přiřazena každému výrobnímu procesu;

f)	u prekurzorů použitých, ale nikoli vyrobených v zařízení, zda ověřovatel po ověření označil skutečné emise za uspokojivé;

g)	pokud provozovatel použil skutečnou dobu výroby prekurzoru k určení vykazovaného období, během něhož byl prekurzor vyroben, zda jsou důkazy dokládající skutečnou dobu výroby dostatečné;

h)	zda jakékoli standardní faktory použité v souladu s prováděcím nařízením (EU) 2025/2547 jsou použity pro zemi původu, pro kterou je standardní faktor definován;

i)

pokud je v zařízení vyráběno zboží, které není uvedeno v příloze II nařízení (EU) 2023/956, zda provozovatel nepoužil jiný emisní faktor pro elektřinu, než je standardní hodnota uvedená v příloze V prováděcího nařízení (EU) 2025/2547, a pokud ano, zda jsou splněna kritéria stanovená v bodě 5 přílohy IV nařízení (EU) 2023/956;

j)	pokud provozovatel použil jiný emisní faktor pro elektřinu dovezenou na celní území Unie, než je standardní hodnota, zda jsou splněny podmínky stanovené v bodě 6 přílohy IV nařízení (EU) 2023/956;

k)	pokud se biopaliva, biokapaliny nebo paliva z biomasy používají pro energetické účely, důkazy provozovatele prokazující soulad s kritérii udržitelnosti a úspor skleníkových plynů stanovenými v čl. 29 odst. 2 až 7 a 10 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 (2);

l)	přemístěný CO2 a N2O, geologické zachycování a ukládání uhlíku a trvalé zachycování a využívání uhlíku v souladu s bodem B.8 přílohy II prováděcího nařízení (EU) 2025/2547.

2.11   Závislost na jiných auditech

2.11.1   Prekurzory použité, ale nevyráběné v zařízení

Pro účely kontroly správného uplatňování metodiky monitorování podle oddílu 2.10 písm. f) ověřovatel potvrdí, že zpráva o ověření zařízení vyrábějícího prekurzor splňuje všechny tyto podmínky:

a)	v době vydání ověřovací zprávy byl subjekt provádějící ověřovací činnosti ověřovatelem s platným osvědčením o akreditaci obsahujícím rozsah akreditace požadované k provedení ověření;

b)	ověřovací posudek obsažený v ověřovací zprávě uvádí, že výkaz emisí provozovatele je po ověření označen za uspokojivý;

c)

ověřovací zpráva se vztahuje na vykazované období, během něhož byl prekurzor vyroben, které se stanoví takto: 1) Standardním vykazovaným obdobím prekurzoru je rok výroby složeného zboží. 2) Pokud však ověřovatel zjistí, že existují dostatečné důkazy pro určení skutečné doby výroby, je vykazovaným obdobím období, během něhož byl prekurzor vyroben.

2.11.2   Použití skutečných hodnot u zboží, které není uvedeno v příloze II nařízení (EU) 2023/956, vyrobeného v zařízení

Pro účely kontroly správného uplatňování a provádění metodiky monitorování podle oddílu 2.10 písm. h) ověřovatel potvrdí, že ověřovací zpráva týkající se zařízení vyrábějícího elektřinu splňuje všechny tyto podmínky:

a)	v době vydání ověřovací zprávy byl subjekt provádějící ověřovací činnosti ověřovatelem s platným osvědčením o akreditaci obsahujícím rozsah akreditace požadované k provedení ověření;

b)	ověřovací posudek obsažený v ověřovací zprávě uvádí, že výkaz emisí provozovatele je po ověření označen za uspokojivý;

c)	ověřovací zpráva se týká vykazovaného období, během něhož byla elektřina vyrobena.

2.12   Odběr vzorků

Při kontrole shody kontrolních činností a postupů uvedených v oddíle 2.7 druhém odstavci písm. b) a c) nebo při provádění kontrol podle oddílů 2.8 a 2.9 může ověřovatel použít metody odběru vzorků specifické pro určité zařízení za předpokladu, že na základě analýzy rizik je odběr vzorků opodstatněný.

Pokud ověřovatel v průběhu odběru vzorků zjistí neshodu nebo nepřesnost, vyžádá si od provozovatele vysvětlení hlavních příčin této neshody nebo nepřesnosti, aby mohl posoudit jejich dopad na vykazované údaje. Na základě výsledku tohoto posouzení ověřovatel určí, zda je nutné provést další ověřovací činnosti, zda je třeba zvětšit velikost vzorku a jakou část základního souboru údajů musí provozovatel opravit.

Ověřovatel zanese výsledek kontrol podle oddílů 2.7 až 2.10 včetně podrobností dalších vzorků do interní dokumentace o ověření.

2.13   Fyzické prohlídky na místě

V souladu s přílohou VI bodem 1 písm. c) nařízení (EU) 2023/956 provede ověřovatel v jednom nebo více vhodných termínech během procesu ověřování fyzickou prohlídku na místě v zařízení, kde se vyrábí zboží uvedené ve výkazu emisí provozovatele, s cílem posoudit provoz měřicích zařízení a systémů monitorování, provést dotazování, vykonat činnosti požadované tímto oddílem 2 a shromáždit dostatečné informace a důkazy, které mu umožní dospět k závěru, zda výkaz provozovatele neobsahuje závažné nepřesnosti.

Ověřovatel na základě analýzy rizik rozhodne, zda jsou nutné prohlídky dalších míst, a to včetně případů, kdy jsou prováděny příslušné části činností týkajících se toku dat a kontrolních činností v jiných místech, např. v sídle společnosti a jiných pracovištích mimo místo.

Ověřovatel zajistí, aby provozovatel ověřovateli poskytl přístup na svá pracoviště.

Ověřovatel rovněž použije fyzickou prohlídku na místě k posouzení hranic zařízení a jeho výrobních procesů, jakož i úplnosti zdrojových toků, zdrojů emisí a technických propojení.

2.14   Řešení nepřesností, neshod a nesouladu

2.14.1   Identifikace a řešení nepřesností, neshod a nesouladu

Pokud ověřovatel během ověřování zjistí nepřesnosti, neshody nebo nesoulad s prováděcím nařízením (EU) 2025/2547 nebo prováděcím nařízením Komise (EU) 2025/2620, neprodleně o tom informuje provozovatele a požádá jej, aby zjištěné nepřesnosti, neshody nebo nesoulad opravil.

Ověřovatel zdokumentuje a označí v interní dokumentaci o ověření podle oddílu 2.5 všechny nepřesnosti, neshody nebo nesoulad, které provozovatel během ověřování opravil.

2.14.2   Neopravené nepřesnosti, neshody a nesoulad

Pokud provozovatel nepřesnosti nebo neshody uvedené v prvním odstavci neopraví, ověřovatel před vydáním ověřovací zprávy podle oddílu 2.17 požádá provozovatele, aby vysvětlil hlavní příčiny nepřesností nebo neshod, jakož i důvody neprovedení požadovaných náprav.

Ověřovatel určí, zda mají neopravené nepřesnosti samy o sobě nebo ve spojení s jinými nepřesnostmi dopad na celkové specifické obsažené emise nebo celkovou specifickou úpravu přidělování bezplatných povolenek vykázanou pro každé zboží. Při posuzování závažnosti nepřesností vezme ověřovatel v úvahu jejich rozsah a povahu a konkrétní okolnosti jejich vzniku.

Ověřovatel posoudí, zda mají neopravené neshody samy o sobě nebo ve spojení s jinými neshodami vliv na vykázané údaje a zda to vede k závažné nepřesnosti.

Pokud provozovatel neopraví nesoulad s prováděcím nařízením (EU) 2025/2547 nebo prováděcím nařízením (EU) 2025/2620 v souladu s prvním odstavcem předtím, než ověřovatel vydá ověřovací zprávu, ověřovatel posoudí, zda má neopravený nesoulad dopad na vykázané údaje a zda to vede k závažné nepřesnosti.

2.15   Nezávislý přezkum

2.15.1   Přezkum interní dokumentace o ověření a ověřovací zprávy

Před vydáním ověřovací zprávy předloží ověřovatel interní dokumentaci o ověření a ověřovací zprávu osobě provádějící nezávislý přezkum, která není součástí ověřovacího týmu.

Osoba provádějící nezávislý přezkum nesmí provádět žádné ověřovací činnosti, které jsou předmětem jejího přezkumu.

Rozsah nezávislého přezkumu zahrnuje celkový ověřovací postup popsaný v tomto oddíle 2 a zaznamenaný v interní dokumentaci o ověření.

Osoba provádějící nezávislý přezkum provede přezkum tak, aby zajistila, že je ověřovací postup proveden v souladu s tímto nařízením a prováděcím nařízením (EU) 2025/2546, že byly řádně provedeny postupy pro ověřovací činnosti uvedené v oddíle 1.5.1 a že byla uplatněna řádná odborná péče a úsudek.

Osoba provádějící nezávislý přezkum dále posoudí, zda shromážděné důkazy dostačují k tomu, aby umožnily ověřovateli vydat ověřovací zprávu s přiměřeným ujištěním.

Pokud nastanou okolnosti, které by po přezkumu mohly vést ke změnám v ověřovací zprávě, osoba provádějící nezávislý přezkum přezkoumá i tyto změny a jejich důkazy.

2.15.2   Ověření ověřovací zprávy

Ověřovací zpráva se ověří na základě závěrů osoby provádějící nezávislý přezkum a důkazů v interní dokumentaci o ověření. Osoba, která ověřovací zprávu ověřuje, je k tomu ověřovatelem řádně oprávněna.

2.16   Interní dokumentace o ověření

2.16.1   Sestavování interní dokumentace o ověření

Ověřovatel připraví a vypracuje interní dokumentaci o ověření obsahující alespoň:

a)	výsledky provedených ověřovacích činností;

b)	informace obdržené od provozovatele podle oddílu 2.3;

c)	strategickou analýzu, analýzu rizik a plán ověřování;

d)	jakékoli odůvodnění, že nedošlo k fyzické prohlídce na místě v souladu s prováděcím nařízením Komise (EU) 2025/2546;

e)	dostatek informací podporujících ověřovací posudek včetně zdůvodnění úsudků o tom, zda byly nedostatky závažné.

Návrh interní dokumentace o ověření uvedené v prvním odstavci je vypracován tak, aby osoba provádějící nezávislý přezkum podle oddílu 2.15.1 a vnitrostátní akreditační orgán mohly posoudit, zda bylo ověření provedeno v souladu s tímto nařízením.

Poté, co byla ověřovací zpráva ověřena v souladu s oddílem 2.15.2, zahrne ověřovatel výsledky nezávislého přezkumu do interní dokumentace o ověření.

Ověřovatel uchovává interní dokumentaci o ověření po dobu nezbytnou k tomu, aby bylo možné přezkoumat prohlášení CBAM, která byla předložena.

2.16.2   Přístup k interní dokumentaci o ověření

Pokud je provozovatel zaregistován v rejstříku CBAM podle článku 10 nařízení (EU) 2023/956, poskytne ověřovatel na požádání a pro účely přezkumu zpráv o ověření podle čl. 19 odst. 2 nařízení (EU) 2023/956 Komisi a příslušným orgánům přístup k interní dokumentaci o ověření a dalším relevantním informacím, aby se usnadnilo hodnocení ověření. Ověřovatel poskytne přístup k této dokumentaci prostřednictvím rejstříku CBAM, není-li požadováno jinak, do 30 kalendářních dnů od podání žádosti.

2.17   Ověřovací zpráva

2.17.1   Odvětvový rozsah akreditace

Ověřovatel vydá ověřovací zprávu týkající se výkazu emisí provozovatele pouze pro skupinu činností uvedenou v příloze I, pro kterou je ověřovatel akreditován.

2.17.2   Ověřovací posudky

Na základě shromážděných informací vydá ověřovatel provozovateli ověřovací zprávu ke každému výkazu emisí provozovatele, který byl ověřován. Ověřovací zpráva musí obsahovat jeden z těchto ověřovacích posudků:

a)	výkaz je po ověření označen za uspokojivý;

b)	výkaz je po ověření označen za neuspokojivý; tento posudek bude uveden, pokud výkaz emisí provozovatele obsahuje závažné nepřesnosti nebo neshody, které nebyly před vydáním ověřovací zprávy opraveny;

c)

výkaz je po ověření označen za neuspokojivý; tento posudek bude uveden, pokud neshody samy o sobě nebo ve spojení s jinými neshodami jsou příčinou nedostatečné srozumitelnosti a brání ověřovateli v tom, aby s přiměřeným ujištěním prohlásil, že výkaz emisí provozovatele neobsahuje závažné nepřesnosti;

d)	výkaz je po ověření označen za neuspokojivý; tento posudek bude uveden, pokud rozsah ověření je příliš omezený podle oddílu 2.17 a ověřovatel nemohl získat dostatečné důkazy pro vydání ověřovacího posudku s přiměřeným ujištěním, že výkaz neobsahuje závažné nepřesnosti.

Pro účely prvního odstavce písm. a) lze výkaz emisí provozovatele po ověření označit za uspokojivý pouze tehdy, pokud výkaz provozovatele neobsahuje závažné nepřesnosti.

2.17.3   Vydání ověřovací zprávy

Od 1. ledna 2027 ověřovatel vydá ověřovací zprávu v rejstříku CBAM.

Pokud je provozovatel zaregistrován v rejstříku CBAM podle článku 10 nařízení (EU) 2023/956, předá se ověřovací zpráva provozovateli prostřednictvím rejstříku CBAM.

Pokud provozovatel není v rejstříku CBAM zaregistrován, ověřovatel vyexportuje a předá ověřovací zprávu v původním standardním softwarovém formátu provozovateli jiným způsobem. Ověřovatel rovněž poskytne provozovateli kopii ověřovací zprávy ve standardizovaném elektronickém formátu obecně uznávaném pro digitální dokumenty, a to pouze pro informační účely.

Ověřovatel ověřovací zprávu nevydá, pokud již existuje ověřovací zpráva vztahující se na stejné vykazované období pro totéž zařízení.

Na žádost provozovatele může ověřovatel vydat revidované znění ověřovací zprávy, kterou ověřovatel vydal.

Ověřovatel vypracuje ověřovací zprávu v angličtině.

2.18   Omezení rozsahu

Ověřovatel může dospět k závěru, že rozsah ověřování uvedený v oddíle 2.17.2 prvním odstavci písm. d) je příliš omezený, a to v následujících situacích:

a)	chybějí údaje, které ověřovateli znemožňují získat důkaz nutný ke snížení ověřovacího rizika na úroveň požadovanou pro dosažení přiměřené úrovně ujištění;

b)	plán pro monitorování nemá dostatečný záběr nebo není dostatečně srozumitelný pro stanovení závěru ověření;

c)	provozovatel neposkytl dostatečné informace, které ověřovateli umožňují provést ověření.

2.19   Řešení nevyřízených nezávažných neshod

Ověřovatel posoudí, zda provozovatel v příslušných případech opravil neshody uvedené v ověřovací zprávě týkající se předchozího vykazovaného období.

Ověřovatel v ověřovací zprávě uvede, zda provozovatel tyto neshody opravil.

Pokud provozovatel tyto neshody neopraví, ověřovatel zváží, zda toto opomenutí zvýší nebo může zvýšit riziko vzniku nepřesností.

Ověřovatel zaznamená v interní dokumentaci o ověření podle oddílu 2.16.2 podrobnosti o tom, kdy a jak provozovatel zjištěné neshody během ověřování vyřešil.

2.20   Zlepšení procesu monitorování a vykazování

Pokud ověřovatel zjistí oblasti, ve kterých lze zlepšit výkonnost provozovatele, zahrne do ověřovací zprávy doporučení ke zlepšení těchto bodů:

a)	posouzení rizik vypracované provozovatelem;

b)	vývoj, dokumentace, zavedení a aktualizace činností týkajících se toku dat a kontrolních činností, jakož i hodnocení kontrolního systému;

c)	vývoj, dokumentace, zavedení a aktualizace procesů;

d)	monitorování a vykazování emisí včetně měření a dosažení nižší nejistoty, snižování rizik a zvyšování účinnosti v oblasti monitorování a vykazování.

Při sdělování doporučení ke zlepšení provozovateli zůstává ověřovatel vůči provozovateli nestranný. Nesmí ohrozit svou nestrannost udílením rad nebo vypracováváním částí postupu monitorování a vykazování podle prováděcího nařízení (EU) 2025/2547.

Při provádění ověření v roce následujícím po roce, v němž byla v ověřovací zprávě učiněna doporučení ke zlepšení, ověřovatel zkontroluje, zda a jak provozovatel tato doporučení provedl.

Pokud provozovatel uvedená doporučení neprovedl nebo je neprovedl správně, ověřovatel posoudí, jaký to má vliv na riziko vzniku nepřesností a neshod.

---

(1)  Podle přílohy II prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2020/1835 ze dne 3. prosince 2020 o harmonizovaných normách pro akreditaci a posuzování shody (Úř. věst. L 408, 4.12.2020, s. 6, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec_impl/2020/1835/oj).

(2)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2018/2001/oj).