Prováděcí nařízení Komise (EU) 2025/2386 ze dne 27. listopadu 2025, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz žehlicích prken pocházejících z Čínské lidové republiky po přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036

(1)

Nařízením Rady (ES) č. 452/2007 (2) uložila Rada antidumpingové clo z dovozů žehlicích prken pocházejících z Čínské lidové republiky a Ukrajiny (dále jen „původní opatření“).

(2)

Prováděcím nařízením (EU) č. 1243/2010 (3) uložila Rada konečné antidumpingové clo z dovozů žehlicích prken vyráběných společností Since Hardware (Guangzhou) Co, čínským vyvážejícím výrobcem žehlicích prken. Na šetření, která vedla k uložení původních opatření, se bude dále odkazovat jako na „původní šetření“.

(3)

Prováděcím nařízením (EU) č. 77/2010 (4) Rada změnila konečná antidumpingová opatření uložená na dovoz žehlicích prken pocházejících z Čínské lidové republiky na základě přezkumu pro nového vývozce podle čl. 11 odst. 4 základního nařízení.

(4)

Prováděcím nařízením (EU) č. 270/2010 (5) Rada změnila opatření na základě prozatímního přezkumu podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení.

(5)

Prováděcím nařízením (EU) č. 805/2010 (6) Rada opětovně uložila konečné antidumpingové clo na dovoz žehlicích prken vyráběných společností Foshan Shunde Yongjian Housewares and Hardware Co. Ltd., Foshan, čínským vyvážejícím výrobcem žehlicích prken, a tím provedla rozsudek Soudního dvora ve věci C-141/08 P (7).

(6)

Prováděcím nařízením (EU) č. 987/2012 (8) Rada opětovně uložila konečné antidumpingové clo na dovoz žehlicích prken pocházejících z Čínské lidové republiky, vyráběných společností Zhejiang Harmonic Hardware Products Co. Ltd, a tím provedla rozsudek Tribunálu ve věci T-274/07 (9).

(7)

Prováděcím nařízením (EU) č. 695/2013 (10) Rada prodloužila opatření týkající se dovozu žehlicích prken pocházejících z Čínské lidové republiky o dalších pět let a na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení a prozatímního přezkumu podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení zrušila opatření na dovoz žehlicích prken pocházejících z Ukrajiny.

(8)

Prováděcím nařízením (EU) 2019/1662 (11) Komise opětovně uložila konečná antidumpingová opatření uložená na dovoz žehlicích prken pocházejících z Čínské lidové republiky na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení (dále jen „předchozí přezkum před pozbytím platnosti“).

(9)

Sazby v současné době platných antidumpingových cel činí 18,1 % až 39,6 % na dovoz od vyvážejících výrobců zařazených do vzorku a 42,3 % pro všechny ostatní společnosti v Čínské lidové republice.

(10)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti opatření (12) obdržela Evropská komise (dále jen „Komise“) žádost o přezkum podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(11)

Žádost o přezkum podalo dne 29. června 2024 pět výrobců v Unii (společnosti Afer FUTE - Fábrica de Utilidades de Tubo S.A., Brabantia Latvia SIA, Colombo New Scal SpA, Rörets Polska Sp. z o.o. a Sonecol Indústria Metalurgica de Utilidades Domésticas S.A.) (dále jen „žadatelé“) jménem výrobního odvětví Unie, které se zabývá výrobou žehlicích prken, ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení (dále jen „žádost“). Žádost je odůvodněna tím, že pokud by opatření pozbyla platnosti, vedlo by to pravděpodobně k přetrvání dumpingu a obnovení újmy působené výrobnímu odvětví Unie.

(12)

Komise poté, co po konzultaci s výborem zřízeným podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení stanovila, že existují dostatečné důkazy pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti, dne 1. října 2024 zahájila přezkum před pozbytím platnosti týkající se dovozu žehlicích prken pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „dotčená země“, „Čína“ nebo „ČLR“) do Unie na základě čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Oznámení o zahájení zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (13) (dále jen „oznámení o zahájení“).

(13)

Šetření týkající se přetrvání nebo obnovení dumpingu se týkalo období od 1. července 2023 do 30. června 2024 (dále jen „období přezkumného šetření“). Zkoumání trendů, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení újmy, se týkalo období od 1. ledna 2020 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(14)

V oznámení o zahájení byly zúčastněné strany vyzvány, aby se obrátily na Komisi a zúčastnily se šetření. Kromě toho Komise o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti výslovně informovala žadatele, ostatní výrobce v Unii, všechny známé výrobce v Čínské lidové republice, dovozce, uživatele, obchodníky, jakož i sdružení, o nichž je známo, že se jich zahájení řízení před pozbytím platnosti týká, a vyzvala je k účasti.

(15)

Zúčastněné strany měly možnost se k zahájení přezkumu před pozbytím platnosti vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(16)

V oznámení o zahájení Komise uvedla, že může v souladu s článkem 17 základního nařízení vybrat vzorek zúčastněných stran.

(17)

V oznámení o zahájení Komise uvedla, že vybrala předběžný vzorek výrobců v Unii. Vzorek vybrala Komise na základě reprezentativnosti z hlediska objemu výroby a prodeje obdobného výrobku. Tento vzorek sestával ze tří výrobců v Unii, kteří představují více než 55 % odhadovaného celkového objemu výroby a prodeje v Unii a mají dobré zeměpisné rozložení. V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily. Žádná ze zúčastněných stran neměla připomínky, a Komise proto potvrdila, že výrobci v Unii předběžně zařazení do vzorku byli nakonec vybráni do konečného vzorku. Vzorek je pro výrobní odvětví Unie reprezentativní.

(18)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení.

(19)

Žádný z dovozců, kteří nejsou ve spojení, požadované informace neposkytl, ani nesouhlasil se zařazením do vzorku. Vzhledem k nedostatečné spolupráci Komise rozhodla, že výběr vzorků není nutný.

(20)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny známé výrobce v ČLR, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení. Komise mimoto požádala orgány země vývozu a sdružení výrobců, aby identifikovaly a/nebo oslovily případné další výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření.

(21)

Požadované informace neposkytl a se zařazením do vzorku nesouhlasil žádný z vyvážejících výrobců v dotčené zemi. Vzhledem k nedostatečné spolupráci Komise rozhodla, že výběr vzorků není nutný.

(22)

Zúčastněné strany měly možnost se k zahájení přezkumu před pozbytím platnosti vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(23)

Komise zaslala vládě Čínské lidové republiky (dále jen „čínská vláda“) dotazník týkající se existence podstatných zkreslení v ČLR ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení.

(24)

Komise zaslala dotazníky výrobcům v Unii zařazeným do vzorku, dovozcům, kteří nejsou ve spojení, a uživatelům. Stejné dotazníky byly v den zahájení přezkumu zpřístupněny rovněž na internetu (14).

(25)

Vyplněné dotazníky zaslali pouze tři výrobci v Unii zařazení do vzorku.

(26)

Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné ke stanovení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu a újmy a ke stanovení zájmu Unie. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto společností:

Výrobci v Unii:

(27)

Dne 19. září 2025 Komise zveřejnila základní skutečnosti a úvahy, na jejichž základě hodlá zachovat platná antidumpingová cla. Všem stranám byla poskytnuta lhůta, během níž se mohly ke zveřejněným informacím vyjádřit.

(28)

Nebyly obdrženy žádné připomínky zpochybňující zjištění Komise.

(29)

Výrobek, který je předmětem tohoto přezkumu před pozbytím platnosti, je stejný jako v původních šetřeních a předchozím přezkumu před pozbytím platnosti, konkrétně žehlicí prkna, též opěrná či samostatně stojící, s vyvíječem páry či bez něj a/nebo s vyhřívanou a odsávanou deskou, včetně rukávníků, a jejich základní součásti, tj. podpěry, desky a rampy na žehličku (dále jen „výrobek, který je předmětem přezkumu“).

(30)

Dotčeným výrobkem v tomto šetření je výrobek, který je předmětem přezkumu, pocházející z ČLR, v současnosti kódů ex 3924 90 00 , ex 4421 99 99 , ex 7323 93 00 , ex 7323 99 00 , ex 8516 79 70 a ex 8516 90 00 (kódy TARIC 3924 90 00 10, 4421 99 99 10, 7323 93 00 10, 7323 99 00 10, 8516 79 70 10 a 8516 90 00 51).

(31)

Jak bylo zjištěno v původních šetřeních, jakož i v předchozím přezkumu před pozbytím platnosti, tento přezkum před pozbytím platnosti potvrdil, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální a technické vlastnosti, jakož i stejná základní použití:

(32)

Tyto výrobky se proto považují za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(33)

Během období přezkumného šetření dovoz žehlicích prken z Číny pokračoval. Podle údajů oznámených Komisi členskými státy v souladu s čl. 14 odst. 6 základního nařízení (dále jen „databáze podle čl. 14 odst. 6“) představoval dovoz žehlicích prken z ČLR v období přezkumného šetření podíl na trhu Unie asi 6 % ve srovnání s podílem na trhu ve výši 11 % během původního šetření (15). V absolutních číslech byl objem dovozu v období přezkumného šetření významný a během posuzovaného období vykazoval rostoucí trend.

(34)

Jak je uvedeno v 21. bodě odůvodnění, žádný vývozce/výrobce v ČLR při šetření nespolupracoval. Dne 16. prosince 2024 proto Komise oznámila orgánům ČLR, že vzhledem k nedostatečné spolupráci může Komise použít článek 18 základního nařízení a založit svá zjištění o přetrvání nebo obnovení dumpingu a újmy týkající se vývozců/výrobců v ČLR na dostupných údajích. Komise ohledně použití článku 18 základního nařízení neobdržela od čínské vlády žádné připomínky ani tvrzení.

(35)

V důsledku toho byla v souladu s článkem 18 základního nařízení zjištění týkající se pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu a újmy založena na dostupných údajích, zejména na informacích uvedených v žádosti a statistikách vycházejících z databáze podle čl. 14 odst. 6. Komise také použila další zdroje veřejně dostupných informací, jako jsou databáze Světové banky, Global Trade Atlas (dále jen „GTA“) a Orbis Bureau van Dijk (dále jen „Orbis“) a statistiky Mezinárodní organizace práce (dále jen „MOP“). Komise rovněž vycházela ze zjištění předchozího přezkumu před pozbytím platnosti, jakož i ze zjištění antidumpingových šetření týkajících se téhož výrobku zahájených příslušnými orgány USA a Spojeného království.

(36)

Vzhledem k dostatečným důkazům, které byly k dispozici při zahájení šetření a které naznačují existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, zahájila Komise šetření na základě čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(37)

Aby Komise získala informace, jež považovala za nezbytné pro své šetření v souvislosti s údajnými podstatnými zkresleními, zaslala dotazník čínské vládě. Kromě toho Komise v bodě 5.3.2 oznámení o zahájení vyzvala všechny zúčastněné strany, aby do 37 dnů ode dne zveřejnění oznámení o zahájení v Úředním věstníku Evropské unie oznámily svá stanoviska, předložily informace a poskytly příslušné důkazy v souvislosti s použitím čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Od čínské vlády nebyla obdržena žádná odpověď na dotazník a ve stanovené lhůtě nebylo obdrženo žádné podání týkající se použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Komise následně dne 19. prosince 2024 čínskou vládu informovala, že pro účely určení existence podstatných zkreslení v ČLR použije dostupné údaje ve smyslu článku 18 základního nařízení. Nebyly obdrženy žádné připomínky ani tvrzení týkající se použití článku 18 základního nařízení.

(38)

V bodě 5.3.2 oznámení o zahájení Komise rovněž uvedla, že s ohledem na dostupné důkazy pro účely určení běžné hodnoty na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot předběžně vybrala Turecko jako vhodnou reprezentativní zemi podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. Komise dále uvedla, že přezkoumá další možné vhodné země v souladu s kritérii stanovenými v čl. 2 odst. 6a první odrážce základního nařízení.

(39)

Dne 19. května 2025 informovala Komise poznámkou zúčastněné strany o relevantních zdrojích, které zamýšlela použít pro zjištění běžné hodnoty. V této poznámce Komise poskytla seznam všech výrobních činitelů, jako jsou suroviny, pracovní síla a energie, které se používají při výrobě žehlicích prken (dále jen „poznámka o výrobních činitelích“). Kromě toho Komise na základě kritérií pro výběr nezkreslených cen nebo referenčních hodnot a žádosti určila jako vhodnou reprezentativní zemi Turecko. K poznámce o výrobních činitelích Komise neobdržela žádné připomínky.

(40)

V čl. 2 odst. 1 základního nařízení je uvedeno, že „běžná hodnota se obvykle zakládá na cenách, které jsou zaplaceny nebo mají být zaplaceny nezávislým odběratelem v zemi vývozu v běžném obchodním styku“.

(41)

Avšak čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení stanoví, že „pokud se […] zjistí, že není vhodné použít domácí ceny a náklady v zemi vývozu, jelikož v této zemi dochází k podstatným zkreslením ve smyslu písmene b), běžná hodnota se zjistí početně výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty“ a „zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“.

(42)

Jak je dále vysvětleno níže, Komise v tomto šetření došla k závěru, že na základě dostupných důkazů a vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády a vyvážejících výrobců je použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení vhodné.

(43)

Komise přezkoumala důkazy obsažené ve spisu, aby rozhodla, zda v ČLR existují podstatná zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, takže použití domácích cen a nákladů v této zemi není vhodné. Uvedená analýza zahrnovala následující důkazní prvky týkající se různých kritérií relevantních pro zjištění existence podstatných zkreslení.

(44)

Za prvé, důkazy obsažené v žádosti obsahovaly následující prvky, které poukazovaly na existenci podstatných zkreslení.

(45)

Žadatelé poukázali na to, že na dotčeném trhu působí do značné míry podniky, jež jsou ve vlastnictví čínských orgánů, jsou těmito orgány ovládány nebo jsou pod jejich strategickým dohledem. Žadatelé uvedli, že tento vliv zahrnuje nejen trh s výrobkem, který je předmětem přezkumu, ale také trh s klíčovými surovinami (konkrétně ocelí). Podle žadatelů toho čínská vláda dosahuje prostřednictvím dvou hlavních kanálů, z nichž jeden zahrnuje přepracování podnikové struktury odvětví a druhý výkon kontroly nad vedením a zaměstnanci jednotlivých podniků ve vlastnictví státu (16).

(46)

Žadatelé vzali na vědomí zjištění Komise z předchozího přezkumu před pozbytím platnosti, v nichž se uvádí, že dodavatelé hlavních součástí dotčeného výrobku jsou ve vlastnictví čínského státu. V žádosti žadatelé uvedli nejen to, že výrobci žehlicích prken, jako je Hardware (Guangzhou) Co. Ltd, udržují úzké vazby s Komunistickou stranou Číny (17), ale jak bylo zjištěno v předchozím přezkumu před pozbytím platnosti, rovněž poukázali na vliv Komunistické strany Číny na poskytovatele klíčových součástí výrobku, který je předmětem přezkumu (18).

(47)

Žadatelé rovněž zdůraznili, že přítomnost státu v podnicích umožňuje zasahovat do cen nebo nákladů. Odkázali na zjištění Komise v předchozím přezkumu před pozbytím platnosti a uvedli, že toho je dosaženo přítomností buněk Komunistické strany Číny ve veřejných i soukromých podnicích (19). Ceny a náklady jsou ovlivňovány různými nástroji, jako je umělé zvýšení nebo snížení úrovně dodávek surovin nebo pomocí mechanismu stanovování cen (20).

(48)

Žadatelé rovněž uvedli, že veřejné politiky či opatření pozitivně diskriminují domácí dodavatele či jinak ovlivňují volné působení tržních sil. Žadatelé v tomto ohledu podotkli, že „čínská politika je prokazatelně intervenční“. Žadatelé zejména zmínili politická opatření, jako je strategie „Made in China 2025“, „v níž se stanoví cíl podporovat zpracovatelský průmysl [...] a dotace na úroky z úvěrů jsou označovány za typ finanční podpory, která má být podnikům poskytována“, a dále se v ní uvádí, že „banky a jiní věřitelé mají tyto politiky podporovat poskytováním úvěrů společnostem působícím v těchto odvětvích“ (21).

(49)

Žadatelé uvedli, že odvětví výrobku, který je předmětem přezkumu, je silně ovlivněno politickými opatřeními týkajícími se oceli, která je hlavní surovinou pro výrobu žehlicích prken. V tomto ohledu žadatelé poukázali na „ústřední kontrolu vlády, která brání tomu, aby v ocelářském odvětví převládaly volné tržní síly“ (22).

(50)

Žadatelé navíc zdůraznili neexistenci, diskriminační uplatňování nebo nedostatečné vymáhání práva týkajícího se úpadku, obchodních společností nebo vlastnictví. Žadatelé odkázali na zjištění Komise z předchozího přezkumu před pozbytím platnosti a uvedli, že „odvětví dotčeného výrobku podléhá zkreslením shora dolů v důsledku diskriminačního uplatňování nebo nedostatečného vymáhání práva týkajícího se úpadku a vlastnictví“ (23).

(51)

Žadatelé dále poukázali na zkreslení mzdových nákladů v odvětví výrobku, který je předmětem přezkumu, a jeho surovin v Číně s odkazem na předchozí přezkum před pozbytím platnosti, v němž se zjistilo, že „mzdové náklady jsou v odvětví výroby žehlicích prken a v odvětvích jeho klíčových součástí zkreslené“ (24).

(52)

V neposlední řadě žadatelé uvedli, že přístup k financování je zkreslený ve prospěch výrobců výrobku, který je předmětem přezkumu. Podle žadatelů se konkrétně „fungování finančního systému vyznačuje přítomností státu, a to jak na straně výpůjček, tak úvěrů, jakož i neexistencí běžných tržních mechanismů, jako jsou účinné a transparentní postupy při úpadku a odchodu z trhu“ (25).

(53)

Za druhé, v nedávných šetřeních týkajících se odvětví výrobku, který je předmětem přezkumu, nebo ocelářského odvětví (ocel je hlavní surovinou používanou k výrobě žehlicích prken) v ČLR (26) Komise zjistila, že existují podstatná zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Při těchto šetřeních Komise zjistila, že v ČLR dochází k významným zásahům státu, což vede k narušení účinné alokace zdrojů v souladu s tržními zásadami (27). Komise zejména dospěla k závěru, že v odvětví oceli nejenže přetrvává značná míra vlastnictví ze strany čínské vlády ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) první odrážky základního nařízení (28), ale že čínská vláda může rovněž ovlivňovat ceny a náklady prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) druhé odrážky základního nařízení (29). Komise dále zjistila, že přítomnost státu a jeho zásahy na finančních trzích, jakož i při dodávkách surovin a vstupů mají na trh další rušivý vliv. Systém plánování v ČLR skutečně celkově vede k tomu, že zdroje jsou směrovány do odvětví označených čínskou vládou za strategická nebo jinak politicky významná, místo aby byly rozdělovány v souladu s tržními silami (30). Kromě toho Komise dospěla k závěru, že čínské právní předpisy upravující úpadek a vlastnictví řádně nefungují ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) čtvrté odrážky základního nařízení, následkem čehož vznikají zkreslení, zejména když jsou v ČLR drženy při životě insolventní firmy a když se přidělují práva k užívání pozemků (31). Ve stejném duchu zjistila Komise zkreslení mzdových nákladů v odvětví oceli ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) páté odrážky základního nařízení (32), jakož i narušení finančních trhů ve smyslu čl. 2 odst. 6a) písm. b) šesté odrážky základního nařízení, zejména pokud jde o přístup podnikových subjektů ke kapitálu v ČLR (33).

(54)

Za třetí, v posledním přezkumu před pozbytím platnosti týkajícím se výrobku, který je předmětem přezkumu (34), dospěla Komise k závěru, že došlo k podstatnému zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Komisi nejsou známy žádné významné strukturální změny v ČLR obecně a/nebo zejména v příslušném odvětví, které by mohly tento závěr ovlivnit.

(55)

Za čtvrté, další důkazy dostupné ve zprávě vypracované Komisí podle čl. 2 odst. 6a písm. c) základního nařízení poukázaly na existenci podstatných zkreslení i během období přezkumného šetření.

(56)

Za páté, čínská vláda ani vyvážející výrobci neuvedli v rámci stávajícího šetření žádné důkazy nebo argumenty, jež by svědčily o opaku.

(57)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti z dostupných důkazů vyplývá, že ceny výrobku, který je předmětem přezkumu, včetně nákladů na suroviny, energii a pracovní sílu, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, protože jsou ovlivněny významnými zásahy státu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, jak ukazuje skutečný nebo možný dopad jednoho nebo více příslušných prvků v něm uvedených. Na tomto základě dospěla Komise k závěru, že v tomto případě není ke stanovení běžné hodnoty vhodné použít domácí ceny a náklady. Komise proto přikročila k početnímu zjištění běžné hodnoty výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty, tj. v tomto případě na základě odpovídajících výrobních nákladů a nákladů na prodej ve vhodné reprezentativní zemi v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(58)

Volba reprezentativní země byla založena na těchto kritériích podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení:

(59)

Jak je vysvětleno v 39. bodě odůvodnění, Komise zveřejnila poznámku ke spisu týkající se zdrojů pro stanovení běžné hodnoty: poznámku o výrobních činitelích ze dne 19. května 2025, tj. poznámku o výrobních činitelích. V této poznámce byly popsány skutečnosti a důkazy, na nichž se zakládají příslušná kritéria. V poznámce o výrobních činitelích Komise informovala zúčastněné strany o svém záměru považovat v tomto případě za vhodnou reprezentativní zemi Turecko, pokud se potvrdí existence podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(60)

Komise v poznámce o výrobních činitelích určila Turecko jako zemi, kterou Světová banka považuje za zemi s úrovní hospodářského rozvoje obdobnou úrovni ČLR, to znamená, že je Světovou bankou zařazeno na základě hrubého národního důchodu do kategorie zemí s „vyššími středními příjmy“, přičemž je známo, že se tam vyrábí výrobek, který je předmětem přezkumu.

(61)

K zemi uvedené v této poznámce nebyly obdrženy žádné připomínky.

(62)

Komise pečlivě analyzovala všechny relevantní údaje, které byly k dispozici ve spisu, o všech výrobních činitelích v potenciální reprezentativní zemi a poukázala na tyto skutečnosti:

(63)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti Komise prostřednictvím poznámky o výrobních činitelích informovala zúčastněné strany, že má v úmyslu použít Turecko jako vhodnou reprezentativní zemi v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážkou základního nařízení za účelem získání nezkreslených cen nebo referenčních hodnot pro výpočet běžné hodnoty.

(64)

Zúčastněné strany byly vyzvány, aby se vyjádřily ke vhodnosti Turecka jako reprezentativní země.

(65)

Nebyly obdrženy žádné připomínky.

(66)

Poté, co bylo na základě všech výše uvedených prvků stanoveno, že Turecko je jedinou vhodnou reprezentativní zemí, která je k dispozici, nebylo nutné provést posouzení úrovně sociální a environmentální ochrany podle poslední věty čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážky základního nařízení.

(67)

S ohledem na výše uvedenou analýzu splnilo Turecko kritéria stanovená v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení, aby mohlo být považováno za vhodnou reprezentativní zemi.

(68)

V tomto ohledu nebyly obdrženy žádné připomínky od zúčastněných stran.

(69)

V poznámce o výrobních činitelích Komise uvedla výrobní činitele, jako jsou materiály, energie a pracovní síla, které vyvážející výrobci využívají k výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu, a vyzvala zúčastněné strany k předložení připomínek a navržení veřejně dostupných informací o nezkreslených hodnotách u každého z výrobních činitelů uvedených v této poznámce. Nebyly obdrženy žádné připomínky.

(70)

Komise dále uvedla, že za účelem stanovení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení použije ke zjištění nezkreslených nákladů na většinu výrobních činitelů, zejména surovin, databázi GTA. Kromě toho Komise uvedla, že ke stanovení nezkreslených nákladů na pracovní sílu použije údaje poskytnuté úřadem TURKSTAT (38). Pokud jde o energii, předchozí šetření ukázalo, že elektřina a zemní plyn spotřebovaný během procesu výroby žehlicích prken jsou zanedbatelné. Pro účely tohoto šetření budou proto náklady na energii opět považovány za zanedbatelné (39).

(71)

S ohledem na všechny informace obsažené v žádosti byly za účelem stanovení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení určeny tyto výrobní činitele a jejich zdroje:

Tabulka 1

Výrobní činitele u žehlicích prken

(72)

Žehlicí prkno je zpravidla úzký, plochý kus tvrdého materiálu chráněný tepelným krytem a často se sklápěcími podpěrami, na kterém lze žehlit oděvy nebo prádlo. Podle definice výrobku, který je předmětem přezkumného šetření, může rovněž zahrnovat vyvíječ páry, vyhřívanou desku, odsávanou desku, rukávníky a jiné součásti. Primární surovinou používanou u žehlicích prken je kov, zejména ocel (plech, trubky, drát). Další suroviny používané při výrobě žehlicích prken zahrnují nátěr/povrchovou úpravu, plastové díly, pěnu a textilie.

(73)

Struktura nákladů se liší v závislosti na druhu vyráběného prkna, např. vysoce kvalitní prkna obsahují ve srovnání se základními prkny jiné druhy materiálů. Pro stanovení výrobních činitelů používaných při výrobě žehlicích prken vycházela Komise z žádosti o přezkum. Jak je uvedeno výše, žádná ze zúčastněných stran v tomto ohledu nepředložila žádné připomínky.

(74)

Za účelem stanovení nezkreslené ceny surovin dodaných k bráně závodu výrobce v reprezentativní zemi použila Komise jako základ váženou průměrnou cenu dovozu do reprezentativní země vykázanou v databázi GTA, k níž byla připočtena dovozní cla. Dovozní cena v reprezentativní zemi byla stanovena jako vážený průměr jednotkových cen dovozu ze všech třetích zemí s výjimkou ČLR a zemí, které nejsou členy Světové obchodní organizace, uvedených v příloze 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 (41). Komise se rozhodla vyloučit dovoz z ČLR do reprezentativní země, neboť ve 43. až 57. bodě odůvodnění dospěla k závěru, že vzhledem k existenci podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR. Jelikož neexistují žádné důkazy, které by svědčily o tom, že tatáž zkreslení neovlivňují stejnou měrou výrobky určené na vývoz, měla Komise za to, že tatáž zkreslení ovlivňují vývozní ceny. Po vyloučení dovozu z ČLR do reprezentativní země zůstal objem dovozu z jiných třetích zemí reprezentativní.

(75)

K těmto dovozním cenám by běžně měly být připočteny také ceny vnitrostátní dopravy. Avšak s ohledem na zjištění o dumpingu uvedená v 87. až 89. bodě odůvodnění i na povahu tohoto přezkumu před pozbytím platnosti, který je zaměřen na zjištění toho, zda během období přezkumného šetření přetrvával dumping nebo by mohl být obnoven, a nikoli na zjištění jeho přesného rozsahu, Komise rozhodla, že úpravy o vnitrostátní dopravu nejsou nezbytné. Takové úpravy by vedly pouze ke zvýšení běžné hodnoty a následně k vyššímu dumpingovému rozpětí.

(76)

Turecký statistický úřad zveřejňuje podrobné informace o mzdách v různých hospodářských odvětvích v Turecku. Komise použila nejnovější dostupné statistiky za rok 2022 pro průměrné náklady práce v odvětví oceli podle statistické klasifikace ekonomických činností, běžně označované jako NACE, která zahrnuje náklady práce v odvětví výroby oceli, tj. kód NACE C-259 Výroba ostatních kovodělných výrobků (42).

(77)

Podle žádosti o přezkum je energie (elektřina a zemní plyn), která se spotřebovává během procesu výroby žehlicích prken, nevýznamná. To potvrdila zjištění z předchozího přezkumu před pozbytím platnosti, která nebyla v současném šetření zpochybněna. Jelikož šetření neodhalilo žádné informace, které by byly v rozporu s těmito zjištěními, byla přijata, a pro účely tohoto šetření byly proto náklady na energii považovány za zanedbatelné.

(78)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení „početně zjištěná běžná hodnota zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“. Kromě toho je třeba stanovit hodnotu nákladů na výrobní režii, aby byly pokryty náklady, které nejsou zahrnuty ve výše uvedených výrobních činitelích.

(79)

Pro stanovení nezkreslené hodnoty nákladů na výrobní režii a vzhledem k nedostatečné spolupráci vyvážejících výrobců použila Komise dostupné údaje v souladu s článkem 18 základního nařízení. Na základě údajů předložených žadateli proto Komise stanovila poměr nákladů na výrobní režii a celkových výrobních nákladů a nákladů práce. Tento procentní podíl byl poté použit na nezkreslenou hodnotu výrobních nákladů pro získání nezkreslené hodnoty nákladů na výrobní režii v závislosti na vyráběném modelu. Vzhledem k tomu, že nebyly k dispozici žádné veřejně dostupné informace o tureckých výrobcích žehlicích prken, byly prodejní, správní a režijní náklady a zisk stanoveny na základě informací zjištěných v odvětvových statistikách zveřejněných Tureckou centrální bankou, konkrétně na základě nejnovějších dostupných statistik (2023) pro výrobu ostatních kovodělných výrobků C-259.

(80)

Na základě výše uvedeného Komise početně zjistila běžnou hodnotu jednotlivých typů výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. Z důvodu nedostatečné spolupráce čínských výrobců / vyvážejících vývozců nebylo možné zjistit, jaké modely žehlicích prken se v Číně vyrábějí. Komise vycházela z informací, které žadatelé poskytli v žádosti o přezkum, v souladu s článkem 18 základního nařízení. Za tímto účelem žadatelé identifikovali šest modelů žehlicích prken, včetně žehlicích prken nižší i vyšší třídy. Běžná hodnota byla pro tyto modely stanovena podle metodiky vysvětlené v 81. až 83. bodě odůvodnění níže.

(81)

Komise nejprve určila nezkreslené výrobní náklady. Vzhledem k nedostatečné spolupráci vyvážejících výrobců vycházela Komise z informací, které poskytli žadatelé v žádosti o přezkum ohledně použití každého činitele (materiálů a pracovní síly) pro výrobu žehlicích prken.

(82)

Po stanovení nezkreslených výrobních nákladů Komise přičetla náklady na výrobní režii, prodejní, správní a režijní náklady a zisk, jak je uvedeno v 78. bodě odůvodnění. K nezkresleným výrobním nákladům Komise připočetla tyto položky:

(83)

Na tomto základě Komise početně zjistila běžnou hodnotu jednotlivých typů výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(84)

Jelikož žádný čínský vyvážející výrobce nespolupracoval, a Komise proto neměla žádné informace o sortimentu výrobků, a to ani na domácím trhu, ani na vývoz do Unie, stanovila Komise rovněž celostátní běžnou hodnotu zprůměrováním běžných hodnot podle typu výrobku.

(85)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci vyvážejících výrobců z ČLR vycházelo stanovení vývozní ceny pro veškerý dovoz z dostupných údajů. Vývozní cena vycházela z informací z databáze podle čl. 14 odst. 6 a byla upravena na úroveň vyplaceně loď (FOB) odečtením manipulace a námořní přepravy na základě důkazů poskytnutých v žádosti o přezkum (43). Jelikož v databázi podle čl. 14 odst. 6 se objemy dovozu uvádějí v kg, Komise převedla vykázané údaje na kusy (jednotky) za použití přepočítacího klíče, který byl stanoven v předchozím přezkumu před pozbytím platnosti (44) uvedeném v 8. bodě odůvodnění.

(86)

Komise nemá žádné podrobné informace o sortimentu výrobků vzhledem k nedostatečné spolupráci vyvážejících výrobců z ČLR a údaje z databáze podle čl. 14 odst. 6 zahrnují všechna žehlicí prkna bez rozlišení typů. Komise proto rovněž použila vývozní ceny podle typu výrobku z nabídek a odhadů uvedených v žádosti (45), upravené na úroveň FOB na stejném základě jako údaje z databáze podle čl. 14 odst. 6. Žádost neobsahovala žádné důkazy o nákladech na vnitřní dopravu v Číně, a proto použila cenu FOB jako zástupnou hodnotu ceny ze závodu. S ohledem na zjištění o dumpingu uvedená v 87. až 89. bodě odůvodnění i na povahu tohoto šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti, které je zaměřeno spíše na zjištění, zda dumping přetrvával během období přezkumného šetření nebo by mohl být obnoven, než na zjištění jeho přesného rozsahu, Komise rozhodla, že odečtení nákladů na vnitrostátní dopravu je zbytečné, neboť by vedlo pouze ke snížení vývozní ceny, a tedy i k vyššímu dumpingovému rozpětí.

(87)

Komise porovnala celostátní průměrnou početně zjištěnou běžnou hodnotu stanovenou v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení a vývozní cenu na základě ceny ze závodu, jak je stanoveno výše. Na základě toho vážené průměrné dumpingové rozpětí vyjádřené jako procentní podíl ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením činilo více než 10 %.

(88)

Komise rovněž porovnala vývozní ceny na základě žádosti o přezkum s běžnými hodnotami stanovenými pro odpovídající typy výrobku, jak byly stanoveny během tohoto šetření. Na tomto základě jsou dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF na hranice Unie před proclením 37 % až 104 % v závislosti na typu výrobku.

(89)

Proto byl vyvozen závěr, že dumping během období přezkumného šetření přetrvával.

(90)

V návaznosti na zjištění dumpingu během období přezkumného šetření Komise v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení zkoumala, zda existuje pravděpodobnost přetrvání dumpingu, pokud by byla opatření zrušena. Navíc byly analyzovány tyto prvky: výrobní kapacita a volná kapacita v Číně a atraktivita trhu Unie.

(91)

Žádný z čínských vývozců/výrobců neposkytl žádné informace o skutečné výrobní kapacitě v Číně. Nejsou k dispozici ani žádné veřejně dostupné informace týkající se konkrétně žehlicích prken, jako jsou statistiky nebo studie trhu, a zjištění proto musela vycházet z informací uvedených žadateli v žádosti o přezkum a ze zjištění z předchozího přezkumu před pozbytím platnosti jakožto informací dostupných v souladu s článkem 18 základního nařízení.

(92)

Podle informací uvedených v žádosti mají čínští výrobci nadbytečnou výrobní kapacitu (46). Důkazy poskytnuté žadateli v žádosti byly založeny na předchozím přezkumu před pozbytím platnosti a potvrzeny závěry z poslední zprávy US ITC ze srpna 2021 (třetí přezkum uložení antidumpingového cla). Z toho vyplývá, že čínští výrobci jsou schopni dále zvýšit vývoz dotčeného výrobku přesunem výroby mezi stávajícími výrobními linkami v závislosti na poptávce. Údaje o vývozu použité ve zprávě US ITC již ukázaly, že v letech 2015 až 2020 byli čínští výrobci největšími světovými vývozci dalšího kovového nábytku, který zahrnuje žehlicí prkna a další výrobky ve stejné celkové kategorii výrobků. Představovali 46 % až 56 % celosvětového vývozu těchto výrobků (47). Kromě toho podle žadatelů a na základě nejnovější zprávy tato nadměrná kapacita vyplývá z rušivých účinků podpory čínské vlády a z nadměrné kapacity pro hlavní vstup, tj. ocel.

(93)

Na základě zjištění v předchozím přezkumu před pozbytím platnosti, která nebyla v současném šetření zpochybněna, mohou čínští výrobci snadno instalovat dodatečnou výrobní kapacitu, protože výrobní proces je založen především na pracovní síle. Čínští výrobci žehlicích prken navíc vyrábějí i jiné kovové výrobky na výrobních linkách, které by mohly být snadno použity k výrobě žehlicích prken. To čínským výrobcům umožňuje zvýšit výrobu žehlicích prken přesunem výroby mezi stávajícími výrobními linkami v závislosti na poptávce. Takové zvýšení kapacity nevyžaduje žádné významné investice nebo dovednosti, a přechod mezi různými výrobky je proto snadný. Současné šetření neodhalilo žádné informace, které by tato zjištění zpochybnily.

(94)

Na tomto základě byl v předchozím přezkumu před pozbytím platnosti učiněn závěr, že v ČLR jsou k dispozici velké výrobní kapacity, které pokrývají přinejmenším téměř 100 % spotřeby v EU a které lze snadno ještě zvýšit (48). Současné šetření neodhalilo žádné informace, které by tato zjištění zpochybnily.

(95)

Z analýzy čínského vývozu vyplynulo, že navzdory platným antidumpingovým opatřením zůstává trh EU pro čínské výrobce žehlicích prken jedním z nejdůležitějších vývozních trhů.

(96)

To potvrzuje skutečnost, že čínský podíl na trhu během období přezkumného šetření představoval i přes platná antidumpingová opatření stále 6 %. To jasně ukazuje, že EU je pro čínské výrobce žehlicích prken i nadále atraktivním trhem a že by se dovoz z ČLR pravděpodobně zvýšil, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(97)

V srpnu 2021 v rámci třetího přezkumu před skončením platnosti provedeného v USA (49) v návaznosti na první (50) a druhý přezkum před skončením platnosti (51) vyplývající z původního antidumpingového šetření zahájeného v roce 2003 a ukládající antidumpingová cla na žehlicí prkna z ČLR v rozmezí od 9,47 % do 157,68 % oznámilo Ministerstvo obchodu USA prodloužení antidumpingového cla na žehlicí prkna z Číny na dalších pět let.

(98)

Kromě těchto cel se v USA na žehlicí prkna dovážená z Číny od 24. září 2018 vztahovalo další valorické clo ve výši 10 %, které bylo od 10. května 2019 dále zvýšeno na 25 % (52).

(99)

V návaznosti na přezkum změněných okolností uložení antidumpingového cla týkajícího se dovozu žehlicích prken z ČLR, který byl původně zahájen v roce 2022, se Ministerstvo obchodu USA dne 19. dubna 2023 rozhodlo nařízení o uložení těchto cel nezrušit (53).

(100)

Podobně ve Spojeném království úřad Spojeného království pro nápravná opatření v oblasti obchodu rozhodl, že antidumpingová cla EU na žehlicí prkna pocházející z Číny mají být převzata. Antidumpingová cla na čínský dovoz žehlicích prken do EU, tj. ta, která jsou v současné době platná v EU, byla proto převzetím uložena rovněž na čínský dovoz žehlicích prken do Spojeného království (54).

(101)

Tato opatření ve Spojených státech a ve Spojeném království omezují vývozní trhy čínských výrobců a je pravděpodobné, že by zvýšili svůj vývoz do Unie, pokud by antidumpingová opatření pozbyla platnosti.

(102)

S ohledem na svá zjištění o přetrvávání dumpingu během období přezkumného šetření, jak je uvedeno v 87. až 89. bodě odůvodnění, a pravděpodobném vývoji vývozu v případě, že by opatření pozbyla platnosti, jak je vysvětleno v 91. až 101. bodě odůvodnění, dospěla Komise k závěru, že je vysoce pravděpodobné, že pozbytí platnosti antidumpingových opatření na dovoz z ČLR by vedlo k přetrvání dumpingu.

(103)

Obdobný výrobek vyrábělo v Unii v posuzovaném období 11 výrobců. Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(104)

Celková výroba v Unii během období přezkumného šetření byla stanovena na přibližně 3,7 milionu kusů. Komise tento údaj stanovila na základě informací poskytnutých žadatelem, které byly porovnány s ověřenými údaji od společností zařazených do vzorku. Jak je uvedeno v 17. bodě odůvodnění, do vzorku byli vybráni výrobci v Unii představující 55 % celkové výroby obdobného výrobku v Unii.

(105)

Spotřeba v EU byla stanovena na základě objemu dovozu zaznamenaného v databázi podle čl. 14 odst. 6 a objemu prodeje výrobního odvětví Unie v EU předloženého žadatelem. Tyto objemy prodeje byly porovnány s ověřenými informacemi od výrobců v Unii zařazených do vzorku a v případě potřeby aktualizovány. Jelikož v databázi podle čl. 14 odst. 6 se objemy dovozu uvádějí v kg, Komise v případě potřeby převedla vykázané údaje na kusy (jednotky) za použití přepočítacího klíče, který byl stanoven v předchozím přezkumu před pozbytím platnosti (55) uvedeném v 8. bodě odůvodnění.

(106)

Spotřeba v Unii se během posuzovaného období vyvíjela takto:

Tabulka 2

Spotřeba v Unii (v kusech)

(107)

Během posuzovaného období se spotřeba v EU snížila o 12 %. K největšímu poklesu došlo v letech 2020 a 2022. K poklesu od roku 2021 do roku 2023 došlo během období rostoucích cen s cílem pokrýt náhlý nárůst nákladů na vstupní materiál, zejména ocel, po vypuknutí války na Ukrajině (56). Spotřeba se v období přezkumného šetření ve srovnání s celým rokem 2023 opět mírně zvýšila.

(108)

Během posuzovaného období se dovoz z ČLR do Unie a podíl na trhu vyvíjely takto:

Tabulka 3

Objem dovozu (v kusech) a podíl na trhu

(109)

Dovoz se v letech 2020 až 2022 snížil o 45 %, avšak poté se opět zvýšil, včetně v období přezkumného šetření. Celkově se v posuzovaném období dovoz snížil o 35 %. Podíl čínského dovozu na trhu však zůstal relativně stabilní a klesl ze 7 % v roce 2020 na 5 % v roce 2021, ale během období přezkumného šetření opět vzrostl na 6 %. Ačkoli se celkové množství dovozu snížilo, což odráželo rovněž strukturu spotřeby v Unii, jak je popsáno ve 107. bodě odůvodnění, podíl čínského dovozu na trhu zůstal během celého posuzovaného období významný.

(110)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany vyvážejících výrobců chybí informace o typech výrobku dovážených z ČLR. Komise proto zohlednila různé celní kódy TARIC, pod nimiž byl evidován dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, z ČLR, jak je uvedeno v 30. bodě odůvodnění. Na základě toho bylo během posuzovaného období 80 % až 95 % žehlicích prken dovezených z ČLR z oceli (kódy TARIC 7323 93 00 10 a 7323 99 00 10) (57). U nich se objem dovozu s použitím příslušného kódu TARIC pro nerezavějící ocel (7323 93 00 10) během posuzovaného období zvýšil z 19 % celkového objemu dovozu v roce 2020 na 36 % v období přezkumného šetření oproti poklesu celkového objemu dovozu ze 75 % na 59 % u kódu TARIC zahrnujícího ostatní ocel (7323 99 00 10).

(111)

Z důvodu nedostatečné spolupráce čínských vyvážejících výrobců musela být průměrná dovozní cena z ČLR stanovena na základě dostupných údajů v souladu s článkem 18 základního nařízení, tj. na základě informací obsažených v databázi podle čl. 14 odst. 6 a za použití stejného přepočítacího klíče, který byl stanoven ve 105. bodě odůvodnění. Cenové podbízení dovozu ve srovnání s cenami výrobního odvětví Unie bylo stanoveno s ohledem na informace předložené žadateli a výrobci v Unii zařazenými do vzorku.

(112)

Vážená průměrná cena dovozu z ČLR do Unie se v posuzovaném období vyvíjela takto:

Tabulka 4

Dovozní ceny (v EUR/kus)

(113)

Dovozní ceny z ČLR vzrostly během posuzovaného období o 56 %. Objem dovozu vzrostl zejména u typů výrobků vyrobených z nerezavějící oceli kódu HS 7323 93 00 (kód TARIC 7323 93 00 10), což vedlo k vyšším cenám než u typů výrobků dovážených pod číslem 7323 99 00 (kód TARIC 7323 99 00 10). Objem dovozu posledně uvedených výrobků se během posuzovaného období snížil, jak je popsáno ve 110. bodě odůvodnění.

(114)

Za účelem určení cenového podbízení během období přezkumného šetření byly vážené průměrné prodejní ceny účtované výrobci v Unii zařazenými do vzorku odběratelům na trhu EU, kteří nejsou ve spojení, upravené na úroveň ceny ze závodu (tj. bez přepravních nákladů v EU a po odečtu slev a rabatů), porovnány podle jednotlivých typů výrobku s odpovídající váženou průměrnou cenou dovozu stanovenou ve 111. bodě odůvodnění, na základě ceny CIF, a poté při zohlednění cla a antidumpingového cla.

(115)

Porovnání ukázalo, že při procentuálním vyjádření obratu výrobců v Unii zařazených do vzorku v průběhu období přezkumného šetření byl dovoz z ČLR cenově podbízivý oproti cenám výrobního odvětví Unie o 4 %. Nicméně při odečtení platného antidumpingového cla rozpětí cenového podbízení dosahovalo 26 %.

(116)

Dovoz žehlicích prken z jiných třetích zemí než ČLR pocházel převážně z Turecka, Ukrajiny a Indie.

(117)

(Souhrnný) objem dovozu do Unie, jakož i podíl na trhu a cenové trendy dovozu žehlicích prken z jiných třetích zemí se během posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 5

Dovoz ze třetích zemí

(118)

Objem dovozu ze všech třetích zemí, na které se nevztahují opatření, činil v období přezkumného šetření souhrnně přibližně 1,8 milionu kusů, což představuje podíl na trhu ve výši 35 %. Většina tohoto dovozu pocházela z Turecka a Ukrajiny. Během celého posuzovaného období se objem dovozu ze všech třetích zemí, na které se nevztahují opatření, snížil ze 41 % v roce 2020 na 32 % v roce 2023 a poté se v období přezkumného šetření opět mírně zvýšil na 35 %.

(119)

Dovoz z Turecka zůstal během posuzovaného období celkově stabilní a kolísal mezi 0,9 a 1,1 milionu kusů ročně. Celkový dovoz činil 1,1 milionu kusů v roce 2020 a 1,0 milionu během období přezkumného šetření.

(120)

Na rozdíl od toho se dovoz z Ukrajiny v roce 2023 snížil z 1,0 milionu na 0,5 milionu kusů. K největšímu poklesu došlo z 1,0 milionu v roce 2021 na méně než 0,6 milionu kusů v roce 2022, což byla reakce na vypuknutí války na Ukrajině. V období přezkumného šetření se dovoz z Ukrajiny začal opět zvyšovat.

(121)

Dovoz z Indie zůstal během posuzovaného období relativně stabilní (přibližně 0,2 milionu kusů ročně). Objem dovozu z jiných třetích zemí byl nízký, během posuzovaného období klesl z 0,2 milionu kusů na 0,1 milionu kusů.

(122)

Pokud jde o podíl na trhu, v případě Turecka se výše popsané trendy promítly do zvýšení o 1 procentní bod, z 18 % v roce 2020 na 19 % v období přezkumného šetření, a v případě Ukrajiny do snížení ze 17 % v roce 2020 na 12 % v období přezkumného šetření. Podíl Indie na trhu zůstal během posuzovaného období stabilní kolem 3 %. Tržní podíl zbývajících třetích zemí se snížil z 3 % v roce 2020 na 2 % v období přezkumného šetření.

(123)

Průměrná cena dovozu z Turecka se zvýšila z 9 EUR/ks v roce 2020 na 11,6 EUR/ks v období přezkumného šetření. Ve stejném období se průměrná cena dovozu z Ukrajiny mírně zvýšila z 11 EUR/kus na 14 EUR/kus, zatímco průměrná cena dovozu z Indie vzrostla z 8,99 na 19,36 EUR/kus.

(124)

V rámci hodnocení hospodářské situace výrobního odvětví Unie byly vyhodnoceny všechny hospodářské ukazatele, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(125)

Jak je uvedeno v 17. bodě odůvodnění, k posouzení hospodářské situace výrobního odvětví Unie byl proveden výběr vzorku.

(126)

Pro účely zjištění újmy Komise rozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Komise posoudila makroekonomické ukazatele na základě údajů obsažených v dotazníku předloženém žadateli, jakož i na základě údajů obsažených v databázi podle čl. 14 odst. 6. Mikroekonomické ukazatele posuzovala Komise na základě údajů obsažených v odpovědích na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku.

(127)

Makroekonomické ukazatele jsou tyto: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost a produktivita.

(128)

Mikroekonomické ukazatele jsou tyto: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, stav zásob, ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic.

(129)

Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(130)

Celková výroba v Unii zůstala během posuzovaného období stabilní, pouze v roce 2022 se zvýšila o 6 %, což představuje 4,0 milionu kusů, ale v roce 2023 a během období přezkumného šetření, kdy dosáhla podobné úrovně jako v roce 2020, klesla. Vrchol výroby v roce 2022 navazoval na vývoj objemu prodeje, kterým se zabývá následující oddíl. Výrobní kapacita zůstala během celého posuzovaného období nezměněná.

(131)

Objem prodeje a podíl výrobního odvětví Unie na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Objem prodeje a podíl na trhu (kusy)

(132)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie na trhu EU zůstal během posuzovaného období s mírnými výkyvy v podstatě stabilní. Po nárůstu z 3,2 milionu v roce 2021 na 3,4 milionu kusů v roce 2022 se objem prodeje v roce 2023 opět snížil na 3,3 milionu kusů a v období přezkumného šetření dosáhl přibližně stejné úrovně jako v roce 2020 a činil 3,2 milionu kusů. Podíl výrobního odvětví Unie na trhu sledoval trend prodeje – v letech 2022 a 2023 vzrostl, během období přezkumného šetření se opět snížil a celkově se během posuzovaného období zvýšil o 15 %.

(133)

Zatímco objem prodeje zůstal během posuzovaného období přibližně na stejné úrovni, podíl výrobního odvětví EU na trhu vzrostl o 9 procentních bodů na 59 %. To lze vysvětlit celkově mírně klesající spotřebou v Unii, jak je popsáno ve 107. bodě odůvodnění.

(134)

Objem výroby a prodeje výrobního odvětví Unie zůstal stabilní, zatímco spotřeba mírně klesala, což vedlo ke zvýšení podílu výrobního odvětví Unie na trhu. Zaměstnanost ve výrobním odvětví Unie byla v celém posuzovaném období stabilní. Na tomto základě lze vyvodit závěr, že výrobní odvětví Unie si během posuzovaného období na mírně zmenšujícím se trhu zachovalo, ale nezlepšilo svou situaci, pokud jde o výrobu a prodej.

(135)

Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Zaměstnanost a produktivita

(136)

Zaměstnanost, i když mírně kolísala, zůstala během posuzovaného období celkově stabilní. Konkrétně došlo v letech 2020 až 2021 k poklesu zaměstnanosti, po němž v roce 2022 následoval nárůst na nejvyšší úroveň. Následně se počet zaměstnanců opět snížil na stejnou úroveň jako v roce 2020, což odráží rovněž nižší objem výroby a prodeje v roce 2023 a v období přezkumného šetření ve srovnání s rokem 2022.

(137)

Produktivita, měřená jako výstup (v kusech) na zaměstnanou osobu a rok, zůstala s mírnými výkyvy poměrně stabilní. Od roku 2020 se v roce 2022 mírně zvýšila a v období přezkumného šetření se vrátila na úroveň roku 2020.

(138)

Dumping během období přezkumného šetření přetrvával na významné úrovni. Během období přezkumného šetření čínští vyvážející výrobci rovněž pokračovali v podbízení vůči prodejním cenám výrobního odvětví Unie.

(139)

Zároveň navzdory platným antidumpingovým opatřením zůstala úroveň dovozu z Číny významná a v období přezkumného šetření představovala 5 % až 7 % podílu na trhu. Dopad rozsahu skutečného dumpingového rozpětí z Číny na výrobní odvětví Unie proto přetrvával a nelze ho považovat za zanedbatelný.

(140)

Navzdory skutečnosti, že u dovozu z ČLR stále docházelo k dumpingu, však analýza ukazatelů újmy ukazuje, že zavedená opatření měla ochranný účinek a celkově pozitivní dopad na výrobní odvětví Unie.

(141)

Průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku účtované odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Prodejní ceny a výrobní náklady v Unii (v EUR/kus)

(142)

Průměrné ceny se mezi rokem 2020 a obdobím přezkumného šetření zvýšily o 33 %. Tento nárůst je důsledkem prudkého nárůstu výrobních nákladů, zejména u nejdůležitějšího vstupního materiálu, oceli, v důsledku vypuknutí války na Ukrajině (58). Výrobnímu odvětví Unie se podařilo zvýšit ceny, a to i v souvislosti s obecným nárůstem inflace v EU způsobeným narušením dodavatelských řetězců v důsledku vypuknutí války na Ukrajině. Tento trend růstu cen po nárůstu nákladů na vstupní materiály však skončil v průběhu roku 2023. V období přezkumného šetření výrobní odvětví Unie již nezvýšilo cenovou úroveň ani v souvislosti s rostoucím dovozem, jak je uvedeno ve 109. a 118. bodě odůvodnění. Ceny se ve srovnání s rokem 2023 dokonce mírně snížily.

(143)

Průměrné náklady práce výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 10

Průměrné náklady práce na zaměstnance

(144)

Průměrné náklady práce se během posuzovaného období trvale zvyšovaly, celkově přibližně o 30 %. Tento nárůst odráží celkový trend v EU, kdy nominální mzdy rostou, aby bylo možné reagovat na rostoucí životní náklady, včetně nákladů na energii, zejména po vypuknutí války na Ukrajině (59).

(145)

Stav zásob u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 11

Zásoby

(146)

Úroveň zásob vyjádřená jako procento objemu výroby zůstala během posuzovaného období celkově stabilní, přičemž konečný stav zásob se zvýšil ze 3 % v roce 2022 na 4 % v roce 2023.

(147)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 12

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(148)

Komise stanovila ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentuální podíl z obratu tohoto prodeje. Během posuzovaného období ziskovost výrobního odvětví Unie kolísala. Nejprve se mezi lety 2020 a 2021 zvýšila z 3,69 % na 4,61 %, poté se v roce 2022 snížila na 3,27 % a v roce 2023 opět vzrostla na 6,85 %. V období přezkumného šetření ziskovost mírně klesla na 6,52 %. Celkově se ziskovost zvýšila z 3,69 % v roce 2020 na 6,52 % v období přezkumného šetření, což představuje nárůst o 2,83 procentního bodu. Navzdory rostoucímu trendu úroveň zisků nedosáhla cílového zisku, který byl pro toto odvětví v předchozím přezkumu před pozbytím platnosti považován za přiměřený (tj. 7,0 %) (60), s výjimkou roku 2023, kdy se úroveň ziskovosti blížila této prahové hodnotě. Je tomu tak zejména v důsledku nárůstu výrobních nákladů, jak je uvedeno v 142. bodě odůvodnění, který byl v letech 2020 až 2022 výraznější než nárůst prodejních cen ve stejném období. V roce 2023 a v období přezkumného šetření se tento trend obrátil a prodejní ceny rostly rychleji než náklady, což se v těchto letech rovněž odrazilo v ziskovosti, která se ve srovnání s rokem 2022 výrazně zvýšila.

(149)

Čistý peněžní tok z provozní činnosti sledoval stejný trend jako ziskovost. Čistý peněžní tok se mezi lety 2020 a 2022 a zejména mezi lety 2021 a 2022 snižoval. K tomu došlo v období rostoucích prodejních cen, ale také rostoucích výrobních nákladů. Od roku 2023 se čistý peněžní tok zlepšoval a byl také podstatně vyšší než na začátku posuzovaného období.

(150)

Celkově se objem ročních investic mezi lety 2020 a 2022 snížil přibližně o polovinu. Po tomto prudkém poklesu se úroveň investic v roce 2023 a v období přezkumného šetření zotavila, přičemž zůstala na relativně nízké úrovni. Ve srovnání s rokem 2020 tedy došlo ještě k poklesu o 43 %. V předchozím přezkumu před pozbytím platnosti Komise uvedla, že vysokým částkám ročních investic předcházely vysoké míry zisku (61). To je potvrzeno ve stávajícím přezkumu před pozbytím platnosti. Po nízké míře zisku na začátku posuzovaného období došlo k poklesu ročních investic, což vedlo k výraznému omezení investičních činností výrobního odvětví Unie.

(151)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech ve vztahu k čisté účetní hodnotě investic. Mezi lety 2020 a 2022 se procentní podíl zvýšil, přičemž čistá účetní hodnota investic klesla, zatímco zisky zůstaly stabilní. Od roku 2023 byla míra návratnosti investic nejvyšší, přičemž roční částky investic narůstaly. To ukazuje, že výrobní odvětví Unie bylo schopno a ochotno zvýšit investice, jakmile byla ziskovost dostatečně vysoká.

(152)

Hlavní ukazatele újmy, jako je podíl na trhu, prodejní ceny a ziskovost, a další finanční ukazatele, jako jsou investice, vykazovaly pozitivní trend. Žádný z ukazatelů újmy nevykazoval výrazně negativní trendy. Ziskovost však do roku 2022 zůstala výrazně pod cílovým ziskem ve výši 7 % a v roce 2023 a v období přezkumného šetření dosáhla právě této prahové hodnoty.

(153)

Schopnost výrobního odvětví Unie zvýšit své prodejní ceny byla omezená v důsledku nekalé hospodářské soutěže u dovozu z ČLR, který se navzdory platným antidumpingovým opatřením během období přezkumného šetření zvýšil z hlediska objemu za ceny, které se podbízely cenám výrobního odvětví Unie. Výrobní odvětví Unie proto nemohlo dostatečně zvýšit své ceny, aby vyrovnalo zvýšení výrobních nákladů, k němuž během posuzovaného období došlo.

(154)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem lze dospět k závěru, že se situace výrobního odvětví Unie během posuzovaného období nezhoršila a že opatření byla do určité míry účinná, zejména v situaci rostoucích výrobních nákladů, a sloužila jako záchranná síť, která zabránila významnému nárůstu levného dovozu z Číny, což výrobnímu odvětví Unie umožnilo dosáhnout určitého zisku a nestát se ztrátovým.

(155)

Má se tedy za to, že výrobní odvětví Unie neutrpělo během období přezkumného šetření podstatnou újmu. Avšak vzhledem k nárůstu výrobních nákladů během posuzovaného období, nízké úrovni investic a ziskovosti, která, i když rostla, zůstala pod cílovým ziskem, lze mít za to, že výrobní odvětví Unie stále potřebuje čas na konsolidaci svého pozitivního vývoje, a je proto stále ve zranitelné situaci.

(156)

Celkově Komise na základě výše uvedených skutečností dospěla k závěru, že výrobní odvětví Unie neutrpělo během období přezkumného šetření podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(157)

Vzhledem ke zjištěním a závěrům uvedeným ve 152. až 156. bodě odůvodnění Komise v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení posuzovala, zda existuje pravděpodobnost obnovení újmy původně způsobené dumpingovým dovozem z ČLR, pokud by opatření pozbyla platnosti. Za tímto účelem se Komise zabývala těmito prvky: výrobní kapacita a volné kapacity v ČLR, atraktivita trhu EU, cenová politika čínských vyvážejících výrobců a pravděpodobné úrovně cen v EU v případě, že by byla opatření zrušena, a účinek budoucího dovozu na situaci výrobního odvětví Unie.

(158)

Jak je uvedeno v 91. až 94. bodě odůvodnění, na základě informací dostupných v souladu s článkem 18 základního nařízení mají čínští výrobci žehlicích prken značnou volnou kapacitu a jsou schopni další výrobní kapacitu přidat.

(159)

Jak je uvedeno v 95. až 101. bodě odůvodnění, trh Unie zůstal pro čínský dovoz atraktivní, o čemž svědčí skutečnost, že navzdory platným opatřením během období přezkumného šetření stále vstupoval na trh Unie ve značném množství, které představovalo podíl na trhu ve výši 6 %.

(160)

Zatímco se celkové množství dovozu během posuzovaného období snížilo, jak je zmíněno ve 108. bodě odůvodnění, množství dovozu žehlicích prken z nerezavějící oceli, která se prodávají za vyšší ceny než ostatní typy výrobků, se zvýšilo, jak je uvedeno ve 110. a 113. bodě odůvodnění. Očekává se, že tento trend rostoucího dovozu se v případě zrušení opatření urychlí. Právě nerezavějící ocel je oblastí, kde výrobci v ČLR získávají výhodu oproti zahraničním konkurentům díky přetrvávajícím zásahům státu, jak již bylo uvedeno ve zprávě.

(161)

Pokud jde o pravděpodobnou úroveň cen dovozu z ČLR při neexistenci antidumpingových opatření, mělo se za to, že čínský dovoz se vůči výrobnímu odvětví Unie cenově podbízel již během období přezkumného šetření. Rozpětí cenového podbízení bez zohlednění antidumpingových opatření činilo 26 %, což bylo považováno za přiměřený odhad možných budoucích úrovní cen čínského dovozu, pokud by byla opatření zrušena.

(162)

Vzhledem k výše uvedeným úvahám, pokud by opatření pozbyla platnosti, bude výrobní odvětví Unie čelit významnému nárůstu čínského dovozu, jehož ceny budou významně nižší než ceny výrobního odvětví Unie. Pokud by ve snaze zůstat ziskové výrobní odvětví Unie udrželo svou současnou úroveň cen, je pravděpodobné, že by rychle přišlo o objem prodeje a podíl na trhu, a to i v případě rostoucí spotřeby. Snížení objemu prodeje by vedlo k nižší míře využití kapacit a ke zvýšení průměrných výrobních nákladů. To by následně vedlo ke zhoršení finanční situace výrobního odvětví Unie a k poklesu jeho ziskovosti, která již v posuzovaném období byla nižší než cílový zisk.

(163)

Jinak, pokud by se výrobní odvětví Unie pokusilo vyrovnat nižší ceny dovozu ve snaze udržet si objem prodeje a podíl na trhu, mělo by to okamžitý negativní dopad na jeho úroveň ziskovosti, která je v současné době stále ještě úrovní cílového zisku. Mělo by to rovněž negativní dopad na investice, které se v každém případě během posuzovaného období plně nezotavily, a rovněž na finanční ukazatele výrobního odvětví Unie. Tato situace by měla vážný dopad na kapacitu výrobního odvětví Unie pro jeho další rozvoj. V konečném důsledku by to vedlo ke snížení objemu prodeje a podílu na trhu a ke ztrátě pracovních míst na trhu Unie.

(164)

Na tomto základě byl učiněn závěr, že neexistence opatření by pravděpodobně vedla ke značnému navýšení dumpingového dovozu z ČLR za ceny působící újmu a k obnovení podstatné újmy.

(165)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda by zachování stávajících antidumpingových opatření nebylo v rozporu se zájmem Unie jako celku. Zájem Unie byl stanoven na základě posouzení různých relevantních zájmů, včetně zájmu výrobního odvětví Unie, dovozců, maloobchodníků, spotřebitelů a uživatelů.

(166)

Komise připomíná, že v předchozích šetřeních se mělo za to, že přijetí nebo zachování opatření není v rozporu se zájmem Unie. Skutečnost, že stávající šetření je přezkumem, tedy analýzou situace, ve které jsou antidumpingová opatření již v platnosti, navíc umožňuje posoudit jakýkoli nepřiměřený nežádoucí dopad, který by platná antidumpingová opatření na dotčené strany mohla mít. Na tomto základě se zkoumalo, zda i přes závěry o pravděpodobnosti přetrvání či obnovení dumpingu a újmy neexistují přesvědčivé důkazy, které by vedly k závěru, že zachování opatření není v tomto konkrétním případě v zájmu Unie.

(167)

Jak je uvedeno v 162. a 163. bodě odůvodnění, šetření ukázalo, že pozbytí platnosti opatření by mělo pravděpodobně významný negativní dopad na výrobní odvětví Unie. Na druhé straně by zachování opatření umožnilo výrobnímu odvětví Unie zachovat nebo dokonce zvýšit svou současnou cenovou úroveň a dosáhnout udržitelných ziskových rozpětí, čímž se zabrání období zhoršení finanční situace. Výrobní odvětví Unie by tak mohlo pokračovat ve svých investicích a zvyšovat je, a udržet tak a rozvíjet své postavení na trhu EU.

(168)

Vyvozuje se tudíž závěr, že zachování platných antidumpingových opatření je v zájmu výrobního odvětví Unie.

(169)

Žádní dovozci, kteří nejsou ve spojení, v rámci šetření nespolupracovali. V průběhu šetření se nepřihlásila žádná další potenciálně zúčastněná strana. Stejně jako v předchozím šetření se žádné strany zastupující zájmy koncových uživatelů, jako je sdružení spotřebitelů, nepřihlásily ani při šetření nespolupracovaly.

(170)

Na základě zjištění z předchozího přezkumu před pozbytím platnosti nic nenasvědčovalo tomu, že by zachování opatření mělo významný negativní dopad na dovozce nebo uživatele, který by převážil nad pozitivním dopadem opatření na výrobní odvětví Unie. Současný přezkum neodhalil žádné informace, které by tato zjištění zpochybnily.

(171)

Kromě toho, jak je uvedeno ve 116. bodě odůvodnění, dovoz z jiných třetích zemí, na který se nevztahují antidumpingová cla, představoval přibližně jednu třetinu podílu na trhu Unie a přispěl k cenové soutěži a výběru na trhu. Proto se dospělo k závěru, že neexistují žádné důkazy, které by naznačovaly, že platná opatření podstatně ovlivňují dovozce výrobku, který je předmětem přezkumu, nebo jiné zúčastněné strany.

(172)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody proti zachování platnosti antidumpingových opatření.

(173)

Na základě závěrů, ke kterým dospěla Komise ohledně pravděpodobnosti přetrvání dumpingu, pravděpodobnosti obnovení újmy a zájmu Unie v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení, by měla být antidumpingová opatření týkající se dovozu žehlicích prken z Číny zachována.

(174)

Za účelem minimalizace rizika obcházení těchto opatření, které vzhledem k rozdílu mezi celními sazbami hrozí, je nutno přijmout zvláštní opatření, která umožní zajistit uplatňování individuálních sazeb antidumpingového cla. Uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla je podmíněno předložením platné obchodní faktury celním orgánům členských států. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v článku 1.3 tohoto nařízení. Dokud taková faktura nebude předložena, měl by dovoz podléhat antidumpingovému clu použitelnému na „veškerý další dovoz pocházející z Čínské lidové republiky“.

(175)

I když je předložení této faktury celním orgánům členských států nezbytné pro uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla na dovoz, není tato faktura jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států totiž musí i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v článku 1.3 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné použití nižší celní sazby odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(176)

Pokud by se po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení předpisů. V rámci takového šetření lze mimo jiné prověřit potřebu zrušit individuální celní sazbu (sazby) a následně uložit celostátní clo.

(177)

Individuální sazby antidumpingového cla stanovené v tomto nařízení pro jednotlivé společnosti jsou použitelné výhradně na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, pocházejícího z Číny a vyrobeného uvedenými právnickými osobami. Na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, vyráběného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, by se měla vztahovat celní sazba platná pro „veškerý další dovoz pocházející z Číny“. Neměla by se na ně vztahovat žádná z uvedených individuálních sazeb antidumpingového cla.

(178)

Pokud společnost následně změní název svého subjektu, může požádat o uplatnění těchto individuálních antidumpingových celních sazeb. Tato žádost musí být předložena Komisi (62). Žádost musí obsahovat veškeré relevantní informace umožňující prokázat, že změna nemá vliv na právo dané společnosti využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje. Pokud změna názvu společnosti nemá vliv na její právo využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje, bude nařízení o změně názvu zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

(179)

Statistické údaje týkající se žehlicích prken jsou často vyjádřeny v počtu kusů. Nicméně pro žehlicí prkna není v kombinované nomenklatuře stanovené v příloze I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (63) žádná taková doplňková jednotka uvedena. Je proto nutné stanovit, že v prohlášení k propuštění do volného oběhu se musí u dovozu žehlicích prken kromě hmotnosti v kilogramech nebo tunách uvádět i počet kusů. Počet kusů by měl být uváděn u kódů TARIC 3924 90 00 10, 4421 99 99 10, 7323 93 00 10, 7323 99 00 10, 8516 79 70 10 a 8516 90 00 51.

(180)

Všechny zúčastněné strany byly informovány o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo zamýšleno doporučit, aby byla stávající opatření zachována. Byla jim rovněž poskytnuta lhůta pro podání připomínek k poskytnutým zjištěním. Nebyly obdrženy žádné připomínky.

(181)

S ohledem na článek 109 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509 (64), pokud má být částka vrácena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, měla by být pro zaplacení úroku použita sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce.

(182)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036,