Směrnice Evropského parlamentu a rady (EU) 2025/2205 ze dne 22. října 2025 o řidičských průkazech, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1724 a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2561 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/126/ES a nařízení Komise (EU) č. 383/2012 (Text s významem pro EHP)

(1)

V roce 2017 bylo na neformálním zasedání Rady pro dopravu konaném na Maltě dosaženo shody na tom, že přetrvávající vysoký počet smrtelných dopravních nehod a těžkých zranění v silničním provozu je závažným společenským problémem, a byl stanoven cíl snížit do roku 2030 počet těžkých zranění v Unii o polovinu. Ve Vallettském prohlášení o bezpečnosti silničního provozu, přijatém ministry dopravy členských států Unie dne 29. března 2017, byla Komise vyzvána, aby vypracovala posílenou politiku Unie pro oblast bezpečnosti silničního provozu a právní rámec pro desetiletí po roce 2020, který zahrnuje ambiciózní dlouhodobý cíl přiblížit se do roku 2050 nulovým úmrtím a posílit ochranu účastníků silničního provozu, zejména těch zranitelných, kteří jsou oběťmi dopravních nehod nejčastěji. Předchozí úsilí veřejných orgánů vedlo ke snížení počtu smrtelných dopravních nehod na silnicích z 51 400 v roce 2001 na 19 800 v roce 2021. Tato čísla však byla však nižší nežli cíl Unie snížit počet smrtelných nehod na silnicích mezi lety 2001 a 2020 o 75 % a pokrok dosažený při snižování počtu těchto smrtelných nehod na polovinu během prvního desetiletí začal později stagnovat. Unie se zavázala, že se do roku 2050 co nejvíce přiblíží nulovému počtu obětí dopravních nehod. Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 9. prosince 2020 s názvem „Strategie pro udržitelnou a inteligentní mobilitu – nasměrování evropské dopravy do budoucnosti“ (dále jen „strategie pro udržitelnou a inteligentní mobilitu“) obsahuje strategickou „vizi nulových obětí“ související s tímto cílem.

(2)

Pravidla pro řidičské průkazy jsou základními prvky společné dopravní politiky, přispívají ke zvýšení bezpečnosti silničního provozu a usnadňují volný pohyb osob, které se usadí v jiném členském státě, než ve kterém byl řidičský průkaz vydán. Vzhledem k významu individuálních dopravních prostředků je vlastnictví řidičského průkazu, který je řádně uznáván hostitelským členským státem, výrazem podpory a usnadňování volného pohybu a svobody usazování osob. Stejně tak každé protiprávní získání tohoto dokladu nebo práva řídit nebo ztráta oprávněně získaného řidičského průkazu v důsledku protiprávního jednání má dopad nejen na členský stát, v němž k tomuto porušení došlo, ale i na bezpečnost silničního provozu v celé Unii.

(3)

Rámec stanovený směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2006/126/ES (3) by měl být aktualizován, aby byl připraven na nové období a aby byl udržitelný, inkluzivní, inteligentní a odolný. Měl by zohlednit potřebu snížit emise z dopravy a spotřebu energie v dopravě, mimo jiné díky většímu rozšíření vozidel s alternativním pohonem, digitalizaci, demografickým trendům a technologickému vývoji s cílem posílit konkurenceschopnost hospodářství Unie. Zejména pokud jde o některá vozidla s alternativním pohonem, jejich větší hmotnost ve srovnání s konvenčními vozidly by měla být zohledněna v rozsahu skupin řidičských průkazů. Je důležité zjednodušit a digitalizovat správní postupy s cílem odstranit zbývající překážky, například administrativní zátěž bránící volnému pohybu osob, které se jako řidiči usadí v jiném členském státě, než ve kterém byl řidičský průkaz vydán. Harmonizovaný standardní rámec pro řidičské průkazy Unie by měl zahrnovat fyzické řidičské průkazy i digitální řidičské průkazy („mobilní“ řidičské průkazy) ve všech skupinách a zajistit jejich vzájemné uznávání, pokud byly řádně vydány v souladu s touto směrnicí.

(4)

První fyzický řidičský průkaz podle „vzoru Společenství“ zavedlo Evropské společenství dne 4. prosince 1980. Od té doby se pravidla týkající se tohoto vzoru Společenství stala základem nejpokročilejších struktur pro vydávání řidičských průkazů na světě, vztahujících se na více než 250 milionů řidičů. Tato směrnice by proto měla vycházet ze získaných zkušeností a z praxe a stanovit harmonizovaná pravidla pro normy Unie týkající se fyzických řidičských průkazů. Fyzické řidičské průkazy vydávané v Unii by měly zejména poskytnout vysokou úroveň ochrany proti podvodům a padělání díky opatřením proti padělání a možnosti vybavit je mikročipy nebo QR kódy.

(5)

Veškeré zpracování osobních údajů za účelem provádění této směrnice by mělo být v souladu s rámcem Unie pro ochranu údajů, zejména se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES (4), nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (5) a směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 (6).

(6)

Tato směrnice stanoví právní základ pro uchovávání povinného souboru osobních údajů ve fyzických řidičských průkazech a jejich mikročipech nebo QR kódech a v mobilních řidičských průkazech za účelem prokázání a ověřování totožnosti dané osoby a jejího práva řídit s cílem zajistit vysokou úroveň bezpečnosti silničního provozu v celé Unii. Tyto údaje by se měly omezit na ty, které jsou nezbytné k prokázání práva dané osoby řídit, k její identifikaci a k ověření jejích řidičských práv a totožnosti. Uchovávání a jiné zpracování těchto údajů musí být zejména v souladu s čl. 6 odst. 1 písm. e) a v případě biometrických údajů s čl. 9 odst. 2 písm. g) nařízení (EU) 2016/679. Tato směrnice rovněž stanoví dodatečná ochranná opatření k zajištění ochrany osobních údajů zpřístupněných a uchovávaných ověřovatelem během procesu ověřování. Ověřovatel by měl mít zejména možnost tyto údaje uchovávat pouze tehdy, je-li k tomu oprávněn na základě práva Unie nebo vnitrostátního práva; policista může být například oprávněn zahrnout údaje o řidičských průkazech do policejní zprávy nebo může být půjčovna oprávněna vyplnit údaje o řidičském průkazu do smlouvy o pronájmu vozidla.

(7)

Za účelem zajištění právní jasnosti a zaručení plynulého přechodu mezi touto směrnicí a směrnicí 2006/126/ES by členské státy měly mít možnost ukládat na mikročip další osobní údaje, pokud to stanoví vnitrostátní právní předpisy, které jsou v souladu s nařízením (EU) 2016/679. Tato směrnice však sama o sobě neposkytuje pro uložení takových dalších údajů právní základ.

(8)

Naproti tomu QR kód, který má být touto směrnicí zaveden, by měl umožňovat ověření pravosti údajů vytištěných na fyzickém řidičském průkazu. Neměl by však umožňovat uložení více informací, než kolik je jich uvedeno na fyzickém řidičském průkazu.

(9)

Tato směrnice nevytváří právní základ pro zřízení či vedení databází na vnitrostátní úrovni pro uchovávání biometrických údajů v členských státech, což je záležitost vnitrostátního práva, jež musí být v souladu s právem Unie v oblasti ochrany údajů. Tato směrnice neposkytuje ani právní základ pro zřízení nebo vedení centralizované databáze biometrických údajů na úrovni Unie.

(10)

Digitální transformace je jednou z priorit Unie. V případě silniční dopravy přispívá k odstranění zbývajících administrativních překážek volného pohybu osob, například překážek týkajících doby potřebné pro vydání fyzických řidičských průkazů. Proto by měla být pro mobilní řidičské průkazy vydávané v Unii stanovena samostatná unijní norma. Za účelem usnadnění digitalizace by mobilní řidičské průkazy měly být standardním formátem vydávaným žadatelům od 54 měsíců ode dne přijetí prvního z prováděcích aktů nezbytných pro zavedení mobilních řidičských průkazů, aniž je dotčeno právo žadatele získat řidičský průkaz buď ve fyzickém formátu, nebo v obou formátech na základě téže žádosti. Členské státy mají možnost vydávat mobilní řidičské průkazy přede dnem, kdy se digitální formát stane standardním formátem.

(11)

V souladu s cílem digitální transformace neopomíjet občany, jak je uvedeno v evropském prohlášení o digitálních právech a zásadách pro digitální dekádu z roku 2023, je naprosto nezbytné, aby občané měli i nadále právo žádat o řidičský průkaz ve fyzickém formátu kromě řidičského průkazu v digitálním formátu. Členské státy by proto měly žadateli na jeho žádost poskytnout řidičský průkaz ve fyzickém formátu, a to bez zbytečného odkladu a obecně do tří týdnů, pokud již je žadatel držitelem řidičského průkazu v digitálním formátu tohoto členského státu, který osvědčuje jeho řidičská práva. Kromě toho se členské státy vyzývají, aby v naléhavých situacích, kdy by pozdní obdržení fyzického řidičského průkazu vedlo k nepřiměřené újmě pro žadatele, stanovily možnost použít nouzový postup, jehož prostřednictvím by byl fyzický řidičský průkaz vydán v řádu několika dnů výměnou za přiměřené zvýšení příslušných správních poplatků.

(12)

Mobilní řidičský průkaz by měl obsahovat nejen údaje uvedené ve fyzickém řidičském průkazu, ale i informace umožňující ověřit pravost těchto údajů. Mělo by však být zajištěno, aby i v případech ověřování bylo množství zpřístupněných osobních údajů omezeno na ty, které by byly uvedeny ve fyzickém řidičském průkazu a které jsou nezbytně nutné pro ověření pravosti těchto údajů. Kromě toho, není-li to povoleno právem Unie nebo vnitrostátním právem, neměly by být údaje nezbytné pro ověření uchovávány po provedení tohoto ověření. Členské státy by měly zajistit, aby fyzické a mobilní řidičské průkazy vydané téže osobě byly rovnocenné, pokud jde o práva a podmínky, za nichž je tato osoba oprávněna řídit, a pokud jde o dobu správní platnosti řidičských průkazů, jak je stanoveno v této směrnici.

(13)

Členské státy mají pravomoc stanovit vlastní vnitrostátní pravidla vyžadující zaplacení poplatku za vydání řidičského průkazu. Členské státy by však měly věnovat náležitou pozornost tomu, aby neovlivňovaly svobodnou volbu občanů, pokud jde o formáty řidičských průkazů, a to stanovením nepřiměřených správních poplatků, které by nepatřičně zvýhodňovaly jeden formát před druhým.

(14)

Členské státy by měly společně usilovat o celosvětové používání a vzájemné uznávání mobilních řidičských průkazů. To by mohlo zahrnovat změny Mezinárodní úmluvy o automobilové dopravě ze dne 24. dubna 1926, Ženevské úmluvy o silničním provozu ze dne 19. září 1949 a Vídeňské úmluvy o silničním provozu ze dne 8. listopadu 1968. Komise má nejlepší předpoklady k tomu, aby v tomto ohledu poskytla pomoc členským státům, zejména pokud jde o podmínky interoperability umožňující všeobecné uznávání mobilních řidičských průkazů Unie. Jako první krok v tomto procesu by Komise měla při přijímání prováděcích aktů o mobilních řidičských průkazech zohlednit relevantní vývoj ve třetích zemích.

(15)

Strategie pro udržitelnou a inteligentní mobilitu stanoví vizi Unie pro výrazné zlepšení udržitelnosti mobility a dopravy. Emise z odvětví silniční dopravy zahrnují emise skleníkových plynů, látky znečišťující ovzduší, hluk a mikroplasty z opotřebení pneumatik a silnic. Styl jízdy má vliv na množství těchto emisí, které mohou mít negativní dopad na životní prostředí a lidské zdraví. Řidičské zkoušky by proto měly zaručit, že řidičský výcvik umožní řidičům snížit jejich dopad na emise, a to i prostřednictvím ekologické jízdy, a připravit je na řízení vozidel s nulovými nebo nízkými emisemi.

(16)

S cílem umožnit občanům a rezidentům přímo využívat výhod vnitřního trhu bez zbytečné dodatečné administrativní zátěže stanoví nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1724 (7) přístup k online postupům potřebným pro fungování vnitřního trhu, a to i pro přeshraniční uživatele. Informace o získání a obnovení řidičského průkazu jsou již zahrnuty v příloze I uvedeného nařízení. Příloha II uvedeného nařízení by měla být změněna s cílem zajistit, aby uživatelé, kteří vedou správní řízení týkající se řidičských průkazů, mohli online postupů plně využít.

(17)

Řidičské průkazy by měly být rozděleny do skupin podle druhů vozidel, pro něž poskytují právo řídit. Toto rozdělení by se mělo provést jasným a uceleným způsobem a při plném respektování technických vlastností příslušných vozidel a dovedností potřebných k jejich řízení.

(18)

V souladu s Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením ze dne 13. prosince 2006, jejíž smluvní stranou je Unie od 21. ledna 2011, by měla být přijata zvláštní ustanovení, která usnadní řízení vozidel osobám se zdravotním postižením. Kromě toho se členské státy vyzývají, aby bez snížení minimálních standardů týkajících se způsobilosti k řízení a řidičských dovedností stanovených v této směrnici zohledňovaly zvláštní potřeby osob se zdravotním postižením a usnadnily jim možnost získat řidičský průkaz a být jeho držiteli. Členské státy by proto měly mít možnost s předchozím souhlasem Komise vyloučit z uplatňování pravidel pro skupiny řidičských průkazů podle této směrnice některé druhy vozidel s vlastním pohonem.

(19)

Členské státy by měly mít možnost i nadále vyloučit z uplatňování této směrnice druhy vozidel používaných ozbrojenými silami a subjekty civilní obrany nebo pod jejich kontrolou, a to vzhledem ke zvláštní povaze operací, které tyto síly a subjekty provádějí, a vozidel, která se při nich používají.

(20)

Minimální věk žadatelů o různé skupiny řidičských průkazů by měl být stanoven na úrovni Unie. Členské státy by však měly mít možnost stanovit pro řízení určitých skupin vozidel vyšší věkovou hranici s cílem dále podpořit bezpečnost silničního provozu. Členské státy by ve výjimečných případech měly mít možnost stanovit pro určité skupiny nižší minimální věk, aby se zohlednily vnitrostátní okolnosti, zejména pokud jde o řízení vozidel hasičských sborů, vozidel civilní ochrany, záchranných vozidel a vozidel používaných za účelem udržování veřejné bezpečnosti a pořádku.

(21)

Vozidla záchranných složek, konkrétně vozidla používaná za účelem udržování veřejné bezpečnosti a pořádku, včetně poskytování okamžité pomoci při přírodních nebo člověkem způsobených mimořádných událostech, jako jsou policejní vozidla, sanitní vozidla, vozidla civilní ochrany, záchranná vozidla a hasičská vozidla, mohou mít zvláštní vlastnosti, jako je dodatečná hmotnost v důsledku těžkého vybavení, a může být nutné využít určitých odchylek od obecných pravidel pro řidičský průkaz skupiny B, aby bylo možné účinně reagovat na krizové situace a na potřeby záchrany. Kromě toho, aby se zabránilo případným překážkám bránícím přeshraničnímu provozu těchto vozidel, jsou-li používána k přeshraničním zásahům v různých regionech v rámci Unie, měly by mít členské státy možnost dočasně nebo na dobu neurčitou povolit, aby řízení těchto vozidel záchranných složek bylo na jejich území možné s řidičským průkazem skupiny B. V tomto ohledu se členské státy vyzývají, aby svá vnitrostátní opatření vzájemně uznávaly, a přeshraniční mimořádné operace tak nebyly omezovány nebo postihovány.

(22)

Aby se zohlednily potřeby mladých obyvatel členských států v oblasti mobility, jako je potřeba řízení na dlouhé vzdálenosti v řídce osídlených oblastech s nedostatkem vhodných alternativních prostředků osobní mobility, měly by mít členské státy po předchozím souhlasu Komise možnost snížit minimální věk pro vydávání řidičských průkazů omezených na jejich území pro řízení určitých typů vozidel skupiny B1 na 15 let. Je důležité, aby toto snížení minimálního věku nemělo negativní dopad na bezpečnost silničního provozu. Komise by proto měla před poskytnutím souhlasu s tímto snížením minimálního věku řádně posoudit dopad takového snížení na bezpečnost silničního provozu, přičemž by měla zohlednit veškeré relevantní informace poskytnuté odborníky z členských států.

(23)

Kombinace přiměřeného minimálního věku pro řidičské průkazy jednotlivých skupin, která napomáhá nezávislosti mladých řidičů i jejich včasnému přístupu k profesionálnímu řízení, a přísnější podmínky pro začínající řidiče, mimo jiné pokud jde o konzumaci alkoholu spojenou s řízením, mohou být prospěšné pro bezpečnost silničního provozu. Snížení minimálního věku by nemělo být na úkor bezpečnosti silničního provozu.

(24)

Měl by být zaveden systém posloupnosti, totiž mělo by být stanoveno, že oprávnění k držení řidičského průkazu pro určitou skupinu je předpokladem, který musí žadatel splnit, aby se stal způsobilým k získání oprávnění pro určité další skupiny řidičských průkazů, a měla by být stanovena rovnocennost mezi skupinami, případně včetně minimální délky praxe před nabytím této způsobilosti. Takový systém by měl být závazný pro všechny členské státy, aniž by byla dotčena možnost, aby členské státy mezi sebou na svém území uplatňovaly určitou rovnocennost. Členské státy by rovněž měly mít možnost stanovit určitou rovnocennost, která se omezí pouze na jejich území.

(25)

Větší přítomnost vozidel s alternativním pohonem je klíčem k ekologické transformaci. V této směrnici by měla být zohledněna možnost, že pro řidičské průkazy skupiny B a BE budou k dispozici nové modely s vyšší hmotností. Držitelům řidičského průkazu skupiny B nebo BE by proto mělo být povoleno řídit motorová vozidla, a to pro účely přepravy osob i zboží, která jsou zcela nebo částečně poháněna alternativními palivy a jejichž maximální přípustná hmotnost přesahuje 3 500 kg, pokud mají v získané skupině řidičskou praxi.

(26)

Právo na řidičský průkaz je zárukou volného pohybu a usnadňuje účast na hospodářském a společenském životě, což je obzvláště důležité ve venkovských a méně urbanizovaných oblastech s omezenou sítí veřejné dopravy. Pro starší osoby, osoby s omezenou schopností pohybu a orientace nebo osoby se zdravotním postižením je individuální doprava důležitým prvkem podporujícím jejich mobilitu. Posouzení způsobilosti řidiče k bezpečnému řízení by mělo být provedeno na základě zvláštních kritérií a s přihlédnutím zejména ke zdravotnímu stavu řidiče podle objektivních výsledků prohlídek a tam, kde je to vhodné, zkoušek. Rozhodnutí o zrušení, odnětí, pozastavení nebo omezení řidičských průkazů by měla být přijímána individuálně a neměla by vést k diskriminaci, zejména na základě věku.

(27)

Pro účely bezpečnosti silničního provozu je nezbytné aktualizovat harmonizované minimální požadavky, které musí žadatel splnit před vydáním řidičského průkazu. To by mělo zahrnovat znalosti, dovednosti a chování související s řízením vozidel s vlastním pohonem, řidičské zkoušky a minimální standardy pro tělesnou a duševní způsobilost k řízení těchto vozidel.

(28)

Vzhledem k rostoucí dostupnosti a používání pokročilých asistenčních systémů pro řidiče a automatizovaných systémů řízení je nezbytné zahrnout požadavky týkající se těchto systémů do teoretických zkoušek, aby řidič získal obecné znalosti o výhodách, omezeních a rizicích spojených s těmito systémy. Tento požadavek na znalosti by se měl týkat zejména oblasti používání automatizovaných systémů řízení, existence žádostí o převzetí automatizovanými systémy řízení a stávajících povinností řidiče v době, kdy jsou automatizované systémy řízení aktivní.

(29)

Doklad o splnění minimálních standardů pro tělesnou a duševní způsobilost je třeba předložit v době vydání řidičského průkazu a poté v pravidelných intervalech. Toto pravidelné monitorování podle vnitrostátních právních předpisů, ověřující splnění minimálních standardů, přispívá k volnému pohybu osob, předchází narušování hospodářské soutěže a zohledňuje odpovědnost řidičů. Vnitrostátní pravidla pro splnění minimálních standardů by měla spočívat v lékařské prohlídce při vydání a obnově řidičského průkazu. Tuto prohlídku by mohli provádět praktičtí lékaři nebo jakýkoli jiný příslušný zdravotnický orgán nebo zdravotnický pracovník v souladu s právními předpisy každého členského státu.

(30)

Základním předpokladem pro zajištění tělesné způsobilosti k řízení je dobrý zrak. Všichni žadatelé o řidičský průkaz by se proto měli podrobit vhodnému posouzení, aby se zajistilo, že mají dostatečnou zrakovou ostrost, v případě potřeby včetně další prohlídky týkající se zorného pole u příslušného očního specialisty oprávněného podle vnitrostátního práva. Členské státy by měly mít možnost jít nad rámec tohoto požadavku a vyžadovat stejný postup při obnově řidičských průkazů. Desetinný zápis pro zrakovou ostrost představuje mezinárodně uznávaný standard pro srovnatelnost při zjišťování kvality zraku.

(31)

Při vydávání nebo obnově určitých skupin řidičských průkazů by členské státy měly mít možnost namísto toho, aby vyžadovaly lékařskou prohlídku, požadovat, aby žadatel nebo držitel řidičského průkazu poskytl písemné nebo elektronické sebehodnocení, jehož struktura by mohla být dále zaměřena na rizika. Bylo by však nanejvýš žádoucí, aby členské státy zařadily lékařské prohlídky alespoň jako součást postupu při vydávání prvních řidičských průkazů, aby bylo možné posoudit splnění podmínek stanovených touto směrnicí a vnitrostátním právem.

(32)

Po vydání řidičského průkazu by členské státy měly mít možnost namísto toho, aby vyžadovaly lékařskou prohlídku nebo sebehodnocení při obnově řidičského průkazu, zavést systém, který zajistí řádnou reakci na změny tělesné nebo duševní způsobilosti držitele řidičského průkazu. Vzhledem k rozmanitosti organizace vnitrostátních systémů zdravotní péče a postupů, pokud jde o jejich účinnou koordinaci s orgány vydávajícími řidičské průkazy při jejich vydávání a obnově, by takový systém mohl mít různé podoby, přičemž hlavní zásadou by bylo, že zdravotnické orgány nebo orgány vydávající řidičské průkazy by měly propojit zdravotní stav držitelů řidičského průkazu s jejich způsobilostí a oprávněním k řízení. Tato reakce zdravotnických orgánů nebo orgánů vydávajících řidičské průkazy by mohla být rovněž založena na posouzení prohlášení držitele řidičského průkazu na základě obecné povinnosti uložené všem držitelům řidičského průkazu, aby uvedli svůj zdravotní stav relevantní pro řízení, které by vedlo k doporučení odborníka, zákazu řízení vyjádřenému lékařem, nebo v konečném důsledku k odnětí, pozastavení nebo omezení řidičského průkazu.

(33)

Členské státy by rovněž měly mít možnost kombinovat tato opatření za účelem zvýšení jejich účinnosti a uplatňovat takové standardy týkající se způsobilosti k řízení, které jsou přísnější než minimální standardy stanovené v této směrnici.

(34)

Nedávný pokrok ve zdravotnických technologiích zvýšil bezpečnost silničního provozu tím, že řeší rizika spojená s řízením vozidel osobami s určitými zdravotními potížemi. Inovace, jako jsou systémy kontinuálního monitorování glukózy pro osoby trpící diabetem, umožňují účinné zvládání jejich zdravotního stavu v reálném čase a snižují rizika spojená s řízením. Tyto technologie se rychle vyvíjejí, zajišťují lepší kontrolu zdravotních problémů a dále zvyšují bezpečnost silničního provozu.

(35)

S ohledem na studie prováděné u různých patologických stavů, které s sebou nesou riziko nadměrné spavosti nebo ospalosti, by Komise měla zahájit přezkum ustanovení této směrnice, která se týkají syndromu obstrukční spánkové apnoe, jakmile bude dokončen přiměřený počet studií a bude k dispozici vědecké obci. Vzhledem k vědeckému pokroku, jehož bylo dosaženo při léčbě poruchy zraku, by Komise měla rovněž zahájit přezkum ustanovení této směrnice, která se týkají tohoto zdravotního problému.

(36)

Za účelem zajištění jednotných práv v celé Unii a aniž je dotčena bezpečnost silničního provozu by řidičské průkazy skupin AM, A1, A2, A, B1, B a BE měly mít správní platnost patnáct let, zatímco řidičské průkazy skupiny C, CE, C1, C1E, D, DE, D1 a D1E by měly mít správní platnost pět let. Členské státy by nicméně měly mít možnost uplatňovat dobu platnosti v délce deseti let namísto patnácti let, pokud se řidičský průkaz používá rovněž jako doklad totožnosti. Na základě již platného rámce, který členským státům umožňuje zvýšit četnost obnov s postupujícím věkem, by obecná délka platnosti mohla být zkrácena na základě objektivních faktorů s obecnou vazbou na průměrný fyzický a duševní stav řidičů, jako je věk, a členské státy by měly mít možnost stanovit ve výjimečných případech, jak je vymezeno v této směrnici, kratší doby platnosti, než jsou doby stanovené v této směrnici.

(37)

Bezpečnost silničního provozu pomáhají zvyšovat kondiční kurzy pro zkušené řidiče, které zvyšují jejich informovanost a kladou na ně požadavky, aby získávali další zkušenosti s novými technologiemi, jako jsou pokročilé asistenční systémy pro řidiče a automatizované systémy řízení. V této souvislosti a rovněž v souvislosti s řidičským výcvikem před vydáním řidičského průkazu by mohlo být pro zlepšení důležitých řidičských dovedností, jako je reakce na nepříznivé podmínky a nouzové scénáře, užitečné použití simulátorů.

(38)

V souvislosti s postupnou digitalizací a automatizací a stále přísnějšími požadavky na snižování emisí v silniční dopravě, jakož i s pokračujícím technologickým pokrokem dosaženým v oblasti vozidel s vlastním pohonem je nutné, aby všichni řidiči měli aktuální informace o nových technologiích, bezpečnosti silničního provozu a udržitelnosti. Podpora celoživotního vzdělávání řidičů ze strany členských států, například nabídkou účasti na kurzech bezpečného řízení se zpětnou vazbou, může přispět k inkluzivnější mobilitě. Toto celoživotní vzdělávání může hrát klíčovou roli pro udržení dovedností zkušených řidičů na aktuální úrovni, pokud jde o bezpečnost silničního provozu, nové technologie a změny hmotnosti vozidel zvyšující účinnost paliva a snižující emise a o řízení rychlosti.

(39)

Aby členské státy, a v řádně odůvodněných případech i Unie jako celek, mohly reagovat na krize, které vnitrostátním orgánům znemožňují obnovit řidičské průkazy, jejichž doba platnosti by jinak uplynula, mělo by být možné prodloužit správní platnost takových řidičských průkazů. Toto prodloužení by mělo být možné pouze na nezbytně nutnou dobu.

(40)

Zásada „jeden držitel – jeden řidičský průkaz“ by měla zabránit tomu, aby jedna osoba vlastnila více než jeden řidičský průkaz. Tato zásada by měla být rovněž rozšířena tak, aby zohledňovala i technická specifika mobilních řidičských průkazů, neboť držitel může požádat o vydání fyzického řidičského průkazu namísto mobilního řidičského průkazu nebo společně s ním a může zobrazit mobilní řidičský průkaz na několika elektronických zařízeních.

(41)

Z důvodů bezpečnosti silničního provozu by členské státy měly mít možnost uplatňovat vnitrostátní předpisy týkající se zrušení, odnětí, pozastavení a obnovy řidičských průkazů u všech držitelů řidičských průkazů, kteří mají obvyklé bydliště na jejich území.

(42)

Řidiči, kteří jsou držiteli řidičského průkazu vydaného členským státem, v němž mají bydliště, by měli po výměně za řidičský průkaz vydaný třetí zemí být oprávněni k řízení v celé Unii tak, jako by svůj řidičský průkaz původně získali v Unii. To přispívá k volnému pohybu osob v rámci Unie.

(43)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení této směrnice by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci k určení třetích zemí, jež zajišťují úroveň bezpečnosti silničního provozu srovnatelnou s úrovní této bezpečnosti v Unii, a tím držitelům řidičských průkazů vydaných těmito třetími zeměmi umožní vyměnit je za podmínek podobných těm, které by se uplatnily, pokud by tyto řidičské průkazy byly vydány některým členským státem, a s výhradou relevantních podmínek, které by měly být popsány a jasně vymezeny. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (8).

(44)

Řidičské průkazy vydané třetími zeměmi, které nejsou v prováděcím aktu určeny jako třetí země, jež zajišťují úroveň bezpečnosti silničního provozu srovnatelnou s úrovní této bezpečnosti v Unii, nebo třetími zeměmi, u nichž takový prováděcí akt výměnu takového řidičského průkazu výslovně nepovoluje ani nezakazuje, by měly mít členské státy možnost vyměňovat v souladu se svými vnitrostátními předpisy za předpokladu, že na takto vydaném řidičském průkazu použijí příslušný kód či příslušné kódy Unie. V případě, že držitel tohoto řidičského průkazu přesune své bydliště do nového členského státu, neměl by být tento stát povinen uplatňovat na tento řidičský průkaz zásadu vzájemného uznávání.

(45)

Nový rámec pro výměnu řidičských průkazů vydaných třetími zeměmi by měl být rovněž považován za nástroj k řešení nedostatku řidičů z povolání, neboť cílem pravidel je usnadnit volný pohyb držitelů řidičských průkazů různých skupin. Vzhledem k tomu, že řízení vozidel státními příslušníky třetích zemí, kteří jsou zaměstnáni v podniku usazeném v členském státě nebo pro něj pracují a kteří působící v silniční dopravě v Unii, by mohlo podléhat dalšímu požadavku na kvalifikaci doloženému osvědčením o odborné způsobilosti, měla by Komise posoudit, jak by bylo možné dále podpořit očekávané pozitivní účinky nového rámce ve vztahu k jiným řidičským dokladům, aniž by byl dotčen celkový cíl zvýšení bezpečnosti silničního provozu v Unii.

(46)

„Turistika za řidičskými průkazy“, tedy praxe změny bydliště za účelem získání nového řidičského průkazu mimo jiné s cílem obejít účinky zrušení, odnětí, pozastavení nebo omezení práva řidiče vozidla s vlastním pohonem řídit, jeho řidičského průkazu nebo uznávání platnosti jeho řidičského průkazu uloženého v jiném členském státě, je obecně rozšířeným jevem, který má negativní dopad na bezpečnost silničního provozu. Řidiči by neměli být pouhou změnou svého bydliště zbavováni povinnosti splnit uložené požadavky, aby tak mohli opětovně získat řidičský průkaz, uznávání platnosti řidičského průkazu, nebo právo řídit. Současně by mělo být vyjasněno, že jakékoli jednání ze strany občanů nebo jejich nedostatečná tělesná nebo duševní způsobilost k řízení by měly vést k zákazu řízení na dobu neurčitou pouze v řádně odůvodněných případech. Měly by být stanoveny podmínky, za kterých by jiné členské státy než ty, které uložily zrušení, odnětí, pozastavení nebo omezení řidičského průkazu, mohly přesto vydat řidičský průkaz této osobě, pokud by to bylo považováno za vhodné na základě informovaného rozhodnutí a pokud je platnost takto vydaného řidičského průkazu omezena na území členských států, které neuložily zákaz na dobu neurčitou.

(47)

Za účelem zvýšení bezpečnosti silničního provozu by měl být pro určité skupiny řidičských průkazů zaveden v celé Unii systém řízení s doprovodem. Pravidla tohoto systému by měla umožnit žadatelům získat řidičské průkazy příslušných skupin ještě předtím, než dosáhnou požadovaného minimálního věku. Užívání těchto řidičských průkazů by však mělo být podmíněno doprovodem zkušeného řidiče, například rodinného příslušníka. V těchto situacích by mělo být členským státům umožněno, aby z důvodu bezpečnosti silničního provozu stanovily na svém území přísnější podmínky a pravidla týkající se vydaných řidičských průkazů.

(48)

Aniž by byl ovlivněn celkový cíl systému řízení s doprovodem, kterým je zvýšení bezpečnosti silničního provozu, mohl by přispět ke zpřístupnění a zatraktivnění povolání řidiče pro mladší generace s cílem rozšířit jejich profesní možnosti a pomoci řešit nedostatek řidičů v Unii. Členské státy by proto měly mít možnost uplatňovat tento systém na řidičské průkazy skupin C1, C1E a C vedle řidičských průkazů skupiny B a vydané řidičské průkazy by proto měly být vzájemně uznávány mezi těmi členskými státy, které na tento systém uplatňují tento širší rozsah.

(49)

Systém řízení s doprovodem by neměl omezovat stávající možnosti členských států snížit minimální věk pro skupinu B a uplatňovat související podmínky na vnitrostátní úrovni.

(50)

Podmínky a požadavky stanovené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2561 (9) pro řízení autobusu skupiny D nebo DE od určitého věku po získání odborné kvalifikace by měly být zjednodušeny, aniž by byla ohrožena bezpečnost silničního provozu.

(51)

Členské státy se vyzývají, aby posílily partnerství mezi vzdělávacími institucemi a subjekty odborné přípravy, včetně univerzit a odborných škol, a dopravními a logistickými společnostmi s cílem řešit nedostatek řidičů z povolání v Unii. Rozvoj a podpora učňovské přípravy, stáží a podobných nabídek vzdělávání v rámci těchto partnerství by měly budoucím řidičům z povolání nabídnout příležitost lépe se seznámit s přínosy a výzvami této profese, zlepšit své provozní a organizační dovednosti a získat zkušenosti za použití pokročilých technologií a technik. Komise se vyzývá, aby podporovala partnerství veřejného a soukromého sektoru mezi odbornými školami a logistickými a dopravními společnostmi s cílem zlepšit dostupnost a dovednosti řidičů z povolání s využitím programů Unie, jako je Erasmus+.

(52)

Při hodnocení toho, jaké zdroje příjmů existují pro usnadnění bezpečnosti silničního provozu, se členským státům doporučuje použít příjmy z finančních sankcí za dopravní delikty v oblasti bezpečnosti silničního provozu spadající do oblasti působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/413 (10) s cílem zvýšit bezpečnost silničního provozu a zajistit transparentnost opatření v oblasti bezpečnosti silničního provozu.

(53)

Mělo by být zajištěno, aby řidiči, kteří získají řidičský průkaz poprvé, neohrožovali bezpečnost silničního provozu. Pro tyto začínající řidiče by měla být stanovena nejméně dvouletá zkušební doba, během níž by se na ně měla vztahovat přísnější pravidla nebo sankce za řízení pod vlivem alkoholu, aniž by byly dotčeny pravomoci členských států regulovat chování řidičů. Tato přísnější pravidla by mohla zahrnovat zvláštní výcvik začínajících řidičů, v jehož rámci obdrží další informace o rizicích a mohli by se zamýšlet nad svým chováním. Měla by být rovněž zavedena zvláštní opatření k zajištění omezení případů řízení pod vlivem drog u začínajících řidičů a k podpoře řádného používání požadovaných bezpečnostních systémů. Tato opatření by mohla zahrnovat přísnější pravidla nebo sankce. Jsou-li použity sankce, měly by být účinné, přiměřené, odrazující a nediskriminační a mohly by zahrnovat zákazy řízení, jakož i zvláštní výcvik začínajících řidičů o povědomí o rizicích. Taková zvláštní opatření by mohl rovněž spočívat ve specificky zaměřeném úsilí v oblasti prosazování práva a kampaní. Členské státy by měly mít možnost na svém území svobodně uplatňovat dodatečná pravidla pro začínající řidiče s cílem zvýšit bezpečnost silničního provozu, jako je druhá zkušební doba pro další skupinu řidičských průkazů, aby se zohlednila různá rizika a požadované dovednosti spojené s novou skupinou.

(54)

Obecně uplatňované systémy nulové tolerance pro řízení pod vlivem alkoholu, které jsou spojeny s cíleným prosazováním práva, se ukázaly být účinnou metodou pro zvýšení bezpečnosti silničního provozu. Za nejúčinnější opatření ke snížení počtu úmrtí a zranění na silnicích je obecně považována nulová limitní hodnota alkoholu, která nezohledňuje náhodnou expozici nebo expozici, která nemá žádný dopad na výkonnost řízení. Zavádí se rovněž nulová politika, pokud jde o řízení pod vlivem drog. Členské státy se vyzývají, aby zachovaly a zavedly takové obecně uplatňované systémy nulové tolerance ve svých vnitrostátních právních předpisech, pro něž by měl být systém zkušební doby doplňkovým opatřením zaměřeným na nadměrné zastoupení začínajících řidičů, většinou mladých lidí, při dopravních nehodách souvisejících s řízením pod vlivem alkoholu a užíváním drog.

(55)

Členské státy se vyzývají, aby do svých vzdělávacích programů základních a středních škol zahrnuly výcvik odpovídající věku v oblasti pravidel bezpečnosti silničního provozu a povědomí o dopravních rizicích, a to i s ohledem na zvýšenou popularitu zařízení pro osobní mobilitu, jako jsou elektrokola a elektrokoloběžky. Učení se základním pravidlům bezpečnosti silničního provozu v mladém věku může pomoci předcházet dopravním nehodám tím, že podpoří informovanost a rozvoj odpovědného chování, čímž umožní občanům od mladého věku přijímat bezpečná rozhodnutí na základě spolehlivých znalostí platných pravidel a rizik. Komise se vyzývá, aby umožnila a podporovala výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy a jejich orgány, a to i prostřednictvím finanční podpory.

(56)

Je třeba stanovit minimální standardy týkající se přístupu k povolání zkušebních komisařů a požadavků na odbornou přípravu zkušebních komisařů s cílem zlepšit znalosti a dovednosti zkušebních komisařů, včetně testování vnímání nebezpečí, a tím zajistit objektivnější hodnocení žadatelů o řidičské oprávnění, a dosáhnout tak větší harmonizace řidičských zkoušek. Komise by navíc měla být zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci za účelem změny těchto minimálních standardů s cílem přizpůsobit je jakémukoli technickému, provoznímu nebo vědeckému vývoji v této oblasti, včetně pokročilých asistenčních systémů pro řidiče a automatizovaných systémů řízení, pokud to bude nezbytné.

(57)

Pojem obvyklého bydliště by měl být zaveden tak, aby bylo možné řešit problémy, které vznikají v případech, kdy není možné určit obvyklé bydliště na základě profesních nebo osobních vazeb. Pravidlo, že řidičské průkazy mohou být vydány pouze členským státem obvyklého bydliště, by v určitých případech mohlo představovat nepřiměřenou jazykovou překážku. Proto v případech, kdy členský stát obvyklého bydliště neposkytuje možnost skládat zkoušky v úředním jazyce členského státu, jehož je žadatel státním příslušníkem, by mělo být možné, aby žadatel složil teoretickou, praktickou nebo teoretickou i praktickou zkoušku v členském státě, jehož je státním příslušníkem. Tato odchylka by neměla členským státům bránit v přijímání opatření proti zneužívání nebo podvodům, které by v souvislosti s touto novou flexibilitou mohly vzniknout. Měla by být stanovena zvláštní pravidla pro diplomaty a jejich rodiny, pokud profesní povinnosti diplomata vyžadují dlouhodobý pobyt v zahraničí.

(58)

Členské státy by si měly být při provádění této směrnice vzájemně nápomocny. K poskytování této pomoci by měly v co největší míře využívat sítě řidičských průkazů EU uvedenou v čl. 15 odst. 1 směrnice 2006/126/ES. Cílem sítě řidičských průkazů EU je zaručit uznávání dokladů a nabytých práv pocházejících z členských států, bojovat proti podvodům s doklady a řízení bez řidičského oprávnění, zamezit vydávání více řidičských průkazů jedné osobě a usnadnit vymáhání zákazu řízení. Členské státy by měly mít zejména možnost systematicky ověřovat, zda již pominuly důvody, které vedly k dřívějším zrušením, odnětím, pozastavením nebo omezením. Využití sítě řidičských průkazů EU k provádění jiných aktů Unie by mělo být povoleno pouze tehdy, pokud je toto použití výslovně stanoveno v této směrnici.

(59)

Aby bylo možné vypracovat smysluplné zprávy o provádění této směrnice, měla by Komise každoročně dostávat informace o počtu fyzických a mobilních řidičských průkazů každé skupiny, které byly vydány, obnoveny, nahrazeny, odňaty nebo vyměněny. V rámci širšího sběru údajů o dopravních nehodách řidičů z povolání by Komise měla rovněž obdržet statistické údaje o vážných dopravních nehodách, kterých se účastní sedmnáctiletí řidiči účastnící se systému řízení s doprovodem. S ohledem na přípravu těchto zpráv, vzájemnou pomoc členských států při provádění této směrnice a společné úsilí členských států o zvýšení bezpečnosti silničního provozu obecně se členské státy vyzývají, aby mezi sebou a s Komisí pravidelně sdílely informace o svých osvědčených postupech, pokud jde o opatření v oblasti bezpečnosti silničního provozu týkající se řidičů, například výcvik zaměřený na zvyšování povědomí o dopravních rizicích, programy pro začínající řidiče, pozornost věnovanou zranitelným účastníkům silničního provozu, celoživotní odbornou přípravu nebo sledování způsobilosti řidiče k řízení. Tato výměna informací může být součástí projektových prací, jako jsou Evropská observatoř bezpečnosti silničního provozu a Výměna zkušeností v oblasti bezpečnosti silničního provozu v EU, nebo pravidelných zasedání skupin odborníků. Rozdíly v metodách, postupech a vnitrostátních charakteristikách mezi členskými státy jsou cenným zdrojem vzájemného učení a výměny osvědčených postupů.

(60)

Regulační rámec upravující řidičské průkazy je nadále ovlivňován technologickým vývojem a inovacemi v oblasti vozidel s alternativním pohonem, které mají vliv na hmotnost vozidel. Vzhledem k tomu, že tento rámec je technicky složitý, měl by se vyvíjet tak, aby byla zajištěna právní jistota a dodržena zásada technologické neutrality, která zajistí, že pravidla nebudou neoprávněně zvýhodňovat ani znevýhodňovat určité technologie, ale naopak poskytnou spravedlivý rámec, který obstojí i v budoucnu. Komise by proto měla sledovat technologický pokrok u vozidel s alternativním pohonem a posoudit jeho dopad na posloupnost a rovnocennost mezi skupinami řidičských průkazů, aby byl zajištěn jasný, vyvážený a aktualizovaný regulační rámec, který zajistí bezpečnost silničního provozu, aniž by omezoval inovace.

(61)

Za účelem dosažení cílů této směrnice, zejména přizpůsobení příloh jakémukoli technickému, provoznímu nebo vědeckému vývoji, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o změnu částí příloh této směrnice, které upravují specifikace fyzických řidičských průkazů; změnu části příloh této směrnice, která stanoví specifikace pro mobilní řidičské průkazy; změnu části příloh této směrnice, která upravuje pravidla pro použitelné vnitrostátní a unijní předpisy; změnu příloh této směrnice, které upřesňují určité minimální požadavky týkající se vydávání, platnosti a obnovy řidičských průkazů, a změnu příloh, které stanoví minimální standardy pro zkušební komisaře. Toto zmocnění by mělo být uděleno na dobu pěti let vzhledem k tomu, že v oblastech upravených těmito přílohami dochází k častému technickému, provoznímu a vědeckému vývoji. Je obzvláště důležité, aby Komise vedla v rámci přípravné činnosti odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (11). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(62)

Komise by měla zřídit specializovanou skupinu odborníků pro řidičské průkazy a související záležitosti, aby mohla v případě potřeby využít relevantní škálu odborných znalostí pro výkon své pravomoci přijímat akty v přenesené pravomoci a rovněž usnadňovat a podporovat výměnu na úrovni Unie mezi zúčastněnými stranami a odborníky z členských států ve všech záležitostech souvisejících s řidičskými průkazy, postupy vydávání řidičských průkazů, zvýšením bezpečnosti silničního provozu a odstraněním administrativních překážek, které omezují občany nebo podniky. Skupina odborníků by měla zejména usnadnit výměnu osvědčených postupů týkajících se požadavků na věk a způsobilost žadatelů o řidičské průkazy, přínosů odstupňovaného systému vydávání řidičských průkazů a celoživotního učení, účinků nových technologií, jako jsou mobilní řidičské průkazy a automatizované nebo asistované řízení, usnadnění odstraňování překážek volného pohybu držitelů vzájemně neuznávaných řidičských průkazů, jako jsou nesilniční mobilní stroje, a pravidel týkajících se výcviku a zkoušek nových řidičů.

(63)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení této směrnice by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci ke stanovení podrobných ustanovení týkajících se prvků interoperability QR kódů začleněných do fyzických řidičských průkazů a bezpečnostních opatření, která musí tyto kódy splňovat, a ustanovení o vzhledu, interoperabilitě, testování, normách pro aktualizaci údajů a záznamů a bezpečnosti mobilních řidičských průkazů, organizačních opatřeních pro zpracování a ochranu osobních údajů a technických a bezpečnostních normách pro výměnu mobilních řidičských průkazů a důvěryhodných seznamech důvěryhodných vydavatelů mobilních řidičských průkazů pro ověřování mobilních řidičských průkazů, včetně ověřovacích prvků a rozhraní s vnitrostátními systémy, pokud možno s přihlédnutím k obecnému rámci a technickým specifikacím nezbytným pro uznávání těchto řidičských průkazů orgány třetích zemí, a ke stanovení společného souboru pravidel upravujících provoz sítě řidičských průkazů EU, včetně podrobných provozních požadavků, požadavků na rozhraní a technických požadavků, s cílem zajistit interoperabilitu mezi vnitrostátními systémy připojenými k síti řidičských průkazů EU, ochranu osobních údajů vyměňovaných prostřednictvím sítě řidičských průkazů EU a náležitý provoz všech funkcí této sítě stanovených v unijním a vnitrostátním právu. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011.

(64)

Je-li to nezbytné v závažných, naléhavých a řádně odůvodněných případech souvisejících s krizí týkajících se prodloužení doby správní platnosti řidičských průkazů v celé Unii, měla by Komise přijmout okamžitě použitelné prováděcí akty.

(65)

V zájmu jednotnosti by mělo být změněno nařízení (EU) 2018/1724 a směrnice (EU) 2022/2561, která se zabývá některými záležitostmi, na něž se vztahuje tato směrnice.

(66)

Směrnice 2006/126/ES a nařízení Komise (EU) č. 383/2012 (12) by měly být zrušeny.

(67)

Jelikož cílů této směrnice, totiž výrazně snížit počet obětí dopravních nehod v Unii a usnadnit volný pohyb občanů stanovením jednotných pravidel, pokud jde o právo řídit a vydávání a obnovu řidičských průkazů a jejich vzájemné uznávání, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, neboť vnitrostátní pravidla upravující vydávání, obnovu, nahrazování a výměnu řidičských průkazů by vedla k tak rozdílným požadavkům, že by nebylo možné dosáhnout úrovně bezpečnosti silničního provozu a volného pohybu občanů, kterou stanoví harmonizovaná pravidla, ale spíše jich z důvodu přeshraniční a celounijní povahy silničního provozu a potřeby stanovit společné minimální požadavky může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(68)

Evropský inspektor ochrany údajů byl konzultován v souladu s čl. 42 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (13) a dne 25. dubna 2023 vydal stanovisko (14).

(69)

Členské státy se v souladu se společným politickým prohlášením členských států a Komise ze dne 28. září 2011 o informativních dokumentech (15) zavázaly, že v odůvodněných případech doplní oznámení o opatřeních přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu o jeden či více dokumentů s informacemi o vztahu mezi jednotlivými složkami směrnice a příslušnými částmi vnitrostátních nástrojů přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu. V případě této směrnice považuje normotvůrce předložení těchto dokumentů za odůvodněné,

1)

„řidičským průkazem“ doklad ve fyzickém nebo digitálním formátu nebo v obou formátech, který osvědčuje právo řídit vozidla s vlastním pohonem a uvádí podmínky, na jejichž základě je držitel oprávněn řídit;

2)

„fyzickým řidičským průkazem“ řidičský průkaz, který je ve fyzickém formátu;

3)

„mobilním řidičským průkazem“ řidičský průkaz, který je v digitálním formátu;

4)

„vozidlem s vlastním pohonem“ jakékoli silniční vozidlo s vlastním pohonem jiné než kolejové vozidlo;

5)

„dvoukolovým vozidlem“ vozidlo uvedené v čl. 4 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 168/2013 (17);

6)

„tříkolovým vozidlem“ vozidlo uvedené v čl. 4 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) č. 168/2013;

7)

„lehkou čtyřkolkou“ vozidlo uvedené v čl. 4 odst. 2 písm. f) nařízení (EU) č. 168/2013;

8)

„motocyklem“ dvoukolové vozidlo s postranním vozíkem nebo bez něj uvedené v čl. 4 odst. 2 písm. c) a d) nařízení (EU) č. 168/2013;

9)

„motorovou tříkolkou“ vozidlo se třemi symetricky uspořádanými koly uvedené v čl. 4 odst. 2 písm. e) nařízení (EU) č. 168/2013;

10)

„motorovým vozidlem“ jakékoli vozidlo s vlastním pohonem běžně používané pro přepravu osob nebo zboží po silnici nebo pro tažení vozidel používaných pro přepravu osob nebo zboží po silnici, včetně trolejbusů;

11)

„trolejbusem“ jakékoli vozidlo, které může být připojeno k elektrickému vodiči a které nejezdí po kolejích;

12)

„těžkou čtyřkolkou“ vozidlo uvedené v čl. 4 odst. 2 písm. g) nařízení (EU) č. 168/2013;

13)

„obytným automobilem“ vozidlo zvláštního určení kategorie M uvedené v článku 4 a v bodě 5.1 přílohy I nařízení (EU) 2018/858;

14)

„krizí“ výjimečná, neočekávaná a náhlá přírodní nebo člověkem způsobená událost mimořádné povahy a rozsahu, k níž dojde uvnitř Unie nebo mimo ni, která má významný přímý nebo nepřímý dopad na oblast silniční dopravy a která rovněž brání držitelům řidičských průkazů nebo příslušným vnitrostátním orgánům v provádění postupů nezbytných pro jejich obnovu nebo jim to významným způsobem ztěžuje.

a)

v odstavci 2 se doplňuje nové písmeno, které zní:

(*1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2025/2205 ze dne 22. října 2025 o řidičských průkazech, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1724 a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2561 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/126/ES a nařízení Komise (EU) č. 383/2012 (Úř. věst. L, 2025/2205, 5.11.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2025/2205/oj).“;"

b)

odstavec 3 se nahrazuje tímto:

a)

ve druhém sloupci v řádku „Přestěhování“ se doplňuje následující kolonka: „Získání a obnova řidičského průkazu“;

b)

ve třetím sloupci v řádku „Přestěhování“ se doplňuje následující kolonka: „Vydání, výměna a náhrada řidičských průkazů Unie“.