Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2025/2323 ze dne 11. listopadu 2025 podle článku 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1351

(1)

Podle nařízení (EU) 2024/1351 má Komise každý rok určit členské státy, které jsou vystaveny migračnímu tlaku, riziku migračního tlaku nebo významné situaci v oblasti migrace. Do 15. října 2025 a poté každý rok má Komise přijmout roční zprávu o azylu a migraci v Evropě a rozhodnutí o určení těchto členských států.

(2)

S cílem stanovit, zda je určitý členský stát vystaven migračnímu tlaku, riziku migračního tlaku nebo zda se potýká s významnou situaci v oblasti migrace, provedla Komise posouzení na základě roční zprávy o azylu a migraci v Evropě (2) a prvků uvedených v článcích 9 a 10 uvedeného nařízení. Za tímto účelem Komise vypracovala metodiku, podle níž tlak souvisí s vytvořením nepřiměřených povinností v členském státě s ohledem na celkovou situaci v oblasti migrace v Unii. Tato metodika byla důkladně projednána s členskými státy. Aby bylo možné určit, co představuje nepřiměřené povinnosti, metodika porovnává situaci jednotlivých členských států s celkovou situací v Unii (3).

(3)

Posouzení se týká dvanáctiměsíčního období od 1. července 2024 do 30. června 2025 a jeho cílem je určit členské státy vystavené migračnímu tlaku a členské státy vystavené riziku migračního tlaku v souladu s čl. 9 odst. 1 nařízení (EU) 2024/1351 a definicí „migračního tlaku“ v čl. 2 bodě 24 uvedeného nařízení. V souladu s definicí „významné situace v oblasti migrace“ v čl. 2 bodě 25 nařízení (EU) 2024/1351 a s cílem zohlednit kumulativní účinek současných a předchozích příchodů státních příslušníků třetích zemí nebo osob bez státní příslušnosti za rok se při posuzování významné situace v oblasti migrace přihlíží k období od 1. července 2020 do 30. června 2025.

(4)

Během vykazovaného období od 1. července 2024 do 30. června 2025 se počet nedovolených překročení vnějších hranic Unie snížil o 35 %, což ukazuje, že celková migrační situace v Unii se nadále zlepšuje. Žádosti o mezinárodní ochranu (–21 %) a nedovolený pohyb (–25 %) rovněž vykazují klesající tendenci, což je stabilní trend pozorovaný již od roku 2024.

(5)

Během vykazovaného období od 1. července 2024 do 30. června 2025, na základě roční zprávy o azylu a migraci v Evropě a prvků uvedených v článcích 9 a 10 nařízení (EU) 2024/1351, poté, co byly všechny příslušné kvantitativní a kvalitativní údaje a informace agregovány a vyhodnoceny ve vztahu k celkové situaci v Unii, dospělo posouzení k závěru, že Řecko a Kypr jsou vystaveny migračnímu tlaku. Posouzení rovněž dospělo k závěru, že Itálie a Španělsko jsou vystaveny migračnímu tlaku z důvodu velkého počtu příchodů v důsledku vylodění po pátracích a záchranných operacích.

(6)

Během vykazovaného období od 1. července 2024 do 30. června 2025 sice v Řecku zůstaly trendy ve srovnání s předchozím dvanáctiměsíčním obdobím celkově stabilní, ve vztahu k celkové situaci v Unii však země čelila nepřiměřeným povinnostem, zejména kvůli počtu nedovolených překročení hranic a žádostí o mezinárodní ochranu. Řecko zaznamenalo nejvyšší počet nedovolených překročení hranic v poměru k hrubému domácímu produktu (HDP) a počtu obyvatel. Kromě toho Řecko na úrovni Unie obdrželo rovněž nejvyšší počet žádostí v poměru k HDP a počtu obyvatel a v relativním vyjádření bylo rovněž mezi členskými státy na prvním místě, pokud jde o rozhodnutí o přiznání mezinárodní ochrany, a na druhém místě, pokud jde o vydávání příkazů k opuštění území, i když v posuzovaném období bylo možné uskutečnit pouze malý podíl návratů.

(7)

Během vykazovaného období od 1. července 2024 do 30. června 2025 se situace v oblasti migrace a azylu na Kypru ve srovnání s předchozím obdobím zlepšila, ale ve vztahu k celkové situaci v Unii země stále čelila nepřiměřeným povinnostem, zejména v důsledku nedovolených překročení hranic, žádostí o mezinárodní ochranu a registrací k dočasné ochraně. Navzdory výraznému poklesu nedovolených překročení hranic zatěžoval počet příchodů v poměru k HDP a počtu obyvatel kyperský azylový a migrační systém. V posuzovaném období obdržel Kypr v relativním vyjádření druhý nejvyšší počet žádostí o mezinárodní ochranu, jakož i značný počet nových registrací k dočasné ochraně v poměru k HDP a počtu obyvatel. Kromě toho počet státních příslušníků třetích zemí, kterým bylo nařízeno opustit území, sice zůstal stabilní, ve srovnání s předchozím obdobím však bylo na základě příkazu k opuštění území navráceno dvakrát více státních příslušníků třetích zemí.

(8)

Během vykazovaného období od 1. července 2024 do 30. června 2025 byl v Itálii po pátracích a záchranných operacích vyloděn vysoký počet osob. Podíl a absolutní počet příchodů v důsledku opakovaných vylodění po pátracích a záchranných operacích byly takového rozsahu, že ve srovnání s celkovou situací v Unii zakládaly nepřiměřené povinnosti. Na Itálii připadalo přibližně 40 % z celkového počtu osob vyloděných v Unii.

(9)

Během vykazovaného období od 1. července 2024 do 30. června 2025 čelilo Španělsko vysokému počtu příchodů v důsledku opakovaných vylodění po pátracích a záchranných operacích, jež byly takového rozsahu, že ve srovnání s celkovou situací v Unii zakládaly nepřiměřené povinnosti. Rovněž na Španělsko připadalo přibližně 40 % z celkového počtu osob vyloděných v Unii.

(10)

Během vykazovaného období od 1. července 2024 do 30. června 2025, na základě zjištění roční zprávy o azylu a migraci v Evropě a prvků uvedených v článcích 9 a 10 nařízení (EU) 2024/1351, poté, co byly všechny příslušné kvantitativní a kvalitativní údaje a informace zohledněny a vyhodnoceny ve vztahu k celkové situaci v Unii, byly Belgie, Bulharsko, Německo, Estonsko, Irsko, Francie, Chorvatsko, Lotyšsko, Litva, Nizozemsko, Polsko a Finsko označeny za členské státy vystavené riziku migračního tlaku.

(11)

Bulharsko a Chorvatsko jako členské státy prvního vstupu do Unie byly i nadále obzvláště vystaveny výkyvům neoprávněných příchodů trasami přes západní Balkán a východní Středomoří. Výrazný nárůst počtu neoprávněných příchodů v průběhu roku by mohl vést k tomu, že vnitrostátní migrační a azylové systémy, které jsou již tak pod značným tlakem, budou čelit nepřiměřeným povinnostem. Ačkoli během vykazovaného období od 1. července 2024 do 30. června 2025 Bulharsko zaznamenalo ve srovnání s předchozím obdobím pokles počtu žádostí o mezinárodní ochranu, nadále registrovalo značný počet těchto žádostí, přičemž jednu pětinu z nich podaly nezletilé osoby bez doprovodu, a Bulharsko tak v Unii obdrželo v relativním vyjádření druhý nejvyšší počet žádostí nezletilých osob bez doprovodu. Bulharsko rovněž zaznamenalo vysoký a stálý počet registrací k dočasné ochraně v poměru k podílu HDP a počtu obyvatel. Během vykazovaného období od 1. července 2024 do 30. června 2025 měla na Chorvatsko dopad nedovolená překročení hranic a odepření vstupu, přičemž zaznamenalo 76 % všech příchodů na západobalkánské trase, což je druhý nejvyšší počet nedovolených překročení hranic na úrovni Unie v poměru k HDP a počtu obyvatel, a připadal na něj v relativním vyjádření nejvyšší počet odepření vstupu v Unii.

(12)

Řada členských států zaznamenala vysoký počet nedovolených pohybů, což zatěžovalo jejich azylové, migrační a přijímací systémy. Problémy spojené s těmito nedovolenými pohyby jsou řešeny uznáním možnosti uplatnit na tyto případy kompenzace v oblasti příslušnosti jako součást solidárních příspěvků. Během vykazovaného období od 1. července 2024 do 30. června 2025 zaznamenalo Německo značně vysoký počet případů nedovoleného pohybu žadatelů o mezinárodní ochranu v rámci Unie, což vyústilo ve velký počet žádostí o mezinárodní ochranu a mělo dopad na jeho azylový a přijímací systém; to bylo dále umocněno nejen tím, že tato země poskytuje útočiště nejvyššímu počtu osob požívajících dočasné ochrany v EU, ale také velmi vysokým počtem žádostí o mezinárodní ochranu v posledních deseti letech. Francie rovněž zaznamenala velmi vysoký počet případů nedovoleného pohybu žadatelů o mezinárodní ochranu v rámci Unie a čelila rostoucímu počtu nedovolených překročení hranic při výjezdu do Spojeného království, což mělo dopad na její vnitrostátní azylový a přijímací systém. Případy nedovoleného pohybu žadatelů o mezinárodní měly dopad i na Nizozemsko a Belgii a zatěžovaly jejich přijímací systémy. Irsko rovněž zaznamenalo trvale vysoký počet žádostí o mezinárodní ochranu, přičemž významná část žadatelů vstupuje do země neoprávněně, především přes pozemní hranici se Spojeným královstvím. To spolu s významným přílivem osob požívajících dočasné ochrany mělo dopad na vnitrostátní azylový a přijímací systém.

(13)

Hybridní hrozby spojené s účelovým využíváním migrace Ruskem a Běloruskem nadále zvyšují závažná migrační a bezpečnostní rizika na východní hranici Unie, zejména v Estonsku, Lotyšsku, Litvě, Polsku a Finsku. V reakci na pokračující státem podporované pokusy o účelové využívání migrace posílilo Estonsko opatření v oblasti správy hranic na hranicích s Ruskem; Lotyšsko a Litva posílily opatření ostrahy na svých hranicích s Běloruskem; Polsko zřídilo nárazníkovou zónu podél své hranice a s výjimkou zranitelných skupin dočasně omezuje právo požádat na této hranici o mezinárodní ochranu; Finsko uzavřelo své hraniční přechody s Ruskem. Další pokusy Ruska a Běloruska o účelové využívání migrace by však mohly dále zatížit vnitrostátní systémy ochrany hranic, což může vyústit v nepřiměřené povinnosti.

(14)

Na základě roční zprávy o azylu a migraci v Evropě a prvků uvedených v článcích 9 a 10 nařízení (EU) 2024/1351 a z důvodu kumulativního účinku kvantitativních a kvalitativních údajů a informací agregovaných a vyhodnocených během pětiletého období od 1. července 2020 do 30. června 2025 dospělo posouzení k závěru, že se Bulharsko, Česko, Estonsko, Chorvatsko, Rakousko a Polsko potýkají s významnou situací v oblasti migrace.

(15)

V Bulharsku v posledních pěti letech, a zejména od roku 2022, zatěžoval systém, v poměru k podílu HDP a počtu obyvatel, příliv registrací k dočasné ochraně spolu s relativně vysokým počtem žádostí o mezinárodní ochranu, a to především z toho důvodu, že Bulharsko vydalo značný počet kladných rozhodnutí a zamítnutí, což vytvořilo vysokou zátěž pro systém navracení.

(16)

Při posuzování situace v Chorvatsku v předchozích pěti letech a ve vztahu k celkové situaci v Unii měl tlak na systém navracení v poměru k podílu na HDP a počtu obyvatel, kromě povinnosti na vnějších hranicích, významný dopad na kapacity Chorvatska, a to zejména z toho důvodu, že Chorvatsko vydalo v relativním vyjádření velký počet odepření vstupu a v poslední době zaznamenalo relativně vysoký počet nedovolených překročení hranic v důsledku zvýšeného převaděčství migrantů v regionu.

(17)

V návaznosti na pokračující útočnou válku Ruska a eskalaci útoků vůči Ukrajině požívalo ke dni 30. června 2025 v Unii dočasné ochrany 4,3 milionu osob. Od začátku války zaznamenávají Polsko a Česko v poměru k HDP a počtu obyvatel jeden z nejvyšších počtů registrací k dočasné ochraně v Unii. To v posledních letech, od roku 2022, v těchto členských státech výrazně zatěžovalo migrační a azylové systémy a systémy správy hranic a vytvořilo problémy v oblasti integrace. Estonsko zaznamenalo v poměru k HDP a počtu obyvatel vysoký počet registrací k dočasné ochraně, jakož i poměrně značný počet žádostí o mezinárodní ochranu, což v posledních pěti letech vedlo k vysokému počtu kladných rozhodnutí.

(18)

Během pětiletého období od 1. července 2020 do 30. června 2025 obdrželo Rakousko vysoký počet žádostí o mezinárodní ochranu. Ačkoli se tento počet snížil, celkový počet žádostí o mezinárodní ochranu a výsledný počet kladných rozhodnutí za toto pětileté období měly kumulativní účinek na kapacitu migračního, přijímacího a azylového systému v Rakousku.

(19)

Členské státy určené tímto rozhodnutím jako státy vystavené migračnímu tlaku by měly mít přístup k ročnímu rezervoáru solidarity zřízenému prováděcím rozhodnutím Rady podle článku 57 nařízení (EU) 2024/1351 a měly by informovat Komisi a Radu podle čl. 58 odst. 1 uvedeného nařízení o svém záměru roční rezervoár solidarity využít, přičemž zahrnou informace o druhu a úrovni potřebných solidárních opatření. Pokud členské státy, jež jsou vystaveny migračnímu tlaku, roční rezervoár solidarity nevyužijí nebo neoznámí potřebu jej využít, mohou v souladu s článkem 61 nařízení (EU) 2024/1351 požádat o úplné nebo částečné snížení svých přislíbených příspěvků do ročního rezervoáru solidarity.

(20)

Členské státy určené tímto rozhodnutím jako státy vystavené riziku migračního tlaku by měly mít přednostní přístup ke stálému souboru nástrojů podpory EU v oblasti migrace stanovenému v článku 6 nařízení (EU) 2024/1351.

(21)

S cílem usnadnit využívání stálého souboru nástrojů podpory EU v oblasti migrace členskými státy, které jsou vystaveny riziku migračního tlaku, bude Komise poskytovat finanční podporu a koordinovat s příslušnými agenturami Unie možné stanovení priorit při poskytování provozní podpory.

(22)

Členské státy určené tímto rozhodnutím jako státy, které se potýkají s významnou situací v oblasti migrace, jsou v souladu článku 62 nařízení (EU) 2024/1351 oprávněny požádat o úplné nebo částečné snížení svých solidárních příspěvků.

(23)

V zájmu rovnováhy mezi solidaritou a spravedlivým rozdělením odpovědnosti, a aby byla zajištěno fungování nařízení (EU) 2024/1351, čl. 60 odst. 3 uvedeného nařízení stanoví, že přispívající členské státy nejsou povinny plnit své přísliby nebo uplatňovat kompenzace v oblasti příslušnosti vůči členskému státu, který využívá pomoci, jestliže Komise v daném členském státě, který využívá pomoci, zjistila systémové nedostatky, pokud jde o pravidla příslušnosti stanovená v části III nařízení (EU) 2024/1351, které by mohly mít závažné negativní důsledky pro fungování uvedeného nařízení. Část III nařízení (EU) 2024/1351 stanoví mimo jiné povinnosti příslušného členského státu převzít a přijmout zpět žadatele a státní příslušníky třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, jejichž žádost o mezinárodní ochranu byla zaregistrována v jiném členském státě nebo ve vztahu k nimž byl jiný členský stát označen jako příslušný podle čl. 16 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1358 (4), včetně povinnosti provést přemístění těchto osob při plném dodržování základních práv žadatele ve smyslu Listiny základních práv Evropské unie, jak je uvedeno v 87. bodě odůvodnění a v čl. 16 odst. 3. Tato pravidla navazují na pravidla stanovená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 (5) a ode dne své použitelnosti je nahradí.

(24)

Dne 4. dubna 2025 dospělo sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu o stavu řízení migrace v pevninském Řecku (6) k závěru, že přemísťování osob do Řecka by mělo probíhat stejným způsobem jako v případě ostatních členských států a v souladu s judikaturou Soudního dvora Evropské unie týkající se výkladu čl. 3 odst. 2 nařízení (EU) č. 604/2013.

(25)

V prosinci 2022 Itálie pozastavila přijímání přemisťovaných osob, s výjimkou případů sloučení rodiny nezletilých osob bez doprovodu. Soudní dvůr Evropské unie ve svém rozsudku ze dne 19. prosince 2024 ve spojených věcech C-185/24 a C-189/24 (7) konstatoval, že se členský stát určený jako příslušný na základě kritérií stanovených v kapitole III nařízení (EU) č. 604/2013 nemůže této odpovědnosti jednostranně zbavit.

(26)

Členské státy by měly plnit své povinnosti podle azylového práva EU. Zejména by měly zajistit, aby stávající postupy, které již byly u nich zjištěny v souvislosti s nařízením (EU) 604/2013, po vstupu nařízení (EU) 2024/1351 v platnost nepřetrvávaly. Pokračující neplnění povinností by představovalo systémové nedostatky, pokud jde o pravidla stanovená v části III nařízení (EU) 2024/1351, které by mohly mít závažné negativní důsledky pro fungování uvedeného nařízení. To by měla pravidelně posuzovat Komise, a pokud tyto situace přetrvávají, měl by se použít čl. 60 odst. 3 čtvrtý pododstavec nařízení (EU) 2024/1351. V zájmu zajištění hladkého a udržitelného přechodu od stávajícího systému v oblasti příslušnosti k novým pravidlům stanoveným v nařízení (EU) 2024/1351 by měla být zvláštní pozornost věnována úrovni operativní spolupráce mezi členskými státy, včetně aktivního zapojení s cílem usnadnit přemísťování a postupnou spolupráci ohledně praktických a logistických záležitostí.

(27)

S cílem zaujmout komplexní přístup k řízení migrace na úrovni EU souběžně s prováděním Paktu o migraci a azylu, včetně nařízení (EU) 2024/1351, by legislativní práce měla přednostně pokračovat zejména na návrzích společného evropského systému navracení a unijního seznamu bezpečných zemí původu. Společně by to pomohlo snížit celkový tlak na azylové systémy členských států a podpořilo fungování Paktu o migraci a azylu.

(28)

Podle čl. 11 odst. 1 druhého pododstavce se uskutečnily konzultace s členskými státy, které byly v tomto rozhodnutí označeny za členské státy vystavené migračnímu tlaku, riziku migračního tlaku a významné situaci v oblasti migrace.

(29)

V souladu s článkem 4 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, oznámilo Irsko dopisem ze dne 14. května 2024 své přání přijmout nařízení (EU) 2024/1351 a být jím vázáno. Rozhodnutí Komise (EU) 2024/2088 (8) tuto účast potvrdilo. Irsko se tudíž účastní přijímání tohoto rozhodnutí.

(30)

V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto rozhodnutí a toto rozhodnutí pro ně není závazné ani použitelné,