Vyhláška Státního úřadu pro jadernou bezpečnost č. 195/1999 Sb.
Vyhláška Státního úřadu pro jadernou bezpečnost o požadavcích na jaderná zařízení k zajištění jaderné bezpečnosti, radiační ochrany a havarijní připravenosti
Platný
Vyhláška
Účinnost od 03.09.1999
Verze znění:
03.09.1999
Obsah
ČÁST PRVNÍ
§ 1
§ 2
ČÁST DRUHÁ
§ 3
§ 4
§ 5
§ 6
§ 7
§ 8
§ 9
§ 10
§ 11
§ 12
ČÁST TŘETÍ
§ 13
§ 14
§ 15
ČÁST ČTVRTÁ
§ 16
§ 17
§ 18
§ 19
§ 20
§ 21
ČÁST PÁTÁ
§ 22
§ 23
§ 24
§ 25
§ 26
§ 27
§ 28
ČÁST ŠESTÁ
§ 29
§ 30
§ 31
ČÁST SEDMÁ
§ 32
§ 33
§ 34
§ 35
§ 36
§ 37
§ 38
§ 39
§ 40
§ 41
§ 42
ČÁST OSMÁ
§ 43
§ 44
§ 45
ČÁST DEVÁTÁ
§ 46
§ 47
ČÁST DESÁTÁ
§ 48
Zobrazeno prvních 200 z celkem 328 ustanovení tohoto předpisu.
Zobrazit celý předpis →
Pro stažení celého znění použijte tlačítko Stáhnout výše.
195
VYHLÁŠKA
Státního úřadu pro jadernou bezpečnost
ze dne 21. srpna 1999
o požadavcích na jaderná zařízení k zajištění jaderné bezpečnosti, radiační ochrany a havarijní připravenosti
Státní úřad pro jadernou bezpečnost stanoví podle § 47 odst. 7 k provedení § 13 odst. 3 písm. d) a části A bodu I. 2. přílohy zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů:
VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ
Předmět úpravy
Tato vyhláška stanovuje požadavky na řešení jaderných zařízení k zajištění jaderné bezpečnosti, radiační ochrany a havarijní připravenosti.
Pro účely této vyhlášky se rozumí
a) nejnižšími reálně dosažitelnými hodnotami dávek ionizujícího záření hodnoty optimalizované z hlediska radiační ochrany podle zvláštního právního předpisu,1)
b) normálním provozem všechny stavy a operace plánovaného provozu jaderného zařízení při dodržení limitů a podmínek bezpečného provozu jaderného zařízení; jsou to zejména opětovné uvádění reaktoru do kritického stavu, ustálený provoz a odstavování reaktoru, zvyšování a snižování jeho výkonu, údržba, opravy a výměna paliva,
c) abnormálním provozem stavy, operace a události, odkloňující se od normálního provozu , které jsou neplánované, ale jejichž výskyt lze při provozu jaderného zařízení očekávat; jsou to např. rychlé odstavení, náhlý pokles zatížení, výpadek turbiny, ztráta napájení ze sítě, výpadek hlavního cirkulačního čerpadla apod.; tyto provozní stavy nesmějí vést k poškození palivového systému nebo k porušení palivových elementů a k porušení integrity primárního okruhu; po jejich ukončení, resp. odstranění příčin a následků je jaderné zařízení schopné normálního provozu ,
d) palivovým elementem konstrukční jednotka, jejíž základní složkou je jaderné palivo; zahrnuje pokrytí, palivové tabletky, plnicí plyn, pružiny, uzávěry apod.,
e) palivovým souborem seskupení palivových elementů , které se běžně nerozebírá při výměně paliva v reaktoru; zahrnuje kromě palivových elementů též distanční mřížky, horní a dolní nátrubky, dále, pokud jsou použity, vodicí trubky pro vnitřní instrumentaci nebo pro svazky regulačních proutků nebo pro neutronové zdroje nebo pro soubory s diskrétními vyhořívajícími absorbéry a obálku palivového souboru ,
f) palivovým systémem palivové soubory a jejich komponenty, vnitřní řídicí komponenty aktivní zóny jako regulační proutky, proutky s vyhořívajícími absorbéry, jsou-li použity, proutky s neutronovými zdroji, opěrné desky apod.,
g) porušením palivových elementů narušení hermetičnosti pokrytí, a tudíž možnost úniku štěpných produktů do okolí,
h) poškozením palivového systému porušení palivového elementu nebo překročení rozměrové tolerance pro provozní stavy nebo změna funkční schopnosti mimo hranici uvažovanou v bezpečnostních analýzách,
i) projektovými limitami pro normální a abnormální provoz hodnoty parametrů, do jejichž dosažení je zajištěna schopnost plnit projektové funkce a zabránit nedovolenému úniku radionuklidů do životního prostředí,
j) havarijními podmínkami všechny události způsobené selháním nebo porušením stavebních konstrukcí, technologických souborů a zařízení, vnějšími vlivy nebo chybami obsluhy, které vedou k porušení limitů a podmínek bezpečného provozu a které mohou způsobit poškození palivového systému nebo porušení palivových elementů ,
k) projektovou nehodou nehoda uvažovaná v projektovém řešení jaderného zařízení, která může mít za následek uvolnění radionuklidů, ionizujícího záření nebo ozáření osob,
l) maximální projektovou nehodou projektová nehoda uvažovaná v návrhu jaderného zařízení s největšími radiačními důsledky,
m) mezními parametry palivových elementů maximální parametry palivových elementů a stupně jejich poškození, které nesmějí být překročeny při normálním a abnormálním provozu ,
n) jednoduchou poruchou událost vedoucí ke ztrátě schopnosti některého prvku vykonávat stanovenou funkci, přičemž všechny ostatní prvky pracují správně; následné poruchy vyvolané počáteční jednoduchou poruchou jsou považovány za součást této jednoduché poruchy .
ZÁKLADNÍ POŽADAVKY NA JADERNÁ ZAŘÍZENÍ K ZAJIŠTĚNÍ JADERNÉ BEZPEČNOSTI, RADIAČNÍ OCHRANY A HAVARIJNÍ PŘIPRAVENOSTI
Ochrana do hloubky
Jaderná bezpečnost jaderného zařízení musí být zajištěna prostřednictvím ochrany do hloubky založené na použití vícenásobných fyzických bariér bránících šíření ionizujícího záření a radionuklidů do životního prostředí a s opakovaným použitím systému technických a organizačních opatření sloužících k ochraně a zachování účinnosti těchto bariér, jakož i ochraně zaměstnanců a dalších osob, obyvatelstva a životního prostředí.
Požadavky na jakost
(1) Stavební konstrukce, technologické soubory a zařízení (dále jen „zařízení“) důležité pro jadernou bezpečnost jaderného zařízení a radiační ochranu musí zajišťovat jejich spolehlivou funkci při normálním a abnormálním provozu a schopnost omezovat důsledky poruch a nehod.
(2) Zařízení důležitá pro jadernou bezpečnost jaderného zařízení musí být navrhována tak, aby umožňovala provádět za provozu kontrolu stavu a zkoušky jejich funkčních schopností a spolehlivosti metodami odpovídajícími současnému stavu vědy a techniky. Technické řešení těchto zařízení musí obsahovat bezpečnostní opatření kompenzující výskyt nezjištěných poškození za provozu jaderného zařízení.
(3) Kvalita a vhodnost výpočtových programů používaných k analýzám důležitým pro jadernou bezpečnost musí být ověřena.
Radiační ochrana v objektech a okolí jaderného zařízení
Jaderné zařízení musí mít zajištěnu radiační ochranu v jeho objektech a v jeho okolí podle zvláštního právního předpisu.1)
Havarijní připravenost v objektu a okolí jaderného zařízení
Ochrana proti poruchám zařízení
Zařízení důležitá pro jadernou bezpečnost musí při normálním a abnormálním provozu , při zkouškách a při vzniku havarijních podmínek zajistit, aby nedošlo k jejich poškození v důsledku poruch jiných zařízení umístěných uvnitř jaderného zařízení. Proto musí být schopna snést změny prostředí spojené s těmito poruchami a být vhodně umístěna a přiměřeně chráněna před dynamickými a jinými účinky (vržené předměty, vibrace potrubí, unikání kapalin, přetížení vyšším tlakem).
Odvod tepla
(1) Technologické soubory a zařízení, které se podílejí na odvádění tepla uvolněného štěpením, zbytkového a provozního tepla, musí za normálního a abnormálního provozu a havarijních podmínek spolehlivě zajišťovat odpovídající chlazení reaktoru.
(2) Systémy odvodu tepla se musí v potřebné míře zálohovat, fyzicky oddělovat a současně i vzájemně propojit tak, aby plnily svoji funkci i při jednoduché poruše .
Požární ochrana
(1) Zařízení důležitá z hlediska jaderné bezpečnosti musí být řešena a umístěna tak, aby splňovala požadavky požární ochrany a další požadavky stanovené zvláštními právními předpisy.4)
(2) U zařízení důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti musí být použito nehořlavých hmot nebo hmot se sníženou hořlavostí.
(3) Objekty jaderného zařízení musí být vybaveny elektrickou požární signalizací a stabilním hasicím zařízením navrženým tak, aby v případě poruchového stavu nebo náhodného uvedení do provozu nebyla ovlivněna funkční schopnost zařízení důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti jaderného zařízení.
(4) Pro objekty důležité z hlediska jaderné bezpečnosti jaderného zařízení musí být zpracováno posouzení požárního nebezpečí.
(5) Jaderné zařízení, jehož součástí je jaderný reaktor s výkonem nad 50 MWt musí být od etapy výstavby zajištěno jednotkou požární ochrany držitele povolení.
Ochrana proti jevům vyvolaným přírodními podmínkami nebo lidskou činností vně jaderného zařízení
(1) Zařízení důležitá pro jadernou bezpečnost jaderného zařízení musí být řešena tak, aby při živelních událostech, které lze reálně předpokládat (zemětřesení, vichřice, zátopy apod.), nebo událostech vyvolaných lidskou činností vně jaderného zařízení (pád letadla, výbuchy v okolí elektrárny apod.) bylo možné
a) reaktor bezpečně odstavit a udržovat v podkritickém stavu,
b) odvádět zbytkový výkon reaktoru po dostatečně dlouhou dobu,
c) zajistit, že případné radioaktivní úniky nepřekročí hodnoty stanovené zvláštním právním předpisem.1)
(2) Při navrhování jaderného zařízení se musí uvážit
a) nejvážnější přírodní jevy, historicky zaznamenané v dané lokalitě a jejím okolí, extrapolované s uvážením omezené přesnosti hodnot a času,
b) kombinace účinků přírodních jevů nebo jevů vyvolaných lidskou činností a havarijních podmínek těmito jevy způsobenými.
Fyzická ochrana
Jaderné zařízení se musí navrhovat tak, aby byla zajištěna fyzická ochrana jaderného zařízení a jaderných materiálů.5)
Společné užívání zařízení
U jaderného zařízení o více blocích, které předpokládá společné užívání zařízení důležitých pro zajištění jaderné bezpečnosti, musí být prokázáno, že toto řešení neovlivní jeho bezpečný provoz. Přitom je třeba uvážit případ vzniku havarijních podmínek u jednoho bloku a možnost správného odstavení a chlazení zbývajících bloků.
AKTIVNÍ ZÓNA REAKTORU
Řešení aktivní zóny reaktoru
(1) Aktivní zóna a příslušné chladicí, řídicí a ochranné systémy musí s rezervou zajistit, že stanovené projektové limity nebudou překročeny během libovolného provozního stavu.
(2) Aktivní zóna reaktoru a navazující chladicí, řídicí a ochranné systémy musí zajistit, aby výsledný účinek okamžitých zpětných vazeb v aktivní zóně působil proti rychlému zvýšení reaktivity ve všech provozních stavech s kritickým reaktorem.
(3) Mechanické části tvořící aktivní zónu nebo mechanické části umístěné v její blízkosti, včetně jejich upevnění, musí být řešeny tak, aby byly schopny odolat statickým a dynamickým účinkům při normálním a abnormálním provozu . Při havarijních podmínkách jejich případné porušení nesmí bránit bezpečnému odstavení reaktoru a chlazení aktivní zóny.
Řešení palivového systému
(1) Palivový systém musí vydržet projektované ozáření v aktivní zóně, aniž dojde k jeho poškození v podmínkách normálního a abnormálního provozu i přes všechny uvažované procesy zhoršení materiálových vlastností a podmínek prostředí, které mohou nastat během provozu.
(2) Uvažované procesy zhoršení materiálových vlastností a podmínek prostředí musí zahrnovat působení vnějšího tlaku chladiva, zvýšení vnitřního tlaku v palivovém elementu vlivem štěpných produktů, ozáření paliva a ostatních materiálů palivového souboru , změny v tlacích a teplotách vznikajících v důsledku výkonových změn, chemických vlivů, statického a dynamického namáhání, včetně namáhání způsobeného průtokem chladiva a vlivu mechanických vibrací a změn v přenosu tepla, které mohou nastat v důsledku deformací či chemických vlivů. Neurčitosti v datech, výpočtech a výrobní tolerance musí být respektovány s odpovídající rezervou .
(3) Stanovené projektové limity paliva pro normální a abnormální provoz včetně přípustného úniku štěpných produktů nesmí být překročeny při normálním a abnormálním provozu , přičemž podmínky, které mohou v aktivní zóně nastat během abnormálního provozu , nesmí způsobit dodatečné významné zhoršení projektovaných charakteristik palivového systému . Únik štěpných produktů musí být udržen pod minimální hodnotou, která je prakticky dosažitelná.
(4) V havarijních podmínkách projektové nehody musí palivové elementy i soubory zůstat na svém místě a nesmí podlehnout takovému poškození, které by bránilo zasunutí absorpčních orgánů nebo bránilo efektivnímu dochlazování aktivní zóny.
(5) Stanovené projektové limity paliva pro havarijní podmínky projektové nehody nesmí být překročeny.
(6) Konstrukční řešení palivových souborů musí umožňovat přiměřenou kontrolu jejich částí.
(7) Provedení palivových souborů musí být dostatečně experimentálně nebo provozně doložena.
Rozložení neutronového toku
(1) Pro všechny úrovně a rozložení neutronového toku, které mohou nastat během všech stavů aktivní zóny, včetně stavů po odstavení a během nebo po překládce paliva a stavů vzniklých během abnormálního provozu a během havarijních podmínek , musí být dodržen § 14 odst. 1 až 5.
(2) Zařízení k zjištění rozložení neutronového toku musí být schopno odhalit oblasti aktivní zóny, v nichž by úroveň a rozložení neutronového toku mohly způsobit překročení projektových limitů paliva pro normální a abnormální provoz i havarijní podmínky . Konstrukční řešení aktivní zóny musí podporovat schopnost řídicího systému týkající se udržení úrovně a průběhů neutronového toku v předepsaných mezích ve všech stavech aktivní zóny během normálního a abnormálního provozu .
(3) Aktivní zóna a příslušné chladicí, řídicí a ochranné systémy musí být řešeny tak, aby zajistily, že výkonové oscilace, které by mohly způsobit překročení stanovených projektových limitů paliva, nemohou nastat nebo budou spolehlivě a okamžitě zjištěny a potlačeny.
ŘÍDICÍ A OCHRANNÉ SYSTÉMY
Řídicí systémy
(1) Řídicí systémy na jaderných zařízeních musí být vybaveny přístroji tak, aby mohly sledovat, měřit, registrovat a ovládat provozní parametry důležité pro zajištění jaderné bezpečnosti během normálního a abnormálního provozu a v havarijních podmínkách . Sdělovače a ovladače musí být navrženy a rozmístěny tak, aby obsluha měla neustále dostatek informací o provozu jaderného zařízení a mohla v případě potřeby operativně zasáhnout. Řídicí systémy musí dávat požadované signály o odchylkách důležitých provozních parametrů a procesů od přípustných mezí.
(2) Řídicí systémy musí průběžně v pravidelných intervalech, nebo podle potřeby, zaznamenávat hodnoty parametrů, které jsou podle havarijních rozborů důležité pro jadernou bezpečnost jaderného zařízení.
(3) Při vzniku havarijních podmínek musí přístrojové vybavení poskytovat
a) informace o okamžitém stavu jaderného zařízení, na jejichž základě lze provést ochranná opatření,
b) základní informace o průběhu nehody a jejich záznam,
c) informace umožňující charakterizovat šíření radionuklidů a záření do okolí jaderného zařízení tak, aby bylo možné včas provést opatření na ochranu obyvatelstva.
Ochranné systémy
Jaderná zařízení, jejichž součástí je jaderný reaktor, musí být vybavena ochrannými systémy, které musí být
a) schopny rozeznávat abnormální podmínky a automaticky uvést do chodu příslušné systémy, včetně systému pro odstavení reaktoru podle § 21 tak, aby bylo zajištěno, že projektové limity nebudou překročeny,
b) schopny rozeznávat havarijní podmínky a uvést do chodu příslušné systémy určené ke zmírnění následků těchto podmínek,
c) nadřazeny činnosti řídicích systémů a obsluhy jaderného zařízení, ve všech stavech uvažovaných v návrhu jaderného zařízení, přičemž obsluha musí mít možnost uvést ochranný systém do činnosti ručně.
Zálohování ochranných systémů
(1) Ochranné systémy musí být řešeny s vysokou funkční spolehlivostí, násobností a nezávislostí jednotlivých kanálů tak, aby
a) žádná jednoduchá porucha nezpůsobila ztrátu ochranné funkce systému,
b) odpojení (vyřazení z provozu) libovolné komponenty nebo kanálu nemělo za následek snížení počtu nezávislých (redundantních) komponent nebo kanálů na jeden, pokud nelze v takovémto případě demonstrovat přijatelnou spolehlivost provozu ochranného systému.
(2) Ochranné systémy musí umožňovat periodické zkoušky funkce jednotlivých nezávislých kanálů při provozu reaktoru a vyzkoušení společných obvodů nezávislých kanálů přinejmenším při odstaveném reaktoru. Tyto společné obvody musí být navrženy tak, že jejich možné poruchy vedou nejvýše k odstavení reaktoru, a nikoli ke ztrátě ochranné funkce.
Vztah ochranných a řídicích systémů
(1) Ochranné a řídicí systémy musí být odděleny tak, aby porucha řídicích systémů neovlivnila schopnost ochranných systémů vykonat požadovanou bezpečnostní funkci. Funkčně nutné a účelné spojení ochranných a řídicích systémů musí být maximálně omezeno tak, aby podstatně neovlivnilo jadernou bezpečnost.
(2) Ochranný systém musí být řešen a nastaven tak, aby nemohlo dojít k překročení projektových limitů ani při chybné funkci řídicího systému. Ochranné zásahy jsou ve všech stavech uvažovaných v návrhu jaderného zařízení nadřazeny činnosti řídicího systému a obsluhy jaderného zařízení.
Dozorna
(1) Jaderné zařízení, jehož součástí je jaderný reaktor, musí být vybaveno minimálně jednou provozní dozornou, odkud ho lze bezpečně a spolehlivě kontrolovat a ovládat při normálním a abnormálním provozu a i při vzniku havarijních podmínek .
(2) Provozní dozorna musí být řešena tak, aby z hlediska ochrany provozních pracovníků umožňovala přístup, bezpečný pobyt a jeho zdravotní nezávadnost i za havarijních podmínek .
(3) Jaderné zařízení musí umožnit odstavení a udržení reaktoru v bezpečném stavu, i když se provozní dozorna stane nepoužitelnou. Příslušné zařízení musí být dostatečně fyzicky a elektricky odděleno od provozní dozorny.
Odstavení reaktoru
(1) Reaktor musí být vybaven systémy, které jsou schopny jej odstavit za normálního a abnormálního provozu a za havarijních podmínek . Musí jej udržet odstavený i za situace způsobující nejvyšší reaktivitu aktivní zóny. Účinnost, rychlost a rezerva na odstavení musí zaručovat, že stanovené projektové limity nebudou překročeny.
(2) Zařízení pro odstavení reaktoru musí být tvořena nejméně dvěma různými nezávislými systémy založenými na různých principech a schopnými vykonávat svou funkci i za jednoduché poruchy .
(3) Nejméně jeden ze systémů uvedených v odstavci 2 musí být sám o sobě schopen rychle uvést reaktor z normálního nebo abnormálního stavu a havarijních podmínek do podkritického stavu s přiměřenou rezervou za předpokladu jednoduché poruchy .
(4) Nejméně jeden ze systémů uvedených v odstavci 2 musí být sám o sobě schopen uvést reaktor z normálního provozu do podkritického stavu a udržet reaktor v podkritickém stavu s přiměřenou rezervou za situace způsobující nejvyšší reaktivitu aktivní zóny.
(5) Při prokazování požadovaných vlastností zařízení pro odstavení reaktoru musí být zvláštní pozornost věnována poruchám vzniklým kdekoliv v jaderném zařízení, které by mohly vyřadit z provozu část těchto zařízení.
(6) Zařízení pro odstavení reaktoru musí být schopna zabránit samovolnému vzniku kritického stavu. Tento požadavek musí být splněn i za činností zvyšujících reaktivitu při odstaveném reaktoru (např. vyjmutí regulačního orgánu za účelem údržby nebo překládky paliva), a to i za předpokladu jednoduché poruchy těchto zařízení.
(7) Systémy měření a testy musí zajišťovat, že zařízení pro odstavení reaktoru jsou v požadovaném stavu.
(8) Část těchto zařízení určených pro odstavení reaktoru může být při jeho provozu použita pro řízení reaktivity nebo pro tvarování neutronového pole, pokud je neustále zachovávána rezerva na odstavení.
SYSTÉMY CHLAZENÍ REAKTORU
Zásady řešení primárního okruhu
(1) Primární okruh a jeho pomocné, kontrolní a ochranné systémy musí být řešeny tak, aby
a) byla s dostatečnou rezervou zajištěna za normálního a abnormálního provozu požadovaná pevnost, životnost a funkční spolehlivost jejich částí a zařízení,
b) nedocházelo k nepřípustným únikům chladiva,
c) byly dostatečně odolné proti vzniku a rozvoji poruch a byl zajištěn pomalý rozvoj případných poruch a jejich včasné zjištění,
d) byly vyloučeny poruchy velkého rozsahu,
e) zapůsobení zařízení pro snížení tlaku (pojišťovací ventily) nezpůsobilo nepřípustný únik radionuklidů z jaderného zařízení,
f) komponenty primárního okruhu obsahující chladivo jako tlaková nádoba, tlaková potrubí, trubky a jejich spojení, ventily, těsnění apod. včetně jejich upevnění odolaly statickému a dynamickému namáhání předpokládanému během všech provozních stavů a havarijních podmínek .
(2) Návrh zařízení primárního okruhu musí
a) stanovit materiály ověřené pro tyto účely a odpovídající příslušným předpisům, technickým normám nebo technickým podmínkám,
b) doložit teoretickým výpočtem a experimentálním ověřením jejich dostatečné dimenzování,
c) zahrnovat rezervu na zhoršení vlastností materiálu, které může nastat během provozu vlivem eroze, koroze, únavy materiálu, chemického prostředí, ozáření a stárnutí, a rezervu na neurčitosti stanovení počátečního stavu komponent a rychlosti zhoršování jejich vlastností,
d) obsahovat rozbor mezních stavů vzhledem ke vzniku a šíření poruch integrity,
e) stanovit způsob průkazu jakosti výroby a montáže dostupnými moderními metodami a stanovit způsob průkazu požadované těsnosti,
f) určit program a metody zjišťování jeho stavu za provozu.
(3) Návrh zařízení primárního okruhu musí obsahovat podmínky jeho zkoušek a údržby, podmínky normálního a abnormálního provozu , havarijní podmínky , rozbor a řešení všech vlivů poškozujících toto zařízení.
(4) Návrh zařízení primárního okruhu musí zahrnovat opatření k udržení množství nebo tlaku chladiva tak, aby stanovené projektové limity nebyly překročeny v žádném ze stavů normálního a abnormálního provozu s uvážením objemových změn a úniků.
(5) Systémy zajišťující udržení množství nebo tlaku chladiva musí mít přiměřenou kapacitu (průtok nebo objem), aby vyhověly požadavkům dle § 22 odst. 4 a § 24 odst. 1.
Kontrola stavu primárního okruhu za provozu
(1) Zařízení primárního okruhu musí umožňovat po celou dobu provozu jaderného zařízení provádět periodicky nebo nepřetržitě kontrolu jejich stavu za provozu a zkoušky nutné pro ověření jaderné bezpečnosti.
(2) Součástí návrhu zařízení primárního okruhu jsou
a) program kontroly stavu za provozu a metody diagnostiky,
b) kritéria pro hodnocení kontroly a výsledků zkoušek.
Systém doplňování a čistění chladiva
(1) Systém doplňování chladiva musí být schopen kompenzovat úniky a objemové změny chladiva při normálním a abnormálním provozu , s uvážením odběru chladiva k čistění, aby stanovené projektové limity byly dodrženy.
(2) Systém čistění chladiva musí být schopen odstraňovat korozní produkty a štěpné produkty, které unikají z palivových elementů při jejich případných porušeních, a přitom udržet požadované parametry čistoty primárního okruhu.
Systém odvádění zbytkového tepla
(1) Systém odvádění zbytkového tepla musí zajistit, aby při odstaveném reaktoru nebyly překročeny projektové limity palivových elementů a primárního okruhu.
(2) Systém odvádění zbytkového tepla musí zajistit dostatečné zálohování důležitých zařízení systému odvádění zbytkového tepla, vhodné propojení, možnosti odpojení části systému, detekci úniků a možnost jejich zachycení tak, aby systém pracoval spolehlivě i při jednoduché poruše .
Systém havarijního chlazení
Systém havarijního chlazení musí zajistit
a) spolehlivé chlazení aktivní zóny za havarijních podmínek způsobených ztrátou chladiva, aby
1. teploty pokrytí palivových elementů nepřekročily hodnoty stanovené projektovými limitami,
2. energetický příspěvek chemických reakcí (pokrytí, voda, uvolňování vodíku) nepřekročil přípustnou hodnotu,
3. nevznikly změny palivových elementů , palivových souborů a vnitřních částí reaktoru, které by mohly ovlivnit účinnost chlazení,
4. zbytkové teplo bylo odváděno dostatečně dlouhou dobu,
b) jeho dostatečné zálohování, vhodné propojení, možnost odpojení částí systému, detekce úniků a možnost jejich zachycení tak, aby systém pracoval spolehlivě i při jednoduché poruše .
Kontrola stavu systému havarijního chlazení za provozu
Systém havarijního chlazení musí umožnit provádění periodických zkoušek a prohlídek
a) pevnosti a těsnosti systému,
b) aktivních prvků systému a jejich funkční vyzkoušení,
c) havarijního chlazení jako celku a jeho funkční vyzkoušení za podmínek odpovídajících jeho provozu (posloupnost operací, které uvádějí jednotlivá zařízení v činnost, přepojení na náhradní systémy elektrického napájení, na jiný systém chladicí vody atd.).
Sekundární okruh
Řešení sekundárního okruhu musí zajistit
a) spolehlivý odvod tepla z primárního okruhu,
b) zjišťování případných úniků z primárního do sekundárního okruhu, a pokud se tyto úniky zjistí, musí umožnit omezení jejich dalšího šíření tak, aby nebyly překročeny stanovené limity výpustí radionuklidů do okolí.
ENERGETICKÉ NAPÁJECÍ SYSTÉMY
Energetické napájecí systémy
(1) Vyvedení výkonu jaderného zařízení a zásobování vlastní spotřeby musí zajistit, aby
a) jejich vnější a vnitřní poruchy rozvodu ovlivnily co nejméně provoz reaktoru a systémy odvodu tepla,
b) zařízení elektrárny důležitá pro provoz mohla být napájena ze dvou různých zdrojů (vlastní generátor a síť elektrizační soustavy).
(2) Elektrický rozvod pro napájení řídicích a ochranných systémů zařízení primárního okruhu, systémů odvádění zbytkového tepla, havarijního chlazení a systémů ochranné obálky musí kromě toho umožňovat napájení z nouzového zdroje, tj. být zálohovány bez omezení výkonu po dobu potřebnou pro spolehlivou funkci systémů a nezávisle na tom, zda jsou v provozu vlastní generátory nebo elektrizační soustava. Řídicí a ochranné systémy musí být napájeny nepřetržitě.
Obsah
ČÁST PRVNÍ
§ 1
§ 2
ČÁST DRUHÁ
§ 3
§ 4
§ 5
§ 6
§ 7
§ 8
§ 9
§ 10
§ 11
§ 12
ČÁST TŘETÍ
§ 13
§ 14
§ 15
ČÁST ČTVRTÁ
§ 16
§ 17
§ 18
§ 19
§ 20
§ 21
ČÁST PÁTÁ
§ 22
§ 23
§ 24
§ 25
§ 26
§ 27
§ 28
ČÁST ŠESTÁ
§ 29
§ 30
§ 31
ČÁST SEDMÁ
§ 32
§ 33
§ 34
§ 35
§ 36
§ 37
§ 38
§ 39
§ 40
§ 41
§ 42
ČÁST OSMÁ
§ 43
§ 44
§ 45
ČÁST DEVÁTÁ
§ 46
§ 47
ČÁST DESÁTÁ
§ 48
Přihlaste se pro poznámky, oblíbené a upozornění
Informace o předpisu
| Citace | Vyhláška Státního úřadu pro jadernou bezpečnost č. 195/1999 Sb., o požadavcích na jaderná zařízení k zajištění jaderné bezpečnosti, radiační ochrany a havarijní připravenosti |
|---|---|
| Typ předpisu | Vyhláška |
| Autor | - |
| Sbírka | Sbírka zákonů |
| Datum vyhlášení | 03.09.1999 |
|---|---|
| Účinnost od | 03.09.1999 |
| Účinnost do | - |
| Stav | Platný |
Znění předpisu má informativní charakter.
Komentáře 0