Уповноважене регулювання (ЄС) No 2026 / 270 від 4 лютого 2026 р., що перешкоджає встановленню антидемпінгового мита на імпорт 1,4-бутанедіол, що входить до Народної Республіки Китай, Королівства Саудівської Аравії та Сполучених Штатів Америки

(1)

Dne 6. června 2025 zahájila Evropská komise (dále jen „Komise“) antidumpingové šetření týkající se dovozu 1,4-butandiolu (dále jen „BDO“) pocházejícího z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“ nebo „Čína“), Království Saúdská Arábie (dále jen „Saúdská Arábie) a Spojených států amerických (dále jen „USA“ a společně s Čínou a Saúdskou Arábií „dotčené země“) na základě článku 5 základního nařízení. Oznámení o zahájení zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (2) (dále jen „oznámení o zahájení“).

(2)

Komise zahájila toto šetření na základě podnětu, který podala dne 24. dubna 2025 společnost INEOS Solvents SA (dále jen „žadatel“ nebo „Ineos“). Podnět podalo výrobní odvětví Unie, které se zabývá výrobou BDO, ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Podnět obsahoval důkazy o dumpingu a výsledné podstatné újmě, které byly dostatečným důvodem pro zahájení šetření.

(3)

Komise rozhodla prováděcím nařízením Komise (EU) 2025/1718 (dále jen „nařízení o celní evidenci“) (3) o zavedení celní evidence dovozu dotčeného výrobku.

(4)

V oznámení o zahájení vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se jí přihlásily, a mohly se tak zúčastnit šetření. Kromě toho Komise zvlášť informovala žadatele, další známé výrobce v Unii, známé vyvážející výrobce a orgány dotčených zemí, známé dovozce, dodavatele a uživatele, obchodníky, jakož i sdružení, o nichž je známo, že se jich zahájení šetření týká, a vyzvala je, aby se zúčastnili.

(5)

Společnost Qore LLC, výrobce BDO, ve Spojených státech, požádala, aby byla v řízení zapsána jako zúčastněná strana, protože se jí řízení může dotknout. Podle čl. 6 odst. 7 základního nařízení se zúčastněnými stranami rozumí výrobci v Unii, odborové svazy, dovozci a vývozci a jejich zájmové svazy, uživatelé a organizace spotřebitelů, jakož i zástupci země vývozu. Jelikož společnost Qore nevyvážela do EU, nesplňovala kritéria zúčastněné strany definovaná v základním nařízení. Její žádost byla proto zamítnuta. Společnost Qore a federální vláda Spojených států amerických (dále jen „vláda USA“) uvedly, že by Komise měla společnost Qore uznat za zúčastněnou stranu bez ohledu na vývozní činnost, a tvrdily, že tato činnost není podmínkou pro to, aby byla považována za zúčastněnou stranu podle antidumpingové dohody WTO. Komise poznamenala, že nic v antidumpingové dohodě WTO ani v judikatuře WTO není v rozporu s rozhodnutím Komise odepřít status zúčastněné strany výrobcům, kteří nevyvážejí do Unie. Článek 6.11 antidumpingové dohody WTO skutečně vyžaduje, aby do definice „zúčastněných stran“ ve smyslu dohody byly zahrnuty dvě kategorie výrobců: „zahraniční výrobce […] výrobku, který je předmětem šetření“ (článek 6.11 písm. i) antidumpingové dohody WTO) a „výrobce obdobného výrobku dovážejícího člena“ (článek 6.11 písm. ii) antidumpingové dohody WTO). Společnost Qore LLC jako zahraniční výrobce obdobného výrobku nespadá do žádné z těchto dvou kategorií. Vláda USA tedy neprokázala, proč by Komise měla přijmout společnost Qore jako zúčastněnou stranu podle právních předpisů, kterými se toto řízení řídí, tj. podle základního nařízení.

(6)

Zúčastněné strany měly příležitost se k zahájení šetření vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(7)

K podnětu a zahájení šetření se vyjádřily společnosti Lyondell Chemie Nederland B.V. (dále jen „LYB“), Sahara International Petrochemical Co. (dále jen „Sipchem“), Helm AG (dále jen „Helm“), Qore LLC (dále jen „Qore“), vláda Království Saúdská Arábie (dále jen „saúdskoarabská vláda“) a vláda USA.

(8)

Komise nejprve uvedla, že podnět přezkoumala v souladu s článkem 5 základního nařízení a dospěla k závěru, že byly splněny podmínky pro zahájení šetření, tj. že existovaly dostatečné důkazy pro zahájení šetření.

(9)

Podle čl. 5 odst. 2 základního nařízení musí podnět obsahovat informace, které má žadatel v rozumné míře k dispozici. Právní standard důkazů požadovaných pro účely zahájení šetření („dostatečné“ důkazy) se liší od důkazů, které jsou nezbytné pro účely předběžného nebo konečného zjištění existence dumpingu, újmy nebo příčinné souvislosti. Důkazy, které nejsou kvantitativně nebo kvalitativně dostatečné k odůvodnění předběžného nebo konečného rozhodnutí ohledně existence dumpingu, způsobené újmy nebo příčinné souvislosti, mohou přesto postačovat k zahájení šetření.

(10)

Podle čl. 5 odst. 4 základního nařízení se má za to, že podnět „byl podaný výrobním odvětvím Unie nebo jeho jménem“, jestliže je podporován výrobci v Unii, jejichž souhrnná výroba tvoří více než 50 % celkové výroby obdobného výrobku vyráběného výrobním odvětvím Unie, a vyjádřili tak svůj postoj k podnětu, ať už jej výslovně podpořili nebo odmítli, a za druhé jestliže výrobci v Unii, kteří podnět výslovně podpořili, představují méně než 25 % celkové výroby obdobného výrobku výrobním odvětvím Unie.

(11)

Společnost LYB vyjádřila nesouhlas s analýzou Komise týkající se míry podpory podnětu (dále jen „analýza reprezentativnosti“). Konkrétně tvrdila, že šetření nemělo být zahájeno ve vztahu k Saúdské Arábii a USA, protože žadatel nesplnil požadavek na způsobilost podle čl. 5 odst. 4 základního nařízení, vzhledem k tomu, že mezi výrobci v Unii, kteří vyjádřili svůj postoj k šetření, představovala více než polovinu výroby dotčeného výrobku pouze společnost LYB, která vyjádřila „neutrální“ postoj k zahájení šetření, protože „[n]ebyla znepokojena dovozem ze Saúdské Arábie a USA“ a „[p]řikláněla se k šetření dovozu pocházejícího z Číny“.

(12)

Společnost Sipchem rovněž tvrdila, že by šetření mělo být zastaveno, pokud jde o dovoz BDO ze Saúdské Arábie a USA. Konkrétně společnost Sipchem tvrdila, že Komise ve své analýze reprezentativnosti dvakrát pochybila: za prvé považovala společnost LYB za neutrální, pokud jde o šetření týkající se dovozu BDO ze Saúdské Arábie a USA, a za druhé dospěla k závěru, že podnět je v souladu s čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Společnost Sipchem tudíž dospěla k závěru, že šetření bylo zahájeno neoprávněně, pokud jde o dovoz BDO ze Saúdské Arábie a USA, a proto požádala Komisi o jeho okamžité ukončení, vyjma šetření týkajícího se dovozu z Číny.

(13)

Saúdskoarabská vláda rovněž tvrdila, že žadatel neprokázal, že představuje podstatnou část výroby BDO v Unii v období šetření, a proto nesplnil požadavek na reprezentativnost. Saúdskoarabská vláda zdůraznila, že sám žadatel uvedl, že během období šetření představoval 39,1 % celkové výroby dotčeného výrobku v Unii. Z toho vyplynulo, že bez předložení důkazů, které by prokazovaly postavení dalších dvou výrobců v Unii, tj. společností LBY a Novamont, nelze podle saúdskoarabské vlády předpokládat, že 50% hranice v rámci prověření reprezentativnosti byla splněna.

(14)

Pokud jde o analýzu reprezentativnosti, Komise vydala dne 2. června 2025 poznámku ke spisu týkající se reprezentativnosti (dále jen „poznámka o reprezentativnosti“), která je k dispozici zúčastněným stranám k nahlédnutí. Analýzou bylo zjištěno, že společnosti, které podnět podpořily, představují 45 až 46 % celkové výroby v EU v roce 2024, že se nepřihlásil žádný výrobce, který by vyjádřil nesouhlas, a že jeden výrobce vyjádřil neutrální postoj. Komise proto dospěla k závěru, že podmínky čl. 5 odst. 4 základního nařízení pro posouzení, zda byl podnět učiněn výrobním odvětvím Unie nebo jeho jménem, byly splněny. Společnost LYB výslovně vyjádřila neutrální postoj. Uvedená tvrzení byla proto zamítnuta.

(15)

Za druhé, podle společnosti LYB by se dovoz z USA měl řešit odděleně od dovozu ze Saúdské Arábie a Číny, protože ten údajně nepodléhá stejným podmínkám hospodářské soutěže, a proto by neměl být kumulován s dovozem z USA. Podle společnosti LYB i) dovoz BDO pocházejícího z USA prováděli výhradně pouze dva výrobci v Unii, tj. samotná společnost LYB a společnost BASF, ii) většina tohoto dovozu byla pravděpodobně určena pro vlastní spotřebu výrobního odvětví Unie a iii) zbývající objemy nebyly dovezeny za účelem přímého prodeje nezávislým odběratelům na trhu Unie. Společnost Sipchem uvedla podobná tvrzení ohledně dovozu ze Saúdské Arábie.

(16)

Komise zjistila, že podmínky pro souhrnné posouzení dotčených zemí ve fázi podnětu byly na základě dostupných informací a statistik splněny.

(17)

Bylo zjištěno, že dumpingová rozpětí v podnětu jsou vyšší než nepatrná. Z dostupných oficiálních statistických údajů o dovozu vyplývá, že dumpingový dovoz nebyl z hlediska objemů pro všechny dotčené země zanedbatelný. Mimoto byly podmínky hospodářské soutěže považovány za podobné, neboť

(18)

Komise proto tvrzení, že dovozy z dotčených zemí neměly být při zahájení šetření kumulovány, zamítla. Kromě toho byly připomínky ke kumulaci řešeny v oddíle 4.3 „Dovoz z dotčených zemí“ tohoto nařízení.

(19)

Společnost LYB tvrdila, že veškerá újma, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, byla přímo způsobena dovozem BDO z Číny. Společnost LYB proto tvrdila, že cenové chování čínského výrobního odvětví BDO je odpovědné za situaci výrobního odvětví Unie. V důsledku toho mohlo výrobní odvětví Unie pouze následovat cenové chování čínského výrobního odvětví BDO, aby nebylo zaplaveno prudkým nárůstem čínského dovozu BDO. Podle názoru společnosti LYB existovala přímá časová shoda mezi prudkým nárůstem čínského dovozu BDO v roce 2023 a souběžným významným poklesem výroby výrobního odvětví Unie, který se pak obrátil v roce 2024, kdy se výrobní odvětví Unie začalo zotavovat. Pokud jde o pokles čínského dovozu BDO, společnost LYB tvrdila, že se nejedná o systematickou změnu dumpingových praktik čínského odvětví, ale spíše o důsledek rozhodnutí společnosti BASF odprodat své společné podniky v Číně. Společnost LYB konkrétně tvrdila, že pokles čínského dovozu doprovázel relativně stabilní tok dovozu z USA v letech 2023 a 2024, vzhledem k tomu, že k překonání ztráty dodávek z Číny se společnost BASF musela uchýlit k dovozu BDO z USA. Společnost LYB však zdůraznila, že tento trend je umělý vzhledem k tomu, že společnost BASF používá dovoz BDO z USA pouze pro vlastní spotřebu.

(20)

Komise nezpochybňuje, že čínský dumpingový dovoz a cenové chování přispěly k újmě způsobené výrobnímu odvětví Unie. Na základě předloženého podnětu však nebylo možné dospět k závěru, že na vině je pouze čínský dovoz. V podnětu byly poskytnuty dostatečné důkazy o úloze dovozu z USA a ze Saúdské Arábie při způsobování újmy výrobnímu odvětví Unie, jako je například výrazný nárůst objemu dovozu a podílů na trhu Unie spolu s výrazným a trvalým snižováním cen u dovozu z USA a ze Saúdské Arábie v období uvedeném v podnětu. Kromě toho mohla Komise na základě podnětu pozorovat prodej pod cenou, cenové podbízení a dumping ze strany dotčených zemí. Nakonec byly tyto připomínky také dále analyzovány v rámci posouzení újmy a příčinné souvislosti.

(21)

Společnost LYB tvrdila, že antidumpingová opatření proti USA by přímo poškodila zájmy Unie, protože společnost LYB považuje dodávky BDO z USA za „životně důležité pro výrobní odvětví Unie“ vzhledem k tomu, že jsou úzce integrovány s výrobou v EU a slouží společnosti BASF pro vlastní potřebu a společnosti LYB za výjimečných okolností k překonání nedostatků ve výrobě. Společnost Qore tvrdila, že uložení antidumpingových opatření na dovoz BDO z USA by poškodilo uživatele v navazujícím výrobním řetězci v Unii. Společnost Chimica Organica Industriale Milanese S.p.a. (dále jen „COIM“), uživatel dotčeného výrobku v Unii, vznesl podobná tvrzení, a sice že uložení opatření by bylo v rozporu se zájmem Unie, jelikož by i) mělo negativní dopad v důsledku kumulace s možnými antidumpingovými cly na kyselinu adipovou z Číny, ii) poškodilo navazující výrobní odvětví Unie, iii) učinilo uživatele v Unii závislými na žadateli a iv) poškodilo postavení uživatelů v Unii vůči konkurentům ze třetích zemí. Z důvodu údajného nedostatečného zájmu Unie společnost COIM vyzvala Komisi, aby šetření ukončila bez uložení jakýchkoli opatření.

(22)

Zájem Unie je pro zahájení šetření irelevantní. Tato tvrzení byla proto řešena v oddíle 7.3 „Zájem uživatelů“ tohoto nařízení.

(23)

Společnost LYB tvrdila, že Komise by měla zajistit, aby se při určování rozpětí újmy řádně zohlednila ekonomická realita dovozu BDO z USA. Společnost LYB uvedla, že Komise by měla stanovit rozpětí újmy na úrovni rozpětí cenového podbízení, a proto by neměla upravovat vývozní cenu BDO z USA podle čl. 2 odst. 9 základního nařízení ani početně určovat „umělou a zcela hypotetickou“ (4) vývozní cenu na hranici Unie. Společnost LYB proto dospěla k závěru, že porovnávání cen by mělo být provedeno na základě skutečné ceny zaplacené prvním nezávislým zákazníkem v EU.

(24)

Toto tvrzení bylo pro zahájení šetření irelevantní. Proto bylo zamítnuto.

(25)

Společnost Qore uvedla, že i) výrobní odvětví Unie neutrpělo žádnou podstatnou újmu, ii) žadatel neprokázal, že dovoz BDO z USA poškodil výrobní odvětví Unie, a iii) cenové a objemové trendy uvedené v podnětu jsou lépe vysvětlitelné interními rozhodnutími samotného výrobního odvětví Unie, změnami na navazujících trzích a volatilitou, kterou způsobily náklady.

(26)

Společnost Qore nepředložila žádné důkazy na podporu svých tvrzení, která tak byla nepodložená. Kromě toho na základě podnětu existovaly dostatečné důkazy o újmě, jako je například výrazné snížení objemů, podílů na trhu a prodejních cen ve spojení s výraznou zápornou ziskovostí v důsledku dumpingového dovozu. Tvrzení společnosti Qore proto byla zamítnuta.

(27)

Saúdskoarabská vláda uvedla, že podnět nesplňuje požadavky na zahájení antidumpingového šetření, protože neobsahuje dostatečné důkazy o dumpingu, újmě a příčinné souvislosti.

(28)

Analýza důkazů poskytnutých žadateli vedla k závěru, že podnět obsahoval dostatečné přímé důkazy o dumpingu BDO na trhu EU. Podnět skutečně poskytl dostatečné důkazy, pokud jde o běžné hodnoty i vývozní ceny, pro všechny dotčené země a na tomto základě stanovil dumpingová rozpětí ve výši 87 % pro ČLR, 27 % pro Saúdskou Arábii a 57 až 78 % pro Spojené státy. Pokud jde o újmu a příčinnou souvislost, v souladu se zásadami článku 2 základního nařízení podnět poskytl přímé důkazy o újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie v důsledku dumpingového dovozu ze zemí uvedených v podnětu, například o podstatné ztrátě podílu Unie na trhu, která v posuzovaném období proběhla současně s podstatným zvýšením podílu dotčených zemí na trhu Unie, nabízeného za trvale snížené ceny. Výsledkem jsou ceny nižší než výrobní náklady a značné ztráty výrobců v Unii. Kromě toho podnět poskytl dostatečné důkazy o prodeji pod cenou a podbízení.

(29)

Vláda USA tvrdila, že Komise pochybila, když BDO vyráběný na biologické bázi zařadila do definice výrobku společně s fosilním BDO, protože mezi nimi existují zásadní rozdíly. Vláda USA odkázala na podání společností Qore a BASF, které obě požádaly Komisi, aby BDO na biologické bázi z definice výrobku v tomto šetření vyloučila. Vláda USA nakonec uvedla, že BDO na biologické bázi by měl být zkoumán jako samostatný domácí obdobný výrobek odděleně od BDO. Společnost Chimica Organica Industriale Milanese S.p.a. (dále jen „COIM“), uživatel dotčeného výrobku v Unii, na začátku zdůraznila, že BDO vyráběný na biologické bázi se zásadně liší od fosilního BDO. Požadavek na vynětí BDO na biologické bázi z definice výrobku je řešen v oddíle 2.4 „Tvrzení týkající se definice výrobku“ tohoto nařízení.

(30)

Při zahájení šetření společnost COIM tvrdila, že výrobní odvětví Unie neutrpělo žádnou podstatnou újmu, protože údajně neexistuje žádný značný rozdíl v ceně mezi BDO vyráběným v Unii a BDO dováženým z dotčených zemí. V každém případě nelze jakoukoli údajnou újmu přičítat dovozu BDO z dotčených zemí, ale pouze rostoucím výrobním nákladům výrobního odvětví Unie.

(31)

Komise vzala tvrzení společnosti COIM na vědomí. Společnost COIM však pro žádné ze svých tvrzení nepředložila důkazy. V souladu se zásadami článku 3 základního nařízení poskytl podnět dostatečné důkazy o újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie v důsledku dumpingového dovozu z posuzovaných zemí, například o podstatné ztrátě podílu Unie na trhu, která v posuzovaném období proběhla současně s podstatným zvýšením podílu dotčených zemí na trhu Unie, nabízeného za trvale snížené ceny. Kromě toho podnět poskytl zjevné důkazy o prodeji pod cenou a podbízení. Proto byla tvrzení společnosti COIM zamítnuta.

(32)

V oznámení o zahájení Komise uvedla, že může v souladu s článkem 17 základního nařízení vybrat vzorek zúčastněných stran.

(33)

V oznámení o zahájení Komise uvedla, že předběžně vybrala vzorek výrobců v Unii. Tento vzorek tvořili všichni tři výrobci v Unii, kteří se zúčastnili výběru vzorku. Jednalo se o tyto společnosti:

(34)

Výrobci v Unii zařazení do vzorku představovali více než 70 % objemu výroby a prodeje na trhu Unie. Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily. K vzorku nebyly obdrženy žádné připomínky. Pokud jde o výrobní odvětví Unie, vzorek se považoval za reprezentativní.

(35)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení.

(36)

Žádný z dovozců, kteří nejsou ve spojení, informace neposkytl, ani nesouhlasil se zařazením do vzorku. Průmysloví uživatelé/dovozci, kteří se v tomto procesu přihlásili jako zúčastněné strany, byli odkázáni na vyplnění dotazníků pro uživatele. Vzhledem k tomu Komise rozhodla, že výběr vzorku není nutný.

(37)

Aby mohla rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala Komise všechny vyvážející výrobce v Číně a USA, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení. Kromě toho Komise požádala zastoupení Čínské lidové republiky při Evropské unii, zastoupení Království Saúdská Arábie při Evropské unii a zastoupení Spojených států amerických při Evropské unii, aby určila a/nebo kontaktovala případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření.

(38)

Pokud jde o Čínu, šest vyvážejících výrobců v Číně poskytlo požadované informace a souhlasilo se zařazením do vzorku. V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení vybrala Komise do vzorku dva výrobce na základě největšího reprezentativního objemu vývozu do Unie, který mohl být ve stanovené lhůtě přiměřeně prošetřen. Jeden vyvážející výrobce, společnost Shandong Yuanli Science and Technology Co., Ltd. (dále jen „Shandong Yuanli“), požádal prostřednictvím podání učiněného spolu s odpovědí na výběr vzorku o zařazení do vzorku z důvodu zvláštností jím vyráběného BDO. Komise žádost a odpověď na výběr vzorku analyzovala a dospěla k závěru, že není odůvodněná, protože tyto zvláštnosti samy o sobě, posuzované společně s objemem vývozu společnosti Shandong Yuanli do Unie, by neodůvodňovaly zařazení společnosti Shandong Yuanli do vzorku vybraného na základě největšího reprezentativního objemu vývozu do Unie, který mohl být ve stanovené lhůtě přiměřeně prošetřen.

(39)

V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení byl výběr vzorku projednán se všemi známými dotčenými vyvážejícími výrobci a s čínskými orgány. Nebyly obdrženy žádné připomínky.

(40)

Pokud jde o USA, požadované informace poskytli a se zařazením do vzorku souhlasili dva vyvážející výrobci. Vzhledem k nízkému počtu odpovědí Komise rozhodla, že výběr vzorku není nutný.

(41)

Dne 23. června 2025 Komise oba vyvážející výrobce ze Spojených států informovala o svém rozhodnutí vzorek nevybrat a poskytla jim 30 dnů na předložení odpovědí na dotazník.

(42)

Žádný vyvážející výrobce v Číně, Saúdské Arábii ani USA nepožádal o individuální zjišťování podle čl. 17 odst. 3 základního nařízení.

(43)

Komise zaslala vládě Čínské lidové republiky (dále jen „čínská vláda“) dotazník týkající se existence podstatných zkreslení v ČLR ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení.

(44)

Komise zaslala dotazníky známým výrobcům v Unii, vyvážejícím výrobcům v Číně zařazeným do vzorku, známým vyvážejícím výrobcům v USA a Saúdské Arábii, známým dovozcům a uživatelům. Stejné dotazníky byly v den zahájení zpřístupněny rovněž na internetu (5).

(45)

Dne 8. července 2025 jeden z vyvážejících výrobců v USA, společnost BASF Corporation (USA), informoval Komisi, že odpověď na dotazník nepředloží. Lhůta pro předložení odpovědi na dotazník uplynula dne 23. července 2025. Dne 1. srpna 2025 Komise zaslala společnosti BASF Corporation dopis, ve kterém ji informovala o tom, že má v úmyslu použít článek 18 základního nařízení. Nebyly obdrženy žádné připomínky.

(46)

Komise si vyžádala a ověřila všechny údaje, které považovala za nezbytné k předběžnému zjištění dumpingu, výsledné újmy a zájmu Unie. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto společností:

(47)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. ledna 2024 do 31. prosince 2024 (dále jen „období šetření“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy zahrnovalo období od 1. ledna 2021 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(48)

Výrobkem, který je předmětem šetření, je BDO, který obvykle spadá pod registrační číslo Chemical Abstracts Service (CAS) 110-63-4 a obvykle je zařazen v Evropském seznamu existujících obchodovaných chemických látek (EINECS) pod číslem ES 203-786-5 a v současnosti je zařazen pod kódy KN 2905 39 26 a 2905 39 28 (dále jen „výrobek, který je předmětem šetření“).

(49)

Mezi hlavní výrobní procesy BDO patří: i) Reppeho proces s použitím acetylenu; ii) proces založený na n-butanu/maleinanhydridu (MAN), při kterém se maleinanhydrid přeměňuje na butandiol nebo n-butan na maleinanhydrid; iii) proces založený na propylenoxidu (PO), při kterém se ke vzniku allylalkoholu používá propylenoxid; iv) bioproces využívající cukry, biomasu nebo jiné sloučeniny na bázi uhlíku.

(50)

BDO se používá při výrobě široké škály navazujících chemických výrobků, včetně polybutylen tereftalátu (PBT), polybutylen adipát tereftalátu (PBAT), polyuretanu (PU), nasyceného polyesteru (SAT), tetrahydrofuranu (THF), n-methyl pyrrolidonu (NMP), termoplastického kopolyesteru (TPC) a gama-butyrolaktonu (GBL), které se nakonec používají v široké škále aplikací, mimo jiné v automobilovém a obranném průmyslu, odvětví textilu, plastů, elektroniky, stavebnictví, baterií, farmaceutickém a kosmetickém průmyslu.

(51)

Dotčeným výrobkem je výrobek, který je předmětem šetření, pocházející z Číny, Saúdské Arábie a USA, obvykle spadající pod registrační číslo Chemical Abstracts Service (CAS) 110-63-4 a obvykle zařazený v Evropském seznamu existujících obchodovaných chemických látek (EINECS) pod číslem ES 203-786-5 a v současnosti zařazený pod kódy KN 2905 39 26 (dále jen „BDO na biologické bázi“) a 2905 39 28 (dále jen „ostatní BDO“ nebo „BDO na fosilní bázi“).

(52)

Šetření prokázalo, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti, jakož i stejná základní použití:

(53)

Komise v této fázi rozhodla, že uvedené výrobky jsou proto obdobnými výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(54)

Společnosti BASF, Helm AG, COIM a Qore předložily připomínky, v nichž požadovaly, aby byl BDO získaný z uhlíku pocházejícího z biologického materiálu ve výši 100 % hmotnostních, zařazený pod kód KN 2905 39 26 neboli „BDO na biologické bázi“, vyloučen z šetřeného výrobku, a tedy z oblasti působnosti opatření. Tyto strany poukázaly na několik rozdílů mezi BDO na biologické bázi a BDO na fosilní bázi.

(55)

Hlavní rozdíly byly následující:

(56)

Při šetření Komise zjistila, že BDO má několik různých výrobních postupů s různým použitím surovin, a to jak u BDO na biologické bázi, tak u ostatního BDO. BDO vyráběný na biologické bázi se například obvykle vyrábí fermentací cukrů kupříkladu pomocí bakterií E. coli, metodou furfuralu nebo kyseliny jantarové a lze jej vyrábět z široké škály různých surovin včetně kukuřice, zemědělského odpadu, cukrové třtiny nebo pšenice. Ostatní BDO se obvykle vyrábí za použití fosilních materiálů, a to několika výrobními postupy, jako je Reppeho proces využívající acetylen, n-butanový/maleinanhydridový proces, při kterém se maleinanhydrid mění na butandiol nebo n-butan na maleinanhydrid, nebo proces propylenoxidu, při kterém se z propylenoxidu tvoří allylalkohol. Strany uvedly, že výrobní proces a rozdílné použití surovin pro BDO na biologické bázi ovlivňuje fyzikální vlastnosti, chemické vlastnosti a zamýšlené použití BDO a že rozdíly ve výrobním postupu mají zásadní význam, což vede ke klíčovým rozdílům ve fyzikálních vlastnostech, vnímání spotřebiteli a konečných použitích obou výrobků (BDO na biologické bázi a ostatního BDO).

(57)

Komise však uvedla, že podle vlastního vyjádření společnosti BASF lze oba výrobky BDO používat zaměnitelně, protože jak ostatní BDO, tak BDO na biologické bázi „… jsou chemicky identické (C4H10O2) a mají stejné fyzikální a chemické vlastnosti, konkrétně jsou to bezbarvé, viskózní kapaliny s mírným zápachem a neliší se v hmotnosti“, přestože mají odlišný výrobní postup nebo rozdílné použití surovin. Kromě toho společnost INEOS uvedla, a společnost Novamont to potvrdila, že BDO lze sice skutečně vyrábět z různých surovin a různými výrobními postupy, ale tyto rozdíly ve výrobě nemají žádný vliv na konečný výsledek navazujícího výrobku. Společnosti BASF, INEOS a Novamont dále potvrdily, že pro navazující výrobky existuje plná interoperabilita mezi BDO na biologické bázi a ostatním BDO, protože jsou chemicky identické. Navzdory velkým rozdílům v surovinách a výrobním postupu zjištěným u BDO (BDO na biologické bázi a ostatního BDO) Komise během šetření zjistila, že výrobky se používají zaměnitelně, mají stejné fyzikální, chemické a technické vlastnosti a stejná konečná užití.

(58)

Společnost BASF tvrdila, že nahrazení BDO vyráběného na biologické bázi ostatním BDO by mělo za následek ztrátu „obsahu biologického původu“ konečného výrobku, například v bioplastech a PBAT. Obdobně společnost Qore uvedla, že výrobek BDO na biologické bázi není zaměnitelný s výrobkem BDO na fosilní bázi, aniž by se tím zneplatnila spotřebitelská tvrzení v navazujícím řetězci. Společnost Helm AG zase uvedla, že BDO na biologické bázi a ostatní BDO nejsou zaměnitelné výrobky a že „BDO na biologické bázi je nezbytný pro specializované aplikace vyžadující udržitelné vlastnosti, pro které nelze použít konvenční BDO“. Komise však zjistila, jak uvedla i společnost Novamont, že oba výrobky BDO lze používat zaměnitelně a s různými úrovněmi směsi k výrobě řady navazujících výrobků v Unii, včetně výrobků PBAT nebo bioplastů. Žadatelé neuvedli žádný jiný konkrétní příklad, jak by mohli být spotřebitelé a/nebo výrobky v navazujícím řetězci ovlivněni rozdílným použitím BDO a BDO na biologické bázi. Komise však uvedla, že BDO na biologické bázi a ostatní BDO mají stejné molekuly a stejné základní funkce a jsou vzájemně zaměnitelné, přestože odběratelé v navazujícím řetězci dávají přednost různým směsím BDO při navrhování navazujících výrobků nebo z marketingových důvodů. Kromě toho společnost BASF ve svém podání objasňuje, že jak BDO na biologické bázi, tak ostatní BDO lze použít k výrobě PBAT nebo biologicky rozložitelných plastů. V každém případě, jak vysvětlila společnost INEOS, by se BDO na fosilní bázi mohl technicky vyrábět s celkově nižší uhlíkovou stopou než BDO na bázi biologické, což by vedlo k širšímu využití a potenciálně nižší spotřebě CO2 u uživatelů BDO v navazujícím řetězci.

(59)

Společnost Helm AG uvedla, že BDO na biologické bázi se těší zcela odlišnému vnímání spotřebitelů v porovnání s konvenčním BDO, přičemž BDO na biologické bázi je uváděn na trh jako „zelený“ nízkouhlíkový vstupní produkt na biologické bázi a ostatní BDO je uváděn na trh především jako komoditní chemická látka a používá se v široké škále průmyslových aplikací, kde obsah biologického původu nebo sledovatelnost nejsou problémem. Společnost Qore uvedla, že trh s BDO na biologické bázi existuje v Unii nikoliv jen jako dobrovolná preference spotřebitelů, ale z důvodu závazných smluv se spotřebiteli nebo práva EU, pro které BDO není náhradou BDO na biologické bázi, protože by „narušil specifikace udržitelnosti nebo zneplatnil tvrzení o výrobku založená na certifikaci“. Strany uvedly, že BDO na biologické bázi obvykle nekonkuruje ostatnímu BDO. Komise však uvedla, že BDO z fosilních zdrojů a BDO na biologické bázi se používají zaměnitelně pro výrobu různých navazujících výrobků, včetně certifikovaných nebo biologicky rozložitelných výrobků, a uživatelé v případě potřeby upravují směs BDO. V důsledku toho mají BDO na biologické bázi i ostatní BDO stejné použití, jsou součástí stejného výrobního postupu pro navazující výrobky a v Unii si vzájemně konkurují.

(60)

Společnosti BASF, Helm AG a Qore uvedly, že BDO na biologické bázi má odlišný výrobní postup, což s sebou nese vyšší náklady, a tudíž i prodejní cenu, což může mít za následek odlišné spotřebitele a použití, než je tomu u ostatního BDO, a tvrzení o konkurenci mezi oběma výrobky (BDO na biologické bázi a ostatním BDO) tedy nemůže obstát z důvodu odlišných cen. Komise však poznamenala, že pozorovaný rozdíl v ceně se může v budoucnu změnit a být dočasný: i) jak vysvětlily společnosti BASF a Qore, instaluje se nová kapacita na výrobu BDO na biologické bázi, což může vést k dodatečným dodávkám do Unie za použití nové výrobní technologie a ke snížení cen; ii) významná část nákladů závisí na široké škále surovin, které jsou nestálé, jak uvedla společnost BASF, a protože suroviny podléhají změnám cen vzhledem k jejich nestálé povaze, mohou v porovnání s fosilním výrobním postupem BDO vést v budoucnu také k dosažení nižší ceny. Komise skutečně uvedla, že podle podání společnosti Novamont se BDO vyráběný na biologické bázi stal ekonomicky výhodnějším než ostatní BDO již v určitých obdobích let 2021–2023, kdy došlo ke skokovému nárůstu cen plynu a ropy. V žádném případě však samotný rozdíl v ceně neopravňuje k vyloučení BDO na biologické bázi z definice výrobku.

(61)

Společnosti BASF, Helm AG a Qore dále uvedly, že jelikož BDO na biologické bázi nevyrábí žadatel, společnost INEOS, měl by být z šetření vyloučen. Společnost Helm AG dále uvedla, že BDO na biologické bázi se do Unie z dotčených zemí nedováží ani se nevyrábí mimo Unii, a proto se u něj nemůže jednat o dumpingový dovoz. Komise však zjistila, že během období šetření byl do Unie BDO na biologické bázi dovážen, což potvrdily inspekce na místě. Kromě toho vyrábí BDO na biologické bázi také výrobce výrobního odvětví Unie, společnost Novamont.

(62)

Společnost Helm AG nakonec namítla, že rozdíl mezi BDO na biologické bázi a ostatním BDO se odráží v jejich příslušném celním zařazení, což znamená, že jsou zařazeny jako dva různé výrobky v důsledku různých kódů KN. Oba kódy KN se však vztahují výhradně na BDO a jak bylo vysvětleno výše, rozlišení výrobního postupu není dostatečné pro vyloučení libovolného z typů BDO z definice výrobku v rámci šetření.

(63)

Závěrem je možno říci, že Komise nezpochybňuje, že mezi BDO na biologické bázi a ostatním BDO existují rozdíly, pokud jde o vstupní suroviny a výrobní postupy. Jelikož však BDO na biologické bázi a BDO na bázi fosilní mají stejné základní technické, chemické a fyzikální vlastnosti a jejich použití je do značné míry zaměnitelné, nebyly rozdíly zdůrazněné zúčastněnými stranami považovány za rozhodující a výrobky by měly být považovány za jeden výrobek. Navíc se tyto různé výrobní způsoby a rozdíly v surovinách projevují i v rámci klasifikace výrobků BDO na biologické bázi a ostatní BDO. Kromě toho může být výrobek s nízkou uhlíkovou stopou (zelený) technicky vyroben i z fosilních zdrojů, což znamená, že zákazníkům, kteří požadují zelený výrobek, lze dodat i ostatní BDO. Výrobky z BDO na biologické bázi mohou mít vyšší náklady a prodejní ceny, ale tyto náklady a prodejní ceny se mění a mohou se sbližovat nebo dokonce zlevňovat. Komise proto zamítla výše uvedená tvrzení o vyloučení BDO na biologické bázi z definice výrobku.

(64)

Vzhledem k tomu, že v souvislosti s ČLR byly při zahájení šetření k dispozici dostatečné důkazy poukazující na existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, považovala Komise za vhodné zahájit šetření vůči vyvážejícím výrobcům z uvedené země ve smyslu čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(65)

Za účelem shromáždění údajů nezbytných pro případné použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení proto Komise v oznámení o zahájení vyzvala všechny vyvážející výrobce v ČLR, aby poskytli informace o vstupech používaných při výrobě BDO. Příslušné informace předložili dva vyvážející výrobci.

(66)

Aby Komise získala informace, které pro své šetření považovala za nezbytné, pokud jde o údajná podstatná zkreslení, zaslala dotazník čínské vládě. Kromě toho Komise v bodě 5.3.2 oznámení o zahájení vyzvala všechny zúčastněné strany, aby sdělily svá stanoviska, předložily informace a do 37 dnů ode dne zveřejnění oznámení o zahájení v Úředním věstníku Evropské unie poskytly podpůrné důkazy týkající se uplatnění čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Od čínské vlády nebyla obdržena žádná odpověď na dotazník a ve stanovené lhůtě nebylo obdrženo žádné podání týkající se použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Komise následně čínskou vládu informovala, že pro účely určení existence podstatných zkreslení v ČLR použije dostupné údaje ve smyslu článku 18 základního nařízení. Čínská vláda nevznesla k využití dostupných údajů žádné připomínky.

(67)

V bodě 5.3.2 oznámení o zahájení Komise rovněž uvedla, že s ohledem na dostupné důkazy pro účely zjištění běžné hodnoty na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot jako vhodnou reprezentativní zemi podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení předběžně vybrala Malajsii. Komise dále uvedla, že přezkoumá další případně vhodné reprezentativní země v souladu s kritérii stanovenými v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení.

(68)

Dne 18. července 2025 informovala Komise poznámkou (dále jen „poznámka“) zúčastněné strany o relevantních zdrojích, které zamýšlela použít pro zjištění běžné hodnoty. V této poznámce Komise uvedla seznam všech výrobních faktorů používaných při výrobě BDO, jako jsou suroviny, pracovní síla a energie. Kromě toho Komise na základě kritérií pro výběr nezkreslených cen nebo referenčních hodnot určila možné reprezentativní země a jako vhodné reprezentativní země určila Brazílii a Malajsii. Komise obdržela připomínky k poznámce od žadatele, společnosti LYB, a společnosti Wanhua Chemical (Sichuan) Co., Ltd. spolu se společnostmi ve spojení (dále jen „skupina Wanhua Group“).

(69)

Komise se obdrženými připomínkami podrobně zabývala v oddíle 3.1.2.4.1. Komise na základě obdržených připomínek určila zdroje, které zamýšlí použít pro zjištění běžné hodnoty, přičemž jako reprezentativní země byla zvolena Brazílie. Rovněž dospěla k závěru, že stanoví prodejní, režijní a správní náklady a zisk na základě dostupných informací za společnost Rhodia Brasil SA (dále jen „Rhodia Brasil“), výrobce v Brazílii.

(70)

V čl. 2 odst. 1 základního nařízení je uvedeno, že „běžná hodnota se obvykle zakládá na cenách, které jsou zaplaceny nebo mají být zaplaceny nezávislým odběratelem v zemi vývozu v běžném obchodním styku“.

(71)

Avšak čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení stanoví, že „pokud se […] zjistí, že není vhodné použít domácí ceny a náklady v zemi vývozu, jelikož v této zemi dochází k podstatným zkreslením ve smyslu písmene b), běžná hodnota se zjistí početně výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty“ a „zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“.

(72)

Jak je dále vysvětleno níže, Komise v tomto šetření došla k závěru, že na základě dostupných důkazů a vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády bylo uplatnění čl. 2 odst. 6a základního nařízení vhodné.

(73)

V nedávných šetřeních týkajících se chemického odvětví v ČLR (6) Komise zjistila, že dochází k podstatným zkreslením ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení.

(74)

Při těchto šetřeních Komise zjistila, že v ČLR dochází k významným zásahům státu, což vede k narušení účinného rozdělování zdrojů v souladu s tržními zásadami (7). Komise zejména dospěla k závěru, že v chemickém odvětví nejenže přetrvává značná míra vlastnictví ze strany čínské vlády ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) první odrážky základního nařízení (8), ale že čínská vláda může rovněž ovlivňovat ceny a náklady prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) druhé odrážky základního nařízení (9). Komise dále shledala, že další narušení trhu způsobují přítomnost a zásahy státu na finančních trzích, jakož i při dodávkách surovin a vstupů. Systém plánování v ČLR celkově vede k tomu, že zdroje jsou soustředěny do odvětví označených čínskou vládou za strategická nebo jinak politicky významná, místo aby byly rozdělovány v souladu s tržními silami (10). Kromě toho Komise dospěla k závěru, že čínské právní předpisy upravující úpadek a vlastnictví řádně nefungují ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) čtvrté odrážky základního nařízení, následkem čehož vznikají zkreslení, zejména když jsou v ČLR drženy při životě insolventní firmy a když se přidělují práva k užívání pozemků (11). Ve stejném duchu zjistila Komise zkreslení mzdových nákladů v chemickém odvětví ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) páté odrážky základního nařízení (12), jakož i narušení finančních trhů ve smyslu čl. 2 odst. 6a) písm. b) šesté odrážky základního nařízení, zejména pokud jde o přístup podnikových subjektů v ČLR ke kapitálu (13).

(75)

Stejně jako v předchozích šetřeních týkajících se chemického odvětví v ČLR Komise v tomto šetření prozkoumala, zda je vzhledem k existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR, či nikoli. Komise tak učinila na základě důkazů dostupných ve spisu, včetně důkazů obsažených v podnětu a v pracovním dokumentu útvarů Komise o podstatných zkresleních v hospodářství Čínské lidové republiky pro účely šetření v oblasti ochrany obchodu (14) (dále jen „zpráva“), který se opírá o veřejně dostupné zdroje. Tato analýza zahrnovala zkoumání významných vládních zásahů do hospodářství ČLR obecně, ale také konkrétní situace na trhu v příslušném odvětví, včetně výrobku, který je předmětem šetření. Komise tyto důkazy dále doplnila svým vlastním výzkumem týkajícím se různých kritérií relevantních pro potvrzení existence podstatných zkreslení v ČLR, jak bylo v tomto ohledu rovněž zjištěno v předchozích šetřeních.

(76)

V podnětu bylo uvedeno, že v čínském odvětví BDO dochází k podstatným zkreslením. Podnět odkazoval na zprávu, a zejména na skutečnost, že hospodářský systém ČLR je „socialistickým tržním hospodářstvím“, a na aktivní úlohu Komunistické strany Číny ve veřejném i soukromém sektoru v ČLR (15).

(77)

Podnět konkrétně poukazoval na tyto skutečnosti:

(78)

V podnětu byl formulován závěr, že ceny nebo náklady, včetně nákladů na suroviny, energii a pracovní sílu, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, neboť jsou ovlivňovány významnými zásahy státu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Podle podnětu tedy v tomto případě není vhodné použít ke stanovení běžné hodnoty domácí ceny a náklady.

(79)

Komise zkoumala, zda je, či není vhodné použít domácí ceny a náklady v Číně kvůli existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Tato analýza zahrnovala zkoumání významných zásahů státu do hospodářství Číny obecně, ale i zkoumání konkrétní situace na trhu v příslušném odvětví včetně dotčeného výrobku.

(80)

V tomto ohledu Komise nejprve posoudila, zda v odvětví BDO v ČLR působí ve významném rozsahu podniky, které jsou ve vlastnictví čínských orgánů, jsou jimi ovládány, podléhají jejich politickému dohledu nebo se řídí jejich pokyny ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) první odrážky základního nařízení. V odvětví dotčeného výrobku působí soukromé společnosti, například Shandong Yuanli (23) (24), Inner Mongolia Dongjing Bioenvironmental Protection Ltd (25), která je ze 100 % vlastněna soukromou společností Inner Mongolia Dongyuan Science and Technology Group Co, Ltd (26) (27), dále soukromé společnosti s menšinovým podílem státu, jako je Wanhua Chemical Group Co., Ltd (28) (29), a státní podniky, jako jsou Xinjiang Markor Chemical Industry Co., Ltd (30), Henan Kaixiang Fine Chemical Co. Ltd (31), Xinjiang Blue Ridge Tunhe Energy Co. Ltd (32) nebo Sinopec Group (33). Přesný poměr soukromých a státních výrobců na trhu s BDO nebylo možné určit. Komise však zjistila, že někteří výrobci jsou přímo kontrolováni státem. Příkladem mohou být společnosti Xinjiang Markor Chemical Industry Co., Ltd (34) a Xinjiang Blue Ridge Tunhe Energy Co. Ltd. (35), přičemž obě společnosti jsou v konečném důsledku kontrolovány Komisí pro dohled nad státem vlastněným majetkem a jeho správu Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang. Skupina Sinopec je navíc ústředním podnikem kontrolovaným komisí Státní rady pro kontrolu a správu majetku ve vlastnictví státu (36) (dále jen „SASAC“) a Sinopec vyrábí jak BDO, tak karbid vápenatý, který je vstupní surovinou pro výrobu BDO (37).

(81)

Zásahy Komunistické strany Číny do provozního rozhodování se navíc staly normou nejen ve státních podnicích, ale i v soukromých společnostech (38), neboť Komunistická strana Číny si nárokuje vedoucí postavení prakticky ve všech aspektech hospodářství země. Vliv státu prostřednictvím struktur Komunistické strany Číny ve společnostech skutečně vede k tomu, že hospodářské subjekty jsou pod kontrolou a politickým dohledem vlády, neboť státní a stranické struktury jsou v Číně velmi úzce provázány.

(82)

Šetřením bylo zjištěno, že národním průmyslovým sdružením, které se zabývá chemickým odvětvím, je Čínská federace ropného a chemického průmyslu (39) (dále jen „CPCIF“), konkrétně její Odborný výbor pro nové chemické materiály (40). Federace CPCIF se hlásí k celkovému vedení Komunistické strany Číny, vykonává stranickou činnost a zajišťuje nezbytné podmínky pro činnost stranických organizací (41). Kromě toho je jejím „registračním a řídicím orgánem Ministerstvo pro občanské záležitosti“ (42) a jednou z podmínek způsobilosti pro funkci jejího zástupce je „podřídit se vedení Komunistické strany Číny, podporovat socialismus s čínskými rysy, rozhodně uplatňovat linii, zásady a politiku Strany a vyznačovat se dobrými politickými vlastnostmi“ (43).

(83)

Sinopec Group a Xinjiang Zhongtai Chemical Co. Ltd., která je holdingovou společností Xinjiang Markor Chemical Industry Co., Ltd., jsou obě členy CPCIF (44).

(84)

Konkrétně bylo šetřením také zjištěno, že dalším národním průmyslovým sdružením zastupujícím výrobce BDO je Čínská federace pro chemická vlákna (dále jen „CCFA“). Federace CCFA se hlásí k celkovému vedení Komunistické strany Číny, vykonává stranickou činnost a zajišťuje nezbytné podmínky pro činnost stranických organizací (45). Kromě toho je jejím „registračním a řídicím orgánem Ministerstvo pro občanské záležitosti“ (46) a jednou z podmínek způsobilosti pro funkci jejího zástupce je „podřídit se vedení Komunistické strany Číny, podporovat socialismus s čínskými rysy, rozhodně uplatňovat linii, zásady a politiku strany a vyznačovat se dobrými politickými vlastnostmi“ (47).

(85)

Wanhua Chemical Group Co. Ltd a různé subjekty skupiny Sinopec jsou členy federace CCFA (48).

(86)

Jak veřejné, tak soukromé podniky v chemickém odvětví podléhají politickému dohledu a pokynům. Nejnovější čínské politické dokumenty týkající se chemického a petrochemického odvětví potvrzují, že čínská vláda přikládá tomuto odvětví stále velký význam, včetně záměru zasahovat do tohoto odvětví s cílem formovat je v souladu s vládní politikou. Příkladem je 14. pětiletý plán hospodářského a sociálního rozvoje a výhledy do roku 2035, podle nichž hodlá čínská vláda „urychlit transformaci a modernizaci klíčových průmyslových odvětví, jako je chemický průmysl“ (49).

(87)

Navíc se v „Poradním stanovisku k podpoře vysoce kvalitního rozvoje petrochemického a chemického průmyslu v rámci 14. pětiletého plánu“ (50) (dále jen „poradní stanovisko“) rovněž uvádí, že čínská vláda „urychlí transformaci a modernizaci tradičních průmyslových odvětví, bude intenzivně rozvíjet nové chemické materiály a čisté chemické látky […] a podpoří přeměnu Číny z velké petrochemické a chemické země v silnou petrochemickou a chemickou velmoc. […] Do roku 2025 […] bude dále zlepšena koncentrace výroby velkoobjemových chemických výrobků a míra využití výrobní kapacity přesáhne 80 %“ (51). Dále má čínská vláda „[p]odpořit strukturální úpravu průmyslu: posílit specifická opatření a vědecky regulovat rozsah průmyslu [a] [s]triktně kontrolovat nové výrobní kapacity v odvětvích, jako je […] karbid vápenatý, […] a urychlit ukončení neefektivních a zastaralých výrobních kapacit; podporovat špičkový, diverzifikovaný a nízkouhlíkový rozvoj uhelného chemického průmyslu a soustavně a spořádaně rozvíjet moderní uhelný chemický průmysl v souladu s požadavky ekologické priority, výroby založené na vodě, kontroly celkového množství a rozvoje uskupení“ (52).

(88)

Podobně oznámení o podpoře zdravého rozvoje moderního uhelného chemického průmyslu (53) stanoví, že „[n]a základě uspořádání moderního uhelného chemického průmyslu uvedeného ve [14. pětiletém plánu rozvoje] a v souladu s hlavními regionálními strategiemi [a] regionálními strategiemi koordinovaného rozvoje“ […] bude čínská vláda „dále posilovat pokyny pro plánování, optimalizovat průmyslové uspořádání a podporovat urychlené zavádění moderních technologií a modernizaci zařízení pro stávající moderní uhelné chemické projekty“ (54).

(89)

Pracovní plán pro stabilní růst chemického a petrochemického průmyslu (2025–2026) (55) (dále jen „pracovní plán“) se dále snaží „vhodně zavádět projekty přeměny uhlí na ropu a uhlí na chemikálie a provádět demonstrace průmyslového využití uhelného chemického průmyslu spolu s novými zdroji energie a pokročilými materiály, technologiemi a zařízeními, průmyslovými provozními systémy“ (56), jakož i „kultivovat a posilovat vyspělá výrobní uskupení a specifická průmyslová uskupení malých a středních podniků a předních podniků v oblasti petrochemie, uhelných chemikálií, fosforových chemikálií, biochemie a jemných chemikálií“ (57).

(90)

Podobné příklady záměru čínských orgánů dohlížet na vývoj odvětví BDO a usměrňovat ho lze nalézt na úrovni provincií, například ve 14. pětiletém plánu rozvoje chemického průmyslu provincie Šan-tung, podle něhož je nutné „[v]šestranně podporovat zlepšování průmyslové základny a modernizaci průmyslového řetězce, urychlit rušení zaostalých a neefektivních výrobních kapacit a podporovat rozvoj chemických výrobků směřující k jejich funkcionalizaci, zdokonalení a diferenciaci. Vést podniky ke slučování a reorganizaci, optimalizovat alokaci zdrojů a strukturu průmyslového řetězce a zlepšovat efektivitu a ziskovost výroby“ (58). Dále stanoví, že čínská vláda se bude „opírat o klíčové [chemické] parky, optimalizuje alokaci zdrojů, vybuduje řadu velkých projektů [a] vytvoří špičkový model chemického rozvoje s vynikajícími technickými výhodami a řádnou regionální koordinací; […] plně využije výhod základního uhelného chemického průmyslu […] a urychlí výzkum, vývoj a výrobu navazujících jemných chemických produktů na bázi uhlí“ (59).

(91)

Konkrétně v Katalogu podporovaných odvětví v západních regionech (2025) (60) je BDO uveden jako podporované odvětví v několika provinciích, jako je Ning-sia, Kuej-čou a Sin-ťiang.

(92)

Pokud jde o možnost čínské vlády zasahovat do cen a nákladů prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) druhé odrážky základního nařízení, Komise zjistila, že předseda představenstva společnosti Shandong Yuanli je rovněž tajemníkem stranické pobočky a že se údajně řídí zásadou, že „stranické vedení udává směr podniku a strana a společnost jsou pevně propojeny“ (61).

(93)

Šetření dále zjistilo, že společnost Dongyuan Science and Technology Group Co. Ltd. se pravidelně zapojuje do aktivit zaměřených na budování strany, tak aby „vedla kádry a pracovníky k pochopení velikosti strany“ (62).

(94)

Předseda představenstva společnosti Wanhua Chemical Group Co. Ltd. působí také jako tajemník stranického výboru a jeden z jejích ředitelů jako zástupce tohoto tajemníka (63).

(95)

Generální ředitel společnosti Zhongtai Chemical, která je mateřskou společností Xinjiang Markor Chemical Industry Co., Ltd., navíc zastává funkci zástupce tajemníka stranického výboru.

(96)

Podobně je i předseda představenstva skupiny Sinopec Group tajemníkem stranického výboru a několik členů představenstva je náměstky tajemníka stranického výboru (64). Skupina Sinopec Group prohlásila, že se hodlá „zaměřit na nové poslání a nové úkoly společnosti na nové cestě, pokračovat ve stranickém revolučním duchu, všestranným a integrovaným způsobem posilovat vedoucí úlohu strany a budování strany a systematicky podporovat komplexní a důsledné stranické řízení s cílem poskytnout silnou záruku pro psaní nové kapitoly moderního petrochemického průmyslu Číny“ (65).

(97)

Nebylo možné systematicky prokázat existenci osobních vazeb mezi všemi čínskými výrobci BDO a Komunistickou stranou Číny. Vzhledem k tomu, že výrobek, který je předmětem šetření, představuje pododvětví chemického průmyslu, měla Komise za to, že informace zjištěné v nedávných šetřeních týkajících se chemického průmyslu, která jsou uvedena v 74. bodě odůvodnění, jsou relevantní i pro výrobek, který je předmětem šetření.

(98)

Kromě toho jsou v odvětví BDO zavedeny politiky, jež pozitivně diskriminují domácí výrobce nebo jinak ovlivňují trh ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) třetí odrážky základního nařízení. Komise určila několik dokumentů, které prokazují, že odvětví BDO má prospěch z vládních pokynů a zásahů týkajících se chemického průmyslu, vzhledem k tomu, že BDO představuje jeho pododvětví.

(99)

Chemický průmysl považuje čínská vláda stále za klíčové odvětví (66). Potvrzují to četné plány, směrnice a další dokumenty se zaměřením na chemické látky, které jsou vydávány na státní, regionální a obecní úrovni. V rámci 14. pětiletého plánu čínská vláda výslovně označila chemický průmysl za odvětví, které je nutno optimalizovat a modernizovat (67). Stejně tak podle 14. pětiletého plánu rozvoje surovinového průmyslu hodlá čínská vláda „optimalizovat organizační strukturu: učinit hlavní podniky většími a silnějšími. […] [P]odporovat podniky v urychlování meziregionálních a mezivlastnických fúzí a reorganizace, ve zvyšování koncentrace průmyslu a v mezinárodním působení. V chemickém, petrochemickém a ocelářském průmyslu, v odvětvích neželezných kovů a stavebních materiálů a v dalších průmyslových odvětvích podporovat rozvoj skupiny předních podniků v rámci průmyslového řetězce spojený s ekologickou dominancí a klíčovou konkurenceschopností“ (68).

(100)

Konkrétně provincie Šan-tung vydala Průlomový akční plán pro vysoce kvalitní rozvoj špičkového chemického průmyslu (2021–2022) (69) a vybrala „10 špičkových řetězců chemického průmyslu, jako jsou chemické látky na bázi uhlí, fluorové materiály, polyuretan, nylon a elektronické chemikálie, a vybrala 25 podniků jako ‚lídry průmyslového řetězce‘“. BDO je jedním z vybraných průmyslových řetězců a provincie Šan-tung „použije finanční odměny, podpoří zkušenosti, udělí priority a použije další metody, aby podpořila skupinu Wanhua Chemical Group Co. Ltd. […] a další podniky s cílem posílit jejich základní výhody a vytvořit řadu předních podniků s velkým rozsahem, dobrou efektivitou a silnou inovační schopností“ (70).

(101)

Kromě toho v roce 2022 samospráva obce Wu-chaj podpořila „výstavbu klíčových projektů, […] neprodleně vyřešila obtíže existující v procesu podpory projektů, provedla přípravu různých výrobních činitelů a zajistila, aby projekty postupovaly podle plánu […]. Díky zaměření na výstavbu nových energií a nových materiálů se v letošním roce rychle rozběhla výstavba řady klíčových projektů ve městě [Wu-chaj]. Po více než roce intenzivních stavebních prací nedávno společnost Inner Mongolia Dongjing Bioenvironmental Protection Technology Co., Ltd. úspěšně uvedla do provozu projekt na výrobu 1,4-butandiolu (BDO) o roční produkci 280 000 tun. Po oficiálním uvedení projektu do provozu bude mít společnost Dongyuan Technology Co., Ltd. roční výrobní kapacitu 380 000 tun BDO, čímž se stane největší výrobní základnou pro BDO a celý průmyslový řetězec navazujících produktů intenzivního zpracování v Číně“ (71).

(102)

Souhrnně vzato čínská vláda zavedla opatření s cílem přimět hospodářské subjekty k dodržování cílů veřejné politiky, pokud jde o podporu podporovaných odvětví, včetně výroby výrobku, který je předmětem šetření. Taková opatření brání volnému působení tržních sil.

(103)

Toto šetření neodhalilo žádný důkaz o tom, že by diskriminační uplatňování nebo nedostatečné vymáhání právních předpisů týkajících se úpadku a vlastnictví podle čl. 2 odst. 6a písm. b) čtvrté odrážky základního nařízení v chemickém odvětví neovlivňovalo výrobce výrobku, který je předmětem šetření.

(104)

Výrobek, který je předmětem šetření, je rovněž ovlivněn zkresleními mzdových nákladů ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) páté odrážky základního nařízení, jak je rovněž uvedeno v 74. bodě odůvodnění. Tato zkreslení ovlivňují odvětví jak přímo (při výrobě výrobku, který je předmětem šetření, nebo hlavních vstupů), tak nepřímo (při přístupu ke vstupům od společností podléhajících stejnému systému práce v ČLR) (72).

(105)

Ve stávajícím šetření nebyl navíc předložen žádný důkaz o tom, že odvětví BDO není ovlivňováno zásahy státu do finančního systému ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) šesté odrážky základního nařízení. Velmi dobrým příkladem tohoto typu zásahů státu je i výše zmíněné poradní stanovisko, podle něhož je zapotřebí „zlepšit podpůrné politiky, posílit koordinaci mezi fiskální, finanční, regionální, investiční, dovozní a vývozní […] politikou a průmyslovou politikou [s cílem] plně využít vnitrostátní platformu pro spolupráci mezi průmyslem a finančním odvětvím a [s cílem] podpořit spojení mezi podniky a bankami“ (73). Významné zásahy státu do finančního systému proto závažně ovlivňují tržní podmínky na všech úrovních.

(106)

A konečně Komise připomíná, že pro výrobu výrobku, který je předmětem šetření, je zapotřebí několik vstupů. Když výrobci výrobku, který je předmětem šetření, tyto vstupy nakupují nebo uzavírají smlouvy o jejich dodávkách, ceny, jež platí (a vykazují jako své náklady), zjevně podléhají stejným systémovým zkreslením, jaká byla popsána výše. Například dodavatelé vstupů využívají pracovní sílu, která podléhá zkreslením. Mohou si půjčovat peněžní prostředky, které podléhají zkreslením ve finančním sektoru / při alokaci kapitálu. Navíc se na ně vztahuje systém plánování, který je uplatňován na všech úrovních státní správy a ve všech odvětvích.

(107)

V důsledku toho nejsou vhodné pouze domácí prodejní ceny výrobku, který je předmětem šetření, ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, ale jsou ovlivněny i všechny vstupní náklady (včetně surovin, energie, půdy, financování, práce atd.), protože jejich tvorba cen je ovlivněna podstatnými vládními zásahy, jak je popsáno v částech I a II zprávy. Vládní zásahy popsané v souvislosti s rozdělováním kapitálu, půdy, pracovních sil, energie a surovin jsou skutečně přítomny v celé ČLR. To například znamená, že určitý vstup, který byl vyprodukován v ČLR díky společnému působení řady výrobních činitelů, je vystaven podstatným zkreslením. Totéž platí o vstupu použitém v tomto vstupu a tak dále.

(108)

Z dostupných důkazů celkově vyplývá, že ceny výrobku, který je předmětem šetření, ani náklady na jeho výrobu, včetně nákladů na suroviny, pozemky, energii a pracovní sílu, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, protože jsou ovlivněny významnými zásahy státu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, jak ukazuje skutečný nebo možný dopad jednoho nebo více příslušných prvků v něm uvedených.

(109)

Čínská vláda se nevyjádřila ani nepředložila důkazy podporující nebo vyvracející stávající důkazy obsažené ve spisu k dané věci – včetně zprávy a dalších důkazů, které poskytl žadatel – ohledně existence podstatných zkreslení anebo ohledně vhodnosti použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení na danou věc.

(110)

Komise obdržela od skupiny Wanhua Group připomínky týkající se podstatných zkreslení ovlivňujících odvětví BDO. Skupina Wanhua Group namítala, že tvrzení v podnětu týkající se „podstatných zkreslení“ v Číně v souladu s čl. 2 odst. 6 písm. a) základního nařízení by mělo být potvrzeno Komisí ve zvláštním řízení a nemělo by se stát předem stanoveným závěrem.

(111)

S ohledem na výše uvedené našlo šetření Komise důkazy o podstatných zkresleních ovlivňujících čínské výrobní odvětví BDO, čímž je odůvodněno použití metodiky podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení ke stanovení běžné hodnoty početně. Proto bylo tvrzení skupiny Wanhua Group zamítnuto.

(112)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti Komise dospěla k závěru, že pro stanovení běžné hodnoty není v tomto případě vhodné použít domácí ceny a náklady. Komise proto přikročila k určení běžné hodnoty výpočtem výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty, to jest v tomto případě na základě odpovídajících výrobních nákladů a nákladů na prodej ve vhodné reprezentativní zemi v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, jak je popsáno v následujícím oddíle.

(113)

Volba reprezentativní země byla založena na těchto kritériích podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení:

(114)

Jak je vysvětleno v 68. bodě odůvodnění, Komise zveřejnila poznámku týkající se zdrojů pro stanovení běžné hodnoty. V této poznámce byly popisovány skutečnosti a důkazy, na nichž se zakládají příslušná kritéria. Na základě obdržených připomínek považovala Komise v tomto případě za vhodnou reprezentativní zemi Brazílii.

(115)

V poznámce Komise vysvětlila, že se zdá, že se výrobek, který je předmětem šetření, nevyrábí v žádné zemi, která by podle Světové banky dosahovala podobné úrovně hospodářského rozvoje jako ČLR. Žadatel rovněž uvedl, že společnost BASF Petronas Chemical vyráběla do března 2021 BDO v Malajsii, a proto navrhl použít Malajsii jako reprezentativní zemi.

(116)

Komise v poznámce uvedla, že vzhledem k tomu, že všechny země, v nichž se BDO vyrábí, mají jinou úroveň hospodářského rozvoje než ČLR, a protože se BDO v Malajsii již nevyrábí, Komise vzala v úvahu výrobu výrobku ve stejné obecné kategorii a/nebo odvětví výrobku, který je předmětem šetření. Komise proto uvedla, že by využila výrobu ethylenglykolu (dále jen „MEG“), výrobku obdobného BDO, k určení vhodné reprezentativní země pro použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Jak je vysvětleno v poznámce, MEG je diol, který má stejně jako BDO relativně vysoký bod varu, podobnou viskozitu a je také mísitelný s vodou. Navíc, stejně jako některé výrobní postupy pro výrobu BDO, i MEG se opírá o vícestupňovou katalytickou přeměnu petrochemických produktů. Kromě toho se MEG vyrábí z ethylenu, který lze získat například krakováním zemního plynu, ethanu nebo nafty, z nichž některé jsou stejné suroviny, jaké jsou potřebné k výrobě BDO v některých možných výrobních postupech. Kromě toho jsou výrobní procesy jak BDO, tak MEG energeticky náročné. Pokud jde o použití, BDO a MEG lze použít k výrobě polymerů, jako jsou rozpouštědla, chemické meziprodukty, nemrznoucí složky nebo zvlhčující látky. Stručně řečeno, oba produkty mají srovnatelnou chemickou strukturu, mohou mít totožná fosilní paliva jako vstupní materiál a jejich výrobní procesy mohou zahrnovat srovnatelné chemické a energeticky náročné procesy.

(117)

Komise zjistila výrobu MEG v následujících zemích s podobnou úrovní hospodářského rozvoje jako ČLR: Brazílie, Indonésie, Malajsie, Mexiko, Thajsko a Turecko.

(118)

V návaznosti na poznámku skupina Wanhua Group zpochybnila, zda lze výrobní činitele používané k výrobě MEG považovat za reprezentativní pro činitele používané k výrobě BDO.

(119)

Komise uvedla, že při stanovení běžné hodnoty vzala v úvahu pouze výrobní činitele použité k výrobě výrobku, který je předmětem šetření (v tomto případě BDO). MEG byl proto identifikován jako výrobek ve stejné obecné kategorii jako BDO pouze za účelem výběru vhodné reprezentativní země, která by mohla poskytnout nezkreslené referenční hodnoty a reprezentativní prodejní, správní a režijní náklady a zisky výrobce BDO. Byly tedy hledány referenční hodnoty pouze pro výrobní činitele používané k výrobě BDO, nikoli MEG. Skupina Wanhua Group navíc nenavrhla žádný alternativní výrobek ve stejné obecné kategorii nebo odvětví jako BDO. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

(120)

Žadatel podpořil přístup Komise a volbu MEG, který byl vyroben v Malajsii a Brazílii, což jsou podle jeho názoru nejvhodnější reprezentativní země.

(121)

Společnost LYB rovněž souhlasila s Komisí, že diolové chemikálie patří do stejné obecné kategorie jako BDO. Tvrdila však, že do stejné obecné kategorie jako BDO patří také prekurzory výroby diolových chemikálií, jako jsou ethylen a propylen, a rozpouštědla, jako je diethylenglykol, propylenglykol nebo tetrahydrofuran. Na základě tohoto předpokladu společnost LYB prozkoumala dostupné finanční údaje o ziskových společnostech vyrábějících takové výrobky za rok 2024, ale nepodařilo se je najít v Indonésii, Mexiku ani Thajsku. Kromě toho společnost LYB nenavrhla další společnosti pro Malajsii. Naopak společnost LYB navrhla použít výrobce rozpouštědel a propylenu v Brazílii nebo se uchýlit k celoodvětvovým údajům o chemickém odvětví v Turecku.

(122)

Komise přezkoumala další výrobky, které údajně spadají do stejné obecné kategorie nebo odvětví jako BDO, navržené společností LYB. Komise uvedla, že ethylen a propylen jsou surovinami pro výrobu BDO. Zatímco společnost LYB sama používá pro výrobu BDO propylen jako propylenoxid, ethylen se obecně používá jako ethylenoxid při výrobě MEG, jak je uvedeno v poznámce. To ukazuje, že zatímco BDO a MEG mají ve výrobním řetězci stejnou pozici, a tudíž podobnou strukturu nákladů, propylen a ethylen se nacházejí ve výrobním řetězci o několik stupňů výše, což jejich nákladovou strukturu od BDO vzdaluje. Z toho vyplývá, že MEG je ve srovnání s ethylenem a propylenem specifičtějším a vhodnějším výrobkem ve stejné obecné kategorii nebo odvětví jako BDO. Komise se proto domnívala, že MEG je vhodnějším výrobkem ve stejné obecné kategorii nebo odvětví jako BDO. Komise dále analyzovala rozpouštědla, jako je diethylenglykol, propylenglykol nebo tetrahydrofuran. Komise uvedla, že diethylenglykol je vedlejším produktem výroby MEG (75), a proto se vyrábí ve stejných zemích jako MEG. Zdá se, že propylenglykol má významné využití v potravinářském a farmaceutickém odvětví, jež se značně liší od použití BDO. Tetrahydrofuran je naopak derivátem BDO, a proto se nachází na jiné úrovni hodnotového řetězce než BDO, což má za následek to, že by nemohl být vhodným zástupcem samotného BDO, a riziko, že by jeho výrobci mohli získávat BDO z Číny. MEG tak zůstal nejvhodnějším výrobkem ve stejné obecné kategorii nebo odvětví jako BDO. Komise proto dále nezkoumala výrobu těchto alternativních výrobků v zemích se stejnou úrovní rozvoje jako Čína, zejména v Brazílii a Turecku.

(123)

V poznámce Komise uvedla, že u zemí označených jako země, kde se vyrábí MEG, tj. u Brazílie, Indonésie, Malajsie, Mexika, Thajska a Turecka, je třeba dále ověřit, zda jsou dostupné potřebné údaje, zejména pokud jde o snadno dostupné finanční údaje výrobců MEG.

(124)

Kromě toho byl v návaznosti na odpověď na informace o vstupech pro vyvážející výrobce a na poznámku vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku nahlášen další výrobní činitel, který Komise následně během inspekcí na místě ověřila: formaldehyd. V důsledku toho Komise formaldehyd také zvážila ve své níže uvedené analýze.

(125)

Skupina Wanhua Group tvrdila, že cena za dovoz kyslíku, hydroxidu sodného a dusíku do Brazílie byla abnormálně vysoká, protože převyšovala skutečnou nákupní cenu. Žadatel naopak žádné zkreslení cen výrobních činitelů v Brazílii neoznámil.

(126)

Komise poznamenala, že po ověření považovala hydroxid sodný a dusík za spotřební materiál, jak je vysvětleno v 180. až 182. bodě odůvodnění. Připomínka skupiny Wanhua Group proto v tomto ohledu již nebyla relevantní. Komise dále uvedla, že skupina Wanhua Group nevysvětlila, proč by dovozní cena kyslíku do Brazílie neměla být brána v úvahu jako nezkreslená referenční hodnota. Skutečnost, že byla vyšší než vlastní nákupní cena skupiny Wanhua Group, nepředstavovala žádný důkaz, že dovozní cenu do Brazílie nelze považovat za nezkreslenou referenční hodnotu. Komise se proto rozhodla vycházet z dovozní ceny kyslíku do Brazílie.

(127)

Zatímco žadatel považoval údaje o prodejních, režijních a správních nákladech a zisku výrobců MEG zjištěných v Brazílii za rok 2022 za spolehlivé, skupina Wanhua Group a společnost LYB tvrdily, že finanční údaje společnosti Oxiteno SA Industria e Comercio jsou zastaralé, a společnost LYB dodala, že v roce 2023 byla společnost ztrátová.

(128)

Skupina Wanhua Group a společnost LYB rovněž tvrdily, že finanční údaje společnosti Rhodia Brasil SA (dále jen „Rhodia Brasil“) jsou zastaralé, protože se vztahují na finanční rok 2022. Skupina Wanhua Group navíc tvrdila, že Solvay SA (dále jen „Solvay“), skupina vlastnící Rhodia Brasil, vyrábí velké množství výrobků a její zisk a ztráty neodrážejí situaci BDO nebo MEG, a proto ji nelze považovat za reprezentativní. Společnost LYB naopak souhlasila s použitím údajů těchto skupin. Společnost LYB však tvrdila, že údaje, které poskytla Komise, se liší od údajů uvedených ve finančním výkazu skupiny Solvay za rok 2024. Společnost LYB proto navrhla vycházet ze zveřejněné verze účetní závěrky rozdělené podle podílu výnosů segmentu „výkonné chemie“.

(129)

Komise konstatovala, že mezitím byly zpřístupněny finanční údaje společnosti Rhodia Brasil za období šetření (76). Z toho důvodu se Komise rozhodla vycházet z údajů společnosti Rhodia Brasil za období šetření, a proto se připomínky týkající se společnosti Solvay staly nerelevantními.

(130)

Komise v poznámce uvedla, že výběr Brazílie jako vhodné reprezentativní země bude předmětem další analýzy nízkého objemu dovozu vodíku a vysokého podílu dovozu karbidu vápenatého z Číny (80 %) do Brazílie.

(131)

V této souvislosti společnost LYB uvedla, že dovoz vodíku do Brazílie je nízký, protože Brazílie je jeho významným výrobcem. Společnost LYB navrhla použít jako alternativní referenční hodnotu pro vodík buď referenční hodnotu v rámci Brazílie, nebo průměrnou vývozní cenu vodíku z Brazílie do všech zemí.

(132)

Komise uznala, že šest metrů krychlových vodíku dovezených do Brazílie během období šetření je objem nedostatečný pro stanovení nezkreslené referenční hodnoty. Z toho důvodu se Komise rozhodla použít mezinárodní referenční hodnotu, kterou představuje index cen šedého vodíku pro evropský region zveřejněný společností Business Analytiq, jako nezkreslenou referenční hodnotu (77).

(133)

Společnost LYB poznamenala, že Komise navrhla dále šetřit vysoký podíl dovozu karbidu vápenatého z Číny do Brazílie a navrhla použít jako referenční hodnotu průměrnou cenu dovozu do všech zemí. Žadatel poznamenal, že podíl čínského dovozu karbidu vápenatého do Brazílie je podstatně nižší než podíl dovozu do Malajsie, a proto je možno údaje týkající se dovozu karbidu vápenatého považovat za méně ovlivněné zkreslením než u ostatních navrhovaných zemí.

(134)

Komise uvedla, že vysoký podíl dovozu karbidu vápenatého z Číny vykázaly všechny potenciální reprezentativní země s výjimkou Turecka. S výjimkou Turecka byly podíly čínského dovozu karbidu vápenatého do ostatních potenciálních reprezentativních zemí vyšší než podíly čínského dovozu karbidu vápenatého do Brazílie. Komise proto usoudila, že karbid vápenatý je komoditou, která se ve všech možných reprezentativních zemích obvykle dováží z Číny, a že dovoz do Brazílie představuje nejvhodnější referenční hodnotu, přičemž vzala v úvahu také to, že i) Turecko nelze považovat za vhodnou reprezentativní zemi, jak je vysvětleno v 166. až 174. bodě odůvodnění, ii) cena čínského dovozu do Brazílie odpovídá ceně dovozu z ostatních zemí a iii) s výjimkou Turecka má Brazílie nejnižší podíl čínského dovozu karbidu vápenatého mezi možnými reprezentativními zeměmi.

(135)

Komise rovněž analyzovala údaje o dovozu formaldehydu do Brazílie. Komise zjistila zanedbatelný objem dovozu formaldehydu do Brazílie, odpovídající několika málo transakcím, což by znamenalo, že dovozní cena zřejmě nebude reprezentativní. Z toho důvodu Komise použila průměrnou vývozní cenu z Brazílie v období šetření, kterou získala z databáze Global Trade Atlas (78) (dále jen „GTA“).

(136)

Komise dospěla k závěru, že Brazílie je nejvhodnější reprezentativní zemí.

(137)

Skupina Wanhua Group tvrdila, že cena za dovoz kyslíku a hydroxidu sodného do Indonésie byla abnormálně vysoká, protože převyšovala její skutečnou nákupní cenu.

(138)

Komise uvedla, že po ověření považovala hydroxid sodný za spotřební materiál, jak je vysvětleno v 180. až 182. bodě odůvodnění. Připomínka skupiny Wanhua Group proto v tomto ohledu již nebyla relevantní. Komise dále uvedla, že skupina Wanhua Group nevysvětlila, proč se domnívá, že by se dovozní cena kyslíku do Indonésie neměla brát v úvahu jako nezkreslená referenční hodnota. Skutečnost, že byla vyšší než vlastní nákupní cena skupiny Wanhua Group, nepředstavuje žádný důkaz, že dovozní cenu do Indonésie nelze považovat za nezkreslenou referenční cenu. Toto tvrzení bylo tudíž zamítnuto.

(139)

Žadatel a skupina Wanhua Group tvrdili, že dostupné finanční údaje společnosti PT Polychem Indonesia Tbk jsou zastaralé a společnost je ztrátová. Komise proto nemohla její údaje použít.

(140)

Komise zopakovala, že takový zisk nepovažuje za přiměřený.

(141)

Kromě toho společnost LYB tvrdila, že Indonésie by měla být odmítnuta jako možná reprezentativní země z důvodu vysokého podílu dovozu z Číny u řady výrobních činitelů a omezení vývozu uhlí uvedených v poznámce ve spojení s vysokým podílem dovozu uhlí z Ruska. Stejně tak žadatel tvrdil, že Indonésii nelze považovat za vhodnou reprezentativní zemi vzhledem k vysokému podílu dovozu uhlí z Ruska, a to kvůli balíčku sankcí, které proti Rusku uvalila Unie, a skutečnosti, že ceny energií v Rusku jsou silně ovlivňovány státem.

(142)

Komise dospěla k závěru, že Indonésii nelze vybrat jako vhodnou reprezentativní zemi z důvodu vysokého podílu dovozu karbidu vápenatého (více než 99 %) a katalyzátorů (více než 82 %) z Číny, kvůli narušením trhu uvedeným u uhlí v poznámce a z důvodu absence přiměřených finančních údajů. Vzhledem k tomu, že Indonésii nelze považovat za vhodnou reprezentativní zemi, nebylo třeba se dalšími tvrzeními týkajícími se Indonésie zabývat.

(143)

Skupina Wanhua Group tvrdila, že cena za dovoz kyslíku, hydroxidu sodného a dusíku do Malajsie byla abnormálně vysoká, protože převyšovala její skutečnou nákupní cenu.

(144)

Komise poznamenala, že po ověření považovala hydroxid sodný a dusík za spotřební materiál, jak je vysvětleno v 180. až 182. bodě odůvodnění. Připomínka skupiny Wanhua Group proto v tomto ohledu již nebyla relevantní. Komise dále uvedla, že skupina Wanhua Group nevysvětlila, proč se domnívá, že by se dovozní cena kyslíku do Malajsie neměla brát v úvahu jako nezkreslená referenční hodnota. Skutečnost, že byla vyšší než vlastní nákupní cena skupiny Wanhua Group, nepředstavuje žádný důkaz, že dovozní cenu do Malajsie nelze považovat za nezkreslenou referenční cenu. Toto tvrzení bylo tudíž zamítnuto.

(145)

Skupina Wanhua Group a společnost LYB tvrdily, že společnost Pengerang Petrochemical Company Sdn. Bhd vykázala ztrátu za rok 2023, a proto by tyto finanční údaje neměly být použity. Společnost LYB navíc upozornila na skutečnost, že údaje pocházejí z roku 2023.

(146)

Komise zopakovala, že takový zisk nelze považovat za přiměřený.

(147)

Žadatel považoval údaje společnosti Petronas Chemicals Glycols Sdn. Bhd za rok 2023 za spolehlivé. Skupina Wanhua Group tvrdila, že finanční údaje skupiny Petronas Chemicals Group Berhad (dále jen „skupina Petronas Group“), která vlastní společnost Petronas Chemicals Glycols Sdn. Bhd, nebyly reprezentativní, protože se týkaly roku 2023 a její činnosti překračovaly rámec BDO nebo MEG. Společnost LYB neměla námitky proti použití údajů skupiny Petronas Group, ale navrhla, aby údaje nebyly rozděleny na segmenty týkající se olefinů a derivátů, protože by to vedlo k zisku 1 %.

(148)

Komise poznamenala, že finanční údaje pro skupinu Petronas Group byly k dispozici pro rok 2024, tj. pro období šetření, jak je uvedeno v poznámce. Finanční údaje skupiny Petronas Group však nebylo možné dále rozdělit tak, aby bylo vyhověno obavě skupiny Wanhua Group. Finanční údaje skupiny Petronas Group pro rok 2024 zůstaly nejpodrobnějšími dostupnými údaji pro Malajsii. Přesto byly méně podrobné než srovnatelné finanční údaje, které byly za období šetření k dispozici pro společnost Rhodia Brasil v Brazílii, protože skupina Petronas Group je jen mateřskou společností výrobce MEG v Malajsii, zatímco společnost Rhodia Brasil je společností vyrábějící MEG v Brazílii, takže finanční údaje společnosti Rhodia Brasil jsou bezprostředněji spojeny s výrobou MEG.

(149)

Komise poznamenala, že výběr Malajsie jako vhodné reprezentativní země je podmíněn další analýzou vysokého čínského podílu dovozu karbidu vápenatého do Malajsie.

(150)

V tomto ohledu žadatel tvrdil, že skutečnost, že pouze jeden výrobní činitel – karbid vápenatý – byl ovlivněn vysokým podílem dovozu z Číny, činí Malajsii vhodnější reprezentativní zemí v porovnání s ostatními zeměmi, které měly buď více výrobních činitelů dovážených z Číny nebo Ruska nebo neměly snadno dostupné údaje. S ohledem na vysoký podíl dovozu karbidu vápenatého z Číny navrhla společnost LYB použít jako referenční hodnotu průměrnou dovozní cenu do všech zemí.

(151)

Komise uvedla, že vysoký podíl dovozu karbidu vápenatého z Číny vykázaly všechny potenciální reprezentativní země s výjimkou Turecka, přičemž nejnižší tento podíl byl zaznamenán v Brazílii. Konkrétně u Malajsie podíl čínského dovozu karbidu vápenatého přesahoval 98 %. Žadatelovo tvrzení bylo proto zamítnuto.

(152)

Komise proto dospěla k závěru, že Malajsii nelze považovat za vhodnou reprezentativní zemi vzhledem ke skutečnostem, že podíl čínského dovozu karbidu vápenatého je vyšší než v Brazílii, že dovoz katalyzátorů je rovněž ovlivněn významným podílem čínského dovozu, který činí přibližně 61 %, a že finanční údaje, které jsou v Malajsii snadno dostupné, jsou méně přesné v porovnání s finančními údaji dostupnými za období šetření v Brazílii.

(153)

Skupina Wanhua Group tvrdila, že cena za dovoz hydroxidu sodného do Mexika byla abnormálně vysoká, protože převyšovala skutečnou nákupní cenu.

(154)

Komise uvedla, že po ověření považovala hydroxid sodný za spotřební materiál, jak je vysvětleno v 180. až 182. bodě odůvodnění. Připomínka skupiny Wanhua Group proto v tomto ohledu již nebyla relevantní.

(155)

Skupina Wanhua Group uvedla, že pro mexickou společnost nejsou k dispozici žádné snadno dostupné finanční údaje. Vzhledem k absenci snadno dostupných údajů o tomto výrobním činiteli žadatel uvedl, že Mexiko nelze považovat za reprezentativní zemi.

(156)

Komise zopakovala, že nemohla najít dostupné finanční informace o společnosti Idesa Petroquimica SA de CV.

(157)

Mexiko proto nelze považovat za vhodnou reprezentativní zemi.

(158)

Skupina Wanhua Group tvrdila, že cena za dovoz kyslíku a hydroxidu sodného do Thajska byla abnormálně vysoká, protože převyšovala skutečnou nákupní cenu.

(159)

Komise uvedla, že po ověření považovala hydroxid sodný za spotřební materiál, jak je vysvětleno v 180. až 182. bodě odůvodnění. Připomínka skupiny Wanhua Group proto v tomto ohledu již nebyla relevantní. Komise dále uvedla, že skupina Wanhua Group nevysvětlila, proč se domnívá, že by se dovozní cena kyslíku do Thajska neměla brát v úvahu jako nezkreslená referenční hodnota. Skutečnost, že byla vyšší než vlastní nákupní cena skupiny Wanhua Group, nepředstavuje žádný důkaz, že dovozní cenu do Thajska nelze považovat za nezkreslenou referenční hodnotu. Toto tvrzení bylo tudíž zamítnuto.

(160)

Skupina Wanhua Group tvrdila, že zisk společnosti GC Polyols Company Limited by měl být zamítnut.

(161)

Komise zopakovala, že takový zisk nemůže považovat za přiměřenou ziskovost.

(162)

Skupina Wanhua Group dále tvrdila, že zisk ve výši 2,9 % dosažený společností Indorama Petrochem Co, Ltd lze považovat za přiměřený. V tomto ohledu skupina Wanhua Group poznamenala, že cílový zisk ve výši 6 % ve smyslu čl. 7 odst. 2c základního nařízení se používá pouze v souvislosti s výpočtem rozpětí újmy. Žadatel naopak tvrdil, že velmi nízký zisk ve výši 2,9 % představuje riziko s ohledem na spolehlivost informací, které jsou v této zemi snadno dostupné.

(163)

Komise uvedla, že nehledě na samostatnou 6% hranici pro cílový zisk v souvislosti se stanovením rozpětí újmy nelze zisk ve výši 2,9 % považovat za přiměřený, protože je příliš nízký ve srovnání se ziskem ostatních ziskových společností určených v poznámce, který byl alespoň 7,1 %.

(164)

Žadatel a společnost LYB dále tvrdili, že Thajsko by mělo být odmítnuto jako možná reprezentativní země z důvodu vysokého podílu dovozu výrobních činitelů z Číny.

(165)

Komise dospěla k závěru, že Thajsko nemůže být vybráno jako vhodná reprezentativní země vzhledem k vysokému podílu dovozu karbidu vápenatého a kyslíku z Číny, jak je uvedeno v poznámce, a nedostatku snadno dostupných údajů pro stanovení přiměřené úrovně zisku v Thajsku.

(166)

Skupina Wanhua Group tvrdila, že cena za dovoz kyslíku a dusíku do Turecka byla abnormálně vysoká, protože převyšovala skutečnou nákupní cenu.

(167)

Komise uvedla, že po ověření považovala dusík za spotřební materiál, jak je vysvětleno v 180. až 182. bodě odůvodnění. Připomínka skupiny Wanhua Group proto v tomto ohledu již nebyla relevantní. Komise dále uvedla, že skupina Wanhua Group nevysvětlila, proč se domnívá, že by se dovozní cena kyslíku do Turecka neměla brát v úvahu jako nezkreslená referenční hodnota. Skutečnost, že byla vyšší než vlastní nákupní cena skupiny Wanhua Group, nepředstavuje důkaz, že dovozní cenu do Turecka nelze považovat za nezkreslenou referenční hodnotu. Toto tvrzení bylo tudíž zamítnuto.

(168)

Skupina Wanhua Group a žadatel poznamenali, že pro tureckého výrobce MEG nejsou k dispozici žádné snadno dostupné finanční údaje. Z toho důvodu žadatel tvrdil, že Turecko nemůže být reprezentativní zemí.

(169)

Komise zopakovala, že nemohla najít dostupné finanční informace o společnosti Petkim Petrokimya Holding Anonim Sirketi.

(170)

Společnost LYB tvrdila, že podíl čínského dovozu katalyzátoru ve výši 34 % není natolik významný, aby se nepřihlíželo k dovozní ceně do Turecka. V každém případě by Komise mohla alternativně použít dovozní cenu do jakékoli jiné země s vyššími středními příjmy uvedenou v poznámce.

(171)

Kromě toho společnost LYB uvedla, že Komise by mohla použít mezinárodní referenční hodnotu pro uhlí, ovlivněnou významným dovozem z Ruska, jako je australská vývozní cena uhlí. Žadatel naopak tvrdil, že Turecko nelze považovat za vhodnou reprezentativní zemi právě kvůli vysokému podílu dovozu uhlí z Ruska, a to kvůli balíčku sankcí, které proti Rusku uvalila Unie, a skutečnosti, že ceny energií v Rusku jsou silně ovlivňovány státem.

(172)

Vzhledem k absenci snadno dostupných finančních údajů v Turecku Komise nezohlednila přístup navržený společností LYB pro katalyzátor a uhlí.

(173)

Závěrem lze říci, že Turecko nelze považovat za vhodnou reprezentativní zemi.

(174)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti Komise vybrala Brazílii jako vhodnou reprezentativní zemi a společnost Rhodia Brasil pro stanovení nezkreslených prodejních, režijních a správních nákladů a zisku v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážkou základního nařízení za účelem získání nezkreslených cen nebo referenčních hodnot pro výpočet běžné hodnoty.

(175)

Poté, co bylo na základě všech výše uvedených prvků stanoveno, že Brazílie je jedinou vhodnou reprezentativní zemí, která je k dispozici, nebylo nutné provádět posouzení úrovně sociální a environmentální ochrany podle poslední věty čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážky základního nařízení.

(176)

S ohledem na výše uvedenou analýzu splnila Brazílie kritéria stanovená v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení, aby mohla být považována za vhodnou reprezentativní zemi.

(177)

V poznámce Komise uvedla výrobní činitele, jako jsou materiály, energie a práce, které vyvážející výrobci zařazení do vzorku využívají k výrobě výrobku, který je předmětem šetření, a vyzvala zúčastněné strany k předložení připomínek a navržení veřejně dostupných informací o nezkreslených hodnotách u každého z výrobních činitelů uvedených v této poznámce.

(178)

Komise za účelem stanovení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení použila ke zjištění nezkreslených nákladů na většinu výrobních činitelů, zejména surovin, databázi GTA. Kromě toho, jak je vysvětleno ve 132. a 135. bodě odůvodnění, Komise vycházela při stanovení nezkreslených nákladů na vodík z indexu cen šedého vodíku pro evropský region, který zveřejnila společnost Business Analitiq (79), a při stanovení nezkreslených nákladů na formaldehyd z průměrné vývozní ceny z Brazílie v období šetření, která byla získána z GTA.

(179)

Komise dále použila statistiky zveřejněné Brazilským institutem pro geografii a statistiku (Instituto Brasileiro de Geografia e Estatística, dále jen „IBGE“) pro stanovení nezkreslených nákladů práce (80), statistiky cen elektřiny pro průmysl zveřejněné Ministerstvem dolů a energetiky Brazílie (81), ceny zemního plynu pro průmyslové uživatele v Brazílii zveřejněné Ministerstvem dolů a energetiky Brazílie (82), cenu uhlí v Brazílii zveřejněnou Ministerstvem dolů a energetiky Brazílie (83) a vodné účtované společností Companhia de Saneamento Básico do Estado de São Paulo (84) (dále jen „SABESP“) pro stanovení nezkreslených referenčních hodnot pro elektřinu, zemní plyn, uhlí a vodu.

(180)

Vzhledem k velkému počtu výrobních činitelů u vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, kteří poskytli úplné informace, a k zanedbatelnému podílu některých surovin na celkových výrobních nákladech byly tyto zanedbatelné položky seskupeny pod spotřební materiál. Mezi tyto spotřební materiály patří zejména: dusík, hydroxid sodný, louh sodný, kyselina sírová, katalyzátory na bázi niklu a hliníku, stlačený vzduch, pára a další výrobní činitele, které jednotlivě představují méně než 0,1 % celkových výrobních nákladů.

(181)

Komise považovala za spotřební materiál také některé vedlejší produkty. Sem patřily: síran amonný, kapalný dusík, dehet, kapalný argon, saze, desorbovaný plyn PSA, pára a další vedlejší produkty, které jednotlivě tvoří méně než 0,1 % celkových výrobních nákladů.

(182)

Výrobní činitele považované za spotřební materiál tvořily dohromady méně než 2,5 % celkových výrobních nákladů, zatímco vedlejší produkty považované za spotřební materiál činily v absolutní hodnotě [0,5–2] %. Komise vypočítala procentní podíl spotřebního materiálu na celkových nákladech na suroviny a uplatnila jej na přepočtené náklady na suroviny při použití zjištěných nezkreslených referenčních hodnot v příslušné reprezentativní zemi.

(183)

S ohledem na všechny informace předložené zúčastněnými stranami a shromážděné během inspekcí na místě byly za účelem určení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení určeny tyto výrobní činitele a jejich zdroje:

Tabulka 1

Výrobní činitele BDO

(184)

Komise zahrnula hodnotu pro náklady na výrobní režii, aby se zohlednily náklady nezahrnuté do výrobních činitelů uvedených výše. Pro stanovení této částky použila Komise náklady na výrobní režii vzniklé vyvážejícím výrobcům zařazeným do vzorku použité na nezkreslené výrobní náklady. Tato metodika je podrobně vysvětlena v 205. až 207. bodě odůvodnění.

(185)

Za účelem stanovení nezkreslené ceny surovin (jiných než uhlí, vodík a formaldehyd) dodaných k bráně závodu výrobce v reprezentativní zemi použila Komise jako základ váženou průměrnou cenu dovozu do reprezentativní země vykázanou v databázi GTA, k níž byly připočteny dovozní cla a náklady na dopravu. Dovozní cena v reprezentativní zemi byla stanovena jako vážený průměr jednotkových cen dovozu ze všech třetích zemí s výjimkou ČLR a zemí, které nejsou členy Světové obchodní organizace, uvedených v příloze 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 (86). Komise se rozhodla vyloučit dovoz z ČLR do reprezentativní země, neboť v 112. bodě odůvodnění dospěla k závěru, že vzhledem k existenci podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR. Jelikož neexistují žádné důkazy, které by svědčily o tom, že tatáž zkreslení neovlivňují stejnou měrou výrobky určené na vývoz, měla Komise za to, že tatáž zkreslení ovlivňují vývozní ceny.

(186)

U řady výrobních činitelů představovaly skutečné náklady vyvážejících výrobců zařazených do vzorku v období přezkumného šetření zanedbatelný podíl celkových nákladů na suroviny. Vzhledem k tomu, že bez ohledu na použitý zdroj neměla hodnota použitá pro tyto výrobní činitele znatelný dopad na výpočty dumpingového rozpětí, Komise se rozhodla zahrnout tyto náklady do spotřebního materiálu, jak je vysvětleno ve 180. a 182. bodě odůvodnění.

(187)

Pokud jde o dovozní cla, Komise konzultovala mapu přístupu na trh Centra pro mezinárodní obchod, aby určila použitelná dovozní cla podle kódu zboží a země původu (87). Dovozní cla byla přičtena k hodnotě CIF zaznamenané v brazilských dovozních statistikách, které jsou k dispozici v databázi GTA.

(188)

Aby Komise dospěla k nezkresleným nákladům na dopravu, vyjádřila náklady na dopravu, které vznikly vyvážejícímu výrobci zařazenému do vzorku při dodávkách surovin, jako procento skutečných nákladů na tyto suroviny, a poté použila stejný procentní podíl na nezkreslené náklady na stejné suroviny. Komise měla za to, že v rámci tohoto šetření lze poměr mezi náklady vyvážejícího výrobce na suroviny a vykázanými náklady na dopravu opodstatněně použít jako ukazatel pro odhad nezkreslených nákladů na dopravu surovin při dodání do závodu společnosti.

(189)

Jak je uvedeno ve 181. bodě odůvodnění, Komise považovala některé vedlejší produkty za spotřební materiál.

(190)

U zbývajících vedlejších produktů Komise analyzovala účetní postupy čínských vyvážejících výrobců zařazených do vzorku týkající se vedlejších produktů. Na tomto základě Komise vycházela z údajů o dovozu GTA pro stanovení referenční hodnoty pro polotovar n-butanolu, jelikož byl prodáván zákazníkům. V případě acetylenového zbytkového plynu, který jeden vyvážející výrobce zařazený do vzorku používal interně, vzala Komise v úvahu poměr mezi cenou acetylenového zbytkového plynu v ČLR a cenou hlavního vstupního materiálu, tj. zemního plynu, v ČLR, jak ji uvedl vyvážející výrobce. Tento poměr byl použit na cenu zemního plynu v Brazílii odvozenou ze zdroje uvedeného v 179. bodě odůvodnění, aby se tak vypočítala referenční hodnota pro tento vedlejší produkt. U methanolu, který příslušný vyvážející výrobce částečně prodal zákazníkům a částečně použil pro vlastní potřebu, použila Komise složenou hodnotu z údajů o dovozu GTA a z hodnoty vyplývající z metody popsané pro acetylenový zbytkový plyn.

(191)

K určení nezkreslených nákladů práce použila Komise statistiky zveřejněné institutem IBGE (88). Komise použila poslední dostupné statistiky za rok 2023 pro podrobné informace o mzdách v podnicích s 30 a více zaměstnanci pro ekonomickou činnost 20.2 – „Fabricação de produtos químicos orgânicos“ podle klasifikace NACE Rev. 2. Statistiky institutu IBGE poskytují informace o celkových ročních mzdách a souvisejících nákladech a o počtu zaměstnanců ve výrobě organických chemických látek za rok 2023. Hodnota pro rok 2023 byla řádně upravena o inflaci pomocí domácího indexu spotřebitelských cen, který zveřejnil samotný institut IBGE (89), za účelem jejího přizpůsobení období šetření (rok 2024).

(192)

Cenu elektřiny pro průmyslové uživatele v Brazílii zveřejňuje Ministerstvo dolů a energetiky Brazílie (90) ve svém měsíčním bulletinu. Komise použila údaje o cenách elektřiny pro průmyslové odběratele v odpovídajícím spotřebitelském pásmu v kWh za období šetření.

(193)

Sazby zveřejněné v měsíčních bulletinech zahrnují daň z oběhu zboží a poskytování mezistátních a meziměstských dopravních a komunikačních služeb s názvem „Imposto sobre Circulação de Mercadorias e Serviços“ (dále jen „ICMS“) vybíranou na úrovni státu. Tuto daň mohou průmysloví uživatelé získat zpět, a tudíž byla odečtena od stanovené referenční hodnoty.

(194)

Vzhledem k tomu, že se daň ICMS uplatňovala v rozmezí od 17 do 18 % v závislosti na daném státě (91), Komise použila při přepočtu referenční hodnoty průměrný odpočet ICMS ve výši 17,5 %.

(195)

Skupina Wanhua Group tvrdila, že referenční hodnota pro elektřinu nebyla do poznámky zahrnuta.

(196)

Komise poznamenala, že v poznámce byly uvedeny pouze referenční hodnoty pro suroviny založené na údajích o dovozu. Komise referenční hodnotu pro elektřinu zahrnula do předběžného zveřejnění.

(197)

Cenu zemního plynu pro průmyslové uživatele v Brazílii zveřejňuje Ministerstvo dolů a energetiky Brazílie (92). Komise použila pásmo spotřeby v metrech krychlových za období šetření. Sazby zveřejněné v měsíčních bulletinech pro rok 2024 zahrnovaly stejnou daň ICMS, která je vysvětlena výše u elektřiny, a Komise k této dani přistupovala stejným způsobem jako u elektřiny.

(198)

Skupina Wanhua Group tvrdila, že v příloze II poznámky chybí referenční údaje pro zemní plyn, přestože tento výrobní činitel je pro celkové výrobní náklady důležitý.

(199)

Komise konstatovala, že jak je uvedeno v příloze I poznámky, nemá v úmyslu používat údaje o dovozu zemního plynu jako nezkreslenou referenční hodnotu, a proto nebyl zemní plyn do přílohy II zahrnut. Naopak, jak je uvedeno výše, ohledně plynu vycházela Komise z měsíčních bulletinů Ministerstva dolů a energetiky Brazílie. Komise referenční hodnotu pro zemní plyn zahrnula do předběžného zveřejnění.

(200)

Komise použila ceny uhlí v Brazílii zveřejněné Ministerstvem dolů a energetiky Brazílie (93) v jeho měsíčních bulletinech.

(201)

Komise použila vodné účtované společností SABESP (94), která je odpovědná za dodávky vody a za odvádění a čištění odpadních vod ve státě São Paulo. Tyto informace umožnily určit sazby platné pro průmyslové uživatele v červenci 2024 v oblasti se zkratkou OJ zahrnující město Paulínia, kde se nachází i hlavní výrobní závod společnosti Rhodia Brasil v Brazílii.

(202)

Komise poznamenala, že po ověření byla pára považována za spotřební materiál, jak je uvedeno ve 180. bodě odůvodnění. Komise proto nestanovila referenční hodnotu pro páru.

(203)

Skupina Wanhua Group tvrdila, že v příloze II poznámky chybí referenční údaje pro páru.

(204)

Komise poznamenala, že jak je uvedeno v příloze I poznámky, nemá v úmyslu používat údaje o dovozu páry jako nezkreslenou referenční hodnotu, a proto nebyla pára do přílohy II zahrnuta.

(205)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení „početně zjištěná běžná hodnota zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“. Kromě toho je třeba stanovit hodnotu nákladů na výrobní režii, aby byly pokryty náklady, které nejsou zahrnuty ve výše uvedených výrobních činitelích.

(206)

Náklady na výrobní režii, které vznikly vyvážejícím výrobcům zařazeným do vzorku, byly vyjádřeny jako podíl výrobních nákladů skutečně vzniklých vyvážejícím výrobcům. Tento procentní podíl byl použit na nezkreslené výrobní náklady.

(207)

Při stanovování nezkreslené a přiměřené částky pro prodejní, režijní a správní náklady a zisk se Komise opírala o finanční údaje za rok 2024 společnosti Rhodia Brasil, které získala z Data Mercantil (95).

(208)

Na základě výše uvedených skutečností Komise početně zjistila běžnou hodnotu na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(209)

Komise nejprve určila nezkreslené výrobní náklady. Nezkreslené jednotkové náklady uplatnila na skutečnou spotřebu jednotlivých výrobních činitelů vyvážejícího výrobce zařazeného do vzorku. Tyto míry spotřeby byly potvrzeny během ověřování. Činitele použití vynásobila Komise nezkreslenými náklady na jednotku zjištěnými v reprezentativní zemi, jak je popsáno v 177. až 204. bodě odůvodnění.

(210)

Dále Komise přidala výrobní režijní náklady, jak je vysvětleno v 205. až 207. bodě odůvodnění, k nezkresleným provozním nákladům, aby dospěla k nezkresleným výrobním nákladům.

(211)

Na výrobní náklady zjištěné způsobem popsaným v předchozím bodě odůvodnění použila Komise prodejní, režijní a správní náklady a zisk společnosti Rhodia Brasil. Prodejní, režijní a správní náklady vyjádřené jako procentní podíl nákladů na prodané zboží a použité na nezkreslené výrobní náklady činily 14,6 %. Zisk vyjádřený jako procentní podíl nákladů na prodané zboží a použitý na nezkreslené výrobní náklady činil 8,0 %.

(212)

Komise vycházela z těchto skutečností a početně zjistila běžnou hodnotu na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(213)

Vyvážející výrobci zařazení do vzorku vyváželi do Unie buď přímo nezávislým odběratelům, nebo společnosti ve spojení vystupující jako uživatel.

(214)

U vyvážejících výrobců, kteří dotčený výrobek vyváželi přímo nezávislým odběratelům v Unii, byla vývozní cenou v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení cena, jež byla nebo má být skutečně zaplacena za dotčený výrobek prodaný na vývoz do Unie.

(215)

V případě vyvážejícího výrobce, který vyvážel dotčený výrobek do Unie společnosti ve spojení, která vystupovala nejen jako dovozce, ale i jako uživatel, musela být vývozní cena vzhledem k tomu, že dotčený výrobek nebyl dále prodáván ve stavu, v jakém byl dovezen, zjištěna podle čl. 2 odst. 9 základního nařízení početně na jakémkoli přiměřeném základě. Šetřením bylo zjištěno, že dotčený výrobek představoval velmi malou část výrobních nákladů na výrobek, který byl nakonec uživatelem ve spojení prodán prvnímu nezávislému odběrateli v Unii. Komise proto u tohoto prodeje nemohla stanovit spolehlivou vývozní cenu na základě prodeje konečného výrobku prvnímu nezávislému kupujícímu. Komise početně stanovila vývozní cenu s použitím měsíčního průměru cen, za které stejný vyvážející výrobce zařazený do vzorku prodával dotčený výrobek nezávislým odběratelům v Unii, jak je stanoveno podle čl. 2 odst. 8 základního nařízení. Pro měsíc, za který dotčený vyvážející výrobce zařazený do vzorku nevykázal žádný prodej nezávislým odběratelům v Unii, stanovila Komise vývozní cenu na základě průměrné ceny prodeje vyvážejícího výrobce nezávislým odběratelům v Unii za celé období šetření.

(216)

Ustanovení čl. 2 odst. 10 základního nařízení vyžaduje, aby Komise provedla spravedlivé srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny na stejné úrovni obchodu a zohlednila rozdíly v činitelích, které ovlivňují ceny a srovnatelnost cen. V tomto případě se Komise rozhodla porovnat běžnou hodnotu a vývozní cenu vyvážejících výrobců zařazených do vzorku na úrovni ceny ze závodu. Jak je dále vysvětleno níže, byly běžná hodnota a vývozní cena ve vhodných případech upraveny tak, aby: i) byly očištěny zpět na úroveň ceny ze závodu a ii) bylo možné provést úpravy o rozdíly u činitelů, na které bylo upozorněno a které prokazatelně ovlivňují ceny a srovnatelnost cen.

(217)

Jak je vysvětleno v 212. bodě odůvodnění, běžná hodnota byla stanovena na obchodní úrovni odpovídající ceně ze závodu za použití výrobních nákladů spolu s částkami prodejních, správních a režijních nákladů a zisku, které byly považovány za přiměřené pro tuto obchodní úroveň. Proto nebylo nutné provádět žádné úpravy, aby byla běžná hodnota vyrovnána na úroveň ceny ze závodu.

(218)

Aby bylo možné očistit vývozní cenu zpět na úroveň ceny ze závodu, byly provedeny úpravy za účelem zohlednění: nákladů na dopravu, pojištění, manipulaci a nakládku a vedlejších nákladů.

(219)

Byly provedeny úpravy o tyto činitele ovlivňující ceny a srovnatelnost cen: náklady na úvěr, bankovní poplatky a u jednoho ze dvou vyvážejících výrobců zařazených do vzorku také provize.

(220)

Jeden vyvážející výrobce zařazený do vzorku vyvážel do Unie prostřednictvím společnosti ve spojení mimo Unii. Šetřením bylo zjištěno, že funkce tohoto obchodníka ve spojení jsou obdobné jako funkce obchodního zástupce vykonávajícího svou činnost za úplatu formou provize. Tento obchodník ve spojení skutečně získával za své služby zisk a obchodoval se širokým sortimentem jiného zboží než dotčeného výrobku. Komise proto provedla úpravu vývozní ceny podle čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení o přirážku, kterou obdržel obchodník ve spojení.

(221)

Úprava pro početně zjištěnou provizi byla založena na prodejních, správních a režijních nákladech vzniklých obchodníkovi ve spojení a vzhledem ke vztahu mezi oběma společnostmi a skutečnosti, že při současném šetření nespolupracoval žádný dovozce ve spojení, byl fiktivní zisk ve výši 6,89 % považován za přiměřený v předchozím šetření týkajícím se dovozu jiného chemického výrobku, konkrétně polyvinylalkoholů (dále jen „PVA“) pocházejících z Číny (96). Taková úroveň zisku ve výši 6,89 % byla předběžně považována za přiměřenou i v tomto případě, neboť jí dosáhli dovozci, kteří nejsou ve spojení a kteří jsou zapojeni do obchodu s chemickými výrobky.

(222)

U vyvážejících výrobců zařazených do vzorku srovnávala Komise váženou průměrnou běžnou hodnotu každého typu obdobného výrobku s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu dotčeného výrobku podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(223)

Na tomto základě prozatímní vážená průměrná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením činí:

(224)

U spolupracujících vyvážejících výrobců, kteří nebyli zařazeni do vzorku, vypočítala Komise vážené průměrné dumpingové rozpětí v souladu s čl. 9 odst. 6 základního nařízení. Toto rozpětí bylo tudíž stanoveno na základě rozpětí vyvážejících výrobců zařazených do vzorku.

(225)

Na tomto základě činí prozatímní dumpingové rozpětí spolupracujících vyvážejících výrobců, kteří nebyli zařazeni do vzorku, 362,8 %.

(226)

U všech ostatních vyvážejících výrobců v ČLR stanovila Komise dumpingové rozpětí na základě dostupných údajů v souladu s článkem 18 základního nařízení. Za tímto účelem Komise určila úroveň spolupráce ze strany vyvážejících výrobců. Úroveň spolupráce znamená objem vývozu spolupracujících vyvážejících výrobců do Unie vyjádřený jako podíl na celkovém dovozu z dotčené země do Unie v období šetření, který byl stanoven na základě údajů Eurostatu.

(227)

Úroveň spolupráce je v Číně vysoká, jelikož vývoz spolupracujících vyvážejících výrobců představoval v období šetření přibližně 85 % celkového dovozu z Číny. Na základě toho Komise rozhodla, že stanoví dumpingové rozpětí pro nespolupracující vyvážející výrobce v Číně na úrovni společnosti zařazené do vzorku s nejvyšším dumpingovým rozpětím v každé zemi.

(228)

Prozatímní dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením činí:

(229)

Jediný vyvážející výrobce v Saúdské Arábii, společnost International Diol Company (dále jen „IDC“), vyvážel do Unie výhradně prostřednictvím svého obchodníka ve spojení, společnosti Sipchem Marketing Company (dále jen „SMC“) se sídlem v Saúdské Arábii. Společnost SMC zase vyvážela do Unie výhradně prostřednictvím své plně vlastněné dceřiné společnosti Sipchem Europe SA (dále jen „SESA“), která má sídlo ve Švýcarsku. Tyto tři společnosti jsou součástí skupiny Saudi International Petrochemical Company (dále jen „Sipchem“).

(230)

Společnost IDC v období šetření neuskutečnila žádný prodej BDO určeného pro domácí spotřebu. Komise tedy vypočetla běžnou hodnotu podle čl. 2 odst. 3 a odst. 6 písm. c) základního nařízení.

(231)

Běžná hodnota na úrovni ze závodu byla početně zjištěna tak, že k průměrným výrobním nákladům obdobného výrobku, jež vznikly spolupracujícímu vyvážejícímu výrobci během období šetření, byly připočteny tyto položky:

(232)

Jak je vysvětleno ve 229. bodě odůvodnění, společnost IDC vyvážela do Unie výhradně prostřednictvím společnosti SMC, obchodníka ve spojení se sídlem v Saúdské Arábii. Společnost SMC zase vyvážela do Unie výhradně prostřednictvím své plně vlastněné dceřiné společnosti SESA se sídlem ve Švýcarsku. V případě těchto prodejů vystupovala společnost SESA jako dovozce na trh Unie, přičemž jí vznikly příslušné náklady a zisk.

(233)

Vzhledem k tomu byla vývozní cena v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení stanovena na základě ceny, za niž byl dovezený výrobek poprvé znovu prodán společností SESA nezávislým odběratelům v Unii. V takovém případě byly provedeny úpravy ceny o všechny náklady vzniklé mezi dovozem a dalším prodejem, včetně prodejních, režijních a správních nákladů, a o dosažený zisk. Úprava byla provedena na základě skutečných prodejních, režijních a správních nákladů vynaložených společností SESA a z důvodů vysvětlených v 221. bodě odůvodnění na základě fiktivního zisku ve výši 6,89 %.

(234)

Společnost Sipchem tvrdila, že její prodeje určitému výrobci a prodejci BDO v Unii by měly být z výpočtu vývozní ceny vyloučeny, protože ceny těchto prodejů byly mnohem nižší než průměrné ceny společnosti Sipchem a byly výsledkem tvrdých jednání.

(235)

Komise připomněla, že pro stanovení dumpingového rozpětí je třeba zohlednit veškerý prodej na vývoz. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(236)

Ustanovení čl. 2 odst. 10 základního nařízení vyžaduje, aby Komise provedla spravedlivé srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny na stejné úrovni obchodu a zohlednila rozdíly v činitelích, které ovlivňují ceny a srovnatelnost cen. V tomto případě se Komise rozhodla porovnat běžnou hodnotu a vývozní cenu vyvážejících výrobců zařazených do vzorku na úrovni ceny ze závodu. Jak je dále vysvětleno níže, byly běžná hodnota a vývozní cena ve vhodných případech upraveny tak, aby: i) byly očištěny zpět na úroveň ceny ze závodu a ii) bylo možné provést úpravy o rozdíly u činitelů, na které bylo upozorněno a které prokazatelně ovlivňují ceny a srovnatelnost cen.

(237)

Jak je vysvětleno v 231. bodě odůvodnění, běžná hodnota byla stanovena na obchodní úrovni odpovídající ceně ze závodu za použití výrobních nákladů spolu s částkami pro prodejní, režijní a správní náklady a pro zisk, které byly považovány za přiměřené pro tuto obchodní úroveň. Proto nebylo nutné provádět žádné úpravy, aby byla běžná hodnota očištěna zpět na úroveň ceny ze závodu.

(238)

Komise nezjistila žádné důvody pro snížení běžné hodnoty a jediný spolupracující vyvážející výrobce o takové snížení nepožádal.

(239)

Aby bylo možné očistit vývozní cenu zpět na úroveň ceny ze závodu, byly provedeny úpravy za účelem zohlednění: cla, dalšího dovozního poplatku, dopravy, pojištění, manipulace s nákladem a vedlejších výdajů.

(240)

Byl zohledněn následující činitel ovlivňující ceny a srovnatelnost cen: úvěrové náklady a provize.

(241)

Vzhledem k tomu, že veškerý prodej v Unii byl uskutečněn prostřednictvím obchodníka ve spojení v Saúdské Arábii (SMC) a tato společnost vykonávala podobné funkce jako zprostředkovatel pracující na základě provize a za tento prodej obdržela provizi, byla provedena úprava vývozní ceny podle čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení. Úprava byla provedena na základě skutečných prodejních, režijních a správních nákladů vynaložených společností SMC a vzhledem ke vztahu mezi společnostmi na základě fiktivního zisku ve výši 6,89 %, jak je uvedeno v 221. bodě odůvodnění.

(242)

Ve své odpovědi na dotazník společnost uvedla, že společnosti IDC, SMC a SESA tvoří jeden hospodářský subjekt, a proto by taková úprava nebyla oprávněná. Na podporu svého tvrzení společnost uvedla, že společnost SMC, resp. SESA byla pověřena společností IDC, která nemá vlastní prodejní funkce, úkoly, které obvykle spadají do působnosti centralizovaného interního prodejního oddělení (SMC) a vývozního oddělení (SESA). Komise však zjistila, že mezi společnostmi IDC a SMC existuje velmi podrobná smlouva, která stanoví provize vyplácené společností IDC a obsahuje také rozhodčí doložku, což dokládá omezenou ekonomickou solidaritu mezi oběma společnostmi. Vzhledem k tomu Komise žádost zamítla a úpravu vývozní ceny podle čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení považovala za oprávněnou.

(243)

U spolupracujících vyvážejících výrobců Komise v souladu s čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení porovnávala váženou průměrnou běžnou hodnotu obdobného výrobku s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu dotčeného výrobku.

(244)

Vzhledem k tomu, že existoval pouze jeden vyvážející výrobce, který pokrýval veškerý vývoz ze Saúdské Arábie do Unie v období šetření, nebylo nutné vypočítat vážené průměrné dumpingové rozpětí, které by se normálně použilo pro spolupracující společnosti, které nebyly zařazeny do vzorku.

(245)

U všech ostatních dovozů pocházejících ze Saúdské Arábie stanovila Komise dumpingové rozpětí na základě dostupných údajů v souladu s článkem 18 základního nařízení. Na tomto základě Komise považovala za vhodné stanovit dumpingové rozpětí na úrovni dumpingového rozpětí spolupracujícího výrobce.

(246)

Na tomto základě prozatímní vážená průměrná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením činí:

(247)

Komise nejprve v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení zkoumala, zda je celkový objem domácího prodeje spolupracujícího vyvážejícího výrobce reprezentativní. Domácí prodej je reprezentativní tehdy, pokud celkový objem domácího prodeje obdobného výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu připadající na vyvážejícího výrobce představuje alespoň 5 % celkového objemu prodeje dotčeného výrobku na vývoz do Unie během období šetření. Podle tohoto kritéria byl celkový objem prodeje obdobného výrobku uskutečněného spolupracujícím vyvážejícím výrobcem na domácím trhu reprezentativní.

(248)

Komise následně určila u vyvážejícího výrobce s reprezentativním domácím prodejem typy výrobku prodávané na domácím trhu, jež byly shodné nebo srovnatelné s typy výrobku prodávanými na vývoz do Unie.

(249)

Poté Komise u každého typu výrobku prodávaného spolupracujícím vyvážejícím výrobcem na domácím trhu, který je shodný nebo srovnatelný s typem výrobku prodávaným na vývoz do Unie, prověřovala, zda je objem jeho prodeje reprezentativní v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Domácí prodej určitého typu výrobku je reprezentativní tehdy, pokud celkový objem domácího prodeje tohoto typu výrobku nezávislým odběratelům během období šetření představuje alespoň 5 % celkového objemu prodeje shodného nebo srovnatelného typu výrobku na vývoz do Unie. Komise zjistila, že domácí prodej každého typu výrobku byl pro vyvážejícího výrobce reprezentativní.

(250)

Dále Komise stanovila podíl ziskového prodeje nezávislým odběratelům na domácím trhu u každého typu výrobku během období šetření, aby mohla rozhodnout, zda pro účely výpočtu běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 4 základního nařízení použije skutečný domácí prodej.

(251)

Běžná hodnota je založena na skutečné ceně jednotlivých typů výrobku na domácím trhu bez ohledu na to, zda jejich prodej je, či není ziskový, pokud:

(252)

V tomto případě je běžná hodnota váženým průměrem cen veškerého domácího prodeje uvedeného typu výrobku během období šetření.

(253)

Běžná hodnota je skutečná cena jednotlivých typů výrobku na domácím trhu pouze v případě ziskového prodeje daných typů výrobku na domácím trhu během období šetření, pokud:

(254)

Z analýzy domácího prodeje vyplynulo, že [8–12 %] veškerého domácího prodeje bylo ziskových a že vážená průměrná prodejní cena byla nižší než výrobní náklady. Proto byla běžná hodnota vypočtena jako vážený průměr pouze u ziskového prodeje.

(255)

Spolupracující vyvážející výrobce vyvážel do Unie prostřednictvím společnosti ve spojení, která působila jako dovozce.

(256)

U vyvážejících výrobců, kteří dotčený výrobek vyváželi do Unie prostřednictvím společnosti ve spojení, která působila jako dovozce, byla vývozní cena v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení stanovena na základě ceny, za niž byl dovezený výrobek poprvé znovu prodán nezávislým odběratelům v Unii. V takovém případě byly provedeny úpravy ceny o všechny náklady vzniklé mezi dovozem a dalším prodejem, včetně prodejních, režijních a správních nákladů, a o dosažený zisk.

(257)

Komise vycházela ze skutečných prodejních, režijních a správních nákladů vykázaných dovozcem ve spojení. Pokud jde o zisk, Komise použila fiktivní zisk ve výši 6,89 % z důvodů, které jsou uvedeny v 221. bodě odůvodnění, a to z důvodu vztahu mezi společnostmi a nedostatečné spolupráce dovozců, kteří nejsou ve spojení, při tomto šetření.

(258)

Ustanovení čl. 2 odst. 10 základního nařízení vyžaduje, aby Komise provedla spravedlivé srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny na stejné úrovni obchodu a zohlednila rozdíly v činitelích, které ovlivňují ceny a srovnatelnost cen. V tomto případě se Komise rozhodla porovnat běžnou hodnotu a vývozní cenu vyvážejících výrobců zařazených do vzorku na úrovni ceny ze závodu. Jak je dále vysvětleno níže, byly běžná hodnota a vývozní cena ve vhodných případech upraveny tak, aby: i) byly očištěny zpět na úroveň ceny ze závodu a ii) bylo možné provést úpravy o rozdíly u činitelů, na které bylo upozorněno a které prokazatelně ovlivňují ceny a srovnatelnost cen.

(259)

Aby bylo možné očistit běžnou hodnotu zpět na úroveň ceny ze závodu, byly provedeny úpravy za účelem zohlednění nákladů na dopravu, manipulaci, nakládku, vedlejších výloh a pojištění, jakož i nákladů na technickou pomoc a služby.

(260)

Byly provedeny úpravy o tyto činitele ovlivňující ceny a srovnatelnost cen: provize, úvěrové náklady a bankovní poplatky.

(261)

Aby bylo možné očistit vývozní cenu zpět na úroveň ceny ze závodu, byly provedeny úpravy za účelem zohlednění: nákladů na clo, dopravu, pojištění, manipulaci s nákladem a vedlejších výloh.

(262)

Byl zohledněn následující činitel ovlivňující ceny a srovnatelnost cen: úvěrové náklady.

(263)

Na tomto základě dumpingové rozpětí pro společnost Lyondell Chemical Company vyjádřené jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením činilo 135,7 %.

(264)

Úroveň spolupráce je v USA nízká, neboť dovoz spolupracujícího vyvážejícího výrobce představoval během období šetření přibližně 17 % celkového vývozu do Unie.

(265)

Komise připomněla, že v oddíle 10 oznámení o zahájení (99) byly zúčastněné strany informovány, že nebudou-li spolupracovat nebo budou-li spolupracovat jen částečně, zjištění by se mohla zakládat na dostupných údajích podle článku 18 základního nařízení, což by pro tyto strany mohlo vést k méně příznivým výsledkům. Vzhledem k tomu, že zúčastněné strany byly jasně upozorněny na důsledky nespolupráce v oznámení o zahájení a v řízení, jak je uvedeno ve 45. bodě odůvodnění, a že úroveň spolupráce v tomto případě byla obzvláště nízká, považovala Komise za vhodné stanovit zbytkové antidumpingové clo na základě reprezentativního dílčího souboru prodeje skupiny Lyondell Chemical Group, který sám o sobě představoval více než 47 % prodeje společnosti a 8 % celkového objemu vývozu všech společností zařazených do vzorku do Unie během období šetření. Tento prodej byl považován za přiměřený a reprezentativní ukazatel dumpingového chování nespolupracujících vývozců.

(266)

Na tomto základě bylo zbytkové dumpingové rozpětí pro USA stanoveno na 142,5 %.

(267)

Prozatímní dumpingová rozpětí pro USA, vyjádřená jako procento ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením, jsou následující:

(268)

Během období šetření vyráběli obdobný výrobek v Unii čtyři výrobci. Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(269)

Celková výroba v Unii během období šetření byla stanovena na přibližně 189 700 tun. Komise tento údaj stanovila na základě odpovědí na dotazník od tří výrobců v Unii zařazených do vzorku: BASF SE (dále jen „BASF“), INEOS Solvents Marl GmbH (dále jen „INEOS“) a Lyondell Chemie Nederland BV (dále jen „LCN“) a odpověď na makrodotazník společnosti Novamont S.p.A (dále jen „Novamont“). Tři výrobci zařazení do vzorku vyráběli BDO na fosilní bázi, zatímco společnost Novamont vyráběla BDO na biologické bázi. Jak je uvedeno v 34. bodě odůvodnění, tři výrobci v Unii zařazení do vzorku představovali více než 70 % celkové výroby a prodeje obdobného výrobku v Unii.

(270)

Aby mohla Komise zjistit, zda byla výrobnímu odvětví Unie způsobena újma, a určit spotřebu a různé hospodářské ukazatele týkající se situace výrobního odvětví Unie, zkoumala, zda a do jaké míry musí být v analýze vzato v úvahu následné využití obdobného výrobku vyráběného výrobním odvětvím Unie.

(271)

BDO se používá jako meziprodukt k výrobě široké škály navazujících chemických výrobků včetně PBT, PBAT, TPU, THF a GBL. Komise zjistila, že významná část výroby výrobců v Unii zařazených do vzorku byla určena k využití pro vlastní spotřebu. Podnikatelský model výrobců v Unii a jejich stupeň vertikální integrace se různil. Výrobní odvětví Unie lze nicméně celkově charakterizovat jako výrobní odvětví s vysokým stupněm vertikální integrace, neboť bylo zjištěno, že výrobci v Unii jsou zároveň výrobci, dovozci, prodejci a uživateli výrobku, který je předmětem šetření, a dalších chemických výrobků.

(272)

BDO byl často převáděn za cenu nákladů v rámci téže společnosti k dalšímu navazujícímu zpracování. Výrobci v Unii mohli získávat BDO buď od jiných výrobců v Unii, kteří nejsou ve spojení, z dovozu, nebo z vlastní výroby, přičemž byl dále zpracováván na širokou škálu navazujících výrobků a/nebo dále prodáván, a za tržních podmínek, které existovaly v roce 2023 a v období šetření, používali výrobci v Unii více metod získávání BDO. Kromě toho mohly strany ve spojení volně získávat své nákupy BDO od dodavatelů, s nimiž jsou či nejsou ve spojeni, v rámci Unie nebo mimo ni. Kromě toho se BDO často vyráběl v chemických parcích, které zahrnovaly navazující výrobky a jiné chemické výrobky.

(273)

S ohledem na to, že za tržních podmínek, které existovaly v roce 2023 a v období šetření, mohlo být využití pro vlastní potřebu zajištěno buď od stran ve spojení, nebo od dodavatelů, kteří nejsou ve spojení, v Unii nebo mimo ni, a prodej od stran ve spojení byl stanoven za ceny na mezinárodním trhu, mělo se za to, že prodej pro vlastní potřebu je součástí volného trhu. Toto zjištění podporuje názor, že pro výpočet podílů na trhu by se v tomto případě měla použít celková spotřeba. Nicméně pro úplnost Komise ve své analýze uvedla i další trendy podílu na trhu. Vzhledem k tomu, že výrobce v Unii získává BDO pro navazující výrobu jak z vlastní výroby, tak z volného trhu, v závislosti na cenách a nákladech dotčeného výrobku, měla tedy Komise za to, že pro analýzu újmy je celková spotřeba (volný trh plus vlastní výroba) nejlepší ukazatel.

(274)

Výrobní odvětví Unie je vertikálně integrované a výrobek, který je předmětem šetření, je považován za primární materiál pro výrobu různých navazujících výrobků s přidanou hodnotou. Spotřeba na závislém trhu a spotřeba na volném trhu byly analyzovány odděleně.

(275)

Komise stanovila celkovou spotřebu v Unii na základě součtu volného a závislého trhu.

(276)

Komise stanovila závislý trh na základě využití pro vlastní potřebu výrobního odvětví Unie a volný trh na základě výroby prodané výrobním odvětvím Unie třetím stranám a dovozu do Unie ze všech třetích zemí.

(277)

Na tomto základě se spotřeba v Unii vyvíjela takto:

Tabulka 2

Spotřeba v Unii (v tunách)

(278)

Spotřeba na závislém trhu v tunách se od roku 2021 do roku 2023 snížila, přičemž v roce 2022 došlo k výraznému poklesu o 31 % a v roce 2023 o 49 % v porovnání se spotřebou v roce 2021. V období šetření se spotřeba na závislém trhu v porovnání s rokem 2023 zvýšila, ale stále zůstala pod úrovní roku 2021, přičemž v posuzovaném období poklesla o 38 %. To vedlo k poklesu spotřeby na závislém trhu na 163 036 tun v období šetření z 264 489 tun v roce 2021.

(279)

Spotřeba na volném trhu zaznamenala v letech 2022 a 2023 mírný pokles, přičemž v roce 2022 se spotřeba snížila o 13 % a v roce 2023 o 6 % v porovnání s rokem 2021. Celková spotřeba na volném trhu však v posuzovaném období výrazně vzrostla, přičemž v období šetření došlo v porovnání s rokem 2021 k 15% nárůstu. To vedlo k nárůstu ze 159 456 tun v roce 2021 na 184 036 tun v období šetření.

(280)

Celkově se spotřeba v Unii během posuzovaného období snížila. Nejprve se v roce 2022 snížila o 24 % a poté v roce 2023 o 33 % v porovnání s celkovou spotřebou Unie v roce 2021. I přes nárůst celkové spotřeby Unie v období šetření oproti roku 2023 zůstala celková spotřeba Unie v období šetření o 18 % nižší než v roce 2021. Je tomu tak proto, že zvýšení spotřeby na volném trhu v období šetření nestačilo kompenzovat pokles spotřeby na závislém trhu Unie, což vedlo k nižší celkové spotřebě dotčeného výrobku v Unii ze 423 944 tun v roce 2021 na 347 072 tun v období šetření.

(281)

Celková spotřeba v Unii byla v roce 2021 vysoká v důsledku vysoké poptávky v četných navazujících odvětvích hodnotového řetězce BDO, která z velké části souvisela s pandemií COVID-19. Spotřeba od roku 2022 do období šetření kolísala a ve skutečnosti se v tomto období zvýšila o 8 %. Výrobní odvětví Unie vysvětlilo, že v předvídatelné době bude poptávka po BDO ve světě i v Unii stabilní.

(282)

Tabulka 2 ukazuje kontrast mezi vývojem závislého trhu, který v posuzovaném období poklesl o 38 %, a volného trhu, který vzrostl o 15 %. S ohledem na zjištění uvedené v 273. bodě odůvodnění byla významná celková spotřeba Unie v roce 2023 a v období šetření méně zajišťována výrobou v Unii a více dumpingovým dovozem. Tento vývoj je dále rozebrán v oddílech „újma“ a „příčinná souvislost“.

(283)

Komise zkoumala, zda má být dovoz BDO pocházející z dotčených zemí posouzen souhrnně ve shodě s čl. 3 odst. 4 základního nařízení.

(284)

Jak je stanoveno v oddíle 3, dumpingové rozpětí stanovené s ohledem na dovoz z Číny, Saúdské Arábie a USA bylo vyšší než úroveň považovaná za nepatrnou podle čl. 9 odst. 3 základního nařízení. Objem dovozu z každé jednotlivé dotčené země nebyl zanedbatelný ve smyslu čl. 5 odst. 7 základního nařízení. Podle tabulky 3 činily jejich podíly na trhu (z celkového trhu Unie) v období šetření přibližně 7 %, 11 % a 7 %.

(285)

Pokud jde o podmínky hospodářské soutěže, společnost LCN tvrdila, že na dovoz BDO z USA se nevztahují stejné podmínky hospodářské soutěže jako na dovoz ze Saúdské Arábie a Číny. Společnost LCN poukázala na to, že dovoz z USA se skládal výhradně z vnitropodnikových dodávek v rámci skupin Lyondell Basell a BASF. Dále uvedla, že zatímco s dodávkami LCN z USA se obchodovalo na trhu Unie, dovoz společnosti BASF měl být společností použit k výrobě navazujících výrobků.

(286)

Komise nezpochybňuje skutečnosti týkající se dovozu z USA, jak je uvedla společnost LCN, ale nesouhlasí s tím, že se na dovoz z USA vztahují jiné podmínky hospodářské soutěže než na dovoz ze Saúdské Arábie a Číny. Dovoz ze všech tří zemí byl ve skutečnosti využíván výrobci v Unii k výrobě navazujících výrobků a/nebo obchodován na volném trhu a jeho četnost se v průběhu posuzovaného období měnila. Totéž platilo pro výrobu výrobců v Unii. Tento obdobný výrobek byl buď používán pro vlastní potřebu, nebo prodáván průmyslovým uživatelům (za podobných smluvních podmínek jako v případě dovozu) na trhu Unie. Dovoz z dotčených zemí si konkuroval jak vzájemně, tak s výrobou v Unii, protože se uskutečnil za podobných smluvních cenových podmínek s použitím indexů ICIS (100) jako referenční hodnoty. Všechny dovozy se skládaly z BDO se stejnými základními vlastnostmi, což znamená, že byly plně zaměnitelné. Kromě toho si často konkurovaly v zájmu stejného využití, a to dodávek BDO pro vlastní poptávku Unie a/nebo pro poptávku na volném trhu, včetně dalšího prodeje dováženého BDO.

(287)

Připomínky ke kumulaci dovozu, pokud jde o Saúdskou Arábii, předložily společnosti Sipchem, INEOS a Will and Co. Pokud jde o podmínky hospodářské soutěže, společnost Sipchem tvrdila, že dovoz BDO ze Saúdské Arábie nepodléhá stejným podmínkám hospodářské soutěže jako dovoz z USA a Číny. Společnost Sipchem poukázala na to, že prodeje společnosti Sipchem společnosti INEOS jasně ukazují, že tržní chování společnosti Sipchem se liší od chování čínských vývozců BDO, kteří uskutečňují mnoho oportunistických spotových prodejů, a vývozců BDO z USA, kteří většinou prodávají subjektům ve spojení v Unii pro navazující použití, aby doplnili svou výrobu BDO v EU. Kromě toho společnost Will and Co tvrdila, že dovoz ze Saúdské Arábie se řídí cenami stanovenými Čínou u BDO, a proto by neměl být kumulován. Společnost INEOS nesouhlasila s připomínkami společností Sipchem a Will and Co a poukázala na to, že pro dovoz ze Saúdské Arábie existovala během posuzovaného období podobná cenová ujednání jako pro ostatní dovoz a prodej výrobního odvětví Unie obecně.

(288)

Komise opět nesouhlasila s tím, že se na dovoz ze Saúdské Arábie vztahují odlišné podmínky hospodářské soutěže než na dovoz z USA a z Číny a že tu existují jiné výrobní způsoby, výrobní náklady a prodejní ceny do Unie z dotčených zemí. Dovoz ze všech tří zemí byl využíván výrobci v Unii pro vlastní potřebu a/nebo byl obchodován na volném trhu a jeho četnost se v průběhu období šetření měnila. Totéž platilo pro výrobu výrobců v Unii. Tento obdobný výrobek byl buď použit v navazujících výrobcích, nebo prodán průmyslovým uživatelům (za podobných podmínek jako u dovozu) na trhu Unie. Všechny dovozy z dotčených zemí si navzájem konkurovaly, protože byly uskutečněny za podobných smluvních cenových podmínek s použitím indexů ICIS jako referenční hodnoty. Kromě toho měly dovážené výrobky stejné základní vlastnosti, což znamená, že byly plně zaměnitelné.

(289)

Podmínky hospodářské soutěže mezi dumpingovým dovozem z dotčených zemí a obdobným výrobkem byly tudíž podobné. Přesněji řečeno, dovážené BDO soutěžily mezi sebou a s BDO vyráběným v Unii, protože jsou prodávány prostřednictvím stejných prodejních kanálů, mají stejná použití a jsou v konečném důsledku prodávány stejným zákazníkům.

(290)

Všechna kritéria stanovená v čl. 3 odst. 4 základního nařízení tak byla splněna a dovoz z těchto tří dotčených zemí byl pro účely stanovení újmy posouzen souhrnně.

(291)

Objem dovozu stanovila Komise na základě statistik dovozu Unie. Podíl dovozu na trhu byl stanoven na základě statistik dovozu Unie a celkové spotřeby v Unii, jak je uvedeno v tabulce 2.

(292)

Dovoz do Unie z dotčených zemí se vyvíjel takto:

Tabulka 3

Objem dovozu a podíl na trhu

(293)

Dovoz z dotčených zemí se během posuzovaného období zvýšil z přibližně 48 800 tun v roce 2021 na přibližně 89 000 tun v období šetření, což představuje nárůst o 82 %. Dovoz se v období šetření v porovnání s rokem 2023 snížil, ale tento pokles lze částečně přičíst krizi v Rudém moři (101), která ovlivnila schopnost dovážet BDO do Unie. Kromě toho společnost LCN uvedla, že dovoz z Číny by v roce 2024 poklesl v důsledku strategického rozhodnutí společnosti BASF odprodat svůj společný podnik v Číně ve 4. čtvrtletí roku 2023, čímž by se snížil celkový dovoz z Číny.

(294)

Podíly dotčených zemí na trhu měly podobný trend jako dovoz, v období šetření se podíl na trhu snížil oproti roku 2023 z 37 % na 26 %. V celém posuzovaném období se však podíl na trhu více než zdvojnásobil, a to z 12 % v roce 2021 na 26 % v období šetření, což představuje nárůst o 14 procentních bodů.

(295)

Ceny dovozu stanovila Komise na základě údajů Eurostatu. Cenové podbízení při dovozu bylo stanoveno na základě informací od spolupracujících výrobců z Číny zařazených do vzorku, spolupracujících vyvážejících výrobců ze Saúdské Arábie a USA a výrobců v Unii zařazených do vzorku.

(296)

Vážená průměrná cena dovozu z dotčených zemí do Unie se vyvíjela takto:

Tabulka 4

Dovozní ceny (v EUR za tunu)

(297)

Průměrná cena dovozu do Unie z dotčených zemí se v roce 2022 nejprve zvýšila o 52 % na přibližně 3 700 EUR/t a poté se v roce 2023 výrazně snížila na přibližně 1 900 EUR/t. Celkově se průměrná cena během posuzovaného období výrazně snížila, a to o 50 %, z přibližně 2 400 EUR/t v roce 2021 na přibližně 1 200 EUR/t v období šetření.

(298)

Kolísání cen bylo ovlivněno především vývojem nákladů na suroviny a cen energií spolu se značnými investicemi do kapacity, zvýšeným dovozem do Unie a volnou kapacitou dotčených zemí v posuzovaném období. Kromě toho byl dovozní prodej předmětem smluv vázaných na referenční ceny ICIS.

(299)

Cenové podbízení v období šetření Komise stanovila srovnáním:

(300)

Srovnání cen bylo provedeno podle jednotlivých typů transakcí na stejné obchodní úrovni, v případě potřeby s náležitou úpravou a po odečtení rabatů a slev. Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl teoretického obratu výrobců v Unii zařazených do vzorku v období šetření. Ze srovnání vyplynulo vážené průměrné rozpětí cenového podbízení dotčených zemí na trhu Unie ve výši 6,9 %. U čínských vyvážejících výrobců zařazených do vzorku nedošlo k cenovému podbízení. Komise však v oddíle 4.6.3.1 tohoto nařízení odkazuje na jiné cenové vlivy (stlačení cen) (viz například 331. až 334. bod odůvodnění). Kromě toho bylo zřejmé, že ceny dovozu i výrobního odvětví Unie měly podobný vývoj, neboť šetřením bylo zjištěno, že smlouvy uzavřené s průmyslovými uživateli používaly jako referenční hodnotu ceny ICIS, jak je uvedeno v 331. bodě odůvodnění.

(301)

Společnost LCN tvrdila, že dovoz z USA nepůsobí výrobnímu odvětví Unie cenové podbízení ani újmu, protože jej realizuje jak společnost LCN, tak společnost BASF a při prodeji (nebo použití pro vlastní potřebu) na trhu Unie se prodává (nebo spotřebovává) za stejné ceny (nebo náklady) jako výroba Unie prodávaná (nebo spotřebovávaná) na trhu Unie. Jak je však uvedeno v oddíle 4.6.3.1 tohoto nařízení, prodejní ceny Unie byly značně stlačeny a toto stlačení cen bylo ve skutečnosti hlavní příčinou újmy. Kromě toho se dovoz z USA v průměru podbízel vůči prodejním cenám výrobního odvětví Unie. Proto bylo cenové podbízení dovozu z USA významným činitelem při šetření újmy.

(302)

Společnosti Sipchem a Will and Co. tvrdily, že dovoz ze Saúdské Arábie nepůsobí výrobnímu odvětví Unie cenové podbízení ani újmu, protože pomáhá výrobnímu odvětví Unie udržet si své postavení na trhu Unie. Jak je však uvedeno v oddíle 4.6.3.1 tohoto nařízení, prodejní ceny Unie byly závažně stlačeny a toto stlačení cen bylo ve skutečnosti hlavní příčinou újmy. Kromě toho se dovoz z USA v průměru podbízel vůči prodejním cenám výrobního odvětví Unie. Podbízení saúdských dovozů bylo proto významným činitelem při šetření újmy.

(303)

Společnost Sipchem rovněž poskytla údaje o svém vývozu po období šetření (2025) odběrateli v Unii, který není ve spojení. Společnost Sipchem tvrdila, že objem a ceny tohoto vývozu podporují její názor, že prodej v období šetření by měl být vyloučen z výpočtu vývozní ceny pro výpočet dumpingu a újmy. Důvodem byla skutečnost, že společnost Sipchem na trhu Unie přebírala ceny. Jelikož však byly podmínky pro souhrnné posouzení v případě dovozu ze Saúdské Arábie splněny, nebylo by vhodné ani odůvodněné, aby byl prodej z výpočtu vývozní ceny vyloučen. Z níže uvedeného „závěru o újmě“ je zřejmé, že dovoz ze Saúdské Arábie sehrál roli v újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie. Dále by se údaje z období po šetření neměly brát v úvahu při analýze dumpingu a újmy. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(304)

Posouzení účinků dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie zahrnovalo v souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení posouzení všech hospodářských ukazatelů, které ovlivňovaly stav daného výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(305)

Jak je uvedeno v 33. bodě odůvodnění, za účelem zjištění možné újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie byl proveden výběr vzorku.

(306)

Pro účely zjištění újmy Komise rozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Makroekonomické ukazatele posuzovala Komise na základě údajů obsažených v odpovědích na dotazník od všech čtyř výrobců v Unii. Mikroekonomické ukazatele vyhodnotila Komise na základě údajů obsažených v odpovědích na dotazník od tří výrobců v Unii zařazených do vzorku. Oba soubory údajů byly pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie shledány jako reprezentativní.

(307)

Makroekonomické ukazatele jsou tyto: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, využití pro vlastní potřebu, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita a výše dumpingového rozpětí.

(308)

Mikroekonomické ukazatele jsou tyto: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, stav zásob, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

(309)

Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 5

Výroba, výrobní kapacita, využití kapacity a podíl využití pro vlastní spotřebu

(310)

Objem výroby v Unii v posuzovaném období výrazně poklesl. Nejprve se snížil o 39 % v roce 2022 v porovnání s rokem 2021 a poté opět klesl o 68 % v roce 2023 v porovnání s množstvím výroby v roce 2021. Množství výroby se v období šetření v porovnání s rokem 2023 zvýšilo, ale celkově se v posuzovaném období snížilo a v období šetření bylo o 45 % nižší než v roce 2021. Uvedené zvýšení objemu výroby v období šetření oproti roku 2023 bylo zaznamenáno zejména z důvodu potřeby vyrábět BDO výrobců v Unii pro vlastní potřebu a prodej, aby se kompenzovalo dočasné unijní omezení uvalené na BDO z dovozu, jak je uvedeno v 293. bodě odůvodnění, a zachovaly se stávající závazky vůči zákazníkům a dobrá pověst v Unii. Kromě toho mohl každý výrobce v Unii snížit úroveň výroby jen na určitou minimální úroveň, a to z důvodu fixních a dalších nákladů na provoz zařízení, i kdyby si výrobci v Unii přáli dále snížit objemy z důvodu nižší prodejní ceny a objemu. Tento pokles objemu prodeje a ceny vyplýval z konkurence dumpingového dovozu, kde ceny dovozu z posuzovaného období byly v roce 2023 a v období šetření výrazně nižší než výrobní náklady výrobců v Unii.

(311)

Výrobní kapacita zůstala během posuzovaného období stabilní na úrovni přibližně 470 000 tun.

(312)

Využití kapacity se proto vyvíjelo velmi podobně jako objem výroby, nejprve se snížilo v roce 2022 na 45 % a poté opět v roce 2023 na 24 % celkového využití a v období šetření se v porovnání s rokem 2023 zvýšilo. V posuzovaném období se využití kapacity snížilo o 34 procentních bodů, ze 74 % v roce 2021 na 40 % v období šetření.

(313)

Snížení výroby bylo způsobeno tím, že výrobní náklady v Unii se staly nekonkurenceschopnými v porovnání s velmi nízkou cenou dumpingového dovozu.

(314)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie a jeho podíl na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Objem prodeje, využití pro vlastní potřebu a podíly výrobního odvětví Unie na trhu

(315)

Šetření ukázalo, jak je vysvětleno v 273. bodě odůvodnění, že při zhoršení podmínek na trhu bylo vlastní využití z vlastní výroby nahrazeno dovozem, protože tento dovoz způsobil výrazný pokles cen a jeho cena byla nižší než výrobní náklady výrobního odvětví Unie. Vzhledem k tržním podmínkám vytvořeným dumpingovým dovozem proto nebylo pro výrobce v Unii ekonomicky životaschopné pokračovat ve výrobě na takové úrovni, a to ani pro vlastní potřebu, jak je uvedeno v tabulce 6. Vzhledem k tomu, že vlastní použití bylo nahrazeno dovozem, zkoumala Komise v tomto šetření podíly na trhu jak jako procento celkového trhu, tak jako procento volného a závislého trhu zvlášť. Komise analyzovala jak produkci prodanou na volném trhu, tak produkci prodanou pro vlastní spotřebu jako procento celkového trhu. Tento druhý ukazatel naznačil celkové postavení výrobního odvětví Unie na trhu Unie v posuzovaném období.

(316)

Objem výroby výrobního odvětví Unie prodávaný na volném trhu se v roce 2022 a poté opět v roce 2023 výrazně snížil a klesl na 50 % úrovně z roku 2021, ale poté se v období šetření mírně zvýšil, přičemž stále zůstal pod úrovní z roku 2021. Během analyzovaného období se objem prodeje výrobního odvětví Unie v Unii snížil o 9 %, a to z přibližně ze 117 500 tun na přibližně 107 000 tun.

(317)

Objem výroby výrobního odvětví Unie prodané i pro vlastní potřebu rovněž výrazně poklesl v roce 2022 a poté znovu v roce 2023, kdy dosáhl 49 % úrovně z roku 2021, ale poté se v období šetření mírně zvýšil, přičemž zůstal pod úrovní z roku 2021. V průběhu analyzovaného období se objem prodeje výrobního odvětví Unie plus využití pro vlastní potřebu v Unii snížily o 14 %, a to z přibližně 382 000 tun na 270 000 tun.

(318)

Podíl výroby na trhu prodávané výrobním odvětvím Unie na volném trhu Unie se v posuzovaném období snížil o 16 procentních bodů. Nejprve došlo ke snížení v roce 2022 o 25 procentních bodů v porovnání s rokem 2021 a v roce 2023 o 35 procentních bodů v porovnání s rokem 2021. Poté se zvýšil o 19 procentních bodů z 39 % v roce 2023 na 58 % v období šetření, přičemž tento nárůst byl způsoben zejména vyšším stupněm výroby a prodeje v období šetření v porovnání s rokem 2023, jak je vysvětleno v 310. bodě odůvodnění, ve spojení s poklesem celkové spotřeby BDO v Unii. Podíl výrobního odvětví Unie na závislém trhu na celkové spotřebě se v posuzovaném období snížil o 15 procentních bodů. Nejprve došlo ke snížení v roce 2022 o 5 procentních bodů v porovnání s rokem 2021 a poté o 15 procentních bodů v roce 2023 v porovnání s rokem 2021, přičemž na této úrovni zůstal až do období šetření.

(319)

Komise poté posoudila jak prodanou výrobu výrobního odvětví Unie, tak využití pro vlastní potřebu (kumulativně) jako procento celkové spotřeby a zjistila, že celkový závěr ohledně podílu na trhu je nejjasněji doložen, protože zahrnuje obě hospodářské činnosti výrobního odvětví Unie, tj. prodej výrobců na volném trhu a využití BDO pro vlastní potřebu. Podle této metriky se podíl výrobního odvětví Unie na trhu v roce 2022 snížil o 12 procentních bodů a v roce 2023 o 22 procentních bodů v porovnání s rokem 2021. Na tomto základě podíl výrobního odvětví Unie na trhu v posuzovaném období klesl o 12 procentních bodů, a to z 90 % v roce 2021 na 78 % v období šetření.

(320)

V období klesajících tržních cen byla výroba v Unii z velké části nahrazena dovozem, především z dotčených zemí. Z tohoto důvodu se Komise domnívá, že zkoumání prodeje na volném trhu spolu s využitím pro vlastní potřebu je jediný způsob, jak vyhodnotit skutečný dopad vyššího dovozu na trh Unie.

(321)

Vzhledem k celkovému poklesu podílu na trhu, jak o tom svědčí 318. bod odůvodnění, nevykázalo výrobní odvětví Unie v posuzovaném období žádný růst, ale ve skutečnosti mělo v období šetření horší postavení na trhu Unie než v roce 2021.

(322)

Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Zaměstnanost a produktivita

(323)

Počet zaměstnanců zůstal v posuzovaném období stabilní, celkově se snížil o 1 %. Výrobci v Unii si udržovali minimální počet zaměstnanců, aby byli schopni nadále efektivně a bezpečně provozovat výrobní zařízení. Počet zaměstnanců se nelišil podle stupně výroby.

(324)

Výrazné snížení výroby ve spojení se stabilním počtem zaměstnanců však znamenalo, že produktivita výrobců v Unii se v posuzovaném období výrazně snížila, a to o 45 %, z 681 tun na zaměstnance v roce 2021 na 376 tun na zaměstnance v období šetření.

(325)

Všechna dumpingová rozpětí byla výrazně nad úrovní de minimis. Vzhledem k objemu a cenám dovozu z dotčených zemí byl dopad výše skutečných dumpingových rozpětí na výrobní odvětví Unie značný.

(326)

Jde o první antidumpingové šetření týkající se dotčeného výrobku. Proto nebyly k dispozici žádné údaje k posouzení účinků případného dřívějšího dumpingu.

(327)

Mikroekonomické ukazatele výrobního odvětví Unie vycházejí z ověřených odpovědí tří výrobců v Unii zařazených do vzorku na dotazník. V závislosti na stupni vertikální integrace však mikroekonomické ukazatele pocházely převážně jen od dvou výrobců. Vzhledem k tomu, že zveřejnění skutečných čísel by znamenalo odhalení citlivých údajů příslušných výrobců výrobního odvětví Unie, použila Komise v této části posouzení újmy rozmezí a indexy, aby ochránila důvěrnost.

(328)

Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku účtované nezávislým odběratelům v Unii se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Prodejní ceny a výrobní náklady v Unii

(329)

Prodejní ceny na volném trhu výrobců v Unii se poprvé zvýšily v roce 2022, a to o 36 % v porovnání s rokem 2021. V roce 2023 se však prodejní cena výrazně snížila, a to z 3 000–3 900 EUR/t v roce 2022 na 1 400–1 800 v roce 2023. Během posuzovaného období se prodejní ceny výrobců v Unii výrazně snížily, a to o 52 %. Výrobci v Unii byli schopni přenést vyšší výrobní náklady v roce 2022, avšak v roce 2023 a v období šetření toho nebyli schopni, a to v důsledku vyšší konkurence v Unii ze strany mnohem vyššího objemu dumpingového dovozu a za stále nižší ceny.

(330)

Prodejním cenám na trhu BDO v Unii dominují rámcové smlouvy, které stanovují dohodnutá množství, a ceny byly obvykle pravidelně měsíčně aktualizovány na základě údajů ICIS. Měsíční údaje ICIS byly k dispozici jak pro čínský trh, tak pro trh Unie. V průběhu posuzovaného období byly prodejní ceny v Unii ovlivněny těmito faktory: i) rostoucí konkurence s dumpingovým dovozem, a to jak z hlediska zvýšených objemů, tak z hlediska nižších cen; ii) neustálé snižování cen ICIS pro BDO. Ceny ICIS v Unii byly zase ovlivněny cenami dumpingového dovozu z dotčených zemí. Zejména v případě Číny byl zaznamenán podstatný nárůst nové výrobní kapacity BDO a volné kapacity v zemi, jejíž instalovaná kapacita podle odhadů výrobců v Unii dosáhla nejméně devítinásobku kapacity Unie v období šetření a byla zdaleka největší instalovanou kapacitou na světě. Tato významná instalovaná kapacita a volná kapacita umožnily Číně stát se referenčním bodem pro světové ceny BDO a ovlivňovat světové ceny BDO, například i v Unii, což vedlo k silné korelaci mezi cenou ICIS pro BDO v Číně a cenou ICIS pro BDO v Evropě neboli prodejními cenami v Unii. Kromě toho byly prodejní ceny v Unii také přímo ovlivňovány cenami ICIS pro BDO podle systému uplatňovaného v Číně, protože byly v některých případech použity přímo v prodejních smlouvách pro hlavní odběratele v Unii.

(331)

Proto byly dumpingový dovoz a ceny ICIS na čínském trhu cenotvorným činitelem na trhu Unie a ceny výrobního odvětví Unie i dovozu ze všech ostatních zemí musely s touto cenou soutěžit.

(332)

Náklady na prodanou výrobu výrobců v Unii se v roce 2022 v porovnání s rokem 2021 výrazně zvýšily, a to o 71 %, zejména v důsledku zvýšení nákladů na suroviny (například zemní plyn, naftu, vodík nebo páru) a cen elektřiny. Výrobní náklady pak klesly z [2 800–3 400] EUR na tunu v roce 2022 na [2 600–3 100] EUR na tunu v roce 2023, ale zůstaly o 58 % vyšší než v roce 2021. V období šetření se výrobní náklady oproti roku 2023 výrazně snížily a dosáhly [1 900–2 400] EUR na tunu. Tato změna byla způsobena především snížením nákladů na suroviny a cen elektřiny. Celkově se však výrobní náklady v posuzovaném období zvýšily o 21 %, neboť kromě vývoje cen surovin a energií se výrobci v Unii potýkali s vyššími fixními náklady na jednotku kvůli výrazně nižší úrovni výroby.

(333)

Výrobní náklady výrobců v Unii tedy byly pro rok 2023 a období šetření vyšší než prodejní cena výrobců v Unii. Výrobci v Unii zaznamenali stlačení cen, vyplývající ze snížení prodejních cen na úroveň dumpingového dovozu, na úkor prodeje výrobku, který je předmětem šetření, za cenu nižší než výrobní náklady, zejména v průběhu roku 2023 a v období šetření.

(334)

Komise analyzovala prodejní ceny a náklady výrobního odvětví Unie (jak je uvedeno v tabulce 8) spolu s jeho ziskovostí (tabulka 11) a dovozní ceny a objemy kumulovaného dovozu (tabulky 2 a 3). Bylo zřejmé, že v roce 2023 a v období šetření došlo na trhu Unie k velmi závažnému stlačení cen. V roce 2022 byly vyšší náklady výrobního odvětví Unie (v porovnání s rokem 2021) přeneseny na odběratele, ale v roce 2023 a v období šetření již nebylo možné náklady takto pokrýt v důsledku cenového tlaku rostoucího objemu dumpingového dovozu za nízké a stlačené ceny.

(335)

Průměrné náklady práce výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Průměrné náklady práce na zaměstnance

(336)

Průměrné náklady na zaměstnance se během posuzovaného období mírně zvýšily, a to o 2 %, neboť počet zaměstnanců zůstal stabilní, aby bylo možné udržet výrobní zařízení v provozu, a mzdy a ostatní náklady na zaměstnance se během posuzovaného období mírně zvýšily z přibližně 100 000 EUR na 120 000 EUR.

(337)

Mzdové náklady činily během období šetření přibližně (7–15 %) celkových výrobních nákladů uvedených v tabulce 8.

(338)

Stav zásob u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 10

Zásoby

(339)

Konečný stav zásob v tunách se během posuzovaného období zvýšil o 50 %, z přibližně 7 000 až 10 000 tun v roce 2021 na 11 000 až 15 000 tun v období šetření. Celkově se konečný stav zásob v posuzovaném období v porovnání s objemem výroby zvýšil z 3 % v roce 2021 na 6 % v roce 2023 a poté dosáhl 7 % v období šetření.

(340)

BDO je však chemická látka, jejíž bezpečné skladování je nákladné a která musí být skladována ve speciálních nádržích s kontrolovanou teplotou. Proto výrobní odvětví Unie spíše kontrolovalo objem výroby, než aby zvyšovalo/snižovalo stav zásob, které jsou v Unii omezené. Z tohoto důvodu Komise nepovažovala zvýšení konečných zásob za důležitý ukazatel újmy.

(341)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 11

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(342)

Ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku stanovila Komise tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje. V letech 2021 a 2022 se výrobcům v Unii podařilo dosáhnout ziskovosti, protože čelili menší konkurenci ze strany dumpingového dovozu a byli schopni přenést vyšší výrobní náklady na své odběratele. V roce 2023 však byla ziskovost na úrovni (–70 % až –30 %) a poté dosáhla v průběhu období šetření nejnižší hodnoty (–90 % až –50 %). Navzdory nižším výrobním nákladům výrobců v Unii než v roce 2022 a stabilizaci nákladů na elektřinu a suroviny v Unii během roku 2023 a v období šetření se prodejní ceny v Unii nadále snižovaly v důsledku cenového tlaku rostoucího objemu dumpingového dovozu, přičemž výrazně nižší ceny než v roce 2022 vedly ke stlačení cen. Připomeňme, že průměrné ceny dumpingového dovozu z dotčených zemí klesly v posuzovaném období o 50 %, jak je uvedeno v tabulce 4 a vysvětleno v 297. bodě odůvodnění. Prodejní ceny výrobců v Unii tak byly stlačeny a výrobci v Unii mohli prodávat výrobek, který byl předmětem šetření, pouze s hluboce záporným ziskem, protože prodejní cena v Unii klesla pod výrobní náklady, a to v roce 2023 a v období šetření.

(343)

Peněžní tok kopíroval v roce 2023 a v období šetření nižší úroveň prodeje a zápornou ziskovost, což vedlo k tomu, že peněžní tok dosáhl v období šetření přibližně (–100 000 až –50 000) milionů EUR z kladného peněžního toku ve výši (100 000 až 200 000) milionů EUR v roce 2021.

(344)

Investice během posuzovaného období kolísaly. Výrobní odvětví Unie vysvětlilo, že investiční plánování se provádí pravidelně (každých 4–5 let) paušální částkou na každého výrobce. V posuzovaném období se proto celkové investice meziročně výrazně lišily v závislosti na načasování rozpouštění investic do obratu. Investice v posuzovaném období se týkaly především minimálních investic potřebných k udržení stávající úrovně výroby v souladu s platnými bezpečnostními a environmentálními normami. V roce 2022 se investice zvýšily o 32 %, v roce 2023 se pak v porovnání s rokem 2021 výrazně snížily na 50 %. V období šetření byly investice o něco nižší než v roce 2011, a to o 7 %.

(345)

U výrobců v Unii zařazených do vzorku je návratnost investic zisk vyjádřený v procentech ve vztahu k čisté účetní hodnotě investic a sledoval stejný trend jako ziskovost, přičemž v roce 2021 a 2022 byla návratnost investic kladná. Následovaly však značné ztráty v roce 2023 a v období šetření.

(346)

Schopnost výrobců v Unii zařazených do vzorku získávat kapitál byla v roce 2023 a v období šetření omezena, neboť v důsledku značných odlivů hotovosti z důvodu hluboce záporné ziskovosti byly investovány pouze minimální kapitálové výdaje na udržení minimálních bezpečných podmínek pro výrobu BDO a spuštění zařízení. Kromě toho výrobci v Unii buď prodloužili plány ozdravení, nebo zvažovali uzavření zařízení z důvodu výše vysvětlené hluboké záporné ziskovosti.

(347)

Šetřením bylo zjištěno, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu, neboť všechny výkonnostní ukazatele újmy vykazovaly výraznou zápornou tendenci, zejména v roce 2023 a v období šetření. Dřívější roky posuzovaného období (2021 a 2022) ukázaly, čeho může výrobní odvětví Unie dosáhnout za běžnějších podmínek hospodářské soutěže, a to i v obdobích vysokých nákladů na suroviny nebo energii. Výrobci v Unii však museli drasticky snížit výrobu na minimální úroveň, protože se výroba stala nekonkurenceschopnou v důsledku rostoucího objemu dumpingového dovozu z dotčených zemí v roce 2023 a v posuzovaném období. V roce 2023 a v období šetření vznikla v důsledku stlačení cen závažná újma, která výrobnímu odvětví Unie neumožnila stanovit ceny na úrovni, která by mu dovolila pokrýt výrobní náklady, ani dosáhnout zisku. Ztráty výrobců v Unii se pohybovaly mezi 30 % a 70 % obratu v roce 2023 a mezi 50 % a 90 % v období šetření, jak je uvedeno v tabulce 11.

(348)

Výrobci v Unii přežili toto období vysokých ztrát jen díky tomu, že v letech 2021 a 2022 dosáhli zisků, a díky tomu, že společnosti jsou součástí velkých skupin. Rostoucí dumpingový dovoz za stále nižší ceny zabránil přiměřenému zvýšení cen a negativně ovlivnil výrobu a prodejní objemy BDO. Tato situace neumožnila výrobcům v Unii snížit své fixní výrobní náklady, což by se stalo při normálnějším využití, ani zvýšit ceny na udržitelnou úroveň. Ve skutečnosti byly v roce 2023 a v období šetření ceny a náklady výrobců v Unii natolik oddělené a ztráty výrobců v Unii tak vysoké, že situace výrobního odvětví BDO byla natolik vážná, že v krátkodobém horizontu představovala velké ohrožení jeho existence. V roce 2023 se objem dovozu z těchto zemí zvýšil o 51 % a ceny klesly o 48 % v porovnání s rokem 2022. V období šetření se objem dovozu snížil o 15 %, ale ceny klesly o dalších 36 % v porovnání s úrovní v roce 2023. Tyto údaje jsou uvedeny v tabulkách 2 a 3.

(349)

Jasné stlačení cen způsobené dumpingovým dovozem do Unie je vysvětleno v 330. až 333. bodě odůvodnění. Toto stlačení cen a ztráty v roce 2023 a v období šetření měly za následek také závažnou újmu, pokud jde o další ukazatele výkonnosti, jako je peněžní tok a návratnost investic (jak je uvedeno v tabulce 11) a schopnost získat kapitál. I přes zachování investic za účelem splnění bezpečnostních a environmentálních požadavků bylo výrobní odvětví Unie v období šetření zjevně v mnohem horší situaci, takže se snížila jeho schopnost získávat kapitál. Ke zhoršení hospodářské situace výrobního odvětví Unie v roce 2023 a v období šetření došlo navzdory 8% nárůstu spotřeby BDO v Unii od roku 2022.

(350)

Tabulka 6 ukazuje vývoj podílů na trhu v tomto šetření. Porovnání prodeje výrobního odvětví Unie na volném trhu plus využití pro vlastní potřebu ve vztahu k celkové spotřebě nejlépe vypovídá o postavení výrobního odvětví Unie na celkovém trhu. Podle tohoto ukazatele se podíl výrobního odvětví Unie na trhu v posuzovaném období snížil. V období šetření se však podíl na trhu částečně obnovil, protože výrobní odvětví Unie zvýšilo výrobu v důsledku snížení dovozu kvůli krizi v Rudém moři. V době od roku 2022 do období šetření si výrobní odvětví Unie chránilo stávající prodejní smlouvy, pověst a postavení na trhu Unie. Toto zvýšení výroby a prodeje však mělo za následek velké ztráty způsobené stlačením cen, což přinutilo výrobní odvětví Unie prodávat se ztrátou, jak je vysvětleno výše.

(351)

Všichni výrobci v Unii zvýšili dovoz BDO, aby byli schopni nadále dodávat klíčovým odběratelům a uspokojit své vlastní potřeby, kvůli značnému snížení výroby v posuzovaném období. K nahrazování výroby dovozem docházelo i v roce 2022, kdy se zvýšily náklady na suroviny a energie, jak ukazují výrobní náklady uvedené v tabulce 8. V roce 2022 však prodejní ceny BDO nebyly tak nízké a k velkému nárůstu dumpingového dovozu došlo v roce 2023. Proto od roku 2023 vznikla podstatná újma, což dokazují ukazatele výkonnosti na velmi poškozující úrovni stanovené pro rok 2023 a období šetření.

(352)

Ačkoli újma v tomto šetření byla zcela zjevná v ukazatelích ceny a výkonnosti, výrobní odvětví Unie utrpělo významný pokles a újmu také v ukazatelích objemu, konkrétně v objemu výroby, využití kapacity, produktivitě, využití pro vlastní potřebu a prodeji na trhu Unie, které v posuzovaném období výrazně poklesly.

(353)

Ukazatele zaměstnanosti, nákladů práce a kapacity zůstaly v posuzovaném období stabilní, což ukazuje připravenost výrobního odvětví na zlepšení tržních podmínek. Ukazatel zásob nebyl při posuzování újmy považován za rozhodující, jak je vysvětleno v 344. bodě odůvodnění.

(354)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise v této fázi k závěru, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(355)

V souladu s čl. 3 odst. 6 základního nařízení Komise zkoumala, zda dumpingový dovoz z dotčených zemí způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. V souladu s čl. 3 odst. 7 základního nařízení Komise rovněž zkoumala, zda výrobnímu odvětví Unie mohly ve stejnou dobu působit újmu i jiné známé činitele. Komise dbala na to, aby případná újma, kterou mohly způsobit jiné činitele než dumpingový dovoz z dotčených zemí, nebyla přičítána tomuto dumpingovému dovozu. Těmito činiteli jsou: dovoz ze třetích zemí, vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie, dopad spotřeby, využití pro vlastní potřebu, dovoz výrobního odvětví Unie a zvýšení nákladů na suroviny a energii.

(356)

Jak ukazuje tabulka 3, objem dumpingového dovozu z dotčených zemí se zvýšil z přibližně 49 000 tun v roce 2018 na přibližně 89 000 tun v období šetření, což představuje nárůst o 82 %. Podíl na trhu (celkovém trhu) se během stejného období zvýšil ze 12 % na 26 %, což je nárůst o 123 %. Vzhledem k tomu, že v závěru o újmě bylo zjištěno, že k podstatné újmě došlo v roce 2023 a v období šetření, Komise rovněž analyzovala vývoj dovozu v těchto dvou letech, od roku 2022 do období šetření se dovoz z dotčených zemí zvýšil o přibližně 20 000 tun, což představuje nárůst o 29 %. Pokud jde o podíl na trhu (celkovém trhu), nárůst mezi rokem 2022 a obdobím šetření činil přibližně 4 procentní body, neboli přibližně 20 %.

(357)

Od roku 2021 do období šetření se objem prodeje výrobního odvětví Unie na volném trhu plus využití pro vlastní potřebu snížilo o 29 %, jak je uvedeno v tabulce 6. Pokud jde o celkový podíl výrobního odvětví Unie na trhu, ten byl v roce 2023 a v období šetření nižší a snížil se na přibližně 78 % a 68 % v porovnání s 90 % v období šetření.

(358)

Jak je vysvětleno v 347. a 349. bodě odůvodnění, dovoz z dotčených zemí způsobil stlačení cen výrobního odvětví Unie, které se v roce 2023 a v období šetření ještě zrychlilo. V tomto období již výrobci v Unii nebyli schopni přizpůsobit své ceny tak, aby pokryli své náklady, a v období šetření došlo ke značným ztrátám. Takto vážná a neudržitelná byla situace jak v roce 2023, tak v období šetření.

(359)

Kromě toho byla provedena analýza cenového podbízení za období šetření podle jednotlivých typů výrobků. Ta ukázala, že konkurence mezi výrobním odvětvím Unie a dovozem z dotčených zemí byla silná.

(360)

Prodejní ceny v Unii byly ovlivněny zvýšenou konkurencí dumpingových dovozů, a to jak z hlediska vyššího objemu dumpingového dovozu, tak z hlediska nižších cen. To bylo možné vzhledem k povaze trhu s BDO, kdy se ceny ICIS pro BDO používaly jako referenční hodnota ve většině kupních smluv. Čínský systém ICIS je referencí pro celosvětové ceny BDO a ovlivňoval celosvětové ceny BDO, například i v Unii, jak je vysvětleno v 330. bodě odůvodnění. Kromě toho se dovoz na trh USA výrazně snížil v důsledku zvýšení dovozních cel na základě různých změn v americké legislativě. Dovoz ze Saúdské Arábie do Unie se zvýšil v důsledku omezeného přístupu na trh USA a v důsledku pronikání čínského dovozu na jiné tradiční saúdské vývozní trhy (např. do Asie).

(361)

Konečně, jak bylo vysvětleno výše, problémy s dodávkami pro vyvážející výrobce dočasně snížily tlak na výrobní odvětví Unie v období šetření. To umožnilo výrobnímu odvětví Unie zvýšit výrobu a objem prodeje, ale tento prodej byl stále velmi nerentabilní kvůli cenovému tlaku ze strany dovozu.

(362)

Výrobní odvětví Unie se proto muselo snažit udržet si své postavení na volném a závislém trhu Unie snížením cen na neudržitelnou úroveň a s velkými ztrátami. Jedinou schůdnou alternativou bylo opustit trh Unie a přenechat jej dumpingovému dovozu.

(363)

Z uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že dumpingový dovoz z dotčených zemí způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu.

(364)

Množství dovozu ze třetích zemí, průměrná dovozní cena a podíly na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto: Podíly na trhu jsou vyjádřeny jako procento celkového trhu Unie.

Tabulka 12

Dovoz ze třetích zemí

(365)

Objem dovozu z Tchaj-wanu se v roce 2022 zvýšil o více než 400 %, ale poté v roce 2023 a v období šetření klesl. Pokud jde o objem, zvýšil se z přibližně 3 500 tun v roce 2021 na 6 800 tun v období šetření. Podíl tohoto dovozu na trhu (v % celkové spotřeby) dosáhl v roce 2022 6,1 %, ale v období šetření klesl zpět na 2 %. Průměrná cena dovozu z Tchaj-wanu kolísala podobným způsobem a na podobné úrovni jako cena dovozu z dotčených zemí. Jejich podíl na trhu v období šetření klesl na 2 %.

(366)

Objem dovozu z jiných třetích zemí (v období šetření zejména z Jižní Koreje) klesl z přibližně 2 000 tun v roce 2021 na 1 700 tun v období šetření. Podíl tohoto dovozu na trhu (v % celkové spotřeby) byl vždy nižší než 1 %. Průměrná cena dovozu ze třetích zemí kolísala podobným způsobem a na podobné úrovni jako cena dovozu z dotčených zemí.

(367)

Vzhledem k tomu, že dovoz z Tchaj-wanu a dalších třetích zemí měl nízký podíl na trhu a mírně vyšší ceny než dovoz z dotčených zemí, dospěla Komise k závěru, že tento dovoz nezmírnil příčinnou souvislost s dovozem z dotčených zemí.

(368)

Objem vývozu výrobců v Unii se v posuzovaném období vyvíjel, jak je uvedeno v tabulce 13. V tabulce 13 je rovněž uvedena průměrná cena vývozu výrobního odvětví Unie zařazeného do vzorku stranám, které nejsou ve spojení.

Tabulka 13

Vývozní výkonnost výrobců v Unii zařazených do vzorku

(369)

Vývozní množství výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období snížilo o 84 %. Vývozní množství představovalo v roce 2021 přibližně 10 % prodeje výrobního odvětví Unie (včetně použití pro vlastní potřebu), ale v období šetření kleslo na přibližně 1 %.

(370)

Prodejní ceny tohoto vývozu kolísaly v souladu s jeho prodejem na trhu Unie, jak ukazuje tabulka 8, tj. vlivem dovozu na tyto trhy a cen surovin. Je zřejmé, že vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie se během analyzovaného období zhoršila. Jelikož však výrobní odvětví Unie nebylo významným dodavatelem na vývozní trhy, zhoršující se vývozní výkonnost nebyla považována za hlavní činitel při celkovém hodnocení hospodářské situace výrobního odvětví Unie.

(371)

Komise proto dospěla k závěru, že vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie nezpůsobila výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu ani nemohla oslabit příčinnou souvislost s dovozem z dotčených zemí.

(372)

Výrobci v Unii zařazení do vzorku měli různé výrobní technologie a používali různé suroviny. Náklady na hlavní suroviny a energii však měly podobný vývoj a u všech tří výrobců zařazených do vzorku představovaly náklady na suroviny a energii více než 50 % jejich celkových výrobních nákladů.

(373)

Jak je patrné z tabulky 8, náklady se v roce 2022 zvýšily o 94 %, poté v roce 2023 klesly (o 19 %) a v období šetření opět klesly (o dalších 29 %). Navzdory snížení nákladů v roce 2023 a v období šetření byly náklady v období šetření stále o 13 % vyšší než v roce 2021.

(374)

S ohledem na náklady na suroviny a energii bylo zřejmé, že vývoj nákladů hrál v posuzovaném období ve výrobním odvětví BDO významnou roli. Tabulka 8 však ukazuje, že když byly náklady v roce 2022 nejvyšší, výrobní odvětví Unie bylo přesto schopno přenést toto zvýšení nákladů na své zákazníky. Od roku 2023 však navzdory klesajícím nákladům na suroviny a elektřinu nemohlo prodávat se ziskem nebo nad výrobními náklady. Důvodem byl cenový tlak ze strany rostoucího objemu dovozu, který způsobil nesoulad mezi náklady a cenami v Unii.

(375)

Kromě toho se dramaticky zvýšily fixní náklady na jednotku v důsledku nižší výroby v Unii, kdy výrobci v Unii dosahovali nižšího prodeje kvůli nekalé konkurenci dumpingového dovozu. To přispělo rovněž ke zvýšení výrobních nákladů na jednotku pro výrobní odvětví Unie a zvýšilo například náklady na energii, vodu nebo jiné fixní náklady na jednotku. Náklady na energii navíc obvykle představovaly významnou fixní složku, kterou výrobci v Unii museli rozložit na vysoké úrovně výroby, čehož nebylo možné dosáhnout kvůli sníženému prodeji pod cenovým tlakem dumpingového dovozu.

(376)

Společnost Celanese uvedla, že v letech 2020 až 2022 došlo k prudkému nárůstu světových cen BDO v důsledku dopadů krize COVID-19 a nedostatku BDO, ve spojení s energetickou krizí. Od roku 2023 se však trhy s BDO stabilizovaly a případný pokles cen je spíše známkou normalizace než újmy. Společnost Celanese proto tvrdila, že problémy výrobnímu odvětví EU způsobují spíše vysoké náklady na energii a inflace, a nikoli dumpingový dovoz z dotčených zemí. Komise však tento názor zpochybnila, neboť zaprvé, ačkoli ceny energie v souvislosti s BDO v Unii během posuzovaného období klesaly, cena dumpingového dovozu klesala strměji a neumožnila výrobnímu odvětví Unie prodávat za ceny vyšší, než jsou jeho výrobní náklady. Zadruhé, nezdá se, že by v posuzovaném období existoval celosvětový nedostatek BDO, spíše se zdá, že došlo k všeobecně uznávanému výraznému nárůstu kapacity, a to v rozsahu násobků celosvětové poptávky po BDO v posuzovaném období, což vedlo k výraznému přebytku kapacity a snížení cen BDO. Zatřetí, výrobní náklady jsou ovlivněny také fixními výrobními náklady, u nichž Unie trpí rostoucím objemem dumpingového dovozu z dotčených zemí v posuzovaném období, který výrobnímu odvětví neumožnil zvýšit prodej, a tedy ani objem výroby, což vedlo k dalším výrobním nákladům na jednotku BDO bez ohledu na náklady na suroviny. A konečně, zvýšený objem a pokles cen v důsledku dumpingového dovozu z dotčených zemí snížil ceny BDO v roce 2023 a v období šetření na takovou úroveň, že výroba BDO v Unii není udržitelná ani v krátkodobém horizontu, a to navzdory výrazně sníženým nákladům na elektřinu, zemní plyn a další suroviny při výrobě v porovnání s rokem 2022.

(377)

Rovněž v souvislosti s náklady několik zúčastněných stran uvedlo, že výrobní odvětví Unie jednoduše není dostatečně konkurenceschopné kvůli svým vysokým nákladům. Toto tvrzení bylo rovněž zamítnuto, protože v letech 2021 a 2022 bylo odvětví ziskové. Kromě toho údajné vysoké náklady nebyly příčinou újmy v roce 2023 a v období šetření, protože tyto náklady v tomto období klesaly.

(378)

Komise dospěla k závěru, že zvýšení nákladů na suroviny a energii působilo v souvislosti s újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie. Hlavní příčinou újmy však byl rostoucí objem dumpingového dovozu z dotčených zemí, který snížil ceny BDO na úroveň, jež výrobnímu odvětví Unie neumožňovala pokrýt své náklady, a zvýšil výrobní náklady na jednotku v Unii kvůli nižším úrovním prodeje a výroby.

(379)

Komise proto dospěla k závěru, že zvýšení nákladů na suroviny a energii jako takové nezpůsobilo výrobnímu odvětví Unie újmu.

(380)

Všichni výrobci v Unii dováželi z dotčených zemí značná množství BDO. Několik zúčastněných stran uvedlo, že to byla příčina újmy, kterou výrobci v Unii utrpěli. Komise proto posuzovala, proč k tomuto dovozu došlo, protože všichni výrobci v Unii měli volnou kapacitu v Unii, a mohli proto tato množství vyrobit sami.

(381)

Výrobci v Unii uvedli, že za běžných podmínek hospodářské soutěže by se dovoz z dotčených zemí uskutečnil tehdy, kdy by bylo zapotřebí vyřešit krátkodobé výrobní problémy s instalovanou kapacitou. Skladování velkého množství BDO není nákladově efektivní, protože se musí skladovat ve velkých nádržích s řízenou teplotou, což znamená, že dodávky odběratelům se obvykle uskutečňují brzy po výrobě. Úroveň výroby by se proto přizpůsobila potřebám průmyslových uživatelů a vlastním potřebám.

(382)

V roce 2023 a v období šetření se však dovoz výrobního odvětví Unie zvýšil, protože ceny BDO na trhu Unie byly stlačeny dumpingovým dovozem a náklady výrobního odvětví Unie, ačkoli klesly oproti úrovni z roku 2022, byly vyšší než úroveň stlačených cen v Unii.

(383)

Dovoz byl rovněž realizován jako protiváha případným problémům ve výrobě nebo odstávkám z důvodu údržby během posuzovaného období, aby bylo nadále možné plnit smlouvy se zákazníky nebo pokračovat ve výrobě navazujících výrobků z důvodu nízkých skladových kapacit v Unii.

(384)

Proto byl dovoz výrobního odvětví Unie krátkodobým obranným opatřením, aby si mohlo udržet své postavení a pověst na trhu Unie spolehlivým zásobováním průmyslových uživatelů a zároveň pokračovat ve výrobě pro vlastní potřebu.

(385)

Komise proto dospěla k závěru, že dovoz výrobního odvětví Unie v roce 2023 a v období šetření byl spíše příznakem újmy způsobené dumpingovým dovozem než samotnou příčinou újmy.

(386)

Komise posoudila dopad spotřeby na trh Unie zkoumáním využití pro vlastní potřebu, prodeje na volném trhu a posouzením vývoje celkové spotřeby s použitím údajů uvedených v tabulce 2.

(387)

Během posuzovaného období využití pro vlastní potřebu kleslo o 38 %. K největšímu poklesu došlo v roce 2022, a to přibližně o 81 000 tun, tj. o 31 %. Od roku 2022 do období šetření kleslo využití pro vlastní potřebu přibližně o 20 000 tun, tj. o 11 %.

(388)

Spotřeba na volném trhu se v posuzovaném období zvýšila přibližně o 25 000 tun, tj. o 15 %. Od roku 2022 do období šetření se tento prodej zvýšil přibližně o 25 000 tun, tj. o 33 %.

(389)

Při kumulativním hodnocení se využití pro vlastní potřebu a prodej na volném trhu snížily v posuzovaném období přibližně o 77 000 tun, tj. o 18 %. Celková spotřeba se však od roku 2022 do období šetření zvýšila přibližně o 25 000 tun, tj. o 8 %.

(390)

Kumulativní pokles prodeje v Unii a využití pro vlastní potřebu v klíčovém období od roku 2022 do šetření (389. bod odůvodnění) představuje pro výrobní odvětví Unie množstevní problém. Hlavní újma v tomto šetření se však týká stlačení cen a z toho plynoucích velkých ztrát v rentabilitě obratu a dalších ukazatelích výkonnosti.

(391)

Komise proto dospěla k závěru, že vývoj spotřeby na trhu Unie podstatnou újmu výrobnímu odvětví Unie nezpůsobil.

(392)

Výrobci BDO v Unii v období šetření prodávali několika průmyslovým uživatelům v mnoha uživatelských odvětvích. Šetření ukázalo, že přítomnost dumpingového dovozu za nízké ceny z dotčených zemí ve významném a rostoucím množství měla v posuzovaném období za následek stlačení cen, zejména v roce 2023 a v období šetření. Tento vývoj měl za následek vážné oddělení cen BDO od výrobních nákladů a ovlivnil úroveň prodeje a výroby. V důsledku toho se ziskovost prodeje výrobního odvětví Unie v roce 2023 a v období šetření stala vysoce ztrátovou. Takové ztráty jsou zjevně neudržitelné a ohrožují přežití výrobního odvětví Unie i v krátkodobém horizontu.

(393)

Dalšími zkoumanými činiteli byly dovoz z jiných zdrojů, vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie, vývoj spotřeby včetně využití pro vlastní potřebu, dovoz výrobního odvětví Unie a zvýšení nákladů na suroviny a energii.

(394)

Komise proto rozlišila a oddělila účinky všech známých činitelů na situaci výrobního odvětví Unie od účinků dumpingového dovozu působících újmu. Nebylo zjištěno, že by některý z těchto činitelů, ať už společně s ostatními činiteli nebo samostatně, měl na situaci výrobního odvětví Unie významný vliv do té míry, která by zpochybňovala závěr, že dovoz z dotčených zemí způsoboval podstatnou újmu.

(395)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že dumpingový dovoz z dotčené země způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. Újma spočívá zejména ve stlačení cen, nedostatečné ziskovosti, návratnosti investic, peněžním toku a schopnosti opatřit si kapitál.

(396)

Pro určení úrovně opatření Komise zkoumala, zda by clo nižší než dumpingové rozpětí bylo dostatečné k odstranění újmy způsobené dumpingovým dovozem výrobnímu odvětví Unie.

(397)

Újma by byla odstraněna, pokud by výrobní odvětví Unie mohlo dosáhnout cílového zisku prodejem za cílovou cenu ve smyslu čl. 7 odst. 2c a čl. 7 odst. 2d základního nařízení.

(398)

V souladu s čl. 7 odst. 2c základního nařízení vzala Komise při stanovení cílového zisku v úvahu tyto činitele: míru ziskovosti před zvýšením dovozu ze zemí, které jsou předmětem šetření, míru ziskovosti potřebnou k pokrytí celkových nákladů a investic, výzkumu a vývoje a inovací, jakož i míru ziskovosti očekávanou za běžných podmínek hospodářské soutěže. Toto ziskové rozpětí by nemělo být nižší než 6 %.

(399)

Jako první krok stanovila Komise základní zisk pokrývající úplné náklady za běžných podmínek hospodářské soutěže. Tento údaj byl získán na základě ziskovosti výrobního odvětví Unie v roce 2022, což byl poslední rok před prudkým nárůstem dumpingového dovozu v roce 2023. V roce 2021 bylo dosaženo mnohem vyšší ziskovosti, nicméně tento rok byl považován za rok konjunktury v tomto odvětví z důvodu vysoké spotřeby Unie v důsledku pandemie COVID-19. Ziskové rozpětí v roce 2022 bylo stanoveno na [10–25 %], jak je uvedeno v tabulce 11.

(400)

Dva z výrobců v Unii zařazených do vzorku poskytli důkazy, že úroveň jejich investic, výzkumu a vývoje a inovací během posuzovaného období by byla za běžných podmínek hospodářské soutěže vyšší. Komise tyto informace ověřila na základě investičních plánů, které měly být realizovány v posuzovaném období, ale byly zrušeny v důsledku dopadu dumpingového dovozu z dotčených zemí. Proto byla tvrzení výrobního odvětví Unie shledána oprávněnými. Aby tuto skutečnost zohlednila v cílovém zisku, vypočítala Komise rozdíl mezi výdaji na investice, výzkum a vývoj a inovace za běžných podmínek hospodářské soutěže, které poskytlo výrobní odvětví Unie a které Komise ověřila, a skutečnými výdaji na investice, výzkum a vývoj a inovace v posuzovaném období. Tento rozdíl vyjádřený jako procento obratu činil 0,30 %.

(401)

Tento procentuální podíl ve výši 0,3 % byl přičten k základnímu ziskovému rozpětí ve výši [10 % až 25 %] uvedenému v 399. bodě odůvodnění, což vedlo k cílovému zisku ve výši [10,30 % až 25,30 %].

(402)

Na tomto základě je cena nepůsobící újmu [2 000–2 800] EUR/t, která vyplývá z použití výše uvedeného ziskového rozpětí ve výši [10,30 % až 25,30 %] na výrobní náklady během období šetření výrobců v Unii zařazených do vzorku.

(403)

V souladu s čl. 7 odst. 2d základního nařízení Komise v posledním kroku posoudila budoucí náklady vyplývající z mnohostranných environmentálních dohod a protokolů k nim, jejichž je Unie smluvní stranou, a z úmluv MOP uvedených v příloze Ia, které výrobnímu odvětví Unie vzniknou v období uplatňování opatření podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Výrobní odvětví Unie poskytlo důkazy o tom, že jeho náklady v rámci systému EU ETS a podobných vnitrostátních programů se během doby platnosti opatření zvýší. Tyto zvýšené náklady vzniknou proto, že výrobní odvětví Unie v letech 2026–2030 obdrží v rámci systému ETS méně bezplatných povolenek (v průměru) v porovnání s obdobím šetření. Kromě toho z výpisu termínovaných obchodů v rámci systému ETS od agentury Bloomberg (který je k dispozici ve spisu) vyplynulo, že se předpokládá nárůst ceny povolenek v rámci systému ETS v letech 2026–2030 za tunu vypouštěného CO2. Komise tyto nároky uznala a k ceně bez újmy uvedené v 402. bodě odůvodnění připočetla náklady ve výši 25 EUR za tunu.

(404)

Kromě toho výrobci v Unii zařazení do vzorku tvrdili, že nepřímé náklady na CO2 vyplývající z budoucích dodatečných nákladů spojených s emisemi CO2 z nakoupené a spotřebované elektřiny by měly být zohledněny jako budoucí náklady podle čl. 7 odst. 2d základního nařízení. Tato žádost byla předběžně zamítnuta, protože deklarované náklady nevznikly přímo dotčenému výrobci v Unii a nebyly doloženy.

(405)

Na základě toho Komise vypočítala průměrnou cenu nepůsobící újmu ve výši [2 000 až 2 800] EUR za tunu u obdobného výrobku výrobního odvětví Unie tak, že použila výše uvedené cílové ziskové rozpětí na výrobní náklady výrobců v Unii zařazených do vzorku během období šetření a poté přičetla úpravy podle čl. 7 odst. 2d základního nařízení na základě jednotlivých typů.

(406)

Úroveň rozpětí újmy poté Komise určila na základě porovnání vážené průměrné dovozní ceny spolupracujících vyvážejících výrobců v dotčené zemi zařazených do vzorku, jež byla stanovena pro účely výpočtů v souvislosti s cenovým podbízením, s váženou průměrnou cenou obdobného výrobku prodávaného v období šetření na trhu Unie výrobci v Unii zařazenými do vzorku, která nepůsobí újmu. Případný rozdíl vyplývající z tohoto porovnání byl vyjádřen jako procento vážené průměrné dovozní hodnoty CIF.

(407)

Úroveň pro odstranění újmy pro „ostatní spolupracující společnosti“ a pro „veškerý další dovoz pocházející z každé z dotčených zemí“ je vymezena stejným způsobem jako dumpingové rozpětí pro tyto společnosti a pro tento dovoz.

(408)

Na základě výše uvedeného posouzení by měla být prozatímní antidumpingová cla stanovena tak, jak je uvedeno níže, v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení:

(409)

V Unii vyrábí BDO čtyři společnosti, které zaměstnávají přibližně 500 zaměstnanců. Výrobci se nacházejí v Německu, Nizozemsku a Itálii. Všichni čtyři výrobci v Unii při šetření plně spolupracovali a předložili odpovědi na dotazník.

(410)

BDO je chemický meziprodukt s několika navazujícími chemickými výrobky, včetně PBT, PBAT, TPU, THF a GBL, které se pak v konečném důsledku používají v široké škále aplikací, mimo jiné v automobilovém, obranném, textilním průmyslu, výrobě plastů, elektroniky, ve stavebnictví, odvětví baterií a kosmetiky (dále jen „hodnotový řetězec BDO“) na trhu Unie. Přibližně 47 % BDO bylo v období šetření využito pro vlastní potřebu výrobního odvětví Unie a 53 % bylo prodáno na volném trhu. Výrobní odvětví Unie samo o sobě je tedy také velmi významným uživatelem BDO. Ať už se BDO používá pro vlastní potřebu nebo se prodává na trhu, hlavními navazujícími výrobky jsou často samotné chemické meziprodukty, které lze buď prodávat na trhu Unie, nebo používat pro vlastní potřebu.

(411)

Výrobci v Unii podpořili zahájení šetření a z jejich připomínek od zahájení šetření vyplynulo, že uložení antidumpingových opatření obecně podporují. Společnost LCN však nepodporuje opatření proti USA, kde má výrobu v rámci skupiny, zatímco společnost Novamont Italy vyjádřila obavy ohledně dopadu cel na své navazující výrobky, neboť je velkým dovozcem z Číny. Celkově se výrobci v Unii vyslovili pro to, aby byla kromě cla na BDO uložena cla i na hlavní navazující výrobky, neboť se obávají, že po uložení cla na BDO ztratí konkurenceschopnost vůči čínským konkurentům v hodnotovém řetězci BDO. Kromě toho, jak je uvedeno v oddíle 2.4 „Tvrzení týkající se definice výrobku“ tohoto nařízení, společnost BASF uvedla, že BDO na biologické bázi by měl být z definice výrobku, který je předmětem šetření, vyloučen.

(412)

Vzhledem ke zjištění podstatné újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie, popsané v oddíle 4.2. „Závěr o újmě“ tohoto nařízení, by uložení opatření umožnilo výrobnímu odvětví Unie zlepšit ziskovost na udržitelnou úroveň, zvýšit investice, a tím si udržet konkurenční postavení na svém hlavním trhu. Výrobní odvětví Unie by rovněž mohlo získat zpět ztracený podíl na trhu zvýšením objemu výroby a prodeje na trhu Unie.

(413)

Pokud by opatření nebyla přijata, bude to pravděpodobně mít na výrobní odvětví Unie další negativní a významné dopady. Závažná situace popsaná výše v oddíle „Závěr o újmě“ ohrožuje existenci celého výrobního odvětví Unie, jelikož značné a rostoucí ztráty, k nimž došlo v posuzovaném období a které se v období šetření prohloubily, nejsou v krátkodobém horizontu udržitelné a ohrožují schopnost pokračovat ve výrobě BDO v Unii pro vlastní potřebu i pro volný trh. Ačkoli ceny surovin a energií v roce 2024 klesly, výrobní odvětví Unie bylo vystaveno dalšímu poklesu prodejních cen BDO a rostoucímu dumpingovému dovozu s neustále nižšími cenami, což vedlo k neschopnosti zvýšit ceny a pokrýt nižší výrobní náklady. Pokud nebudou přijata žádná opatření, bude tento pokles cen pokračovat, mimo jiné v důsledku rostoucích a již značných volných kapacit v dotčených zemích, což povede k dalšímu zhoršení objemu a finančního stavu výrobního odvětví Unie a ohrozí v krátkodobém horizontu jeho budoucnost a zaměstnanost. Výrobní odvětví Unie vytvořilo integrovaný řetězec pro BDO, zahrnující například PBAT a slučování na biologické bázi (bio-compounding), který se udržuje díky investicím v průběhu let v různých částech hodnotového řetězce. Výrobní kapacita BDO a jeho dodavatelský řetězec jsou dostatečné k uspokojení poptávky po BDO v Unii. Výrobní odvětví Unie již bylo nuceno nahradit část vlastní výroby levným dovozem z dotčených zemí. To bylo provedeno s cílem udržet si postavení a pověst na trhu Unie tím, že jim bylo umožněno pokračovat v dodávkách BDO do vlastního hodnotového řetězce BDO, uživatelům v Unii a dodávat dalším klíčovým výrobcům, kteří BDO používají v Unii. Obstarávání levného dovozu z dotčených zemí však nepředstavuje udržitelný vývoj pro výrobní odvětví Unie, které má velkou kapacitu BDO a dlouhou historii výroby BDO pro trh Unie, přičemž investuje do zachování účinnosti svých výrobních zařízení, vertikální integrované výroby chemických látek a dodržování bezpečnostních a environmentálních norem. Jednoduše řečeno – situace zjištěná v období šetření je neudržitelná, protože nelze očekávat, že se výrobní odvětví Unie bude nadále bránit nahrazováním vlastní výroby dumpingovým dovozem nebo prodejem v Unii, aby si udrželo vztahy s klíčovými odběrateli BDO, a přitom bude vykazovat značné ztráty. Bez opatření by výrobní odvětví Unie bylo nuceno uzavřít své výrobní závody na výrobu BDO a spoléhat se pouze na dovoz.

(414)

Uložení cel by výrobnímu odvětví Unie umožnilo získávat BDO pro vlastní potřebu z vlastní výroby nebo v rámci zvýšené výroby v Unii, což by vedlo k ochraně stávajících a nedávných investic do vertikálně integrované výrobní infrastruktury, odborných znalostí a pracovních míst a širokého ekosystému výroby souvisejícího s BDO v Unii, včetně výroby PBT, PBAT, TPU, THF a GBL, pro které jsou výrobci BDO v Unii rovněž hlavními výrobci v Unii a u některých chemických výrobků jedinými dodavateli v Unii. Opatření by umožnila získávat BDO pro vlastní spotřebu v rámci výrobního odvětví Unie vzhledem k omezené schopnosti Unie skladovat BDO nebo mít značné množství BDO jako zásoby, jež je třeba rovněž pořizovat měsíce předem a obvykle na základě prodejních smluv, nikoli na základě spotových nákupů. Opatření by proto vedla ke stabilnějším, odolnějším a bezpečnějším dodávkám do Unie od výrobců z Unie, což by zmírnilo rizika v oblasti dodávek nebo logistiky, jak bylo uvedeno v 293. bodě odůvodnění, která již ovlivnila dodávky BDO do Unie v roce 2024 a která by ohrozila schopnost výrobního odvětví Unie zachovat nebo dokonce vyrábět výrobky pro vlastní potřebu v rámci hodnotového řetězce BDO, pokud by byla výroba obdobného výrobku v Unii nižší nebo žádná.

(415)

Kromě toho společnosti Novamont, BASF, INEOS a několik uživatelů BDO předložily připomínky, že je třeba chránit další výrobky v rámci hodnotového řetězce BDO, a nikoli pouze dotčený výrobek, a usilovat o uložení cel, aby se ochránily stávající značné investice do vertikálních výrobních zařízení a použití v Unii pro vlastní potřebu a celkový chemický ekosystém v Unii. Ochrana výrobního odvětví Unie by umožnila pokračovat v efektivním provozu integrovaných zařízení na výrobu chemických látek, což by umožnilo pokračovat ve sdílení fixních nákladů, jako je odpad, elektřina, doprava, voda nebo pára, s výrobou a zařízeními na výrobu jiných chemických látek, včetně navazujícího použití BDO, což je klíčové pro zachování celkové efektivity nákladů na výrobu chemických látek ve výrobním odvětví Unie.

(416)

Kromě toho by opatření umožnila uživatelům na závislém trhu nadále získávat BDO v Unii. Výrobci v Unii tvrdili, že při výrobě BDO v Unii vzniká méně CO2, a tudíž by nevznikala dodatečná produkce CO2 při přepravě loděmi, po železnici či automobily.

(417)

Uložení opatření týkajících se BDO z dotčených zemí je tedy jednoznačně v zájmu výrobního odvětví Unie.

(418)

Většina dovozu BDO v posuzovaném období byla určena přímo průmyslovým uživatelům nebo společnostem ve spojení v Unii, jako jsou BASF, LCN a BorsodChem. Některé nákupy BDO průmyslovými uživateli prováděli dovozci nebo obchodníci, kteří nejsou ve spojení. Od dovozců/obchodníků, kteří nejsou ve spojení, však nebyla získána žádná spolupráce.

(419)

Několik uživatelů, kteří jsou rovněž dovozci BDO, včetně dovozců z posuzovaných zemí, předložilo připomínky. Jelikož však jejich hlavní hospodářskou činností bylo spíše využívání BDO pro výrobu, jsou jejich připomínky uvedeny níže v části „zájem uživatelů“.

(420)

Společnost Will & Co, distributor surovin včetně BDO od společnosti Sipchem, předložila připomínky, ale neposkytla minimální informace, včetně informací požadovaných od dovozců, aby bylo možné stanovit dopad uložení opatření na její činnost. Společnost Will & Co tvrdila, že existuje nadměrná nabídka BDO z Číny a že čínští a tchajwanští výrobci nabízeli během posuzovaného období agresivní ceny, včetně cen pod výrobními náklady. Kromě toho bylo uvedeno, že období let 2021–2022 představuje období, kdy byl dovoz z těchto zemí v Unii nižší a kdy byly tržní ceny BDO v Unii na udržitelné úrovni. Od roku 2023 však zvýšená konkurence ze strany čínských výrobců a za velmi agresivní ceny znamenala, že ceny BDO v Unii se propadly na neudržitelnou úroveň, zejména v důsledku výstavby nových výrobních zařízení a zvyšování dodatečné kapacity v ČLR, která je již větší než celková světová poptávka po BDO, a zejména v posledních dvou letech, kdy jen Čína přidala výrobní kapacitu, která je násobně vyšší než celková světová poptávka po BDO. Společnost Will & Co rovněž uvedla, že pro stabilitu trhu je velmi důležité, aby společnost Sipchem pokračovala v dodávkách do Unie, a že dovoz ze Saúdské Arábie by neměl být kumulován. Poslední bod byl již řešen v oddíle 4.3 „Dovoz z dotčených zemí“.

(421)

Kromě toho společnost Helm AG předložila připomínky týkající se vyloučení BDO na biologické bázi, které byly řešeny v oddíle 2.4 „Tvrzení týkající se definice výrobku“.

(422)

Komise neměla informace, na jejichž základě by mohla přesně stanovit dopad uložení opatření na činnosti dovozců/obchodníků, kteří nejsou ve spojení. Neexistence spolupráce naznačuje, že dovozci se nedomnívají, že by uložení antidumpingových opatření významně ovlivnilo jejich podnikání. Dovozci byli pravděpodobně spíše obecnými dovozci chemických výrobků, než aby se zaměřovali pouze na BDO. Navíc ačkoli v první fázi může být pozorováno snížení dovozu a dalšího prodeje zboží, na které opatření dopadají, jakýkoli takový negativní účinek na obrat by mohl být nakonec kompenzován zvýšeným dalším prodejem výrobků zakoupených z jiných zdrojů, například z Jižní Koreje nebo Tchaj-wanu.

(423)

Komise proto dospěla k závěru, že dopad opatření nebude pro dovozce/obchodníky nepřiměřený.

(424)

Ať už se BDO používá pro vlastní potřebu nebo se prodává na trhu, hlavními uživateli BDO v Unii jsou bezprostředně navazující výrobky, jako je polybutylen tereftalát (PBT), polybutylen adipát tereftalát (PBAT), polyuretan (PU), nasycený polyester (SAT), tetrahydrofuran (THF), n-methyl pyrolidon (NMP), termoplastický kopolyester (TPC) a gama-butyrolakton (GBL). Ty jsou zase meziprodukty, které lze buď prodat na trhu Unie, nebo je využít pro vlastní potřebu. Konečnými uživateli BDO jsou různá odvětví, jako je zemědělství, automobilový průmysl, chemický průmysl, kosmetický průmysl, farmaceutický průmysl, výroba plastů a textilní průmysl.

(425)

Devět průmyslových uživatelů v Unii a tři integrovaní výrobci v Unii zařazení do vzorku, kteří používali BDO pro vlastní potřebu, při šetření plně spolupracovali, předložili odpovědi na dotazník a sdělili své názory na zájem Unie. Tito průmysloví uživatelé představovali v období šetření přibližně 25 % celkové spotřeby BDO v Unii, zatímco uživatelé BDO, kteří jsou zároveň výrobci BDO, představují 100 % množství BDO použitého pro vlastní potřebu v období šetření v Unii. Celkově představovali spolupracující průmysloví uživatelé spolu s výrobci v Unii používajícími BDO pro vlastní potřebu přibližně 65 % celkové spotřeby BDO v Unii v období šetření. Tito uživatelé získávali BDO z vlastní výroby, od výrobců v Unii a/nebo z dovozu. Většina dovozů uživateli pocházela z dotčených zemí.

(426)

Jedná se o těchto dvanáct uživatelů:

(427)

Několik uživatelů se v rámci svých příspěvků vyjádřilo k zájmu Unie. Společnosti Elachem SpA a Envalior BV & Envalior GmbH byly proti uložení opatření, zejména proto, že opatření proti BDO by nezahrnovala další chemické výrobky odvozené od BDO, a zejména další navazující použití BDO, což by ovlivnilo náklady na suroviny těchto navazujících výrobků a následně snížilo jejich konkurenceschopnost vůči dovozu. Důvodem je možné zvýšení nákladů na BDO v Unii, pokud by byla opatření uvalena. Společnost Performance Solutions Luxembourg Sarl uznala význam odolného a konkurenceschopného průmyslu BDO v Unii, ale vyzvala Komisi, aby zohlednila celý hodnotový řetězec BDO v Unii, protože cla by dramaticky zvýšila výrobní náklady v navazujícím průmyslu EU a současně zvýšila konkurenci ze strany dovozu. Je to proto, že výrobci z dotčené země by se přesunuli o stupeň níže v hodnotovém řetězci výroby BDO a místo toho by do Unie dováželi tento dovoz za dumpingové ceny, pokud by se na něj opatření nevztahovala. Kromě toho tvrdily, že nelze náklady přenést na odběratele vzhledem ke globální a konkurenční povaze těchto navazujících trhů s BDO, čímž se ohrožuje finanční životaschopnost výrobců v Unii, a že v Unii není dostatečná kapacita k uspokojení poptávky po BDO. Dále uváděly, že prodej výrobců v Unii je na neudržitelně vysoké cenové hladině a že dodávky BDO z jiných než posuzovaných zemí jsou nedostatečné. Společnosti COIM a BorsodChem byly proti všem opatřením. Tato tvrzení a názory uživatelů jsou zkoumány v rámci analýzy zájmu uživatelů níže.

(428)

Podle údajů poskytnutých devíti spolupracujícími průmyslovými uživateli v Unii nakoupili tito uživatelé během období šetření přibližně dvě třetiny BDO od výrobního odvětví Unie a přibližně jednu třetinu z dovozu, zejména z dotčených zemí.

(429)

Význam BDO pro průmyslové uživatele se značně lišil a závisel na typu výrobku a jeho použití v období šetření. Například u některých navazujících výrobků se používalo méně BDO než u jiných: více BDO bylo použito pro bezprostředně navazující výrobky, jako jsou výrobky obvykle klasifikované jako „výkonné“ chemikálie, zatímco méně BDO bylo použito ve „specializovaných“ chemických segmentech. Obecně se význam výrobků odvozených od BDO v porovnání s celkovým obratem značně lišil v závislosti na uživateli. U malého počtu nediverzifikovaných průmyslových uživatelů tak byl výrobek odvozený od BDO jediným výrobkem nebo tvořil více než 70 % celkového prodeje. U typických průmyslových uživatelů, kteří obvykle disponovali portfoliem výkonných a specializovaných výrobků, se však použití výrobků odvozených od BDO pohybovalo v rozmezí přibližně 0,1 % až 25 % celkového prodeje společnosti. Prodej výrobků obsahujících BDO představoval v průměru 57 % celkového obratu spolupracujících průmyslových uživatelů v Unii.

(430)

BDO byl v některých případech použit k výrobě navazujících výrobků, které pak byly uživateli částečně vyvezeny do třetích zemí. Takové prodeje by nebyly ovlivněny cly na BDO za předpokladu, že jsou splněny podmínky pro režim aktivního zušlechťovacího styku.

(431)

Náklady na BDO jako surovinu v porovnání s celkovými náklady na navazující výrobky se v období šetření rovněž lišily. Z údajů předložených průmyslovými uživateli a výrobci pro vlastní potřebu / uživateli na závislém trhu bylo odhadnuto, že BDO představuje významné procento výrobních nákladů na THF, PBT, PBAT a NMP (posledně jmenovaný je derivátem GBL). Celkové náklady na BDO by se však pak mohly výrazně snížit v závislosti na míře specializace výrobku, například pokud by deriváty vyžadovaly vyšší vstupy do výzkumu a vývoje nebo pokud by se BDO při výrobě kombinoval s jinými surovinami. Tyto výrobky se obvykle nacházely v segmentech „specializovaná“ a „výkonná“ chemie. Náklady na BDO jako surovinu činily u spolupracujících uživatelů v průměru 14 % celkových nákladů na výrobek, u některých derivátů však mohly být mnohem vyšší.

(432)

Rozpětí ziskovosti průmyslových uživatelů (u výrobků obsahujících BDO) se při poskytnutí údajů pohybovalo v rozmezí přibližně 40 % až –11 %, přičemž průměrná ziskovost v období šetření činila 10 %. Ziskovost některých navazujících výrobků byla záporná, ale u většiny byla zisková. Nejziskovější výrobky se obvykle nacházely v segmentu „specializované“, u nichž byla cenová citlivost méně důležitá a marže mohly být vysoké, protože prodej nebyl zbožím a podléhal menší konkurenci, i když prodávaná množství byla obvykle menší. Údaje o ziskovosti poskytnuté spolupracujícími průmyslovými uživateli se však ne vždy týkaly výrobků obsahujících BDO a ziskovost dvou uživatelů nebyla během inspekce na místě doložena. V prozatímní fázi šetření tedy spolupracující uživatelé neprokázali svou ziskovost výrobků obsahujících BDO. Otázka ziskovosti uživatelů bude proto dále zkoumána v konečné fázi šetření.

(433)

Pokud jde o dopad opatření na spolupracující uživatele, Komise se domnívala, že uložení opatření na BDO by ovlivnilo jejich zisky, pokud by zvýšení nákladů na nákup BDO nemohlo být přeneseno na zákazníky. To bylo způsobeno významem BDO v nákladech na výrobu derivátů, zejména u některých bezprostředních derivátů, které jsou samy o sobě komoditami. Určité činitele by však pravděpodobně zmírnily dopad opatření na navazující výrobky. Zaprvé, jak bylo vysvětleno výše, průmysloví uživatelé vyráběli také výrobky, které neobsahovaly BDO, protože navazující výrobky z BDO tvořily v průměru jen asi 57 % jejich celkového prodeje, ale většina uživatelů byla diverzifikovaná a jejich použití výrobků odvozených od BDO se pohybovalo od asi 0,1 % do 25 % celkového prodeje společnosti. Zadruhé, průmysloví uživatelé odebírali více než polovinu BDO z Unie a méně než polovinu z dotčených zemí a ze třetích zemí, jako je Jižní Korea nebo Tchaj-wan. Ačkoli by se ceny BDO na trhu Unie v důsledku opatření pravděpodobně zvýšily, bylo by možné pro ně přesunout zdroje dodávek, aby se dopad opatření minimalizoval, například do Jižní Koreje nebo na Tchaj-wan. Kromě toho se neočekává, že by se ceny v Unii zvýšily výrazně, protože další podstatné zvýšení objemu výroby způsobené těmito opatřeními by umožnilo efektivnější provoz zařízení a snížení jednotkových nákladů na výrobu BDO. Kromě toho se prodej BDO v Unii obvykle uskutečňuje na základě dlouhodobých smluv, které se rovněž odvolávají na ceny ICIS, v některých případech včetně čínských cen ICIS. Smluvní ceny BDO v Unii tudíž sledují celosvětové ceny BDO a výrazná cenová odchylka by umožnila dovozu, který nepochází z posuzovaných zemí, aby se stal v Unii konkurenceschopnějším a zvýšil v ní prodej uživatelům. Zatřetí, BDO jakožto surovina představoval jen asi 14 % celkových výrobních nákladů navazujících výrobků, pak se lišil podle typu výrobku a zpravidla byl mnohem méně důležitý pro některé výrobky v rámci segmentu „specializovaná chemie“ a dokonce i v rámci segmentu „výkonná chemie“, u nichž náklady na BDO představovaly mnohem nižší procento celkových výrobních nákladů. Začtvrté, někteří průmysloví uživatelé byli v období šetření ziskoví při výrobě navazujících výrobků BDO a byli by schopni buď absorbovat zvýšení nákladů, nebo je přenést na své zákazníky, zejména u výrobků, které nebyly citlivé na cenu (nebo standardizované), měly vysoké marže a u nichž byl podíl BDO na celkových nákladech nižší, což se obvykle nacházelo v segmentu „specializovaná chemie“ . Za páté, celková kapacita výrobního odvětví Unie pro výrobu BDO je přibližně 470 200 tun a současné celkové využití v období šetření činilo přibližně 347 000 tun, což výrobnímu odvětví Unie umožňuje pohodlně uspokojit celou poptávku Unie a uživatelům zajistit si BDO v rámci Unie a nepodléhat opatřením. A konečně, někteří uživatelé někdy vyváželi většinu výrobků obsahujících BDO do třetích zemí, což znamená, že se mohli vyhnout účinku antidumpingových cel díky dohodám o aktivním zušlechťovacím styku s celními orgány Unie. Vzhledem k těmto zmírněním se očekávalo, že dopad opatření na uživatele nebude nepřiměřený.

(434)

Vzhledem k výrazným ztrátám odvětví BDO Unie a stlačení cen na trhu lze důvodně předpokládat, že ceny BDO po zavedení opatření vzrostou. Nicméně dopad, který mohou mít opatření na některé uživatele, by měl být porovnán s rizikem ukončení činnosti výrobního odvětví Unie, neboť současná situace není udržitelná. Neuložení opatření povede k ukončení výroby v Unii a k mnohem méně spolehlivým, odolným a stabilním zdrojům dodávek BDO, což nevyhnutelně povede ke zvýšení cen BDO s větší nejistotou při obstarávání zdrojů u navazující výroby BDO na trhu Unie, která pak bude závislá pouze na lodní dopravě do Unie ve spojení s velmi omezenou schopností bezpečně a hospodárně skladovat BDO v Unii. Přerušení výroby výrobního odvětví Unie by pak následně omezilo životaschopnost výroby navazujících výrobků BDO v Unii, protože je třeba, aby se BDO vyráběl včas, hospodárně, s trvalými odolnými dodávkami a s diverzifikovanými dodávkami (včetně dodávek z Unie), aby bylo možné vyrábět na nepřetržité úrovni a splnit minimální efektivitu objemu výroby navazujících výrobků, což by následně umožnilo včas uspokojit potřeby odběratelů.

(435)

Kromě toho Komise zjistila, že výrobní kapacita výrobního odvětví Unie je dostatečná k pokrytí celé spotřeby na trhu EU. Během období šetření mělo výrobní odvětví Unie přibližně 40 % nevyužité kapacity, a pokud budou obnoveny podmínky spravedlivé hospodářské soutěže, mohli by výrobci v Unii zvýšit výrobu a snížit výrobní náklady rozložením fixních nákladů na větší množství, aby uspokojili poptávku v Unii. Kromě toho, jak bylo uvedeno výše, by průmysloví uživatelé mohli změnit zdroje dodávek na Jižní Koreu a Tchaj-wan.

(436)

Komise proto dospěla k závěru, že uložení antidumpingových opatření by nevedlo k nedostatku dodávek BDO na trh Unie.

(437)

A konečně, pokud jde o celkové uživatele dotčeného výrobku, tj. průmyslové uživatele plus vlastní použití BDO výrobním odvětvím Unie, uživatelé, na které připadá 62 % celkového použití BDO v Unii a kteří spolupracovali při tomto šetření, byli pro uložení cla, uživatelé výrobního odvětví Unie byli pro opatření, jak je dále vysvětleno v oddíle Zájem výrobního odvětví Unie.

(438)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody se domnívat, že uložení opatření na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z dotčených zemí v této fázi šetření není v zájmu Unie.

(439)

Na základě závěrů, k nimž Komise dospěla ohledně dumpingu, újmy, příčinné souvislosti, úrovně opatření a zájmu Unie, by měla být uložena prozatímní opatření, jež zabrání tomu, aby dumpingový dovoz způsoboval výrobnímu odvětví Unie další újmu.

(440)

Prozatímní antidumpingová opatření by měla být na dovoz výrobku pocházejícího z dotčených zemí uvalena podle pravidla nižšího cla, které stanoví čl. 7 odst. 2 základního nařízení. Komise porovnala rozpětí újmy a dumpingové rozpětí, jak se uvádí ve 407. bodě odůvodnění. Výše cla byla stanovena tak, aby byla na úrovni nižší z hodnot dumpingového rozpětí a rozpětí újmy.

(441)

Na základě výše uvedených skutečností by sazby prozatímního antidumpingového cla vyjádřené na základě ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením měly činit:

(442)

Individuální sazby antidumpingového cla pro dotčené společnosti uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjištění plynoucích z tohoto šetření. Odrážejí proto situaci zjištěnou během tohoto šetření, pokud jde o tyto společnosti. Tyto celní sazby jsou použitelné výlučně na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z dotčených zemí a vyráběného uvedenými právnickými osobami. Na dovoz dotčeného výrobku vyráběného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s touto konkrétně uvedenou společností, by se měla vztahovat celní sazba platná pro „veškerý ostatní dovoz pocházející z dotčené země“. Neměla by se na ně vztahovat žádná z uvedených individuálních sazeb antidumpingového cla.

(443)

Za účelem minimalizace rizika obcházení těchto opatření, které vzhledem k rozdílu mezi celními sazbami hrozí, je nutno přijmout zvláštní opatření, která umožní zajistit uplatňování individuálních sazeb antidumpingového cla. Uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla je podmíněno předložením platné obchodní faktury celním orgánům členských států. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení. Dokud nebude taková faktura předložena, měl by dovoz podléhat antidumpingovému clu použitelnému na „veškerý ostatní dovoz pocházející z dotčené země“.

(444)

I když je předložení této faktury celním orgánům členských států nezbytné pro uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla na dovoz, není tato faktura jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států totiž musí i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné použití nižší celní sazby odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(445)

Pokud by se po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby (v závislosti na případu může být zavedena procentní hranice, třebaže se to nedoporučuje), lze takové zvýšení objemu samo o sobě považovat za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení předpisů. V rámci takového šetření lze mimo jiné prověřit potřebu zrušit individuální celní sazbu (sazby) a následně uložit celostátní clo.

(446)

Jak je uvedeno ve 3. bodě odůvodnění, Komise zavedla na dovoz dotčeného výrobku celní evidenci. Celní evidence byla zavedena za účelem případného výběru cla se zpětnou působností podle čl. 10 odst. 4 základního nařízení.

(447)

V této fázi řízení nelze přijmout rozhodnutí o možném zpětném uplatnění antidumpingových opatření.

(448)

V souladu s článkem 19a základního nařízení informovala Komise zúčastněné strany o plánovaném uložení prozatímních cel. Tyto informace byly zpřístupněny také široké veřejnosti na internetových stránkách GŘ pro obchod. Zúčastněné strany dostaly tři pracovní dny na to, aby předložily připomínky k přesnosti výpočtů, které jim byly konkrétně sděleny.

(449)

Společnost Lyondell Chemical Company předložila připomínky k výpočtům. S ohledem na tyto připomínky Komise své výpočty dumpingu a újmy pro společnost Lyondell Chemical revidovala. Ostatní připomínky obdržené od zúčastněných stran se netýkaly přesnosti samotných výpočtů, ale metodiky použité Komisí, a proto nespadaly do rozsahu předběžného poskytování informací.

(450)

Komise v zájmu řádné správy vyzve zúčastněné strany k tomu, aby v pevně stanovené lhůtě předložily písemné připomínky a/nebo aby požádaly o slyšení u Komise nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(451)

Zjištění týkající se uložení prozatímních cel jsou prozatímní a mohou být v konečné fázi šetření změněna,