Prováděcí nařízení Komise (EU) 2025/2520 ze dne 15. prosince 2025 o zavedení opatření proti usídlení a šíření organismu Aromia bungii (Faldermann) na území Unie, o opatřeních pro eradikaci a izolaci uvedeného škodlivého organismu v určitých vymezených územích a o zrušení prováděcího rozhodnutí (EU) 2018/1503
32025R2520
Obsah
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2025/2520
ze dne 15. prosince 2025
o zavedení opatření proti usídlení a šíření organismu Aromia bungii (Faldermann) na území Unie, o opatřeních pro eradikaci a izolaci uvedeného škodlivého organismu v určitých vymezených územích a o zrušení prováděcího rozhodnutí (EU) 2018/1503
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 ze dne 26. října 2016 o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 228/2013, (EU) č. 652/2014 a (EU) č. 1143/2014 a o zrušení směrnic Rady 69/464/EHS, 74/647/EHS, 93/85/EHS, 98/57/ES, 2000/29/ES, 2006/91/ES a 2007/33/ES (1), a zejména na čl. 28 odst. 1 písm. a) až f) a odst. 2 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2018/1503 (2) stanoví opatření proti zavlékání organismu Aromia bungii (Faldermann) (dále jen „dotčený škodlivý organismus“) do Unie a proti jeho rozšiřování na území Unie. Jedná se o vysoce destruktivní škodlivý organismus pro druhy rostlin Prunus na území Unie. |
|
(2) |
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/2072 (3) stanoví v části B své přílohy II seznam karanténních škodlivých organismů pro Unii, jejichž výskyt je na území Unie znám. |
|
(3) |
Dotčený škodlivý organismus je uveden v části B přílohy II zmíněného nařízení, neboť je známo, že se vyskytuje v určitých částech území Unie. Je rovněž uveden na seznamu v příloze nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1702 (4) jako prioritní škodlivý organismus. |
|
(4) |
Hostitelské rostliny, u nichž bylo v minulosti zjištěno napadení dotčeným škodlivým organismem na území Unie, s největší pravděpodobností přispívají k jeho šíření (dále jen „dotčené rostliny“). Měly by se na ně vztahovat každoroční průzkumy a určitá opatření pro eradikaci nebo v příslušných případech pro izolaci ve vymezených územích. |
|
(5) |
Na základě zjištění výskytu dotčeného škodlivého organismu na území Unie by měl být seznam dotčených rostlin rozšířen tak, aby zahrnoval všechny druhy Prunus a již z něj nebyl vyloučen druh Prunus laurocerasus. |
|
(6) |
Aby se zajistila včasná detekce a eradikace dotčeného škodlivého organismu na území Unie, kde výskyt dotčeného škodlivého organismu není znám, měly by členské státy provádět každoroční průzkumy. Tyto průzkumy by se v zájmu co nejvyšší účinnosti měly vztahovat na všechny dotčené rostliny. Zmíněné průzkumy by měly být založeny na vědeckém doporučení Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) uvedeném v Obecných pokynech pro statisticky podložené a na posouzení rizik založené průzkumy výskytu škodlivých organismů (5). |
|
(7) |
Dotčené rostliny je možné využít k přilákání dotčeného škodlivého organismu, a tím vymezení jeho výskytu v případě zjištění výskytu. |
|
(8) |
Kromě toho má každý členský stát v souladu s nařízením (EU) 2016/2031 vypracovat a průběžně aktualizovat pohotovostní plán pro každý prioritní škodlivý organismus, který může proniknout a usídlit se na jeho území. Na základě zkušeností z předchozích ohnisek výskytu je nezbytné přijmout zvláštní prováděcí pravidla k článku 25 nařízení (EU) 2016/2031 pro vypracování komplexního pohotovostního plánu v případě zjištění výskytu dotčeného škodlivého organismu v Unii. |
|
(9) |
Aby se zabránilo šíření dotčeného škodlivého organismu na území Unie a s ohledem na jeho schopnost šíření, by šířka nárazníkové zóny měla být nejméně 2 km za hranicemi zamořené zóny. |
|
(10) |
S cílem zajistit okamžité uplatňování eradikačních opatření a zabránit dalšímu šíření dotčeného škodlivého organismu do zbývající části území Unie je nezbytné stanovit pravidla týkající se každoročních průzkumů ve vymezených územích. V zájmu přizpůsobení se nejaktuálnějším vědeckým a technickým poznatkům by tato pravidla měla být založena na Obecných pokynech pro statisticky podložené a na posouzení rizik založené průzkumy výskytu škodlivých organismů, jež vypracoval Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“). |
|
(11) |
Aby byla zajištěna přiměřená reakce na fytosanitární riziko, je nezbytné stanovit pravidla pro zmenšení velikosti vymezených území, pro výjimky ze stanovení vymezených území a pro jejich zrušení. Pro uplatňování uvedených pravidel a výjimek by měly být stanoveny zvláštní podmínky, aby se zajistilo, že se dotčený škodlivý organismus nerozšíří do zbývající části území Unie. |
|
(12) |
V případech izolovaných nálezů dotčeného škodlivého organismu na území Unie by stanovení vymezeného území nemělo být vyžadováno, pokud lze dotčený škodlivý organismus z příslušných rostlin eliminovat a lze prokázat, že tyto rostliny byly napadeny před tím, než byly na dané území dodány, nebo že se v případě tohoto nálezu neočekává, že povede k usídlení. To je nejpřiměřenější přístup v případě, že průzkumy provedené v dané oblasti potvrdí nepřítomnost dotčeného škodlivého organismu. Ve velmi specifických případech, kdy lze nový výskyt a šíření dotčeného škodlivého organismu jednoznačně vyloučit a příslušné riziko je považováno za zanedbatelné, však tento dohled není odůvodněný, a proto by neměl být vyžadován. |
|
(13) |
V některých oblastech území Unie již není eradikace dotčeného škodlivého organismu možná. Dotčené členské státy by proto měly mít možnost v uvedených oblastech namísto eradikace uplatnit opatření pro izolaci tohoto škodlivého organismu. |
|
(14) |
Opatření ve vymezených územích pro izolaci výskytu by měla být méně přísná než opatření pro eradikaci, avšak měla by zajistit důsledné provádění průzkumů a preventivních kroků, zejména v příslušných nárazníkových zónách, s cílem zabránit šíření dotčeného škodlivého organismu do zbývající části území Unie. |
|
(15) |
Vzhledem k tomu, že opatření týkající se vymezených území pro izolaci výskytu jsou méně přísná než opatření ve vymezených územích pro eradikaci, měla by být šířka nárazníkové zóny zvětšena na nejméně 4 km, aby se zajistilo, že se dotčený škodlivý organismus nerozšíří mimo uvedená vymezená území. |
|
(16) |
Členské státy by měly Komisi a ostatní členské státy informovat o veškerých vymezených územích pro izolaci výskytu, jež hodlají určit nebo pozměnit, aby Komise získala přehled o šíření dotčeného škodlivého organismu na území Unie a mohla zahrnout danou oblast na seznam vymezených území pro izolaci výskytu. |
|
(17) |
Aby se zajistilo okamžité odstranění napadených rostlin a zabránilo dalšímu šíření dotčeného škodlivého organismu do zbývající části území Unie, měly by se v nárazníkových zónách v nejvhodnějším termínu v roce a s dostatečnou intenzitou provádět každoroční průzkumy, a to s přihlédnutím k možnosti příslušných orgánů dále monitorovat dotčené rostliny v zamořených zónách pro účely izolace výskytu. |
|
(18) |
Aby se zabránilo možnému šíření dotčeného škodlivého organismu mimo vymezená území, měla by být intenzita průzkumů kolem míst produkce ve vymezených územích intenzivnější než ve zbývajících částech těchto území. |
|
(19) |
Opatření uvedená v prováděcím rozhodnutí (EU) 2018/1503 týkající se dovozu dotčených rostlin na území Unie a jejich přemísťování v rámci území Unie jsou uvedena v přílohách VII a VIII prováděcího nařízení (EU) 2019/2072. Požadavky týkající se průzkumů, eradikace a izolace dotčeného škodlivého organismu by měly být aktualizovány v souladu s nařízením (EU) 2016/2031 a nahrazeny opatřeními stanovenými v tomto nařízení. |
|
(20) |
Prováděcí rozhodnutí (EU) 2018/1503 by proto mělo být zrušeno. |
|
(21) |
Ustanovení tohoto nařízení týkající se průzkumů na základě karty průzkumu výskytu škodlivého organismu Aromia bungii (6) vypracované úřadem a Obecných pokynů pro statisticky podložené a na posouzení rizik založené průzkumy výskytu škodlivých organismů rostlin (7), jež vypracoval úřad, by se měla použít ode dne 1. ledna 2027 s cílem poskytnout příslušným orgánům dostatek času pro naplánování a přípravu koncepce těchto průzkumů a vyčlenění dostatečných zdrojů. |
|
(22) |
Podávání zpráv o průzkumech ve vymezených oblastech by mělo být v zájmu zajištění soudržnosti a harmonizace prováděno jednotným způsobem, a proto by měla být stanovena zvláštní šablona. |
|
(23) |
Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
KAPITOLA I
PŘEDMĚT A DEFINICE
Článek 1
Předmět
Toto nařízení stanoví opatření proti usídlení a šíření organismu Aromia bungii (Faldermann) na území Unie, opatření pro jeho eradikaci, pokud je na tomto území zjištěn jeho výskyt, a opatření pro jeho izolaci, pokud eradikace již není možná.
Článek 2
Definice
Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
|
1) |
„dotčeným škodlivým organismem“Aromia bungii (Faldermann); |
|
2) |
„dotčenými rostlinami“ rostliny určené k pěstování, jiné než osivo, jejichž stonek nebo kořenový krček má v nejširším místě průměr 1 cm nebo větší, druhů Prunus spp; |
|
3) |
„sentinelovými rostlinami“ dotčené rostliny specificky pěstované na podporu včasné detekce dotčeného škodlivého organismu a využívané pro účely průzkumů; |
|
4) |
„dotčeným dřevem a dřevěným obalovým materiálem“ dřevo a dřevěný obalový materiál z druhů Prunus spp.; |
|
5) |
„vymezeným územím pro izolaci výskytu“ oblast, v níž nelze dotčený škodlivý organismus eradikovat, uvedená v příloze I. |
KAPITOLA II
KAŽDOROČNÍ PRŮZKUMY ZAMĚŘENÉ NA DOTČENÝ ŠKODLIVÝ ORGANISMUS NA ÚZEMÍ UNIE A POHOTOVOSTNÍ PLÁNY
Článek 3
Průzkumy na území Unie mimo vymezená území
1. Příslušné orgány provádějí na dotčených rostlinách v oblastech svého území, kde výskyt dotčeného škodlivého organismu není znám, každoroční průzkumy založené na posouzení rizik, zaměřené na zjištění přítomnosti zmíněného škodlivého organismu.
2. Koncepce těchto průzkumů a systém vzorkování musí umožňovat, aby byla v dotčených členských státech zjištěna s dostatečnou spolehlivostí i nízká míra výskytu napadených rostlin.
Průzkumy se řídí Obecnými pokyny pro statisticky podložené a na posouzení rizik založené průzkumy výskytu škodlivých organismů rostlin, jež vypracoval Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“).
3. Průzkumy se provádějí:
|
a) |
s ohledem na úroveň příslušného fytosanitárního rizika; |
|
b) |
ve venkovním prostředí, přírodních a městských oblastech a rovněž ve školkách, zahradních centrech, obchodních centrech, na pilách zpracovávajících tvrdé dřevo, v lokalitách, kde jsou skladovány nebo obchodovány komodity související s dřevěnými obalovými materiály, a podle potřeby na dalších relevantních místech; |
|
c) |
ve vhodných ročních obdobích pro zjišťování výskytu dotčeného škodlivého organismu s přihlédnutím k biologii tohoto organismu, výskytu a biologii dotčených rostlin a vědeckým a technickým informacím obsaženým v kartě průzkumu výskytu škodlivého organismu Aromia bungii vypracované úřadem. |
4. Průzkumy sestávají z:
|
a) |
vizuální prohlídky dotčených rostlin a |
|
b) |
ve vhodných případech odchytu a odběru vzorků a testování. |
Ve vhodných případech je možné jako doplněk k vizuálním prohlídkám využít psy cvičené za tímto účelem.
Článek 4
Pohotovostní plány
Každý členský stát ve svém pohotovostním plánu podle článku 25 nařízení (EU) 2016/2031 stanoví:
|
a) |
eradikaci dotčeného škodlivého organismu, jak je stanoveno v článku 9; |
|
b) |
nezbytné zdroje, jež mají být vyčleněny, a postupy pro vyčlenění těchto zdrojů v případě potvrzeného výskytu dotčeného škodlivého organismu nebo podezření na jeho výskyt; |
|
c) |
postupy pro identifikaci vlastníků rostlin, které mají být odstraněny, pro oznamování příkazu k odstranění a pro přístup k soukromým pozemkům, kde budou muset být v případě detekce dotčeného škodlivého organismu uplatněna opatření. |
Členské státy své pohotovostní plány podle potřeby každoročně aktualizují.
KAPITOLA III
VYMEZENÁ ÚZEMÍ
Článek 5
Stanovení vymezených území
1. Pokud je výskyt dotčeného škodlivého organismu úředně potvrzen, dotčený členský stát neprodleně stanoví vymezené území pro účely eradikace dotčeného škodlivého organismu.
2. Po úředním potvrzení výskytu dotčeného škodlivého organismu a stanovení vymezeného území uvedeného v odstavci 1 příslušné orgány prostřednictvím vymezovacího průzkumu neprodleně určí stupeň zamoření.
3. Pokud příslušný orgán dojde na základě výsledků průzkumů uvedených v článku 3 po nejméně čtyři po sobě následující roky k závěru, že stupeň zamoření dotčeným škodlivým organismem je takový, že znemožňuje jeho eradikaci, může příslušný orgán rozhodnout, že změní režim na izolaci výskytu. V takových případech příslušný orgán neprodleně oznámí Komisi podrobnosti o novém vymezeném území pro izolaci výskytu, které hodlá určit nebo změnit, aby mohlo být toto území zařazeno na seznam vymezených území pro izolaci výskytu v příloze I.
4. Vymezené území sestává ze:
|
a) |
zóny zahrnující všechny napadené rostliny a veškeré dotčené rostliny, u nichž je pravděpodobné, že budou napadeny, nacházející se v okruhu nejméně 100 m kolem napadených rostlin (dále jen „zamořená zóna“); |
|
b) |
nárazníkové zóny:
|
5. Stanovení vymezeného území je založeno na:
|
a) |
vědeckých zásadách, biologii dotčeného škodlivého organismu, stupni zamoření, konkrétním rozšíření dotčených rostlin na daném území a na důkazech o usídlení dotčeného škodlivého organismu; |
|
b) |
vymezovacím průzkumu s koncepcí a systémem vzorkování, které umožní s 95% mírou spolehlivosti zjistit i 1% míru výskytu napadených rostlin; |
|
c) |
Obecných pokynech pro statisticky podložené a na posouzení rizik založené průzkumy výskytu škodlivých organismů rostlin, jež vypracoval úřad. |
6. Pro účely přijetí eradikačních opatření podle článku 9 lze šířku nárazníkové zóny zmenšit, nikoli však na méně než 1 km, jestliže příslušný orgán dospěje k závěru, že eradikace dotčeného škodlivého organismu je možná, a s přihlédnutím k okolnostem ohniska výskytu, jako je jeho velikost a poloha, stupeň zamoření či počet a rozšíření dotčených rostlin.
V případě vymezeného území pro izolaci výskytu lze šířku nárazníkové zóny zmenšit, nikoli však na méně než 2 km, jestliže příslušný orgán považuje takovou vzdálenost za vhodnou pro izolaci dotčeného škodlivého organismu a s přihlédnutím k okolnostem ohniska výskytu, jako je jeho velikost a poloha, stupeň zamoření či počet a rozšíření dotčených rostlin.
V rámci vymezených území zajistí příslušné orgány informovanost veřejnosti a profesionálních provozovatelů o stanovení vymezených území.
Článek 6
Výjimky ze stanovení vymezených území
1. Odchylně od článku 5 může příslušný orgán rozhodnout, že vymezené území nestanoví, je-li prokázáno že:
|
a) |
dotčený škodlivý organismus byl na dané území zavlečen s rostlinami, dřevem nebo dřevěným obalovým materiálem, na nichž byl nalezen, a že tyto rostliny, dřevo nebo dřevěný obalový materiál byly napadeny před tím, než byly na dané území dodány, a nedošlo k rozmnožení dotčeného škodlivého organismu, nebo že jde o ojedinělý nález, kdy se neočekává, že dojde k usídlení, a |
|
b) |
nedošlo k usídlení dotčeného škodlivého organismu a že šíření a úspěšné rozmnožení dotčeného organismu není možné vzhledem k jeho biologii a s ohledem na výsledky zvláštního šetření a přijatých eradikačních opatření. |
2. Pokud příslušný orgán využije výjimku stanovenou v odstavci 1, je povinen:
|
a) |
přijmout okamžitá opatření pro zajištění rychlé eradikace dotčeného škodlivého organismu a vyloučení možnosti jeho šíření; |
|
b) |
v průběhu alespoň jednoho životního cyklu dotčeného škodlivého organismu a jednoho dalšího roku, a to nejméně po dobu čtyř po sobě následujících let, provádět během období letové aktivity dotčeného škodlivého organismu v souladu s článkem 3 pravidelný a intenzivní průzkum na území o šířce nejméně 1 km kolem napadených rostlin nebo místa, kde byl výskyt dotčeného škodlivého organismu zjištěn; |
|
c) |
zpětně vysledovat původ napadení a provést prohlídku dotčených rostlin, dotčeného dřeva nebo dřevěného obalového materiálu kolem nálezu za účelem zjištění jakýchkoli známek napadení, včetně cíleného destruktivního vzorkování, aby se vyloučila přítomnost larev; |
|
d) |
zajistit informovanost veřejnosti o hrozbě představované dotčeným škodlivým organismem a |
|
e) |
přijmout jakékoli jiné opatření, které může přispět k eradikaci dotčeného škodlivého organismu, v souladu s mezinárodním standardem pro fytosanitární opatření (ISPM) č. 9 (8) a při uplatnění systémového přístupu v souladu se zásadami stanovenými v ISPM č. 14 (9). |
Ustanovení odst. 2 písm. b) se nepoužije v případech, kdy lze jednoznačně vyloučit stávající nebo nový výskyt dospělých jedinců dotčeného škodlivého organismu v dotčené rostlině, dotčeném dřevu nebo dotčeném dřevěném obalovém materiálu a kdy důvody pro takové rozhodnutí byly písemně sděleny Komisi.
Článek 7
Zrušení vymezeného území
Vymezené území může být zrušeno, pokud na základě průzkumů uvedených v článku 8 není výskyt dotčeného škodlivého organismu zjištěn ve vymezeném území po dobu nejméně čtyř po sobě následujících let.
Vymezení může být rovněž zrušeno v případech, kdy jsou splněny podmínky stanovené v čl. 6 odst. 1.
Článek 8
Každoroční průzkumy ve vymezených územích a prohlídky sentinelových rostlin
1. Příslušné orgány provádějí ve vymezených územích intenzivní každoroční průzkumy dotčených rostlin podle čl. 19 odst. 1 nařízení (EU) 2016/2031 s cílem zjistit výskyt dotčeného škodlivého organismu, a to s přihlédnutím k informacím uvedeným v kartě průzkumu výskytu škodlivého organismu Aromia bungii vypracované úřadem a v souladu s odstavci 2 až 5 tohoto článku.
2. Průzkumy se provádějí v souladu s čl. 3 odst. 3 a 4 za účelem zjištění výskytu dotčeného škodlivého organismu.
Ve vhodných případech je možné jako doplněk k vizuálním prohlídkám využít sentinelové stromy.
Kromě toho provádí odpovědný úřední subjekt ve vhodných případech cílené destruktivní vzorkování.
3. Koncepce průzkumu musí zohledňovat Obecné pokyny pro statisticky podložené a na posouzení rizik založené průzkumy výskytu škodlivých organismů rostlin, jež vypracoval úřad, a koncepce průzkumu a systém vzorkování používané pro detekční průzkumy musí být schopny určit alespoň s 95% mírou spolehlivosti i 1% míru výskytu dotčeného škodlivého organismu.
4. V případech využití sentinelových rostlin musí být tyto rostliny nejméně jednou měsíčně během sezóny letové aktivity podrobeny kontrolám. Musí být zničeny a prohlédnuty nejpozději předtím, než je dotčený škodlivý organismus v oblasti dotčeného členského státu schopen dokončit jeden celý životní cyklus.
5. Výsledky průzkumů provedených podle tohoto článku se předloží Komisi za použití některé ze šablon stanovených v příloze II.
KAPITOLA IV
ERADIKAČNÍ A IZOLAČNÍ OPATŘENÍ
Článek 9
Eradikační opatření
1. Za účelem eradikace dotčeného škodlivého organismu přijmou příslušné orgány v zamořených zónách tato opatření:
|
a) |
okamžité pokácení napadených rostlin a rostlin s příznaky způsobenými dotčeným škodlivým organismem a úplné odstranění jejich kořenů, pokud jsou pod kořenovým krčkem napadených rostlin pozorovány požerky larev; |
|
b) |
pokácení všech dotčených rostlin v okruhu nejméně 100 m kolem napadených rostlin a prohlídka uvedených dotčených rostlin za účelem zjištění jakýchkoliv známek napadení; |
|
c) |
odstranění, prohlídka a bezpečná likvidace rostlin pokácených v souladu s písmeny a) a b), přičemž se přijmou veškerá nezbytná preventivní opatření k zabránění šíření dotčeného škodlivého organismu v průběhu kácení a poté; |
|
d) |
odstranění, prohlídka a bezpečná likvidace dřeva a dřevěného obalového materiálu souvisejících s napadením, přičemž se přijmou veškerá nezbytná preventivní opatření k zabránění šíření dotčeného škodlivého organismu v průběhu kácení a poté; |
|
e) |
zákaz jakéhokoli přemísťování potenciálně napadených rostlin, dřeva a dřevěného obalového materiálu z vymezeného území; |
|
f) |
prošetření původu napadení dohledáním rostlin, dřeva, dřevěného obalového materiálu a jiných předmětů souvisejících s napadením a jejich prohlídka za účelem zjištění jakýchkoli známek napadení, včetně cíleného destruktivního vzorkování; |
|
g) |
v příslušném případě nahrazení dotčených rostlin jinými nenáchylnými rostlinnými druhy; |
|
h) |
zákaz přítomnosti nových dotčených rostlin ve venkovním prostředí v oblasti uvedené v písmeni b), s výjimkou:
|
|
i) |
zajištění informovanosti veřejnosti o hrozbě představované dotčeným škodlivým organismem a o opatřeních přijatých k zabránění jeho zavlečení do Unie a šíření na území Unie, včetně podmínek týkajících se přemísťování dotčených rostlin, dotčeného dřeva a dřevěného obalového materiálu z vymezeného území; |
|
j) |
specifická opatření pro řešení jakékoli okolnosti nebo komplikace, u níž lze důvodně předpokládat, že bude bránit eradikaci, ztěžovat ji nebo zpožďovat, zejména opatření týkající se dostupnosti a náležité eradikace všech rostlin, které byly napadeny nebo u nichž existuje podezření, že byly napadeny, bez ohledu na jejich lokalitu, veřejné či soukromé vlastnictví nebo osobu či subjekt, který je za ně odpovědný; |
|
k) |
jakékoli jiné opatření, které může přispět k eradikaci dotčeného škodlivého organismu, v souladu s ISPM č. 9 (10) a při uplatnění systémového přístupu v souladu se zásadami stanovenými v ISPM č. 14 (11). |
Pokud v případech stanovených v písmeni a) není možné hluboce zakořeněné pařezy a povrchové kořeny odstranit, musí být rozdrceny nejméně do hloubky 40 cm pod úrovní povrchu nebo být pokryty materiálem zajišťujícím ochranu proti hmyzu. V případech, kdy byly napadené rostliny nalezeny mimo období letové aktivity dotčeného škodlivého organismu, se pokácení a odstranění provede před začátkem následujícího období letové aktivity.
2. Každoroční úřední průzkumy na území o šířce nejméně 1 km kolem míst produkce uvedených v bodě 17.4 přílohy VIII prováděcího nařízení (EU) 2019/2072 musí vycházet z Obecných pokynů pro statisticky podložené a na posouzení rizik založené průzkumy výskytu škodlivých organismů rostlin, jež vypracoval úřad, a použitá koncepce průzkumu a systém vzorkování musí být schopny určit alespoň s 99% mírou spolehlivosti i 1% míru výskytu napadených rostlin.
3. V případě přemísťování dotčeného dřeva a dřevěného obalového materiálu mimo vymezené území a pokud není v rámci vymezené oblasti k dispozici žádné zařízení pro ošetření nebo zpracování, musí být dotčené dřevo nebo dřevěný obalový materiál přemístěny pod úředním dohledem a izolovaně takovým způsobem, aby se zajistilo, že se dotčený škodlivý organismus nemůže šířit, do nejbližšího zařízení mimo vymezené území, aby se zajistilo okamžité ošetření nebo zpracování v souladu s body 33 až 35 přílohy VIII prováděcího nařízení (EU) 2019/2072.
Příslušný orgán provádí ve vhodných termínech každoroční průzkumy za účelem zjištění výskytu dotčeného organismu prostřednictvím kontrol dotčených rostlin na území o šířce nejméně 1 km kolem uvedeného zařízení pro ošetření nebo zpracování.
4. Odchylně od odst. 1 prvního pododstavce písm. b) platí, že pokud příslušný orgán dospěje k závěru, že pokácení určitého omezeného počtu jednotlivých rostlin není vhodné z důvodu jejich obzvláštní společenské, kulturní nebo environmentální hodnoty, musí být tyto jednotlivé rostliny každý měsíc podrobeny individuální prohlídce za účelem zjištění jakýchkoli známek napadení a přijmou se opatření představující alternativu ke kácení, která zajistí vysokou úroveň ochrany, aby se zabránilo jakémukoli případnému šíření dotčeného škodlivého organismu z uvedených rostlin.
Článek 10
Izolační opatření
1. V zamořené zóně vymezených území pro izolaci výskytu uvedených v příloze I přijmou příslušné orgány tato opatření:
|
a) |
pokácení napadených rostlin a rostlin s příznaky způsobenými dotčeným škodlivým organismem a úplné odstranění jejich kořenů, pokud jsou pod kořenovým krčkem napadených rostlin pozorovány požerky larev; |
|
b) |
odstranění, prohlídka a likvidace rostlin pokácených v souladu s písmenem a) a jejich kořenů a přijetí nezbytných preventivních opatření k zabránění šíření dotčeného škodlivého organismu po vykácení; |
|
c) |
zákaz jakéhokoli přemísťování potenciálně napadených rostlin, dřeva a dřevěného obalového materiálu z vymezeného území; |
|
d) |
v případě potřeby nahrazení dotčených rostlin jinými nenáchylnými rostlinami; |
|
e) |
zákaz přítomnosti nových dotčených rostlin ve venkovním prostředí v zamořené zóně, s výjimkou míst produkce uvedených v bodě 17.4 přílohy VIII prováděcího nařízení (EU) 2019/2072 a sentinelových rostlin; |
|
f) |
zajištění informovanosti veřejnosti o hrozbě představované dotčeným škodlivým organismem a o opatřeních přijatých k zabránění jeho zavlečení do Unie a šíření na území Unie, včetně podmínek týkajících se přemísťování dotčených rostlin, dotčeného dřeva a dřevěného obalového materiálu z vymezeného území stanoveného podle článku 5; |
|
g) |
specifická opatření pro řešení jakékoli zvláštnosti nebo komplikace, u níž lze důvodně předpokládat, že bude bránit izolaci, ztěžovat ji nebo zpožďovat, zejména opatření týkající se dostupnosti a náležitého vykácení a zničení všech rostlin, které byly napadeny nebo u nichž existuje podezření, že byly napadeny, bez ohledu na jejich lokalitu, vlastnictví nebo osobu, která je za ně zodpovědná; |
|
h) |
jakékoli jiné opatření, které může napomoci k izolaci dotčeného škodlivého organismu. |
Pokud v případě stanoveném v písmeni a) není možné hluboce zakořeněné pařezy a povrchové kořeny odstranit, musí být rozdrceny nejméně do hloubky 40 cm pod úrovní povrchu nebo být pokryty materiálem zajišťujícím ochranu proti hmyzu. Kácení musí začít okamžitě, avšak v případech, kdy byly napadené rostliny nalezeny mimo období letové aktivity dotčeného škodlivého organismu, se pokácení a odstranění provede před začátkem následujícího období letové aktivity;
každoroční úřední průzkumy na území o šířce nejméně 1 km kolem míst produkce uvedených v bodě 17.4 přílohy VIII prováděcího nařízení (EU) 2019/2072 musí vycházet z Obecných pokynů pro statisticky podložené a na posouzení rizik založené průzkumy výskytu škodlivých organismů rostlin, jež vypracoval úřad, a použitá koncepce průzkumu a systém vzorkování musí být schopny určit alespoň s 99% mírou spolehlivosti i 1% míru výskytu napadených rostlin.
2. V případě přemísťování dotčeného dřeva a dřevěného obalového materiálu mimo vymezené území a pokud není v rámci vymezené oblasti k dispozici žádné zařízení pro ošetření nebo zpracování, musí být dotčené dřevo nebo dřevěný obalový materiál přemístěny pod úředním dohledem a izolovaně takovým způsobem, aby se zajistilo, že se dotčený škodlivý organismus nemůže šířit, do nejbližšího zařízení mimo vymezené území, aby se zajistilo okamžité ošetření nebo zpracování v souladu s body 33 až 35 přílohy VIII prováděcího nařízení (EU) 2019/2072.
Příslušný orgán provádí ve vhodných termínech každoroční průzkumy za účelem zjištění výskytu dotčeného organismu prostřednictvím kontrol dotčených rostlin na území o šířce nejméně 1 km kolem uvedeného zařízení pro ošetření nebo zpracování.
3. Pokud byl výskyt dotčeného škodlivého organismu v nárazníkové zóně úředně potvrzen, použijí se články 17 a 18 nařízení (EU) 2016/2031.
KAPITOLA V
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 11
Podávání zpráv
Členské státy předají do 30. dubna každého roku Komisi a ostatním členským státům zprávu, ve které uvedou:
|
a) |
opatření přijatá podle tohoto nařízení v předchozím kalendářním roce a výsledky opatření stanovených v článcích 3 až 10; |
|
b) |
počet vzorků odebraných v souladu s čl. 8 odst. 2; |
|
c) |
důvody pro využití odchylky stanovené v čl. 9 odst. 4 a následně přijatá opatření. |
Článek 12
Zrušení prováděcího rozhodnutí (EU) 2018/1503
|
|
Prováděcí rozhodnutí (EU) 2018/1503 se zrušuje. |
Článek 13
Vstup v platnost a použitelnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Ustanovení čl. 3 odst. 2, čl. 5 odst. 5 písm. b) a čl. 8 odst. 3 se použijí ode dne 1. ledna 2027.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 15. prosince 2025.
Za Komisi
předsedkyně
Ursula VON DER LEYEN
(1) Úř. věst. L 317, 23.11.2016, s. 4, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2016/2031/oj.
(2) Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2018/1503 ze dne 8. října 2018, kterým se stanoví opatření proti zavlékání organismu Aromia bungii (Faldermann) do Unie a proti jeho rozšiřování na území Unie (Úř. věst. L 254, 10.10.2018, s. 9, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec_impl/2018/1503/oj).
(3) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/2072 ze dne 28. listopadu 2019, kterým se stanoví jednotné podmínky pro provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, pokud jde o ochranná opatření proti škodlivým organismům rostlin, a kterým se zrušuje nařízení Komise (ES) č. 690/2008 a mění prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/2019 (Úř. věst. L 319, 10.12.2019, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2019/2072/oj).
(4) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1702 ze dne 1. srpna 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 stanovením seznamu prioritních škodlivých organismů (Úř. věst. L 260, 11.10.2019, s. 8, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_del/2019/1702/oj).
(5) EFSA (Evropský úřad pro bezpečnost potravin), Obecné pokyny pro statisticky podložené a na posouzení rizik založené průzkumy výskytu škodlivých organismů, 8. září 2020; DOI:10.2903/sp.efsa.2020.EN-1919.
(6) EFSA (European Food Safety Authority), de la Peña E, Schrader G a Vos S, 2021. Pest survey card on Aromia bungii. Podpůrná publikace EFSA 2021:EN-6914. K dispozici na internetové adrese: https://efsa.europa.eu/plants/planthealth/monitoring/surveillance/aromia-bungii . Poslední aktualizace: 26. ledna 2021.
(7) EFSA (Evropský úřad pro bezpečnost potravin), Obecné pokyny pro statisticky podložené a na posouzení rizik založené průzkumy výskytu škodlivých organismů, 8. září 2020;DOI:10.2903/sp.efsa.2020.EN-1919.
(8) Pokyny pro programy eradikace škodlivých organismů – referenční standard ISPM č. 9 vydaný sekretariátem Mezinárodní úmluvy o ochraně rostlin, Řím.
(9) Uplatnění integrovaných opatření v systémovém přístupu při řízení rizika škodlivých organismů – referenční standard ISPM č. 14 vydaný sekretariátem Mezinárodní úmluvy o ochraně rostlin, Řím.
(10) Pokyny pro programy eradikace škodlivých organismů – referenční standard ISPM č. 9 vydaný sekretariátem Mezinárodní úmluvy o ochraně rostlin, Řím. Zveřejněno 15. prosince 2011.
(11) Uplatnění integrovaných opatření v systémovém přístupu při řízení rizika škodlivých organismů – referenční standard ISPM č. 14 vydaný sekretariátem Mezinárodní úmluvy o ochraně rostlin, Řím. Zveřejněno 8. ledna 2014.
PŘÍLOHA I
Vymezená území pro izolaci výskytu
1. Itálie
|
Číslo v systému Europhyt / název vymezeného území |
Část vymezeného území (zamořená/nárazníková zóna) |
Region |
Obce nebo jiné správní/zeměpisné vymezení |
|
274/Campania |
Zamořená zóna |
Campania |
Celé území těchto obcí: Afragola, Arzano, Bacoli, Brusciano, Calvizzano, Cardito, Casalnuovo di Napoli, Casavatore, Casoria, Castello di Cisterna, Cercola, Crispano, Frattamaggiore, Frattaminore, Grumo Nevano, Isola di Ischia , Marano, Mariglianella, Massa di Somma, Melito di Napoli, Monte di Procida, Mugnano di Napoli, Napoli, Ottaviano, Pollena Trocchia, Pomigliano D'Arco, Pozzuoli, Procida, San Giorgio a Cremano, San Giuseppe Vesuviano. Části těchto obcí: Acerra, Angri, Aversa, Boscoreale, Boscortrecase, Caivano, Castel Volturno, Cesa, Ercolano, Giugliano in Campania, Marigliano, Mondragone, Nola, Orta di Atella, Palma Campania, Poggiomarino, Pompei, Portici, Qualiano, Quarto, San Gennaro Vesuviano, San Marzano Sul Sarno. |
|
Nárazníková zóna |
Campania |
Celé území těchto obcí: Lusciano, Parete, Torre Annunziata. Části těchto obcí: Acerra, Angri, Aversa, Boscoreale, Boscotrecase, Caivano, Camposano, Cancello ed Arnone, Carbonara di Nola, Carinaro, Casaluce, Casola di Napoli, Castellammare di Stabia, Castel Volturno, Cicciano, Cimitile, Corbara, Domicella, Ercolano, Gragnano, Gricignano di Aversa, Lettere, Liveri, Maddaloni, Marcianise, Marigliano, Mondragone, Nocera Inferiore, Nola, Orta di Atella, Pagani, Palma Campania, Poggiomarino, Pompei, Portici, Qualiano, Quarto, San Felice a Cancello, San Gennaro Vesuviano, San Marcellino, San Marzano Sul Sarno, San Paolo Belsito, San Valentino Torio, San Vitaliano, Santa Maria la Carità, Sant'Antonio Abate, Sant'Arpino, Sant'Egidio del Monte Albino, Sarno, Saviano, Scafati, Scisciano, Striano, Succivo, Teverola, Torre del Greco, Trecase, Trentola Ducenta, Villa Literno, Villaricca. |
2. Německo
|
Číslo v systému Europhyt / název vymezeného území |
Část vymezeného území (zamořená/nárazníková zóna) |
Region |
Obce nebo jiné správní/zeměpisné vymezení |
|
825/Rosenheim/Kolbermoor |
Zamořená zóna |
Jižní Bavorsko |
Části měst Kolbermoor a Rosenheim |
|
|
Nárazníková zóna |
Jižní Bavorsko |
Části měst Bad Aibling, Kolbermoor a Rosenheim Části obcí Bad Feilnbach, Großkarolinenfeld, Neubeuern, Raubling Rohrdorf, Schechen a Stephanskirchen |
PŘÍLOHA II
Šablony pro podávání zpráv o výsledcích průzkumů prováděných podle článku 8
ČÁST A
1. Šablona pro podávání zpráv o výsledcích každoročních průzkumů
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Název |
Datum usídlení |
Popis |
Počet |
|
Počet |
Datum |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
A |
B |
C |
D |
E |
F |
G |
H |
I |
i |
ii |
iii |
iv |
i |
ii |
iii |
iv |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
2. Pokyny k vyplnění šablony
Je-li tato šablona vyplněna, šablona v části B této přílohy se nevyplňuje.
Ve sloupci 1: Uveďte název zeměpisné oblasti, číslo ohniska výskytu nebo jakékoli informace, které umožňují identifikaci tohoto vymezeného území (VÚ), a datum, kdy bylo stanoveno.
Ve sloupci 2: Uveďte velikost VÚ před zahájením průzkumu.
Ve sloupci 3: Uveďte velikost VÚ po průzkumu.
Ve sloupci 4: Uveďte přístup: eradikace, nebo izolace. Použijte tolik řádků, kolik je potřeba, podle počtu VÚ na škodlivý organismus a přístupů, které se na tato území vztahují.
Ve sloupci 5: Uveďte zónu VÚ, kde byl průzkum proveden (použijte tolik řádků, kolik je potřeba): zamořená zóna (ZZ) nebo nárazníková zóna (NZ), na samostatných řádcích. V příslušných případech uveďte oblast ZZ, kde byl průzkum proveden (např. nejbližších 20 km přiléhajících k NZ, kolem školek), na samostatných řádcích.
Ve sloupci 6: Uveďte počet a popis stanovišť průzkumu, přičemž vyberte u popisu jednu z těchto položek:
|
1. |
Venkovní prostředí (území produkce): 1.1 pole (orná půda, pastvina); 1.2 sad/vinice; 1.3 školka; 1.4 les. |
|
2. |
Venkovní prostředí (jiné): 2.1 soukromé zahrady; 2.2 veřejná prostranství; 2.3 chráněné území; 2.4 volně rostoucí rostliny na územích jiných, než jsou chráněná území; 2.5 jiné, s upřesněním konkrétního případu (např. zahradní centrum, obchodní provozovny používající dřevěný obalový materiál, dřevozpracující průmysl, mokřady, zavlažovací a odvodňovací síť). |
|
3. |
Fyzicky uzavřená prostředí: 3.1 skleník; 3.2 soukromé místo, jiné než skleník; 3.3 veřejné místo, jiné než skleník; 3.4 jiné, s upřesněním konkrétního případu (např. zahradní centrum, obchodní provozovny používající dřevěný obalový materiál, dřevozpracující průmysl). |
Ve sloupci 7: Uveďte rizikové oblasti identifikované na základě biologie škodlivého organismu (škodlivých organismů), výskytu hostitelských rostlin, ekoklimatických podmínek a rizikových míst.
Ve sloupci 8: Z oblastí uvedených ve sloupci 7 uveďte rizikové oblasti zahrnuté do průzkumu.
Ve sloupci 9: Uveďte rostliny, plody, semena, půdu, obalový materiál, dřevo, stroje, vozidla, vodu či jiné s upřesněním konkrétního případu.
Ve sloupci 10: Uveďte seznam prozkoumaných rostlinných druhů/rodů s použitím jednoho řádku pro každý rostlinný druh/rod.
Ve sloupci 11: Uveďte měsíce roku, kdy byl průzkum proveden.
Ve sloupci 12: Uveďte podrobnosti průzkumu v závislosti na konkrétních právních požadavcích pro každý škodlivý organismus. Uveďte N.R., pokud informace pro určitý sloupec není relevantní.
Ve sloupcích 13 a 14: V příslušných případech uveďte výsledky s dostupnými informacemi v odpovídajících sloupcích. „Neurčené“ jsou analyzované vzorky, u nichž v důsledku různých faktorů nebyl získán žádný výsledek (např. pod úrovní detekce, nezpracovaný, neidentifikovaný, starý vzorek).
|
|
Ve sloupci 15: Uveďte oznámení o ohnisku z roku, kdy proběhl průzkum pro zjištění v NZ. Ohlašovací číslo ohniska není potřeba uvést, pokud příslušný orgán rozhodl, že nález představuje jeden z případů uvedených v čl. 14 odst. 2, čl. 15 odst. 2 nebo článku 16 nařízení (EU) 2016/2031. V takovém případě uveďte důvod neposkytnutí této informace ve sloupci 16 („Poznámky“). |
ČÁST B
1. Šablona pro oznamování výsledků statisticky podložených každoročních průzkumů
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Název |
Datum usídlení |
Popis |
Počet |
Hostitelské druhy |
Plocha (ha nebo jiná relevantnější jednotka) |
Jednotky prohlídky |
Popis |
Jednotky |
Vizuální prohlídky |
Odchyt |
Testování |
Jiné metody |
Rizikový faktor |
Úrovně rizika |
Počet lokalit |
Relativní rizika |
Podíl hostitelské populace |
Pozitivní |
Negativní |
Neurčené |
Číslo |
Datum |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||||||||||||||||||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||||||||||||||||||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||||||||||||||||||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||||||||||||||||||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||||||||||||||||||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||||||||||||||||||||||||
2. Pokyny k vyplnění šablony
Vysvětlete výchozí předpoklady pro koncepci průzkumu pro každý škodlivý organismus. Shrňte a zdůvodněte:
|
— |
cílovou populaci, epidemiologickou jednotku a jednotky prohlídky, |
|
— |
metodu detekce a citlivost metody, |
|
— |
rizikový faktor (rizikové faktory) s uvedením úrovní rizika a odpovídajících relativních rizik a podílů populace hostitelských rostlin. |
Ve sloupci 1: Uveďte název zeměpisné oblasti, číslo ohniska výskytu nebo jakékoli informace, které umožňují identifikaci tohoto vymezeného území (VÚ), a datum, kdy bylo stanoveno.
Ve sloupci 2: Uveďte velikost VÚ před zahájením průzkumu.
Ve sloupci 3: Uveďte velikost VÚ po průzkumu.
Ve sloupci 4: Uveďte přístup: eradikace, nebo izolace. Použijte tolik řádků, kolik je potřeba, podle počtu VÚ na škodlivý organismus a přístupů, které se na tato území vztahují.
Ve sloupci 5: Uveďte zónu VÚ, kde byl průzkum proveden (použijte tolik řádků, kolik je potřeba): zamořená zóna (ZZ) nebo nárazníková zóna (NZ) na samostatných řádcích. V příslušných případech uveďte oblast ZZ, kde byl průzkum proveden (např. nejbližších 20 km přiléhajících k NZ, kolem školek), na samostatných řádcích.
Ve sloupci 6: Uveďte počet a popis stanovišť průzkumu, přičemž vyberte u popisu jednu z těchto položek:
|
1. |
Venkovní prostředí (území produkce): 1.1 pole (orná půda, pastvina); 1.2 sad/vinice; 1.3 školka; 1.4 les. |
|
2. |
Venkovní prostředí (jiné): 2.1 soukromé zahrady; 2.2 veřejná prostranství; 2.3 chráněné území; 2.4 volně rostoucí rostliny na územích jiných, než jsou chráněná území; 2.5 jiné, s upřesněním konkrétního případu (např. zahradní centrum, obchodní provozovny používající dřevěný obalový materiál, dřevozpracující průmysl, mokřady, zavlažovací a odvodňovací síť). |
|
3. |
Fyzicky uzavřená prostředí: 3.1 skleník; 3.2 soukromé místo, jiné než skleník; 3.3 veřejné místo, jiné než skleník; 3.4 jiné, s upřesněním konkrétního případu (např. zahradní centrum, obchodní provozovny používající dřevěný obalový materiál, dřevozpracující průmysl). |
Ve sloupci 7: Uveďte měsíce roku, kdy byly průzkumy provedeny.
Ve sloupci 8: Uveďte zvolenou cílovou populaci a připojte odpovídající seznam hostitelských druhů/rodů a zahrnutého území. Cílová populace je vymezena jako soubor jednotek prohlídky. Její velikost je u zemědělských ploch obvykle vymezena v hektarech, ale může se jednat o parcely, pole, skleníky atd. Zdůvodněte tuto volbu ve výchozích předpokladech. Uveďte jednotky prohlídky, které byly předmětem průzkumu. „Jednotkou prohlídky“ se rozumí rostliny, části rostlin, komodity, materiály či přenašeči škodlivých organismů, kteří byli zkoumáni za účelem identifikace a zjištění výskytu škodlivých organismů.
Ve sloupci 9: Uveďte epidemiologické jednotky, které byly předmětem průzkumu, včetně jejich popisu a jednotky měření. „Epidemiologickou jednotkou“ se rozumí homogenní oblast, v níž by interakce mezi škodlivým organismem, hostitelskými rostlinami a abiotickými a biotickými činiteli a podmínkami vedly k téže epidemiologické situaci, pokud by byl přítomen škodlivý organismus. Epidemiologické jednotky jsou dílčí části cílové populace, které jsou homogenní z hlediska epidemiologie a zahrnují alespoň jednu hostitelskou rostlinu. V některých případech může být jako epidemiologická jednotka vymezena celá hostitelská populace v regionu/oblasti/zemi. Může se jednat o regiony podle klasifikace územních statistických jednotek (NUTS), městské oblasti, lesy, růžové zahrady či farmy nebo hektary. Volba epidemiologických jednotek musí být zdůvodněna ve výchozích předpokladech.
Ve sloupci 10: Uveďte metody použité během průzkumu, včetně počtu činností u každého případu, v závislosti na konkrétních právních požadavcích pro každý škodlivý organismus. Uveďte „N/A“, pokud informace pro určitý sloupec není k dispozici.
Ve sloupci 11: Uveďte odhad vzorkovací efektivity. Vzorkovací efektivitou se rozumí pravděpodobnost výběru napadených rostlinných částí z napadené rostliny. U přenašečů jde o efektivitu metody zachytit pozitivního přenašeče, když se vyskytuje v oblasti průzkumu. U půdy jde o efektivitu výběru půdního vzorku obsahujícího škodlivý organismus, když se vyskytuje v oblasti průzkumu.
Ve sloupci 12: „Citlivostí metody“ se rozumí pravděpodobnost, že metoda správně zjistí výskyt škodlivého organismu. Citlivost metody je vymezena jako pravděpodobnost, že výsledek testu reálně pozitivního hostitele bude pozitivní. Jedná se o vynásobení vzorkovací efektivity (tj. pravděpodobnosti výběru napadených rostlinných částí z napadené rostliny) diagnostickou citlivostí (charakterizovanou vizuální prohlídkou a/nebo laboratorním testem použitým v procesu identifikace).
Ve sloupci 13: Uveďte rizikové faktory na samostatných řádcích (použijte tolik řádků, kolik je potřeba). Pro každý rizikový faktor uveďte úroveň rizika a odpovídající relativní riziko a podíl hostitelské populace.
Ve sloupci B: Uveďte podrobnosti průzkumu v závislosti na konkrétních právních požadavcích pro každý škodlivý organismus. Uveďte „N/A“, pokud informace pro určitý sloupec není relevantní. Informace, které mají být uvedeny v těchto sloupcích, souvisejí s informacemi zahrnutými ve sloupci 10 „Metody detekce“.
Ve sloupci 18: Uveďte počet míst odchytu v případě, že se toto číslo liší od počtu lapačů (sloupec 17) (např. stejný lapač se používá v různých místech).
Ve sloupci 21: Uveďte počet vzorků vyhodnocených jako pozitivní, negativní nebo neurčené. „Neurčené“ jsou analyzované vzorky, u nichž v důsledku různých faktorů nebyl získán žádný výsledek (např. pod úrovní detekce, nezpracovaný vzorek – neidentifikovaný, starý).
Ve sloupci 22: Uveďte hlášení o ohniscích výskytu za rok, kdy se průzkum konal. Ohlašovací číslo ohniska výskytu není potřeba uvést, pokud příslušný orgán rozhodl, že nález představuje jeden z případů uvedených v čl. 14 odst. 2, čl. 15 odst. 2 nebo článku 16 nařízení (EU) 2016/2031. V takovém případě uveďte důvod neposkytnutí této informace ve sloupci 25 („Poznámky“).
Ve sloupci 23: Uveďte citlivost průzkumu podle vymezení v mezinárodním standardu pro fytosanitární opatření (ISPM) č. 31. Tato hodnota dosažené míry spolehlivosti, že škodlivý organismus není přítomen, se vypočte na základě provedených prohlídek (a/nebo vzorků) v závislosti na citlivosti metody a předpokládané prevalenci.
Ve sloupci 24: Uveďte předpokládanou prevalenci na základě odhadu pravděpodobné reálné prevalence škodlivého organismu v terénu provedeného před průzkumem. Předpokládaná prevalence je stanovena jako cíl průzkumu a odpovídá kompromisu, který osoby odpovědné za řízení rizika činí mezi rizikem přítomnosti škodlivého organismu a zdroji dostupnými pro průzkum. Obvykle je pro detekční průzkum stanovena hodnota 1 %.
ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2025/2520/oj
ISSN 1977-0626 (electronic edition)
Přihlaste se pro poznámky, oblíbené a upozornění
Informace o předpisu
| CELEX číslo | 32025R2520 |
|---|---|
| Typ dokumentu | Nařízení EU |
| Datum dokumentu | 15.12.2025 |
|---|---|
| Datum vstupu v platnost | 01.01.2027 |
| Stav | Platné |
Nařízení EU je přímo použitelné ve všech členských státech bez nutnosti transpozice do národního práva.
Komentáře 0