Prováděcí nařízení Komise (EU) 2025/2219 ze dne 3. listopadu 2025 o uložení prozatímního antidumpingového cla na dovoz překližky z měkkého dřeva pocházející z Brazilské federativní republiky

(1)

Dne 6. března 2025 zahájila Evropská komise (dále jen „Komise“) antidumpingové šetření týkající se dovozu překližky z měkkého dřeva pocházející z Brazilské federativní republiky (dále jen „dotčená země“ nebo „Brazílie“) na základě článku 5 základního nařízení. Oznámení o zahájení zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (2) (dále jen „oznámení o zahájení“).

(2)

Komise zahájila šetření na základě podnětu podaného dne 20. ledna 2025 sdružením Softwood Plywood Consortium (dále jen „žadatel“). Podnět byl podán jménem odvětví Unie vyrábějícího překližku z měkkého dřeva ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Podnět obsahoval důkazy o dumpingu a výsledné podstatné újmě, které byly dostatečným důvodem pro zahájení šetření.

(3)

Komise zavedla celní evidenci dovozu dotčeného výrobku prováděcím nařízením Komise (EU) 2025/922 (3) (dále jen „nařízení o celní evidenci“).

(4)

V oznámení o zahájení řízení vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se jí přihlásily, a mohly se tak zúčastnit šetření. Komise o zahájení řízení kromě toho výslovně informovala žadatele, další známé výrobce v Unii, známé vyvážející výrobce a brazilské orgány, známé dovozce, dodavatele a uživatele, obchodníky, jakož i sdružení, o nichž je známo, že se jich zahájení šetření týká, a vyzvala je k účasti.

(5)

Zúčastněné strany měly možnost se k zahájení šetření vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(6)

Po zahájení řízení předložili žadatel, brazilské Sdružení pro mechanicky zpracované dřevo (dále jen „ABIMCI“), Obchodní zájmová aliance pro překližované desky (dále jen „aliance PTIA“), která ad hoc sdružuje dovozce, kteří nejsou ve spojení, v EU, a dovozci, kteří nejsou ve spojení, Bo Andrén AB, Keflico a Schüttler Holzmakler/Agentur e.K., podání ohledně důkazů uvedených v podnětu týkajícím se dumpingu, újmy, příčinné souvislosti a zájmu Unie. V reakci na to předložili připomínky tři výrobci v Unii a žadatel. Tyto připomínky jsou řešeny níže.

(7)

Sdružení ABIMCI předložilo dodatečná vyjádření vyvracející připomínky žadatele v souladu s oddílem 8 oznámení o zahájení. Oddíl 8 stanoví, že veškeré připomínky k informacím předloženým zúčastněnými stranami před lhůtou pro uložení prozatímních opatření by měly být učiněny nejpozději do 75 dnů ode dne zveřejnění oznámení o zahájení, není-li stanoveno jinak. Sdružení ABIMCI předložilo protipřipomínky dne 14. července 2025.

(8)

Vzhledem k tomu, že tyto připomínky byly předloženy mimo příslušné lhůty stanovené v oznámení o zahájení řízení, nemohly být v této fázi šetření zohledněny.

(9)

Sdružení ABIMCI vyjádřilo v podnětu obavy ohledně důvěrnosti informací, zejména tvrdilo, že chybí smysluplné nedůvěrné shrnutí údajů použitých k výpočtu běžné hodnoty, o kterou se opírají tvrzení o dumpingu, a metodiky a zdrojů použitých ve „zprávě o běžné hodnotě“. Sdružení ABIMCI tvrdilo, že tato nedostatečná transparentnost zúčastněným stranám nedovoluje, aby dostatečně porozuměly důvěrným informacím, což je nezbytné pro obhajobu jejich práv a pro předložení smysluplných připomínek k tvrzením o dumpingu a újmě.

(10)

Aliance PTIA tvrdila, že údaje o újmě byly ve stížnosti nadměrně redigovány. Tvrdila, že zúčastněným stranám to znemožňuje pochopit tvrzení o podstatné újmě a smysluplně na ně reagovat.

(11)

Článek 19 základního nařízení umožňuje chránit důvěrné informace v situaci, kdy by jejich zveřejnění znamenalo významnou soutěžní výhodu pro konkurenta nebo by mělo významný nepříznivý vliv na poskytovatele informací nebo osobu, od níž poskytovatel informací tyto informace získal.

(12)

Komise poznamenala, že některé informace (například studie, kterou si žadatel nechal vypracovat za účelem shromáždění informací o domácích cenách překližky z měkkého dřeva v Brazílii) jsou ze své povahy důvěrné a nelze je uvést v nedůvěrném shrnutí. Kromě toho podléhaly různé zprávy uvedené v podnětu autorským právům.

(13)

Komise měla za to, že verze podnětu zpřístupněná zúčastněným stranám k nahlédnutí obsahuje dostatečné podstatné důkazy a nedůvěrná shrnutí údajů, jimž bylo přiznáno důvěrné zacházení, aby zúčastněné strany mohly v průběhu řízení uplatnit svá práva na obhajobu, a splňuje požadavky čl. 19 odst. 2 základního nařízení. Komise rovněž považovala poskytnutí údajů uvedených v rozmezí v kombinaci s indexy za dostatečné k tomu, aby zúčastněné strany mohly v průběhu řízení uplatnit svá práva na obhajobu, a za vyhovující požadavkům čl. 19 odst. 2 základního nařízení. Komise proto tato tvrzení zamítla.

(14)

Společnost Bo Andrén AB tvrdila, že hodnoty použité v podnětu jako ceny na brazilském domácím trhu jsou nepřesné, protože výrobky prodávané na brazilském trhu mají z velké části odlišné vlastnosti výrobku a tyto rozdíly způsobují, že jakékoli přímé srovnání cen mezi brazilskými domácími deskami a vývozním výrobkem je nesprávné. Společnost Bo Andrén AB dále namítala, že údaje Mezinárodní organizace pro tropické dřevo (ITTO) použité v podnětu jako referenční údaje pro výpočet běžné hodnoty nejsou reprezentativní, protože ITTO sleduje především výrobky z tropického tvrdého dřeva, nikoli překližku z měkkého dřeva. Tím by se uměle zvýšilo dumpingové rozpětí. Společnost Bo Andrén AB požádala Komisi, aby tyto údaje přehodnotila a začlenila alternativní zdroje údajů nebo metodiky, které přesně odrážejí brazilský trh s překližkou z měkkého dřeva.

(15)

V této souvislosti Komise zdůraznila, že žádost musí obsahovat dostatečné důkazy. Zejména podle ustálené judikatury se množství a kvalita důkazů nezbytných pro splnění kritérií dostatečnosti důkazů pro účely zahájení šetření liší od množství a kvality důkazů nezbytných pro účely předběžného nebo konečného zjištění existence dumpingu a újmy (4). Na základě těchto skutečností Komise usoudila, že žádost dostatečně prokázala dumping. Zpráva o domácích cenách v příloze 8 podnětu obsahovala popisnou část použité metodiky a zdroje údajů, jakož i dostatečné údaje o cenách, které sloužily jako důkaz.

(16)

Sdružení ABIMCI zpochybnilo tvrzení žadatele týkající se dumpingu a tvrdilo, že postrádají právní hodnotu podle čl. 5 odst. 2 antidumpingové dohody WTO (dále jen „antidumpingová dohoda“). Sdružení ABIMCI uvedlo, že tvrzení žadatele se opírají o neověřené a neúplné údaje a že žadatel spekuloval o stabilitě cen na základě překližky ze stromu Anadenanthera peregrina (nesrovnatelný výrobek z tvrdého dřeva), což je metodologicky chybný přístup.

(17)

Sdružení ABIMCI rovněž uvedlo, že domácí ceny použité v podnětu byly nadhodnocené ve srovnání se skutečnými cenami překližky z borovice (Pinus elliottii) v Brazílii, které byly výrazně nižší. A konečně, ukončené antidumpingové šetření Argentiny týkající se dovozu některých typů fenolických překližkových desek z Brazílie (5) podpořilo stanovisko sdružení ABIMCI, že k dumpingu nedochází. Sdružení ABIMCI dospělo k závěru, že kvůli těmto nedostatkům jsou tvrzení nepodložená a právně nedostatečná.

(18)

Komise nicméně usoudila, že podnět obsahuje dostatečné důkazy, které prokazují existenci dumpingu v souladu s příslušnou právní normou popsanou v 15. bodě odůvodnění. Výpočty dumpingu v otevřené verzi podnětu poskytly podrobné vysvětlení všech různých prvků použitých k výpočtu dumpingu, včetně všech zdrojů použitých pro tyto výpočty, což zúčastněným stranám umožnilo smysluplně pochopit klíčové prvky tvrzení o dumpingu.

(19)

Šetření provedené v Argentině se týkalo jiného trhu než v EU, a proto bylo pro tvrzení, která vedla k zahájení současného šetření, irelevantní.

(20)

Připomínka týkající se tvrzení o dumpingu uvedených v žádosti byla proto zamítnuta.

(21)

Sdružení ABIMCI zpochybnilo tvrzení o újmě uvedená v podnětu. Tvrdilo, že tvrzení o újmě způsobené zvýšeným objemem brazilského dovozu za nízké ceny postrádá objektivní posouzení. Tvrdilo také, že uváděné mikroekonomické a makroekonomické ukazatele jsou založeny na odhadech a spekulativních údajích.

(22)

Sdružení ABIMCI zdůraznilo, že skutečné objektivní posouzení by mělo zahrnovat nestranné hodnocení zahrnující ověření protichůdných důkazů a mělo by být v souladu se zásadou dobré víry a základní spravedlnosti.

(23)

Kromě toho sdružení ABIMCI tvrdilo, že objem brazilského dovozu klesl, a uvedlo, že se vyvíjel stejně jako spotřeba Unie. Rovněž tvrdilo, že brazilské dovozní ceny se během posuzovaného období zvýšily.

(24)

Aliance PTIA rovněž zpochybnila tvrzení o újmě uvedená v podnětu. Tvrdila, že nárůst brazilského dovozu je nadhodnocený, a přičítala ho především návratu k normálnímu stavu po narušení trhu souvisejícím s pandemií COVID-19. Poznamenala, že hlášený nárůst objemu od roku 2021 do období šetření odráží pouze návrat k historickým úrovním převládajícím před pandemií.

(25)

Aliance PTIA navíc tvrdila, že dovoz z Brazílie se od roku 2022 do období šetření ve skutečnosti snížil o 11 %, čímž zpochybnila tvrzení v podnětu, že v posuzovaném období došlo k významnému přílivu výrobků. Dále tvrdila, že veškeré pozorované negativní trendy byly falešně prezentovány jako újma, protože jsou pouze důsledkem stabilizace trhů po oživení po skončení pandemie COVID-19.

(26)

Nakonec zpochybnila dostatek a jednoznačnost údajů týkajících se dovozních cen a objemů a uvedla, že analýza újmy je neprůkazná, protože se opírá o nereprezentativní období a spekulativní údaje.

(27)

Komise zjistila, že podnět obsahuje dostatečné důkazy pro zjištění podstatné újmy nezbytné pro zahájení šetření. Makroekonomické i mikroekonomické ukazatele byly analyzovány v oddíle 6 podnětu. Komise připomíná, že zjištění podstatné újmy nezbytné pro zahájení šetření vyžaduje posouzení příslušných činitelů popsaných v základním nařízení.

(28)

Pro dostatečné odůvodnění podstatné újmy pro účely zahájení šetření článek 5 základního nařízení výslovně nevyžaduje, aby všechny činitele újmy uvedené v čl. 3 odst. 5 vykazovaly zhoršení. Ve znění čl. 5 odst. 2 základního nařízení se uvádí, že podnět musí obsahovat informace o vývoji objemu dovozu označeného za dumpingový, o účinku tohoto dovozu na ceny obdobného výrobku na trhu Unie a o následném dopadu dovozu na výrobní odvětví Unie, doloženém příslušnými (nikoli nutně všemi) činiteli. Tyto informace, které poukazovaly na existenci újmy, podnět obsahoval.

(29)

Komise proto usoudila, že podnět obsahuje dostatečné důkazy o újmě, a tvrzení sdružení ABIMCI a aliance PTIA zamítla.

(30)

Sdružení ABIMCI a aliance PTIA rovněž zpochybnily použití roku 2021 jako referenčního bodu (základního roku) a tvrdily, že v tomto roce a v roce 2022 se průmyslová odvětví zotavovala z pandemie COVID-19, a proto není uvedený rok pro analýzu újmy reprezentativní.

(31)

Komise zjistila, že období zvolené pro posouzení újmy je v souladu se zavedenou praxí Komise, která zahrnuje přezkum podstatné újmy v rozmezí tří kalendářních let a období šetření. Komise proto tvrzení sdružení ABIMCI a aliance PTIA zamítla.

(32)

V oznámení o zahájení Komise uvedla, že může v souladu s článkem 17 základního nařízení vybrat vzorek zúčastněných stran.

(33)

V oznámení o zahájení Komise uvedla, že předběžně vybrala vzorek výrobců v Unii. Komise vybrala tento vzorek na základě největšího objemu výroby a prodeje, který bylo možné ve stanoveném čase přiměřeně prošetřit a který zajišťoval dobré zeměpisné rozložení. Tento vzorek sestával ze tří výrobců v Unii. Výrobci v Unii zařazení do vzorku představovali více než 55 % odhadovaného celkového objemu výroby a prodeje obdobného výrobku v Unii. Komise zúčastněné strany vyzvala, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily. Nebyly obdrženy žádné připomínky. Vzorek je pro výrobní odvětví Unie reprezentativní.

(34)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení.

(35)

Požadované informace poskytli a se zařazením do vzorku souhlasilo čtrnáct dovozců, kteří nejsou ve spojení. V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení Komise vybrala vzorek dvou dovozců, kteří nejsou ve spojení, na základě objemu dovozu výrobku, který je předmětem šetření, z Brazílie do Unie během období šetření. Vzorek představoval přibližně 10 % odhadovaného celkového množství dovozu výrobku, který je předmětem šetření, z Brazílie do Unie. V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení byl výběr vzorku projednán se všemi známými dotčenými dovozci. Nebyly obdrženy žádné připomínky.

(36)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny vyvážející výrobce v Brazílii, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení řízení. Komise kromě toho požádala zastoupení Brazilské federativní republiky, aby označilo a/nebo kontaktovalo případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít o účast na šetření zájem.

(37)

Požadované informace poskytlo a se zařazením do vzorku souhlasilo padesát devět vyvážejících výrobců v dotčené zemi. V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení vybrala Komise do vzorku dva vyvážející výrobce na základě největšího reprezentativního objemu vývozu do Unie, který mohl být v době, jež byla k dispozici, přiměřeně přezkoumán, a sice Nereu Rodrigues & Cia Ltda (dále jen „Nereu“) a Indústria de Compensados Sudati Ltda (dále jen „Sudati“).

(38)

V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení byl výběr vzorku projednán se všemi známými dotčenými vyvážejícími výrobci a orgány v dotčené zemi.

(39)

Vyvážející výrobce, který nebyl zařazen do předběžného vzorku, Indústria de Compensados Guararapes Ltda (dále jen „Guararapes“), požádal o zařazení do vzorku. Společnost Guararapes tvrdila, že předběžný vzorek má omezenou reprezentativnost, protože se týká pouze 30 % brazilského vývozu překližky z měkkého dřeva do Unie a pouze dvou vývozců. Rovněž tvrdila, že existuje nesoulad v reprezentativnosti, protože výrobní odvětví Unie představuje 50 % výroby Unie.

(40)

Současně vývozce Sudati zařazený do vzorku identifikoval společnosti, které jsou ve spojení a jež rovněž vyráběly a vyvážely dotčený výrobek, a to Guararapes a Conply Indústria de Compensados Ltda. Tyto vyvážející společnosti byly následně zařazeny do konečného vzorku.

(41)

Konečný vzorek vyvážejících výrobců proto tvořila jedna skupina společností, ve kterých figurují rodinné vazby (Sudati, Guararapes a Conply, dále jen „skupina SCG“), a jeden vyvážející výrobce, který není ve spojení (společnost Nereu).

(42)

V reakci na připomínku společnosti Guararapes Komise poznamenává, že zastoupení výrobního odvětví Unie ve výrobě Unie není pro výběr vzorku vyvážejících výrobců relevantní.

(43)

Společnost Guararapes podala žádost o individuální zjišťování podle čl. 17 odst. 3 základního nařízení a tvrdila, že rodinné vazby, které ji spojují se společnostmi Sudati a Conply, neohrožují její právní a provozní nezávislost. Společnost si zachovává úplnou právní a provozní nezávislost na obou brazilských vývozcích, a proto by měla být pro účely tohoto šetření považována za samostatný hospodářský subjekt.

(44)

Komise poznamenává, že podle čl. 127 písm. h) prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/2447 (6) se vyvážející výrobci považují za subjekty ve spojení, pokud jsou členy jedné rodiny. Žádost o individuální zjišťování podaná společností Guararapes podle čl. 17 odst. 3 základního nařízení byla proto zamítnuta.

(45)

Komise zaslala dotazníky vyvážejícím výrobcům v Brazílii zařazeným do vzorku, výrobcům v Unii zařazeným do vzorku, dovozcům a uživatelům. Stejné dotazníky byly v den zahájení zpřístupněny rovněž na internetu (7).

(46)

Komise si vyžádala a ověřila všechny údaje, které považovala za nezbytné k předběžnému zjištění dumpingu, výsledné újmy a zájmu Unie. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto společností:

(47)

Šetření o dumpingu a újmě se týkalo období od 1. ledna 2024 do 31. prosince 2024 (dále jen „období šetření“ nebo „OŠ“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy zahrnovalo období od 1. ledna 2021 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(48)

Výrobkem, který je předmětem šetření, jsou překližky sestávající pouze z dřevěných listů (jiných než z bambusu), o tloušťce každé vrstvy nepřesahující 6 mm, s oběma vnějšími vrstvami z jehličnatého dřeva, též povrstvené nebo na povrchu potažené (dále jen „překližky z měkkého dřeva“), v současnosti kódu KN 4412 39 00 (dále jen „výrobek, který je předmětem šetření“).

(49)

Překližka z měkkého dřeva má mnoho způsobů využití, například ve stavebnictví, při výrobě nábytku, nástěnných panelů, podlahových podkladů (např. parket), ale i v odvětví obalů a střešních krytin.

(50)

Dotčeným výrobkem je překližka z měkkého dřeva pocházející z Brazílie, v současnosti kódu KN 4412 39 00 (dále jen „dotčený výrobek“).

(51)

Šetření prokázalo, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti, jakož i stejná základní použití:

(52)

Komise v této fázi rozhodla, že uvedené výrobky jsou proto obdobnými výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(53)

Aliance PTIA vyjádřila obavy ohledně srovnatelnosti a klasifikace dotčených výrobků. Tvrdila, že existuje zásadní rozdíl mezi konstrukční a nekonstrukční překližkou z měkkého dřeva, který současná definice výrobku neřeší adekvátním způsobem. Aliance PTIA uvedla, že tyto rozdíly mají významný dopad na tvorbu cen a uplatnění na trhu, a tím ovlivňují analýzu dumpingu a újmy.

(54)

Zdůraznila, že pro zajištění spravedlivého srovnání a přesného stanovení dumpingových rozpětí by bylo nezbytné zahrnout strukturální/nestrukturální parametr do struktury kontrolního čísla výrobku. Tvrdila, že šetření by mělo tyto rozdíly uznat, aby se zabránilo neoprávněnému zahrnutí výrobků, které nejsou relevantní pro údajný dumping nebo újmu.

(55)

Kromě toho aliance PTIA zastávala názor, že překližky ze smrku nebo borovice by neměly být považovány za obdobné výrobky, protože pocházejí z různých druhů dřev a mají různé využití a segmenty trhu. Tento rozdíl je dostatečně významný k přehodnocení definice a případnému vyloučení některých výrobků, které přímo nekonkurují překližce z měkkého dřeva vyráběné v EU.

(56)

Sdružení ABIMCI zdůraznilo významné rozdíly ve srovnatelnosti, zaměnitelnosti a nahraditelnosti mezi různými druhy překližek, jako je překližka z borovice oproti překližce ze smrku a povrstvené překližky versus nepovrstvené varianty výrobku. Sdružení ABIMCI tvrdilo, že tyto výrobky slouží odlišným segmentům trhu a mají jedinečné technické a fyzické vlastnosti, což vede k odlišným preferencím spotřebitelů. Zdůraznilo význam segmentové analýzy, která zohledňuje takové faktory, jako je konstrukční versus nekonstrukční překližka z měkkého dřeva, stejně jako segment prémiových produktů oproti segmentu levných výrobků. Sdružení ABIMCI argumentovalo potřebou provést segmentovou analýzu újmy.

(57)

V odpovědi žadatel poukázal na důkazy uvedené v podnětu, které prokazují, že smrk i borovice patří do širší čeledi jehličnatých dřevin. V porovnání s jinými druhy dřeva, zejména s dřevem z listnatých stromů a jinými druhy tvrdého dřeva, mají smrk a borovice světlejší nebo bělavou barvu, snadněji se řežou a mají zjednodušenou pórovitou strukturu a vysoký obsah pryskyřice. Kromě toho neexistují žádné významné rozdíly mezi překližkami z měkkého dřeva vyrobenými ze smrku a borovice, pokud jde o jejich výrobní proces, proces prodeje a distribuční kanály v Unii, které jsou všechny stejné.

(58)

Komise zjistila, že i v rámci jednoho druhu dřeva existují různé vlastnosti, protože se jedná o přírodní materiál. To se odráží v kontrolním čísle výrobku. Komise však zjistila, že jak borovice, tak i smrk se často používají zaměnitelně. Skutečnost, že oba druhy pocházejí z širší čeledi jehličnatých dřevin, které jsou známé svou světlejší barvou, relativně snadnou zpracovatelností a zjednodušenou pórovitou strukturou, vede k podobným fyzikálním vlastnostem, výrobním metodám a tržnímu využití. Významný je poměrně vysoký obsah pryskyřice ve smrku i borovici, což ovlivňuje jejich trvanlivost a použitelnost v obdobných využitích výrobku.

(59)

Spotřebitelé rozlišují především mezi překližkou z měkkého a tvrdého dřeva.

(60)

V rozporu s tvrzením, že se výrobci v Unii zaměřují především na výrobu povrstvených překližek z měkkého dřeva, na rozdíl od dovozu brazilských překližek, které jsou převážně nepovrstvené, komplexní analýza Komise navíc odhalila, že výrobci v Unii zařazení do vzorku vyrábějí převážně nepovrstvené překližkové výrobky z měkkého dřeva.

(61)

Komise rovněž uvedla, že podnět obsahoval konkrétní příklady průmyslového uživatele v Unii, který odebírá překližku z měkkého dřeva jak ze smrku, tak z borovice pro stejné konečné použití; výrobci v Unii, kteří odebírají oba druhy měkkého dřeva, je často míchají a při výrobě překližek z měkkého dřeva používají desky jak z borovice, tak i smrku.

(62)

Ze všech výše uvedených důvodů Komise stanovila, že bez ohledu na to, zda jsou z borovice nebo smrku, a bez ohledu na to, zda jsou povrstvené, nebo nepovrstvené nebo zda jsou určeny pro konstrukční, nebo nekonstrukční použití, jsou všechny varianty z měkkého dřeva považovány za obdobné výrobky, mají stejné základní fyzikální, technické a chemické vlastnosti a soutěží na stejném trhu. Společně spadají do stejné definice výrobku v rámci současného šetření, což zajišťuje soudržnou a komplexní analýzu v souladu se zavedenými regulačními rámci a dosavadní praxí Komise. Komise proto požadavek na segmentovou analýzu zamítla.

(63)

Komise nejprve v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení zkoumala, zda je celkový objem domácího prodeje u každého spolupracujícího vyvážejícího výrobce zařazeného do vzorku reprezentativní.

(64)

Domácí prodej je reprezentativní tehdy, pokud celkový objem domácího prodeje obdobného výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu připadající na vyvážejícího výrobce představuje alespoň 5 % celkového objemu prodeje dotčeného výrobku na vývoz do Unie během období šetření. Na základě toho nebyl celkový objem prodeje každého vyvážejícího výrobce obdobného výrobku zařazeného do vzorku na domácím trhu reprezentativní.

(65)

Komise následně určila u vyvážejících výrobců s reprezentativním domácím prodejem typy výrobku prodávané na domácím trhu, jež byly shodné nebo srovnatelné s typy výrobku prodávanými na vývoz do Unie.

(66)

Komise poté v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení prověřovala, zda je domácí prodej každého vyvážejícího výrobce zařazeného do vzorku na jeho domácím trhu u každého typu výrobku, který je totožný nebo srovnatelný s typem výrobku prodávaným na vývoz do Unie, reprezentativní.

(67)

Domácí prodej určitého typu výrobku je reprezentativní tehdy, pokud celkový objem domácího prodeje tohoto typu výrobku nezávislým odběratelům během období šetření představuje alespoň 5 % celkového objemu prodeje shodného nebo srovnatelného typu výrobku na vývoz do Unie.

(68)

Jedna ze čtyř šetřených společností neměla vůbec žádný objem domácího prodeje. Zbývající tři společnosti buď neměly žádné reprezentativní typy výrobků, nebo měly jen několik reprezentativních typů výrobků.

(69)

Dále Komise stanovila podíl ziskového prodeje nezávislým odběratelům na domácím trhu u každého typu výrobku během období šetření, aby mohla rozhodnout, zda pro účely výpočtu běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 4 základního nařízení použije domácí prodej.

(70)

Běžná hodnota je založena na skutečné ceně jednotlivých typů výrobku na domácím trhu bez ohledu na to, zda jejich prodej je, či není ziskový, pokud:

(71)

Jsou-li obě podmínky splněny, je běžnou hodnotou vážený průměr cen veškerého domácího prodeje daného typu výrobku během OŠ.

(72)

Běžná hodnota je skutečná cena jednotlivých typů výrobku na domácím trhu pouze v případě ziskového prodeje daných typů výrobku na domácím trhu během OŠ, pokud:

(73)

Analýza tří vývozců s domácím prodejem ukázala, že žádný typ výrobku nesplňuje podmínky prodeje v běžném obchodním styku.

(74)

Protože byl prodej určitého typu obdobného výrobku v běžném obchodním styku nulový nebo nedostatečný, anebo v případech, kdy nebyl určitý typ výrobku na domácím trhu prodán v reprezentativním množství, vypočetla Komise běžnou hodnotu v souladu s čl. 2 odst. 3 a 6 základního nařízení.

(75)

Běžná hodnota byla početně zjištěna tak, že k průměrným výrobním nákladům obdobného výrobku, jež vznikly vyvážejícím výrobcům zařazeným do vzorku během období šetření, byly připočteny tyto položky:

(76)

U typů výrobku, které se na domácím trhu neprodávají v reprezentativním množství, byly přičteny průměrné prodejní, režijní a správní náklady a zisk z transakcí uskutečněných s těmito typy výrobku v běžném obchodním styku na domácím trhu.

(77)

U typů výrobku, které se na domácím trhu neprodávají vůbec, byly přičteny vážené průměrné prodejní, režijní a správní náklady a zisk ze všech transakcí uskutečněných v běžném obchodním styku na domácím trhu.

(78)

U vyvážejícího výrobce zařazeného do vzorku s žádným domácím prodejem, byly prodejní, režijní a správní náklady a zisk v souladu s čl. 2 odst. 6 písm. a) základního nařízení založeny na váženém průměru částek stanovených pro tři zbývající vyvážející výrobce zařazené do vzorku, kteří byli zahrnuti do šetření, s ohledem na výrobu a prodej obdobného výrobku na domácím trhu.

(79)

Vyvážející výrobci zařazení do vzorku vyváželi do Unie buď přímo nezávislým odběratelům, nebo prostřednictvím obchodních společností ve spojení se sídlem v Brazílii.

(80)

Vývozní cena byla cena, která byla nebo má být skutečně zaplacena za dotčený výrobek prodaný za účelem vývozu do Unie, v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení.

(81)

Ustanovení čl. 2 odst. 10 základního nařízení vyžaduje, aby Komise provedla spravedlivé srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny na stejné úrovni obchodu a zohlednila rozdíly v činitelích, které ovlivňují ceny a srovnatelnost cen.

(82)

V tomto případě se Komise rozhodla srovnat běžnou hodnotu a vývozní cenu vyvážejících výrobců zařazených do vzorku na úrovni ceny ze závodu. Jak je dále vysvětleno níže, byly běžná hodnota a vývozní cena ve vhodných případech upraveny tak, aby i) byly přepočítány zpět na úroveň ceny ze závodu a ii) bylo možné provést úpravy o rozdíly u činitelů, na které bylo upozorněno a které prokazatelně ovlivňují ceny a srovnatelnost cen.

(83)

Komise neshledala žádné důvody pro jakékoli úpravy běžné hodnoty a ani žádný z vyvážejících výrobců zařazených do vzorku o takové úpravy nepožádal, jelikož běžná hodnota byla vypočtena na základě výrobních nákladů zvýšených o prodejní, režijní a správní náklady a zisk.

(84)

Aby bylo možné očistit vývozní cenu zpět na úroveň ceny ze závodu, byly provedeny úpravy za účelem zohlednění cla, dalšího dovozního poplatku, dopravy, pojištění, manipulace s nákladem a vedlejších výdajů.

(85)

Byly provedeny úpravy o tyto činitele ovlivňující ceny a srovnatelnost cen: náklady na úvěr, bankovní poplatky a provize.

(86)

V případě vyvážejícího výrobce Nereu, kde se prodej uskutečňoval prostřednictvím obchodní společnosti ve spojení v Brazílii, Komise zjistila, že obchodník ve spojení vykonával funkce podobné funkcím zprostředkovatele pracujícího na základě provize. Obchodník působil souběžně s prodejním oddělením společnosti Nereu a za svou funkci dostával přirážku. Obchodník obchodoval i s jinými výrobky než s dotčeným výrobkem.

(87)

Úprava založená na příslušných prodejních, režijních a správních nákladech a zisku byla proto podle čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení pro prodej prostřednictvím brazilského obchodníka ve spojení oprávněná. Byly odečteny prodejní, režijní a správní náklady společnosti ve spojení a zisk ve výši 1 %, který byl získán od jednoho spolupracujícího dovozce, který není ve spojení.

(88)

U vyvážejících výrobců zařazených do vzorku srovnávala Komise váženou průměrnou běžnou hodnotu každého typu obdobného výrobku s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu dotčeného výrobku podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(89)

Na tomto základě prozatímní vážená průměrná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením a po změnách popsaných v 224. až 227. bodě odůvodnění činí:

(90)

U spolupracujících vyvážejících výrobců, kteří nebyli zařazeni do vzorku, vypočítala Komise vážené průměrné dumpingové rozpětí v souladu s čl. 9 odst. 6 základního nařízení. Vzhledem k tomu, že průměrná vývozní cena ostatních spolupracujících vyvážejících výrobců nezařazených do vzorku, jak byla uvedena v odpovědích na otázky týkající se výběru vzorku, byla nižší než vývozní cena vyvážejícího výrobce zařazeného do vzorku s nulovým dumpingovým rozpětím, bylo dumpingové rozpětí pro spolupracující vyvážející výrobce nezařazené do vzorku stanoveno na základě rozpětí vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, a to bez ohledu na rozpětí vyvážejících výrobců s nulovým či zanedbatelným dumpingovým rozpětím či na rozpětí stanovená v situaci uvedené v článku 18 základního nařízení.

(91)

Na tomto základě činí prozatímní dumpingové rozpětí spolupracujících vyvážejících výrobců, kteří nebyli zařazeni do vzorku, 5,4 %.

(92)

U všech ostatních vyvážejících výrobců v Brazílii stanovila Komise dumpingové rozpětí na základě dostupných údajů v souladu s článkem 18 základního nařízení. Za tímto účelem Komise určila úroveň spolupráce ze strany vyvážejících výrobců. Úroveň spolupráce znamená objem vývozu spolupracujících vyvážejících výrobců do Unie, vyjádřený jako podíl na celkovém dovozu z dotčené země do Unie v období šetření, který byl stanoven na základě údajů Eurostatu.

(93)

Úroveň spolupráce je v tomto případě vysoká, protože vývoz spolupracujících vyvážejících výrobců představoval přibližně 100 % celkového dovozu během období šetření. Na základě toho se Komise rozhodla stanovit dumpingové rozpětí pro nespolupracující vyvážející výrobce na úrovni jednotlivě zkoumané spolupracující společnosti zařazené do vzorku, která měla nejvyšší dumpingové rozpětí.

(94)

Prozatímní dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením činí:

(95)

Obdobný výrobek v Unii v období šetření vyrábělo 13 výrobců. Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(96)

Celková výroba v Unii během období šetření byla stanovena přibližně na 675 726 m3. Komise tento číselný údaj stanovila na základě všech dostupných informací, které se týkají výrobního odvětví Unie, například údajů poskytnutých žadatelem nebo výrobci v Unii, kteří byli zařazeni do vzorku. Jak je uvedeno v 35. bodě odůvodnění, tři výrobci v Unii zařazení do vzorku představovali 55 % celkového objemu výroby obdobného výrobku v Unii.

(97)

Komise stanovila spotřebu v Unii na základě objemu prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie a dovozu ze všech zemí vyrábějících dotčený výrobek. Zdrojem údajů byla odpověď žadatele na makroekonomický dotazník a oficiální údaje Eurostatu.

(98)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 1

Spotřeba v Unii

(99)

Spotřeba v Unii zaznamenala v roce 2022 počáteční nárůst o 7 %, po kterém v roce 2023 následoval výrazný pokles o 20 %. Během období šetření se spotřeba sice odrazila od svého minima z roku 2023, ale nevrátila se na úroveň z roku 2021.

(100)

Komise stanovila objem dovozu na základě údajů Eurostatu. Podíl dovozu na trhu byl stanoven na základě objemu dovozu a celkové spotřeby v Unii.

(101)

Komise ve vykázaných statistikách zjistila zkreslení údajů na úrovni doplňkové jednotky (v tomto případě m3). Pro účely srovnání se proto Komise rozhodla převést vykázanou hmotnost (v tunách) na spolehlivější a stabilnější soubor údajů, a to na m3. Převod byl založen na hustotě desek, která se vypočítala na základě hmotnosti vydělené doplňkovou jednotkou. V případě Brazílie byla uváděná hmotnost v tunách přepočtena na m3 pomocí průměrné hustoty uváděné vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku; u ostatních zemí byla použita průměrná hustota podle průmyslových norem.

(102)

Jak je popsáno v 91. bodě odůvodnění, pouze u jednoho vyvážejícího výrobce zařazeného do vzorku byl zjištěn dumping. Komise proto ve své analýze rozlišovala dumpingový a nedumpingový dovoz z Brazílie. Níže se zabýváme dopadem dumpingového dovozu na situaci výrobního odvětví Unie, zatímco dopad nedumpingového dovozu je posuzován v rámci příčinné souvislosti ve 159. a 161. bodě odůvodnění. Nedumpingový dovoz je uveden a analyzován v tabulce 11 níže.

(103)

Objem nedumpingového dovozu společnosti Nereu činil [5–10 %] celkového dovozu z Brazílie v období šetření. Pro určení, zda lze zjištění týkající se této společnosti rozšířit na veškerý dovoz nezařazený do vzorku, porovnala Komise ceny společnosti Nereu s cenami spolupracujících vyvážejících výrobců nezařazených do vzorku. Na základě informací uvedených ve formulářích pro výběr vzorku a v odpovědi na dotazník byla průměrná vývozní cena společnosti Nereu o [5–10] % vyšší než průměrná vývozní cena brazilských vývozců nezařazených do vzorku, kteří poskytli odpovědi na dotazník pro výběr vzorku. Komise proto usoudila, že zjištění ohledně neexistence dumpingu týkající se společnosti Nereu nemůže rozšířit na vyvážející výrobce nezařazené do vzorku.

(104)

Dumpingový dovoz z dotčené země do Unie se vyvíjel takto:

Tabulka 2

Objem dumpingového dovozu a podíly na trhu

(105)

Údaje ukazují znatelný vzestupný trend jak v objemu dumpingového dovozu z Brazílie, tak v jeho odpovídajícím podílu na trhu v období od roku 2021 do konce období šetření. V roce 2021 činil dumpingový dovoz z Brazílie [500 000–600 000] m3 s podílem na trhu [30–35] %. Do roku 2022 se objem dumpingového dovozu zvýšil na [650 000–800 000] m3, což představuje impozantní nárůst o 32 % oproti předchozímu roku, což se odrazilo ve vyšším podílu na trhu ve výši [35–40] %. Ačkoli se objem brazilského dumpingového dovozu v roce 2023, tj. v roce, kdy spotřeba v Unii výrazně poklesla, snížil o 14 %, podíl brazilského dovozu na trhu se nadále výrazně zvyšoval na [45–50] %. Během období šetření dosáhl dumpingový dovoz svého maxima, neboť se oproti roku 2021 zvýšil o 30 %, zatímco podíl na trhu se mírně snížil o dva procentní body.

(106)

Ceny dumpingového dovozu stanovila Komise na základě údajů Eurostatu. Cenové podbízení u dovozu bylo stanoveno na základě odpovědí na dotazník poskytnutých vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku a výrobci v Unii zařazenými do vzorku.

(107)

Vážená průměrná cena dumpingového dovozu z dotčené země do Unie se vyvíjela takto:

Tabulka 3

Dovozní ceny (v EUR/m3)

(108)

Údaje o dumpingových dovozních cenách z Brazílie odrážejí kolísavý trend v období od roku 2021 do období šetření. V roce 2022 došlo k výraznému nárůstu a ceny vzrostly na 443 EUR/m3, což znamená nárůst o 31 %. V roce 2023 však následoval výrazný pokles cen na 311 EUR/m3, tj. o 39 % oproti předchozímu roku. Tento klesající trend pokračoval a ceny během období šetření dále klesaly na 302 EUR/m3, což představuje celkové snížení o 11 % oproti úrovni v roce 2021.

(109)

Cenové podbízení v období šetření Komise stanovila srovnáním:

(110)

Srovnání cen bylo provedeno podle jednotlivých typů u transakcí na stejné obchodní úrovni, v případě potřeby s náležitou úpravou a po odečtení rabatů a slev. Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl teoretického obratu výrobců v Unii zařazených do vzorku v období šetření. Ze srovnání vyplynulo vážené průměrné rozpětí cenového podbízení dovozu z dotčené země na trhu Unie ve výši 31,8 %.

(111)

Posouzení účinků dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie zahrnovalo v souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení posouzení všech hospodářských ukazatelů, které ovlivňovaly stav daného výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(112)

Jak je uvedeno v 14. bodě odůvodnění, za účelem zjištění možné újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie byl proveden výběr vzorku.

(113)

Pro účely zjištění újmy Komise rozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Makroekonomické ukazatele Komise vyhodnotila na základě ověřených údajů obsažených v odpovědi na makroekonomický dotazník, která byla předložena žadatelem. Mikroekonomické ukazatele posuzovala Komise na základě údajů obsažených v odpovědích na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku. Oba soubory údajů byly pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie shledány jako reprezentativní.

(114)

Makroekonomické ukazatele jsou: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, velikost dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu.

(115)

Mikroekonomické ukazatele jsou: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

(116)

Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 4

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(117)

Objem výroby výrobců v Unii vykazoval v posuzovaném období s mírnými výkyvy klesající tendenci. V roce 2021 činil objem výroby 888 286 m3. V roce 2022 se snížil o 4 % na 851 718 m3. Pokles pokračoval i v roce 2023, kdy se objem výroby oproti předchozímu roku dále snížil o 28 % na 607 714 m3. Během období šetření došlo k mírnému oživení a objem výroby se zvýšil na 675 726 m3. Za celé posuzované období došlo k celkovému poklesu o 24 %.

(118)

Výrobní kapacita zůstala stabilní, přičemž během posuzovaného období celkově vzrostla o 1 %.

(119)

Využití kapacity odráželo změny v tendenci objemu výroby. V roce 2022 se využití kapacity oproti roku 2021 mírně snížilo o 4 %. K nejvýraznějšímu poklesu došlo v roce 2023, kdy se využití snížilo o 28 % oproti předchozímu roku. Během období šetření došlo k mírnému oživení využití o 8 %. Celkově dosáhlo snížení využití kapacity v posuzovaném období 24 %.

(120)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie a jeho podíl na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 5

Objem prodeje a podíl na trhu

(121)

Vývoj celkového objemu prodeje na trhu Unie ukazuje, že od roku 2021 do období šetření obecně klesá, přičemž dochází k určitým výkyvům. V roce 2021 činil objem prodeje 756 724 m3. Do roku 2022 se objem prodeje snížil na 648 176 m3 a klesající trend pokračoval i v roce 2023, kdy se objem prodeje dále snížil na 503 231 m3, což představuje 19 % pokles oproti předchozímu roku. Během období šetření však došlo k mírnému oživení a objem prodeje se zvýšil o 9 % na 572 942 m3.

(122)

Z hlediska podílu na trhu dosáhli výrobci v Unii v roce 2021 44 %. Tento podíl se v roce 2022 snížil na 35 %, což odráží výrazné snížení jejich přítomnosti na trhu. Ačkoli se celkový trh zmenšoval, v důsledku rozvoje stavební činnosti došlo v roce 2023 k mírnému nárůstu podílu na trhu, který se vyšplhal na 37 %. Nicméně během období šetření došlo opět k mírnému poklesu podílu na trhu, a to na 36 %.

(123)

V kontextu klesající spotřeby výrobnímu odvětví Unie klesl nejen objem prodeje v Unii, nýbrž také podíl na trhu, a to na rozdíl od brazilského dovozu, jemuž stoupl absolutní objem prodeje a podíl na trhu v Unii. V posuzovaném období tak výrobní odvětví Unie nezaznamenalo žádný růst.

(124)

Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Zaměstnanost a produktivita

(125)

V době od roku 2021 do období šetření byl u výrobců v Unii zařazených do vzorku patrný klesající trend zaměstnanosti. Počet zaměstnanců se snížil z 1 866 v roce 2021 na 1 582 během období šetření, což představuje pokles o téměř 15 %. Tento trend jasně naznačuje, že odvětví čelilo problémům, které si vyžádaly snížení počtu pracovníků.

(126)

Spolu s poklesem zaměstnanosti se v období od roku 2021 do období šetření měnila i produktivita měřená m3 na ekvivalent plného pracovního úvazku. V roce 2022 zůstala produktivita relativně stabilní, pouze mírně klesla o 1 %. Do roku 2023 však došlo k výraznějšímu poklesu a produktivita se snížila o 18 %. Tento trend se během období šetření do určité míry zvrátil, neboť produktivita vzrostla o 9 %. Celkově se produktivita výrobního odvětví Unie během posuzovaného období snížila o 10 %.

(127)

Všechna dumpingová rozpětí byla podstatně vyšší než nepatrná. Vzhledem k objemu a cenám dovozu z dotčené země nebyl dopad rozsahu skutečných dumpingových rozpětí na výrobní odvětví Unie zanedbatelný.

(128)

Jde o první antidumpingové šetření týkající se dotčeného výrobku. Proto nebyly k dispozici žádné údaje k posouzení účinků případného dřívějšího dumpingu.

(129)

Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku účtované nezávislým odběratelům v Unii se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Prodejní ceny v Unii

(130)

Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku účtované odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, se v posuzovaném období vyznačovaly značnými výkyvy. V roce 2021 činila průměrná prodejní cena 449 EUR/m3. V roce 2022 došlo k výraznému nárůstu cen o 39 % na 622 EUR/m3. V roce 2023 se však průměrná prodejní cena oproti předchozímu roku snížila o 11 % na 575 EUR/m3. Během období šetření ceny nadále klesaly až na 508 EUR/m3.

(131)

Jednotkové výrobní náklady výrobců v Unii zařazených do vzorku se v daném období rovněž měnily a věrně odrážely vývoj prodejních cen. V roce 2021 činily jednotkové náklady 419 EUR/m3. V roce 2022 se jednotkové náklady zvýšily o 22 % na 511 EUR/m3. Navzdory rostoucím nákladům bylo výrobní odvětví Unie většinou schopno tyto náklady kompenzovat zvýšením prodejních cen. V roce 2023 jednotkové náklady dále vzrostly na 571 EUR/m3, což znamená nárůst o 14 % oproti předchozímu roku. Během období šetření se náklady mírně snížily na 556 EUR/m3. V roce 2023 a v období šetření již výrobní odvětví Unie nebylo schopno pokrýt rostoucí náklady zvýšením prodejních cen, což svědčí o stlačování cen. Celkový nárůst za posuzované období činil 33 %.

(132)

Průměrné náklady práce výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Průměrné náklady práce na zaměstnance

(133)

Průměrné náklady práce na zaměstnance u výrobců v Unii zařazených do vzorku vykazovaly v posuzovaném období trvale rostoucí trend. V roce 2021 činily průměrné náklady práce na jednoho zaměstnance 41 757 EUR. V roce 2022 tyto náklady vzrostly na 44 521 EUR, což odráží 7 % nárůst oproti předchozímu roku. V roce 2023 pokračoval vzestupný trend a náklady se vyšplhaly na 45 724 EUR. Během období šetření se náklady práce ještě zvýšily na 49 079 EUR, což znamená celkový nárůst o 18 % oproti roku 2021.

(134)

Stav zásob u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 9

Zásoby

(135)

Vývoj konečného stavu zásob vykazuje v posuzovaném období výrazný nárůst, po němž následuje postupné snižování. V roce 2021 činil konečný stav zásob 45 684 m3. Do roku 2022 se stav zásob dramaticky zvýšil na 84 878 m3, tj. o 86 %. V roce 2023 se stav zásob snížil na 68 699 m3, což odráží postupné snižování oproti předchozímu roku, ale stále výrazně převyšuje stav z roku 2021. Během období šetření stav zásob nadále klesal, protože výrobní odvětví Unie dokázalo v období šetření zvýšit objem prodeje na 62 180 m3, což znamená celkový nárůst o 36 % během posuzovaného období.

(136)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 10

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(137)

Ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku stanovila Komise tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje. Ziskovost prodeje výrobců v Unii odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, v posuzovaném období kolísala. Ziskovost, která v roce 2021 začínala na 15 % obratu z prodeje, se v roce 2022 prudce zvýšila na 25 %, což svědčí o dobrých výsledcích v uvedeném roce. Toto maximum však nevydrželo, neboť ziskovost v roce 2023 dramaticky poklesla na 9 % a během období šetření dále klesla na pouhá 2 %, což naznačuje problémy při udržování ziskových rozpětí.

(138)

Čistý peněžní tok představuje schopnost výrobců v Unii financovat svou činnost z vlastních zdrojů. Vývoj peněžních toků v posuzovaném období vykazoval po počátečním nárůstu v roce 2022 pokles. V roce 2021 činil peněžní tok 46 114 328 EUR. V roce 2022 se tato hodnota zvýšila na 56 315 204 EUR, což představuje nárůst o 22 %. V roce 2023 se peněžní tok dramaticky snížil o 44 % na 35 911 903 EUR. Během období šetření pokračoval klesající trend a peněžní tok se snížil na 19 351 190 EUR. Celkové snížení peněžního toku během posuzovaného období dosáhlo 58 %, což svědčilo o zhoršující se finanční likviditě.

(139)

Úroveň investic byla v průběhu období značně proměnlivá. V roce 2021 činily investice 5 432 018 EUR. V roce 2022 se prudce snížily na 3 301 570 EUR, což znamená pokles o 39 %. Naopak v roce 2023 došlo k výraznému nárůstu investic na 9 092 561 EUR, tj. o 106 % oproti předchozímu roku. Během období šetření však investice klesly na 4 787 861 EUR, což představuje celkové snížení o 12 % během posuzovaného období a odráží opatrnější investiční přístup.

(140)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech ve vztahu k čisté účetní hodnotě investic. Po počátečním prudkém nárůstu následoval sestupný vývoj. V roce 2021 začínal na 54 % a v roce 2022 se vyšplhal na 111 %, což naznačuje mimořádnou efektivní vytváření výnosů v tomto roce. V roce 2023 se však návratnost investic výrazně snížila na 37 %. Během období šetření se návratnost dále snížila na 13 %, přičemž index činil 24, což naznačuje klesající návratnost vynaložených investic a odráží problémy, kterým výrobci v Unii v tomto období čelili.

(141)

Vzhledem k výraznému snížení ziskovosti, čistého peněžního toku a návratnosti investic byla schopnost výrobců v Unii zařazených do vzorku získat kapitál výrazně zasažena.

(142)

Všechny hlavní ukazatele újmy vykazovaly během posuzovaného období zápornou tendenci. Objem výroby výrobního odvětví Unie poklesl o 24 % a objem prodeje se snížil taktéž o 24 %. Výrobní odvětví Unie rovněž ztratilo podíl na trhu, který v období šetření klesl ze 44 % v roce 2021 na 36 %. Naopak objem brazilského dumpingového dovozu do Unie se ve stejném období zvýšil o 30 % a jeho podíl na trhu vzrostl z [30–35] % v roce 2021 na [45–50] % v období šetření. Toho bylo dosaženo navzdory poklesu spotřeby v Unii o 7 % během posuzovaného období.

(143)

Ziskovost výrobního odvětví Unie v posuzovaném období výrazně poklesla, a to z přibližně 15 % v roce 2021 na 2 % v období šetření, což ukazuje na neudržitelný trend svědčící o stlačování cen. Podobný klesající trend byl zaznamenán i u produktivity výrobního odvětví Unie (pokles o 10 %), jeho zaměstnanosti (pokles o 15 %), investic (pokles o 12 %), návratnosti investic a peněžního toku, které se v posuzovaném období všechny snížily.

(144)

Výrobní odvětví Unie nebylo schopno kompenzovat ztrátu objemu prodeje na trhu Unie zvýšeným vývozem, neboť vývoz představoval pouze přibližně 15 % celkové výroby výrobního odvětví a postupně klesal, jak je uvedeno v oddíle 5.4 níže.

(145)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise v této fázi k závěru, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(146)

V souladu s čl. 3 odst. 6 základního nařízení Komise zkoumala, zda dumpingový dovoz z dotčené země způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. V souladu s čl. 3 odst. 7 základního nařízení Komise rovněž zkoumala, zda výrobnímu odvětví Unie mohly ve stejnou dobu působit újmu i jiné známé činitele. Komise zajistila, aby případná újma, kterou mohly způsobit jiné činitele než dumpingový dovoz z dotčené země, nebyla přičítána tomuto dumpingovému dovozu. Těmito činiteli jsou: nedumpingový dovoz z Brazílie, dovoz z jiných zemí než Brazílie, vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie, pokles spotřeby a zvýšení nákladů.

(147)

Aliance PTIA a sdružení ABIMCI tvrdily, že analýza uvedená v podnětu neprokázala jasnou příčinnou souvislost mezi brazilským dovozem a údajnou újmou.

(148)

Sdružení ABIMCI zejména tvrdilo, že nedošlo k žádnému nárůstu brazilského dovozu v absolutních objemech. Zdůraznilo, že tvrzení žadatele o relativním zvýšení vychází z chybného předpokladu snížené spotřeby během období šetření, což jej činí nespolehlivým. Sdružení ABIMCI navíc tvrdilo, že vzhledem k tomu, že dovážené výrobky z brazilské překližky z měkkého dřeva nekonkurují výrobkům z překližky z měkkého dřeva z Unie ve stejných segmentech trhu, nemohli výrobci v Unii utrpět v důsledku brazilského dovozu žádnou újmu. Sdružení ABIMCI rovněž zastávalo názor, že pokles objemu a cen dovozu z Brazílie by měl být interpretován jako prostý návrat na úroveň před pandemií. Uvedlo, že výrobní odvětví Unie nikdy netvrdilo, že by utrpělo újmu před rokem 2022, a že ceny dovozu z Brazílie po skončení pandemie byly vyšší než ceny před pandemií. Sdružení ABIMCI nakonec označilo několik dalších možných příčinných faktorů újmy, která vznikla výrobnímu odvětví Unie. Patří mezi ně rostoucí náklady v důsledku zvýšení úrokových sazeb, cen přepravy a směnných kurzů, jakož i dopad ruské války proti Ukrajině, náklady na dodržování právních předpisů a konkurence ze strany jiných výrobků ze dřeva.

(149)

Aliance PTIA tvrdila, že objem dovozu z ostatních třetích zemí se zvýšil podstatně více než objem dovozu z Brazílie. Tvrdí, že tento dovoz ze třetích zemí by měl být zohledněn v analýze příčinných souvislostí, protože tento dovoz rovněž vyvíjí tlak na tržní ceny a ovlivňuje výkonnost výrobního odvětví Unie. Aliance PTIA rovněž namítala, že použití netypických období, jako je oživení po pandemii v roce 2021, pro účely stanovení újmy nepřesně zvyšuje zdání újmy.

(150)

Tyto argumenty jsou řešeny níže.

(151)

Komise zkoumala, zda existuje příčinná souvislost mezi dumpingovým dovozem a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie. Během posuzovaného období se dovoz dumpingového výrobku z Brazílie zvýšil o 30 %, ačkoli spotřeba v Unii klesla o 7 %. Toto zjištění vyvrací tvrzení sdružení ABIMCI, že brazilský dovoz se v absolutních objemech nezvýšil.

(152)

Kromě toho 11 % snížení cen brazilského dovozu spolu s 33 % nárůstem výrobních nákladů výrobního odvětví Unie ve stejném období umožnilo brazilskému dovozu získat dalších 13 % podílu na trhu. K tomuto nárůstu došlo na úkor výrobního odvětví Unie, které zaznamenalo výrazný pokles objemu prodeje o 24 % a pokles podílu na trhu o 8 procentních bodů. V důsledku toho klesla ziskovost výrobního odvětví Unie na neudržitelnou úroveň a během období šetření dosahovala pouze 2 % zisku.

(153)

Skutečnost, že existoval tak výrazný rozdíl mezi průměrnou cenou dumpingového výrobku dováženého z Brazílie a průměrnou cenou obdobného výrobku výrobního odvětví Unie (302 EUR/m3 oproti 508 EUR/m3), bránila výrobnímu odvětví Unie ve zvýšení svých cen tak, aby odrážely zvýšené výrobní náklady, a tím i v udržení ziskovosti.

(154)

Proto byl učiněn předběžný závěr, že dumpingový dovoz překližky z měkkého dřeva z Brazílie způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu, pokud jde o ceny a objem.

(155)

Komise zkoumala, zda na stav výrobního odvětví Unie měly vliv i jiné faktory újmy než dumpingový dovoz z Brazílie.

(156)

Objem nedumpingového dovozu z Brazílie se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 11

Nedumpingový dovoz z Brazílie

(157)

Objem dovozu a ceny nedumpingového brazilského dovozu vycházely z ověřené odpovědi vyvážejícího výrobce zařazeného do vzorku na dotazník, u něhož nebyl zjištěn žádný dumping.

(158)

Objem nedumpingového brazilského dovozu se v průběhu posuzovaného období neustále zvyšoval a v období šetření dosáhl [45 000–55 000] m3. Podíl nedumpingového dovozu z Brazílie na trhu se zvýšil z [0–2] % v roce 2021 na [1–3] % v období šetření. Úroveň dovozu a podíl nedumpingového dovozu na trhu však byly po celé posuzované období do značné míry nižší než objem dumpingového dovozu z Brazílie. Komise proto dospěla k závěru, že neoslabily příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z Brazílie a podstatnou újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie.

(159)

Objem dovozu z jiných třetích zemí se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 12

Dovoz ze třetích zemí

(160)

Dovoz z jiných třetích zemí pocházel zejména ze dvou zemí, a to z Chile a Číny. Podíl obou zemí na trhu v období šetření činil dohromady 12 %, zatímco dovoz ze všech ostatních třetích zemí představoval ve stejném období 3 %.

(161)

Během posuzovaného období vykazoval dovoz z Chile do Unie proměnlivý objem. V roce 2022 se dovoz oproti roku 2021 zvýšil o 39 % a podíl chilského dovozu na trhu vzrostl na 10 % z 8 % v roce 2021. V roce 2023 však dovoz klesl o 47 % a podíl na trhu se snížil na 9 %. Během období šetření se dovoz opět zvýšil, zatímco podíl na trhu zůstal stejný. Celkově se během posuzovaného období zvýšil celkový objem dovozu z Chile o 14 % a podíl na trhu o 1 %. Průměrná cena dovozu se zvýšila o 3 %, z 493 EUR/m3 v roce 2021 na 509 EUR/m3 v období šetření.

(162)

Čínský dovoz se vyvíjel podobně. Objem dovozu se v roce 2022 ve srovnání s předchozím rokem zvýšil o 56 %. V roce 2023 se objem výrazně snížil pod úroveň roku 2021, zatímco během období šetření opět vzrostl nad úroveň roku 2021. Celkově se objem dovozu z Číny během posuzovaného období zvýšil o 15 %. Podíl Číny na trhu začal v roce 2021 na 3 %, v roce 2022 se zvýšil na 4 % a v roce 2023 i v období šetření se ustálil na 3 %. Průměrná cena čínského dovozu se postupně snížila ze 443 EUR/m3 v roce 2021 na 413 EUR/m3 v období šetření.

(163)

Celkový objem dovozu ze všech ostatních třetích zemí s výjimkou Brazílie se v posuzovaném období výrazně snížil, a to o 79 %. Podíl na trhu se ve stejném období rovněž znatelně snížil z 13 % na 3 %. Během posuzovaného období se průměrná cena zvýšila o 17 %.

(164)

Přestože objem dovozu z Chile a Číny i jejich podíly na trhu během posuzovaného období vzrostly, skutečnost, že dovoz z ostatních třetích zemí výrazně poklesl, naznačuje, že kumulativní dovoz ze všech ostatních třetích zemí kromě Brazílie ve skutečnosti poklesl. Tento vývoj je v ostrém kontrastu s objemem brazilského dovozu, který se ve stejném období zvýšil o 32 % a jeho podíl na trhu vzrostl o 14 procentních bodů. Po celé posuzované období byly dovozní ceny z Chile a Číny podstatně vyšší než ceny dumpingového dovozu z Brazílie, v období šetření byly dovozní ceny z Chile o 71 % vyšší a z Číny o 39 % vyšší.

(165)

Komise proto dospěla k závěru, že dovoz z jiných třetích zemí nebyl zdrojem újmy popsané výše.

(166)

Objem vývozu výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 13

Vývozní výkonnost výrobců v Unii zařazených do vzorku

(167)

Během posuzovaného období došlo k výraznému poklesu vývozu výrobního odvětví Unie, a to o 36 %. Tento vývoj odpovídá negativnímu trendu pozorovanému v jiných oblastech výrobního odvětví Unie. Průměrná vývozní cena výrobců v Unii se ve stejném období zvýšila o 20 %. Nárůst vývozních cen naznačuje, že zatímco objem vývozu klesl, hodnota vývozu se zvýšila, což může kompenzovat určitý dopad sníženého objemu.

(168)

Prodej výrobního odvětví Unie na vývoz však tvoří omezenou část celkového prodeje výrobního odvětví Unie, což znamená, že ačkoli pokles vývozu mohl do určité míry přispět k problémům, kterým výrobní odvětví čelilo, je nepravděpodobné, že by měl významný dopad na širší trendy ovlivňující výrobní odvětví. Komise proto dospěla k závěru, že celkový dopad sníženého vývozu na újmu způsobenou výrobnímu odvětví Unie nemohl zmírnit příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z Brazílie a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(169)

V průběhu posuzovaného období se spotřeba v Unii snížila o 7 %. Tento pokles byl způsoben několika vzájemně propojenými faktory: hospodářství Unie zaznamenalo v roce 2023 ve srovnání s předchozím rokem pomalejší růst (HDP Unie vzrostl v roce 2023 o 0,4 % oproti 3,5 % v roce 2022). Tento pokles se dotkl různých odvětví, včetně stavebnictví a zpracovatelského průmyslu, které jsou hlavními spotřebiteli překližky z měkkého dřeva. Ke snížení průmyslové výroby a oslabení poptávky ve všech odvětvích přispěly rovněž vysoké ceny energií a nejistota na trhu s energiemi.

(170)

Komise proto zkoumala, zda mohl tento pokles spotřeby zmírnit příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a podstatnou újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie. Jak je však uvedeno v tabulce 2 výše, brazilský vývoz se navzdory poklesu spotřeby v Unii v posuzovaném období trvale zvyšoval a celkově se zvýšil o 30 %. Toto zvýšení se projevilo zvýšením podílu na trhu z [30–35] % na [45–50] %, tj. o 13 procentních bodů. Souběžně s tím, jak je uvedeno ve 109. bodě odůvodnění, byly brazilské dovozní ceny v průměru o 31,8 % nižší než prodejní ceny výrobního odvětví Unie na trhu Unie. Jak je uvedeno v tabulce 5, prodej výrobního odvětví Unie se během posuzovaného období snížil o 24 % a jeho podíl na trhu se zmenšil o 8 procentních bodů. Na tomto základě dospěla Komise k závěru, že snížení spotřeby podstatnou újmu výrobního odvětví Unie nezpůsobilo.

(171)

Sdružení ABIMCI poznamenalo, že údajná újma, kterou mělo utrpět výrobní odvětví Unie, je způsobena „bezprecedentním zvýšením cen surovin“ a neměla by být přičítána dovozu z Brazílie.

(172)

Komise ověřila, že náklady na suroviny v posuzovaném období skutečně celkově vzrostly.

(173)

Zjistila, že za běžných tržních podmínek by výrobní odvětví Unie bylo schopno zvýšit své prodejní ceny, aby zohlednilo nárůst nákladů na suroviny, a přenést tyto náklady na své odběratele. Výrobci v Unii sice zvýšili své ceny, ale kvůli značnému přílivu brazilského dovozu za nekale nízké ceny nebyli schopni výrobní náklady v dostatečné míře pokrýt.

(174)

Komise proto toto tvrzení odmítla a dospěla k předběžnému závěru, že zvýšené náklady na suroviny nezmírňují příčinnou souvislost mezi brazilským dumpingovým dovozem a podstatnou újmou způsobenou výrobcům v Unii.

(175)

Sdružení ABIMCI tvrdilo, že rostoucí náklady na energie v důsledku ruské války proti Ukrajině významně přispěly k újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie. Tvrdilo, že hlavní příčinou újmy, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, byly tyto zvýšené náklady na energie, a nikoli konkurence ze strany brazilského dovozu.

(176)

Komise zjistila, že rostoucí náklady na energie skutečně ovlivnily rostoucí výrobní náklady výrobců v Unii. Tento dopad však nebyl rozhodující. Výrobci v Unii zčásti vyráběli vlastní energii z biomasy (ze štěpky, kůry, pilin, vadné dýhy). Část výrobců v Unii si navíc zajistila své vnější náklady na elektřinu na období šetření. Zvýšení nákladů na energie tak v posuzovaném období představovalo pouze nepatrný nárůst nákladů. V důsledku toho bylo výrobní odvětví Unie poměrně dobře chráněno před energetickou krizí. Kromě toho náklady na energie představovaly méně než 11 % výrobních nákladů. A konečně, v podmínkách spravedlivé hospodářské soutěže by výrobní odvětví Unie bylo schopno přenést toto mírné zvýšení výrobních nákladů na své odběratele, což nemohlo učinit kvůli stlačení cen způsobenému brazilským dovozem.

(177)

Komise proto toto tvrzení odmítla a dospěla k předběžnému závěru, že zvýšené náklady na suroviny nezmírňují příčinnou souvislost mezi brazilským dumpingovým dovozem a podstatnou újmou způsobenou výrobcům v Unii.

(178)

Sdružení ABIMCI tvrdilo, že výrobci v Unii byli nepříznivě ovlivněni rostoucími náklady na přepravu, což přispělo k jejich finančním potížím. Komise však zjistila, že výrobní odvětví Unie získává suroviny na místní úrovni a vzhledem k blízkosti jeho primární spotřebitelské základny v Unii a ve Spojeném království zůstávají náklady na přepravu jeho konečných výrobků nízké. Zvýšení cen přepravy proto nelze považovat za faktor přispívající k újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie. Komise proto tato tvrzení zamítla.

(179)

Sdružení ABIMCI uvedlo, že výkyvy směnných kurzů významně ovlivnily konkurenceschopnost a ziskovost výrobců v Unii. Tvrdilo, že nepříznivé kolísání směnných kurzů zvýšily relativní náklady na zboží vyrobené v EU ve srovnání s dovozem, což přímo ovlivnilo finanční situaci výrobního odvětví Unie. Sdružení ABIMCI poukázalo na případy, kdy oslabení eura vůči hlavním měnám způsobilo, že dovážené zboží, včetně zboží z Brazílie, bylo cenově dostupnější než alternativy vyrobené na domácím trhu.

(180)

Všichni výrobci v Unii zařazení do vzorku využívali místní zdroje. Komise nezjistila významný dopad změn směnných kurzů na tento ani na jiné významné výrobní faktory. Komise proto tento argument zamítla.

(181)

Sdružení ABIMCI argumentovalo tím, že požadované certifikace pro prodej překližky z měkkého dřeva jsou v EU dražší než v Brazílii kvůli nižší poptávce a velké byrokracii.

(182)

ABIMCI toto tvrzení nedoložilo. Komise proto tento argument zamítla.

(183)

Sdružení ABIMCI tvrdilo, že rozhodnutí odběratelů nakupovat brazilskou překližku z měkkého dřeva bylo navíc ovlivněno lepším poprodejním servisem a rychlejšími dodávkami ve srovnání s výrobci v Unii. Výrobci v Unii navíc v roce 2022 využili prudkého růstu poptávky a exponenciálně zvýšili své ceny.

(184)

Sdružení ABIMCI nedoložilo tvrzení o lepším poprodejním servisu a rychlejších dodávkách. Dále neexistuje žádný důkaz, že by odběratelé dávali v roce 2022 přednost brazilské překližce z měkkého dřeva kvůli vysokým cenám účtovaným výrobci v Unii. Tento argument byl proto zamítnut.

(185)

Z analýzy újmy vyplynulo, že během posuzovaného období se dumpingový dovoz z Brazílie zvýšil o 30 %, a to navzdory poklesu spotřeby v Unii. Kromě toho cena brazilského dumpingového dovozu klesla o 11 %, zatímco výrobní náklady v Unii vzrostly o 33 %, což vedlo k tomu, že brazilský dumpingový dovoz získal dalších 13 % podílu na trhu na úkor výrobního odvětví Unie, které zaznamenalo 20 % pokles objemu prodeje a 7 % ztrátu podílu na trhu. To způsobilo prudký pokles ziskovosti výrobního odvětví Unie, která během šetření klesla na neudržitelná 2 %. Značný cenový rozdíl mezi brazilským dumpingovým dovozem a výrobky Unie (302 EUR/m3 oproti 508 EUR/m3) bránil výrobnímu odvětví Unie zvýšit ceny, aby vyrovnalo zvýšené výrobní náklady a udrželo ziskovost.

(186)

Komise rozlišila a oddělila účinky všech známých činitelů na situaci výrobního odvětví Unie od účinků dumpingového dovozu působícího újmu.

(187)

Ačkoli vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie mohla k podstatné újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, v malé míře přispět, nezmírnila příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a zjištěnou podstatnou újmou.

(188)

Pokud jde o účinky dovozu z jiných třetích zemí a nedumpingového dovozu z Brazílie, Komise dospěla k závěru, že tento dovoz nezmírnil příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z Brazílie a újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie.

(189)

S ohledem na pokles spotřeby a růst výrobních nákladů se výrobní odvětví Unie v posuzovaném období potýkalo s problémy. Bez cenového tlaku dumpingového dovozu by výrobní odvětví bylo mohlo přizpůsobit své ceny, aby pokrylo vyšší náklady a účinněji reagovalo na měnící se podmínky na trhu. Jak již bylo uvedeno, dumpingový dovoz by neměl výrobcům v Unii bránit v tom, aby zvýšení nákladů promítli do svých cen. Ačkoli tedy výrobní odvětví čelilo problémům v podobě rostoucích nákladů a snížené poptávky, bylo zjištěno, že tyto faktory nezmírňují příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z Brazílie a újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie.

(190)

Na základě výše uvedeného dospěla Komise v této fázi k závěru, že dumpingový dovoz z dotčené země způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu a že jiné činitele, například vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie, neoslabily příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a podstatnou újmou. Újma spočívá ve snížení podílu na trhu, výroby, využití výrobní kapacity, produktivity, ziskovosti, konečného stavu zásob, peněžního toku a návratnosti investic.

(191)

Pro určení úrovně opatření Komise zkoumala, zda by clo nižší než dumpingové rozpětí bylo dostatečné k odstranění újmy způsobené dumpingovým dovozem výrobnímu odvětví Unie.

(192)

Újma by byla odstraněna, pokud by výrobní odvětví Unie mohlo dosáhnout cílového zisku prodejem za cílovou cenu ve smyslu čl. 7 odst. 2c a čl. 7 odst. 2d základního nařízení.

(193)

V souladu s čl. 7 odst. 2c základního nařízení vzala Komise při stanovení cílového zisku v úvahu tyto činitele: míru ziskovosti před zvýšením dovozu ze země, která je předmětem šetření, míru ziskovosti potřebnou na krytí celkových nákladů a investic, výzkumu a vývoje a inovací, jakož i míru ziskovosti očekávanou za běžných podmínek hospodářské soutěže. Toto ziskové rozpětí nesmí být nižší než 6 %.

(194)

Jako první krok stanovila Komise základní zisk pokrývající úplné náklady za běžných podmínek hospodářské soutěže. Ziskové rozpětí nebylo možné stanovit na základě žádného z roků bezprostředně předcházejících zvýšení podílu dumpingového dovozu z Brazílie. Bylo zjištěno, že roky 2021 a 2022 byly silně ovlivněny hospodářským oživením po pandemii COVID-19 a nejeví se jako vhodné pro stanovení cílového zisku. Komise proto považovala za vhodnější použít míru ziskovosti 9 % dosaženou v roce 2017.

(195)

Výrobní odvětví Unie poskytlo důkazy, že úroveň jeho investic, výzkumu a vývoje a inovací během posuzovaného období by byla za běžných podmínek hospodářské soutěže vyšší. Komise tyto informace, jež se zakládaly na investičních plánech a zamítnutých a odložených projektech, ověřila a zjistila, že tyto investice byly skutečně plánovány. Aby tuto skutečnost zohlednila v cílovém zisku, vypočítala Komise rozdíl mezi výdaji na investice, výzkum a vývoj a inovace (dále jen „výdaje na IVVI“) za běžných podmínek hospodářské soutěže, které poskytlo výrobní odvětví EU a které Komise ověřila, a skutečnými výdaji na IVVI v posuzovaném období.

(196)

Tento rozdíl vyjádřený jako procento obratu činil 0,03 % a byl přičten k základnímu zisku ve výši 9 % uvedenému v 191. bodě odůvodnění, což vedlo k cílovému zisku ve výši 9,03 %.

(197)

V souladu s čl. 7 odst. 2d základního nařízení Komise jako poslední krok posoudila budoucí náklady vyplývající z mnohostranných environmentálních dohod a protokolů k nim, jejichž smluvní stranou je Unie, a z úmluv Mezinárodní organizace práce (MOP) uvedených v příloze Ia, které vzniknou výrobnímu odvětví Unie po dobu uplatňování opatření podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Na základě dostupných důkazů Komise stanovila dodatečné náklady pro každého výrobce v Unii ve výši [0–5] EUR/m3 ve srovnání se skutečnými náklady na dodržování těchto úmluv v období šetření. Tyto dodatečné náklady byly připočteny k ceně nepůsobící újmu.

(198)

Na tomto základě Komise vypočítala cenu obdobného výrobku, která výrobnímu odvětví Unie nepůsobí újmu, ve výši 565 EUR/m3 použitím výše uvedeného cílového ziskového rozpětí (viz 190. bod odůvodnění) na výrobní náklady výrobců v Unii zařazených do vzorku během období šetření a poté přičtením úprav podle čl. 7 odst. 2d podle jednotlivých typů výrobku.

(199)

Komise poté stanovila úroveň rozpětí újmy na základě srovnání vážené průměrné dovozní ceny vyvážejících výrobců v Brazílii zařazených do vzorku, která byla stanovena pro účely výpočtů cenového podbízení, s váženou průměrnou cenou obdobného výrobku prodávaného během období šetření na trhu Unie výrobci v Unii zařazenými do vzorku, jež nepůsobí újmu. Případný rozdíl vyplývající z tohoto porovnání byl vyjádřen jako procento vážené průměrné dovozní hodnoty CIF.

(200)

Úroveň pro odstranění újmy pro „ostatní spolupracující společnosti“ a pro „veškerý ostatní dovoz pocházející z dotčené země“ je vymezena stejným způsobem jako dumpingové rozpětí pro tyto společnosti (viz 92. až 95. bod odůvodnění).

(201)

Na základě výše uvedeného posouzení by měla být prozatímní antidumpingová cla stanovena tak, jak je uvedeno níže, v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení:

(202)

Poté, co se Komise rozhodla použít čl. 7 odst. 2 základního nařízení, zkoumala, zda může navzdory zjištění dumpingu působícího újmu jednoznačně konstatovat, že v tomto případě není v zájmu Unie přijímat příslušná opatření v souladu s článkem 21 základního nařízení. Zájem Unie byl stanoven na základě posouzení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmu výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů.

(203)

Podnět podalo sdružení Softwood Plywood Consortium, což jsou čtyři výrobci v Unii, kteří představují více než 60 % celkové výroby překližky z měkkého dřeva v Unii.

(204)

Uložení opatření by zlepšilo tržní podmínky pro výrobce v Unii. Umožnilo by jim to posílit konkurenční postavení, znovu získat ztracený objem prodeje a podíl na trhu, zvýšit využití kapacit a upravit ceny na přijatelnou úroveň. V důsledku toho by se zvýšila jejich ziskovost v míře očekávané v podmínkách spravedlivé hospodářské soutěže.

(205)

Pokud by tato opatření nebyla přijata, výrobní odvětví Unie by nadále trpělo podstatnou újmou v důsledku přetrvávajícího stlačování cen způsobeného přílivem dovozu z Brazílie za nízké ceny. To by vedlo k rychlejšímu snižování podílu na trhu, prodeje a výroby, což by dále snížilo využití kapacity a znemožnilo výrobcům v Unii další působení. Převažující schodek by se prohloubil, což by mělo vážný dopad na budoucí investice a zaměstnanost v Unii. Komise proto rozhodla, že uložení prozatímních opatření je v souladu s nejlepšími zájmy výrobního odvětví Unie.

(206)

Další dovozce, který není ve spojení, společnost Schüttler Holzmakler/Agentur e.K., tvrdil, že kapacity výrobců v Unii by nestačily pokrýt poptávku.

(207)

Komise zopakovala, že účelem uložení antidumpingových cel na brazilský dovoz není odstranění tohoto dovozu, ale obnovení spravedlivé hospodářské soutěže na trhu Unie. Komise navíc nezjistila žádné důkazy o tom, že by opatření vedla k omezení hospodářské soutěže na trhu Unie, zejména proto, že šetření potvrdilo různé zdroje dodávek překližky z měkkého dřeva do Unie, včetně výrobců v Unii, brazilských výrobců a dovozu z jiných třetích zemí, jako je Chile a Čína.

(208)

Je pravděpodobné, že dovozci budou moci přenést dodatečné náklady na cla na své zákazníky. Další prodej brazilské překližky z měkkého dřeva představuje pouze menší část činnosti dovozců a na jejich ziskovosti se podílí jen malou měrou. Komise proto dospěla k závěru, že uložení cla na stanovené úrovni by nemělo mít žádný významný dopad na ziskovost dovozců. Ačkoli se zdá, že cla nejsou v zájmu dovozců, kteří nejsou ve spojení, Komise dospěla k závěru, že to nepředstavuje žádný přesvědčivý důvod proti uložení cel s ohledem na omezený dopad cel na dovozce, kteří nejsou ve spojení.

(209)

Aliance PTIA tvrdila, že uložení vysokých cel na dovoz z Brazílie by vedlo ke zvýšení nákladů pro uživatele a konečné odběratele v EU. Aliance PTIA zdůraznila, že uživatelé v EU, zejména v odvětvích závislých na překližce z měkkého dřeva, budou mít problém tyto náklady vstřebat nebo je přenést na odběratele, kteří mohou upřednostnit levnější alternativy zpracovávané ve třetích zemích. To by v konečném důsledku snížilo přidanou hodnotu zboží vyráběného v Unii a závažným způsobem ovlivnilo zájmy uživatelů a hospodářských odvětví závislých na tomto dovozu.

(210)

Aliance PTIA navíc zdůraznila, že výrobní odvětví Unie nebude schopno plně uspokojit poptávku po překližce z měkkého dřeva, protože v minulosti hrál dovoz klíčovou roli při zajišťování dodávek, zejména v segmentech levnějších výrobků.

(211)

Jeden z uživatelů, společnost Euroline, což je výrobce nábytku v Unii, se přihlásil a uvedl, že případná antidumpingová cla uložená na brazilský dovoz by vedla k výraznému nárůstu cen, což by poškodilo konkurenceschopnost společností v Unii. Rovněž uvedl, že neexistují vhodné alternativy k výrobkům z měkkého dřeva, protože překližky z tvrdého dřeva jsou dražší a jiné materiály, jako jsou MDF/HDF a laminované dřevotřískové desky, nemají vhodné fyzikální vlastnosti pro takové výrobky. Upozornil také na negativní důsledky pro dodavatelský řetězec Unie a zaměstnanost.

(212)

Komise nezjistila žádné důkazy o tom, že by výrobci v Unii nebyli schopni uspokojit poptávku na trhu Unie v nepravděpodobném scénáři, kdy by brazilský dovoz dotčeného výrobku po uložení antidumpingových cel skončil. Případná antidumpingová cla jsou navíc poměrně nízká a je nepravděpodobné, že by vedla k výraznému zvýšení cen, narušila dodavatelské řetězce nebo ohrozila zaměstnanost v Unii. Kromě značných výrobních kapacit výrobního odvětví Unie zvážila Komise rovněž dostupnost alternativních dodavatelů v jiných třetích zemích. Vyhodnotila, že uživatelé budou moci nadále odebírat překližku z měkkého dřeva v odpovídající kvalitě a množství od více dodavatelů v Unii, v dalších třetích zemích, včetně Chile a Číny, a také od dodavatele v Brazílii za nedumpingové ceny. Komise proto dospěla k závěru, že pokud by byla antidumpingová opatření zavedena, jejich dopad na uživatele by byl omezený.

(213)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody k názoru, že uložení opatření na dovoz překližky z měkkého dřeva pocházející z Brazílie v této fázi šetření není v zájmu Unie.

(214)

Na základě závěrů, k nimž Komise dospěla ohledně dumpingu, újmy, příčinné souvislosti, úrovně opatření a zájmu Unie, by měla být uložena prozatímní opatření, jež zabrání tomu, aby dumpingový dovoz způsoboval výrobnímu odvětví Unie další újmu.

(215)

Na dovoz překližky z měkkého dřeva pocházející z Brazílie by měla být uložena prozatímní antidumpingová opatření podle pravidla nižšího cla, které stanoví čl. 7 odst. 2 základního nařízení. Komise porovnala rozpětí újmy a dumpingové rozpětí ve 199. bodě odůvodnění výše. Výše cla byla stanovena tak, aby byla na úrovni nižší z hodnot dumpingového rozpětí a rozpětí újmy.

(216)

Na základě výše uvedených skutečností by sazby prozatímního antidumpingového cla vyjádřené na základě ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením měly činit:

(217)

Individuální sazba antidumpingového cla pro dotčenou společnost uvedená v tomto nařízení byla stanovena na základě zjištění plynoucích z tohoto šetření. Odráží proto situaci zjištěnou během tohoto šetření, pokud jde o tuto společnost. Tato celní sazba je použitelná výlučně na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z dotčené země a vyráběného uvedenými právnickými osobami. Na dovoz dotčeného výrobku vyráběného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, by se měla vztahovat celní sazba platná pro „veškerý ostatní dovoz pocházející z dotčené země“. Neměla by se na ně vztahovat žádná z uvedených individuálních sazeb antidumpingového cla.

(218)

Za účelem minimalizace rizika obcházení těchto opatření, které vzhledem k rozdílným celním sazbám hrozí, je nutné přijmout zvláštní opatření, která umožní zajistit uplatňování individuálních sazeb antidumpingového cla. Uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla je podmíněno předložením platné obchodní faktury celním orgánům členských států. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v čl. 1 odst. 4 tohoto nařízení. Dokud nebude taková faktura předložena, měl by dovoz podléhat antidumpingovému clu použitelnému na „veškerý ostatní dovoz pocházející z dotčené země“.

(219)

I když je předložení této faktury celním orgánům členských států nezbytné pro uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla na dovoz, není tato faktura jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států totiž musí i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v čl. 1 odst. 4 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné použití nižší celní sazby odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(220)

Pokud by se po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení předpisů. V rámci takového šetření lze mimo jiné prověřit potřebu zrušit individuální celní sazbu (sazby) a následně uložit celostátní clo.

(221)

Jak je uvedeno ve 3. bodě odůvodnění, Komise zavedla na dovoz dotčeného výrobku celní evidenci. Celní evidence byla zavedena za účelem případného výběru cla se zpětnou působností podle čl. 10 odst. 4 základního nařízení.

(222)

Vzhledem ke zjištěním v prozatímní fázi by celní evidence dovozu měla být ukončena.

(223)

V této fázi řízení nebylo / nemůže být přijato žádné rozhodnutí o možném zpětném uplatnění antidumpingových opatření.

(224)

V souladu s článkem 19a základního nařízení informovala Komise zúčastněné strany o plánovaném uložení prozatímních cel. Tyto informace byly zpřístupněny také široké veřejnosti na internetových stránkách GŘ pro obchod. Zúčastněné strany dostaly tři pracovní dny na to, aby předložily připomínky k přesnosti výpočtů, které jim byly konkrétně sděleny.

(225)

Brazilský vyvážející výrobce Guararapes odpověděl na zaslané informace a upozornil na administrativní chybu ve výpočtech, konkrétně na to, že Komise zahrnula námořní přepravu a pojištění u jejich prodejů odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, v rámci jejich prodejů „vyplaceně loď“ (FOB).

(226)

Komise uznala tvrzení, že je třeba opravit administrativní chybu, a odstranila částku odpovídající námořní přepravě a pojištění u prodeje FOB společnosti Guararapes odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, z příspěvků odečtených od vývozní ceny. V důsledku toho Komise opravila dumpingová rozpětí pro společnost Guararapes, skupinu SCG, spolupracující vyvážející výrobce mimo vzorek a nespolupracující vyvážející výrobce.

(227)

K zaslaným informacím nebyly vzneseny žádné další připomínky.

(228)

Komise v zájmu řádné správy vyzve zúčastněné strany k tomu, aby v pevně stanovené lhůtě předložily písemné připomínky a/nebo aby požádaly o slyšení u Komise a/nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(229)

Zjištění týkající se uložení prozatímních cel jsou prozatímní a mohou být v konečné fázi šetření změněna,